Evropský hospodářský a sociální výbor Rozpočet Evropské unie Rozpočet dostatečný k pokrytí úkolů EU CS
EHSV žádá o dobré využití peněz daňových poplatníků Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že Evropská unie musí mít dostatečný rozpočet k pokrytí svých nových úkolů zakotvených v Lisabonské smlouvě a také k plnění svých ambiciózních cílů v oblasti růstu a zaměstnanosti. Stanovisko Výboru k přezkumu rozpočtu EU, jež bylo přijato velkou většinou hlasů na plenárním zasedání v červnu 2011, dochází k závěru, že navýšení evropského rozpočtu je nejen žádoucí, ale i nutné vzhledem k rozsahu nových výzev, které si žádají společnou reakci. Budoucí výdaje EU by měly být spravedlivé a mít dobře zvolený cíl: peněžní prostředky by se měly vynakládat na politiky a projekty, z nichž mají občané EU skutečný prospěch a jež nabývají zvláštní hodnoty tím, že jsou prováděny na širší evropské úrovni. Pan Staffan NILSSON, předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Dnes Evropské unii chybí rozpočtové prostředky k realizaci její politické strategie a k plnění závazků vyplývajících z nové Lisabonské smlouvy. K definování inteligentního evropského rozpočtu, který EU poskytne prostředky odpovídající jejím ambicím, bez zhoršení celkového daňového zatížení doléhajícího na občany a podniky, je tedy nutné prokázat jistou míru představivosti. Výbor zdůrazňuje, že je nutné zajistit soulad evropského rozpočtu s cíli a závazky vyplývajícími ze strategie Evropa 2020. To vyžaduje viditelné vazby mezi plánovanými intervencemi z tohoto rozpočtu a jednotlivými pilíři strategie Evropa 2020. Pro EHSV je nepřijatelné, aby se proces evropské integrace, závislý na rozpočtových prostředcích, jež jsou mu přiděleny, ocitl v zajetí problematiky snižování rozpočtových schodků.
Zlepšení na úrovni EU Rozpočet EU by měl mít pákový účinek. Evropský rozpočet a vnitrostátní rozpočty by se měly vzájemně doplňovat, aby se předešlo překrývání a společně se usilovalo o dosažení priorit. K financování velkých investičních projektů a podpoře cílů strategie Evropa 2020 by mohl přispět rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru, čerpání úvěrů od Evropské investiční banky a vytváření evropských dluhopisů. V současném období finančního oživení by se navíc mohla vytvořit evropská pokladna, jíž by se využilo ke krytí státních dluhů, čímž by se prokázala solidarita mezi členskými státy a věrnost euru. Převedením výdajů na úroveň EU a následným dosažením úspor z rozsahu se podaří maximalizovat účinnost veřejných prostředků, které EU získává. Pan Henri MALOSSE, zpravodaj stanoviska EHSV k přezkumu rozpočtu EU, předseda skupiny Zaměstnavatelé EHSV podporuje čtyři hlavní priority formulované Komisí pro rozpočet: realizaci zásadních prioritních činností, posílení přidané hodnoty, závazek výsledků, optimalizaci vzájemných výhod solidarity. EHSV si rovněž přeje k nim doplnit další požadavek, totiž viditelnost.
Přezkum rozpočtu EU není pouhou otázkou čísel, ale především nástrojem sloužícím politickému projektu. Proto je nutné navýšení založené na vlastních trvalých zdrojích v důsledku rozsáhlých nových výzev, které vyžadují reakci na úrovni Unie. Pan Gérard DANTIN, spoluzpravodaj stanoviska EHSV k přezkumu rozpočtu EU, místopředseda skupiny Zaměstnanci Velkou prioritou pro evropský rozpočet je posílení politik magického trojúhelníku výzkum, inovace, vzdělávání, jež jsou těžištěm řešení problematiky globalizace. Také politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti přímo přispívá k vyjádření evropské solidarity. EHSV se postaví proti jakémukoli kroku vedoucímu ke zničení této politiky, jež je symbolem Unie mezi národy. EHSV však žádá, aby byla obnovena a získala tak na účinnosti, zejména zjednodušením způsobů řízení, a aby bylo více pozornosti věnováno stěžejním projektům souvisejícím s evropskými prioritami a byla zajištěna intenzivnější spolupráce s hospodářskými a sociálními subjekty. V souvislosti se Společnou zemědělskou politikou (SZP) EHSV připomíná své postoje podporující její obnovu. Jde o to přizpůsobit ji novému vývoji bez zpětného převedení této politiky do působnosti členských států či opuštění zásad, které jsou její silnou stránkou: vnitřní a vnější solidarity, kvality zemědělské produkce, unijních preferencí, územní soudržnosti ve prospěch venkovských oblastí, zejména horských regionů a ostrovů. EHSV se dále domnívá, že naléhavé situace mohou vyžadovat větší pružnost a lépe přizpůsobené mechanismy, po vzoru Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.
Jak řešit neprůhledné postupy Problémem je to, že občané EU v současnosti neoceňují dopad rozpočtu EU. Postupy jsou pro veřejnost příliš těžkopádné a velmi neprůhledné. Funkční zásahy jsou příliš často důvěrné, roztříštěné na projekty minimálního rozsahu či zamaskované v komplexním spolufinancování, připouští se ve stanovisku. Proto je obtížné získat podporu veřejnosti a některé členské státy tak získávají omluvu pro snižování výdajů. EHSV volá po skutečné revoluci : urychlení postupů a zvýšení transparentnosti, v jejichž důsledku se rozpočet EU stane příkladem z hlediska správy a řízení, účinnosti, transparentnosti a kontroly administrativních výdajů.
Nové prostředky namísto zásady spravedlivého vyrovnání EHSV navrhuje přestat používat zásadu spravedlivého vyrovnání ( juste retour ), podle níž se jednotlivé členské státy EU snaží získat pro sebe z unijního rozpočtu co největší finanční výhody. Tento přístup byl přijat v 80. letech minulého století na žádost Spojeného království o individuální úlevu. Je však v rozporu s hodnotami solidarity a vzájemné prospěšnosti, na nichž staví projekt evropské integrace, a podle Výboru je do značné míry původcem nedostatků, zpoždění a neúspěchů. Zásada subsidiarity by naopak měla znamenat, že politiky, které již nedosahují nejlepších výsledků na vnitrostátní úrovni, budou převedeny na evropskou úroveň. V hospodářské, měnové a politické unii musí být zisky a přidaná hodnota z podstaty věci přínosem pro všechny. Všechny úspěchy, jichž Evropská unie dosáhla, byly založeny na násobném účinku sdílení zdrojů, jež je protipólem myšlenky spravedlivého vyrovnání. Dále EHSV podporuje volání Evropské komise po návratu k zásadě vlastních zdrojů EU, tj. peněz, jež jdou přímo do pokladny EU. To by mohly být nové prostředky vybírané např. z emisí uhlíku nebo finančních transakcí či pocházející z převodu malého podílu vnitrostátních daní. Byla již předložena řada návrhů a EHSV se domnívá, že by Komise měla provést analýzu dopadu jednotlivých alternativ.
Náklady na neexistenci společného evropského postupu EHSV zahajuje posuzování výše nákladů na neexistenci společného evropského postupu, tzn. při provádění politik odděleně na vnitrostátní úrovni. Toto posouzení ukáže, jak lze provádět účinnější a levnější opatření, pokud budou země spolupracovat a vyhnou se duplicitě ve vnitrostátních rozpočtech, a bude při něm vyčísleno, kolik stojí evropské občany zpoždění v integraci EU, např. dohodě ohledně společného patentu nebo jednotného evropského nebe. Podobné posouzení bylo naposledy provedeno v roce 1988. Rozpočet EU nelze navýšit bez získání podpory veřejnosti. (pan Staffan NILSSON) Evropští občané a daňoví poplatníci totiž musí znát částku na pomyslné faktuře, kterou jsou dnes nuceni platit z důvodu zbytečné duplicity nákladů způsobené přetrvávající fragmentací ve správní i hospodářské oblasti.
Stanovisko CESE ECO/290 CESE 993/2011 Úř. věst. C 248, 25.08.2011, s.75 http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.eco-opinions&itemcode=15053 Evropský hospodářský a sociální výbor Oddělení pro návštěvy a publikace Tel. +32 25469604 Fax +32 25469926 Rue Belliard/Belliardstraat 99 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË www.eesc.europa.eu EESC-2011-45-CS Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. QE-30-11-227-CS-C V roce 2009 bylo EHSV uděleno Bruselským institutem pro řízení životního prostředí (IBGE) prestižní ocenění Ekodynamický podnik s třemi hvězdičkami, což je nejlepší možné označení. Toto ocenění odměňuje podniky za jejich environmentální profil. doi:10.2864/35247