Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Transkript

1 , Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.

2 Kapitola 1 strana 2 Úvod do problematiky volba další vzdělávací a profesní dráhy je považována za jeden z nejdůležitějších vývojových úkolů adolescence zdravý rozvoj osobnosti, individuální spokojenost a úspěšnost, využití společenského potenciálu jedince základní škola 9. třída, věk let většina českých žáků si volí odborně orientované střední školy (78 %) všeobecné vzdělávání na gymnáziu (22 %) volba další vzdělávací a profesní dráhy = rozhodování o typu střední školy, oboru a konkrétní vzdělávací instituci u velké části žáků jde zároveň o volbu profese / profesního směřování

3 strana 3 Kariérová zralost (1) schopnost jedince vypořádat se s vývojovými úlohami v profesní nebo kariérové oblasti, a to ve srovnání s jinými lidmi, kteří jsou ve stejné fázi života a řeší identické vývojové úkoly dimenze kariérové zralosti: kognitivní: znalosti světa práce a rozhodovacího procesu afektivní: postoje k plánování vlastní kariéry a získávání informací konativní: schopnost jedince činit kariérové rozhodování kariérová zralost lineárně vzrůstá s věkem, ale mezi jedinci jsou velké rozdíly v úrovni a průběhu rozvoje (zejm. afektivní oblast) pohlaví podle některých studií dívky vykazují ve stejném věku vyšší kariérovou zralost než chlapci (zejm. kognitivní oblast) socioekonomický status rodiny zanedbatelný vliv

4 strana 4 Kariérová zralost (2) předpoklad: jedinci jsou pro rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze zralí již ve svých letech realita: značná část žáků základních škol i studentů středních škol se neumí rozhodnout důsledek: žáci se nerozhodují optimálně, přicházejí na to, že jejich volba nebyla správná, a v řadě případů jsou nuceni provést reorientaci analogie nádraží a vlaku implikace: kariérové poradenství a kariérová výchova by se měly realizovat s dostatečným předstihem před volbou další vzdělávací a profesní dráhy + nutnost zapojení rodičů

5 strana 5 Těžkosti při kariérovém rozhodování (1) u adolescentů velmi časté (metaanalýza výzkumů D. Browna a C. Rectora, 2008): chronická nerozhodnost jedinci úzkostní, s nízkým sebevědomím, nízkou odolností při řešení problémů, strachem z vlastního rozhodnutí, s tendencí vyhýbat se řešení problémů, spoléhají se na druhé aj. nedostatek informací o sobě, rozhodovacím procesu, světě práce a vzdělávacím systému, dostupných alternativách volby vnější bariéry a interpersonální konflikty překážky na straně jedince, v okolí, neshody s rodiči a významným sociálním okolím difuze identity nedostatek sebedůvěry ve schopnosti učinit kariérové rozhodnutí, nezralé kariérové postoje a nestabilní cíle, nedostatek motivace ke kariérovému rozhodování

6 strana 6 Těžkosti při kariérovém rozhodování (2) Jsou mezi chlapci a dívkami rozdíly? chlapci vykazují oproti dívkám více těžkostí při kariérovém rozhodování (Gati, Saka, 2001) vysvětlení: rodiče a společnost mají na chlapce ve srovnání s dívkami vyšší vzdělanostní a profesní aspirace a obecně se od nich očekává větší orientace na profesní kariéru na chlapce je v otázkách kariérového rozhodování vyvíjen větší tlak ze strany vrstevníků v míře těžkostí při kariérovém rozhodování nejsou mezi chlapci a dívkami rozdíly (Vendel, 2007)

7 strana 7 Výzkumné šetření kvantitativní část: v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání nástroj: párové dotazníky pro žáky 9. ročníků základních škol a jejich rodiče sběr dat: březen a duben 2011 počet respondentů: 779 žáků a rodičů kvalitativní část: nástroj: ohniskové skupiny se žáky 9. ročníků základních škol sběr dat: květen 2012 počet účastníků: 4 ohniskové skupiny, celkem 37 žáků

8 Odpovědi (v %) strana 8 Kdy se žáci začínají zabývat volbou? (1) ,2 57,1 39,4 33,2 7,3 7,2 4,1 2,4 Žáci Rodiče 0 V předposledním ročníku základní školy V posledním ročníku základní školy Jindy Nevím a neuvedeno

9 strana 9 Kdy se žáci začínají zabývat volbou? (2) dívky se začínají volbou další vzdělávací a profesní dráhy zabývat dříve než chlapci dívky jsou více než chlapci orientovány na úspěch (Smetáčková, 2010) na počátek rozhodování nemá vliv struktura rodiny, v níž žáci žijí (= nelze prokázat, že by se žáci žijící v rodinách s oběma rodiči začínali volbou zabývat dříve než žáci žijící v rodině s jedním rodičem či jinou strukturou) na počátek rozhodování nemá vliv dosažené vzdělání otce a matky rodiče se domnívají, že žáci začínají volbou zabývat dříve, než se jí žáci skutečně začínají zabývat pozitivní, neboť rodiče začínají se svými potomky o volbě hovořit s předstihem stimuly: rodiče (rozhovory s rodiči), učitelé, rozhovory se spolužáky

10 Odpovědi (%) strana 10 Kdo by měl v rodině rozhodovat? (1) ,3 91,0 82, , ,7 32,4 9,0 17,9 Názory žáků Názory rodičů 0 O volbě střední školy by měl rozhodovat žák O volbě střední školy by měli rozhodovat rodiče O volbě budoucí profese (povolání) dítěte by měl rozhodovat žák O volbě budoucí profese (povolání) dítěte by měli rozhodovat rodiče

11 strana 11 Kdo by měl v rodině rozhodovat? (2) žáci: vysoká míra radikalizmu nejsou ochotni přijmout podřízené postavení a nadřazenou pozici rodičů k názoru, že by rodiče neměli zasahovat do volby střední školy a volby profese (povolání), se více přiklánějí chlapci mezi žáky a rodiči existují názorové diskrepance na otázku, kdo by měl v rodině o další vzdělávací a profesní dráze rozhodovat: žáci se přiklánějí k názoru, že volba střední školy i volba profese by měly být jejich autonomní záležitostí rodiče se naopak domnívají, že by měli o další vzdělávací a profesní dráze svého potomka rozhodovat sami

12 strana 12 Sociální vlivy působící na volbu Žák Rodiče Sourozenci Jiní příbuzní Kamarádi Přátelé ze sociálních sítí Učitelé (jiní než třídní) Třídní učitel Výchovný poradce Školní psycholog Poradce z PPP Odborník z úřadu práce 1,42 1,58 1,68 1,15 1,40 1,39 1,37 1,10 1,30 1,25 2,36 2,91 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 Index vlivu

13 strana 13 Zdroje informací žáků Rodiče a členové rodiny Střední škola, na kterou se žák hlásí Internet Základní škola Spolužáci a kamarádi IPS ÚP Noviny a časopisy PPP Televize 53,7 51,6 43,4 38,7 94,9 94,0 93,9 88,6 85,9 46,3 48,4 56,6 61,3 5,1 6,0 6,1 11,4 14,1 Informace získali Informace nezískali

14 strana 14 Efektivita informačních zdrojů žáků Zdroj informací Index hodnocení (M) Pořadí na základě indexu vlivu Střední škola, na kterou se žák hlásí 2,43 1. Internet 2,39 2. Rodiče a členové rodiny 2,36 3. Základní škola 1,96 4. Spolužáci a kamarádi 1,85 5. IPS ÚP 1,53 6. PPP 1,51 7. Noviny a časopisy 1,50 8. Televize 1,22 9.

15 strana 15 Informační zdroje rodičů Střední škola, na kterou se žák hlásí Internet Vlastní zkušenost rodiče Základní škola Od jiných členů rodiny Noviny a časopisy PPP IPS ÚP Televize 91,2 86,5 82,8 80,4 75,4 54,4 51,3 49,5 45,4 8,8 13,5 17,2 19,6 24,6 45,6 48,7 50,5 54,6 Informace získali Informace nezískali

16 strana 16 Závěry (1) většina žáků se začíná volbou další vzdělávací a profesní dráhy zabývat v 8. ročníku základní školy, tedy jeden rok před jejím ukončením největší vliv na rozhodování mají podle vlastního přesvědčení sami žáci rodiče nadále zůstávají nejvlivnějšími osobami ze sociálního okolí žáků (a to navzdory jejich tendenci rodičovskou roli bagatelizovat) dalšími významnými osobami jsou kamarádi, jiní příbuzní a sourozenci; škola a kariérové poradenství má menší míru vlivu informační zdroje žáků: rodiče a členové rodiny, střední škola, internet, základní škola, spolužáci a kamarádi informační zdroje rodičů: střední škola, internet, vlastní zkušenosti, základní škola a jiní členové nejčastěji využívané zdroje jsou zároveň hodnoceny jako efektivní

17 strana

18 strana 18 Děkuji vám za pozornost! PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D. Institut celoživotního vzdělávání Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 5, Brno petr.hlado@mendelu.cz telefon: (+420)