Nejen jazykem českým Studie o vícejazyčnosti v literatuře Petr Mareš filozofická fakulta univerzity karlovy, 2012
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Mareš, Petr Nejen jazykem českým : studie o vícejazyčnosti v literatuře / Petr Mareš. Vyd. 1. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. 181 s. (Mnemosyne; sv. 6) ISBN 978-80-7308-394-6 (brož.) 821.162.3 * 81 246.3 * 801.73 * 81 42 * 82.07 19. 21. stol. česká literatura 19. 21. stol. multilingvismus textová analýza jazyková analýza interpretace a přijetí literárního díla monografie 808 Literární styl. Literární činnost a technika. Efektivní využívání jazyka. Spisovatelská činnost [11] Výzkumy byly realizovány a texty byly napsány v rámci projektu VZ MSM 0021620825 Jazyk jako lidská činnost, její produkt a faktor. Recenzovali prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. Petr Mareš, 2012 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-394-6
Obsah Úvod 9 1. Adies místo spánembohem. Cizí jazyky v próze Boženy Němcové 11 2. Mors ascendit per fenestras Vícejazyčnost v poezii Vladimíra Holana 23 3. Der Wind je vítr, das Feld pole Cizí jazyky v próze Vladimíra Körnera 45 Madame la Duchesse Vícejazyčnost v románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka 68 4. Něma benzina, najn gazka, neni petrol Jazyky v románu Jáchyma Topola Sestra 86 Nejen jazykem českým K vícejazyčnosti v prózách Jana Vraka 100 Když je u nás doma šoró Mongolština a čeština v románu Petry Hůlové Paměť mojí babičce 111 Kolik řečí teda vlastně umim? Směs jazyků v novele Báry Gregorové Kámen hora papír 123 5. Exkurs: Apáka a mamáka 138 Simulace cizího jazyka jako hra a komunikační strategie 144 Výzkumy literární vícejazyčnosti 153
Bibliografická poznámka 173 Jmenný rejstřík 175 Věcný rejstřík 178 Resumé/Summary 181
Úvod V roce 2003 jsem uveřejnil monografii Also: nazdar! Aspekty textové vícejazyčnosti (Praha: Karolinum), v níž jsem se pokusil rozpracovat teoretickou koncepci textové, především literární vícejazyčnosti a aplikovat ji na vybraná díla novodobé české literatury. Byla ukončena jedna etapa zkoumání, ale problematika zdaleka nebyla vyčerpána a to mě vedlo k tomu, že jsem se k tématu vícejazyčnosti stále znovu vracel. Občas hrály určitou roli i vnější podněty (některé příspěvky vznikly v souvislosti se spisovatelskými či badatelskými jubilei), především však šlo o podněty ze strany samotných literárních děl. Výsledkem onoho pokračujícího zájmu je soubor studií, který nyní předkládám. Navazuji v něm na svou monografii a snažím se ji doplnit o další pohledy. Jedním ze sledovaných cílů je ověřovat a případně zpřesňovat a revidovat závěry, k nimž jsem dříve dospěl, na dalším textovém materiálu. V porovnání s dřívější monografií se více soustřeďuji na analýzu a interpretaci jednotlivých textů a na specifické způsoby zacházení s vícejazyčností u vybraných spisovatelů. Zároveň se textová základna v porovnání s monografií poněkud posouvá a rozšiřuje. Výběr východiskových textů a probíraná témata se reflektují v rozdělení studií do pěti oddílů, které je čtenáři prezentováno v obsahu publikace. První ze zařazených prací se zaměřuje na českou literaturu 19. století a je věnována uplatnění prvků cizích jazyků v prózách Boženy Němcové (její vznik byl inspirován edicemi a rozbory korespondence této spisovatelky). Druhý oddíl je tvořen studií, která alespoň na jednom příkladu (verše Vladimíra Holana) upozorňuje, že vícejazyčnost může mít důležitou úlohu rovněž v moderní poezii. Hlavní předmět zájmu ovšem představuje česká próza druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Třetí oddíl zahrnuje analýzy děl dvou autorů, kteří patří k nejvýznamnějším tvůrcům epicky strukturovaných textů v české literatuře zmíněného období (Vladimír Körner, Ladislav Fuks). Nejvíce příspěvků je shromážděno ve čtvrtém oddílu; jsou věnovány analýze próz spisovatelů patřících k té větvi nové české literatury, jež je ovlivněna postmo 9
dernistickými tendencemi a projevuje sklon k jazykovému (ale nejen jazykovému) experimentování (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová). Konečně pátý oddíl obsahuje příspěvky, které přinášejí poněkud odlišné, doplňkové pohledy na problematiku vícejazyčnosti. Krátký exkurs do současné slovenské literatury připomíná, že i zde nacházíme osobitý způsob práce s vícejazyčností (Koloman Kocúr). Další krátký příspěvek se snaží upřesnit pojem simulace vícejazyčnosti, jímž jsem se zabýval už v dřívější monografii, a na dvou příkladech ukazuje, jaké funkce může tato forma vícejazyčnosti v uměleckých textech získávat. Závěrečný článek přináší výběrový přehled nových zahraničních i domácích výzkumů literární vícejazyčnosti, a poukazuje tak na další možné přístupy ke sledované problematice. Ze zvolené koncepce vyplývá, že ve shromážděných studiích zaujímají význačné místo odkazy na probírané texty a citace z nich. V souvislosti s tím je třeba uvést několik technických poznámek: rozsáhlejší ukázky jsou vyčleněny do samostatného odstavce, krátké ukázky jsou uváděny v uvozovkách. Tam, kde nejde o doklad konkrétní formulace, ale o prezentaci užívaného pojmenování či jiného jazykového prostředku, slouží k vyznačení kurzíva. Pochopitelně se ovšem mohou vyskytnout i hraniční případy, ve kterých je obtížné rozhodnout, který z postupů je náležitý. Na citovaná díla odkazuji prostřednictvím data vydání a stránkového údaje; jestliže se v celé studii nebo v její rozsáhlejší partii vychází jen z jednoho pramene, omezuji se na stránkový údaj. (Odůvodněné odchylky od tohoto úzu jsou osvětleny v poznámkách.) 10 úvod