Závěrečná práce LATERALITA

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Celoživotní vzdělávání Studium v oblasti pedagogických věd Závěrečná práce LATERALITA Vypracovala: Ing., Bc. Alena Havlínová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2017

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. Zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne.... Ing., Bc. Alena Havlínová

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Renatě Jandové za trpělivost, pomoc a cenné rady, které mi s ochotou poskytovala v průběhu vypracovávání této závěrečné práce.

Anotace Závěrečná práce se zaměřuje na problematiku laterality a její výskyt na Základních školách. V teoretické části jsou vymezeny pojmy s lateralitou související. Jsou zde uvedeny typy a příčiny výskytu laterality, zkoušky laterality. Práce také poukazuje na důležitost komplexní péče a spolupráce vzdělavatele a rodičů levorukých žáků v celém výchovně vzdělávacím procesu. Praktickou část tvoří výsledky dvou dotazníkových šetření. Pomocí prvního dotazníku byly zjišťovány počty levorukých žáků ve třídách vybraných Základních škol, cílovou skupinou druhého šetření byli učitelé na těchto školách vyučující. Klíčová slova Lateralita, ambidextrie, levák, levorukost, metodika psaní, pracovní prostředí, pravolevá orientace, přecvičování, výchova, vzdělávání.

Abstract This paper focuses on the issue of laterality and its occurence at elementary schools. The theoretical part defines laterality-related terms. It also includes types and causes of laterality and ways of testing it. The paper points out the importance of taking complex care of left-handed pupils and cooperating with their parents throughout the whole primary education. The practical part comprises results of two questionnaire inquiries. The first questionnaire aims at defining the numbers of left-handed pupils in classes of selected elementary schools. The second inquiry focuses on the teachers of these schools. Key words Ambidextria, laterality, left-handed person, left-handedness, methodolory of writing, right-left orientation, working environment, education

OBSAH ÚVOD... 5 TEORETICKÁ ČÁST... 6 1 LATERALITA... 6 1. 1 VZNIK A VÝVOJ LATERALITY... 7 1.2 ROZDĚLENÍ LATERALITY... 7 1.2.1 LATERALITA FUNKČNÍ A TVAROVÁ... 7 1.2.2 PŘEKŘÍŽENÁ LATERALITA... 8 1.2.3 AMBIDEXTRIE... 8 1.3 TYPY LATERALITY... 8 1.4 PŘÍČINY LATERALITY... 9 2 VYŠETŘOVÁNÍ LATERALITY... 10 2.1 ZKOUŠKY NA VEDOUCÍ RUKU... 10 2.2 ZKOUŠKY NA VEDOUCÍ NOHU... 11 2.3 ZKOUŠKA NA VEDOUCÍ OKO... 12 2.4 ZKOUŠKA NA VEDOUCÍ UCHO... 12 3 VYJÁDŘENÍ STUPNĚ LATERALITY... 13 4 LEVÁCTVÍ, LEVORUKOST... 14 4.1 LEVÁCTVÍ Z NUTNOSTI... 15 4.2 VÝSKYT LEVORUKOSTI... 15 5 PŘECVIČOVÁNÍ LEVÁKA... 16 5.1 PŘÍČINY PŘECVIČOVÁNÍ... 16 5.2 NÁSLEDKY PŘECVIČOVÁNÍ... 16 6 VÝHODY A VÝCHOVA LEVÁKŮ... 18 6.1 VÝHODY LEVÁCTVÍ... 18 6.2 VÝCHOVA LEVÁKŮ... 18 6.3 VSTUP DO ŠKOLY... 19 7 SLAVNÍ LEVÁCI... 20 8 METODIKA PSANÍ LEVOU RUKOU... 21 9 PRŮZKUM... 25 9.1 CÍLE PRŮZKUMU... 25

9.2 ZVOLENÁ METODA PRŮZKUMU... 25 9.3 CÍLOVÁ SKUPINA PRŮZKUMU... 25 9.4 REALIZACE PRŮZKUMU... 26 9.5 ANALÝZA DAT A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ... 27 9.5.1 NÁVRATNOST DOTAZNÍKŮ... 27 9.5.2 ANALÝZA DAT A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍK PRO ZJIŠŤOVÁNÍ POČTU LEVORUKÝCH ŽÁKŮ VE TŘÍDÁCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL... 28 9.5.3 ANALÝZA DAT A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍK PRO UČITELE ZÁKLADNÍCH ŠKOL... 31 ZÁVĚR... 41 SEZNAM LITERATURY... 43 SEZNAM TABULEK... 44 SEZNAM GRAFŮ... 45 PŘÍLOHY... 46

ÚVOD Nad zlato dražší klenot je dítě, ale nad sklo křehčí. Snadno se může ublížit a škoda odtud nesmírná. J. A. Komenský Historie nám přináší doklady o tom, že staré civilizace a kultury v oblasti Středozemního moře, na Středním východě a v Evropě byly pravoruké už v době kamenné. Toto nám dokazují různé archeologické vykopávky jednoduchých nástrojů, které byly v té době používány. A tak postupem času a vývojem člověka se utvářela tzv. pravoruká společnost. Lidé levorucí byli z této společnosti vyřazováni, protože se odlišovali od ostatních. Zvláště v době nástupu křesťanství tyto lidi považovali za zlé, špatné, spolčené s ďáblem a často docházelo i k jejich popravě či upálení. Od té doby se toho velmi změnilo a společnost postupem času začala být k různým odchylkám víc a víc tolerantnější. (Drnková, Syllabová). Systematické vědecké zkoumání leváctví a praváctví udělalo první kroky už více než před sto lety. Začala se studovat nesouměrná činnost levé a pravé polokoule lidského mozku. Výzkumy z posledních let ukazují, že jde o jeden z nejtypičtějších znaků člověka. To znamená, že vývoj leváctví a praváctví je významnějším činitelem více, než si společnost uvědomovala. Tato závěrečná práce se zabývá lateralitou. Cílem práce je seznámení se s pojmy týkajícími se laterality, jejími příčinami, typy, zkouškami, následky přecvičování leváků a metodami výuky psaní levorukých žáků. Poukazuje se zde na důležitost komplexní péče a spolupráce vzdělavatele a rodičů levorukých žáků v celém výchovně vzdělávacím procesu. Dalším cílem je tedy zjištění výskytu laterality na vybraných Základních školách v okolí mého bydliště a seznámení se s postoji a přístupy učitelů k dané problematice. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je zpracován souhrn poznatků z odborné literatury, v části praktické pak průzkum provedený pomocí metody dotazníkového šetření. 5

TEORETICKÁ ČÁST 1 LATERALITA Rozlišování pravé a levé strany je jednou ze základních vlastností vesmíru. Kosmologové tvrdí, že vesmír, který známe, je možný jen proto, že příroda rozlišuje pravou a levou stranu. Dělá to důsledně. Od elementárních částic (Nobelovu cenu za fyziku roku 1957 za tento objev získali T. D. Lee a Ch. N. Yang) až po lidský mozek (R. W. Sperry, Nobelova cena za fyziologii a medicínu roku 1981).(Koukolík, 2000). Lateralita z latinského latus = strana, bok. Je to soubor odchylek v souměrnosti lidského organismu. Levá a pravá strana není totožná a dochází k asymetrii, která je výrazná u párových orgánů. Pojem lateralita znamená praváctví a leváctví vůbec. Lateralitou tedy rozumíme vztah pravé a levé strany k organismu, nebo odlišnost pravého a levého z párových orgánů. Projevuje se rozdílnou aktivitou, výkonností nebo specializací jednoho orgánu ve spojení s druhým. Lateralita je tedy vývojovým znakem a její problém je tudíž daleko širší, než jen otázka levorukosti. Konkrétní projevy laterality jsou: o lateralita horních končetin o lateralita dolních končetin o lateralita očí o lateralita uší (Drnková, Syllabová, 1983) 6

1. 1 VZNIK A VÝVOJ LATERALITY Podle výzkumů se lateralita objevuje v řadě tvorstva teprve až u člověka. Hlavními znaky, kterými se člověk odlišuje od ostatních tvorů, je obratnost ruky a řeč. Obratnost ruky se začala rozvíjet s rozvojem výroby, kdy jedna ruka převzala při pracovním úkonu vedení a druhá pouze spolupracovala. Tak se vytvořila i funkční lateralita rukou. Přitom svalstvo například pravé ruky je řízeno z levé polokoule a naopak. Při zdokonalování obratnosti ruky došlo tedy současně i k procvičování funkce mozku. Druhým základním znakem je lidská řeč. I zde je dána lateralita, i když ústa jsou orgánem nepárovým. Ale i tady je vlastním orgánem, kterým řídí řeč, kůra mozková, nikoliv ústa, která jsou pouze orgánem výkonným. Centra řeči se nacházejí na té mozkové polokouli, která je řídící i pro výkon ruky. Tedy například u praváků na levé polokouli mozku. Ta polokoule, která vede řeč ale také obratnost ruky, je polokoulí vedoucí, druhá je pomocnou. Obratnost ruky i řeč jsou na sobě vývojově vázány. 1.2 ROZDĚLENÍ LATERALITY 1.2.1 LATERALITA FUNKČNÍ A TVAROVÁ Rozeznáváme lateralitu tvarovou, která se týká tvarů polovin těla a funkční, která se týká činností párových orgánů. Lateralita tvarová se projevuje na končetinách, na trupu a nejvýrazněji na hlavě. Projevy funkční laterality jsou vyjádřeny přednostním užíváním jednoho z párových orgánů a to nejenom nohy a ruky, ale i oka a ucha. Nejvýrazněji se však projevuje v činnosti horních končetin, protože v pracovním procesu dospěla ruka k nejvyšší obratnosti. Lateralitu funkční nelze oddělovat od tvarové, protože tvar i funkce jsou spolu úzce spjaty. 7

1.2.2 PŘEKŘÍŽENÁ LATERALITA Je to taková lateralita, kdy člověk je pro některou činnost levákem a pro jinou pravákem. Například někdo může být levákem na ruku, pravákem na nohu a k tomu ještě pravákem na oko či ucho (nebo pravákem na ruku a levákem na oko atd.). Mohou se vyskytnout nejrůznější kombinace překřížení, přičemž také záleží i na dědičnosti. Některé výzkumy prokazují, že žáci, kteří mají nějaké potíže při čtení, psaní, kreslení či chování, mají asi ze 70 % překříženou lateralitu. Výzkumy této překřížené laterality nejsou doposud uzavřeny, takže prozatím nelze tvrdit, že by tato lateralita způsobovala větší obtíže ve vzdělávacím procesu. (Sovák, 1979). 1.2.3 AMBIDEXTRIE Je to nevyhraněná, neurčitá lateralita, popřípadě nese název obourukost. Dítě je vrozeně obouruké, nepřevažuje žádná strana, avšak pravoruké prostředí si vynucuje více pravorukých činností. Většina odborníků se shoduje na tom, že ambidextři jsou vlastně vrození leváci s mimořádnými pohybovými schopnostmi, kteří si uhájili vedoucí postavení své levé ruky, ale také se v útlém věku naučili dobře používat ruku pravou, aby se přizpůsobili pravorukému prostředí. (Synek, 1991). 1.3 TYPY LATERALITY Typ laterality daný vrozenou dominancí mozkovou se nazývá genotyp (čili typ vrozený), který se vlivem prostředí může měnit až v opačný typ laterality. Dalším typem laterality je fenotyp (typ zjevný), který může být buď v souladu s typem vrozeným, nebo se od něj liší, když například z genotypických leváků se stávají fenotypičtí praváci. 8

Fenotyp laterality je tedy leváctví nebo praváctví jakým se člověk projevuje. (Sovák, 1979). 1.4 PŘÍČINY LATERALITY Rozlišování pravé a levé strany je jedním ze základních přírodních principů, projevuje se i v lidském mozku. Početní převaha praváků je dokumentována po celé dějiny. Příčiny laterality (přednostní používání pravé, případně používání levé ruky) zůstává předmětem úvah a zkoumání. (Zelinková, 1999). Dědičnost lze považovat za statisticky dokázanou. Jsou celé rody, v nichž se vyskytují převážně osoby levoruké, v jiných rodech zase pravoruké. Levorukost je dědičná, nebo vrozená a je výsledkem neurofyzického vývoje dítěte. Zhruba 45% dětí narozených levorukým rodičům je též levorukých. Pokud je levoruká jen matka, bude pravděpodobnost narození levorukého dítěte pouze 25 %, u levorukého otce pouze 20%. (Zelinková, 1999). Předpokládá se, že dítě dostává jednu polovinu svého dědičného bohatství od otce a druhou od matky. To znamená, že dítě si sklon k leváctví či praváctví přináší už na svět. Tento vrozený sklon se více začíná projevovat v době, kdy se dítě zdokonaluje po stránce pohybové. U některých dětí to bývá už po prvním roce života a u některých později. 9

2 VYŠETŘOVÁNÍ LATERALITY Vyšetřování laterality by mělo proběhnout před nástupem školní docházky. Jak už jsem zmínila, převaha jedné strany se začíná u dítěte projevovat obvykle kolem druhého roku života. Projevuje se zároveň s prudkým rozvojem řeči a duševního a tělesného vývoje. Lateralita horních končetin se zřetelněji vyhraňuje v pěti až sedmi letech. (Drnková, Syllabová, 1983). Před zahájením vlastního vyšetření laterality dítěte, by si měl vyšetřující řádně pohovořit s rodiči o tom, jak se dítě chová, jak si hraje, ve které ruce drží lžíci a podobně. Měl by zjišťovat i výskyt leváctví u rodičů, sourozenců a blízkých příbuzných. Pro metodiku vyšetřování je velmi důležité, aby se vlastní vyšetřování provádělo zcela nenápadně, formou hry či soutěže, protože dítě by se mohlo bát a začalo by se chovat nepřirozeně a tím by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Zkoušky by se měly konat opakovaně, za různých okolností a také podmínek. Odborná literatura uvádí velké množství různých druhů zkoušek pro vyšetřování laterality. Provádět by se mělo asi deset až dvanáct zkoušek, aby se dal objektivně vyjádřit závěr. V následující kapitole uvedu ty nejpoužívanější. 2.1 ZKOUŠKY NA VEDOUCÍ RUKU A) SEPNUTÍ RUKOU Dítě sepne ruce tak, že do sebe zaklesne prsty obou rukou. Všímáme si, který palec zůstane nahoře. Ten je se 70 % pravděpodobností ukazatelem vedoucí ruky. Pravý palec nahoře ukazuje na pravorukost, levý nahoře na levorukost. Tato zkouška je pouze orientační, nikoliv zcela určující. 10

B) NAVLÉKÁNÍ Menší děti navlékají větší korálky na šňůrku, větší děti provlékají silnější nit větším ouškem jehly. Není důležité, která ruka drží nit a která jehlu, ale to, která ruka vede pohyb, protože to je potom ruka vedoucí. Tato zkouška je poměrně velmi spolehlivá. C) STAVĚNÍ KOSTEK Tato zkouška je vhodná pro menší děti. Staví-li dítě věž z kostek levou rukou, je to známka levorukosti. Staví-li rukou pravou, vyčkáme na to, kterou rukou bude klást kostky poslední, když už hrozí nebezpečí, že se věž zhroutí. Stává se, že některé děti začínající rukou pravou, zachraňují v poslední fázi věž rukou levou. Lze tedy říci, že když je výkon proveden rukou levou, třeba i jen v poslední fázi, jde o vrozenou levorukost. D) ZKOUŠKA SE SIRKAMI Přes dvě paralelně ležící sirky položíme jednu napříč a vyzveme dítě, aby sirku zvedlo tak, aniž by se pohnuly sirky ležící vespod. Tento výkon vyžaduje jistou opatrnost, a proto je vykonáván palcem a ukazováčkem ruky přirozeně šikovnější. E) KRESLENÍ OBRÁZKŮ Položíme před dítě tužku a papír rozdělený na poloviny. Vyzveme dítě, aby nakreslilo domeček na jednu polovinu papíru jednou rukou a na druhou polovinu papíru rukou druhou. Všímáme si, kterou rukou dítě začalo kreslit dříve. Obrázky bedlivě porovnáváme, sledujeme velikost domečku, pevnost a směr linie, detaily. Stává se například, že domeček nakreslený méně obratnou rukou levou, má více detailů, než domeček nakreslený rukou pravou, který je třeba více úhledný. 2.2 ZKOUŠKY NA VEDOUCÍ NOHU A) KOPNUTÍ DO MÍČE Položíme míč před dítě a vyzveme jej, aby do něj koplo. Vedoucí noha je ta, která koná výkop. 11

B) POSUNOVÁNÍ PŘEDMĚTU Jedná se o posouvání drobného předmětu nohou (například malá kostka, krabička apod.) přesně podél čáry naznačené na podlaze. Vedoucí končetina je ta, která předmět posunuje. 2.3 ZKOUŠKA NA VEDOUCÍ OKO Zkouška je velmi jednoduchá. Stačí k ní kornout z tvrdého papíru, trochu zploštělý. Jeho širší strana se přikládá na obličej k očím. Druhý konec má malý otvor. Dítě se tímto kornoutem dívá oběma očima na předmět, který drží vyšetřující osoba ve vzdálenosti asi tři metry. Vedoucí oko se pozná buďto podle postavení kornoutu, nebo vyšetřující otvorem v kornoutu vidí sám pouze jedno oko dítěte a to je okem vedoucím. 2.4 ZKOUŠKA NA VEDOUCÍ UCHO V současnosti se už toto vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách neprovádí, toto vyšetření provádí odborný lékař. Dříve se tato zkouška prováděla pomocí hodinek, které se ještě s jinými předměty položily na stůl a zakryly pokrývkou. Dítě je mělo najít podle zvuku. Vedoucí ucho bylo to, které se přiblížilo k pokrývce.(matějček, Žlab, 1972). 12

3 VYJÁDŘENÍ STUPNĚ LATERALITY o výkony u jednotlivých zkoušek se hodnotí body o výkon provedený pravou rukou, nohou, okem, uchem = 10 bodů o výkon provedený levou rukou, nohou, okem, uchem = 0 bodů o výkon provedený oběma končetinami = 5 bodů Podle počtu bodů vyjadřujeme stupeň laterality kvocientem, jímž je procento pravorukých reakcí v sestavě daných zkoušek. DQ 100 90 je vyhraněné praváctví, značíme P 89 75 je méně vyhraněné praváctví, značíme P- 74 50 je nevyhraněná lateralita, značíme A 49 25 je méně vyhraněné leváctví, značíme L- 24 0 je vyhraněné leváctví, značíme L Existuje také vzorec pro výpočet kvocientu pravorukosti: DQ = P+A/2 n x 100 (součet pravostranných reakcí plus polovina nevyhraněných, děleno počtem všech zkoušek násobeno stem) Stupeň laterality se vyjadřuje také pomocí indexu laterality: CUFŮV VZOREC: L 1 = P L P+L x 100 P = počet zkoušek vykonaných pravou rukou, nohou, okem, uchem L = počet zkoušek vykonaných levou rukou, nohou, okem, uchem Podle tohoto vzorce se udává stupeň praváctví kladnými číselnými hodnotami od 0 do 100. Stupeň leváctví je vyjádřen zápornými číselnými hodnotami od 0 do -100. U nás se v pedagogicko-psychologických poradnách častěji používá výpočet kvocientu pravorukosti DQ. (Drnková, Syllabová, 1983),( Matějček, Žlab, 1972). 13

4 LEVÁCTVÍ, LEVORUKOST Slovo levý, levoruký v historii vzbuzovalo záporné reakce a představy a lidé byli za svou odlišnost odsuzováni. Některá naše přirovnání vzbuzují zápor i dodnes. Například o nešikovi se říká, že je levý na práci, nebo že má obě ruce levé. Když se nám něco nedaří, říká se, že je to na levačku, nebo že jsme vstali levou nohou. Nemanželskému dítěti se říká levoboček a jistě by se dalo najít i mnoho dalších podobných přirovnání. Spousta lidí si při vyslovení některé z těchto vět ani neuvědomuje, že by se tato přirovnání mohla levorukých lidí nepříjemně dotýkat. Jako kdyby všichni leváci byli nešikovní, neobratní, podřadní. Přitom málokdo ví, že spousta slavných lidí, ať už z oblasti umění, vědy kultury či sportu byli právě leváci. Problematika levorukosti ve školním prostředí je stále velmi živá a aktuální. V pedagogické praxi se setkáváme s různými názory na výchovu levorukých dětí, od velmi citlivého přístupu a toleranci až k ojedinělým názorům, že je nutno levorukost potlačovat už od nejútlejšího věku. Pro rodiče a pedagogy je velmi důležité seznamovat se s publikacemi, které popisují lateralitu leváctví, aby si při své práci a výchově mohli počínat správně v souladu s nejnovějšími poznatky o této problematice. Rozený levák má v pravorukém prostředí tyto možnosti: může ho využít k růstu vlastní osobnosti, nebo se mu přizpůsobit, nebo vlivu tohoto prostředí podlehnout. Jak to nakonec dopadne, to velmi záleží na způsobu výchovy a přístupu rodičů, všech členů rodiny a také pedagogů. Ti mohou jeho levorukost podporovat, rozvíjet, či v tom horším případě se budou snažit levorukost potlačovat a dítě začnou přecvičovat na pravou stranu. (Sovák, 1979). 14

4.1 LEVÁCTVÍ Z NUTNOSTI Toto leváctví tvoří zvláštní skupinu, protože vzniká působením nejrůznějších chorobných změn na mozku. V posledních letech se lékařská věda zabývá příčinami, ale i následky poškození mozku dítěte, které nastalo v období perinatálním, prenatálním i postnatálním. Výzkumy prokázaly, že u takto postižených dětí při nesymetrickém poškození mozku se z vrozeného praváka stává po přecvičení levák. Toto postižení mozku může mít za následek snížení rozumové schopnosti dítěte (Sovák, 1979). 4.2 VÝSKYT LEVORUKOSTI Základním nedostatkem při zjišťování, kolik je vlastně leváků, je skutečnost, že výzkumníci zkoumají poměrně malé skupiny dospělých nebo dětí. Tyto skupiny ještě většinou tvoří děti nebo dospělí s určitými psychickými, smyslovými nebo tělesnými zvláštnostmi. Dalším nedostatkem je výběr zkoušek, kterých je velmi mnoho a je třeba dobře vybrat ty, které nejsou předem výchovně ani společensky ovlivněny. Třetím nedostatkem je snaha vědců omezit počet používaných zkoušek. Mezi další nedostatky patří například i to, že značné množství výzkumníků předpokládá jednoznačnost a neměnnost zjištěné laterality a nezaznamenává už případné další změny. (Synek, 1991). Výskyt leváků je udáván různě, záleží nejen na výběru zkoušek, ale také na věku zkoumaných. Co je skutečně vrozené a co výchovou získané, to stále ještě opravdu nevíme. Výsledky zkoumání výskytu levorukosti se opravdu velmi liší. S postupem let, podle různých statistik můžeme sledovat, že pravorukosti přibývá a levorukosti naopak ubývá. Pak opravdu zůstává asi jen 15% zjevných leváků. Ve zbývajících 85% je zahrnuto asi 50% vrozených praváků a ostatní jsou přecvičení leváci. (Sovák, 1979). 15

5 PŘECVIČOVÁNÍ LEVÁKA Dříve se všichni leváci přecvičovali na pravou ruku, aby se mohli rovnocenně zařadit do společnosti. Roku 1967 vydalo tehdejší Ministerstvo školství závazný pokyn, ve kterém se učitelům a vychovatelům ukládalo věnovat levorukým dětem zvláštní pozornost, správně je vést a vychovávat. O to se zasloužil MUDr. PhDr. Miloš Sovák, DrSc. 5.1 PŘÍČINY PŘECVIČOVÁNÍ Jednou z příčin přecvičování leváka byla vzniklá domněnka o méněcennosti leváků. Další příčinou dřívějšího přecvičování byl mylný názor psychiatra a také kriminalisty C. Lombrosa, který se zabýval výzkumem zločinnosti. Ve svém spise uvedl, že mezi zločinci se vyskytuje poměrně víc leváků a z toho odvodil, že leváctví patří k degenerativním znakům, přispívajícím ke zločinnosti. (Drnková, Syllabová, 1983). 5.2 NÁSLEDKY PŘECVIČOVÁNÍ Následků po přecvičování levorukého dítěte na pravoruké je velmi mnoho. Některé děti mají těchto následků více, některé méně. Přecvičování levorukosti vznikají u dětí různé zjevné či skryté poruchy. Narušuje to osobnost dítěte a jeho vztahy ke společnosti a ke škole. Čím silnější je levorukost, tím horší bývají následky přecvičování. Tyto následky postihují oblast hybnou, rozumovou a charakterovou. V mozku zřejmě vše souvisí se vším a každý násilný zásah zvenčí narušuje souhru jednotlivých funkcí. 16

Patří sem: o Motorický neklid, který se jeví jako zvýšená a nežádoucí aktivita buď jen opomíjené vedoucí levé ruky, nebo neklid celkový. o Změny v chování - některé děti začnou být plačtivé a bázlivé, jiné se mohou začít chovat agresivně a mstivě. Jsou neposlušné a tvrdohlavé se sklonem ke lhaní a podvádění. o Neurózy nejčastěji jde o neurózu úzkostnou a o negativismus. Vyskytuje se u více než 1/3 přecvičovaných leváků. o Noční pomočování vyskytuje se jako neuvědomělá protestní akce proti přecvičování. o Tiky ty se projevují jen zřídka, jde o nejrůznější záškuby, většinou v obličejové části. o Tzv. okénka jsou to krátkodobé, jen několik vteřin trvající stavy duševní nepřítomnosti. o Odpor ke škole dítě odmítá chodit do školy, nebo chodí za školu. Může se objevovat i ranní zvracení. o Zhoršování prospěchu, výkyvy v prospěchu přecvičovaný žák mívá lepší úspěchy v mluveném projevu než v projevu psaném a učitel by toto měl brát na zřetel. o Poruchy řeči, opoždění vývoje řeči, koktavost. o Poruchy psaní a čtení děti píší některá písmena a číslice obráceně, ležatě, nebo vzhůru nohama, vyskytuje se i zrcadlové psaní. o Odpor k práci neobratnými a pomalejšími výkony ztrácí dítě chuť k další práci. o Sklon k podvádění pod dozorem používá dítě ruku pravou, v nehlídaných situacích levou a to vede k tajnůstkářství a různým záludnostem. o Neobratnost ta e projevuje především v manuálních úkonech. (Sovák, 1979). 17

6 VÝHODY A VÝCHOVA LEVÁKŮ 6.1 VÝHODY LEVÁCTVÍ Nepřecvičovaný levák může mít v pravorukém prostředí i různé výhody. Je-li mu ponechána volnost v užívání své vedoucí levé ruky, potom toto dítě vyrůstá v plnohodnotného jedince, zdatného v práci i v myšlení. Toto je v současné době zcela běžné, protože se od přecvičování už dávno ustoupilo. Styk s pravorukým prostředím si nenásilně vynucuje užívání i ruky pravé, která se postupem času také pomalu vycvičuje a zdokonaluje. Takže levák může dokonce být úspěšnější než pravák, protože umí používat ruce obě, kdežto pravák levou ruku mít tak zručnou nebude. Ten žije totiž zcela přirozeně v pravoruké společnosti a nikdy nebyl nucen levou ruku používat. 6.2 VÝCHOVA LEVÁKŮ Výchova leváka začíná v rodině. Rodiče by měli vědět, jak s levorukým dítětem zacházet a měli by mu především umět vysvětlit, že leváctví je přirozené a není potřeba ho skrývat či potlačovat. Každý člověk má pracovat a vykonávat běžné činnosti tou rukou, kterou má obratnější. Rodiče by také měli dítěti pomáhat, neokřikovat ho a do ničeho ho nenutit. Tyto zásady by měli dodržovat po celou dobu vývoje dítěte. V době, kdy už jsou pevně zakotveny základy pro řeč a rozumový vývoj, může levák začít postupně sám od sebe přicvičovat na různé úkony i ruku pravou. Tento proces by měl probíhat spontánně a bezděčně. U někoho probíhá dříve, u někoho později, třeba až v dospělosti. (Sovák, 1979). 18

6.3 VSTUP DO ŠKOLY Už při samotném zápisu jsou rodiče povinni oznámit, že dítě je levák a učitel toto sdělení musí přijmout a respektovat ho v průběhu celého výchovně-vzdělávacího procesu. Dítě by mělo mít ve svém učiteli plnou podporu, aby se mohlo v klidu a dobře zapojit do třídního kolektivu. Velmi důležitou roli zde hraje komunikace a vzájemná spolupráce mezi rodiči, pedagogy, Pedagogicko psychologickou poradnou, nebo Speciálně pedagogickým centrem. 19

7 SLAVNÍ LEVÁCI Mezi neslavnější leváky patří malíř, učenec, filozof a vynálezce LEONARDO DA VINCI, který kreslil a psal levou rukou (dokonce i zrcadlově). Jeho výtvory, jak malířské, tak i sochařské, mají rysy, které jsou charakteristické pro práci levou rukou. Mezi umělce leváky patří také MICHELANGELO BUONAROTTI, jeho obraz Stvoření Adama v Sixtinské kapli, kde stvořitel jemným dotykem ukazováčku pravé ruky spíše jen naznačeným, předává Adamovi duševní život, a určité tvůrčí schopnosti prostřednictvím ukazováčku jeho ruky levé, což by mohlo být chápáno jako symbolické Michelangelovo přiznání k vlastní vrozené levorukosti. (Synek, 1991). Dalším levákem byl vynikající malíř ALFONS MUCHA. Říká se o něm, že dokázal oběma rukama rychle a dokonale vystřihovat různé papírové ozdoby pro výzdobu tanečních sálů. K levorukým malířům také patří náš národní umělec JIŘÍ TRNKA. Ten zase dokázal psát současně každou rukou jiná slova, nebo levou rukou maloval a pravou si psal poznámky. Mezi levoruké vědce patřil například geniální ruský filozof IVAN PETROVIČ PAVLOV, který také zůstal po celý život levákem. Z herců a filmových umělců bych ráda zmínila také slavného leváka, jakým byl CHARLIE CHAPLIN. 20

8 METODIKA PSANÍ LEVOU RUKOU Pro správné kreslení a psaní je důležité jak dítě drží psací náčiní. Na správný úchop je třeba dávat důraz již od samého začátku kreslení. Fixovanému špatnému úchopu dítě těžko odvyká a při nucených změnách úchopu může ztrácet o kreslení zájem. Za správný úchop považujeme úchop špetkový. Je to ten úchop, kdy dítě drží psací náčiní tak, že leží na posledním článku prostředníku, seshora ho přidržuje bříško palce a ukazováku. Ruka a prsty jsou uvolněné, nejsou sevřeny křečovitě, ukazovák je rovný. Malíček a prostředníček jsou pokrčeny ve dlani. Tento úchop je správný u praváků i leváků. Zvláště u leváků je vhodné, aby hrot psacího náčiní byl od prstů vzdálen minimálně 3 cm. Dítě tak má dost prostoru pro kontrolu nakreslené čáry. Pokud dítě má dítě problémy se správným úchopem je vhodné špetkový úchop nacvičovat činností napodobující solení, drobení, sypání, třídění drobných předmětů, hra na ptáčka, který drží v zobáčku tužku apod. Pokud není dítě schopno udržet malíček a prostředníček v dlani, je možné vložit do dlaně kousek vaty, nebo papíru a dítě vyzvat, aby předmět podrželo těmito prsty. (Křišťanová, 1995.) Nesprávný úchop bývá příčinou těžkopádného písma i příčinou nechuti dítěte psát. To může v dítěti vyvolávat nepříjemné pocity, které mu v budoucnosti nedovolují soustředit se na obsah psaného textu. (Matějček) píše: V poradenské službě se setkáváme s dětmi, které si v předškolní době navykly držet tužku, jak se jim to povedlo často bizarním způsobem, jako kopyto, drápovitě, křečovitě a všelijak jinak. Následkem toho je jejich psaní potom ve škole nejen méně úhledné, ale hlavně méně plynulé a ne dost uvolněné, takže si na něm neodpočinou. Takové písmo odčerpává příliš mnoho pozornosti, které se pak nedostává na kontrolu pravopisu, gramatických pravidel, na vyjádření myšlenek, na lepší sloh atd. V souvislosti s tímto problémem se obrací na rodiče leváků: To se rovněž týká ve zvýšené míře držení psacího náčiní dětí-leváků. Jejich rodičům zvlášť důtklivě doporučujeme, aby si včas opatřili příručky s návodem, jak vést leváky ke správnému psaní, ale i k jiným dovednostem. 21

Metody psaní, ale i čtení, které se stále ještě používají v převážné většině našich základních škol, jsou zastaralé a nevyhovující i pro děti pravoruké. (Synek, 1991). Nevyhovující je i školní nábytek (lavice, židle), který se nedá přizpůsobit výšce dítěte. To má za následek nesprávné držení těla, nepozornost, únavu a také nevzhledné písmo. Základní metodické pokyny (Sovák, 1979) A) POLOHA TĚLA Dítě sedí tak, že má obě předloktí symetricky opřená o desku, střední rovina je dána páteří a od této roviny se neuchyluje ani tělo ani hlava. B) POLOŽENÍ PAPÍRU Papír je položen vlevo od střední čáry, se sklonem pravého rohu dolů. Dítěti se ponechává volnost sklonu tak, jak mu to vyhovuje. C) PSACÍ NÁČINÍ Tužka přidržovaná neohnutým ukazováčkem směřuje zpět, přibližně k ramenu. Ruka se stáčí spíše hřbetem vzhůru, zápěstní kloub by měl být uvolněný. Prsty píšící ruky zůstávají pod linkou řádku. D) SLEDOVÁNÍ PÍSMA Žák by měl neustále vidět celý text napsaný na řádku, tím zabraňuje jeho rozmazávání (záleží tu na správném sklonu písma) E) SMĚR PÍSMA Písmo jde zleva doprava, směrem ke střední čáře. F) PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ Při těchto cvičeních jde nejen o uvolnění ruky, ale i celého těla spolu s uvolněním psychickým. 22

G) PŘÍPRAVA Důležitá je psychická připravenost žáka k výkonu. Měl by mít stále na zřeteli, že psaní leváka je stejně přirozené jak psaní praváka. H) UČITEL Učitel by měl mít k levorukému žákovi kladný postoj a objektivně žáka hodnotit. Měl by také usměrňovat, pokud je to potřeba, postoj a chování kolektivu k levorukému žákovi. I) SPOLUPRÁCE S RODINOU Tato spolupráce je velmi žádoucí. Jde o to, aby byl žák v psychické pohodě a aby se mu psaní neznechucovala přílišným procvičováním. Podobný způsob doporučuje také např. (Bednářová, 2007): Směr horního konce tužky směřuje vždy do oblasti mezi ramenem a loktem. Ruka se tak neohýbá v zápěstí, tvoří s paží po oblast lokte rovnou linii. Zejména u leváků bývá tendence nadměrně ohýbat, vykrucovat ruku v zápěstí. (Synek, 1979) však k takovému postupu vyslovuje pochybnost: Levorucí písaři jsou na tom podstatně hůř než pravorucí, protože jsou jim vnucovány některé zásady, které platily pro uvolněné sezení ve škamnách; metodici se rovněž obvykle mylně domnívají, že levoruké psaní je prostým odrazem psaní pravorukého. Výše uvedené postupy se také nazývají dolní nebo zrcadlové psaní. Profesor (Vodička, 2008), se naopak přiklání k hornímu způsobu psaní. Autor knihy, který je sám levákem, ve své knize s názvem: Nechte leváky drápat, říká: Nejvíce odsuzovaným postavením ruky při psaní je tzv. drápovité držení, na tom se shodují všichni autoři. Pokud byste ovšem hledali zdůvodnění toho, proč nepovažují drápovitý úchop za jeden z možných způsobů psaní, hledali byste ho marně. Ideální poloha ruky při horním způsobu psaní je taková, kdy se ruka mírně stáčí nad písmem, opírá se hřbetem a klouže po papíře posledními články prstů malíčku 23

a prsteníčku. Ruka se posouvá zlehka po papíře, tím omezuje tlak psacího náčiní na papír, nedochází k rozmazání napsaného textu. Dítě pak vidí napsaný text téměř po celé délce řádku. 24

PRAKTICKÁ ČÁST 9 PRŮZKUM 9.1 CÍLE PRŮZKUMU o zjistit výskyt levorukých jedinců v populaci žáků základních škol v okolí bydliště o zjistit zastoupení levorukých chlapců a dívek v jednotlivých ročnících o zjistit, zda poměr levorukých žáků kopíruje celkový počet leváků v populaci o zjistit míru informovanost učitelů o speciálních pomůckách pro leváky o zjistit, zda levorucí žáci sedí v lavici na levé straně, o zjistit míru proškolenosti učitelů v oblasti výchovy a vzdělávání levorukým žáků 9.2 ZVOLENÁ METODA PRŮZKUMU Pro zjišťování potřebných údajů byl vybrán dotazník, který se řadí mezi nejčastější metodu zjišťování výsledků. Dotazník je považován za ekonomický výzkumný nástroj, a je hojně používán tam, kde jím získáváme velké množství informací v malém časovém rozmezí. Jedná se tedy o kvantitativní průzkum. Dotazníky obsahují stručné a srozumitelné, uzavřené i otevřené otázky. Jsou anonymní, což předpokládá větší pravděpodobnost pravdivých odpovědí a vyšší návratnost. 9.3 CÍLOVÁ SKUPINA PRŮZKUMU Cílovou skupinou průzkumu tvoří učitelé vybraných Základních škol, které se nacházejí v okolí mého bydliště, a to ZŠ a MŠ Černovice u Tábora, ZŠ Kamenice nad Lipou a ZŠ a MŠ Žirovnice. Všem učitelům byl rozdán dotazník ke zjišťování míry informovanosti o výchově a vzdělání levorukých žáků a přístupu učitelů k těmto 25

žákům. Třídní učitelé také vyplňovali dotazník ke zjištění počtu levorukých žáků ve třídě. Průzkumný vzorek tvoří tedy také žáci zkoumaných Základních škol. 9.4 REALIZACE PRŮZKUMU Pro sběr dat byly vytvořeny dva dotazníky, které jsou umístěny v přílohách závěrečné práce. První dotazník byl určen pro třídní učitele, kteří měli vyplnit tyto údaje: o název školy o třída o počet žáků ve třídě o počet žáků levorukých (z toho počet chlapců a dívek) Druhý dotazník byl určen pro všechny vyučující vybraných škol a kromě dotazů na pohlaví, délku praxe, a zda je dotyčný levák nebo pravák, obsahoval otázky zjišťující míru informovanosti učitelů o speciálních pomůckách pro leváky, míru proškolenosti učitelů v oblasti výchovy a vzdělávání levorukých žáků, zohledňování levorukých žáků při tvorbě zasedacího pořádku. Rozdáno bylo celkem 105 dotazníků, z toho 61 dotazníků bylo určeno všem učitelům a 44 dotazníků pouze učitelům třídním. Třídní učitelé tedy měli vyplnit dva dotazníky. Lateralita byla zjišťována u 894 žáků obou stupňů níže uvedených Základních škol. Dotazníky byly předány osobně nebo rozeslány e-mailem do těchto vybraných Základních škol: o ZŠ a MŠ Černovice u Tábora o ZŠ Kamenice nad Lipou o ZŠ a MŠ Žirovnice V úvodu dotazníku byla představena osoba autora této práce a vysvětleno, k jakým účelům budou údaje z dotazníků použity. 26

9.5 ANALÝZA DAT A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 9.5.1 NÁVRATNOST DOTAZNÍKŮ Tabulka 1: Celková návratnost dotazníků Cílová skupina Počet předaných dotazníků Počet vrácených dotazníků Třídní učitelé 44 37 Všichni učitelé 61 46 Celkem 105 83 Graf 1: Celková návratnost dotazníků v procentech 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% předaných 79% vrácených Tabulka 2: Návratnost dotazníků z jednotlivých Základních škol Cílová skupina Černovice u Tábora Kamenice nad Lipou Žirovnice předané vrácené předané vrácené předané vrácené Třídní učitelé 9 9 19 15 16 13 Všichni učitelé 13 13 28 20 20 13 CELKEM 22 22 47 35 36 26 27

Graf 2: Návratnost dotazníků z jednotlivých Základních škol v procentech 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% ZŠ a MŠ Černovice ZŠ Kamenice nad Lipou 74% 72% ZŠ a MŠ Žirovnice předaných vrácených 9.5.2 ANALÝZA DAT A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍK PRO ZJIŠŤOVÁNÍ POČTU LEVORUKÝCH ŽÁKŮ VE TŘÍDÁCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL Tabulka 3: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Černovice u Tábora Ročník Celkový Počet žáků Levorukých žáků Levorukých dívek Levorukých chlapců 1. 20 3 2 1 2. 15 2 2 0 3. 14 1 0 1 4. 17 4 2 2 5. 21 3 2 1 6. 24 5 2 3 7. 21 2 1 1 8. 19 4 3 1 9. 13 3 2 1 CELKEM 164 27 16 11 Graf 3: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Černovice u Tábora v procentech 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% 16,5% 9,8% 6,7% ZŠ a MŠ Černovice u Tábora počet žáků levorukých žáků levorukých dívek levorukých chlapců 28

Tabulka 4: Počet levorukých žáků ZŠ Kamenice nad Lipou Ročník Celkový Počet žáků Levorukých žáků Levorukých dívek Levorukých chlapců 1. 42 7 4 3 2. 48 5 1 4 3. 39 5 3 2 4. 64 7 3 4 5. 52 7 3 4 6. 44 8 5 3 7. 40 5 2 3 8. 42 5 4 1 9. 34 4 2 2 CELKEM 405 53 27 26 Graf 4: Počet levorukých žáků ZŠ Kamenice nad Lipou v procentech 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% 13,2% 6,7% 6,5% ZŠ Kamenice nad Lipou počet žáků levorukých žáků levorukých dívek levorukých chlapců Tabulka 5: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Žirovnice Ročník Celkový Počet žáků Levorukých žáků Levorukých dívek Levorukých chlapců 1. 19 3 2 1 2. 42 5 2 3 3. 45 6 5 1 4. 41 6 2 4 5. 38 5 2 3 6. 24 4 2 2 7. 38 1 1 0 8. 39 4 2 2 9. 39 5 4 1 CELKEM 325 39 22 17 29

Graf 5: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Žirovnice v procentech 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% 12% 6,8% 5,2% ZŠ a MŠ Žirovnice počet žáků levorukých žáků levorukých dívek levorukých chlapců Tabulka 6: Celkový počet levorukých žáků ve zkoumaném vzorku Počet žáků Levorukých žáků Levorukých dívek Levorukých chlapců CELKEM 894 119 65 54 Graf 6: Celkový počet levorukých žáků ve zkoumaném vzorku v procentech 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% 13,3% 7,3% 6% celý vzorek počet žáků levorukých žáků levorukých dívek levorukých chlapců Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit výskyt levorukých jedinců v populaci žáků základních škol v okolí bydliště. Byl zkoumán výskyt levorukosti na ZŠ a MŠ Černovice u Tábora, ZŠ Kamenice nad Lipou a ZŠ a MŠ Žirovnice. Dalším cílem bylo zjistit zastoupení levorukých chlapců a dívek v jednotlivých ročnících a porovnat, zda poměr levorukých žáků kopíruje celkový počet leváků v populaci. Z výsledků provedené analýzy dat o zastoupení levorukých žáků v jednotlivých zkoumaných Základních školách vyplývá, že procentuální zastoupení mezi 30

jednotlivými školami se příliš neliší. Tyto zjištěné výsledky odpovídají údajům uvedeným v odborné literatuře a na webových stránkách levaci.cz, kde se uvádí, že celkový počet leváků v dospělé populaci se pohybuje mezi 10 13%. Mírně převažují levoruké dívky nad levorukými chlapci. Průzkumem se podařilo zjistit, že převládá počet pravorukých dětí. Tento závěr není nikterak překvapivý, protože převaha pravorukých žáků se dala předpokládat. 9.5.3 ANALÝZA DAT A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍK PRO UČITELE ZÁKLADNÍCH ŠKOL Bylo rozdáno celkem 61 dotazníků a vrácený vzorek obsahoval 46 dotazníků. Na základě zodpovězení první otázky nejprve proběhlo roztřídění dotazníků do tří skupin podle škol. Od druhé otázky dále se pak do záznamového archu zapisovala data pomocí čárkovací metody. Převážná většina otázek, většinou uzavřených byla vyhodnocena názorně pomocí sloupcových grafů níže uvedených. Ostatní odpovědi respondentů byly hodnoceny slovně. 1. Škola: o ZŠ a MŠ Černovice u Tábora (13 respondentů) o ZŠ Kamenice nad Lipou (20 respondentů) o ZŠ a MŠ Žirovnice (13 respondentů) 2. Jste: a) levák (pouze ženy) b) pravák Tabulka 7: Lateralita respondentů leváků praváků CELKEM 6 40 46 31

Graf 7: Lateralita respondentů 13% leváků praváků 87% Zdroj:vlastní 3. Pohlaví: a) muž b) žena Tabulka 8: Pohlaví respondentů žen mužů CELKEM 39 7 46 Graf 8: Pohlaví respondentů 15% žen mužů 85% 4. Délka vaší pedagogické praxe: a) 0 5 let b) 6 10 let (1 muž) c) 11 20 let (6 mužů) d) 21 let a více 32

Tabulka 9: Délka pedagogické praxe respondentů 0 5 let 6 10 let 11 20 let 21 let a více CELKEM 9 13 7 17 46 Graf 9: Délka pedagogické praxe respondentů 37% 15% 13% 28% 0-5 let 6-10 let 11-20 let 21 let a více 5. Absolvoval/a jste nějaké další vzdělávání týkající se práce s levorukými žáky? a) ano (pouze ženy) b) ne Tabulka 10: Účast respondentů na dalším vzdělávání ano ne CELKEM 10 36 46 Graf 10: Účast respondentů na dalším vzdělávání 22% ano ne 78% 33

6. Znáte publikaci Ivo Vodičky Nechte děti drápat? a) ano b) ne (4 muži) Tabulka 11: Znalost publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat ano ne CELKEM 40 6 46 Graf 11: Znalost publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat 13% 87% ano ne 7. Četl/a jste publikaci Ivo Vodičky Nechte děti drápat? a) ano (pouze ženy) b) ne Tabulka 12: Četba publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat ano ne CELKEM 5 41 46 34

Graf 12: Četba publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat 11% 89% ano ne 8. Berete při tvorbě zasedacího pořádku ohled na leváky? a) ano b) ne Tabulka 13: Ohledy respondentů při tvorbě zasedacího pořádku ano ne celkem 46 0 46 Z uvedených výsledků vyplývá, že ohledy na leváky při tvorbě zasedacího pořádku ve třídě, či jiných učebnách, berou všichni vyučující všech zkoumaných Základních škol. 9. Jste s rodiči levorukých žáků v častějším kontaktu než s rodiči žáků pravorukých? a) ano b) ne Tabulka 14: Častější kontakt s rodiči levorukých žáků ano ne CELKEM 4 42 46 35

Učitelé, kteří na tuto otázku odpověděli ano, ve dvou případech připsali k odpovědi poznámku, že častěji kontaktují rodiče levorukého žáka z důvodu specifické poruchy učení a ne kvůli problémům spojeným s lateralitou. Graf 13: Častější kontakt s rodiči levorukých žáků 9% 91% ano ne 10. Zjišťoval ředitel školy při přijímacím pohovoru, zda jste levák nebo pravák? a) ano b) ne c) nepamatuji si Převážná většina respondentů na tuto otázku vybrala odpověď c). Vzhledem k tomu, že výsledky odpovědí na otázku týkající se délky praxe ukazují vyšší výskyt respondentů s delší dobou praxe, předpokládá se přímá souvislost s počtem odpovědí c). Respondenti, kteří vybrali odpověď a), uvedli, že měli nastoupit jako vyučující do 1. třídy a jejich levorukost je nijak nediskriminovala. Tabulka 15: Zjišťování laterality respondenta při přijímacím pohovoru ano ne nepamatuje si CELKEM 3 9 34 46 36

Graf 14: Zjišťování laterality respondenta při přijímacím pohovoru 7% 74% 19% ano ne nepamatuje si 11. Znáte nějaké pomůcky pro leváky? Pokud odpovíte ANO, uveďte jaké. a) ano b) ne Z výsledků odpovědí na tuto otázku vyplývá, že všichni respondenti ze všech zkoumaných Základních škol znají nějaké pomůcky pro leváky. Nejčastěji byly uváděny plnicí pera, propisovací tužky, grafitové tužky, mikrotužky, fixy, pastelky, dále pak pravítka a nůžky. Zřídka se v odpovědích vyskytovaly speciální nástavce na psací potřeby, ořezávátka a speciální písanky. Z počtu těchto odpovědí lze usuzovat, že tyto pomůcky znají převážně vyučující na 1. stupni. Tabulka 16: Znalost pomůcek pro leváky ano ne CELKEM 46 0 46 12. Máte ve škole k dispozici nějaké pomůcky pro leváky? Pokud ANO, uveďte jaké. a) ano b) ne (pouze muži) c) nevím 37

Tabulka 17: Pomůcky pro leváky ve školách respondentů ano ne nevím CELKEM 34 2 10 46 Graf 15: Pomůcky pro leváky ve školách respondentů 4% 22% 74% ano ne nevím Výsledky odpovědí byly téměř shodné s odpověďmi na předchozí otázku. Respondenti uváděli převážně psací náčiní a ve všech kladných odpovědí byly uvedeny nůžky. 13. Zaměřujete se u leváků na správné držení psacího náčiní? a) ano b) ne Tabulka 18: Kontrola úchopu psacího náčiní ano ne CELKEM 38 8 46 38

Graf 16: Kontrola úchopu psacího náčiní 17% ano ne 83% 14. Myslíte si, že levoruké děti jsou stejně obratné jako pravoruké? a) no b) ne (pouze ženy) Tabulka 19: Stejná obratnost pravorukých i levorukých dětí ano ne CELKEM 44 2 46 Graf 17: Stejná obratnost pravorukých i levorukých dětí 4% ano ne 96% 15. Myslíte si, že jsou levorucí žáci jakýmkoli způsobem diskriminováni ze strany spolužáků? a) ano b) ne 39

Tabulka 20: Diskriminace levorukých žáků ano ne CELKEM 6 40 46 Výsledky odpovědí na tuto otázku ukazují, že jakákoliv diskriminace žáka nesouvisí s jeho lateralitou. 40

ZÁVĚR Závěrečná práce se zabývá lateralitou a jejím výskytem u žáků Základních škol. Téma této práce jsem si vybrala záměrně, jednak proto, že o této problematice se mezi kolegy moc nehovoří a také proto, že sama jsem levák. Po prostudování odborné literatury jsem si stanovila několik cílů. Jedním z nich bylo seznámení se s pojmy týkajícími se laterality, jejími příčinami, typy, zkouškami, následky přecvičování leváků a metodami výuky psaní levorukých žáků. Dalším cílem bylo poukázat na důležitost komplexní péče a spolupráce vzdělavatele a rodičů levorukých žáků v celém výchovně vzdělávacím procesu. Tyto cíle byly naplněny v teoretické části závěrečné práce, kterou jsem rozčlenila do osmi kapitol. Cíle týkající se zjištění výskytu laterality na vybraných Základních školách a seznámení se s postoji a přístupy učitelů k problematice laterality, byly naplněny v praktické části závěrečné práce, kapitole deváté. Z výsledků provedené analýzy dat o zastoupení levorukých žáků v jednotlivých zkoumaných Základních školách vyplývá, že procentuální zastoupení mezi jednotlivými školami se příliš neliší. Tyto zjištěné výsledky odpovídají údajům uvedeným v odborné literatuře a na webových stránkách levaci.cz, kde se uvádí, že celkový počet leváků v dospělé populaci se pohybuje mezi 10 13%. Mírně převažují levoruké dívky nad levorukými chlapci. Průzkumem se podařilo zjistit, že převládá počet pravorukých dětí. Tento závěr není nikterak překvapivý, protože převaha pravorukých žáků se dala předpokládat. Bylo prokázáno, že většina učitelů ví, jaké pomůcky mohou leváci při výuce používat, jak s leváky pracovat a berou na ně ohledy. Obratnost pravorukých a levorukých žáků je dle výsledků průzkumu stejná a levorucí žáci nejsou ze strany spolužáků nijak diskriminováni. Vypracování této závěrečné práce bylo pro mne přínosem. Dozvěděla jsem se o lateralitě mnoho nových informací a sama na sobě a svých blízkých vyzkoušela stanovení typu laterality podle uvedených zkoušek. Leváctví je zřejmě v naší rodině dědičné, protože levoruká byla nejen má matka, ale také matka matky a matčiny dvě sestry jsou levačky. Avšak v tu dobu, kdy ony chodily do školy, bylo zcela běžné, že byly násilně přecvičovány na ruku pravou. Takže sice pravou rukou nakonec 41

psaly, ale většinu běžných činností vykonávaly rukou levou. Já sama jsem se narodila v době, kdy se prováděla vyšetření laterality, ale k používání ruky pravé už mě nikdo nenutil, protože přecvičování leváků se zrušilo tři roky před mým narozením. Problémy ve škole jsem měla značné, zejména na prvním stupni Základní školy, kde tenkrát učitelé, na nás leváky nebrali žádné ohledy. Malou křivdu z toho, že jsem nikdy a ze psaní a výtvarné výchovy nedostala jedničku, pociťuji dodnes. 42

SEZNAM LITERATURY BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a Vlasta ŠMARDOVÁ. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. Dětská naučná edice. ISBN 978-80-251-1829-0. DRNKOVÁ, Zdena a Růžena SYLLABOVÁ. Záhada leváctví a praváctví. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1983. KOUKOLÍK, František. Lidský mozek: funkční systémy, norma a poruchy. Portál, s.r.o., Praha, 2000, ISBN 80-7178-379-X. KŘIŠŤANOVÁ, Ladislava. Diagnostika laterality a metodika psaní levou rukou. 3. upr. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995. ISBN 80-7041-205-4. MATĚJČEK, Zdeněk a Zdeněk ŽLAB. Zkouška laterality: Psychodignostické a didaktické testy. Bratislava, 1972. PRŮCHA, Jan a Eliška WALTEROVÁ. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 978-80-7367-647-6. SOVÁK, Miloš. Výchova leváků v rodině. vydání 6., upravené. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. SOVÁK, Miloš. 1962. Lateralita jako pedagogický problém. 1. vyd. Praha. Universita Karlova ve Státním pedagogickém nakladatelství. SOVÁK, Miloš. 1979. Levoruké dítě. 1. vyd. Praha. Oddělení zdravotní výchovy ÚNZ NVP. SYNEK, František. Záhady levorukosti. 1. vyd. Praha: Horizont, 1991. ISBN 80-7012- 054-1. VODIČKA, Ivo. Nechte leváky drápat. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-479-3. ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. 4. vyd. Praha 8: Portál, s.r.o., 1999. ISBN 80-7178- 317-X. 43

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Celková návratnost dotazníků Tabulka 2: Návratnost dotazníků z jednotlivých Základních škol Tabulka 3: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Černovice u Tábora Tabulka 4: Počet levorukých žáků ZŠ Kamenice nad Lipou Tabulka 5: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Žirovnice Tabulka 6: Celkový počet levorukých žáků ve zkoumaném vzorku Tabulka 7: Lateralita respondentů Tabulka 8: Pohlaví respondentů Tabulka 9: Délka pedagogické praxe respondentů Tabulka 10: Účast respondentů na dalším vzdělávání Tabulka 11: Znalost publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat Tabulka 12: Četba publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat Tabulka 13: Ohledy respondentů při tvorbě zasedacího pořádku Tabulka 14: Častější kontakt s rodiči levorukých žáků Tabulka 15: Zjišťování laterality respondenta při přijímacím pohovoru Tabulka 16: Znalost pomůcek pro leváky Tabulka 17: Pomůcky pro leváky ve školách respondentů Tabulka 18: Kontrola úchopu psacího náčiní Tabulka 19: Stejná obratnost pravorukých i levorukých dětí Tabulka 20: Diskriminace levorukých žáků 44

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Celková návratnost dotazníků Graf 2: Návratnost dotazníků z jednotlivých Základních škol Graf 3: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Černovice u Tábora Graf 4: Počet levorukých žáků ZŠ Kamenice nad Lipou Graf 5: Počet levorukých žáků ZŠ a MŠ Žirovnice Graf 6: Celkový počet levorukých žáků ve zkoumaném vzorku Graf 7: Lateralita respondentů Graf 8: Pohlaví respondentů Graf 9: Délka pedagogické praxe respondentů Graf 10: Účast respondentů na dalším vzdělávání Graf 11: Znalost publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat Graf 12: Četba publikace Ivo Vodičky Nechte děti drápat Graf 13: Častější kontakt s rodiči levorukých žáků Graf 14: Zjišťování laterality respondenta při přijímacím pohovoru Graf 15: Pomůcky pro leváky ve školách respondentů Graf 16: Kontrola úchopu psacího náčiní Graf 17: Stejná obratnost pravorukých i levorukých dětí 45

PŘÍLOHY DOTAZNÍK PRO TŘÍDNÍ UČITELE ZÁKLADNÍCH ŠKOL POČET LEVORUKÝCH ŽÁKŮ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Vážení kolegové, dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Alena Havlínová a studuji na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. V rámci Celoživotního vzdělávání studuji obor Studium v oblasti pedagogických věd. Dotazník, který jste právě obdržel/a je součástí mé závěrečné práce. Pro téma své práce jsem si vybrala problematiku, zabývající se lateralitou, se zaměřením na práci s levorukými dětmi ve školní praxi. Ujišťuji vás, že bude zcela zachována vaše anonymita a údaje z dotazníku budou použity pouze pro statistické účely. Za spolupráci Vám předem děkuji. Alena Havlínová 1/ Škola: 2/ Třída: 3/ Počet žáků: 4/ Počet žáků levorukých: 5/ Počet levorukých dívek: 6/ Počet levorukých chlapců: 46

DOTAZNÍK PRO UČITELE ZÁKLADNÍCH ŠKOL TÉMA LATERALITA Vážení kolegové, dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Alena Havlínová a studuji na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. V rámci Celoživotního vzdělávání studuji obor Studium v oblasti pedagogických věd. Dotazník, který jste právě obdržel/a je součástí mé závěrečné práce. Pro téma své práce jsem si vybrala problematiku, zabývající se lateralitou, se zaměřením na práci s levorukými dětmi ve školní praxi. Ujišťuji vás, že bude zcela zachována vaše anonymita a údaje z dotazníku budou použity výhradně jen pro tuto práci a pro účely porovnání. Vybranou odpověď prosím zakroužkujte. Za spolupráci Vám předem děkuji. Alena Havlínová 1. Škola: 2.Jste: a) levák b) pravák 3.Pohlaví: a) muž b) žena 4.Délka vaší pedagogické praxe: a) 0 5 let b) 6 10 let c) 11 20 let d) 21 let a více 5. Absolvoval/a jste nějaký kurz nebo školení týkající se práce s levorukými žáky? a) ano b) ne 6. Znáte publikaci Ivo Vodičky Nechte děti drápat? a) ano b) ne 47