METODIKA PRO ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ V PROJEKTECH OP VK A OP VAVPI

METODIKA PRO ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ V PROJEKTECH OP VK A OP VAVPI OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. PODÁVÁNÍ NÁMITEK V RÁMCI ADMINISTRACE PROJEKTU ČI PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI... 2 3. NESROVNALOSTI... 4 3.1 Kategorie nesrovnalostí... 4 3.2 Obecný postup řešení nesrovnalostí... 4 3.3 Identifikace a šetření podezření na nesrovnalost... 4 4. ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ... 6 4.1 Porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (individuální projekty)... 6 4.2 Porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (grantové projekty)... 8 4.3 Porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách... 13 4.4 Podezření na spáchání trestného činu... 13 4.5 Řešení nesrovnalostí v rámci nepřímých nákladů... 14 4.6 Nedodržení stanovené výše monitorovacích indikátorů (individuální projekty)... 14 4.7 Nedodržení stanovené výše monitorovacích indikátorů (grantové projekty)... 15 5. ODVODY, PENÁLE, PROMINUTÍ... 16 5.1 Vrácení prostředků na projektový účet... 16 5.2 Individuální projekty... 17 5.3 Grantové projekty... 18 6. POZASTAVENÍ PLATEB A CERTIFIKACE... 19 7. ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ V PROJEKTECH OP VAVPI... 19 7.1 Podávání námitek v rámci administrace projektu či projektové žádosti... 19 7.2 Řešení nesrovnalostí... 20 Seznam použitých zkratek... 22 Seznam použitých zdrojů... 23 Kontaktní údaje: VŠB-Technická univerzita Ostrava, Centrum podpory inovací 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba, tel.: +420 597 329 019, e-mail: info@vsb.cz, cpi.vsb.cz IČ: 61989100, DIČ: CZ61989100

1. ÚVOD Metodika pro řešení nesrovnalostí v projektech OP VK a OP VaVpI byla zpracována v červenci 2013 na Centru podpory inovací VŠB TUO z důvodu rostoucího výskytu nesrovnalostí, tj. podezření na porušení rozpočtové kázně při řešení projektů OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Výzkum a vývoj pro inovace. Metodika shrnuje postupy Řídicího orgánu (MŠMT), Zprostředkujícího subjektu (MSK) a dalších institucí (Finanční úřad, Úřad na ochranu hospodářské soutěže aj.) při řešení nesrovnalostí a dále nástroje, kterými se příjemce dotace může bránit, je-li přesvědčen, že podezření na nesrovnalost je nedůvodné. Předkládaná metodika má svým uživatelům především zjednodušit orientaci v předmětné problematice, byť jsou si její autoři vědomi i tak značné složitosti tématu. Vychází ze zkušeností a z interpretace relevantních pravidel a předpisů pracovníků Centra podpory inovací a v tomto ohledu se jedná výhradně o pracovní materiál. Metodika tudíž nepostihuje veškeré možnosti nesrovnalostí a jejich řešení, informace v ní uvedené nemusí být proto vždy přesně aplikovatelné na konkrétní reálné situace. Ty je třeba posuzovat za pomoci platné legislativy ČR a EU, pravidel operačních programů, případně prostřednictvím konzultací s relevantními institucemi. V případě OP VK je způsob řešení nesrovnalostí poměrně detailně popsán (zejména v Příručce pro nesrovnalosti), v případě OP VaVpI jsou existující pravidla velmi stručná. Předkládaná metodika se proto věnuje především OP VK (kapitoly 2 6), v menší míře OP VaVpI (kapitola 7). Protože však OP VaVpI podléhá zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, lze se opřít rovněž o informace uvedené v kapitolách 3, 4.1, 4.3, 4.4, 4.6, 5.2 a 6. Individuální projekty OP VK, jejichž poskytovatelem je MŠMT, podléhají zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, grantové projekty OP VK, jejichž poskytovatelem je Zprostředkovatelský subjekt kraj, podléhají zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Proto jsou některé části metodiky věnovány výhradně individuálním projektům OP VK (kapitoly 4.1, 4.6 a 5.2), některé výhradně grantovým projektům (kapitoly 4.2, 4.7 a 5.3), ostatní části (kapitoly 3, 4.3, 4.4, 4.5, 5.1 a 6) se věnují OP VK jako celku. 2. PODÁVÁNÍ NÁMITEK V RÁMCI ADMINISTRACE PROJEKTU ČI PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI 1 Každé rozhodnutí učiněné poskytovatelem ve věci poskytované podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost má písemnou formu. Jedná se např. o Vyrozumění o výsledku výběrového procesu žádostí o finanční podporu z OP VK, Vyrozumění o schválení žádosti o finanční podporu, Rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory z OP VK, Informace o výsledku kontroly Monitorovací zprávy, Schválení/neschválení žádosti o podstatnou změnu apod. Pokud se žadatel/příjemce (dále v této kapitole jen příjemce ) po obdržení písemného vyrozumění zaslaného poskytovatelem neztotožňuje se zaslaným vyjádřením a svůj nesouhlas je 1 Příručka pro příjemce finanční podpory z OP VK, verze 5, str. 19; NEWSLETTER Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, 3/2013; Informace získané z workshopu Opravné prostředky pro příjemce strukturálních fondů EU ze dne 11. 6. 2013 Stránka 2 z 23

schopen doložit relevantními argumenty či doklady, má možnost podat ke konkrétnímu rozhodnutí poskytovatele námitku. 2 Námitku je vždy oprávněn podat pouze příjemce, a to i v případě, kdy se namítané skutečnosti týkají partnera projektu, neboť pouze příjemce je v bezprostředním právním vztahu s ŘO. 3 Námitku je možné podat proti postupu poskytovatele dotace, který nastal v procesu administrace žádosti nebo schváleného projektu, a to do 15 pracovních dnů od okamžiku, kdy se příjemce o tomto postupu prokazatelně dozvěděl písemným vyrozuměním. Možnost podání námitky je dvouúrovňová. V první úrovni příjemci adresují své námitky poskytovateli podpory, tedy buď MŠMT (odboru CERA) v případě stížností v oblasti realizace IP nebo Zprostředkujícímu subjektu (kraji) v případě stížností v oblasti realizaci GP. 4 Do 10 pracovních dnů od přijetí námitky provede její prověření/prošetření a o výsledku a eventuálních přijatých opatřeních informuje příjemce IP nebo GP (do 5 pracovních dnů od ukončení prověření). V odůvodněných případech, kdy se jedná o složitější šetření, se doba na prověření/prošetření námitky prodlužuje o 5 pracovních dnů. Příjemce nemůže podávat námitku v případě, že Řídicí orgán ještě neučinil žádný krok, se kterým by příjemce mohl vyjádřit svůj nesouhlas. Příjemce nemůže podat námitku proti záměru Řídicího orgánu krátit žádosti o platbu, není tedy možné podat námitku proti připomínkám k monitorovací zprávě. Námitku je možné podat proti schvalovacímu e-mailu k monitorovací zprávě, na základě kterého došlo ke krácení žádosti o platbu. V případě, že osoba, která podala námitku, není s jejím řešením subjektem v první instanci spokojena, obrací se na Řídicí orgán, kterým je pro IP i GP Odbor řízení OP VK, s tzv. námitkou II. instance. 5 Tento odbor provede její opětovné prověření/prošetření do 10 pracovních dnů od přijetí námitky. Jako podklad je oprávněn vyžádat si od příslušného Zprostředkujícího subjektu (kraje), resp. Odboru CERA informaci o postupu a výsledku řešení námitky v I. instanci či případné další materiály týkající se posuzované záležitosti. O výsledku a eventuálních přijatých opatřeních informuje příjemce do 5 pracovních dnů od ukončení prověření. O výsledku vyřízení námitky ve II. instanci informuje Odbor řízení OP VK příslušného příjemce i příslušný subjekt, který rozhodoval v I. instanci. Toto stanovisko je již konečné, bez možnosti odvolání. 2 Námitku podává příjemce dotace, např. univerzita, za kterou může v dané věci vystupovat pouze statutární zástupce, příp. jím pověřená osoba. Námitky musí být doručeny poštou v papírové podobě nebo datovou schránkou s elektronickým podpisem. V případě nejasností je možné se obrátit na projektového manažera konkrétního projektu. 3 PŘÍLOHA č. 30 příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Postup pro řešení námitek žadatele/příjemce; analogický postup platí i v případě OP VK. 4 Námitky v první instanci jsou v případě individuálních projektů ostatních adresovány na ředitelku odboru 46 CERA Ing. Janu Winterovou (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ing. Jana Winterová, ředitelka odboru 46 CERA, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1); v případě GG MSK vedoucímu odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu (Mgr. Martin Radvan, LL.M.). 5 Námitky ve druhé instanci jsou adresovány na ředitelku odboru Řízení OP VK Petru Bartákovou, MSc. (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Petra Bartáková, MSc., ředitelka odboru Řízení OP VK, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1). Stránka 3 z 23

3. NESROVNALOSTI 3.1 Kategorie nesrovnalostí 6 NESROVNALOST JAKO PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (v případě MŠMT jako ŘO pro individuální projekty) NESROVNALOST JAKO PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ dle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (v případě krajů jako ZS pro grantové projekty) SYSTÉMOVÉ NESROVNALOSTI vážné nedostatky v řídících a kontrolních systémech, mohou ovlivnit více projektů, prioritní osu nebo celý operační program OSTATNÍ NESROVNALOSTI - např. případy, které ÚFO nepotvrdí, přesto ŘO na nesrovnalosti trvá či případy, které vycházejí z auditních nálezů AO, resp. PAS, EK, PCO a nebyly ze strany ÚFO označeny jako porušení rozpočtové kázně. 3.2 Obecný postup řešení nesrovnalostí 7 3.3 Identifikace a šetření podezření na nesrovnalost 8 V prvním kroku ŘO/ZS posuzuje opodstatněnost podezření na nesrovnalost. Nezamítne-li ŘO/ZS podezření na nesrovnalost pro zřejmou neopodstatněnost, bez zbytečného prodlení sám zahájí nebo dá příslušnému kontrolnímu orgánu podnět k zahájení řízení podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. 6 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 26-30 7 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 36 8 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 33 35; Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 2013 s platností od 1. 7. 2012, str. 40 Stránka 4 z 23

Opodstatněnost podezření na nesrovnalost ŘO/ZS neposuzuje, tj. považuje ho za opodstatněné v případě, že: - bylo oznámeno na základě ukončených kontrol od ostatních kontrolních orgánů 9 (tj. FÚ, NKÚ, Policie ČR, EK, OLAF, EÚD, MF, ÚOHS, ZS, ŘO), útvarů interního auditu (v rámci ŘO ale také ZS), resp. pověřeného auditního subjektu; - byly zahájeny úkony trestního řízení podle trestního řádu v případě nesrovnalosti spočívající v podezření na spáchání trestného činu. V těchto případech ŘO/ZS není povinen zahájit řízení ve věci nebo dát podnět k řízení ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. ŘO však může kontrolu opakovat. V případě nesrovnalosti, která vyplývá z finální auditní zprávy AO, resp. PAS, či z finální auditní zprávy EK nebo kontrolního protokolu PCO, po proběhnuvším kontradiktorním, resp. námitkovém řízení, se jedná o potvrzenou nesrovnalost. Tyto potvrzené nesrovnalosti včetně jejich vyčísleného finančního dopadu již ŘO/ZS nemá oprávnění rozporovat. Tím však není dotčena povinnost taková zjištění předat kompetentním orgánům k dalšímu řízení a vymáhání dotčených prostředků např. ÚFO, ÚSC. Nastane-li situace, kdy orgán, kterému bylo zjištění předáno, rozhodne o nepotvrzení nesrovnalosti, zařadí útvar zodpovědný za šetření dané nesrovnalosti tento případ do kategorie ostatní nesrovnalost. V ostatních případech trvá podezření na nesrovnalost do okamžiku, kdy o případu pravomocně rozhodne příslušný orgán tj.: 1. příslušný ÚFO v případech podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (individuální projekty, poskytovatelem je MŠMT), 2. příslušný ÚSC v případech podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (grantové projekty, poskytovatelem je ZS kraj), 3. příslušný soud v případech podezření na spáchání trestného činu, 4. popř. jiný příslušný orgán ve stanovených případech, které nepředstavují podezření na porušení rozpočtové kázně ani podezření na spáchání trestného činu. Od okamžiku nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, resp. od okamžiku rozhodnutí, pokud se jedná o rozhodování mimo správní či soudní řízení, se pak jedná o potvrzenou nesrovnalost. Okamžikem uzavření případu v případě nepotvrzeného podezření na nesrovnalost je pravomocné rozhodnutí ŘO či jiného orgánu odpovědného za šetření nesrovnalosti o tom, že se nejedná o potvrzené podezření na nesrovnalost (za předpokladu, že ŘO se s výrokem daného orgánu ztotožňuje). V případě, že se ŘO s výrokem daného orgánu neztotožňuje a trvá na vzniku nesrovnalosti, pak okamžik uzavření případu je shodný s okamžikem potvrzené nesrovnalosti. V případě potvrzené nesrovnalosti se za uzavření případu považuje okamžik, kdy jsou prostředky dotčené nesrovnalostí vráceny zpět na univerzální účet PCO nebo na účet ŘO/ZS v případě vymáhání nevyplacením části dotace. 9 Pokud nesrovnalost objeví orgán kontroly/auditu, po zvážení závažnosti případu neprodleně informuje ŘO a své podezření s ním projedná ještě před ukončením kontroly/auditu. O zjištěních z ukončených kontrol/auditů je ŘO též informován. Stránka 5 z 23

4. ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ 4.1 Porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (individuální projekty) 10 Dojde-li ŘO na základě ukončených kontrol či auditů (svých, či jiných příslušných orgánů) k závěru, že se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ŘO případ předá příslušnému ÚFO k dalšímu řízení k prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně. ÚFO provádí mimo jiné tyto činnosti: - zahajuje prošetření případu nejpozději do jednoho měsíce od předání podnětu; - na základě výsledků daňové kontroly vydává platební výměr na odvod neoprávněně použitých finančních prostředků ve výši porušení rozpočtové kázně nebo ve výši stanovené Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Jako podklad pro vydání rozhodnutí o odvodu může sloužit nejen výsledek provedené daňové kontroly, ale též závěry z provedených kontrol ŘO, ZS, jiných kontrolních orgánů či příslušných orgánů dohledu (např. ÚOHS), současně však o výsledku těchto kontrol musí být příjemce informován vždy před vydáním tohoto rozhodnutí o odvodu; - rozhodne o tom, zda v daném případě došlo k porušení rozpočtové kázně a vyměří případný odvod za porušení rozpočtové kázně zpravidla nejpozději do pěti měsíců od zahájení šetření daného případu. ŘO, pokud je zároveň poskytovatelem dotace, má právo požádat příslušný ÚFO, aby jej následně informoval o průběhu řízení ÚFO. Rozhodnutí ÚFO o tom, že došlo k porušení rozpočtové kázně, je závazné pro konečné potvrzení nesrovnalosti Řídícím orgánem. Pokud ÚFO podezření na porušení rozpočtové kázně nepotvrdí, ŘO tímto není vázán a může trvat na svých zjištěních, resp. zjištěních jiných příslušných kontrolních či auditních orgánů, a stanovisku, že k nesrovnalosti došlo. V tomto případě bude 10 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 45-49 Stránka 6 z 23

nesrovnalost potvrzena jako ostatní nesrovnalost. Částka dotčená nesrovnalostí bude vymáhána přímo ŘO. Postup poskytovatele po obdržení rozhodnutí daného subjektu (ÚFO, MF): Popis zjištění Rozhodnutí ÚFO Následný postup poskytovatele Rozhodnutí o prominutí Žádost o platbu krácena o výdaj dotčený nesrovnalostí. Výdaj dosud nebyl proplacen. Zjištěn nezpůsobilý výdaj, který byl již ze strany poskytovatele proplacen. Je PRK, vymáháno 0,- Kč vzhledem ke krácení žádosti o platbu. Není PRK. Je PRK, částka vymáhána. Není PRK. Zdroj: Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 47 Částka dotčená daným NV je považována za vyčerpanou. ŘO trvá na nezpůsobilosti výdaje. Částka, o kterou byla žádost o platbu krácena, je považována za vyčerpanou. ŘO respektuje Rozhodnutí ÚFO. Výdaj bude proplacen v rámci následné žádosti o platbu. ŘO trvá na nezpůsobilosti výdaje. Částka je vymáhána ŘO. X ŘO respektuje Rozhodnutí ÚFO. Výdaj je považován za způsobilý. V případě vyhovění žádosti o prominutí je prominutá část výdaje poskytovatelem proplacena v rámci následné žádosti o platbu - na prominutou část daného výdaje se pohlíží jako na způsobilý výdaj. X ÚFO prominutou částku příjemci vrátí na účet, ze kterého byl odvod příjemcem uhrazen. Tímto je daný výdaj považován za způsobilý. X Postup Finančního úřadu 11 : 1. Hlášení nesrovnalosti (krácení platby) od finančního manažera MŠMT na odbor kontroly MŠMT. 2. Odbor kontroly MŠMT hlásí nesrovnalost na místně příslušný Finanční úřad. 3. Je důležité spojit se s finančním manažerem MŠMT, zda mají být prostředky krácené v Žádosti o platbu vráceny na projektový účet. 4. Finanční úřad se hlásí u pověřené osoby za VŠB-TUO (v současné době je to vedoucí ekonomiky a financí), která zahajuje finanční kontrolu a kontaktuje řešitele projektu; kontrola probíhá u řešitele projektu. Kontrola prověřuje výpisy z bankovních účtů, odeslání monitorovacích zpráv v termínu vč. doručenek, dotčené výběrové řízení, soupisky a žádosti o platbu v monitorovacím období, ve kterém byl výdaj uplatněn, soupis nákladů a výdajů za období řešení projektu (Finanční úřad zasílá předem soupis dokumentů, které má příjemce připravit). 5. Finanční úřad vydá zprávu o daňové kontrole a zároveň protokol, kde se kontrolovaný subjekt vyjadřuje, zda požaduje lhůtu pro další vyjádření nebo s výsledky kontrolního zjištění souhlasí. Na žádost daňového subjektu stanoví správce daně přiměřenou lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění. Nedojde-li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat jeho další doplnění. Zprávu o daňové kontrole včetně protokolu podepisuje pověřená osoba za VŠB-TUO. V případě potvrzení podezření na porušení rozpočtové kázně do 14 dnů zašle platební výměr odvod za porušení rozpočtové kázně. 6. Následně běží příjemci dotace lhůta 30 dní na odvolání. Po uplynutí této lhůty je v náhradní lhůtě 15 dnů vyměřená daň splatná. 11 Praktické zkušenosti pracovníků CPI, konzultace s vedoucí ekonomiky a financí VŠB-TUO. Stránka 7 z 23

7. Finanční úřad vyměří penále za období od okamžiku porušení rozpočtové kázně do okamžiku provedení odvodu na Finanční úřad. Vrácení prostředků na projektový účet nemá na výši penále vliv. 8. Příjemce může požádat o: prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně, správní poplatek je 1 000,- Kč prominutí penále za prodlení s odvodem, správní poplatek je 1000,- Kč posečkání do doby vyřízení žádostí o prominutí odvodu a penále, správní poplatek je 200,- Kč za odvod a 200,- Kč za penále. 4.2 Porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (grantové projekty) 12 Dojde-li ŘO/ZS na základě ukončených kontrol či auditů (svých, či jiných příslušných orgánů) k závěru, že se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na porušení rozpočtové kázně a zároveň se jedná o prostředky, které byly poskytnuty z rozpočtu ÚSC, případ přezkoumává krajský úřad dotčeného ZS, přičemž prošetření případu zahájí nejpozději do jednoho měsíce od předání podnětu, rozhoduje o odvodu a příp. penále a v případě jejich stanovení dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád vymáhá jejich výši (vyjma případu krácení žádosti o platbu, kdy je povinnost odvodu splněna neposkytnutím částky dotace ze strany poskytovatele 13 ). Jako podklad pro vydání rozhodnutí o odvodu mohou sloužit též závěry z provedených kontrol ŘO, ZS, jiných kontrolních orgánů či příslušných orgánů dohledu (např. 12 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 36-41 13 Dle 22 odstavce 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů může poskytovatel příjemci pozastavit poskytnutí výdaje z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně, a to až do výše předpokládaného odvodu. ÚSC v tomto případě vydá v rámci následného řízení o porušení rozpočtové kázně rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, přičemž v rozhodnutí uvede, že u uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně tzn. ÚSC již částku neposkytnutou z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně na příjemci nevymáhá. K tomuto započtení je nutné snížit o tuto částku celkovou výši způsobilých výdajů projektu. V případě, že ÚSC odvod neuloží (zcela či částečně promine), poskytne poskytovatel peněžních prostředků pozastavené peněžní prostředky příjemci. Stránka 8 z 23

ÚOHS), o výsledku těchto kontrol musí být příjemce informován vždy před vydáním tohoto rozhodnutí o odvodu. ÚSC rozhodne o tom, zda v daném případě došlo k porušení rozpočtové kázně a vyměří případný odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zpravidla nejpozději do pěti měsíců od zahájení šetření daného případu. Vymáhaná částka odvodu a případného penále na účet kraje je příjemcem hrazena z vlastních prostředků tzn., že příjemce pro tuto úhradu nemůže v žádném případě použít prostředky poskytnuté pro realizaci projektu. Postup poskytovatele: Popis zjištění Rozhodnutí ÚSC Následný postup poskytovatele Rozhodnutí o prominutí V případě vyhovění žádosti o prominutí v souladu s pravidly OP VK je Je PRK, vymáháno 0,- Kč vzhledem ke Částka dotčená daným NV je prominutá část daného výdaje krácení žádosti o platbu. považována za vyčerpanou. poskytovatelem proplacena v rámci následné žádosti o platbu. Žádost o platbu krácena o výdaj dotčený nesrovnalostí. Výdaj dosud nebyl proplacen. Zjištěn výdaj, který byl již ze strany poskytovatele proplacen. Není PRK, přičemž ŘO má právo vstupovat do rozhodnutí o PRK a v případě rozdílných stanovisek je pro rozhodnutí ÚSC vždy rozhodující názor ŘO. Je PRK, částka vymáhána. Výdaj bude proplacen v rámci následné žádosti o platbu. Vymožená částka bude zaslána na zvláštní účet PCO a účet MŠMT ve lhůtě nejpozději do 60 pracovních dnů od uplynutí lhůty pro úhradu odvodu za ÚSC prominutou částku příjemci vrátí porušení rozpočtové kázně, ať už se na účet, ze kterého byl odvod jedná o celou částku vyměřeného příjemcem uhrazen. Tímto je prominutá odvodu nebo jeho část (např. v případě část daného výdaje považována za umožnění splátek pro úhradu odvodu). způsobilou. Jsou-li vymožené Tato lhůta je zastavena k okamžiku prostředky již zaslány na účet PCO ve doručení podání žádosti o prominutí stanovém termínu a dodatečně dojde k odvodu do doby, kdy bude o žádosti o prominutí, tak je nutné PCO a ŘO prominutí rozhodnuto příslušným požádat o zaslání těchto prostředků orgánem kraje. Ode dne zpět. pravomocného rozhodnutí o prominutí plyne lhůta v délce 60 pracovních dnů opět od začátku. X Není PRK, přičemž ŘO má právo vstupovat do rozhodnutí o PRK a v případě rozdílných stanovisek je pro rozhodnutí ÚSC vždy rozhodující názor ŘO. Zdroj: Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 39 Výdaj bude nadále považován za způsobilý. X ÚSC před rozhodnutím o tom, zda došlo či nedošlo k porušení rozpočtové kázně, případ konzultuje s ŘO. Nevyjádří-li se ŘO do 20 pracovních dnů od doručení žádosti, má se za to, že proti názoru ÚSC nemá výhrady. Stejným způsobem ÚSC konzultuje s ŘO i v případech rozhodování o prominutí nebo částečném prominutí povinnosti odvodu a penále. V případě rozdílných stanovisek ÚSC a ŘO je pro rozhodnutí ÚSC vždy rozhodující názor ŘO. Pokud byly prostředky použity v rozporu se závaznými podmínkami, ale nejedná se o porušení rozpočtové kázně, ŘO vyčíslí částku, jež byla dotčena nesrovnalostí a vyzve příjemce k navrácení prostředků dotčených nesrovnalostí. 14 14 Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 2013 s platností od 1. 7. 2012, str. 50 Stránka 9 z 23

Postup řešení nejčastějších třech případů porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 15 : 1. Identifikace podezření na nesrovnalost při kontrole na místě zjištěn nezpůsobilý výdaj (NV), který už byl v rámci ŽoP schválen a proplacen na bankovní účet projektu (BÚP) 15 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 42-44 Stránka 10 z 23

2. Identifikace podezření na nesrovnalost při kontrole spočívající v nezpůsobilosti výdaje: při administrativní kontrole žádosti o platbu; mimo administrativní kontrolu a kontrolu na místě Stránka 11 z 23

3. Identifikace podezření na nesrovnalost spočívající v provedení mylné platby 16 16 Mylnou platbou se rozumí chybný převod poskytnutých finančních prostředků z projektového bankovního účtu na jiný bankovní účet a jejich navrácení příjemcem na bankovní účet projektu ihned po zjištění tohoto pochybení. Prostředky, dotčené chybným převodem, nejsou uplatněny v žádosti o platbu. Stránka 12 z 23

4.3 Porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách 17 Zjistí-li ŘO/ZS na základě ukončených kontrol či auditů (svých, či jiných příslušných orgánů) skutečnosti nasvědčující spáchání správního deliktu zadavatele či dodavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, předá případ k dalšímu šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to formou podnětu k zahájení řízení podle 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Povinností předat podnět však nejsou dotčeny povinnosti zahájit řízení a rozhodnout o tom, zda došlo k porušení rozpočtové kázně, tudíž podnět je současně předáván na ÚFO/ÚSC k řešení podezření na porušení rozpočtové kázně. V případech, kdy zadavatel není povinen postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., je povinen zakázku zadat v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK. Jestliže dojde ze strany zadavatele k porušení či nedodržení těchto závazných postupů a projekt (v jehož rámci je zakázka realizována) je financován v režimu ex-ante, pak se jedná o porušení rozpočtové kázně a případ řeší ÚFO/ÚSC nikoliv ÚOHS. Pokud ÚOHS nepotvrdí podezření na porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ŘO tímto není vázán a může trvat na svých zjištěních, resp. zjištěních jiných příslušných kontrolních či auditních orgánů, a stanovisku, že k nesrovnalosti došlo. 4.4 Podezření na spáchání trestného činu 18 Dojde-li ŘO/ZS na základě ukončených kontrol či auditů (svých, či jiných příslušných orgánů) k závěru, že se jedná o podezření na nesrovnalost spočívající v podezření na spáchání trestného činu, předá případ ve smyslu trestního řádu státnímu zástupci či policejnímu orgánu. 17 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 50 18 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 51 Stránka 13 z 23

4.5 Řešení nesrovnalostí v rámci nepřímých nákladů 19 V rámci identifikace nezpůsobilosti výdajů uskutečněných z nepřímých nákladů (dále jen NN ) mohou nastat následující varianty: 1. Příjemce v žádosti o platbu předložil poskytovateli ke schválení nezpůsobilý přímý výdaj; vyčíslí se nesrovnalost a porušení rozpočtové kázně ve výši nezpůsobilého přímého výdaje a alikvotního podílu NN. Nezkoumá se výpis z bankovního účtu projektu, zda již příjemce NN použil, výše NN se automaticky dopočítává. Případné penále za porušení rozpočtové kázně je u přímého nezpůsobilého výdaje počítáno od okamžiku jeho vzniku (tedy úhrady z poskytnutých prostředků), u NN od okamžiku jeho předložení v rámci žádosti o platbu. 2. Příjemce realizující projekt v režimu financování ex-ante uhradí z poskytnutých prostředků neuznatelný výdaj, který nezahrne do žádosti o platbu; příjemce se dopustil porušení rozpočtové kázně a nesrovnalosti ve výši daného neoprávněného výdaje, ale nikoliv v %výši odpovídající NN, protože NN v žádné žádosti o platbu neprokazoval. 3. Příjemce přečerpá limit pro NN (provede převod prostředků z projektového účtu). a. Pokud příjemce přečerpá absolutní částku NN stanovenou v právním aktu, pak nesrovnalost a porušení rozpočtové kázně je ve výši přesahu nad částkou stanovenou právním aktem. Porušení rozpočtové kázně nastane ke dni, kdy byl z projektového účtu uskutečněn výdaj přesahující částku stanovenou v právním aktu. b. Pokud příjemce nepřečerpá absolutní částku z právního aktu, ale přečerpá příslušné % NN vzhledem ke schváleným způsobilým výdajům, dopustí se porušení rozpočtové kázně a nesrovnalosti ve výši přesahu stanoveného procenta NN, a to ke dni ukončení realizace projektu, jelikož k tomuto dni měly být známy všechny výdaje. c. Pokud příjemce nepřečerpá absolutní částku z právního aktu, ale přečerpá příslušné % NN po ukončení projektu, kdy provede úhradu z projektového účtu po datu ukončení realizace projektu a zároveň ji označí jako čerpání NN, posuzuje se tento výdaj jako jakákoliv jiná mylná platba či nezpůsobilý (nedoložený) výdaj. Datem vzniku porušení rozpočtové kázně a nesrovnalosti je v tomto případě datum úhrady z projektového účtu. 4.6 Nedodržení stanovené výše monitorovacích indikátorů (individuální projekty) 20 Nedodržení stanovené výše monitorovacích indikátorů u individuálních projektů, jejichž poskytovatelem je MŠMT, je rovněž porušením rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V případě individuálních projektů ostatních je v každém Rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoven odvod za porušení rozpočtové kázně pro případ, že nebudou do data ukončení realizace projektu naplněny monitorovací indikátory. Výše odvodu je stanovena procentní sazbou z celkových způsobilých výdajů projektu, prokázaných ke dni ukončení projektu. Procentní sazba je stanovena individuálně v každém Rozhodnutí o poskytnutí dotace, dle procentní míry splnění hodnoty monitorovacích indikátorů. 19 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 55-57 20 Rozhodnutí o poskytnutí dotace Stránka 14 z 23

4.7 Nedodržení stanovené výše monitorovacích indikátorů (grantové projekty) 21 Nedodržení stanovené výše monitorovacích indikátorů u grantových projektů, jejichž poskytovatelem je Zprostředkující subjekt (kraj), je porušením rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pokud lze neoprávněné použití dotace konkrétně vyčíslit (lze přesně vyčíslit hodnotu nedodrženého indikátoru), pak odvod odpovídá tomuto vyčíslení. Pokud nelze neoprávněné použití dotace konkrétně vyčíslit (nelze přesně vyčíslit hodnotu nedodrženého indikátoru), pak do 29. 12. 2011 je odvod uložen ve výši poskytnutých prostředků, od 30. 12. 2011, není-li v právním aktu pro takový případ pochybení stanoven tzv. snížený odvod, je rovněž uložen odvod ve výši poskytnutých prostředků. Příručka pro nesrovnalosti od verze č. 7 obsahuje výčet možných případů, kdy poskytovatel může prominout odvod. Tento výčet však nepostihuje nenaplnění MI v případech, kdy byl právní akt uzavřen bez specifikace možnosti snížených odvodů. Některé právní akty používané pro poskytnutí podpory u grantových projektů OP VK neobsahují možnost sníženého odvodu, přičemž výše odvodu stanovená ve výši porušení rozpočtové kázně může být často neadekvátní danému pochybení. Řídicí orgán proto vydal Metodický dopis č. 25, kterým doplňuje výčet případů, kdy je možné prominout odvod, a stanovuje míru možného prominutí odvodu v těchto případech. 22 Výše možného prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně v případě nedodržení MI: Procento prominutí bude odpovídat míře naplnění hodnot MI v rozmezí 50 100 %. Při nenaplnění indikátorů o více než 50 % je za výši porušení rozpočtové kázně považována výše poskytnutých prostředků a odvod nelze prominout, resp. prominuté prostředky nelze financovat z OP VK. Míra splnění hodnoty MI se bude počítat způsobem aritmetického průměru procentního naplnění všech MI, ke kterým se příjemce zavázal ve smlouvě (zaokrouhlená matematicky na dvě desetinná místa). Při naplnění MI nad hodnotu uvedenou ve smlouvě odpovídá míra naplnění tohoto MI 100 %. Příklad: Míra dosažení indikátoru 07.41.20 Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb je vždy 100 % bez ohledu na jeho skutečně dosaženou hodnotu. Důvodem je skutečnost, že indikátor nevypovídá o kvalitě projektu nebo dosažených výsledcích a výstupech, jedná se o statistický indikátor. I přes tuto skutečnost je nutné nedodržení tohoto indikátoru identifikovat jako porušení rozpočtové kázně, protože se jedná o porušení povinnosti stanovené smlouvou. Avšak z výše uvedeného důvodu je v případě tohoto MI možné odvod prominout ze 100 %. 21 Metodický dopis č. 25: Metodika promíjení odvodů za porušení rozpočtové kázně uložených dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a spočívajících v nesplnění stanovené výše monitorovacích indikátorů, účinnost od 18. 4. 2013 22 Míra možného prominutí odvodu je stanovena prostřednictvím doplnění Sazebníku pro stanovování výše prominutí povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně. Stránka 15 z 23

Stanovení cílových hodnot monitorovacích indikátorů dle pohlaví v projektové žádosti je pouze orientační a jejich nenaplnění není sankcionovatelné, tj. nejedná se o porušení rozpočtové kázně. Celková míra naplnění MI činí 93,75 % = výše prominutí stanoveného odvodu. Tzn. odvod po prominutí činí 6,25 % poskytnutých prostředků (částka financovaná z OP VK). 5. ODVODY, PENÁLE, PROMINUTÍ 5.1 Vrácení prostředků na projektový účet 23 Dojde-li k použití finančních prostředků určených k realizaci projektu z důvodu chyby na straně příjemce (např. odeslání určité platby, která nesouvisí s projektem, omylem z projektového účtu místo z provozního účtu nebo použití prostředků na výdaje, které byly v dobré víře uhrazeny z projektového účtu jako způsobilé, ale po kontrole poskytovatelem podpory zhodnoceny jako nezpůsobilé), je příjemce povinen okamžitě po zjištění této chyby, případně po upozornění poskytovatelem podpory, vrátit danou částku na projektový účet a informovat o tomto postupu poskytovatele podpory v následující monitorovací zprávě. Pokud byl výdaj již předložen v žádosti o platbu, schválen poskytovatelem v rámci kontroly monitorovací zprávy a proplacen, a teprve následně označen jako nezpůsobilý, a o výši tohoto nezpůsobilého výdaje nebyla zkrácena žádná z následujících žádostí o platbu, tak jej příjemce na projektový účet nevrací. Příjemci lze doporučit, aby po dohodě s poskytovatelem a po jeho souhlasu, v případech, kdy si je vědom porušení rozpočtové kázně, zaslal následně prostředky na účet příslušného ÚFO/krajského úřadu, protože teprve okamžik navrácení dotčených prostředků na účet příslušného ÚFO/krajského úřadu lze považovat za okamžik zastavení běhu penále, které ÚFO/krajský úřad v souvislosti s potvrzením porušení rozpočtové kázně vyměří za prodlení s odvodem. 24 Tuto skutečnost popíše v nejbližší monitorovací zprávě s žádostí o platbu. 23 Příručka pro příjemce, ver. 5, str. 31-32 24 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, 44a odst. 7.; zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 22 odst. 6 Stránka 16 z 23

5.2 Individuální projekty 25 Pokud je v Rozhodnutí o poskytnutí dotace uvedeno procentní rozmezí pro stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně, finanční úřad vychází z tohoto procentního rozmezí, a to pro každý jednotlivý případ. Při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dosažení cíle dotace a hospodárnost uložené sankce. V ostatních případech činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří. Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady. Proti rozhodnutí o odvodu se lze odvolat u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, do 30 dnů od dne doručení platebního výměru. Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním. O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat osoba, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Ve vztahu k odvodové povinnosti příjemců, kterým vznikl právní titul na poskytnutí, resp. převedení prostředků na realizaci projektových aktivit právními akty, které byly vydány po 1. 5. 2012, se institut promíjení odvodů nepoužije, s výjimkou případů, kdy k porušení rozpočtové kázně na straně příjemce dojde v důsledku prokázané chyby či nesoučinnosti poskytovatele, či z důvodu živelní katastrofy či státem změněné situace. 26 Ve vztahu k odvodové povinnosti příjemců, kterým vznikl právní titul na poskytnutí, resp. převedení prostředků právními akty vydanými před 1. 5. 2012, platí, že institut promíjení může být využíván pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to dále pouze za podmínky, že poskytovatel v právním aktu nestanovil za porušení rozpočtové kázně snížený odvod. Odůvodněné typové případy, v jejich případě lze využít institutu promíjení, jsou stanoveny jednotně Ministerstvem financí. 27 25 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, 44a; Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 48 26 Prominutí nebo částečné prominutí vyměřeného odvodu z výše uvedených důvodů však nemá vliv na výši nesrovnalosti, tedy nesrovnalost je nadále evidována v původní výši 27 Pokyn č. GFR D 15 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně. Stránka 17 z 23

5.3 Grantové projekty 28 Při neoprávněném použití peněžních prostředků odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, ledaže podle smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí těchto prostředků se za porušení méně závažné konkrétní povinnosti uloží odvod nižší. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000 Kč, se neuloží. V případě, kdy je povinnost odvodu splněna neposkytnutím částky dotace ze strany poskytovatele (krácením žádosti o platbu), penále od účinnosti novely (29. 12. 2011) nenabíhá. Do okamžiku účinnosti zmíněné novely rozpočtových pravidel se pro účely stanovení penále okamžikem, kdy byly prostředky odvedeny, rozumí okamžik nevyplacení částky dotace ze strany poskytovatele (okamžik krácení žádosti o platbu). Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonává ÚSC. Proti rozhodnutí o odvodu se lze odvolat k Ministerstvu financí. 29 Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Ve vztahu k odvodové povinnosti příjemců, kterým vznikl právní titul na poskytnutí prostředků na realizaci projektových aktivit právními akty, které byly vydány po 1. 5. 2012, se institut promíjení odvodů nepoužije, s výjimkou případů, kdy k porušení rozpočtové kázně na straně příjemce dojde v důsledku prokázané chyby či nesoučinnosti poskytovatele, z důvodu živelní katastrofy či státem změněné situace. 30 Ve vztahu k odvodové povinnosti příjemců, kterým vznikl právní titul na poskytnutí prostředků právními akty vydanými před 1. 5. 2012, platí, že institut promíjení může být využíván pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to dále pouze za podmínky, že poskytovatel v právním aktu nestanovil za porušení rozpočtové kázně snížený odvod. Odůvodněné typové případy, v jejichž případě lze využít institutu promíjení, jsou stanoveny jednotně Ministerstvem financí. 31 28 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 22; Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 37-38 29 22 odst. 8 zák. č. 250/2000 Sb.: Rozhodnutí přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. 30 Prominutí nebo částečné prominutí vyměřeného odvodu z výše uvedených důvodů však nemá vliv na výši nesrovnalosti, tedy nesrovnalost je nadále evidována v původní výši. 31 Pokyn č. GFR D 15 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně Stránka 18 z 23

6. POZASTAVENÍ PLATEB A CERTIFIKACE 32 Při podezření na závažnou nesrovnalost (resp. opodstatněné nesrovnalosti) může PCO pozastavit na nezbytně nutnou dobu platby a certifikaci na daný projekt, prioritní osu nebo celý program, považuje-li to za nezbytné k ochraně finančních zájmů EU, a zároveň vyzve ŘO k předložení svých vyjádření a k nápravě zjištěných nesrovnalostí. V případě podezření na nesrovnalost (resp. potvrzené nesrovnalosti) mohou být platby na daný projekt pozastaveny rovněž Řídicím orgánem. ŘO může s odkazem na zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, neproplatit část výdajů, které považuje za nezpůsobilé, a to i v případě, kdy podezření na nesrovnalost není potvrzeno ze strany ÚOHS, ÚFO či soudu. Pokud ÚFO podezření na porušení rozpočtové kázně nepotvrdí, stejně tak pokud ÚOHS nepotvrdí podezření na porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ŘO tímto není vázán a může trvat na svých zjištěních, resp. zjištěních jiných příslušných kontrolních či auditních orgánů, a stanovisku, že k nesrovnalosti došlo. Pokud platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (následné proplacení výdajů již vynaložených příjemcem) a z pravidel programu či z podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouvy o poskytnutí dotace vyplývá povinnost příjemce v rámci žádostí o platbu předkládat výlučně způsobilé výdaje, pak se v případě předložení nezpůsobilých výdajů v žádosti o platbu, které jsou odhaleny před provedením platby ze strany ŘO, snižuje maximální částka dotace na konkrétní projekt, a to o částku předložených nezpůsobilých výdajů. Obdobně se postupuje v případě provádění finančních oprav za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek před proplacením. 7. ŘEŠENÍ NESROVNALOSTÍ V PROJEKTECH OP VAVPI Způsob řešení nesrovnalostí v OP Výzkum a vývoj pro inovace je v dostupných dokumentech ošetřen jen velmi stručně. Protože však OP VaVpI podléhá zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, lze se opřít rovněž o informace uvedené v předchozích kapitolách 3, 4.1, 4.3, 4.4, 4.6, 5.2 a 6. 7.1 Podávání námitek v rámci administrace projektu či projektové žádosti 33 V případě, kdy vzniknou na straně žadatele/příjemce (dále v této subkapitole jen příjemce ) pochybnosti o správnosti postupu ŘO (např. posouzení navržených změn v projektu, posouzení způsobilosti výdajů, výstupů z kontrol provedených ŘO), je příjemce oprávněn podat námitku proti tomuto postupu, a to písemně prostřednictvím svého statutárního orgánu ve lhůtě 15 kalendářních dnů od okamžiku, kdy příjemce obdrží rozhodnutí či vyrozumění ŘO nebo je informován o procesním či věcném kroku ŘO, se kterým nesouhlasí. 32 Příručka pro nesrovnalosti verze 8, str. 58; Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 2013 s platností od 1. 7. 2012, str. 46 33 PŘÍLOHA č. 30 příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. Postup pro řešení námitek žadatele/ příjemce. Stránka 19 z 23

Námitku je vždy oprávněn podat pouze příjemce, a to i v případě, kdy se namítané skutečnosti týkají partnera projektu, neboť pouze příjemce je v bezprostředním právním vztahu s ŘO. ŘO se podanými námitkami zabývá bez zbytečného odkladu, přičemž jejich řešení zpravidla nepřesáhne 1 měsíc od jejich doručení; v odůvodněných případech může ŘO uvedenou lhůtu přiměřeně prodloužit. ŘO vždy příjemce písemně informuje o vyřešení podané námitky. 7.2 Řešení nesrovnalostí 34 Za řešení nesrovnalostí je odpovědný ŘO OP VaVpI. ŘO posoudí opodstatněnost každého oznámení, vyjma finálních auditních zpráv AO, resp. PAS, EK, EÚD, NKÚ nebo kontrolního protokolu PCO po ukončení námitkového řízení, a nezamítne-li ho pro zřejmou neopodstatněnost, sám zahájí řízení podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. V rámci procesu posouzení podezření na nesrovnalost ŘO zašle příjemci žádost o vyjádření příjemce k danému podezření na nesrovnalost (s možností osobního projednání), a toto vyjádření následně využije jako jeden z podkladů při posouzení podezření na nesrovnalost. Současně ŘO může odložit/pozastavit platby výdajů, které jsou dotčeny podezřením na nesrovnalost, a to až do doby, než je nesrovnalost potvrzena, resp. nepotvrzena. V případě oznámení o podezření na nesrovnalost na základě ukončených kontrol a auditů od ostatních orgánů, útvarů interního auditu, AO, resp. pověřených auditních subjektů, ŘO neposuzuje opodstatněnost podezření - vždy se jedná o opodstatněné podezření na nesrovnalost, či potvrzenou nesrovnalost a ŘO nemá oprávnění ji rozporovat. To se nevztahuje na podezření na nesrovnalost vyplývající z výsledků auditů prováděných externími auditorskými firmami. Podezření na nesrovnalost, která ŘO vyhodnotí jako opodstatněná, jsou zároveň postoupena příslušným kontrolním orgánům, a to následovně: a) Podezření na porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je předáno místně příslušnému ÚFO. Zároveň ŘO zašle příjemci Oznámení o pozastavení plateb o částku dotčenou opodstatněným podezřením na nesrovnalost. Jestliže ÚFO podezření na nesrovnalost potvrdí v plném rozsahu, ŘO zašle příjemci Oznámení o snížení dotace. Příjemce, který porušil rozpočtovou kázeň, je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně dle 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. b) Podezření na spáchání trestného činu je předáno státnímu zástupci či policejnímu orgánu. Příjemce je také povinen postupovat v souladu s ustanovením 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. c) Podezření na spáchání správního deliktu zadavatele či dodavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je předáno ÚOHS formou podnětu k zahájení řízení podle 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Zároveň ŘO zasílá příjemci Oznámení o pozastavení plateb 35 o částku dotčenou nesrovnalostí z důvodu ochrany veřejných prostředků. Zároveň bude ze strany ŘO zahájeno šetření podezření na nesrovnalost podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, které bude ukončeno ve lhůtě do 6 měsíců od zahájení šetření (data podpisu Oznámení). Následně ŘO zašle příjemci své konečné stanovisko a případ uzavře. 34 Metodický pokyn č. 18 k Příručce pro příjemce OP VaVpI 2007 2013, verze 4.0 35 Oznámení obsahuje: 1) procentní výši sankce dle typu porušení, 2) celkovou částku pozastavení plateb odpovídající udělené procentní výši sankce, která je vypočtena z vysoutěžené částky veřejné zakázky, přičemž tato částka je složena z: a) pevně stanovené výše, která odpovídá sankci uplatněné na částku veřejné zakázky bez DPH, b) pohyblivé výše, která odpovídá sankci uplatněné na způsobilé části DPH. Stránka 20 z 23

Příjemce je o podezření na nesrovnalost a o jeho postoupení příslušnému orgánu informován. U všech nesrovnalostí týkajících se veřejných zakázek (dle zákona o veřejných zakázkách i Pravidel pro výběr dodavatelů v rámci OP VaVpI) poskytovatel nemusí vyplatit část dotace. ŘO však může pokračovat ve vyplácení zbývající části dotace. Příslušný ÚFO nezahajuje vlastní šetření, pouze je ŘO informován o uskutečněném a plánovaném rozsahu finančních oprav. Finanční opravy dle 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jsou aplikovány tak, že ŘO stanoví procentní výši sankce dle typu porušení uvedeného v Rozhodnutí a tato sankce je uplatňována na veškeré budoucí výdaje vzniklé na základě dotčené veřejné zakázky předkládané ŘO v rámci Žádosti o platbu. V případech, kdy část nákladů vzniklých na základě dotčené veřejné zakázky již byla příjemci proplacena, bude procentní výše sankce uplatněna zpětně i na proplacené výdaje, a to ponížením odpovídajících způsobilých výdajů v následujících žádostech o platbu, pokud bude zbývající budoucí plnění nárokované v rámci Žádosti o platbu v dostatečné výši. Aplikace 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je možná pouze u projektů, jimž byl vydán Dodatek k Rozhodnutí zapracovávající sankce (snížené odvody) za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení pravidel pro zadávání zakázek. Pokud příjemce nepožádal ŘO o vydání Dodatku k Rozhodnutí zapracovávající sankce, bude ŘO při podezření na porušení rozpočtové kázně postupovat v souladu s 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zašle podnět k zahájení šetření na příslušný ÚFO. Obdobně bude postupováno i v případech, kdy náklady vzniklé na základě dotčené veřejné zakázky již byly příjemci zcela proplaceny, nebo byly proplaceny částečně a výše zbývajícího budoucího plnění je nižší než udělená sankce. Výdaje dotčené nesrovnalostí nelze použít v rámci projektu na financování jiných dalších aktivit. Nejedná se pouze o výdaje již nárokované v rámci Žádosti o platbu, ale i o výdaje v projektu jednoznačně plánované, zvlášť pokud byla ze strany příjemce předložena ke kontrole veřejná zakázka. Příjemce je oprávněn podat námitku proti postupu ŘO, viz kapitola 7.1. Stránka 21 z 23

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AO BÚP EK EÚD FÚ GG GP IP IPN IPO KÚ MF MI MŠMT NKÚ NN NV OLAF OP VaVpI OP VK PAS PCO PRK ŘO ÚFO ÚOHS ÚSC VSK ZS ŽoP Auditní orgán Bankovní účet projektu Evropská komise Evropský účetní dvůr Finanční úřad Globální grant Grantový projekt Individuální projekt Individuální projekt národní Individuální projekt ostatní Krajský úřad Ministerstvo financí Monitorovací indikátor Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Nejvyšší kontrolní úřad Nepřímé náklady Nezpůsobilý výdaj Evropský úřad pro potírání podvodných jednání Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Pověřený auditní subjekt Platební a certifikační orgán Porušení rozpočtové kázně Řídicí orgán Územní finanční orgán Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Územní samosprávný celek Veřejno-správní kontrola Zprostředkující subjekt Žádost o platbu Stránka 22 z 23