Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2014/2015 Úvod do egyptské historie Nová říše II. Od Amarny po 20. dynastii Petra Maříková Vlčková 05.05.2015 AMARNSKÉ OBDOBÍ 18. dynastie Amarnské období podle místa nového hlavního města založeného synem Amenhotepa III. a nástupcem, Amenhotepem IV. (Achnatonem). Zahrnuje dobu jeho vlády a nástupců: Smenchkarea, Tutanchatona/Tutanchamona a Ajeho. AMENHOTEP IV. (asi 1372-1355 BC) nástupce svého otce Amenhotepa III., syn královny Teje. Celkem 17 roků vlády. Koregence mezi otcem a synem problematická max. 2 roky. - počátek vlády: žádné příznaky radikálních změn, které měly následovat. - nástup na trůn trůnní jméno Nefercheprure dokonalé jsou podoby Rea s epitetem Waenre vyvolený Reem ; účastnil se kultů tradičních božstev (Amenrea, Reharachteje); pokračoval ve stavebních projektech svého otce, zejména v Karnaku. - 2. rok vlády (= RV): Amenhotep oslavil svátek sed zdůraznění božského pokračování svého rovněž božského rodiče. V souvislosti se svátkem sed výstavba 4 chrámů na V straně Karnaku, zasvěcené slunečnímu bohu Atonovi, slunečnímu disku. Stavby z pískovcových bloků (moderní termín talatát: bloky ve velikosti, kterou mohl snadno přenášet jeden pracovník (celkem objeveno přibližně 45.000 bloků; posléze stavby rozebral Haremheb). Rekonstrukce reliéfní výzdoby velký podíl velké královské manželky Nefertiti. Zahájení výstavby dalších chrámů Atona i na jiných místech Egypta a Núbie. - 4. RV: zahájení výstavby nového hlavního města a kultovního centra v Achetatonu (Atonův obzor, moderní Tell el-amarna: půdorys vpravo), podél V břehu Nilu ve středním Egyptě. Král navštívil staveniště minimálně jednou. - 6. RV: přesunutí královského dvora do stále ještě nedokončeného Achetatonu; změna rodného jména z Amenhotepa Nechť je Amon spokojen na Achnatona Ten, který slouží Atonovi ; zákaz uctívání boha Amona + zákaz brzy rozšířen na všechna tradiční božstva Egypta. V průběhu času uzavření starých chrámů. Od tohoto okamžiku: nebyli uctíváni jiní bohové než sluneční kotouč a jeho syn, Achnaton - eliminace všech známek o starých bozích odstraňování jmen + prosazení fonetického psaní slov - zakázání používání zobrazení starých bohů (slova jako matka, maat ) 17 let vlády věnoval vypracování teologie a praktikování Atonova kultu, stejně jako opětovnému potvrzování centrální role panovníka - Achnaton podporován vojenskou vrstvou a zástupem nově etablovaných hodnostářů. Achnaton - syn Atona. On a jeho královna uctívají Atona X zbytek Egypta přistupoval k otci
prostřednictvím jeho syna. Achnaton je považován za androgenního otce a matku všeho lidstva; byl nejvyšším knězem slunečního disku a centrem kultu pro všechny Egypťany. Nefertiti - součástí tohoto monarchického ohniska její jméno v kartuši + trůnní jméno Nefernefruaton ( dokonalá je krása Atonova ). Aton chápán jako král: pojetí královské moci. Achnaton je autorem Velkého hymnu na Atona. Podporoval ho již Thutmose IV.a Amenhotep III. - Oslňující/Zářící sluneční disk. Zobrazován jako sluneční disk (či koule/tělesa), ze kterého vycházejí paprsky; jediný ústupek antropomorfním vyobrazením = ruce na koncích těchto paprsků, které drží znaky života kříž anch. - Atonovy chrámy: výjimečná architektonická podoba otevřená nádvoří s velkým množstvím oltářů na otevřeném dvoře. - málo informací o domácí politice: snad prosazována po celé zemi. Administrativa - tradiční byrokracie. Výrazní hodnostáři: Aper-el (vezír, cizinec, hrobka v Sakkáře), Nacht (vezír), Aje (Achnatonův strýc - z rodiny Nefertiti), vojenští velitelé Maja a Ramose, velitel policie Mahu. - zahraniční politika: známá díky nálezu klínopisné diplomatické korespondence, tzv. Amarnské dopisy. Zakročil v Núbii (12. RV: vzpoura) - do počátku 14. st. BC - hlavními protivníky: království Mitanni X doba vlády Amenhotepa III. čas geopolitických změn na Předním Východě - nástup Achnatona: v S Sýrii se objevuje chetitský stát (král Šuppiluliuma I.) porazil mitannské království. Někteří z nejsevernějších vazalů Egypta přešli na stranu Chetitů NOVÉ USPOŘÁDÁNÍ KRÁLOVSKÉ RODINY: NEFERNEFERUATON NEFERTITI velká královská manželka, porodila Achnatonovi 6 dcer (Meritaton, Maketaton, Anchesenpaaton/ Anchesenamon, Neferneferuaton-tašerit, Neferure, Setepenre), žádný syn. Hlavní síla Achnatonovy vlády + snad králova koregentka zobrazení Achnatona a dalšího krále. Má vlastní trůnní jméno Neferneferuaton = stejné jako následující panovník Smenchkare. - další oblíbené ženy: velmi milovaná manželka krále Kija, zemřela snad před Achnatonem, považovaná za matku Tutanchamona X výzkumy DNA prokázaly, že jeho matkou byla dosud neznámá žena (tzv. Mladší dáma z KV35), dcera Amenhotepa III. a královny Teje, tj. byla zároveň i Achnatonovou sestrou - v posledním období převzala králova nejstarší dcera Meritaton funkci nejvýznamnější ženy v Achetatonu- sňatek se SMENCHKAREEM - po krátkou dobu byl Achnatonův koregent - doba vlády: přibližně 3 roky. Rodiče nejsou známi: Achnatonovův starší syn s Kijou? - starší bratr Tutanchamona? Nebo ženský panovník Nefertiti? Meritaton?
TUTANCHATON/TUTANCHAMON ( žijící obraz Atona/Amona ). Syn Achnatona a neznámé královské ženy (Achnatonova sestra, dcera Amenhotepa III. a královny Teje, tzv. Mladší dáma z KV35). Sňatek se třetí dcerou Achnatona a Nefertiti: Anchesenpaaton/Anchesenamon ( Ona žije pro Atona/Amona ). Dominantní úloha: velekněz Aje, generál Haremheb. - 3 roky vládl z Achetatonu. Probíhala vyjednávání, jež započala již za Smenchkarea a Meritaton, o opětovném obnovení tradičních božstev a jejich chrámů. Změna jmen panovníka na Tutanchamona a jeho ženy na Anchasenamon a přenos královské rezidence do Memfidy. - zformulování tzv. restaurační stély, která se rozcházela s amarnskou herezí a vyhlásila obnovení tradičních náboženských obyčejů: popis Egypta (dezolátní stav chrámů, vojenské neúspěchy v Sýrii = bohové opustili Egypt) před Tutanchamonem - nečekaně zemřel po přibližně 10 leté vládě, nezanechal po sobě žádného potomka - pohřben v malé hrobce v Údolí králů (KV 62), která pro něj nebyla původně určena. Objevena Howardem Carterem v roce 1922 - po Tutanchamonově smrti - dopis od Anchesenamony Šuppiluliumovi (chetitský král), s žádostí o muže pro královnu. Vyslán královský syn Zannanza, ale v Syropalestině zavražděn - dlouhý řetězec nepřátelství mezi Chetity a Egypťany AJE (trůnní jméno Chepercheprure) - 3 roky vlády. Možná z rodiny královny Teje (bratr?) a významná pozice již za Achnatona. Tutanchaton jeden ze dvou rádců: velkovezír Aje (v Tutanchamonově hrobce Aje provádí rituál Otevírání úst) a generál Haremheb = silná aliance mezi Ajem a Haremhebem. Pohřben v Západním údolí (tzv. Údolí opic) v Údolí králů Po jeho smrti nastoupil na trůn HAREMHEB ( (Bůh) Hor se raduje ); trůnní jméno Džesercheprure asi 1319 1292 BC, 14/27 let vlády. - významná pozice již za Achnatona a Tutanchatona / Tutanchamona rádce a generál - bez napojení na královskou rodinu Achnatona - hrobka v Sakkáře. Podpora armády i Amonova kněžstva - primární důraz jeho vlády: restaurace starých pořádků, zahlazení stop po amarnském období a omezení korupce nový soudní aparát. - reorganizace armády - zlepšení její efektivity. - významný stavitel chrámů: snaha udržet si podporu Amona (zejména v Karnaku - nové stavby, uzurpace některých Tutanchamonových památek + téměř úplná destrukce Achnatonových thébských chrámů) - bezdětný (manželka Mutnedžmet dcera Ajeho) + snaha zajistit stabilitu a vojenskou nadvládu jmenování svým nástupcem generála Pramese z nilské delty, který se stal Ramessem I., zakladatel 19. dynastie. Pohřben v Údolí králů (KV 57). Považován za prvního legitimního vládce po Amenhotepovi III.
19. DYNASTIE RAMESSE I. - vojenská rodina z V Delty asi z Kantíru. Za Haremheba: armádní důstojník a vezír Pramesse označen za svého dědice. Ještě před nástupem: syn: pozdější Seti (I.) prohlášen spoluvládcem. - důsledky Amarny: přesun moci z Théb do Memfidy, návrat teokracie a snaha zamezit thébskému kněžstvu, aby získalo přílišnou - pouhé 2 roky vlády - inspirován minulostí = pohřební výbava se podobá stylu počátku 18. dynastie SETI I. - za vlády Ramesse I.: vezír + generál = zahraniční politika - snaha legitimizovat 19. dynastii = zobrazení sama sebe a Ramesse II. při uctívání předků tato tradice pokračovala až do Ramesse III. - hlavní město: Théby X královská rezidence: Kantír - stavební program: Héliopolis, Tell el- Jahudíja, Gabal Barkal, Abydos (tzv. Osireion, dokončen Ramessem II., vpravo) - tažení - na V a S stěnách Velkého hypostylu v Karnaku 4 vojenská tažení: - v 1. RV: tažení do Sýrie a do Libanonu; uznání egyptské nadvlády; 2. rok vlády: zisk Kadeše, přechodné zklidnění Amurru; 3. tažení: proti Libyjcům, ohrožovali Z deltu; 4. tažení: do Asie (proti Chetitům) - přechodný smír mezi Sethim a Muwattalim Kadeš = hraniční město - významný stavební program: hrobka (KV 17), 2 zádušní chrámy: v Kurně a v Abydu (Osireon - Usirova hrobka) RAMESSE II. - syn Sethiho I. 66 let vlády (14 svátků sed). První 3 roky: konsolidace vnitřních poměrů, pak vojenská tažení. - vojenská tažení: 2. RV námořní bitvaporážka Šerdenů; 4. RV: 1. tažení do Sýrie do Kanaánu, Tyru a Byblu; 5. RV: tažení z Piramesse až do Kadeše - bitva u Kadeše = velký útok na chetitskou říši. Ramesse: Kadeš = válečnický vrchol vlády = na stěny chrámů (Abydos, Karnak, Luxor, Ramesseum a Abú Simbel) X bitva dopadla nerozhodně - návrh mírové smlouvy X ta uzavřena až v 21. roce vlády tzv. stříbrná smlouva v roce 1259 BC - proti invazi Libyjců na západě budování řetězce pevností v Z deltě - 7. 9 RV: opakované výpravy do Sýrie a boje se kanaánskými spojenci Chetitů. Výsledek: upevnění egyptského postavení; znovudobytí Kadeš a S Amurru využití problémů Chetitů s Asyřany (Salmanassar I.) a
chetitské dynastické krize. Po 10. RV: proniknutí hluboko na chetitské území. - 18. RV: Ramesse potlačil povstání v Edomu a Moabu - 21. RV: uzavření mírové smlouvy tzv. stříbrná smlouva, eg. verze v Karnaku a Ramesseu - další války Ramesse II.: několik trestných výprav do Palestiny a Libye, Núbie (neznáme podrobnosti) Královna Nefertari (nahoře)a Plán Ramessea Chrámy v Abú Simbelu její hrobka KRÁLOVSKÉ SŇATKY: královna Nefertari (1. pohřbená v Údolí královen), královna Eset (matka Merenptaha) + po 2. svátku sed ve 33. roce vlády si vzal 1. chetitskou princeznu a o 4 roky později další. Rozvětvená královská rodina pohřby synů: Údolí králů (KV 5) a v Údolí královen. IMPÉRIUM: od 5. kataraktu v Núbii až do Sýrie důsledkem: opuštění Théb a vznik nového města Piramesse (poblíž bývalé Avaridy) - rozsáhlé stavební projekty: Núbie, Egypt: dva chrámy v Abú Simbelu, Piramesse, Karnak: tzv. velký hypostyl, zádušní chrám na Z břehu Nilu v Thébách Ramesseum. - problémy s následnictvím: přežil mnoho synů, pohřben v KV 7 MERENPTAH: syn Ramesse II., 13. v pořadí; na trůn min. ve věku 50ti let; vládl méně než 10 let. Piramesse: hlavní město, zvýšený význam Memfidy (přístav, armádní velení) Libyjci opakovaně podnikali nájezdy do Z Delty Merenptah reorganizoval armádu - 5. RV koalice libyjských kmenů spolu s Mořskými národy zaútočila na deltu X nájezdníci odraženi - hlad u Chetitů = Merenptah poslal obilí. Tažení do Syropalestiny, aby tam potlačil Aškalon, Gezer a Izrael + potlačení povstání v Kuši - tzv. Izraelská stéla (vpravo)- zpustošení Izraele - poprvé zápis (ja-si-r-e-l(a)) EXODUS - problém datace - různé cesty. Hlavně dva panovníci: Ramesse II. nebo Merenptah. po Merenptahově smrti nástupnická krize, období dynastických intrik a nejisté pořadí vlád AMENMOSE: 3 4 RV; nebyl určeným nástupcem Merenptaha tím byl jeho syn Seti- Merenptah (budoucí Seti II.). Syn dcery Ramesse II. nebo syn Merenptaha. Hrobka KV 10 nedokončená a záměrně zničená. Egypťany považován za uzurpátora boje se Setim II.
SETI II. Syn Merenptaha. 6 let vlády relativní klid. Nárůst moci jeho manželky královny TAUSRET (dcera Merenptaha) a kancléře Baje (Syřan). Rozšířil těžbu mědi v Timně (dnes J Izrael). Po smrti Setiho II. nastupuje jako dítě SIPTAH: neznámý otec (spíše Amenmose nebo Seti II.). V době nezletilosti: královna regentka TAUSRET X část moci uzurpoval kancléř Baj velký kancléř celé země (KV 13). Ve 4 RV: Baj je sesazen, souzen a popraven jako vlastizrádce (5. RV). - v Núbii mnoho graffit dožadujících se přízně Siptaha uznávali ho. Pohřben v KV 47. Po smrti Siptaha vládne TAUSRET samostatně jako královna asi 2 roky, přijala jméno Sitre. Aktivita na Sinaji a v Palestině + stavby v Héliopoli a Thébách zádušní chrám + hrobka KV 14 - hrobku uzurpoval její nástupce SETNACHT. Po smrti Tausrety možná bezvládí X změna dynastie poměrně klidná někteří hodnostáři si podrželi své úřady. 20. DYNASTIE SETNACHT: původ není znám. Legitimizace nároku na trůn: sňatek s dcerou Merenptaha. Stabilizace moci v zemi. Celkem: 3 RV. RAMESSE III. syn Setnachta. Vzor: Ramesse II. titulatura + zádušní chrám, 31 let vlády. - likvidace náporu Libyjců ve V Deltě 6. RV: Libyjci byli poraženi - 8. rok invaze Mořských národů a Filištínců; eg. posádka v Palestině je odrazila X napadli Egypt po vodě V ramenu Nilu. Poraženi v námořní bitvě vyobrazení na stěnách chrámu v Medínit Habu (7000m 2 reliéfů) - Medínit Habu (vlevo) - zádušní chrám podoba s Ramesseem, zapojen i královský palác a zvláštní stavba tzv. migdol, - stavitelský program v Karnaku, Luxoru, na mnoha místech v Egyptě, Núbii a Sýrii - po 12. RV politické a ekonomické problémy (stávka v Dér el-medíně, 29. RV) - doklad úpadku státní moci - dynastické problémy synové zemřeli mladí X neměl žádnou oficiální velkou královskou manželku - zemřel krátce po neúspěšném spiknutí druhé manželky Tiye (Ramesse III. zemřel ještě před vynesením rozsudků, pravděpodobně mu podřízli hrdlo) - snaha prosadit syna Pentawereta - soud s viníky za vlády Ramesse IV. tzv. turínský soudní papyrus Pohřben v Údolí králů: KV 11
- následovalo 8 králů vládnoucích méně než 100 let všichni alespoň částečně spojeni s Ramessem III. RAMESSE IV. (vpravo) 5. synem Ramesse III.-na trůn jako čtyřicátník. 7 RV, zahájil rozsáhlé stavební projekty. Expedice do Wádí Hammamátu (největší: 8368 mužů) a na Sinaj. Největší rozmach Dér el- Medíny. Pohřben v Údolí králů (KV2). RAMESSE V. Syn Ramesse IV. 4 RV; pokračování nárůstu moci Amonových kněží a postupná destabilizace země-nájezdy Libyjců. Zemřel na neštovice (doklad o karanténě v Údolí králů). Zahájil ambiciózní stavitelský program. Jeho vláda: Turínský královský papyrus a Wilbourův papyrus (informace o egyptské administrativě, korupci té doby; 10m dlouhý) RAMESSE VI. syn Ramesse III. 9 let vlády. Nárůst zločinnosti: slábnutí centrální moci. Poslední vládce NK, jehož jméno se našlo na Sinaji. Postupný nárůst moci Amonových kněží Eset, dcera Ramesse VI. se stala božskou manželkou Amona. Pohřben v KV9. RAMESSE VII. - syn Ramesse VI. 7 let vlády. Enormní nárůst cen zboží. Jméno Ramesse VII. pouze v Tell el-jahudíji, Memfidě, Karnaku a Elkabu. Pohřben v KV1. RAMESSE VIII. Jeden z posledních synů Ramesse III. Pouze 1 RV. RAMESSE IX. (vlevo), vnuk Ramesse III. vládl 18 let. Jméno objeveno až v Palestině. Stavěl v Héliopoli a Karnaku. Procesy s vykradači hrobek (16., 17. RV). Konec vlády Ramesse IX. vyloupení několika hrobek v královské nekropoli - snaha ochránit těla - přesuny mumií - loupení odráží nejisté poměry v Egyptě. Pohřben v KV6. RAMESSE X. 3 RV. Poslední egyptský král, který ovládal Núbii. Vliv na Syropalestinu ztracen. Hrobka KV 18 RAMESSE XI. (vpravo). Neznáme původ. 27 let vlády X pouze 19 let skutečně vládl. Horní Egypt byl na hranici hladu. - Amonovi velekněží se zmocnili odznaků královské moci X občanská válka - místokrál Núbie Panhesi musel zakročit až v Thébách - nedlouho před 19. rokem Ramesse XI. - Amonovým veleknězem: HRIHOR - postupný růst moci + přijal královskou titulaturu úplná kontrola Horního Egypta - 3. mocným v zemi NESBANEBDŽED úředník, teoreticky podřízen Amonovu kněžstvu X ovládal Dolní Egypt nezávisle z Piramesse - po smrti Ramesse XI. rozdělení moci na: Dolní Egypt = Nesbanebdžed v Tanidě X Horní Egypt = Amonovi velekněží = nástup Třetího přechodného období. Kontrolní otázky Jak zasáhl do života Egypta panovník Achnaton? Jak se proměnilo chápání královské rodiny za Achnatona? Porovnejte vládu Ramesse II. a Ramesse III. Jak se postupně snižovala moc panovníků 20. dynastie?
Doporučená studijní literatura Baines, J. Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Mynářová, J.: Bohové, chrámy a lidé. Egyptské chrámy v Syropalestině v době Nové říše. PES 4, 1-5. J. Mynářová J. Dušek P. Čech D. Antalík. Poskytni králi výmluvná slova. Korespondence starověké Levanty. Starověké písemnictví Levanty 3. Oikoymenh FF UK v Praze, 2014. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. Kemp, B.J. O Connor, D.O. Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M.: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia 2010. Verner, M. Bareš, L. Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla).