Vodohospodářská bilance za rok 2017, období a výhled k roku 2027

Vodohospodářská bilance za rok 2017, období 2012 2017 a výhled k roku 2027 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik za rok 2017

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2017, období 2012 2017 a výhled k roku 2027 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Irena Skalická Bc. Zdeněk Holler Hradec Králové, září 2018

Obsah Úvod... 7 Metodika zpracování... 8 Hodnocení vypouštění vod... 10 Zpráva o hodnocení vypouštění vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik. 11 1. Popis hydrologické situace... 12 2. Vypouštění vod... 13 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD.... 13 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 15 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 18 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 19 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 20 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 20 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 23 3. Závěr... 27 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe... 29 1. Popis hydrologické situace... 30 2. Vypouštění vod... 31 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 31 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 33 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 35 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 36 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 38 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 38 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 40 3. Závěr... 43 Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry... 45 1. Popis hydrologické situace... 46 2. Vypouštění vod... 47 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 47 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 49 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 50 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 50 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 50 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 51 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 53 3. Závěr... 56 3

Zpráva o hodnocení vypouštění vod v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici... 57 1. Popis hydrologické situace... 58 2. Vypouštění vod... 59 2.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD... 59 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 62 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových... 63 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod... 63 2.2 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO A VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ... 64 2.2.1 Množství produkovaného znečištění... 64 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění... 66 3. Závěr... 69 Příloha... 70 Zpráva o hodnocení vypouštění odpadních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik a výhled k roku 2027... 73 1. Hodnocení vypouštění vod... 74 1.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD... 74 1.2 PRODUKOVANÉ A VYPOUŠTĚNÉ ZNEČIŠTĚNÍ... 77 1.2.1 Časový vývoj produkce a vypouštění ve vybraných ukazatelích znečištění... 78 2. Závěr... 79 Seznam obrázků Zpráva o hodnocení vypouštění na území ve správě Povodí Labe, státní podnik Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 15 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 17 Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 19 Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 20 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Horního a středního Labe Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 )... 33 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 35 Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 36 Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 37 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ).... 49 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 50 Zpráva o hodnocení vypouštění v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ).... 61 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 62 Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017.... 63 Zpráva o hodnocení vypouštění odpadních vod v území působnosti ve správě Povodí Labe, státní podnik a výhled k roku 2027 Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 )... 75 4

Seznam grafů Zpráva o hodnocení vypouštění na území ve správě Povodí Labe, státní podnik Graf 1 Porovnání množství vypouštěných vod v letech 2013-2017.... 13 Graf 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v období 2003-2017 podle CZ-NACE.... 14 Graf 3 Časový vývoj produkce a vypouštění BSK5.... 23 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Horního a středního Labe Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2017 podle CZ-NACE.... 32 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2017 podle CZ-NACE.... 48 Zpráva o hodnocení vypouštění v úseku vlastního toku od soutoku s Vltavou po státní hranici Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2017 podle CZ-NACE.... 60 Zpráva o hodnocení vypouštění odpadních vod v území působnosti ve správě Povodí Labe, státní podnik a výhled k roku 2027 Graf 1 - členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2010-2017 podle CZ-NACE...74 Graf 2 - vývoj množství vypouštěných odpadních vod z průmyslu a energetiky v tis. m3.76 Seznam tabulek Zpráva o hodnocení vypouštění na území ve správě Povodí Labe, státní podnik Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ).... 13 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE.... 14 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 16 Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 18 Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 19 Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t).... 21 Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017.... 22 Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t).... 23 Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017... 25 Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 26 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 )... 31 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE... 31 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 34 Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 35 Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 36 Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t).... 38 Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017.... 39 Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t).... 40 Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017.... 41 Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 42 Zpráva o hodnocení vypouštění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ).... 47 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v tis. m 3 podle CZ-NACE.... 47 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 49 Tab. 4 Množství produkovaného znečištění (t).... 51 Tab. 5 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017.... 52 Tab. 6 Množství vypouštěného znečištění (t).... 53 Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017.... 54 Tab. 8 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 55 Zpráva o hodnocení vypouštění v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ).... 59 Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE.... 59 Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 62 Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017.... 63 5

Tab. 5 Množství produkovaného znečištění (t)... 64 Tab. 6 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017.... 65 Tab. 7 Množství vypouštěného znečištění (t).... 66 Tab. 8 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017.... 67 Tab. 9 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5.... 68 Zpráva o hodnocení vypouštění odpadních vod v území působnosti ve správě Povodí Labe, státní podnik a výhled k roku 2027 Tab. č. 1 Přehled nejvýznamnějších vypouštění z veřejných kanalizací..75 Tab. č. 2 Přehled nejvýznamnějších vypouštění z energetiky a průmyslu...76 Tab. č. 3 Přehled nejvýznamnějších zdrojů znečištění dle produkce BSK5.77 Tab. č. 4 Přehled nejvýznamnějších zdrojů znečištění dle vypouštění BSK5..77 Seznam použitých zkratek a symbolů AOX BSK5 ČOV CHSKCr DCEt MKP EO NL N-NH4 Nanorg. Pcelk. RAS ř.km adsorbovatelné organicky vázané halogeny biochemická spotřeba kyslíku pětidenní čistírna odpadních vod chemická spotřeba kyslíku dichromanem dichlorethan měsíční křivka překročení ekvivalentní obyvatel nerozpuštěné látky amoniakální dusík anorganický dusík fosfor celkový rozpuštěné anorganické soli říční kilometr 6

Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance za rok 2017. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2017 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2016 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2017 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za období 2012 2017 a výhled k roku 2027 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 7

Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení vypouštění vod v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení vypouštění odpadních vod v území působnosti ve správě Povodí Labe, státní podnik a výhled k roku 2027 Vymezení dílčích povodí na území České republiky 8

Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, dále pro vlastní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici a souhrnně pro správní území Povodí Labe, státní podnik. Hodnocení vypouštění vod se zpracovává podle článku 4 Metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik). Údaje z povodí Mandavy, které je součástí dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byly poskytnuty státním podnikem Povodí Ohře. Hlavním cílem zprávy o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik je analyzovat a vyhodnotit množství vypouštěných vod a míru produkovaného a vypouštěného znečištění těchto vod. Na základě zpracovaných údajů pak vyhodnotit hlavní trendy vývoje vypouštění vod a úrovně čištění odpadních vod. Za účelem přehledného a názorného zpracování údajů z počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik) byly vytvořeny tabulky, grafy, obrázky a komentáře k daným tématům, které znázorňují problematiku vypouštění vod na území dílčího povodí Horního a středního Labe, dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, dále na úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici a souhrnně v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. Zvolenou metodikou byla kvantitativní metoda výzkumu, která měla za cíl zpracovat a analyzovat množství vypouštěných vod (tis. m 3 /rok), jejich členění podle vybraných odvětví (CZ-NACE) na veřejné kanalizace, průmysl, energetiku, zemědělství a ostatní vypouštěné vody. Dále byla zpracována data týkající se množství produkovaného a vypouštěného znečištění () v základních bilancovaných ukazatelích, kterými jsou biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk). Z analyzovaných a zhodnocených dat byly identifikováni největší producenti vypouštěného znečištění. Byly vytvořeny jednotlivé a souhrnné závěry vystihující vývoj v oblasti vypouštění vod. 9

Hodnocení vypouštění vod Vypouštění odpadních vod se hodnotí jak z hlediska jejich množství, tak z hlediska jejich míry znečištění. Sledování vypouštění odpadních vod, jejich jakosti a jejich vlivu na jakost povrchových vod ve vodních tocích patří mezi jedny ze základních povinností správce vodního toku. Množství vypouštěných odpadních vod zahrnovaných do vodohospodářské bilance představuje množství naměřené, vypočtené nebo stanovené odborným odhadem na výtoku z jednotlivých provozů, ČOV, sanačních technologií, ze skládek, dolů a jiných zařízení, kde dochází ke změně jakosti vody a k jejich následnému vypouštění do vod povrchových, případně podzemních. Do tohoto množství se promítá podíl dešťových a jiných balastních vod procházejících přes ČOV nebo do kanalizací odvádějících odpadní vody. Naproti tomu není počítáno s množstvím vod vypouštěných z dešťových oddělovačů a s množstvím dešťových, průsakových a jiných vod odváděných kanalizacemi do povrchových vod mimo ČOV. V celkové bilanci množství vypouštěných vod jsou zahrnuty také důlní vody, které se pro účely vodního zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tyto vody nemusí být evidovány jako odběry povrchové nebo podzemní vody. Přechodná sanační nebo jiná čerpání a vypouštění do povrchových vod nebo podzemních vod se do vodohospodářské bilance nezapočítávají. Vypouštěné znečištění se uplatňuje výhradně z bodových zdrojů. Bodové zdroje znečištění jsou zejména komunální zdroje, tj. města a obce, které vypouštějí odpadní vody od obyvatelstva, z občanské vybavenosti a odpadní vody z průmyslu připojeného na veřejnou kanalizaci. Další bodové zdroje znečištění jsou průmyslové provozy a ostatní uživatelé, kteří vypouštějí odpadní vody vlastní kanalizací přímo do vod povrchových. Bodové zdroje znečištění s vypouštěním odpadních vod v množství nad 6 000 m 3 /rok a 500 m 3 /měsíc jsou evidenčně podchyceny a vypouštěné i produkované znečištění v základních ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4, Nanorg a Pcelk je vyčísleno na základě měření, výpočtů či odborných odhadů, znečištění z plošných a difúzních zdrojů lze postihnout jen velmi nesnadno. Havarijní znečištění se nedá předvídat, zpravidla nemá delší dobu trvání a jeho velikost se jen výjimečně dá objektivně stanovit. Podíl havarijního znečištění nebývá významný a v bilančním hodnocení za celý rok jej lze zanedbat. Bilanční hodnocení v dalších kapitolách se proto týká pouze znečištění z evidovaných bodových zdrojů s vypouštěním odpadních vod v množství převyšujícím 6 000 m 3 /rok a 500 m 3 /měsíc. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru eliminace produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Úroveň čištění odpadních vod a plnění emisních limitů a emisních standardů je legislativně dána nařízením vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podíl znečištění přecházejícího do povrchových vodních toků z plošných a difúzních zdrojů se dá stanovit pouze orientačně z výsledků bilance látkových odtoků znečištění v kontrolních profilech na tocích po odečtení podílu znečištění z bodových zdrojů. 10

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Zpráva o hodnocení vypouštění vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik 11

Zpráva o hodnocení vypouštění vod 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční srážkový úhrn činil 681 mm, což odpovídá 99 % normálu. V jednotlivých dílčích povodích bylo naměřeno od 88 % (Dyje) do 106 % normálu (Horní a střední Labe, Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe, Horní Odra). Rok jako celek byl srážkově normální. Ani jeden měsíc v prvním čtvrtletí nedosáhl srážkového normálu, ale byly ještě srážkově normální (64 až 88 %). Naopak duben byl srážkově nadnormální až silně nadnormální (185 %). Květen byl téměř podnormální (63 %) a červen byl normální, zejména díky významné srážkové události z konce měsíce. Období od července do září bylo srážkově normální (85 až 117 %), ale říjen byl nadnormální až silně nadnormální (188 %). Konec roku byl srážkově opět normální (77 až 99 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu na území České republiky byla +8,6 C s odchylkou od normálu +0,7 C. Rok jako celek hodnotíme jako teplotně nadnormální. Leden byl podnormální až silně podnormální (odchylka 3,7 C), únor nadnormální a březen silně nadnormální (+3,0 C). Měsíce duben a květen byly teplotně normální a červen byl silně nadnormální (+2,3 C). Červenec byl s kladnou odchylkou teplotně v normálu, ale srpen byl silně nadnormální (+1,4 C). Září bylo teplotně podnormální ( 1,1 C), ale závěr roku byl teplejší, říjen byl nadnormální (+1,4 C), listopad s kladnou odchylkou normální a prosinec opět nadnormální (+1,7 C). Podzemní vody Na počátku roku byly hladiny v mělkých vrtech na převážně části území ČR na nižší úrovni, než je pro toto období obvyklé. Až do února většina hladin místo obvyklých vzestupů stagnovala a 7. týden se tak stal z hlediska zařazení na křivku překročení (MKP) nejsušším obdobím roku. Sucho postihlo nejvíce mělké vrty v povodí horního Labe, kde mimořádně podnormální hodnoty mělo 90 % vrtů. Do března došlo k zlepšení stavu podzemních vod téměř v celé ČR až do intervalu normálních hodnot. S nástupem vegetačního období byly vzestupy až do května vystřídány stagnací. Od letních měsíců začala hladina v mělkých vrtech výrazněji klesat, a to zejména v povodí horního Labe a Dyje. Stav hladiny v mělkých vrtech v červenci byl v převážné části ČR z hlediska zařazení na křivku překročení druhým nejsušším obdobím roku. V srpnu a září došlo ke zmírnění poklesu a bylo dosaženo ročních minim stavů hladin. Srážkově nadnormální říjen a doznívání vegetačního období přineslo v podzemních vodách zlepšení, a to nejvýrazněji v povodí horního Labe a Odry. K významnému zvýšení hladin mělkých vrtů až na normální hodnoty došlo zejména v oblastech, které v předchozím roce zaznamenaly výrazný deficit podzemních vod (horní Labe). Na většině území ČR tak byly úrovně hladin koncem roku meziročně vyšší, pouze v povodí Dyje byly nižší než v roce 2016. Odtokové poměry Z hlediska odtoku byl tedy rok mimořádně podprůměrný až průměrný. V některých vodoměrných profilech pokračovalo hydrologické sucho z roku 2016 a průtoky se již na začátku roku pohybovaly i okolo hodnoty průtoku Q355. Nejvýraznější vzestupy hladin byly zaznamenány v období od 19. do 23. 2., kdy byl ve dvanácti profilech v povodí Labe dosažen kulminační průtok na úrovni 2 5leté vody. Jarní období bylo díky četným srážkám místy poměrně vodné. Přestože bylo letní období srážkově většinou normální, docházelo k dalšímu pozvolnému poklesu hladin. Některé menší vodní toky opět na přechodnou dobu během letních měsíců vyschly, například Žejbro (Vrbatův Kostelec). Ke zmírnění hydrologického sucha došlo zejména od října (50 až 100 %, v povodí Labe po Mělník, Odry a Moravy 130 až 250 %) především v severní polovině území, a to vlivem vydatných srážek v horských a podhorských oblastech, což se projevilo zvětšením průtoků a ukončením období s minimálními průtoky. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2017 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 12

Zpráva o hodnocení vypouštění vod 2. Vypouštění vod V roce 2017 bylo v působnosti správy Povodí Labe, státní podnik bilancováno celkem 954 vypouštění do vod povrchových a 5 vypouštění do vod podzemních. Celkový počet evidovaných vypouštění v porovnání s předchozím rokem mírně vzrostl. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2017 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Vody vypuštěné do vod podzemních se na celkovém množství vypuštěných vod podílí jen zanedbatelně. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2016. Množství vypouštěných vod do vod povrchových se mírně snížilo, zejména díky úbytku v odvětví energetiky. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ). rok 2016 rok 2017 Index do podzemních vod 170 170 1,00 do povrchových vod 712 501 697437 0,98 celkem 712 671 697 607 0,98 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 zemědělství průmysl energetika kanalizace ostatní celkem Povolené množství 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Graf 1 Porovnání množství vypouštěných vod v letech 2012-2017. Graf číslo 1 porovnává množství vypouštěných vod v tis. m 3 na území ve správě Povodí Labe, státní podnik v časové řadě od roku 2013 do 2017. V porovnání povoleného množství se skutečně vypuštěným množstvím je patrný rozdíl v energetice, hlavním důvodem je výrazné snižování množství v posledních letech, snaha postupně přecházet na cirkulační chlazení apod. 13

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Členění celkového množství vypuštěných vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů názorně ukazuje tabulka č. 2 a graf 2. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE. CZ-NACE rok 2016 rok 2017 Index veřejné kanalizace 170,9 184,3 1,08 průmysl 79,3 80,8 1,02 energetika 460,9 431,3 0,94 zemědělství 0,01 0,01 1,00 ostatní 1,1 1,1 1,00 celkem 712,6 697,6 0,98 2000,0 1800,0 1600,0 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v období 2003-2017 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že na území ve správě Povodí Labe, státní podnik tvoří podstatnou část vody z energetiky. Množství vody potřebné pro průtočné chlazení je kolísavé především v závislosti na teplotním režimu vzduchu daného roku, kvalitě vody a objemu výroby elektrické energie. Podíl vypuštěných vod z tepelných elektráren v současné době činí cca 61,63 % z celkově vypuštěného množství vod. V porovnání s rokem 2016 došlo v bilancovaném roce 2017 k výraznějšímu nárůstu množství vypuštěných vod v odvětví veřejné kanalizace, a to přesně o 8 %. Mírný nárůst množství odpadních vod byl u průmyslu. V množství vypuštěných vod z průmyslu je zahrnuto i množství důlních vod, které v roce 2016 činilo cca 6 349,2 tis. m 3. K poklesu o 6 % došlo u vypouštěných odpadních vod z energetiky. Zemědělství v současné době vypouští pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci, to se během bilancovaných let mění spíše minimálně. Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2017 přesáhlo 500 tis. m 3 ukazuje obrázek č. 1. 14

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2017. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2016 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. 15

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství Index 2016 2017 Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 571,4 19 979,4 1,14 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 11 942,6 13 073,5 1,10 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 882,7 11 791,2 0,99 Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 345,5 9 941,2 1,06 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 6 598,0 7 082,0 1,07 Děčín - ČOV Labe 745,848 4 559,2 4 617,1 1,01 Náchod - ČOV Metuje 31,659 3 588,3 4 265,6 1,19 Dvůr Králové nad Labem - SČOV Labe 1034,081 3 112,1 3 312,6 1,06 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 934,8 2 863,6 0,98 Vrchlabí - ČOV Labe 1066,416 2 138,1 2 644,3 1,24 Litoměřice - ČOV vedlejší rameno Labe 0,461 2 617,0 2 614 1,00 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 246,8 2 610,6 1,16 Kutná Hora - ČOV Vrchlice 2,875 2 163,1 2 387,9 1,10 Litomyšl - ČOV Loučná 59,590 2 413,5 2 161,2 0,90 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 1 732,6 2 144,5 1,24 Chrudim - ČOV Májov bezejmenný tok 0,165 2 277,6 2 093,9 0,92 Praha-Miškovice - PČOV Mratínský potok 9,997 1 947,4 1 925,0 0,99 Česká Třebová - ČOV Třebovka 8,816 1 900,1 1 897,4 0,99 Ústí nad Orlicí - ČOV Tichá Orlice 50,592 1 812,8 1 840,0 1,02 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 686,2 1 823,7 1,08 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 691,5 1 760,6 1,04 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 513,4 1 751,0 1,16 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 350,3 1 732,8 1,28 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 943,6 1 698,4 0,87 Turnov - ČOV Jizera 78,896 1 386,5 1 465,6 1,06 Frýdlant - SČOV Smědá 22,976 1 322,5 1 271,5 0,96 Jaroměř - ČOV Labe 1011,978 1 189,0 1 240,1 1,04 Broumov - ČOV Stěnava 33,372 1 063,3 1 212,2 1,14 Čelákovice - ČOV Labe 870,988 1 135,7 1 205,9 1,06 Týniště nad Orlicí - ČOV Orlice 29,721 1 105,9 1 197,9 1,08 Nová Paka - SČOV Oleška 23,225 870,0 1 187,3 1,37 Hrádek nad Nisou - ČOV Lužická Nisa 1,702 1 124,9 1 175,1 1,05 Letohrad - ČOV Tichá Orlice 64,942 975,7 1 112,8 1,14 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755 593,8 1 105,2 1,86 Chotěboř - ČOV Kamenný potok 2,905 1 075,3 1 101,3 1,02 Brandýs n.l. - Stará Boleslav - ČOV Labe 864,401 1 117,4 1 074,1 0,96 Mělník - ČOV Labe 832,526 988,1 1 068,2 1,08 Lysá nad Labem - ČOV Litolská svodnice 1,689 1 042,3 1 047,7 1,01 Rychnov nad Kněžnou - ČOV Kněžná 6,402 1 060,0 1 033,1 0,98 Vysoké Mýto - SČOV Loučná 37,997 1 180,2 1 026,7 0,87 Semily - ČOV Jizera 104,141 833,3 993,4 1,19 Lomnice nad Popelkou - ČOV Popelka 7,337 770,4 990,9 1,29 Harrachov - ČOV Mumlava 2,193 857,8 901,4 1,05 Čáslav - nová ČOV Brslenka 8,010 759,1 830,6 1,09 Nový Bydžov - SČOV Cidlina 41,848 805,2 821,0 1,02 Nové Město n. M. - SČOV Krčín Mlýnský náhon Metuje 5,532 756,5 818,5 1,08 Hořice - ČOV Chvalinský p. 1,488 576,5 766,7 1,33 Roudnice nad Labem - ČOV Labe 809,226 742,3 761,0 1,03 Praha-Kbely - PČOV Vinořský potok 12,353 721,4 749,6 1,04 Červený Kostelec - ČOV Olešnice 12,602 604,1 749,2 1,24 Holice - ČOV Ředický potok 11,858 690,2 742,6 1,08 Česká Skalice - ČOV Úpa 10,006 686,2 730,1 1,06 Praha-Horní Počernice-Čertousy - PČOV Jirenský potok 9,991 669,8 713,2 1,07 16

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Špindlerův Mlýn - ČOV Labe 1084,349 635,2 663,4 1,04 Přelouč - ČOV Labe 949,936 592,1 625,4 1,06 Rokytnice nad Jizerou - ČOV Huťský potok 0,093 491,0 612,9 1,25 Český Brod - ČOV Šembera 14,046 513,9 597,4 1,16 Dobruška - ČOV Dědina 25,902 475,6 565,5 1,19 Police nad Metují - SČOV Metuje 54,199 497,7 563,6 1,13 Městec Králové - ČOV HMZ 10178246 0,932 529,2 548,9 1,04 Praha-Vinoř - ČOV Vinořský potok 8,544 461,3 522 1,13 Železný Brod - ČOV Jizera 96,570 408,0 513,9 1,26 Choceň - ČOV Tichá Orlice 25,332 541,7 507,5 0,94 Tanvald - ČOV Kamenice 15,336 412,3 505,5 1,23 Benátky nad Jizerou - ČOV II Jizera 18,540 489,5 505,1 1,03 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 133 719,3 143 835,3 1,08 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 167 166,8 180 458,0 1,08 Index Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 2017... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2017 Index 16/17... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. Většina ČOV vykazovala přibližně stejné množství vypouštěných odpadních vod jako v roce předešlém. Pokles byl zaznamenán u ČOV Hlinsko (o 13 %), ČOV Litomyšl (o 10 %) a ČOV Chrudim (o 8 %). Výrazný nárůst množství vypouštěných vod vykazovaly ČOV Vrchlabí a ČOV Jičín (o 24 %), ČOV Náchod (o 19 %) a ČOV Liberec (o 14 %). 17

Zpráva o hodnocení vypouštění vod 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím tabelárním přehledu (tabulka č. 4) jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Obrázek č. 3 zobrazuje přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod v předmětném roce. Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Index Elektrárna Mělník, Horní Počaply - chladící vody Labe 827,313 335 529,3 299 896,4 0,89 Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Labe 981,484 114 839,6 118 600,8 1,03 Papírny Štětí Labe 820,515 28 515,0 28 184,8 0,99 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 8 291,5 10 773,1 1,30 Lovochemie Lovosice - NK (vyust C-chladici + D) Labe 788,090 11 367,2 10 255,0 0,90 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 787,500 6 661,1 6 610,5 0,99 Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Labe 920,923 3 323,4 4 929,6 1,48 Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 Labe 962,910 4 712,8 4 114,7 0,87 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohrán. r. 0,465 2 601,0 2 624,2 1,01 Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Labe 939,798 1 758,0 1 842,9 1,05 Spolana Neratovice - kanál K7 Labe 848,425 1 752,5 1 299,8 0,74 Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Labe 941,076 1 010,1 1 268,8 1,26 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Úpa 43,652 1 056,5 1 175,5 1,11 ŠKODA AUTO Mladá Boleslav - NS Z17 Zálužanská vod. 0,746 808,9 823,8 1,02 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 661,7 683,0 1,03 KRPA PAPER Hostinné - ČOV Labe 1053,101 660,5 623,1 0,94 Elektrárna Mělník, Horní Počaply - pojistná nádrž Labe 828,311 309,3 610,6 1,97 Setuza Ústí nad Labem Labe 764,367 527,9 513,8 0,97 Cukrovar Dobrovice Bojetický p. 2,872 195,1 503,7 2,58 Paramo Kolín (býv. Koramo) Hluboký potok 0,312 394,6 503,0 1,28 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 524 976,1 495 837,1 0,94 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 535 774,8 506 477,7 0,95 18

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. V roce 2017 došlo oproti roku 2016 ke snížení množství vypouštěných chladících vod a to zejména díky Elektrárně Mělník Horní Počaply, kde došlo ke snížení o více jak 11 %. Naopak ke zvýšení vypouštěného množství došlo u Elektrárny Kolín o 48% a zejména Cukrovar Dobrovice navýšil výrobu a s ním spojené množství vypouštěných odpadních vod o 158 %. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod V následující tabulce č. 5 jsou uvedeny důlní vody přesahují hranici 500 tis. m 3, zobrazeny pak jsou na obrázku č. 4. Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Sklopísek Střeleč (Libuňka) - důlní vody Libuňka 14,313 1 739,5 1 752,6 1,01 VUD - Důl Zdeněk Nejedlý, Rtyně v Podkrkonoší bezejmenný tok 0,403 1 098,4 1 376,8 1,25 Lom Prachovice - cementárna - důlní vody Habřinka 1,369 379,1 589,7 1,56 Důl Jan Šverma Žacléř- štoly Prokopi Lampertický potok 4,234 516,6 510,9 0,99 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m 3 3 733,6 4 230,0 1,13 celkem vypouštění důlních vod v tis. m 3 5 433,3 6 394,2 1,18 Index 19

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. Přehled množství vypouštěných odpadních vod z nejvýznamnějších evidovaných zdrojů v jednotlivých měsících roku 2017 je uveden v příloze této zprávy. K poklesu došlo v odvětví energetiky, což je způsobeno poklesem množství vypouštěných chladících vod u nejvýznamnějšího evidovaného vypouštění - Elektrárny Mělník, Horní Počaply o více jak 11 % oproti roku 2016, tento zdroj se na celkovém množství vypouštěných odpadních vod podílí 43 %. Celkové množství odpadních vod vypouštěných z průmyslových zdrojů, které dle členění CZ- NACE zahrnují i důlní vody, vzrostlo o 2 %. 2.2 Množství produkovaného a vypouštěného znečištění Bilanční hodnocení se týká znečištění z evidovaných bodových zdrojů. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Následně jsou identifikovány nejvýznamnější znečišťovatelé na území ve správě Povodí Labe, státní podnik. 2.2.1 Množství produkovaného znečištění Celkové množství produkovaného znečištění bodovými zdroji za rok 2017 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 6. 20

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2016 rok 2017 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 52 358 52 257 1,00 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 125 887 130 227 1,03 Nerozpuštěné látky 55 043 55 209 1,00 Rozpuštěné anorganické soli 195 537 200 213 1,02 Amoniakální dusík 6 121 6 467 1,06 Anorganický dusík 7 191 7 502 1,04 Fosfor celkový 1 295 1 277 0,99 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2016... produkované znečištění v roce 2016 v tunách rok 2017... produkované znečištění v roce 2017 v tunách Index 17/16 (%)... index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Posouzením souhrnných hodnot v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat mírný nárůst množství produkovaného znečištění u většiny bilancovaných ukazatelů, výjimku tvoří ukazatel Pcelk. Tabulka č. 7 poskytuje přehled významných zdrojů znečištění, u kterých byla v roce 2017 produkce BSK5 nad 500 t/r. 21

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017. Název místa Tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Papírny Štětí Labe 820,515 28 184,8 5 538,3 15 823,0 2 621,2 22 068,7 13,0 61,2 20,6 Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 19 979,4 3 880,9 10 072,2 5 293,2 10 988,7 398,4 414,6 99,3 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 791,2 2 445,5 6 546,5 1 727,4 14 413,5 472,8 748,7 50,7 Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 941,2 1 728,1 5 057,2 3 719,5 44 678,9 233,5 236,8 65,9 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 13 073,5 1 677,3 5 122,2 3 295,8 8 007,5 457,6 472,0 70,2 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 10 773,1 1 616,0 4 309,2 1 292,8 8 812,4 215,5 237,0 75,4 DANISCO Czech Republic, a.s. Smiřice - technol. OV Labe 1005,544 302,4 1 498,2 3 475,7 1 559,3 1 650,6 5,5 235,6 1,6 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 751 1 480,2 1 982,2 786,9 1 207,0 64,3 70,0 33,4 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 823,7 917,3 2 265,0 1 269,3 1 114,3 85,0 86,1 21,2 Náchod - ČOV Metuje 31,659 4 265,6 900,0 2 168,2 863,4 2 077,3 109,2 109,2 17,9 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 760,6 899,0 1 292,3 992,3 1 270,8 84,3 85,6 19,7 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 863,6 888,4 1 875,8 647,9 2 040,3 121,3 123,2 16,5 Pivovar Svijany - ČOV Jizera 70,084 276,9 842,6 1 637,8 235,2 387,4 12,1 9,9 9,6 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 7 082,0 769,8 2 494,3 1 184,8 1 940,5 124,4 141,6 21,5 Litoměřice - ČOV rameno Labe 0,461 2 614,0 720,2 1 800,9 946,3 1 829,8 109,7 110,0 24,7 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 610,6 697,0 1 375,8 574,3 1 704,8 103,1 108,6 19,3 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 2 144,5 693,3 1 348,9 613,3 1 402,5 95,4 97,3 14,5 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 698,4 649,6 1 394,7 341,7 1 022,2 63,9 67,1 9,0 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 732,8 643,7 1 559,7 379,3 1 700,5 47,3 47,7 4,9 Setuza Ústí nad Labem Labe 764,367 513,8 526,6 835,9 85,4 281,8 2,9 7,8 5,1 Cukrovar Dobrovice Bojetický p. 2,872 503,7 503,7 1 511,0 604,4 531,4 10,1 11,1 0,5 celkem vybrané zdroje s produkcí nad 500 t/r BSK 5 125 686,7 29 515,7 73 948,5 29 033,8 129 131 2 829,2 3 481 601,4 celkem všechny bilancované zdroje 1 396 510,6 51 745,3 128 968,1 54 985,5 200 287,6 6 389,8 7 426,6 1 256,3 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 N anorg P celk 22

množství (mil.) Zpráva o hodnocení vypouštění vod 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění Celkové množství vypouštěného znečištění bodovými zdroji za rok 2017 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 8. Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2016 rok 2017 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 1 326 1 418 1,07 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 10 619 11 048 1,04 Nerozpuštěné látky 2 323 2 568 1,11 Rozpuštěné anorganické soli 191 432 198 228 1,04 Amoniakální dusík 642 662 1,03 Anorganický dusík 2 106 2 257 1,07 Fosfor celkový 226 221 0,98 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2016... vypouštěné znečištění v roce 2016 v tunách rok 2017... vypouštěné znečištění v roce 2017 v tunách Index 17/16 (%)... index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Posouzením hodnot vypouštěného znečištění v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat mírný nárůst u všech ukazatelů, s výjimkou ukazatele Pcelk. Nejvýraznější navýšení vypouštěného znečištění bylo zaznamenáno u bilancovaného ukazatele NL, BSK5 a Nanorg. 70 60 50 40 30 produkce vypouštění 20 10 0 Graf 3 Časový vývoj produkce a vypouštění BSK5. 23

Zpráva o hodnocení vypouštění vod V grafu č. 3 je patrný vývoj produkovaného a vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5, ze kterého vyplývá že k výraznému snížení vypouštěného znečištění došlo v letech 1991 až 2000. Od roku 2001 dochází stále k postupnému snižování vypouštění BSK5, avšak v mnohem menší míře. Produkované znečištění BSK5 v průběhu časové řady posledních tří let mírně narůstá, a to z důvodu přibývajících bilancovaných míst. Rok 2017 je prakticky srovnatelný s rokem 2016. Tabulka č. 9 pak uvádí přehled zdrojů znečištění, u kterých v roce 2017 vypouštěné BSK5 přesáhlo 15. 24

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Papírny Štětí Labe 820,515 28 184,8 267,8 3 720,4 496,1 20 715,9 33,8 40,9 13,2 Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Labe 787,500 6 610,5 205,2 507,1 70,0 5 864,1 43,1 120,7 0,7 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 791,2 72,5 879,1 127,1 19 744,9 46,3 187,7 6,8 Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 19 979,4 55,1 505,1 75,7 10 988,7 55,5 114,1 4,1 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 10 773,1 53,9 387,8 237,0 8 812,4 101,4 181,5 3,3 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755 1 105,2 47,9 175,1 83,1 221,0 6,9 9,1 1,6 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 13 073,5 34,0 274,5 43,1 7 017,9 4,7 107,9 9,0 Lovochemie Lovosice - NK (vyust C-chladici + D) Labe 788,090 1 0255 25,8 175,2 102,7 2 264,6 1,2 29,8 0,9 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 7 082 19,1 188,4 33,3 2 117,5 9,3 56,2 10,2 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohrán. r. 0,465 2 624,2 17,7 66,8 60,4 2 778,8 0,4 31,2 0,4 Litomyšl - ČOV Loučná 59,590 2 161,2 17,6 72,8 14,3 1 352,6 2,4 11,4 0,6 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 683,0 16,9 78,2 31,4 2 486,0 23,5 31,0 0,7 Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 941,2 16,5 348,9 104,5 43 741,1 6,1 31,3 6,5 Celkem vybrané zdroje s vypouštěním nad 15 t/r BSK 5 124 264,3 850,0 7 379,4 1 478,5 128 105,4 334,7 952,7 58,2 Celkem všechny bilancované zdroje 1 396 510,6 1 418,2 10 976,4 2 573,2 198 240,5 663,6 2 226,7 217,9 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 N anorg P celk 25

Zpráva o hodnocení vypouštění vod Tabulka č. 10 uvádí rozdělení zdrojů znečištění do velikostních kategorií podle vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 3-15 15-50 50-100 nad 100 počet zdrojů 907 39 8 3 2 množství BSK 5 v tunách 309,36 258,53 195,47 181,52 472,96 v % z celk. počtu zdrojů 94,58 4,07 0,83 0,31 0,21 v % z množství BSK 5 21,83 18,24 13,78 12,80 33,35 Největšími zdroji znečištění v působnosti státního podniku Povodí Labe v ukazatelích organického znečištění (BSK5) a nerozpuštěných látek (NL) jsou Papírny Štětí, následuje je společnost Lovochemie Lovosice, Spolana Neratovice a dále velká města Liberec, Pardubice, Hradec Králové. Největšími znečišťovateli vody amoniakálním dusíkem (N-NH4) jsou ČOV města Liberec a Spolana Neratovice. Podstatné množství fosforu (Pcelk.) je vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Hradec Králové a Pardubice a významným zdrojem jsou také Papírny Štětí. 26

Zpráva o hodnocení vypouštění vod 3. Závěr Ve zprávě jsou shrnuty výsledky bilance vypouštění vod do vodních toků a do vod podzemních na území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2017. Množství vypouštěných vod do vod povrchových se celkově oproti roku 2016 nepatrně snížilo (o 2 %), a to především díky poklesu vypouštěných chladících vod z odvětví energetiky, která tvoří stále podstatnou část množství všech vypouštěných vod, jedná se zejména o elektrárny Opatovice a Horní Počaply (Mělník). Množství vypuštěných vod do vod podzemních tvoří pouze zanedbatelnou část z celkového množství vypouštěných vod. V roce 2017 se množství vypuštěných vod do vod podzemních oproti roku 2016 zůstalo neměnné. Posouzením souhrnných hodnot v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat setrvalý stav produkovaného znečištění prakticky u všech bilancovaných ukazatelů. Co se týče vypouštěného znečištění byl zaznamenán mírný pokles u ukazatele Pcelk, naopak mírný nárůst se projevil u všech ostatních bilancovaných ukazatelů. Největšími zdroji znečištění jsou v oblasti státního podniku Povodí Labe v ukazatelích organického znečištění a nerozpuštěných látek v současné době Papírny Štětí, Lovochemie Lovosice, Spolana Neratovice, následována velkými městy (Liberec, Pardubice, Hradec Králové). Největším zdrojem znečištění amoniakálním dusíkem je ČOV Liberec a chemický závod Spolana Neratovice. Podstatné množství fosforu je vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Hradec Králové, Trutnov, Pardubice. Významným zdrojem znečištění fosforem jsou též Papírny Štětí. Znečištění specifickými organickými látkami je významné na středním a dolním toku Labe (velké chemické závody) a některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti dotčené vypouštěním odpadních vod z velkých chemických závodů. Nutností je zodpovědný přístup k provozování jednotlivých ČOV a jejich důsledná kontrola. Větší důraz by měl být kladen i na odlehčovací komory kanalizací měst a obcí, ze kterých dochází k vypouštění značně velkého neevidovaného podílu nepřečištěných městských odpadních vod. Významným problémem v současně panujícím suchém období je nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v menších městech a obcích. Tyto nedostatečně čištěné odpadní vody výrazně zatěžují málo vodné recipienty. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků dodržováním správných hospodářských praktik a pěstebních postupů. Důležité je omezení splachů ze zastavěných i nezastavěných území. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla aplikovanými technologickými opatřeními tak, aby se emisní látky pokud možno v co největší míře odstranily z odpadních vod před vstupem do recipientů. 27

28 Zpráva o hodnocení vypouštění vod

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe 29

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek za rok 2017 na území dílčího povodí Horního a středního Labe byl 761 mm, což představuje 106 % normálu (101 až 112 % v jednotlivých povodích). Rok 2017 tedy byl srážkově normální. Nejvyšší roční úhrn srážek (1 817 mm) byl naměřen na stanici Labská bouda. Naopak nejnižší roční úhrn 472 mm byl zaznamenán na stanici Vavřinec, Žíšov. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (329 mm) byl zaznamenán v říjnu také na stanici Labská bouda. Naopak nejnižší měsíční úhrn srážek (9 mm) byl naměřen v lednu na stanici Skuteč. Nejvyšší denní úhrn srážek (74 mm) byl naměřen 6. 6. na stanici Bílý Újezd, Hroška. Měsíce prvního čtvrtletí převážně nedosáhly srážkového normálu, ale byly ještě normální (61 až 101 % v jednotlivých povodích). Naopak duben byl srážkově nadnormální až silně nadnormální (152 až 226 %). Květen nedosáhl srážkového normálu, ale hodnotíme jej ještě jako normální (64 až 77 %). Období od června do září bylo srážkově normální (80 až 125 %). Většina měsíců měla kladnou odchylku od normálu, pouze srpen zápornou a v povodí Orlice byl srážkově podnormální (49 %). Naopak říjen byl nadnormální až silně nadnormální (207 až 254 %). Závěr roku byl již opět srážkově normální (65 až 95 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu na území dílčího povodí Horního a středního Labe byla +8,8 C. Odchylka od normálu činila +0,6 C (v jednotlivých povodích od +0,4 C do +0,8 C) a rok 2017 tedy byl teplotně převážně nadnormální. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu (+20,5 C) byla naměřena v srpnu na stanici Mokošín a nejnižší průměrná měsíční teplota vzduchu ( 7,1 C) v lednu na stanici Luční bouda. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+36,1 C) byla naměřena 1. 8. na stanici Poděbrady. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu ( 29,7 C) byla naměřena 7. 1. na stanici Adršpach. Režim podzemních vod V podzemních vodách v povodí horního Labe byl v lednu stav hladin mělkých vrtů mimořádně podnormální (95 % MKP), u většiny vrtů to byla roční minima. Koncem února začal výrazný vzestup hladin až téměř k hranici normálu v březnu (73 % MKP). Následoval pokles s několika menšími vzestupnými epizodami v květnu až na roční minima v srpnu na 82 % MKP. Poté hladiny výrazně stoupaly až na 14 % MKP v listopadu a 20 % MKP v prosinci. V povodí středního Labe hladiny mělkých vrtů stoupaly od ledna (91 % MKP) až na roční maximální stavy do dubna (83 % MKP, blízko hodnotám pro sucho). Následoval pokles hladin na roční minima v červenci (85 % MKP) a srpnu (78 % MKP). Od září do konce roku hladiny postupně stoupaly nad měsíční normály v listopadu (43 % MKP). Odtokové poměry Po stránce odtoku byl rok 2017 v dílčím povodí Horního a středního Labe průměrný až podprůměrný. Průměrný roční průtok dosáhl na větších tocích většinou 69 až 81 % dlouhodobého průměru. Silně podprůměrný průtok byl vyhodnocen na Cidlině (59 %), naopak na horní Jizeře (94 %) byl průtok srovnatelný s dlouhodobým průměrem. Na začátku roku, během velmi chladného ledna, byly průtoky většinou silně podprůměrné (28 až 39 %). V březnu začaly průtoky opět klesat na průměrné až podprůměrné, a pak následovalo dlouhé období od dubna do září, kdy kolísaly na hranici průměrných a podprůměrných hodnot (48 až 70 %). Od ledna do září (s výjimkou dubna) byla nejméně vodná Cidlina v Sánech, průtoky zde byly převážně silně až mimořádně podprůměrné. Od září se však začala situace měnit, výrazně přibylo srážek, a tak průtoky v říjnu byly většinou nadprůměrné až silně nadprůměrné (140 až 254 %). Ještě v listopadu průtoky zůstaly nadprůměrné (134 až 186 %), ale závěr roku už byl odtokově spíše pouze průměrný (104 až 124 %). Minimální průtoky na úrovni Q355d až Q364d se nejčastěji vyskytovaly v srpnu nebo v září. Žejbro ve Vrbatově Kostelci na konci srpna na 4 dny vyschlo. Významné povodňové situace se nevyskytly. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2017 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 30

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 2. Vypouštění vod V roce 2017 bylo v dílčím povodí bilancováno celkem 851 vypouštění do vod povrchových a 5 vypouštění do vod podzemních. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2017 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Vody vypuštěné do vod podzemních se na celkovém množství vypuštěných vod podílí jen zanedbatelně. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2016. Množství vypuštěných vod do vod povrchových se oproti roku 2016 zvýšilo, množství vypouštěných odpadních vod do vod podzemních zůstalo na setrvalé úrovni. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ) rok 2016 rok 2017 Index do podzemních vod 170 170 1,00 do povrchových vod 281 450 298 917 1,06 celkem 281 620 299 087 1,06 Členění celkového množství vypuštěných vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů názorně ukazuje tabulka č. 2 a graf č. 1. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE CZ-NACE rok 2016 rok 2017 Index veřejné kanalizace 124,6 133,8 1,07 průmysl 31,1 33,9 1,09 energetika 124,7 130,2 1,04 zemědělství 0,01 0,01 1,00 ostatní 0,9 1,1 1,22 celkem 281,6 299,0 1,06 31

množství vod (mil. m 3 ) Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 300 250 200 150 100 50 0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2017 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že na území dílčího povodí Horního a středního Labe tvoří podstatnou část vody z veřejných kanalizací, odvětví energetiky a průmyslu. Podíl vypuštěných vod z veřejných kanalizací v současné době činí cca 44,7 % z celkově vypuštěného množství vod. V porovnání s rokem 2016 došlo na území daného dílčího povodí v bilancovaném roce 2017 k výraznému navýšení množství vypuštěných vod z průmyslu a veřejných kanalizací. V množství vypuštěných vod z průmyslu je zahrnuto i množství důlních vod. Zemědělství v současné době vypouští pouze zanedbatelné množství odpadních vod podléhající vodohospodářské bilanci. Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2017 přesáhlo 500 tis. m 3 ukazuje obrázek č. 1. 32

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ). 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2017. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2016 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. 33

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Index Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 11 942,6 13 073,5 1,10 Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 882,7 11 791,2 0,99 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 6 598,0 7 082,0 1,07 Náchod - ČOV Metuje 31,659 3 588,3 4 265,6 1,19 Dvůr Králové nad Labem - SČOV Labe 1034,081 3 112,1 3 312,6 1,06 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 934,8 2 863,6 0,98 Litomyšl - ČOV Loučná 59,590 2 413,5 2 161,2 0,90 Chrudim - ČOV Májov bezejmenný tok 0,165 2 277,6 2 093,9 0,92 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 246,8 2 610,6 1,16 Kutná Hora - ČOV Vrchlice 2,875 2 163,1 2 387,9 1,10 Vrchlabí - ČOV Labe 1066,416 2 138,1 2 644,3 1,24 Praha-Miškovice - PČOV Mratínský potok 9,997 1 947,4 1 925,0 0,99 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 943,6 1 698,4 0,87 Česká Třebová - ČOV Třebovka 8,816 1 900,1 1 897,4 1,00 Ústí nad Orlicí - ČOV Tichá Orlice 50,592 1 812,8 1 840,0 1,02 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 1 732,6 2 144,5 1,24 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 691,5 1 760,6 1,04 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 686,2 1 823,7 1,08 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 513,4 1 751,0 1,16 Turnov - ČOV Jizera 78,896 1 386,5 1 465,6 1,06 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 350,3 1 732,8 1,28 Jaroměř - ČOV Labe 1011,978 1 189,0 1 240,1 1,04 Vysoké Mýto - SČOV Loučná 37,997 1 180,2 1 026,7 0,87 Čelákovice - ČOV Labe 870,988 1 135,7 1 205,9 1,06 Brandýs n.l. - Stará Boleslav - ČOV Labe 864,401 1 117,4 1 074,1 0,96 Týniště nad Orlicí - ČOV Orlice 29,721 1 105,9 1 197,9 1,08 Chotěboř - ČOV Kamenný potok 2,905 1 075,3 1 101,3 1,02 Rychnov nad Kněžnou - ČOV Kněžná 6,402 1 060,0 1 033,1 0,98 Lysá nad Labem - ČOV Litolská svodnice 1,689 1 042,3 1 047,7 1,01 Letohrad - ČOV Tichá Orlice 64,942 975,7 1 112,8 1,14 Nová Paka - SČOV Oleška 23,225 870,0 1 187,3 1,37 Harrachov - ČOV Mumlava 2,193 857,8 901,4 1,05 Semily - ČOV Jizera 104,141 833,3 993,4 1,19 Nový Bydžov - SČOV Cidlina 41,848 805,2 821,0 1,02 Lomnice nad Popelkou - ČOV Popelka 7,337 770,4 990,9 1,29 Čáslav - nová ČOV Brslenka 8,010 759,1 830,6 1,09 Nové Město n. M. - SČOV Krčín Mlýnský náhon Metuje 5,532 756,5 818,5 1,08 Praha-Kbely - PČOV Vinořský potok 12,353 721,4 749,6 1,07 Holice - ČOV Ředický potok 11,858 690,2 742,6 1,08 Česká Skalice - ČOV Úpa 10,006 686,2 730,1 1,06 Praha-Horní Počernice-Čertousy - PČOV Jirenský potok 9,991 669,8 713,2 1,07 Špindlerův Mlýn - ČOV Labe 1084,349 635,2 663,4 1,04 Červený Kostelec - ČOV Olešnice 12,602 604,1 749,2 1,24 Přelouč - ČOV Labe 949,936 592,1 625,4 1,06 Hořice - ČOV Chvalinský p. 1,488 576,5 766,7 1,33 Choceň - ČOV Tichá Orlice 25,332 541,7 507,5 0,94 Městec Králové - ČOV HMZ 10178246 0,932 529,2 548,9 1,04 Český Brod - ČOV Šembera 14,046 513,9 597,4 1,16 Police nad Metují - SČOV Metuje 54,199 497,7 563,6 1,13 Rokytnice nad Jizerou - ČOV Huťský potok 0,093 491,0 612,9 1,25 Benátky nad Jizerou - ČOV II Jizera 18,540 489,5 505,1 1,03 Dobruška - ČOV Dědina 25,902 475,6 565,5 1,19 Praha-Vinoř - ČOV Vinořský potok 8,544 461,3 522,0 1,13 Tanvald - ČOV Kamenice 15,336 412,3 505,5 1,23 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 94 416,6 100 090,6 1,06 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 126 614,3 133 726,3 1,06 34

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Vysvětlivky k tabulce č. 3: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 2017... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2017 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím tabelárním přehledu (tabulka č. 4) jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Obrázek č. 3 zobrazuje nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod v předmětném roce. Tab. 4 Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Labe 981,484 114 839,6 118 600,8 1,03 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 8 291,5 10 773,1 1,30 Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Labe 920,923 3 323,4 4 929,6 1,48 Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 Labe 962,910 4 712,8 4 114,7 0,87 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohrán. r. 0,465 2 601,0 2 624,2 1,01 Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Labe 939,798 1 758,0 1 842,9 1,05 Spolana Neratovice - kanál K7 Labe 848,425 1 752,5 1 299,8 0,74 Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Labe 941,076 1 010,1 1 268,8 1,26 Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy Úpa 43,652 1 056,5 1 175,5 1,11 ŠKODA AUTO Mladá Boleslav - NS Z17 Zálužanská vodoteč 0,746 808,9 823,8 1,02 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 661,7 683,0 1,03 KRPA PAPER Hostinné - ČOV Labe 1053,101 660,5 623,1 0,94 Cukrovar Dobrovice Bojetický p. 2,872 195,1 503,7 2,58 Paramo Kolín (býv. Koramo) Hluboký potok 0,312 394,6 503,0 1,28 celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 141 476,5 149 766,0 1,06 celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m 3 156 778,4 165 138,6 1,05 Index 35

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 3 Lokalizace vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod V následující tabulce jsou uvedeny důlní vody přesahují hranici 500 tis. m 3, lokalizace vypouštění je zobrazena na obrázku č. 4. Tab. 5 Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Sklopísek Střeleč (Libuňka) - důlní vody Libuňka 14,313 1 739,5 1 752,6 1,01 VUD - Důl Zdeněk Nejedlý, Rtyně v Podkrkonoší bezejmenný tok 0,403 1 098,4 1 376,8 1,25 Lom Prachovice - cementárna - důlní vody Habřinka 1,369 379,1 589,7 1,56 Důl Jan Šverma Žacléř- štoly Prokopi Lampertický potok 4,234 516,6 510,9 0,99 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m 3 3 733,6 4230 1,13 celkem vypouštění důlních vod v tis. m 3 5 433,3 6 394,2 1,18 Index 36

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. 4 Lokalizace vypouštění důlních vod (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. Přehled množství vypouštěných odpadních vod z nejvýznamnějších evidovaných zdrojů v jednotlivých měsících roku 2017 je uveden v příloze této zprávy. Většina ČOV vykazovala přibližně stejné množství vypouštěných odpadních vod jako v roce předešlém. Pokles byl zaznamenán u ČOV Hlinsko (o 13 %), ČOV Litomyšl (o 10 %) a ČOV Chrudim (o 8 %). Výrazný nárůst množství vypouštěných vod vykazovaly ČOV Vrchlabí a ČOV Jičín (o 24 %) a ČOV Náchod (o 19 %). K mírnému nárůstu vypuštěných vod došlo u odvětví průmyslu, kde je zahrnuto i množství důlních vod. 37

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2 Množství produkovaného a vypouštěného znečištění Bilanční hodnocení se týká znečištění z evidovaných bodových zdrojů. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Následně jsou identifikovány nejvýznamnější znečišťovatelé v dílčím povodí Horního a středního Labe. 2.2.1 Množství produkovaného znečištění Celkové množství produkovaného znečištění bodovými zdroji za rok 2017 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 6. Tab. 6 Množství produkovaného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2016 rok 2017 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 36 280 36 728 1,01 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 84 466 88 867 1,05 Nerozpuštěné látky 39 435 39 734 1,00 Rozpuštěné anorganické soli 101 982 106 551 1,04 Amoniakální dusík 4 946 5 239 1,06 Anorganický dusík 5 838 6 080 1,04 Fosfor celkový 977 967 0,99 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2016... produkované znečištění v roce 2016 v tunách rok 2017... produkované znečištění v roce 2017 v tunách Index 17/16... index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Posouzení souhrnných hodnot v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze u produkovaného znečištění konstatovat mírný nárůst u všech sledovaných ukazatelů. Mírný pokles o 1 % byl zaznamenán pouze u ukazatele Pcelk. Tabulka č. 7 poskytuje přehled významných zdrojů znečištění, u kterých byla v roce 2017 produkce BSK5 nad 500 t/r. 38

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017. Název místa Tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 791,2 2 445,5 6 546,5 1 727,4 14 413,5 472,8 748,7 50,7 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 13 073,5 1 677,3 5 122,2 3 295,8 8 007,5 457,6 472,0 70,2 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 10 773,1 1 616,0 4 309,2 1 292,8 8 812,4 215,5 237,0 75,4 DANISCO Czech Republic, a.s. Smiřice - technol. OV Labe 1005,544 302,4 1 498,2 3 475,7 1 559,3 1 650,6 5,5 235,6 1,6 Poděbrady - ČOV Labe 902,362 1 751,0 1 480,2 1 982,2 786,9 1 207,0 64,3 70,0 33,4 Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Jizera 38,588 1 823,7 917,3 2 265,0 1 269,3 1 114,3 85 86,1 21,2 Náchod - ČOV Metuje 31,659 4 265,6 900,0 2 168,2 863,4 2 077,3 109,2 109,2 17,9 Nymburk - ČOV Labe 895,136 1 760,6 899,0 1 292,3 992,3 1 270,8 84,3 85,6 19,7 Kolín - ČOV Labe 917,693 2 863,6 888,4 1 875,8 647,9 2 040,3 121,3 123,2 16,5 Pivovar Svijany - ČOV Jizera 70,084 276,9 842,6 1 637,8 235,2 387,4 12,1 9,9 9,6 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 7 082,0 769,8 2 494,3 1 184,8 1 940,5 124,4 141,6 21,5 Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Jizera 35,177 2 610,6 697,0 1 375,8 574,3 1 704,8 103,1 108,6 19,3 Jičín - ČOV Cidlina 74,130 2 144,5 693,3 1 348,9 613,3 1 402,5 95,4 97,3 14,5 Hlinsko - ČOV Chrudimka 84,906 1 698,4 649,6 1 394,7 341,7 1 022,2 63,9 67,1 9,0 Jilemnice Devro - SČOV Jizerka 3,287 1 732,8 643,7 1 559,7 379,3 1 700,5 47,3 47,7 4,9 Cukrovar Dobrovice Bojetický p. 2,872 503,7 503,7 1 511,0 604,4 531,4 10,1 11,1 0,5 celkem vybrané zdroje s produkcí nad 500 t/r BSK 5 64 453,6 17 121,6 16 368,1 16 105,1 49 283,0 2 071,8 2 650,7 385,9 celkem všechny bilancované zdroje 299 087,0 36 728,1 88 866,7 39 733,5 106 550,6 5 239,3 6 080,5 967,4 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 N anorg P celk 39

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění Celkové množství vypouštěného znečištění bodovými zdroji za rok 2017 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 8. Tab. 8 Množství vypouštěného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2016 rok 2017 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 689 710 1,03 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 5 080 4 990 0,98 Nerozpuštěné látky 1 319 1 521 1,15 Rozpuštěné anorganické soli 101 773 107 019 1,05 Amoniakální dusík 373 467 1,25 Anorganický dusík 1 583 1729 1,09 Fosfor celkový 182 173 0,95 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2016... vypouštěné znečištění v roce 2016 v tunách rok 2017... vypouštěné znečištění v roce 2017 v tunách Index 17/16... index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Tabulka č. 9 pak uvádí přehled zdrojů znečištění, u kterých v roce 2017 vypouštěné BSK5 přesáhlo množství 15. 40

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. 9 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Pardubice - BČOV Velká strouha 0 11 791,2 72,5 879,1 127,1 19 744,9 46,3 187,7 6,8 Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Labe 847,839 10 773,1 53,9 387,8 237,0 8 812,4 101,4 181,5 3,3 Hradec Králové - ČOV Labe 989,702 13 073,5 34,0 274,5 43,1 7 017,9 4,7 107,9 9,0 Trutnov - ČOV Úpa 41,961 7 082,0 19,1 188,4 33,3 2 117,5 9,3 56,2 10,2 Synthesia Pardubice - Butanolský kanál obtok Pohrán. r. 0,465 2 624,2 17,7 66,8 60,4 2 778,8 0,4 31,2 0,4 Litomyšl - ČOV Loučná 59,590 2 161,2 17,6 72,8 14,3 1 352,6 2,4 11,4 0,6 LZ Draslovka Kolín Labe 922,327 683,0 16,9 78,2 31,4 2 486,0 23,5 31 0,7 Celkem vybrané zdroje s vypouštěním nad 15 t/r BSK 5 48 188,2 231,7 1 947,6 546,6 44 310,1 188 606,9 31,0 Celkem všechny bilancované zdroje 299 087,0 709,8 4 990,0 1 520,8 107 019,1 466,9 1 728,6 172,8 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 N anorg P celk 41

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe Tabulka č. 10 uvádí rozdělení zdrojů znečištění do velikostních kategorií podle vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Tab. 10 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 3-15 15-50 50-100 nad 100 počet zdrojů 819 30 5 2 0 množství BSK 5 v tunách 284,72 193,42 105,30 126,38 0 v % z celk. počtu zdrojů 95,79 3,51 0,47 0,23 0 v % z množství BSK 5 40,11 27,25 14,83 17,81 0 Téměř u všech sledovaných ukazatelů došlo k mírnému nárůstu vypuštěného znečištění, výjimku tvoří ukazatel CHSKcr a Pcelk. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u ukazatele N-NH4 o 25 % a ukazatele NL o 15%. Největšími zdroji organického znečištění v dílčím povodí Horního a středního Labe jsou v současné době městské ČOV Pardubice, Hradec Králové, Trutnov a ČOV Litomyšl. Z průmyslových a dalších odvětví jsou v ukazatelích organického znečištění zastoupeni podniky Synthesia a.s., Pardubice - Semtín a Spolana a.s., Neratovice. Největším zdrojem amoniakálního dusíku je v dílčím povodí Horního a středního Labe společnost Spolana a.s., Neratovice. Podstatné množství fosforu je v tomto území vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Hradec Králové, Pardubice a Trutnov. 42

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 3. Závěr Ve zprávě jsou zahrnuty výsledky bilance vypouštění vod do vodních toků a do vod podzemních v povodí Horního a středního Labe za rok 2017. Množství vypouštěných vod do vod povrchových se celkově zvýšilo o 6 %. Na množství vypouštěných vod se podílí zejména Elektrárna Opatovice, která vypouští cca 40 % celkového množství vod v povodí Horního a středního Labe. Vypouštění z tohoto největšího zdroje vzrostlo oproti minulému roku o 3 %. V roce 2017 došlo k mírnému navýšení množství odpadních vod prakticky ve všech hodnocených odvětvích. U vypouštěných důlních vod bylo zaznamenáno zvýšení množství o 17 %. Mezi nejvýznamnější producenty důlních vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik patří společnost Sklopísek Střeleč a.s. a VUD - Důl Zdeněk Nejedlý, Rtyně v Podkrkonoší. Posouzení souhrnných hodnot v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze u produkovaného znečištění konstatovat mírný nárůst a všech sledovaných ukazatelů. Téměř u všech sledovaných ukazatelů došlo k mírnému nárůstu vypuštěného znečištění, výjimku tvoří ukazatel CHSKcr a Pcelk. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u ukazatele N-NH4 o 25 % a ukazatele NL o 15%. To je zapříčiněno především v důsledku výrazného navýšení množství vypouštěného znečištění u největšího znečišťovatele Spolana Neratovice. Největšími znečišťovateli vody na území dílčího povodí Horního a středního Labe v ukazatelích organického znečištění a nerozpuštěných látek v současné době jsou Spolana Neratovice, následují velká města (Pardubice, Hradec Králové, Trutnov, Poděbrady, Mladá Boleslav). Podstatné množství fosforu je vypouštěno do toků z velkých městských ČOV Pardubice, Hradec Králové, Trutnov a Spolana Neratovice. Malá vodnost zejména menších toků v důsledku hydrologického či klimatického sucha bude významným problémem zejména tam, kde dochází k nedostatečnému odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Tyto nedostatečně čištěné odpadní vody výrazně zatěžují málo vodné recipienty. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků dodržováním správných hospodářských praktik a pěstebních postupů. Důležité je omezení splachů ze zastavěných i nezastavěných území. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla aplikovanými technologickými opatřeními tak, aby se emisní látky pokud možno v co největší míře odstranily z odpadních vod před vstupem do recipientů. 43

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Horního a středního Labe 44

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 45

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 2017 byl 946 mm. Rok je hodnocen jako srážkově nadnormální (106 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2017 byla +7,9 C (odchylka od normálu +0,5 C). Rok je hodnocen jako normální. Režim podzemních vod Hladiny podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry nejsou v Hydrologické bilanci množství a jakosti vody v České republice v roce 2017 uvedeny. Odtokové poměry Během roku 2017 se v této oblasti nevyskytly žádné významné povodňové události. V období 29. - 30. 10. došlo k překročení 1. SPA v povodí Lužické Nisy, kdy bylo dosaženo maximálně Q2. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2017 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 46

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2. Vypouštění vod V roce 2017 bylo bilancováno shodně jako v loňském roce celkem 54 vypouštění do vod povrchových, do vod podzemních není evidováno žádné vypouštění. Celkový počet bilancovaných vypouštění do vod povrchových zůstává na stejné úrovni jako v předcházejících letech. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2017 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Vody vypuštěné do vod podzemních, které by spadaly svým množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m 3 nebo 500 m 3 v kalendářním měsíci do vodohospodářské bilance nejsou v dílčím povodí evidovány. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2016. Množství vypuštěných odpadních vod povrchových se oproti minulému roku lehce zvýšilo. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ). rok 2016 rok 2017 Index do podzemních vod - - - do povrchových vod 27 842,8 31 104,2 1,12 celkem 27 842,8 31 104,2 1,12 Celkové množství vypouštěných členěné vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů názorně ukazuje tabulka č. 2 a dokresluje graf č. 1. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v tis. m 3 podle CZ-NACE. CZ-NACE rok 2016 rok 2017 Index veřejné kanalizace 27 114,4 30 611,0 1,13 průmysl 490,6 331,9 0,68 energetika 32,0 97,9 3,06 zemědělství - - - ostatní 205,8 63,3 0,31 celkem 27 842,8 31 104,2 1,12 47

množství vod (mil. m 3 ) Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 35 30 25 20 15 10 5 0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2017 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry tvoří podstatnou a prakticky téměř jedinou část vody z veřejných kanalizací. Podíl vypuštěných vod z veřejných kanalizací v současné době činí 98,4 % z celkově vypuštěného množství vod, z toho ČOV Liberec vypouští 64,2 % všech odpadních vod. V porovnání s rokem 2016 došlo v bilancovaném roce 2017 ke zvýšení množství vypuštěných vod z veřejných kanalizací. Ostatní odvětví vypouští pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci. Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2016 přesáhlo 500 tis. m 3 ukazuje názorně obrázek č. 1. 48

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ). 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2017. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2016 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Index Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 17 571,4 19 979,4 1,14 SčVK Varnsdorf ČOV Mandava 0,100 3 498,9 3 741,6 1,07 Frýdlant - SČOV Smědá 23,300 1 322,5 1 271,5 0,96 Broumov - ČOV Stěnava 33,476 1 063,3 1 212,2 1,14 Hrádek nad Nisou - ČOV Lužická Nisa 1,645 1 124,9 1 175,1 1,05 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755 593,8 1 105,2 1,861 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 23 154,8 25 417,5 1,10 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 27 114,4 30 611,0 1,13 Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2017... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2017 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 49

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. 2.1.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových Na území dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se nenacházejí žádné významnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Celkové množství vypouštění průmyslových a ostatních vod bylo v roce 2016 724,8 tis. m 3 a v bilancovaném roce 2017 to bylo 493,1 tis. m 3. Z bilancovaných vypouštěných vod je zřejmé, že se celkové množství vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2017 snížilo. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2017 a v roce 2016 je 0,68 pro všechna vypouštění průmyslových a ostatních vod za rok 2017. 2.1.3 Přehled vypouštění důlních vod Na území dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se nenacházejí žádné významnější vypouštění důlních vod, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. 2.2 Množství produkovaného a vypouštěného znečištění Bilanční hodnocení se týká znečištění z evidovaných bodových zdrojů. Účelem bilance produkovaného a vypouštěného znečištění je zjistit míru produkovaného znečištění a úroveň jeho čištění. Následně jsou identifikovány nejvýznamnější znečišťovatelé v předmětném dílčím povodí. 50

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.1 Množství produkovaného znečištění Celkové množství produkovaného znečištění bodovými zdroji za rok 2017 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg) a celkový fosfor (Pcelk) uvádí tabulka č. 4. Tab. 4 Množství produkovaného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2016 rok 2017 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 5 287,5 5 363,8 1,01 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 12 990,4 14 051,8 1,08 Nerozpuštěné látky 5 541,9 6 738,6 1,22 Rozpuštěné anorganické soli 12 170,1 13 645,7 1,12 Amoniakální dusík 562,8 603,5 1,07 Anorganický dusík 581,6 628,0 1,08 Fosfor celkový 136,8 151,0 1,10 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2016... produkované znečištění v roce 2016 v tunách rok 2017... produkované znečištění v roce 2017 v tunách Index 17/16... index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Z posouzení souhrnných hodnot v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat vzestup zejména u ukazatele NL a RAS. Snížení nebylo zaznamenáno u žádného z bilancovaných ukazatelů. Tabulka č. 5 poskytuje přehled významných zdrojů znečištění, u kterých byla v roce 2017 produkce BSK5 nad 500 t/r. Významným zdrojem znečištění, u kterého byla v roce 2017 produkce BSK5 nad 500 t/r je v tomto dílčím povodí ČOV Liberec. Na tuto čistírnu jsou svedeny odpadní vody z aglomerací Liberce, Jablonce nad Nisou a dalších přilehlých obcí. Nad tuto hranici se rovněž poprvé dostala i městská ČOV Varnsdorf. 51

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 5 Přehled významných zdrojů znečištění s produkcí nad 500 BSK5 v roce 2017. Název místa Tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 19 979,4 3 880,9 10 072,2 5 293,2 10 988,7 398,4 414,6 99,3 SčVK Varnsdorf ČOV Mandava 0,100 3 741,6 644,1 1 564,0 353,7-71,3 71,5 19,2 celkem vybrané zdroje s produkcí nad 500 t/r BSK 5 23 721,0 4 397,5 11 344,4 5 561,7 10 988,7 480,3 496,5 117,1 celkem všechny bilancované zdroje 31 104,2 5 363,8 14 051,8 6 738,6 13 645,7 603,5 628,0 151,0 BSK 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 N anorg P celk 52

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.2 Množství vypouštěného znečištění Celkové množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů za rok 2017 v bilancovaných ukazatelích biochemická spotřeba kyslíku pětidenní (BSK5), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr), nerozpuštěné látky (NL), rozpuštěné anorganické soli (RAS), amoniakální dusík (N-NH4), anorganický dusík (Nanorg.) a celkový fosfor (Pcelk.) uvádí tabulka č. 6. Tab. 6 Množství vypouštěného znečištění (t). Ukazatel znečištění rok 2016 rok 2017 Index Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 127,5 132,8 1,04 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 862,7 926,0 1,07 Nerozpuštěné látky 166,9 185,8 1,11 Rozpuštěné anorganické soli 12 188,7 13 476,0 1,11 Amoniakální dusík 89,9 76,7 0,85 Anorganický dusík 188,5 214,6 1,14 Fosfor celkový 17,1 15,7 0,92 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2016... vypouštěné znečištění v roce 2016 v tunách rok 2017... vypouštěné znečištění v roce 2017 v tunách Index 17/16... index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Tabulka č. 7 pak uvádí přehled zdrojů znečištění, u kterých v roce 2017 vypouštěné BSK5 přesáhlo 15. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění je v tomto dílčím povodí ČOV Liberec, nově přibylo místo užívání ČOV Liberec odlehčení, ostatní znečišťovatelé se hodnotě 15 zdaleka nepřibližují. 53

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. 7 Přehled významných zdrojů znečištění s vypouštěním nad 15 BSK5 v roce 2017. Množství BSK Název místa Vodní tok ř.km 5 CHSK Cr NL RAS N-NH 4 N anorg P celk tis. m 3 /rok Liberec - ČOV Lužická Nisa 28,761 19 979,4 55,1 505,1 75,7 10 988,7 55,5 114,1 4,1 Liberec - ČOV odlehčení Lužická Nisa 28,755 1 105,2 47,9 175,1 83,1 221,0 6,9 9,1 1,6 Celkem vybrané zdroje s vypouštěním nad 15 t/r BSK 5 21 084,7 103,0 680,2 158,7 11 209,7 62,4 123,2 5,7 Celkem všechny bilancované zdroje 31 104,2 132,8 926,0 185,8 13 476,0 76,7 214,6 15,7 54

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tabulka č. 8 uvádí rozdělení zdrojů znečištění do velikostních kategorií podle vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Tab. 8 Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK5. Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 3-15 15-50 50-100 nad 100 počet zdrojů 49 3 1 1 - množství BSK 5 v tunách 11,82 17,93 47,90 55,15 - v % z celk. počtu zdrojů 90,75 5,55 1,85 1,85 - v % z množství BSK 5 8,90 13,50 36,07 41,53 - Posouzením souhrnných hodnot v roce 2016 s hodnotami předešlého roku v množství vypouštěného znečištění lze konstatovat vzestup u většiny ukazatelů, zejména pak v ukazateli Nanorg. (o 14 %). Pokles byl zaznamenán u bilancovaných ukazatelů N-NH4 a Pcelk. Suverénně největším zdrojem znečištění vody v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry v ukazatelích ve všech bilancovaných ukazatelích je městská ČOV Liberec, na kterou je odkanalizováno nejen samotné město Liberec, ale i Jablonec nad Nisou a další obce v okolí. Mezi další významnější zdroje znečištění v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry řadíme ČOV Varnsdorf, ČOV Broumov a ČOV Meziměstí. Nově je do bilancovaných míst (vydáno samostatné povolení k vypouštění odpadních vod) zahrnuto i samostatně hodnocené místo ČOV Liberec odlehčení, které je spolu se samotnou ČOV Liberec jediným místem, kde dochází k vypouštění odpadních vod, jehož množství přesahuje 15 v ukazateli BSK5. 55

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 3. Závěr V dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky bilance vypouštění vod do vodních toků v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Do oblasti povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry patří rovněž recipient Mandava, který je ve správě státního podniku Povodí Ohře. V porovnání s rokem 2016 došlo v bilancovaném roce 2017 k nepatrnému zvýšení množství vypouštěných odpadních vod. Počet bilancovaných míst je 54, tj. stejně jako v roce 2016. Výraznější nárůst množství vypouštěných odpadních vod byl zaznamenán u ČOV Liberec a s ní spojeným místem ČOV Liberec - odlehčení. Z odvětví průmyslu, energetiky zemědělství a ostatní je vypouštěno pouze zanedbatelné množství podléhající vodohospodářské bilanci. V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry tvoří podstatnou a prakticky téměř jedinou část odpadních vod vody z veřejných kanalizací obcí a měst. Tento podíl v současné době činí 98,4 % z celkově vypuštěného množství vod. Z toho ČOV Liberec vypouští 64,2 % všech odpadních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Tato skutečnost je dána především polohou zájmového povodí v příhraniční hornaté oblasti a s tím spojenou menší mírou průmyslu a energetiky. Posouzením souhrnných hodnot produkovaného znečištění v roce 2017 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat vzestup u všech sledovaných ukazatelů. Co se týče vypouštěného znečištění, došlo ke zvýšení vypouštěného znečištění u většiny bilancovaných ukazatelů, zejména pak v ukazateli Nanorg.(vzestup o 14 %). Pokles byl zaznamenán u bilancovaných ukazatelů N-NH4 a Pcelk. Jelikož se jedná o příhraniční oblast převážně hornatého a lestnatého charakteru, není zde významným problémem plošné znečištění splachy ze zemědělských pozemků. Samozřejmou nutností je zde zodpovědný přístup k provozování jednotlivých ČOV a jejich důsledná kontrola. V důsledku malé vodnosti některých toků v období hydrologického sucha bude významným problémem nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v centrálně neodkanalizovaných částech Liberce a Jablonce nad Nisou, dále menších měst a obcí. Tyto nedostatečně čištěné odpadní vody výrazně zatěžují málo vodné recipienty. 56

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Zpráva o hodnocení vypouštění vod v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 57

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v roce 2017 na území dolního Labe byl 718 mm, což představuje 106 % normálu (103 až 110 % v jednotlivých povodích). Rok byl tedy srážkově normální. Nejvyšší denní úhrn srážek (52 mm) byl naměřen 29. 6. v Roudnici nad Labem. Většina měsíců během roku byla srážkově normální (84 až 130 %), pouze únor (49 až 67 %) byl téměř podnormální a květen (47 až 65 %) byl podnormální. Naopak jediný srážkově velmi bohatý měsíc byl silně nadnormální říjen (190 až 226 %). Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2017 na území dolního Labe byla +8,5 C s odchylkou od normálu +0,7 C. Rok tedy byl teplotně nadnormální. Leden byl teplotně podnormální (odchylka 3,2 C až 3,5 C), ale únor už byl normální až nadnormální a březen byl silně nadnormální (+2,7 C až +3,0 C). Duben byl normální se zápornou odchylkou od normálu, podobně jako květen s kladnou odchylkou. Červen byl nadnormální až silně nadnormální (+1,9 C až +2,4 C), červenec normální až nadnormální a srpen také nadnormální. Září bylo teplotně podnormální, ale závěr roku už byl opět teplejší, říjen byl nadnormální až silně nadnormální (+1,7 C až +2,2 C), listopad normální až nadnormální a prosinec nadnormální. Režim podzemních vod V povodí dolního Labe klesly hladiny mělkých vrtů od ledna do února na podnormální úroveň (78 % MKP). Po rychlém vzestupu na roční maxima v březnu (59 % MKP) došlo opět k poklesu hladin do září na roční minima (73 % MKP). Poté hladiny stoupaly až do prosince (47 % MKP). Vydatnosti pramenů se od ledna (65 % MKP) přes lehký vzestup v březnu (68 % MKP, roční maximum) zmenšovaly až do podobně nevýrazného srpnového minima (77 % MKP) a dále stagnovaly až do konce roku. Odtokové poměry V povodí dolního Labe byl rok 2017 odtokově podprůměrný. Průtoky byly velmi vyrovnané a pohybovaly se od 65 do 77 % dlouhodobého průměru. Charakteristickým rysem byl chladný a málo vodný leden, odtokově rozkolísané období od února do května, podprůměrné období od června do srpna až září a odtokově průměrný konec roku. Průtoky v lednu byly podprůměrné až silně podprůměrné. V dubnu bylo Labe díky přítoku z Vltavy průměrné. Minimální průtoky na většině toků byly naměřeny během června a byly převážně menší než Q364d. Poznámka: Data pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2017 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 58

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2. Vypouštění vod V roce 2017 bylo bilancováno celkem 48 vypouštění do vod povrchových. Celkový počet bilancovaných vypouštění do vod povrchových zůstává na téměř stejné úrovni jako v předcházejících letech, došlo k poklesu o jeden zdroj. 2.1 Množství vypouštěných vod Celkové množství vypouštěných vod v roce 2017 v členění na vody vypuštěné do vod podzemních a do vod povrchových je patrné z tabulky č. 1. Pro porovnání jsou v přehledu uvedeny také hodnoty za rok 2016. Množství vypuštěných vod do vod povrchových se oproti roku 2016 snížilo, zejména pak v důsledku poklesu vypouštěných chladících vod z Elektrárny Horní Počaply. Tab. 1 Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění (tis. m 3 ). rok 2016 rok 2017 Index do podzemních vod - - - do povrchových vod 403 209 367 273 0,91 celkem 403 209 367 273 0,91 Členění celkového množství vypuštěných vod dle systému CZ-NACE na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů ukazuje následující tabulka č. 2 a dokresluje graf č. 1. Tab. 2 Členění celkového množství vypuštěných vod v mil. m 3 podle CZ-NACE. CZ-NACE rok 2016 rok 2017 Index veřejné kanalizace 19,2 20,0 1,04 průmysl 47,8 46,3 0,97 energetika 336,2 300,9 0,90 zemědělství - - - ostatní 0,007 0,01 1,42 celkem 403,2 367,3 0,90 59

množství vod (mil. m 3 ) Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 400 350 300 250 200 150 100 50 0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 1 Členění celkového množství vypuštěných vod v roce 2017 podle CZ-NACE. Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných vod je patrné, že v úseku vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici tvoří největší podíl vody z energetiky. Podíl vypuštěných vod z průtočného chlazení tepelných elektráren v současné době činí cca 81,9 % z celkově vypuštěného množství vod. V porovnání s rokem 2016 došlo v bilancovaném roce 2017 opět k poklesu množství vypuštěných vod, především z důvodu úbytku odpadních vod v energetice (o 10%). U vypouštění z veřejných kanalizací je množství vypouštěných odpadních vod prakticky na stejné úrovni jako v předešlém roce. 60

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Rozmístění nejvýznamnějších uživatelů vod u nichž množství vypuštěných vod v roce 2017 přesáhlo 500 tis. m 3 názorně ukazuje obrázek č. 1. Vody z veřejných kanalizací Průmyslové a ostatní vody Důlní vody Obr. 1 Lokalizace nejvýznamnějších vypouštění (nad 500 tis. m 3 ) 61

Zpráva o hodnocení vypouštění vod - Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici 2.1.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 3 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství v roce 2017 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2017. Pro porovnání jsou uvedeny i hodnoty množství vypuštěných vod v roce 2016 a indexy vyjadřující míru poklesu nebo nárůstu množství vypuštěných vod. Tabulka č. 3 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. Tab. 3 Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (tis. m 3 /r) v roce 2017. Název místa Vodní tok ř.km Množství 2016 2017 Index Ústí nad Labem - ČOV Labe 760,975 9 345,5 9 941,2 1,06 Děčín - ČOV Labe 745,878 4 559,2 4 617,1 1,01 Litoměřice - ČOV rameno Labe 0,461 2 617,0 2 614,0 1,00 Mělník - ČOV Labe 832,526 988,1 1 068,2 1,08 Roudnice nad Labem - ČOV Labe 809,226 742,3 761,0 1,03 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 18 252,1 19 001,5 1,04 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 19 229,2 20 014,5 1,04 Vysvětlivky: Název místa... název místa vypouštění vod Vodní tok... název vodního toku ř.km... říční kilometr vypouštění vod 2016... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2016 2017... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2017 Index... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2017 ve vztahu k roku 2016 Obr. 2 Lokalizace vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací (nad 500 tis. m 3 ) v roce 2017. 62