OBSAH: 1. ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE...4 2. POUŽITÁ METODIKA VÝPOČTU...4 3. VSTUPNÍ ÚDAJE...5 3.1. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU... 5 3.2. ÚDAJE O ZDROJÍCH... 5 3.2.1. Modelované činnosti... 6 3.2.2. Emisní bilance... 6 3.3. METEOROLOGICKÉ PODKLADY... 8 3.4. POPIS REFERENČNÍCH BODŮ... 9 3.5. ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A PŘÍSLUŠNÉ IMISNÍ LIMITY... 9 3.6. HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ V PŘEDMĚTNÉ LOKALITĚ... 9 4. VÝSLEDKY ROZPTYLOVÉ STUDIE...12 4.1. SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10... 12 4.2. SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 2,5... 13 4.3. VLIV NA NEJBLIŽŠÍ OBYTNÉ ZÓNY... 13 4.4. NEJISTOTY MODELOVÉHO VÝPOČTU... 14 5. NÁVRH KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ...15 6. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ...16 7. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ...17 1
SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1 Stabilitně členěná větrná růžice...8 Tabulka č. 2 Imisní limity dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb...9 Tabulka č. 3 Měřicí imisní stanice...10 Tabulka č. 4 Imisní koncentrace PM10 a PM2,5 v r. 2007 až 2011...10 Tabulka č. 4 Vypočtené roční imisní příspěvky suspendovaných částic PM 10...12 Tabulka č. 5 Vypočtené denní imisní příspěvky suspendovaných částic PM 10...12 Tabulka č. 6 Vypočtené roční imisní příspěvky suspendovaných částic PM 2,5...13 Tabulka č. 7 Vypočtené imisní příspěvky suspendovaných částic v obytné zóně bez realizovaných opatření...13 Tabulka č. 8 Vypočtené imisní příspěvky suspendovaných částic v obytné zóně s realizovanými opatřeními...14 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU: Obrázek č. 1 Stabilitní a rychlostní růžice...8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: AIM automatizovaný imisní monitoring ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav GIS geografický informační systém MŽP Ministerstvo životního prostředí PM 10 frakce prachových částic do velikosti 10 µm PM 2,5 frakce prachových částic do velikosti 2,5 µm S JTSK systém jednotné trigonometrické sítě katastrální SYMOS 97 Systém modelování stacionárních zdrojů TZL tuhé znečišťující látky ROZDĚLOVNÍK: Výtisk č.1 2 Ministerstvo životního prostředí Výtisk č.3 AZ GEO, s.r.o. 2
OBSAH PŘÍLOHOVÉ ČÁSTI: Příloha č. 1 Přehledná situace modelové oblasti (M 1: 35 000) Mapy izolinií znečištění ovzduší (M 1: 40 000) Příloha č. 2.1 Průměrný roční imisní příspěvek koncentrace PM 10 var. bez zkrápění třídiče ( g/m 3 ) Příloha č. 2.2 Průměrný roční imisní příspěvek koncentrace PM 10 var. se zkrápěním třídiče ( g/m 3 ) Příloha č. 3.1 Průměrný roční imisní příspěvek koncentrace PM 2,5 var. bez zkrápění třídiče ( g/m 3 ) Příloha č. 3.2 Průměrný roční imisní příspěvek koncentrace PM 2,5 var. se zkrápěním třídiče ( g/m 3 ) Příloha č. 4.1 Maximální denní imisní příspěvek koncentrace PM 10 třídiče ( g/m 3 ) var. bez zkrápění Příloha č. 4.2 Maximální denní imisní příspěvek koncentrace PM 10 var. se zkrápěním třídiče ( g/m 3 ) Příloha č. 5 Autorizace ke zpracování rozptylových studií 3
1. ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE Předkládaná rozptylová studie byla vypracována společností AZ GEO, s.r.o. (zhotovitel) v rámci akce Určení emisí z plošných zdrojů a fugitivních emisí vznikajících v rámci hutní a hornické činnosti realizované pro Ministerstvo životního prostředí České republiky, odbor ochrany ovzduší (objednatel). Předkládaný dokument je zpracován v rámci zakázky, která zpracovává rešerši již dostupných metodik pro určení emisních faktorů tuhých znečišťujících látek z odvalů, skládek a hald pocházejících z hutní a hornické činnosti. Výstupem zakázky je také zpracování pilotní rozptylové studie pro vybraný plošný zdroj znečišťování ovzduší. Obsah a struktura studie vychází z požadavků objednatele a je zpracována dle Vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Jako reprezentativní model pro pilotní rozptylovou studii byl zvolen scénář odtěžování části hutního odvalu v areálu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Jedná se o modelový teoretický soubor činností, na kterých lze reprezentativně vyhodnotit dopady na imisní situaci. Jako zdroje jsou uvažovány zdroje plošné plocha odtěžování a zdroje liniové přeprava odtěženého materiálu po nezpevněných plochách. 2. POUŽITÁ METODIKA VÝPOČTU K vlastnímu výpočtu byl použit model SYMOS 97. Jedná se o referenční metodu pro modelování rozptylu znečišťujících látek v ovzduší dle Vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Metodika používá statistického gaussovského modelu rozptylu kouřové vlečky. Meteorologická data vstupují do modelu v podobě stabilitně členěné větrné růžice (třídy podle Bubníka a Koldovského). Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladu pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenostech nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby (na křižovatkách nebo v kaňonech ulic). Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. Při posuzování výsledku modelování je nutno vzít v úvahu všechna uvedená programová omezení. Výsledné rozložení přízemních koncentrací je výsledkem zjednodušení vstupních dat a podmínek (obzvláště meteorologických a prostorových), proto je potřeba výsledky modelování hodnotit jako orientační. Pro samotný výpočet byl (vzhledem k nedostatečným údajům o granulometrii prachových částic) modelován úlet prachu jako plyn ve volné atmosféře, Ze zkušeností s jinými záměru lze říci, že odchylka mezi modelováním prachu a plynů se pohybuje kolem 3%, což je pro daný účel akceptovatelné. 4
3. VSTUPNÍ ÚDAJE Jako reprezentativní model pro pilotní rozptylovou studii byl zvolen scénář odtěžování části hutního odvalu v areálu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. 3.1. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Záměr je situován v Moravskoslezském kraji, v intravilánu obce Třinec, v průmyslové zóně v Třinci, v areálu společnosti Třinecké železárny a.s. Krajina v širším okolí mírně zvlněná. Nadmořská výška posuzované oblasti se pohybuje od 280 m do 365 m n.m. Situaci širšího území dokumentuje příloha č. 1. 3.2. ÚDAJE O ZDROJÍCH Těžba odvalu bude probíhat na určené ploše 1 rok po dobu 10 hodin denně včetně svátků a víkendů. Veškerý těžený materiálu bude před odvozem z prostoru odvalu přemístěn ke třídicí lince. Transport k třidiči bude zajištěn nákladními auty. Nakládku do násypky třidičů budou zajišťovat kolové nakladače. Uvedené činnosti jsou v předkládané studii zahrnuty. Jako možnou modelovou kapacitu uvažujeme 1,3 mil. t odtěženého materiálu za rok. Veškeré údaje použité pro účely předkládané rozptylové studie vycházejí z této hodnoty. V návaznosti na navržený způsob odtěžování a transportu materiálů z odvalu je zřejmé, že nejvýznamnější emise do ovzduší budou tvořeny suspendovanými částicemi a výfukovými emisemi z mobilních zdrojů znečišťování. Z hlediska vlivu na ovzduší budou emise prachu podstatně významnější. Z vypočtených výsledků doporučujeme jako relevantní používat výsledky ročních imisních příspěvků. Model SYMOS'97, který je legislativně zakotvenou referenční metodou pro hodnocení kvality ovzduší v ČR, využívá k výpočtu klimatická data pouze v podobě dlouhodobé stabilitně členěné větrné růžice. Ty jsou v modelu použity k výpočtu průměrných ročních hodnot. Nejvyšší denní, hodinové a 8-mi hodinové imisní příspěvky vypočtené metodikou SYMOS'97 nijak nezohledňují místní klimatická data. Jedná se o teoretická maxima při nejnepříznivějších podmínkách z hlediska rozptylu znečištění (typicky při inverzi s nízkými rychlostmi větru). Při modelování rozptylu znečištění z většiny zdrojů lze tento přístup akceptovat. Fugitivní emise z deponií z hutní a důlní činnosti jsou však právě při těchto nepříznivých rozptylových podmínkách nejnižší (téměř nulové), neboť závisejí přímo úměrně na rychlosti větru. Výpočet nejvyšších denních imisních příspěvků provedený obvyklým postupem by proto v tomto případě poskytoval nesmyslné údaje. Modelování nejvyšších denních příspěvků fugitivních emisí by vyžadovalo detailnější vyšetření. Musel by být proveden samostatný výpočet pro každou kombinaci třídy rychlosti větru a stability ovzduší při velikosti emise, která odpovídá této rychlosti větru. Následně by byl zvolen ze všech modelovaných stavů ten klimatický scénář, který poskytuje nejvyšší hodnoty imisních příspšěvků. Pro náročnost tohoto postupu jej pro širší použití nedoporučujeme. Navrhujeme vycházet z ročních imisních příspěvků. Pro hodnocení některých fugitivních emisí by ani tento detailní postup nebyl možný, protože odpovídající emisní faktory jsou ve všech dostupných rešeršních pramenech stanoveny pouze jako roční průměr (přestože ve skutečnosti závisejí na aktuální rychlosti větru). 5
3.2.1. Modelované činnosti Jako scénář reprezentující případnou odtěžbu odvalu byly vytipovány tyto činnosti: nakládka materiálu převoz materiálu (nákladní automobil s kapacitou převozu 15 t) vykládka na hromadu před tříděním nakládka do třídiče třídění o varianta třídění bez sekundárních opatření o varianta třídění se zkrápěním/mlžením vodou manipulace s hromadou po třídění nakládka na auto odvoz po nezpevněné ploše (nákladní souprava s kapacitou převozu 25 t) 3.2.2. Emisní bilance Plocha odtěžby byla stanovena na 90 000 m 2. S ohledem na charakter záměru je uvažováno s 9 segmenty plošného zdroje o rozměrech 100 x 100 m. Činnosti spočívající v odtěžbě materiálu jsou uvažovány rovnoměrně po celé ploše, ostatní činnosti, které mají přímou návaznost na drcení se odehrávají na jednom segmentu. Mimo území Moravskoslezského kraje je z pohledu fugitivních emisí nezbytné zohlednit specifikum v podobě rozměrů celkového záměru. Emise vypočtené pomocí emisních faktorů uvedených v této studii sice v těchto plošně rozsáhlých areálech sice skutečně unikají do ovzduší, protože však vzdálenost k hranici areálu často významně přesahuje sedimentační vzdálenost, na kvalitu ovzduší v okolí mají tyto zdroje podstatně menší dopad než by při stejně velké emisi odpovídalo plošně menším zdrojům. I když u plošně rozsáhlých zdrojů fugitivních emisí mohou být vypočtené hmotnostní toky na základě emisních faktorů značně vysoké, nelze z nich usuzovat na vliv těchto zdrojů na okolní kvalitu ovzduší. K tomu je nezbytné využít standardní metody matematického modelování, které předpokládají rozdělení takovýchto rozsáhlých ploch na menší plošné segmenty nebo metody měření imisí. Bližší vysvětlení emisních charakteristik je uvedeno u jednotlivých činností: nakládka materiálu při stanovení emisní bilance je vycházeno z empirického vztahu, uvedeného ve studii v kapitole 3, tab. 33. Jedná se o následující vztah : E = 1.07*(0.45*U/5) 1.3 /(M/2) 1.4 [g/t] Jednotlivé koeficienty byly použity následovně: k... 0,35 pro frakci PM 10, 0,05 pro frakci PM 2,5 U.. 4 m/s M.. 0,92 % převoz materiálu pro stanovení emisní bilance byla stanovena emisní bilance dle empirického vztahu dle kapitoly 3, tab. 33studie: E = k*(s/12) 0,7 *(W/3) 0,45 *(365-P)/365 [g/voz./km] 6
Jednotlivé koeficienty byly použity následovně: s.. 5,3 % W.. P.. 34 t 108 (vzhledem k dostupnosti dat jsou použity úhrny nad 1 cm) a... 0,9 pro frakci PM 10 a pro frakci PM 2,5 b... 0,45 pro frakci PM 10 a pro frakci PM 2,5 k... 423 pro frakci PM 10, 42,3 pro frakci PM 2,5 vykládka na hromadu před tříděním vzhledem k činnosti jsou použity stejné emisní bilance jako v případě nakládky materiálu nakládka do třídiče - vzhledem k činnosti jsou použity stejné emisní bilance jako v případě nakládky materiálu třídění o varianta třídění bez sekundárních opatření byly použity hodnoty dle kapitoly 3, tab. 33, v daném případě je emisní faktor 4,3 g/t pro frakci PM 10 a pro frakci PM 2,5 0,43 g/t drceného a tříděného materiálu. o varianta třídění se zkrápěním/mlžením vodou - byly použity hodnoty dle kapitoly 3, tab. 33, v daném případě je emisní faktor pro frakci PM 10 0,37 g/t drceného a tříděného materiálu. Pro frakci PM 2,5 nejsou rešeršní údaje k dispozici, proto byla použita analogie s variantou bez opatření, která činí 10% obsahu frakce PM 2,5 v tříděném materiálu. manipulace s hromadou po třídění - vzhledem k činnosti jsou použity stejné emisní bilance jako v případě nakládky materiálu nakládka na auto - vzhledem k činnosti jsou použity stejné emisní bilance jako v případě nakládky materiálu odvoz po nezpevněné ploše (nákladní souprava s kapacitou převozu 25 t) - pro stanovení emisní bilance byla stanovena emisní bilance dle empirického vztahu dle kapitoly 3, tab. 33 studie: E = k*(s/12) 0,7 *(W/3) 0,45 *(365-P)/365 [g/voz./km] Jednotlivé koeficienty byly použity následovně: s.. 5,3 % W.. 44 t pro jízdu naložené soupravy, 19 t pro jízdu prázdné soupravy P.. 108 (vzhledem k dostupnosti dat jsou použity úhrny nad 1 cm) a... 0,9 pro frakci PM 10 a pro frakci PM 2,5 b... 0,45 pro frakci PM 10 a pro frakci PM 2,5 k... 423 pro frakci PM 10, 42,3 pro frakci PM 2,5 Celková emisní bilance je uvedena v následující tabulce: 7
Činnost PM 10 PM 2,5 t/rok nakládka materiálu 4,70 0,71 převoz materiálu 11,07 1,11 vykládka na hromadu 4,70 0,71 nakládka do třídiče 4,70 0,71 třídění - třídič bez opatření 5,59 0,56 třídění - třídič se zkrápěním/mlžením 0,48 0,05 manipulace s hromadou 4,70 0,71 nakládka na auto 4,70 0,71 odvoz 22,62 2,26 Celkem bez opatření 62,76 7,48 Celkem se zkrápěním 57,65 6,97 3.3. METEOROLOGICKÉ PODKLADY Použitá stabilitně členěná větrná růžice byla vypracována ČHMÚ pro území Třince. Pro účely pilotní studie byla převzata z veřejně dostupných podkladů (EIA Loupací a zušlechťovací linka, kód záměru: MSK1634. Její tabelární data a odpovídající graf jsou obsahem následujících 2 obrázků. Tabulka č. 1 Stabilitně členěná větrná růžice Tř. stability, rychlost větru (m.s -1 ) N NE E SE S SW W NW Calm Suma (%) I.tř. v=1.7 0,26 0,70 0,55 0,89 0,60 0,67 0,19 0,37 2,51 6,74 II.tř. v=1.7 0,68 2,14 1,41 1,95 1,86 2,00 0,40 0,71 2,83 13,98 II.tř. v=5 0,08 0,15 0,16 0,54 0,16 0,07 0,05 0,20 0,00 1,41 III.tř. v=1.7 0,82 2,29 1,29 1,63 1,79 2,37 0,52 1,08 1,24 13,03 III.tř. v=5 2,00 2,59 1,99 2,81 1,87 1,62 1,19 1,65 0,00 15,72 III.tř. v=11 0,22 0,00 0,00 0,00 0,06 0,01 0,14 0,18 0,00 0,61 IV.tř. v=1.7 0,39 0,83 0,72 0,93 0,65 0,95 0,30 1,01 0,76 6,54 IV.tř. v=5 1,89 1,44 1,68 3,48 2,29 2,26 1,75 2,98 0,00 17,77 IV.tř. v=11 0,93 0,00 0,15 2,46 0,75 0,14 1,04 1,44 0,00 6,91 V.tř. v=1.7 0,35 0,76 0,71 0,70 0,45 0,75 0,30 1,12 0,63 5,77 V.tř. v=5 0,38 0,11 0,35 5,62 1,52 0,17 0,11 3,26 0,00 11,52 Součet (%) 8,00 11,01 9,01 21,01 12,00 11,01 5,99 14,00 7,97 100,00 Obrázek č. 1 Stabilitní a rychlostní růžice Stabilitní růžice Rychlostní růžice 8
3.4. POPIS REFERENČNÍCH BODŮ Referenční body v pravidelné čtvercové síti s krokem 100 m pokrývají souvisle území o rozloze 6 x 6 km. Celkem bylo použito 3586 výpočtových bodů. Výška všech bodů byla 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). Jejich umístění je zřejmé z přílohy č. 2. 3.5. ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A PŘÍSLUŠNÉ IMISNÍ LIMITY Výčet hodnocených látek je odůvodněn v kapitole 3.2. Jejich přehled a odpovídající imisní limity tvoří následující tabulku. Tabulka č. 2 Imisní limity dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Jednotka Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Přípustná četnost překročení / rok, datum dosažení cílového limitu PM 10 1 rok 40 µg/m 3 - PM 10 1 den 50 µg/m 3 35 PM 2,5 1 rok 25 μg/m 3-3.6. HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ V PŘEDMĚTNÉ LOKALITĚ Území v působnosti Stavebního úřadu Městského úřadu Třinec, kde se záměr nachází, je uvedeno ve Věstníku MŽP č. 4/2011 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Jsou zde překračovány imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro PM10 (86,4 % území pro denní IL a 1,3 % území pro roční IL) a dále je zde překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (46,9 % území). Imisní situace lokality je ovlivněna provozem společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a dalšími velkými zdroji znečišťování umístěnými v Třinci, případně lokálními zdroji (domácí topeniště zejména v zimním období) a dopravou na místních komunikacích. Dalším zdrojem znečištění ovzduší v lokalitě může být dálkový přenos imisí z Polska. 9
V blízkosti záměru se nachází tyto měřící imisní stanice: Tabulka č. 3 Měřicí imisní stanice Název Číslo ISKO a lokalita Klasifikace Reprezentativnost Vzdálenost od záměru Cíl měřícího programu TTROA TTRKA 1188 Třinec Kosmos 1187 Třinec - Kanada B/U/R Pozaďová Městská Obytná okrskové měřítko (0,5-4 km) cca 1,6 km cca 1,1 km stanovení repr. konc. pro osídlené části území Následující tabulka shrnuje pětileté klouzavé průměry koncentrací hodnocených látek s platným imisním limitem, které jsou publikovány ČHMÚ. Tabulka č. 4 Imisní koncentrace PM10 a PM2,5 v r. 2007 až 2011 Rok Průměrná roční koncentrace PM 10 (µg/m 3 ) Průměrná roční koncentrace PM 2,5 (µg/m 3 ) TTROA TTRKA TTROA 2007 33,8 --- 26,4 2008 32,2 33,6 26,7 2009 36,1 34,9 27,3 2010 44,9 43,9 36,1 2011 40,2 35,5 31,9 Na základě výše uvedeného pětiletého klouzavého průměru koncentrací lze roční imisní pozadí odhadnout následovně: PM 10 : 37,2 µg/m 3 PM 2,5 : 29,7 µg/m 3 10
Následující přehled shrnuje pětileté klouzavé průměry koncentrací hodnocených látek dle dat zveřejněných ČHMU. Jedná se o pětileté průměry ČHMÚ 2007-2011 v lokalitě Třinec - východní okraj od haldy (obytná zástavba): Arsen: 1,7 ng/m 3 NO 2 : 19,6 µg/m 3 PM 10 39 µg/m 3 Benzen: 2,4 µg/m 3 Benzo (a) pyren: 8,48 ng/m 3 PM 10 _M36: 70,8 µg/m 3 SO 2 _M4: 38,3 µg/m 3 Pb: 13,2 µg/m 3 PM 2,5 : 29,4 µg/m 3 Ni: 1,3 µg/m 3 Cd: 1,04 µg/m 3 11
4. VÝSLEDKY ROZPTYLOVÉ STUDIE Jak je odůvodněno v kapitole 3.2, s ohledem na zanedbatelné změny imisní situace u ostatních polutantů byly v tomto období záměru hodnoceny pouze suspendované částice PM 10 a PM 2,5. 4.1. SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 S ohledem na množství odtěženého materiálu a reprezentativnost záměru byly vypočteny roční a denní příspěvky suspendovaných částic PM 10. Jejich rozložení na ploše modelové oblasti je zřejmé z přílohové části. Největší roční imisní příspěvky lze očekávat cca 700 m severovýchodně od středu zdroje. S ohledem na charakter zdroje jsou příspěvky vázány na bezprostřední okolí zdroje. Nejvyšší denní imisní příspěvky vypočtené metodikou SYMOS'97 nijak nezohledňují místní klimatická data. Jedná se o teoretická maxima při nejnepříznivějších podmínkách z hlediska rozptylu znečištění (typicky při inverzi s nízkými rychlostmi větru). Při modelování rozptylu znečištění z většiny zdrojů lze tento přístup akceptovat. Fugitivní emise z deponií z hutní a důlní činnosti jsou však právě při těchto nepříznivých rozptylových podmínkách nejnižší (téměř nulové), neboť závisejí přímo úměrně na rychlosti větru. Z tohoto důvodu jsou tyto příspěvky uvedeny pouze jako informační, jejich vypovídací hodnota je velmi omezená. Emise, a tudíž i imisní příspěvky ostatních látek budou málo významné a nebyly modelovány (odůvodnění viz kapitola 3.2).Vypočtené imisní příspěvky částic PM 10 a porovnání s imisním limitem tvoří následující tabulku. Tabulka č. 5 Vypočtené roční imisní příspěvky suspendovaných částic PM 10 Modelované scénáře Maximum Průměr Imisní limit Varianta s třídičem bez opatření Varianta s třídičem se zkrápěním/mlžením Podíl průměru na imisním limitu Jednotka 23,75 0,64 40 1,6 % µg/m 3 22,89 0,59 40 1,5 % µg/m 3 Tabulka č. 6 Vypočtené denní imisní příspěvky suspendovaných částic PM 10 Modelované scénáře Maximum Průměr Imisní limit Varianta s třídičem bez opatření Varianta s třídičem se zkrápěním/mlžením Podíl průměru na imisním limitu Jednotka 165,00 32,89 50 65,8 % µg/m 3 162,31 29,81 50 59,6 % µg/m 3 Z vypočtených imisních příspěvků je zřejmé, že záměr bude představovat vysokou imisní zátěž zejména v těsné blízkosti záměru. Nejvýznamnější efekt záměru bude spočívat ve vývinu prachu po dobu odtěžování a manipulace s materiálem. Jak je zřejmé, významný vliv dle předpokladu má realizace opatření vedoucích k minimalizaci prašnosti (udržování prašných povrchů ve vlhkém stavu, mlžení a zkrápění, očista vozidel opouštějících staveniště, případně i znečištěného úseku přilehlé 12
veřejné komunikace). 4.2. SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 2,5 S ohledem na množství odtěženého materiálu a reprezentativnost záměru byly vypočteny pouze roční příspěvky suspendovaných částic PM 2,5. Jejich rozložení na ploše modelové oblasti je zřejmé z přílohové části. Největší imisní příspěvky lze očekávat cca 700 m severovýchodně od středu zdroje. S ohledem na charakter zdroje jsou příspěvky vázány na bezprostřední okolí zdroje. Emise, a tudíž i imisní příspěvky ostatních látek budou málo významné a nebyly modelovány (odůvodnění viz kapitola 3.2).Vypočtené imisní příspěvky částic PM 2,5 a porovnání s imisním limitem tvoří následující tabulku. Tabulka č. 7 Vypočtené roční imisní příspěvky suspendovaných částic PM 2,5 Modelované scénáře Maximum Průměr Imisní limit Varianta s třídičem bez opatření Varianta s třídičem se zkrápěním/mlžením Podíl průměru na imisním limitu Jednotka 2,59 0,08 25 0,3 % µg/m 3 2,48 0,07 25 0,3 % µg/m 3 Z vypočtených imisních příspěvků je zřejmé, že záměr bude představovat vysokou imisní zátěž zejména v těsné blízkosti záměru. Nejvýznamnější efekt záměru bude spočívat ve vývinu prachu po dobu odtěžování a manipulace s materiálem. Jak je zřejmé, významný vliv dle předpokladu má realizace opatření vedoucích k minimalizaci prašnosti (udržování prašných povrchů ve vlhkém stavu, mlžení a zkrápění, očista vozidel opouštějících staveniště, případně i znečištěného úseku přilehlé veřejné komunikace). V souladu se závěry studie lze vliv na ovzduší hodnotit jako středně významný (dojde na hranici záměru ke zvýšení stávající průměrné roční imisní koncentrace o nejméně 10%). 4.3. VLIV NA NEJBLIŽŠÍ OBYTNÉ ZÓNY Pro zhodnocení vlivu záměru na obyvatelstvo bylo vybráno 6 referenčních bodů, které jsou situovány v těsné blízkosti záměru. Tabulka č. 8 Vypočtené imisní příspěvky suspendovaných částic v obytné zóně bez realizovaných opatření Referenční bod Imisní příspěvek µg/m 3 Adresa X Y PM 10 denní PM 10 roční PM 2,5 roční Umístění od záměru -445 905-1 121 805 103,2582 3,0126 0,3637 Haldová 57 západně -445 805-1 121 405 74,0906 3,9840 0,4799 Míru 23 západně -444 605-1 121 805 35,3161 1,5697 0,1763 ZŠ a MŠ Bezručova 418 východně -445 105-1 122 105 39,0342 2,1766 0,2566 Zelená 317 východně 13
Referenční bod Imisní příspěvek µg/m 3 Adresa X Y PM 10 denní PM 10 roční PM 2,5 roční Umístění od záměru -445 705-1 123 105 52,5387 0,7210 0,0863 Oldřichovice 171 jižně -444 805-1 119 805 29,3339 0,6696 0,0786 Staré Město 727 severně Tabulka č. 9 Vypočtené imisní příspěvky suspendovaných částic v obytné zóně s realizovanými opatřeními Referenční bod Imisní příspěvek µg/m 3 Adresa X Y PM 10 denní PM 10 roční PM 2,5 roční Umístění od záměru -445 905-1 121 805 94,6666 2,7659 0,3390 Haldová 57 západně -445 805-1 121 405 66,7237 3,6752 0,4490 Míru 23 západně -444 605-1 121 805 31,6577 1,4859 0,1679 ZŠ a MŠ Bezručova 418 východně -445 105-1 122 105 34,0986 2,0126 0,2402 Zelená 317 východně -445 705-1 123 105 47,2330 0,6598 0,0802 Oldřichovice 171 jižně -444 805-1119805 26,9601 0,6204 0,0737 Staré Město 727 severně V případě vlivu na obyvatelstvo lze říci, že je závislý na vzdálenosti a směru převládajících větrů. 4.4. NEJISTOTY MODELOVÉHO VÝPOČTU Vzhledem k nejistotám spojeným se stanovením granulometrie a měrné hmotnosti emitovaných částic byl rozptyl suspendovaných částic PM 10 a PM 2,5 modelován jako rozptyl plynných látek. Tímto zjednodušením pravděpodobně došlo k mírnému nadhodnocení vypočtených imisních příspěvků v řádu jednotek %, což je nejistota, která vede k naplnění zásady předběžné opatrnosti (scénář, který je z hlediska očekávaných vlivů nejhorší možný). Není na závadu požadovaného hodnocení, tzn. vyhovuje pro posouzení, zda projekt nezpůsobí významné zhoršení imisní situace. Vzhledem k silné závislosti vývinu prašnosti v období výstavby na klimatických podmínkách a pracovní kázni je nutno v těchto případech očekávat podstatně vyšší nejistotu emisních vstupů, a tedy i výsledků modelování než v případě hodnocení např. provozu spalovacích zdrojů. Skutečné vlivy se mohou v období výstavby od vypočtených lišit až několikanásobně. Nejistota výpočtu emisí pro období provozu se pohybuje v prvních desítkách %. Imisní pozadí bylo pro účely výpočtu imisních koncentrací vyčísleno na základě údajů ze stanic imisního monitoringu, kterým s ohledem na hustotu monitorovací sítě nelze postihnout lokální změny imisních koncentrací. Cílem předkládané rozptylové studie však není vypracovat detailní pole koncentrací na ploše modelové oblasti, ale především vyhodnotit relativní změnu imisních dopadů na ovzduší po realizaci zamýšleného posuzovaného záměru. Tento faktor proto závěry rozptylové studie nemůže významně ovlivnit. 14
K výše uvedeným orientačním odhadům nejistot rozptylové studie je nutno připočíst stardardní odchylky autorizovaných měření a akreditovaných laboratorních metod používaných při měření emisí a imisních koncentrací, které se pohybují obvykle v desítkách %. 5. NÁVRH KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Vyhodnocený vliv záměru na kvalitu ovzduší nezakládá pro posuzovaný záměr povinnost stanovit kompenzační opatření dle zákona č. 201/2012 Sb. Kompenzační opatření proto nejsou navržena. 15
6. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ V rámci předkládané studie byly posouzeny 2 modelové varianty spojené s realizací navrženého záměru, které lze považovat za klíčové z hlediska možného působení na kvalitu ovzduší. Jedná se o následující scénáře: nakládka materiálu převoz materiálu (nákladní automobil s kapacitou převozu 15 t) vykládka na hromadu před tříděním nakládka do třídiče třídění o varianta třídění bez sekundárních opatření o varianta třídění se zkrápěním/mlžením vodou manipulace s hromadou po třídění nakládka na auto odvoz po nezpevněné ploše (nákladní souprava s kapacitou převozu 25 t) Nejvýznamnější efekt záměru bude spočívat ve vývinu prachu po dobu odtěžování a manipulace s materiálem. Jak je dle vypočtených výsledků zřejmé, významný vliv dle předpokladu má realizace opatření vedoucích k minimalizaci prašnosti (udržování prašných povrchů ve vlhkém stavu, mlžení a zkrápění, očista vozidel opouštějících staveniště, případně i znečištěného úseku přilehlé veřejné komunikace). Vlivem záměru dojde k překračování imisních limitů PM 10 v dotčené oblasti lokálně s ohledem na plošnou distribuci polutantu a s přihlédnutím k tomu, že záměr je pouze krátkodobý, se nezhorší podmínky pro jejich budoucí trvalé plnění. I když bude vliv záměru krátkodobý (rok), bude nicméně významný, přičemž po ukončení záměru dojde pravděpodobně k zlepšení imisní situace. V oblasti mimo blízké okolí posuzovaného záměru nebude možno standardními metodami měření imisí odlišit průměrné roční imisní příspěvky záměru od stávajícího pozadí. Imisní limit pro PM 2,5 je v oblasti v současnosti překračován a vlivem záměru nedojde k zlepšení. Obdobně jako v případě PM 10 bude výraznější zhoršení patrné zejména v blízkosti záměru. Největší imisní příspěvky lze očekávat cca 700 m severovýchodně od středu zdroje. S ohledem na charakter zdroje jsou příspěvky vázány na bezprostřední okolí zdroje. S ohledem na umístění záměru v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší doporučujeme v obdobných případech důsledně vyžadovat a dodržovat opatření k snížení emisí. 16
7. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ [1] BUBNÍK, J., KEDER, J., MACOUN, J. SYMOS 97: Systém modelování stacionárních zdrojů: Metodická příručka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 1998. 60s. ISBN 80-85813-55-6. [3] ČHMÚ, SYMOS 97, verze 02, Systém modelování stacionárních zdrojů (doplňky k verzi 97), Metodická příručka, doplněk, Praha 2003 [4] Grafické ročenky [online]. [cit.2009-01-30]. Dostupné z: <hhttp://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/groc.html>. [5] Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ovzduší) v znění pozdějších předpisů. [6] Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 17