SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY



Podobné dokumenty
Zada ní 2. Semina rní pra ce z pr edme tu Matematika pro informatiky (KI/MAI)

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce


Mechanická silová pole

Cvičení č. 14 Vlastní čísla a vlastní vektory. Charakteristický mnohočlen a charakteristická rovnice. Lokalizace spektra. Spektrální rozklad.




Kinematika a dynamika soustavy těles

Úvod TEORIE RELATIVITY SPECIÁLNÍ A MINIMUM OBECNÉ. Prostor a čas v klasické mechanice

Í í É ť ď í é í ř ě ž ří á í í í í ů ě ě é ě É ž ě í á š ý ň á ý ř ů á Í é ž ě ě í á ů á í í ří á ž é ř ě ř á á ř Í č ů í Í ž ří ě ý ě Í ě ří ř ší á í

Kinematika hmotného bodu


é š á š á ž é á ř ý ý é á ř ě é ř ř á é ě řá á ř č ř ů ř á á č á ž ú é á šé ě ý č ý řá á ž ů ů ř ú á é é á ě š ě é ž ř é č ě é á č é ě šů š ě ř ý á á





é ž ú ú ú ú ý řěč ř ú úč ú š ďá ě č ó ř á úč ě š á žíš řě ě á ó Žíš ě é č é ě ší ěžší ú ě ě ší áč é ž á ý ř š í čě ší č ú ú á é ě é š á ú á á á í ř í

Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.



í ě ý ě ý á ů ě ší á ž á ý á ž ý č ě ě á ý ě ě ě á ž é é ě ř á ů š ý ů ě é í í í č í í ě ř ý é ě ě ě é ě á í á č ý í ří ž ě ý á í č í í í ří í ý á í ž

á ó ě ší ú ě ů á č á ó í á ů ž ř í í ší ú í ž é í á á ě á é í č úč ý á í é ž ý ě č ý ě á á ý á ý é ě š š ě í á ů ě é é ž ů ř í ý á í ř í ě á í á ž ú ů

ř í ší é ě é ří č é č é é š í ě é é á č ý á é ř ě ý ů é é ó ó í ě ěá í ž ě ší ž é á ó ě í ří é é ě ů Ť é ř ý á ě ší ý ž é á í žň á ý é ž í á á ří ž š


Mgr. Zuzana Adamson-Krupičková Docteur de la Sorbonne

Předmět studia klasické fyziky


á ó ší ř ě á ě ě á í í í é ří ž Í á ě Í š í í í ó í ě é í í é ř Í é í ť í ří š ě á éž ž á ž á áá á í í č ě ř č é ď Ú á é ě ě É á š ě í Ž á í íč Í É ř


ě ě í ý ě á ý ů é á í ů á č š í ř í ó ě é á ž ý í ě ýč ář ř š ě ý ář ý á é á í š ě é í ř áž á á ě í ě á í í í á ý ří ě ý ě ší é á á í í ř ř á á í Í áž

0 JEDNOTKY. Násobné jednotky E exa P peta T tera G giga 10 9 M mega 10 6 k kilo 10 3

Mgr. Zuzana Adamson-Krupičková Docteur de la Sorbonne



ý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Ú Úó řá á ě á Ž á á á á É á Ž ř í řáí éž á ě š ů ý š ě Š ýá á á áň ží í ú ýž í ř á ž á á á š á é á ě Ý ú á é í šíř á é á ě š ě íí ě á á á á ě á á é ě


á í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í

ř í ú í ě ě é á í č ěž š ě ř á í ě ú í ž ř í ž č ě č ú í č ě č ě í č č á í í ří í á í ě á é é ě í á í á č é í ě á č ě éř š í ě é á í ě ř ů ů é žň í á


Elektromagnetické pole

Termomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.

á é ě ý ý ů čí é ř č é íš á á ř í í ý á í í íž í é á ú ř í í ů čí ě í á ží í č ý í á š ě íč í č í č á é á ě í é á í ý é í ů š č é é á é žá ěř í Ó É Č



ř ř Ž ž ě á ň ě ě Ž ý ý ú ů ž ý ř š áť ý š ě ž ě ť é šť á š á ž éž á Ž š á ě ý á ý ú Ý š ř á ž áž ě é ř Ž Š ě ž ě á é řá é Í š ř á ř ěř ň é ž ž ě Ú é


íž ě íž á ť ř ť í ž ě ě á í ň á í á í ů ů íž ď ř ť šíř é ě ě ě ř í ší íř ý ý ů éříš éš ěž ě á í á í ř é šíř ý ěží č ě š é í í ř í á í á í ž ž é ř é í

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

í ě ší ý á í í á ě ě ú í á í é á í ý ů ě ě ší é č ý ří á í čá í í ě í ž é ž ý á ý é ý ž čí ž í ší ř á á č ž ř š é ř č é ží í ě ší ř á č ý ů á ů ý č í

Mgr. Zuzana Adamson-Krupičková Docteur de la Sorbonne

ý óň ú Ú Ú ó ř Ú ý ú ú ú Ú ů ú Ó



í éč ě ň ý ř ě ží á í ý ů čí ó í ů ě ý ě ší ý č é Í š ší č ářůč é ě ě á ě ý é ž ň é ší ó č ě ý čí ě é íč ř ž á í é é á ň ř á á í á á á á šé ř á ě á ž

í é é á š ě í ý ž ď í é žřá čí ř é č í čí á ř á čí é á á á ž ď ř ú ě á í ý ž á ř š í ž ě á š ř ý ř á č í ř á ď ě á á í ě í á ďí é ď ř í č ř ž ř á é č

š í í š ó ý ř Č é ó ěí í č é Č ý í áš ěě ý ý ú í ý ů ý ý ě á ý ď í ž ž á č í á ž ř é í í í ě í í ý á í ý ě á é ř š á ý š í é ů č ú ě ý í ř í í ř í Í ž

ěží č ú ú á í í í é ř ě í Ž ž ě á ý ť á í é ž á é š ý ý č ý á č š á ří ú ě ž ěť á Ž ž ž ř ž ř é č ě ť á ří č í á ě ž ú ú í é ě ě ž ř ě š ě ž ť ú é ž é

Překližková skříň s dvoukřídlými dveřmi

Ý áš á í é ť š í



Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup)


1.8.5 Archimédův zákon I


é ě á é í í é ě é Íó á á í šíč ý á ě ý ř ý ř ší í š é ř é ří á ě á ě š ř ř í ř ů č é á í ó á š ů Ž ě ý ů čí š á Ž ý ý ě í é é á ž ý éž ě í Ž í ý ů ě ě



š É á ě á š Í Í ě Í š áě í š í Ž í í Ží é ě á Í í á í ě á š í í ě ě Ž é Ž čá á á ě ě á á í á Ť á ě ňí ě ž á í Í á í Ž ě á á ň ě é á á í áč éí Úň í í Ž


Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Žť í Ž é Ě ý ň é Ť í

1. PROSTOR A ČAS V KLASICKÉ MECHANICE



á í ý ť é ó Í č é ě é Í Í ú Ž Í é í á á ý á ý ě ť é ť á í č čť š é ť Ě í í č á á á á ě í ě ř ě Í š ů ě ř ů ú í ý Í ý é á í č á á ž é ř ř š š ý ý ú áš





í á ě ý ů ý č ář í š éž á ý š á ě č á ý ý č ě ř ří é ě ší ř í ě í á ž ý č á á é é á í á é ář é č é é ě á š á ř í ě ů á á á ž é ě á ž ý ě ě ů ý š é ř š







í š ž í í í š č ě é áž ž ě ě ý š ý á ž ž í í á á ů ě ě Š á á č á áž é á č á á č á í ř ý é é š ě š ě á á á ó é ě í ě í ž č ž čí í í á í ř č ý ý á í č é


Program. Einsteinova relativita. Černé díry a gravitační vlny. Původ hmoty a Higgsův boson. Čemu ani částicoví fyzici (zatím) nerozumí.

čá é č é é í á č é ď čí ě é í š ě šíč č í Č á á ě í ů í ě ý ý š Í á ů č ě é á í š ě í í č ě í č ě á í á ě ří é é á ž í ý ě č ý á é ý é í č á ě ě ě ší

á ý é í č ří Ť á íč é í ž č ř Í é Ť č í ž á ý ý á é č í ý ř ří í ž ř é ř á á í ý ý ů í Í ř ů Ž á á á ž ří š ě Í ž č é ří ř í ř í Ť ý š ý ř í ý ů ří ř

Správa katastru e ovitostí po 1. lednu 2014

í í ř č í Í í á é á ý ář ž ř ě Í é í í í ó í ž í á í ď í ě í ď á ě é č é ž š í č é ó ž ší čí ší é í í ň ě á ě é á ě č ě Í ž ř í á á í í ě ší ě é ě á ě

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.


Transkript:

SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

GALILEO GALILEI (6.s.) pohbuje-li se ažná sousaa hlee k jiné onoěný příočaý pohbe, je s ní onoenná (pohb je ájený elainí) neeisuje žáná absoluní ažná sousaa, keou jeinou b ěl bý šehn ěi poěřoán sanoil pě áklaníh pohboýh ákonů ISAAC NEWTON (7.s.) přeal Galileiho pinip elaii a eukoal poče áklaníh pohboýh ákonů na 3 půoníh pěi

PROBLÉM (přelo 9. a. sol.) ík ýšenéu áju o ikosě a pohb při elkýh hloseh přesáá klasiká ehanika posačoa (plaila éěř 3le!!!) pole klasiké ehanik á plai pinip skláání hlosí oni elekoagneikého pole (Mawelloýh oni) plnulo, že se sělo á šíři sále sejnou hlosí, be ohleu na olený souřanioý ssé

HENDRIK ANTOON LORENTZ (9.s.) 878 publikoal pái abýajíí se ahe ei hlosí sěla a lasnosi posřeí, keý se sěelný papsek šíří. (Loen-Loenoa onie) objeil ansfoai poěnnýh, ůči keé se Mawello onie neění a popisujíí přeho ei ěa naáje onoběžně se pohbujííi sousaai eoii elaii (Loeno ansfoae. 94) nahl eoii éeu (éia po šíření lnění), e keé objek a poooaelé pohbujíí se hlee k nehbnéu éeu poléhají fikéu kaoání élek (Loen- Figealoě konaki) a ěně hlosi plnuí času (ilaae času) (eoie éeu plaila až o fouloání Mawello eoie elekoagneikého pole)

MOTIVACE Ée plňoal esí a bl nehbný, ořil unieální ažnou sousau. V oe 95 se ěřilo, že naše slune je úplně kliu ůči esíu a áoeň je kliu ůči éeu. To naená, že ůči esíu bl kliu saoný ée, a uíž ořil UVS. snaha epeienálně uči hlos Zeě hlee k éeu Mihelson Moleho pokus s inefeoee: Albe Abaha MICHELSON Z D Z inefeene papsků hlos sěla je neáislá na pohbu Zeě kole Slune

ALBERT EINSTEIN (879-955) oe 95 publikoal fikální eoii (STR) nahaujíí Newonoské přesa o posou a čase a ahnujíí eoii elekoagneikého pole speiální eoie ýkajíí se ineiálníh ažnýh sousa (sousa, keé se pohbují naáje onoěně příočaře), anebáajíí li gaiae (poěji on. Obená eoie elaii)

POSTULÁTY STR. Pinip elaii: Všehn fikální ákon ají sejný a (le je jáři sejnýi oniei) e šeh ineiálníh sousaáh. Všehn ineiální sousa jsou po popis šeh ějů onoenné. Maeaiké jáření liboolné fikální eoie b ělo bý po kažého poooaele ineiální ažné sousaě sejné. Poooání fikálního jeu íe než jení poooaele ineiální ažné sousaě usí u šeh poooaelů jenoně opoía poae přío. Poaha esíu se nesí ěni, přeje-li poooael o jiné ineiální ažné sousa. neeisuje absoluní pohb, neeisuje ani absoluní ažná sousaa, neeisuje ée!!!

. Pinip neěnnosi hlosi sěla: Rhlos sěla e akuu (obkle on. ) je sejná po šehn poooaele ineiálníh ažnýh sousaáh, sejná e šeh sěeh, a neáisí na hlosi objeku ařujíího sělo. Rhlos sěla e akuu á uéž honou e šeh ineiálníh sousaáh. Rhlos sěla e akuu je ení hlos přenosu ho a enegie příoě. 3. 8.s -,9979458. 8.s -

H. MINKOWSKI 9.-. s. Minkowského časoposo (posoočas), čřoěný poso s čase jako jenou iení, e keé plaí Loeno ansfoae J.H. POINCARÉ 9.-. s. MAX PLANCK (9.-.s.) ael poje elaiia, keý nahail půoní Einseine nažený eín Teoie inaianů ospěl současně s Einseine k áklaní pojů speiální eoie elaii

DŮSLEDKY STR poso a čas přesal bý absoluní časoá a élkoá ěření jsou aké elainí uálosi současné hleiska jenoho souřanioého sséu neusí bý současné hleiska jiného souřanioého sséu uálosi současné X souísné, časupoobné X posoupoobné poje časoého inealu a álenosi ou uálosí áisí na olené souřanioé sséu

šlenkoý epeien.

šlenkoý epeien.

GALILEŮV (KLASICKÝ) PRINCIP RELATIVITY GALILEOVA TRANSFORMACE Všehn ehaniké ěje pobíhají e šeh ineiálníh ažnýh sousaáh sejně, nele žáný ehaniký ěje poeený uniř sousa okáa, a se sousaa pohbuje onoěný příočaý pohbe nebo je kliu. Galileoa ansfoae: sousaa oni uožňujíí e souřani bou jené IVS počía souřanie bou jiné IVS, keá se ůči ané sousaě pohbuje onoěně a příočaře / M S S S S S S kons. inení Galileoa ansfoae

DŮSLEDKY GALILEOVY TRANSFORMACE hlosi plýajíí ansfoačníh oni: ( ) le. posuláu ají bý fikální onie po liboolný enýž ěj STEJNÉ Př. kuloá lna eioaná e oje sěelná kuloá lnoploha sousaě S čase : po poooaele sousaě b ěla bý pole. posuláu onie kuloé lnoploh čase aná ahe: užií Galileiho ansfoae: ROVNICE SI NEODPOVÍDAJÍ! A MĚLY BY!

POŽADAVKY: JE POTŘEBA DEFINOVAT JINOU TRANSFORMACI!. usí bý lineání po souřanie i čas (ab bl jenonačné). usí hooa Einseinoý posuláů (šehn fikální ákon usí bý inaianní hlee k éo ansfoai a hlos sěla usí bý e šeh sousaáh sejná) 3. po hlosi nohe enší než hlos sěla usí přejí ansfoai Galileou PODMÍNKÁM VYHOVUJE: LORENTZOVA TRANSFORMACE aeaik ooena oe 94 při řešení elekoagneikého pole onie lnoploh eoie

LORENTZOVA TRANSFORMACE M / I N V E R Z N Í S S po pohb S liboolné sěu hlee k S: po << přeháí Loenoa ansfoae ansfoai Galileou

RELATIVNOST SOUČASNOSTI uálos: ěj pobíhajíí ané boě posou ané čase (4 souřanie) ),,, ( uálos A ),,, ( uálos B souřanie uálosí sousaě S : časoý ineal ei uálosi sousaě S : ) ( ab bl SOUČASNÉ S, usel b bý aké SOUMÍSTNÉ

SOUČASNOST UDÁLOSTÍ JE RELATIVNÍ Dě uálosi současné jené ažné sousaě nejsou současné jiné ažné sousaě, jesliže o uálosi nepoběhl e sejné ísě posou. Po žáného poooaele neplne čas popáku, j. řaa uálosí učié ísě posou, keé nasanou časeh,, 3,... se bue jei še poooaelů ůnýh ineiálníh ažnýh sousaáh e sejné sleu. Žáný poooael, be ohleu na sůj pohboý sa, neůže poooa nějakou uálos říe, než e skuečnosi nasane.

RELATIVISTICKÉ SKLÁDÁNÍ RYCHLOSTÍ e sěu jejího pohbu hlosí hlee k sousaě S bue í při ěření S pole (4.) hlos sěelný papsek ářený e ažné sousaě S e sěu jejího pohbu hlosí hlee k sousaě S bue í při ěření S hlos Klasiká ehanika: opo s. Einseinoý posuláe sousaa S: sousaa S : Loenoa ansfoae:

po << přejou ansfoační onie po hlos e ah klasiké: po sěelný papsek ářený sousaě S hlosí sousaě S: Inení ansfoae: je jeho hlos po poooaelé sousaáh S i S sanoí po hlos sěla sejnou honou

RELATIVNOST V MĚŘENÍ DÉLKY KONTRAKCE DÉLKY l č uísěná e sěu os sousaě S, keá je éo sousaě kliu o éle l Loenoa ansfoae: l l Měření élk če pobíhá a současného učení souřani! j. učujee álenos současnýh poloh jejíh kajníh boů l l l lasní élka če

RELATIVNOST V MĚŘENÍ ČASOVÝCH INTERVALŮ DILATACE ČASU hoin H jsou kliu ůči sousaě S hoin H a H jsou kliu ůči sousaě S časoý ineal půhou hoin H na hoinai H, H : lasníčas ání ěje

ZÁVISLOST HMOTNOSTI NA RYCHLOSTI PŘÍKLAD: Uhlení elekonu nuloé hlosi na hlos elekiký pole ei ěa ís o oílu poeniálů U: eu ke je honos elekonu při nuloé hlosi Po osaení: 9,. e,6. 3 9 C kg 6,59. U Po U 6 V 8 5,9. NELZE! /s, j. f Je nuno přepokláa, že se při uhloání elekonu ěšila jeho honos!

RELATIVISTICKÁ HYBNOST p p RELATIVISTICKÁ SÍLA a p F klasiká fika. Newonů pohboý ákon: p F F )) ( ( neboť Pon: Ueený ah po sílu není ýž, jako

SOUVISLOST HMOTNOSTI A ENERGIE ah po souislos ehaniké enegie a páe klasiké fie: ( ) s s s p s F F W E k elaiisiké fie: )) ( ( ( ) s s s E k analogik e ahu po elaiisikou honos: ( ) ( ) ifeenujee. ). ( E k

inegae E k ( ) Kineiká enegie pohbujíí se čásie se oná příůsku její honosi ůsleku elainího pohbu čásie násobenéu uhou oninou hlosi sěla e akuu. Ek elkoá enegie olné čásie E E E k E klioá enegie Po elkoou enegii sousa plaí i eoii elaii ákon ahoání enegie elkoá enegie ioloané sousa ěles (honýh boů) ůsáá při šeh ějíh pobíhajííh uniř sousa konsanní.

SOUVISLOST HYBNOSTI A ENERGIE p E 6 E E p p poonáe: E p 4 p E