Platební bilance a vnější rovnováha ČR makroekonomická analýza

Platební bilance a vnější rovnováha ČR makroekonomická analýza

Soustředění 7. 2. 2018 OSNOVA: Růstový potenciál ekonomiky ČR a vyhodnocení přílivu přímých zahraničních investic (PZI) Možné limity současného ekonomického modelu Platební bilance vymezení pojmů Analýza vývoje platební bilance ČR Platební bilance, vnější rovnováha ekonomiky a dopady na hospodářskou politiku

Růstový potenciál české ekonomiky Ekonomika ČR zaznamenala od poloviny 90. let historicky nejvyšší míru růstu rychlé tempo konvergence k zemím západní Evropy. Růst byl tažen masivním přílivem přímých zahraničních investic (PZI). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Růstový potenciál české ekonomiky V rámci regionu zemí střední a východní Evropy byla konvergence ČR nejpomalejší. Současný ekonomický model založený na PZI se jeví být limitující z hlediska dalšího přibližování se vyspělému jádru Evropy (tj. úroveň cca 75-80 % HND v paritě kupní síly a 50 60 % v nominálních hodnotách). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Z vývoje investiční bilance lze identifikovat tři fáze ekonomické transformace. Fáze 1: Ekonomika bez dostatečné zásoby obchodovatelného kapitálu konsolidující své produkční kapacity příjemce PZI ty jsou zásadním zdrojem růstu ekonomiky. Fáze 2: Příliv PZI (k HDP) se snižuje a jejich zásoba se stabilizuje. Výnosy z PZI jsou repatriovány do zemí původu a částečně reinvestovány. Snižující se příliv PZI je akcentován zvyšujícím se odlivem zisků. Fáze 3: Odliv výnosů z PZI by se měl vyrovnat přílivu zisků z investic uskutečněných ze strany domácích subjektů ze zahraničí tato fáze dosud nenastala. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Systematický odliv výnosů z domácí ekonomiky může vést k trvalému snížení růstového potenciálu domácí ekonomiky. Výsledkem může být situace, kdy se ČR ani v dlouhém časovém horizontu nepovede konvergovat z hlediska životní úrovně (HND) k vyspělému jádru EU. Nutnost nalezení udržitelného růstového modelu nezávislého na výjimečné expansi PZI. Cílem této přednášky je nastínit možné strategie posílení české ekonomiky s využitím v Evropě běžných nástrojů hospodářské politiky. Přednáška vychází ze studie CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Vyhodnocení přílivu PZI Atraktivita ekonomiky ČR na počátku transformace byla dána následujícími faktory: absence globálních konkurenceschopných podniků, privatizace, relativně slabá měna s potenciálem budoucího zhodnocení, relativně rozvinutá infrastruktura a vybavenost kvalifikovaným lidských kapitálem v kombinaci s nízkými nominálními náklady práce, příznivá geografická poloha (např. malá vzdálenost snižuje přepravní náklady podpora exportně orientovaných PZI), nízká rizikovost politického prostředí, od roku 1996 přístupová jednání o vstupu do EU (vstup na jednotný evropský trh a predikovatelnost politických institucí a podnikatelského klimatu). Model ekonomiky založený na přílivu PZI byl patrně jedinou cestou hospodářského rozvoje. Značná část PZI byla spojena s procesem privatizace. Příliv PZI je přerušen od roku 2008 v souvislosti s globální hospodářskou krizí. Po roce 2008 lze zaznamenat silný odliv kapitálových výnosů.

CHMELAŘ, A. et al. (2016)

CHMELAŘ, A. et al. (2016) Ukazatel poměru zásoby příchozích zahraničních investic k odchozím poukazuje na silný nepoměr v zemích střední Evropy oproti relativně stabilní situaci v západní Evropě. Standardní cestou, jak se vyrovnat s odlivem kapitálových výnosů je přirozené vybudování dostatečné zásoby PZI domácího původu v zahraničí.

Vliv sektoru PZI na zbytek ekonomiky Sektor v zahraničním vlastnictví od poloviny 90. let vzrostl 7x, zatímco objem ekonomiky v domácím vlastnictví zůstal nezměněn (tento stagnuje). Sektor vázaný na PZI byl jediným přispěvatelem k růstu hrubé přidané hodnoty (HPH). Nelze detekovat výraznější přetékací efekty na domácí ekonomiku. Dlouhodobě nerostoucí objem domácí ekonomiky je rizikem v kontextu nižšího přílivu PZI. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

HDP výrobní metodou (běžné ceny) Český statistický úřad, 05/02/2018 17:16:29 mil. Kč Název 2016 Produkce 10820351 Mezispotřeba 6527954 Hrubá přidaná hodnota 4292397 Daně z produktů 576514 Dotace na produkty (-) -95671 Hrubý domácí produkt 4773240 Hrubá přidaná hodnota (HPH) je odhadována jako rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Odhad je prováděn primárně za jednotlivé institucionální sektory v členění do 44 odvětví CZ- NACE (czso.cz). Blíže viz tabulka Excel (czso.cz).

Vliv sektoru PZI na zbytek ekonomiky Významný růst podílu PZI na klíčových veličinách domácí ekonomiky od 90. let. Ekonomika vázaná na PZI vykazuje vysoký podíl na zisku (ČPP) k obratu (nadprůměrná ziskovost oproti zbytku ekonomiky). Avšak poměr přidané hodnoty k obratu poukazuje na fakt, že expanse PZI se neodehrála v sektorech s vysokou přidanou hodnotou, nýbrž s hodnotou mírně podprůměrnou. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Vliv sektoru PZI na zbytek ekonomiky Objem přidané hodnoty je v sektoru v zahraničním vlastnictví mírně nižší než produkce. Oproti očekávání tak sektor PZI realizuje nižší přidanou hodnotu, než by odpovídalo nasazení pokročilých technologií. Přidaná hodnota pokročilých technologií se zjevně realizuje teritoriálně mimo území ČR. Standardně růst ekonomiky v zahraničním vlastnictví by měl mít pozitivní vliv na růst domácí ekonomiky. Podmínkou je, že ekonomika musí být schopna absorbovat či kapitalizovat vytvořenou přidanou hodnotu, tj. udržet si zdroje pro další růst. Zdrojem růstu jsou v tomto kontextu subdodavatelská přidaná hodnota, mzdy a daně. Pokud domácí ekonomika není schopna tento potenciál zachytit, hovoří literatura o duální ekonomice (viz např. TEMIN, Peter. The American Dual Economy. International Journal of Political Economy [online]. Routledge, 2016, 45(2), 85-123 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1080/08911916.2016.1185311). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Vliv sektoru PZI na zbytek ekonomiky Ekonomika vázaná na PZI vykazuje vysoký podíl na zisku (ČPP). CHMELAŘ, A. et al. (2016) Podíl zahraničních vlastníků na daních z důchodů je mírně nižší. Podíl zahraničních vlastníků na mzdách rostl nejnižším tempem ze sledovaných ukazatelů od roku 1995 se zvýšil z hodnoty 8 % na 41 % (2013). Systematicky vyšší podíl zahraničních podniků na ziscích, avšak nižší podíl na daních a zejména mzdách, může poukazovat na nízkou absorpční schopnost české ekonomiky.

Nefinanční přínosy sektoru PZI PZI ovlivňují důchod celé ekonomiky prostřednictvím dvou kanálů: schopnost využít přidanou hodnotu investičních a na ni napojených sektorů domácí ekonomiky, schopnost využít tzv. nefinančních přínosů. Příklady nefinančních přínosů: zlepšování firemní kultury, kultivace podnikatelského prostředí, šíření dobrého jména hostitelské země v zahraničí, transfer technologií a podnikatelské praxe (know-how). Potenciál PZI byl k transformaci české ekonomiky na model znalostní ekonomiky využit pouze částečně (nejlépe v sektorech bankovnictví a automobilového průmyslu). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Nefinanční přínosy sektoru PZI ČR nadprůměrné místo v zaměstnanosti ve výrobě a exportu středních a high-tech výrobků (exklusivně vycházejí z PZI). Samotná přítomnost výroby high-tech však nesvědčí o umístění její přidané hodnoty může se jednat o relativně málo kvalifikovanou a špatně ohodnocenou část výrobního procesu. Velmi špatné umístění v patentových žádostech a v hodnocení vědeckých publikací slabá propustnost PZI do obecného výzkumu a koncentraci ČR na části výrobního procesu se slabou přidanou hodnotou. Indikátor závislosti na technologickém importu poměr mezi významem výroby aplikující výzkum a vývoj a původním výzkumem a vývojem na daném území. Vysoký technologický a výzkumný import do ČR vysoký poměr mezi hodnocením vědeckých publikací a exportem středních a high-tech výrobků. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Vyrovnání investiční pozice Rakouska od pádu Berlínské zdi CHMELAŘ, A. et al. (2016) Rakousko bylo počátkem 90. významným příjemcem PZI, avšak výrazně menším zdrojem. Prudký nárůst zájmu o jiné země regionu od počátku 90. let. Rakousko se přeorientovalo na vývozce investic zejména v bankovním sektoru smazání nepoměru mezi příchozími a odchozími investicemi. Současný poměr příchozích a odchozích PZI je na úrovni Rakouska pouze ve Slovinsku a v Maďarsku. Poměr v ČR je 2x vyšší, na Slovensku 5x vyšší. Otázkou je, jaká teritoria by měla sehrát pro ČR obdobnou roli, jako tomu bylo v případě Rakouska.

Platební bilance = statistický výkaz zachycující veškeré hospodářské transakce, které byly uskutečněny během určitého časového období mezi domácí ekonomikou a zahraničím (Rojíček et al. 2016). Platební bilance zachycuje finanční i nefinanční transakce mezi rezidenty a nerezidenty vztahující se ke zboží, službám, důchodům, transferům a finančním operacím (Rojíček et al. 2016). Za sestavování odpovídá ČNB. Je uplatňován mj. princip podvojného záznamu, tj. každá transakce je v platební bilanci zachycena dvěma záznamy kreditním a debetním. Kreditní položky: vývoz zboží a služeb, příliv důchodů, snížení aktiv, zvýšení závazků. Debetní položky: dovoz zboží a služeb, odliv důchodů, zvýšení aktiv, snížení závazků. Platí princip bilanční rovnosti.

Platební bilance Platí identita (Rojíček et al. 2016): běžný účet + kapitálový účet + chyby a opomenutí = finanční účet Tj. toky mezi rezidenty a nerezidenty zaznamenané na levé straně identity se projevují ve změnách zahraničních aktiv a pasiv na pravé straně identity. Existují transakce, které se účtují pouze na jedné straně identity (např. hmotná pomoc do zahraničí na levé straně nebo devizové intervence CB na pravé straně). Platební bilance je dle šestého vydání manuálu platební bilance/bpm6 (2008) tvořena: běžným účtem, kapitálovým účtem, finančním účtem.

Běžný účet platební bilance 1. Bilance zboží a služeb (bilance výkonů) - zachycuje toky zboží a služeb mezi rezidenty a nerezidenty, tedy výsledky produkční aktivity. Bilance zboží a služeb se koncentruje na otázku, kdy dojde ke změně ekonomického vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem (Rojíček et al. 2016). Bilance zboží je v případě ČR objemově významnější a obvykle odpovídá čistému exportu v systému národního účetnictví. Bilance služeb je významná pro země s vysoce rozvinutými sektory turistiky, finančnictvím a poradenstvím. V bilanci služeb ČR zaznamenávají pozitivní saldo cestovní ruch, doprava, ostatní podnikatelské služby a telekomunikace. Negativního salda pak dosahují položky vážící se k sektoru duševního vlastnictví a finančnictví.

Běžný účet platební bilance 2. Bilance prvotních důchodů - zachycuje toky prvotních důchodů mezi rezidentskými a nerezidentskými institucionálními jednotkami. Jedná se o důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví domácí země, jež jsou zapojeny v zahraničí, a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví zahraničních subjektů, jež jsou zapojeny v domácí ekonomice, tj. mzdy, zisky, dividendy a úroky. Bilanci prvotních důchodů tvoří tři položky: náhrady zaměstnancům, důchody z investic a ostatní prvotní důchody. Důchody z investic se dále člení na důchody z přímých investic (dividendy, reinvestované zisky a úroky, tj. zisky zahraničních vlastníků tuzemských firem), důchody z portfoliových investic, důchody z ostatních investic a důchody z rezervních aktiv. Rojíček et al. (2016)

Běžný účet platební bilance 3. Bilance druhotných důchodů zachycuje běžné transfery mezi rezidenty a nerezidenty, přičemž tyto transfery mohou mít peněžní i nepeněžní formu. Jde o jednostranné platby ze zahraničí nebo do zahraničí výsledkem není vznik zahraniční pohledávek či závazků dané země. Rozlišují se osobní transfery a ostatní běžné transfery. Osobní transfery zahrnují veškeré peněžní i nepeněžní transakce realizované mezi rezidentskou a nerezidentskou domácností. Patří sem dále transfery související s výhrami v loteriích a tzv. remitence (tj. peněžní a nepeněžní prostředky zasílané migranty ze země zaměstnání zpět do země původu). Ostatní běžné transfery zahrnují platby ze sociálního pojištění, čisté prémie z neživotního pojištění, dary, platby mezinárodním či nadnárodním institucím. Součástí jsou platby, které ČR zasílá do rozpočtu EU. Rojíček et al. (2016)

Kapitálový účet platební bilance Zachycuje tzv. mezinárodní kapitálové transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými jednotkami a akvizice či naopak likvidace nevýrobních, nefinančních aktiv mezi rezidenty a nerezidenty. Příklady akvizičních transakcí: převody vztahující se k přírodním zdrojům, licenčním smlouvám, obchodním známkám, hodnotám internetových domén. Příklady kapitálových transferů: prominutí dluhů, pojistné plnění z neživotních pojištění v případě plnění velkého rozsahu, investiční granty, jednorázové garance, kapitálové transfery z fondů EU (zejména strukturálních). Čistá investiční pozice země vůči zahraničí: saldo běžného a kapitálového účtu. Vyrovnané saldo: investiční pozice země se nemění = předpoklad dlouhodobé vnější ekonomické rovnováhy. Udržitelná je i situace, kdy je deficit běžného účtu financován přílivem nedluhového kapitálu (primárně PZI). Rojíček et al. (2016)

Finanční účet platební bilance Zaznamenává veškeré transakce mezi rezidenty a nerezidenty, které se týkají finančních aktiv a závazků (tj. mezinárodní pohyby kapitálu). Kreditní operace: snížení zahraničních aktiv nebo zvýšení zahraničních pasiv (tj. import kapitálu do domácí ekonomiky). Debetní operace: zvýšení zahraničních aktiv nebo snížení zahraničních pasiv (tj. vývoz či odliv kapitálu z domácí ekonomiky). Bilance finančního účtu se označuje jako čisté půjčky/čisté výpůjčky (z finančního účtu). Členění finančního účtu: přímé zahraniční investice ( 10% podíl zahraničního investora na hlasovacích právech; investice do akcií; investice formou dluhových nástrojů), portfoliové investice (např. investice do akcií, státních či korporátních dluhopisů, hypotéčních zástavních listů či investice do podílových listů investičních společností), ostatní investice (často se týká spekulativního kapitálu citlivost na úrokovou sazbu a měnový kurz), finanční deriváty, rezervní aktiva (aktiva pod kontrolou monetární autority, jež je využívá k financování deficitu platební bilance, intervenování na devizových trzích k ovlivnění měnového kurzu, tj. k udržení důvěry v danou ekonomiku). Rojíček et al. (2016)

Zmapování odlivu výnosů ČR zaznamenává prohlubující se deficit bilance prvotních důchodů v poměru k HDP v celé EU. Pracovní výnosy a pracovní náklady národní ekonomiky ve vztahu k zahraničí jsou relativně vyrovnané. Deficit bilance prvotních důchodů je zapříčiněn stoupajícím odlivem investičních výnosů, tj. dividend a úrokových plateb. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Zmapování odlivu výnosů Deficit prvotních důchodů je v ČR v poměru k HDP třetí nejvyšší v EU. Lucembursko a Irsko se vyznačují specifickou strukturou ekonomiky - velký poměr finančního sektoru investičních fondů a vysoká míra zahraničních pracovníků (Lucembursko) resp. nejnižší daňové sazbě korporátní daně v EU a působení jako sídlo nadnárodních korporací pro zbytek Evropy (Irsko). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Omezení výpovědní hodnoty růstu HDP jako míry reálného KUČERA, L. (2015). zvýšení blahobytu v ČR HDP ukazuje, jaká hodnota zboží a služeb se v dané ekonomice v konkrétním období vytvořila, zrealizovala, a tím fakticky transformovala ve finanční prostředky. Hrubý národní důchod (HND) tuto hodnotu upravuje o saldo prvotních důchodů s nerezidenty. HND přičítá důchody, které připadly rezidentům v zahraničí, a naopak odečítá důchody, které náležely nerezidentům v domácí ekonomice. Jestliže je saldo prvotních důchodů kladné, pak je ekonomika čistým příjemcem a platí, že HND > HDP. Pokud saldo záporné, pak je ekonomika čistým plátcem a hrubý národní důchod je nižší.

Omezení výpovědní hodnoty růstu HDP jako míry reálného zvýšení blahobytu v ČR Podíl hrubého národního důchodu na hrubém domácím produktu činil v ČR v roce 2014 pouze 92,2 % (jedna z nejhorších hodnot v EU). DK, DE, S a NL -čistí příjemci prvotních důchodů v EU. Rozdíl akcentuje skutečnost, proč se růst české ekonomiky plně nepromítá do příjmů české ekonomiky a je jedním z průvodních jevů nekonvergujících mezd a obecně příjmů českých domácnosti oproti sousedům a zbytku EU. KUČERA, L. (2015).

Sektorová analýza odlivu výnosů Otázka rozložení přímých zahraničních investic a odlivu výnosů do sektorů je zásadní. Může vést k odhalení strukturálního původu nadměrného odlivu výnosů v podobě nedostatečné úrovně konkurence mezi jednotlivými firmami v daném odvětví či nevhodně nastaveného systému regulace (pokud se jedná např. o oligopolní či monopolní strukturu). Vyšší odliv výnosů je umožněn mimo jiné vyšší výnosností zahraničních investic v některých sektorech. Dle statistik ČNB se na prvních třech pozicích v celkovém odlivu výnosů od roku 2000 umisťují odvětví (i) finančních a pojišťovacích činností, (ii) informačních a telekomunikačních činností a (iii) výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a vody (dále jen energetika). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Sektorová analýza odlivu výnosů Poměr reinvestic ke kumulovanému odlivu investičních výnosů - ukazatel vypovídající o rozdělení výnosů zahraničních investorů na částku, která byla reinvestována v ČR a na částku, která byla odvedena ve prospěch akcionářů. Odvětví reinvestující nejmenší část svých zisků relativně k vyplaceným výnosům: telekomunikace (pouze 16 % z celkových výnosů), velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (27 %). Sektory s největší mírou reinvestic: odvětví motorových vozidel (61 %) a sektor kovů a kovových výrobků (62 %). Shrnutí: tzv. síťová odvětví mají největší podíl na odlivu zisků do zahraničí. Je pro ně typický vznik přirozených monopolů těžení ekonomické renty. Jedná se o speciální případy, ve kterých může být celá poptávka po daném zboží či službě uspokojena s nejnižšími náklady jednou nebo malým počtem firem. Jedná se o tržní selhání možnost státních zásahů (regulace podnikání, speciální zdanění, vlastnictví ze strany samospráv, aj.). CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Nižší příliv PZI a odliv výnosů riziko dostupnosti zdrojů financování V ČR působí cca 1 milion podniků, z nichž 99,8% pak tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců zaměstnávající cca 68,5% pracovní síly ČR. Tyto hodnoty však zásadním způsobem nevybočují z průměru EU, zejména pokud jde o podíl MSP na celkovém počtu podniků, zaměstnanost v MSP a velkých firmách či přidanou hodnotu produkovanou MSP (54,9 % v ČR vs. 57,6 % v EU). Podíl MSP a velkých podniků (tedy těch převážně pod zahraniční kontrolou) na přidané hodnotě je srovnatelný (54,9 % vs. 45,1 %). Omezení aktivity velkých podniků pod zahraniční kontrolou by si vyžadovalo proporční zvýšení aktivity MSP. Jedním z problémů se jeví být dostupnost zdrojů financování pro MSP podíl bankovních úvěrů na MSP má klesající tendenci, omezená funkčnost public a private equity financování. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Nižší příliv PZI a odliv výnosů riziko omezení transferu technologií Dva možné efekty FDI na technologický rozvoj země: Dceřiné společnosti zahraničních korporací operují jako montovny pro výrobu standardizovaných produktů a pasivně přijímají technologie vyvinuté primárně v ekonomikách mateřských společností (blíže viz NÖLKE, Andreas and VLIEGENTHART, Arjan. Enlarging the Varieties of Capitalism. The Emergence of Dependent Market Economies in East Central Europe [online]. Routledge, 2009, 61(4), 670-702 [cit. 2018-02- 06]. DOI: 10.1017/S0043887109990098. Export hi-tech produktů firem v CEE regionu vyplývá z jejich schopnosti dosáhnout dostatečné organizační kapacity, která jim umožnila absorbovat technologie vyvinuté mimo tuzemskou ekonomiku. Jsou tedy schopné vytvořit takové výrobní strategie akcentující jejich obtížnou nahraditelnost. Přímé formy technologických spill-over efektů mezi zahraničními a domácími firmami: poskytování výrobních technologií nebo zaškolování managementu domácích firem v quality managementu. Nepřímé formy technologických spill-over efektů: získávání znalostí prostřednictvím místních návštěv, např. o nových technologiích, organizačních a manažerských metodách, přístupu k novým komponentům nebo transfer technologií prostřednictvím zaměstnanců, kteří měli jako předchozího zaměstnavatele zahraniční firmu. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Nižší příliv PZI a odliv výnosů riziko omezení transferu technologií Rizika v ČR relativně nízký podíl firem schopných využít technologických přínosů ze strany zahraničních firem (45,9 %), omezená míra spolupráce mezi firmami a univerzitami a veřejnými výzkumnými instituty stejně jako malý podíl firem s vlastní výzkumnou kapacitou. Nižší příliv PZI a odliv výnosů riziko obtížnějšího uplatnění absolventů učňovských oborů Nedostatečně rozvinutá koordinace mezi zaměstnanci a zaměstnavateli spolu s absencí zástupců zaměstnanců na řízení firem (jako je tomu např. v Německu) způsobuje, že dominantní úlohu při formování vzdělávacího systému a rozvoji kvalifikací na pracovním trhu sehrává v ČR stát. Do budoucna je nutné rozvinutí koordinace vzdělávacích programů také v sektorech s významným zastoupením domácích firem, aby se zvýšila jistota zaměstnání pro budoucí absolventy středních a vysokých škol v případě, že by došlo k přizpůsobení struktury české ekonomiky v souvislosti s útlumem odvětví s koncentrací firem pod zahraniční kontrolou. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Institucionální uspořádání rozvinutých tržních ekonomik Zdroj: NÖLKE, VLIEGENTHAR (2009)

Možná opatření na úrovni hospodářské politiky Nutnost přizpůsobení se české hospodářské a průmyslové politiky s cílem vyhnutí se rizikům sníženého přílivu PZI a zvýšeného odlivu výnosů. Konečným cílem je zvýšení růstového potenciálu na úroveň dostatečnou pro konvergenci s nejvyspělejšími ekonomikami světa. 1. Nastavení strukturálních ekonomických institucí komplementárním způsobem Institucionální komplementarity model, kdy přítomnost jedné instituce zvyšuje výnosy či efektivitu jiné. Např. systém specializovaného učňovského vzdělávání by měly doplňovat takové instituce trhu práce, které zajistí, že úzce profilovaný absolvent bude mít jistotu zaměstnání v daném oboru, aby se mu tedy individuálně vyplatilo vstoupit do nejistoty investice do svého specifického vzdělání či vyškolení. Předpokladem může být účast firem na organizaci a zajištění učňovského vzdělávání, aby absolventi získali dovednosti potřebné v konkrétních podnicích a např. také možnost získání dlouhodobějšího pracovního kontraktu, který absolventovi zaručí stabilní pracovní pozici. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Možná opatření na úrovni hospodářské politiky ČR plně nezapadá do tradičních modelů kapitalismu v rámci institucionální komplementarity. ČR je spolu s dalšími zeměmi CEE považována za hybridní ekonomiku, popř. za zvláštní model závislé tržní ekonomiky (DME), jejíž fungování zaručuje právě velká otevřenost k PZI a transferu know-how a technologií ze zahraničí. Útlum přílivu PZI spolu s odlivem výnosů může způsobit dysfunkci současného DME modelu, resp. odkrýt problémy nekomplementárních hospodářských institucí neschopnost reagovat na výpadek finančních zdrojů, technologií a poptávky pro pracovní síle. Možná opatření: navázání spolupráce mezi firmami, univerzitami a středními odbornými školami a učilišti, zapojení domácích firem do přípravy vzdělávacích programů, financování výzkumných projektů a firemního rozvoje, např. prostřednictvím využití grantových prostředků z veřejného rozpočtu a evropských fondů na financování univerzitního výzkumu + navazující kofinancování ze soukromých zdrojů. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Možná opatření na úrovni hospodářské politiky 2. Regulace odvětví s tržními selháními (síťových sektorů) Regulace může spočívat v případě podinvestovanosti sítě např. v povinnosti určitého využití zisku v podobě investiční činnosti či ve striktnějším a transparentnějším nastavení koncových či subdodavatelských cen. 3. Sektorová diferenciace v daňových sazbách Jedním z nástrojů řešícím problematiku nedostatečně konkurenčních odvětví s převažujícím zahraničním vlastnictvím, je zavedení vyšší daně v sektorech, které vykazují díky svému strukturálnímu nastavení nižší konkurenční prostředí a vyšší výnosy. Jedná se obecně o daňovou přirážku pro společnosti podnikající v jasně specifikovaném odvětví. Cílem sektorové daně je omezení tržního selhání a v případě zahraničního vlastnictví může dojít k zadržení neúměrných výnosů v ekonomice. Sektorové daně jsou typické pro síťová odvětví a finanční sektor. Finanční sektor - např. zdanění nežádoucích aktiv (derivátů v případě SRN či nezajištěných závazků v případě NL), daň z finančních transakcí (na CP, měnové transakce, převody nemovitostí, aj.) cílem je omezení krátkodobých transakcí. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Možná opatření na úrovni hospodářské politiky 4. Progresivní zdanění podniků ČR jedna ze zemí s nejnižší sazbou korporátní daně (v zásadě jednotná sazba). EU sedm členských států s progresivním zdaněním. Cílem progresivního zdanění příjmů právnických osob nemusí být jen udržení finančních prostředků uvnitř ekonomiky. Doprovodnými pozitivními efekty může být relativní zvýhodnění malých a středních podniků a tedy podpora stability a regionální vyrovnanosti celého hospodářství, omezení konkurenčních výhod velkých společností nebo vyšší příjmy do státního rozpočtu. Negativním důsledkem může být případný nižší příliv zahraničních investic. CHMELAŘ, A. et al. (2016)

Literatura 1. CHMELAŘ, A. et al. (2016). Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření. Praha: Úřad vlády ČR. 2. KUČERA, L. (2015). Hodnocení výkonnosti ekonomiky České republiky v širším kontextu. Praha: Český statistický úřad. 3. NÖLKE, Andreas and VLIEGENTHART, Arjan. Enlarging the Varieties of Capitalism. The Emergence of Dependent Market Economies in East Central Europe [online]. Routledge, 2009, 61(4), 670-702 [cit. 2018-02-06]. DOI: 10.1017/S0043887109990098 4. ROJÍČEK, M. et al. (2016). Makroekonomická analýza teorie a praxe. Praha: Grada Publishing. 5. TEMIN, Peter. The American Dual Economy. International Journal of Political Economy [online]. Routledge, 2016, 45(2), 85-123 [cit. 2018-02-05]. DOI: 10.1080/08911916.2016.1185311