POTŘEBA ROZVOJE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI

Podobné dokumenty
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

ROLE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI V PÉČI O ZDRAVÍ

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Základní fakta o českém zdravotnictví v mezinárodním srovnání

ZDRAVOTNĚ GRAMOTNÝ PACIENT V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE. Ústav pro zdravotní gramotnost, z.ú.

Veřejné zdravotnictví

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Státní zdravotní ústav Praha

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

KARTA SPECIFICKÉHO CÍLE

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Zdravotní sestry a závislost na tabáku

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

POTŘEBA ROZVOJE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže

snímek 1 snímek 2 snímek 3 Manažment vo verejnom zdravotníctve v Českej republike populace zdraví nemoc jedinec populace zdraví

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Výběrové šetření EHES

součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR

PŘÍPRAVA NOVÉ EVROPSKÉ ZDRAVOTNÍ POLITIKY A ZDRAVOTNÍCH SYSTÉMŮ ZDRAVÍ 2020

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Akční plán č. 1: Podpora pohybové aktivity na období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 113/0. Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

MUDr. Milan Cabrnoch, MEP AIM konference, Praha 23. září 2005

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Program Zdraví v rámci EHP fondů

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.

Prevence nemocí vyvolaných nadváhou a obezitou prostřednictvím sportu

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Pramen: European health for all databáze, WHO

Klinické ošetřovatelství

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

MUDr. Ludmila Skálová, MUDr.Věra Kernová Státní zdravotní ústav. Seminář NSZM

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Spolupráce SZÚ s KHS a dalšími subjekty v podpoře veřejného zdraví. MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav

Podpora zdravotní gramotnosti prostřednictvím knihoven a informačních systémů

Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

MUDr. Milan Cabrnoch. poslanec Evropského parlamentu, ODS. Praha, 23. května 2007

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2012 o řešení epidemie diabetu v EU (2011/2911 (RSP))

Co je Česko se hýbe? BŘEZEN 2011

SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Zdraví 2020 Evropský politický rámec podpory vládních a společenských aktivit pro zdraví a blahobyt

EFEKTIVITA PRIMÁRNÍ PREVENCE NEMOCÍ

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Socio-ekonomické determinanty zdraví v politice WHO

Zdraví, nemoci a výživa v rozvojových zemích. Kateřina Gabrielová, MSc Člověk v tísni

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů

Zdravotní gramotnost jako determinanta zdraví. Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Barbora Vencová

Časná diagnostika zhoubných nádorů prostaty u rizikových skupin mužů. R. Zachoval, M. Babjuk ČUS ČLS JEP

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Hana Janata, Eva Uličná. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Podpora MZ ČR aktivitám v oblasti veřejného zdraví. Dotační programy MZ ČR. MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

Transkript:

OBČANSKÁ GRAMOTNOST V 21. STOLETÍ 2. listopadu 2017, Praha POTŘEBA ROZVOJE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. email: holcik44@gmail.com

1 HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA

HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA DEMOGRAFICKÝ TRANZIT Stárnutí obyvatelstva (nízká porodnost, nízká úmrtnost, rostoucí podíl starších lidí v populaci) problém? RYCHLE ROSTOUCÍ NÁKLADY NA ZDRAVOTNÍ PÉČI - krize medicíny? EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSFORMACE Převaha chronických neinfekčních nemocí V Evropě na ně umírá 87% lidí (3 modely).

Stárnutí populace není problém. Je to ten nejlepší výsledek zdravotní a sociální péče. Stárnutí populace by se stalo problémem, pokud by společnost na tento proces nedokázala reagovat, nebo by reagovala pozdě.

Lidé by se ovšem neměli dožívat vysokého věku jako nesoběstační invalidé, ale jako plně soběstační a relativně zdraví lidé, kteří by mohli, pokud to příznivé podmínky dovolí, pracovat déle, než je teď běžné.

HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA DEMOGRAFICKÝ TRANZIT Stárnutí obyvatelstva (nízká porodnost, nízká úmrtnost, rostoucí podíl starších lidí v populaci) problém? RYCHLE ROSTOUCÍ NÁKLADY NA ZDRAVOTNÍ PÉČI - krize medicíny? EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSFORMACE Převaha chronických neinfekčních nemocí V Evropě na ně umírá 87% lidí (3 modely).

KRIZE MEDICÍNY? Víme toho víc, umíme toho víc, je víc pacientů, (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) stojí to čím dál tím víc peněz. Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům.

HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA DEMOGRAFICKÝ TRANZIT Stárnutí obyvatelstva (nízká porodnost, nízká úmrtnost, rostoucí podíl starších lidí v populaci) problém? RYCHLE ROSTOUCÍ NÁKLADY NA ZDRAVOTNÍ PÉČI - krize medicíny? EPIDEMIOLOGICKÁ TRANSFORMACE Převaha chronických neinfekčních nemocí. V Evropě na ně umírá 87% lidí.

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 1. Další peníze do systému zdravotnictví 2. Zvýšení hospodárnosti zdravotnictví 3. Omezení dostupnosti zdravotnických služeb 4. Všeobecné zlepšení zdraví lidí a životních podmínek (zájem o determinanty zdraví příčiny příčin, podmínky, v nichž lidé žijí, pracují a stárnou).

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci klinická diagnóza

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období délka nemoci A klinická diagnóza B zdravé období délka nemoci medicínské prodloužení života časná diagnóza

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci klinická diagnóza B zdravé období délka nemoci medicínské prodloužení života časná diagnóza C zdravé období pomoc v dětství a dospívání prodloužení života ve zdraví pomoc v dospělosti délka nemoci posilování soběstačnosti medicínské prodloužení života

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) A zdravé období délka nemoci úmrtí diagnóza chronické nemoci LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ

roky života 90 HLY (Healthy Life Years) 80 70 60 50 40 30 20 + = naděje dožití 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

roky života 90 80 70 60 HLY (Healthy Life Years) 8,0 4,2 12,4 8,9 + = naděje dožití 50 40 62,8 62,2 62,4 71,4 30 20 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

roky života 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 HLY (Healthy Life Years) 4,2 12,4 8,9 62,8 62,2 62,4 71,4 muži 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA 8,0 ŠVÉDSKO Úspěšné prodloužení naděje dožití mužů z 67,0 na 74,6 je to dobrý výsledek medicínských intervencí v České republice spočívající v prodloužení života chronicky nemocných.

roky života 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 HLY (Healthy Life Years) 4,2 12,4 8,9 62,8 62,2 62,4 71,4 muži 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 8,0 Úspěšné prodloužení naděje dožití mužů z 71,3 na 79,4 je to dobrý výsledek mezirezortní zdravotní politiky a soustavně rozvíjené zdravotní gramotnosti ve Švédsku

roky života 90 HLY (Healthy Life Years) 80 70 60 9,6 + 13,2 = naděje dožití 13,5 10,8 50 40 63,3 64,6 61,9 71,0 30 20 10 0 muži 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ženy ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO

POČET LET ZTRACENÝCH V DŮSLEDKU DISABILITY (DALY) PŮSOBENÍM HLAVNÍCH ROZIKOVÝCH FAKTORŮ V EVROPSKÉM REGIONU SZO, 2004 RIZIKA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ pořadí DROGY ALKOHOL 2 TABÁK 1 SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA 4 NÍZKÁ SPOTŘEBA OVOCE A ZELENINY 5 NADVÁHA A OBEZITA 3 VYSOKÝ KREVNÍ CUKR VYSOKÝ CHOLESTEROL VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace litry čistého lihu 20 15 ČESKÁ REPUBLIKA 10 ŠVÉDSKO 5 0 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ počet cigaret 3000 2500 ČESKÁ REPUBLIKA 2000 1500 1000 500 ŠVÉDSKO 0 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky

Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace kilogramy zeleniny 210 200 190 ŠVÉDSKO 180 170 160 150 140 ČESKÁ REPUBLIKA 130 120 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 30 25 20 24,7 26,2 ČR 15 10 5 10 11,9 Švédsko 0 MUŽI ŽENY

Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem dvojnásobnou spotřebu cigaret dvojnásobnou spotřebu alkoholu dvojnásobný výskyt obezity poloviční spotřebu zeleniny, nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku.

SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO KOUŘENÍ, ALKOHOL, OBEZITU SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY.

Pokud by společnost nevyužívala všechny své síly na zvládání příčin zdravotních problémů, pak musí počítat s tím, že se nemocnice budou jen nešťastně potýkat s léčením nemocí, ke kterým vůbec nemuselo dojít, a že celý zdravotnický systém bude opakovaně vystavován alarmujícímu finančnímu nedostatku a dalším krizovým problémům.

C zdravé období Prodloužit život ve zdraví a bez zdravotních nesnází prodloužení života ve zdraví délka nemoci medicínské prodloužení života pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti 1. Kompetentně řídit systém péče o zdraví (governance for health) 2. Vytvářet životní prostředí příznivé pro zdraví. 3. Rozvíjet a posilovat schopnosti lidí zvládat svůj životní osud (empoverment) 4. Plně využívat ověřené poznatky (knowledge translation) 5. Zlepšit zdravotní gramotnost (health literacy)

C zdravé období Prodloužit život ve zdraví a bez zdravotních nesnází prodloužení života ve zdraví délka nemoci medicínské prodloužení života pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti 1. Kompetentně řídit systém péče o zdraví (governance for health) 2. Vytvářet životní prostředí příznivé pro zdraví (environments for health) 3. Rozvíjet a posilovat schopnosti lidí zvládat svůj životní osud (empoverment) 4. Plně využívat ověřené poznatky (knowledge translation) 5. Zlepšit zdravotní gramotnost (health literacy)

2 ZDRAVÍ 2020

Některé krizové situace lze překlenout pomocí realizace krátkodobých opatření.

http://www.euro.who.int/ data/ assets/pdf_file/0011/199532/hea lth2020-long.pdf 182 stran

Ministerstvo zdravotnictví ČR: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. Praha, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014. Ministerstvo zdravotnictví: Zdraví 2020. Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Praha, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014.

DVA STRATEGICKÉ CÍLE zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví; posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny komponenty společnosti, sociální skupiny i jednotlivce.

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST je nezbytnou součástí a nepostradatelným nástrojem evropské zdravotní strategie pro 21. století.

3 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

PROČ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Nízká zdravotní gramotnost vede k plýtvání v systému zdravotní péče. Jsou poskytovány zdravotnické služby nemocným, kteří vůbec nemuseli onemocnět, i těm nemocným, kteří svou nespoluprací během léčby, znemožňují dosáhnout potřebných výsledků.

PROČ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Vyšší zdravotní gramotnost vede k lepšímu zdraví lidí. Nízká zdravotní gramotnost je spojena s horším zdravím a vede k ekonomickým ztrátám (ČR ročně 12 miliard).

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST (health literacy) Je to schopnost přijímat správná rozhodnutí mající vztah ke zdraví v kontextu každodenního života doma, ve společnosti, na pracovišti, ve zdravotnických zařízeních, v obchodě i politice. Je to důležitá metoda zvyšující vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující jejich schopnost získávat a využívat informace i přijímat a nést svůj osobní díl odpovědnosti.

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST LIDÍ Jednotlivec Odpovědnost za své zdraví. Posilování zdravotní odolnosti a rozvoj schopností rozhodovat i jednat tak, aby to vedlo k posílení zdraví. Skupina Zájem a péče o ostatní lidi při respektování jejich práv. Společnost, instituce a organizace Pozornost věnovaná determinantám zdraví a snaha o zlepšování zdravotních podmínek i celkové zdravotní situace. Socio-ekologický přístup při rozvoji a posilování zdraví (podpora zdraví), úsilí o sociální spravedlnost.

Jaké jsou překážky správného a svobodného rozhodování? PACIENT

Jaké jsou překážky správného a svobodného rozhodování? Kognitivní disonance PACIENT

Jaké jsou překážky správného a svobodného rozhodování? Kognitivní disonance a podmínky, do nichž se lidé rodí, v nichž vyrůstají, pracují, odpočívají i stárnou.

Zdraví, jeho měření a determinanty (kapitoly 1-5) Historie péče o zdraví a základní metody zdravotní péče (kapitoly 6-12) Zdravotní gramotnost (kapitoly 13-16) Veřejná zdravotní politika (kapitoly 17-19) Pozvání na společnou cestu ke zdraví (kapitoly 20-22) Přílohy (materiály SZO a stručný slovníček) 293 stran

ZÁKLADNÍ TYPY ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI A. Funkční zdravotní gramotnost B. Interaktivní zdravotní gramotnost C. Kritická zdravotní gramotnost

World Health Organization 2013 Editors: Ilona Kickbusch, Jürgen M. Pelikan, Franklin Apfel & Agis D. Tsouros 73 stran http://www.euro.who.int/ data/assets/pdf_file/0008/190655/e96854.pdf

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST Jde o schopnost lidí získávat potřebné informace, rozumět jim a rozhodovat i jednat v běžném životě tak, aby to bylo dobré pro zdraví a aby to přispívalo ke zlepšení zdravotních a životních podmínek i ke kvalitě života.

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST V ČESKÉ REPUBLICE Zdroj: Kučera Z., Pelikan J., Šteflová A.: Zdravotní gramotnost obyvatel ČR výsledky komparativního reprezentativního šetření. Čas. Lék. čes. 2016; 155: 233-241. 59,4% 40,6% Dobrá zdravotní gramotnost Nízká zdravotní gramotnost Nízká zdravotní gramotnost by měla být zvýšena. Jak a do jaké míry lidé využívají svou zdravotní gramotnost? Jaký je zdravotní dopad dobré zdravotní gramotnosti?

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL NENÍ NÁKLADNÝ Nekouřit. Bez vysokých nákladů na alkohol. Střídmá a pestrá strava (Multivitaminy? Biopotraviny? Doplňky stravy?). Konzumace sezónní, místní zeleniny a ovoce. Omezit opalování. Pravidelný pohyb, chůze, (veřejná doprava). Chovat se slušně a pokud možno se zdržovat ve slušné společnosti. preventivní prohlídky a očkování. Významným předpokladem je vážit si zdraví, a hlavně VÁŽIT SI SÁM SEBE I OSTATNÍCH 51

JE ŽÁDOUCÍ ROZVÍJET ZDRAVOTNĚ GRAMOTNOU SPOLEČNOST Potřebujeme zdravotně gramotné politiky, učitele, lékaře a další zdravotnické pracovníky, děti a celou odbornou i širokou občanskou veřejnost. Jádrem zdravotní gramotnosti je pochopení hodnoty zdraví, zájem o zdraví, odpovědnost za zdraví a schopnost rozhodovat a jednat tak, aby to bylo dobré pro zdraví, pro kvalitu života i pro lidi.

Prof. Ilona Kickbusch: Je to věc zdravého občanství. Musíme se ujistit, že si naše demokratické instituce váží zdraví. Musíme přispět ke zdravotní gramotnosti členů parlamentu, a rovněž tak musíme zlepšit zdravotní gramotnost občanů, kteří je budou volit.

4 ZÁVĚR

Zdraví sice není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. Halfdan Mahler

ÚSTAV PRO ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST WWW.UZG.CZ ALIANCE PRO ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST