Mechanická silová pole
|
|
- Bohuslav Sedlák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mechanická siloá pole siloé pole mechanice je ekooé pole chaakeizoané z. inenziou siloého pole (inenziou síly): E m [ms ] inenzia je oožná se zychlením, keé siloé pole aném mísě uělí liboolnému ělesu Siloé pole pohyb ěles (, ) ( ) Siloé pole působí ey na olné hmoné objeky ak, že je uee o pohybu.
2 Páce siloém poli Síla, keá přemísí učié ěleso z jené polohy (A) o polohy jiné (B), koná páci: B A (, ) A ( ) [J] Páce A je skalání eličina, keá záisí obecně nejen na počáečním a koncoém bou áhy, ale i na au ajekoie L. elemenání páce: A A cosα τ páci koná pouze ečná složka k ajekoii, j. e A s cosα směu pohybu Páce při oáčiém pohybu: A (ϕ ) ϕ ( ) Mϕ (, ) A α n L τ + B
3 Výkon síly Časoá změna páce, keá je konaná anou silou, se nazýá okamžiý ýkon P P A [W] po ýkon můžeme psá: A A P Páce se ey koná pouze, kyž síla ychlos pohybu na sebe nejsou kolmé Mechanická účinnos soje: η A Eo P P 0 Výkon síly měří se ykonanou pací za čas Příkon měří se oanou enegií za čas
4 Mechanická enegie Enegie skalání eličina, keá chaakeizuje sa ělesa nebo hm.bou je míou schopnosi ěles kona páci změna enegie W je ona páci nějších sil A A W W W páce konaná silou při pohybu: ( ) ( ) k W m m m m m m m A ) ( změna z. kineické (pohyboé) enegie Kineická enegie W K hmo.bou: m WK
5 Konzeainí siloé pole Konzeainí siloá pole (pole konzeainí síly) - páce záisí pouze na počáeční a koncoé poloze ělesa a nikoli na au ajekoie. A f ( ) - přemísíme-li ěleso po uzařené křice L, pak ykonaná páce je nuloá, j. plaí ( ) A ( ) 0 L I např. gaiační síla, esp. elasická síla je konzeainí ( A ) I ( A ) II -majíě záklaní lasnosi: ( II ) a) jsou poenciáloá, j. jejich inenzia může bý yjářena pomocí gaienu skalání funkce (zané poenciál siloého pole) E gaϕ b) jsou sacionání, j. síla ani poenciál siloého pole nezáisí na čase, ale pouze na poloze ( ) ϕ ϕ ( )
6 Konzeainí siloé pole Ekipoenciální plocha: - plocha konsanního poenciálu ϕ( x, y, z) kons. Siločáy: - majísmě nomály k ekipoenciální ploše - yo křiky se zájemně nepoínají - můžeme pomocí nich gaficky znázoni elikos inenziy pole gaϕ n ga ϕ siločáy ϕ ϕ ϕ 3
7 Konzeainí siloé pole Jesliže o učiého bou siloém poli, jehož poenciál omo boě je ϕ, ložíme hmoný bo o hmonosi m epezenující ěleso, získá oo ěleso poenciální (polohoou) enegii W p : poenciální enegie W p mϕ záisí pouze na poloze siloém poli Poenciální enegii mají pouze ělesa poli konzeainích sil. -po elemenání příůsek páce A plaí: Páce konaná poi působení nějších sil pole A ϕ ( ) m( E ) m( ga ϕ ) m m ϕ W p celkoá páce A konaná při přemísění ělesa z polohy o polohy : A E A E p p W p W p W k Úbyek poenciální enegie lze yjáři jako páci A pořebnou na přemísění ělesa z pozice o pozice
8 Konzeainí siloé pole Zolíme bo mísě, ke poenciál nabýá nuloé honoy ϕ 0 A Wp Wp Wp mϕ mϕ mϕ W p mϕ olba nuloé hlainy poenciální enegie je oázkou ohoy (obykle ji klaeme o nekonečna, učiých přípaech je honé ji zoožni s pochem Země). po konzeainí siloé pole ey plaí: A Wp A W k W W W W p p k k Po konzeainí siloé pole plaí zákon zachoání mechanické enegie W + W W + W k p k p W k + Wp m + mϕ kons.
9 Nekonzeainí siloé pole Nekonzeainí siloá pole: na ěleso působí i z.nekonzeainí síly (ření, opooé síly), keé již nejsou funkcí pouze polohy, ale záisí na ychlosi, se keou se ěleso pohybuje * * (,, ) ( * ) < 0 li ěcho sil ee k z. isipaci enegie, j. k přeměně mechanické enegie W na eplo Q. Celkoá páce nějších sil: Wk Wp + * A L A + * A + A * W * W A poli nekonzeainích sil neplaí zákon zachoání mechanické enegie páce nekonzeainích sil je ona změně mechanické enegie * * A < 0 *
10 Síly ření: Nekonzeainí siloé pole ření - je yolaný ineakcí mezi oýkajícími se ělesy pojeuje se znikem řecích sil, působících poi zájemnému pohybu oýkajících se ěles (čásí láky) záisí na lasnosech ěles a) niřní ření - zniká při zájemném posouání čásí éže láky (např. kapaliny) - znik ečných sil poi směu posuu (souisí s iskoziou láek) b) nější ření - zniká mezi penými ělesy, keé se nazájem oýkají a keá jsou k sobě přilačoána učiou silou - působí poi směu zájemného pohybu ěles (např. smykoé a alié ření, )
11 Nekonzeainí siloé pole Opooé síly: obecně záisí na ychlosi ( ) ( o o A + B + C +...) působí poi pohybu opooé koeficieny A,B,C, záisí na au ělesa a lasnosech posřeí (např. síly azkosi kapalinách a plynech) a) pomalý pohyb kapalinách: & B o b) pohyb e zuchu (aeoynamika): o & C C ρs x Šikmý h e zuchu
12 Smykoé ření: Nekonzeainí siloé pole á-li se plocha syku obou ěles poažoa za oinnou a je o z.suché ření, poom elikos řecí síly je přímo úměná nomáloé složce přílačné síly konsana úměnosi se nazýá součiniel smykoého ření µ µ n Součiniel smykoého ření - ozlišujeme saický µ s a ynamický µ součiniel smykoého ření - lze ho yjáři pomocí z.řecího úhlu ϕ µ s µ µ g ϕ n n onoměný pohyb po nakloněné oině o sklonu ϕ
13 Nekonzeainí siloé pole Valié ření: yjařuje opo při alení oblého peného ělesa po jiném ělese, k němuž je přilačoáno učiou silou (např.kolo na ozoce) aliý opo je yolán efomacemi obou ěles oblasi jejich syku zniká momen ojice sil M ξ n ξr n ξ - ameno aliého opou [m] - jená-li se o alení homogenního álce nebo koule s poloměem, poom: ξ ξ << R n konsana úměnosi ξ se éž nazýá součiniel aliého ření µ V n ξ R R R n
14 Smykoé a alié ření n n ξ R R R n µ s n µ n smykoé ření SMYKOVÉ TŘENÍ µ S µ Sklo-sklo 0,94 0,4 Ocel-ocel 0,3 0,5 Ko-řeo 0,6 0,-0,6 Pneu-beon 0,9 0,7 Dřeo-řeo 0,45-0,6 0,-0,48 Ocel-le 0,7 0,04 VALIVÉ TŘENÍ ξ [cm] Pneu-asfal 0,05 Pneu-beon 0,05 Pneu-písek 0,5 Ocel-ocel 0,005 Dřeo-řeo 0,05 Kuličkoá ložiska 0,0005
15 Třecí síly Příkla: (auomobil zaáčce) -učee maximální půjezoou ychlos Polomě zaáčky: 50 m O pomínka onoáhy sil: G mg G + T o S α T G O O o m / G G T µ ( G + ) o Gsin α + µ ( G cosα + o sin α) g(sin α + µ cosα) ( α) cosα µ sin α o cosα α 5 o α 0 o α3 5 o,max,max 3,max 50, km/h 43,7 km/h 36,3 km/h
16 Příkla: (ýkon auomobilu) - auomobil jee onoměně o kopce ychlos: 60 km/h sklon: β 0 % Třecí síly m 500 kg α acg ( β /00) polomě kola: alié ření: o 5,7 500 mm ξ 30 mm + o α G mg opo zuchu: k 0,7 Nm - s + + o mg sin α + ξmg cosα + k ýkon auomobilu: P & 3,3 kw
17 Třecí síly Příkla: (paašuisa) - na paašuisu působí ýslená síla: zlak zanebáme m 3 kg G x z z << G íhoá síla opooá síla bez paáku G m m ) g x C x ( + ρc 0,4 x S S 0,3 m m m 85 kg X s paákem C x,3 S π 4 3, m m G max. páoá ychlos 0 ( m + m SC x ρ ) g m/s 3,48 m/s 3 ρ,9 kg/m
18 Vieo - paák Třecí síly
( ) Kinematika a dynamika bodu. s( t) ( )
Kineika a ynamika bou Kineika bou Bo se pohybuje posou po křice, keá se nazýá ajekoie nebo áha bou. Tajekoie je učena půoičem (polohoým ekoem), keý je funkcí času ( ) V záislosi na ypu ajekoie ozlišujeme:
VíceDYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)
DYNAMIKA 2 Působením síly na čásici se obecně mění její pohybový sav. Síla působí vždy v učiém časovém inevalu a záoveň na učiém úseku ajekoie s. 1. časový účinek síly Impuls síly 2. dáhový účinek síly
Více2. ZÁKLADY KINEMATIKY
. ZÁKLDY KINEMTIKY Kinemaika se zabýá popisem pohbu čásice nebo ělesa, aniž sleduje příčinné souislosi. Jedním ze základních lasnosí pohbu je, že jeho popis záleží na olbě zažného ělesa ( souřadnicoého
VíceDynamika hmotného bodu
Dynmik hmoného bou Dynmik - obo mechniky, yšeřující zájemné působení ěles, keé ee ke změně pohybu Síl - ekooá eličin, je míou zájemného působení ěles, keé ee ke změnám pohybu nebo efomci ěles Síly mohou
VíceDYNAMIKA HMOTNÉHO BODU
DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU suium příčin změn pohybového savu hmoného bou Poč? Za jakých pomínek? 3 zákony fomulované I. Newonem (17. sol.) Síla : veko chaakeizující vzájemné působení ěles : je učena velikosí,
VíceZákladní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici
Kinemaika Základní pojmy Ronoměný přímočaý pohyb Ronoměně zychlený přímočaý pohyb Ronoměný pohyb po kužnici Základní pojmy Kinemaika - popiuje pohyb ělea, neuduje jeho příčiny Klid (pohyb) - učujeme zhledem
VíceDynamika hmotného bodu. Petr Šidlof
Per Šidlof Úvod opakování () saika DYNAMIKA kinemaika Dynamika hmoného bodu Dynamika uhého ělesa Dynamika elasických ěles Teorie kmiání Aranz/Bombardier (Norwegian BM73) Před Galileem, Newonem: k udržení
VíceElektromagnetické pole
Elekomagneické pole Zákon elekomagneické inukce pohybujeme-li uzařeným oičem honým způsobem magneickém poli, zniká e oiči elekický pou nachází-li se uzařený oič časoě poměnném magneickém poli, zniká e
VíceF1040 Mechanika a molekulová fyzika
4 Mechnik molekuloá fzik Pe Šfřík 4 Přednášk 4 Mechnik molekuloá fzik Tped b Pe Šfřík 4 Mechnik molekuloá fzik... Zchlení:... 3 Pohb po kužnici... 4 Pohb z hledisk ůzných pozooelů... 6 Pohboé onice hmoného
VíceZákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie
Zákony bilance Bilance hmonosi Bilance hybnosi Bilance momenu hybnosi Bilance mechanické energie Koninuum ermodynamický sysém Pené ěleso = ěšinou uzařený sysém Konsanní hmonos - nezáisí na čase ochází
VíceProjekt Odyssea, www.odyssea.cz
Pojek Odyssea, www.odyssea.cz Přípaa na yučoání s cíli osobnosní a sociální ýchoy (yp B) Téma obooé Vzděláací obo Ročník Časoý ozsah Hlaní obooé cíle (j. cíle ázané na očekáaný ýsup zděláacího obou a na
VíceDynamika hmotného bodu
Pe Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakula mechaoniky, infomaiky a mezioboových sudií Teno maeiál vznikl v ámci pojeku ESF CZ..07/..00/07.047, keý je spolufinancován Evopským sociálním fondem a sáním
VíceDynamika pohybu po kružnici III
Dynamika pohybu po kužnici III Předpoklady: 00 Pedaoická poznámka: Hodinu můžee překoči, ale minimálně pní da příklady jou důležiým opakoáním Newonoých zákonů a yému nakeli obázek, uči ýlednou ílu a dopočíej,
VíceTermomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.
ermomechanika. řenáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D. Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně osuných
VíceKinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Pojek ealizoaný na SPŠ Noé Měo nad Meují finanční podpoou Opeačním poamu Vzděláání po konkuencechopno Káloéhadeckého kaje Modul 3 - Technické předměy In. Jan Jemelík - ložený pohyb znikne ložením dou na
VíceFYZIKA I. Mechanika a molekulová fyzika. Doc. RNDr. Karla BARČOVÁ, Ph.D. Institut fyziky.
FYZIKA I. Mechnik molekuloá fyzik Doc. RND. Kl BARČOVÁ, Ph.D. Iniu fyziky O Poub ř. 17. liopu 15 A 98, kl. 31 O Výškoice Lumío 1 LD 84, kl. 88 kl.bco@b.cz hp://if.b.cz - konky Kl Bčoá www.nnoechnologie.cz
VíceKinematika hmotného bodu. Petr Šidlof
et Šilof Úo Kinemtik popis pohybu (nezkoumá příčiny pohybu) Šiší souislosti: mechnik tuhých těles sttik kinemtik ynmik Mechnik mechnik poných těles sttik kinemtik ynmik mechnik tekutin hyosttik ynmik tekutin
VíceÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí
VícePřednáška 1. Elektrické zařízení vs Elektrický obvod. Obvodové veličiny. Časové průběhy obvodových veličin
Prof. Ing. Ivan Zemánek, CSc Přenáška 1 Elekrické zařízení vs Elekrický obvo Obvoové veličiny Časové průběhy obvoových veličin Charakerisické honoy perioických veličin 1 Prof. Ing. Ivan Zemánek, CSc Elekrické
VícePředmět studia klasické fyziky
Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elii sisiká fik knoá fik moení fik Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hoání přío se
VíceKinematika hmotného bodu
Kinemaika hmoného bodu 1. MECHANICKÝ POHYB Základní pojmy kinemaiky Relaino klidu a pohybu. POLOHA HMOTNÉHO BODU 3. TRAJEKTORIE A DRÁHA HMOTNÉHO BODU 4. RYCHLOST HMOTNÉHO BODU 5. ZRYCHLENÍ HMOTNÉHO BODU
VíceFYZIKA I. Pohyb těles po podložce
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHICKÁ UIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJÍ FYZIKA I Pohyb ěles po podložce Prof. RDr. Vilé Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Ar. Dagar Mádrová
VícePOHYB BODU V CENTRÁLNÍM POLI SIL
POHYB BODU V CENTRÁLNÍM POLI SIL SPECIFIKCE PROBLÉMU Centální siloé pole je takoé pole sil, kdy liboolném bodě postou nositelka síly působící na pohybující se bod pochází peným bodem postou (tz centem
VíceTlumené kmity. Obr
1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující
VíceMechanika kontinua. ) b) každé těleso je spojité (můžeme je chápat jako souvislou množinu M M materiálových bodů B M
Mechanka konnua moel konnua (moel spoého posřeí: a poso e spoý (souslá množna M G geomeckých boů B G b kažé ěleso e spoé (můžeme e chápa ako souslou množnu M M maeáloých boů B M Aom konnu: V kažém okamžku
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření činitele zvukové pohltivosti materiálů v akustickém interferometru
ČESKÉ VYSOKÉ ČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméno: Petr Česák Datum měření: 0..000 Stuijní rok: 000-00, Ročník: Datum oezání: 3..000 Stuijní skupina: 5 Laboratorní skupina:
VíceKinematika a dynamika soustavy těles
Knemaka a dynamka sousay ěles Vyšeřoání poybu mecansmů Analycké yšeřoání poybu mecansmu le poés pomocí doé funkce j. au me souřadncem popsujícím polou nacío a nanýc členů. Posup je paný níže uedenéo příkladu.
VícePředmět studia klasické fyziky
Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elivi sisiká fik kvnová fik moení fik Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hování přío
VíceZada ní 2. Semina rní pra ce z pr edme tu Matematika pro informatiky (KI/MAI)
Zaa ní. eina ní pa e z p ee u Maeaia po infoai (KI/MAI) Dau zaání. 5. 17 Poín paoání - einání páe se sláá z poaoé čási (ó Malabu) a eoé čási (poool o paoání). - Kažý suen oezáá pái sá za sebe. - uen si
VíceRotačně symetrické úlohy
Roačně symeické úlohy Pužnos a pevnos Napěí a defomace zaíženého pužného ělesa Základní úloha pužnosi - Posup řešení úlohy ) podmínky ovnováhy ) vzahy mezi posuvy a převořeními 3) vyloučení posuvů ovnice
VíceObecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu,
Obecný oinný pohyb ynik, 7. přednášk Obsh přednášky : teoie součsných pohybů, Coiolisoo zychlení dynik obecného oinného pohybu, ob studi : si 1,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se zákldy teoie
VíceProtipožární obklad ocelových konstrukcí
Technický průvoce Proipožární obkla ocelových konsrukcí Úvo Ocel je anorganický maeriál a lze jí ey bez zvlášních zkoušek zařai mezi nehořlavé maeriály. Při přímém působení ohně vlivem vysokých eplo (nárůs
VíceReakce v jednotlivých úložných bodech t les soustavy zatížené n kolika silami jsou dány geometrickým sou tem reakcí v p íslušných bodech, zp
Ob.78. Podobně jako předcházejících příkladech přeedeme soustau těles a 3 na statickou soustau tříklouboého nosníku, zobazenou paé části obázku. Tuto soustau nemůžeme řešit přímo se šemi působícími silami
Více2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)
..4 Výpoče epla a zákon zachování energie (kalorimerická rovnice) Teplo je fyzikální veličina, předsavuje aké energii a je udíž možné (i nuné) jej měři. Proč je aké nuné jej měři? Např. je předměem obchodu
VíceHodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.
5. Vazník posuek pruů 5. Vzpěrné élky Tab.: Vzpěrné élky pruů příhraových vazníků Úhelníkový vazník v rovině vzálenos uzlů Horní pás z roviny vzálenos vaznic vzálenos svislého zužení Dolní pás z roviny
VíceVálcová momentová skořepina
Válcová momenová skořepina Momenová skořepina je enkosěnné ěleso, jež nesplňuje předpoklady o membánové napjaosi. Válcová skořepina je vlášním případem skořepiny oačně symeické, musí edy splňova podmínky
VíceKinematika hmotného bodu
Kneaka honého bou k j Polohoý eko bou osou Velkos olohoého ekou k j s τ Zěna olohoého ekou s s Dáha τ τ τ s s Rchlos honého bou s Půěná chlos a Zchlení honého bou τ a ečné chlení n R a n Noáloé chlení
VíceDynamika vozidla, přímá jízda, pohon a brzdění
Dynik ozil, příá jíz, pohon bzění Dynik ozil, příá jíz, pohon bzění Dynik ozil, příá jíz, pohon bzění lk ntišk : Dynik otooých ozil 0, y 0, z 0 - pný souřný systé, y, z - tělsoý souřný systé s počátk těžišti
VíceZáklady stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ
KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ URČEN ENÍ PRÁCE KLIKOVÉHO LISU URČEN ENÍ SETRVAČNÍKU KLIKOVÉHO LISU KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ KLIKOVÁ HŘÍDEL OJNICE KLIKOVÁ HŘÍDEL BERAN LOŽISKOVÁ TĚLESA
VíceTermomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika 2. řenáška Doc. Dr. RNDr. Mirosla HOLEČEK Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B
Zákon síly. Hmonos jako míra servačnosi. Vyvození hybnosi a impulsu síly. Závislos zrychlení a hmonosi Cvičení k zavedeným pojmům Jméno auora: Mgr. Zdeněk Chalupský Daum vyvoření: 11. 11. 2012 Číslo DUM:
VícePlochy priestoru E 3
3 Plochy riesor E Nech je na súislej oblasi remenných R efinoaná ekoroá fnkcia och = x y y korej skalárne súranicoé fnkcie x y y sú asoň raz iferencoaeľné na oblasi. Hoografom ekoroej fnkcie je jenocho
VíceDynamika hmotného bodu - rekapitulace.
Dnmik hmoného bodu - ekpiulce. Dnmik II,. přednášk Kinemik bodu, ákldní eličin h, lášní přípd pohbu. Křiočý pohb bodu, chlo chlení jko eko, ouřdné ém. Pohb bodu po kužnici. Dnmik hmoného bodu, pohboá onice,
VíceKolmost rovin a přímek
Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2
. Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J
VíceVZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE
Příklady: 1A. Jakou silou působí homogenní magnetické pole na přímý vodič o délce 15 cm, kterým prochází proud 4 A, a svírá s vektorem magnetické indukce úhel 60? Velikost vektoru magnetické indukce je
VíceREGULACE. Akční členy. Měřicí a řídicí technika přednášky LS 2006/07. Blokové schéma regulačního obvodu MRT-07-P4 1 / 13.
Měřicí a řídicí chnika přdnášky LS 26/7 REGULACE (pokračoání) přnosoé csy akční člny rguláory rgulační pochod Blokoé schéma rgulačního obodu z u rguloaná sousaa y akční čln měřicí čln úsřdní čln rguláoru
VíceRovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
Více1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3
lektostatické pole Dvě stejné malé kuličk o hmotnosti m jež jsou souhlasně nabité nábojem jsou pověšen na tenkých nitích stejné délk v kapalině s hustotou 8 g/cm Vpočtěte jakou hustotu ρ musí mít mateiál
VíceFakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 13
Fkul sojního inženýsví VU v Bně Úsv konsuování KONRUOVÁNÍ ROJŮ sojní součási Přenášk 3 evčníky hp://www.lgo.com/ cience is fis-e piece of funiue fo mn s uppe chmbe, if he hs common sense on he goun floo.
VíceMechanika tekutin. 21. Určete, do jaké hloubky h se ponoří kužel výšky L = 100 mm z materiálu o hustotě
Mecanika ekuin. Určee do jaké loubky se ponoří kužel ýšky L mm z maeriálu o usoě 8 e odě s usoou. Kužel je zanořen do ody sým kg/m rcolem. kg/m Řešení: Podle Arcimédoa zákona při ploání musí bý ía G kužele
VíceVeličiny a jednotky v mechanice
Veličiny jednoky mechnice Vekory Dokže že úhlopříčky kosočerce jsou n sebe kolmé Řešení Pokládejme srny kosočerce b i jeho úhlopříčky c d z ekory Pro elikosi srn plí b Pro úhlopříčky plí c + b d b Sklární
VíceNA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli
NA POMOC FO Pád vodivého rámečku v maneickém poli Karel auner *, Pedaoická akula ZČU v Plzni Příklad: Odélníkový rámeček z vodivého dráu má rozměry a,, hmonos m a odpor. Je zavěšen ve výšce h nad horním
Víces 1 = d t 2 t 1 t 2 = 71 m. (2) t 3 = d v t t 3 = t 1t 2 t 2 t 1 = 446 s. (3) s = v a t 3. d = m.
Řešení úloh 1. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů 1.a) Označme v a velikost rychlosti atleta, v t velikost rychlosti trenéra. Trenér do prvního setkání ušel dráhu s 1
VíceNa obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
..9 Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 4 Př. : N obrázku jsou nkresleny grfy dráhy, rychlosi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. s,, ronoměrně zrychlený pohyb: zrychlení
Vícevzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace
Přehled příkladů 1) Valiý pohyb, zákon zachoání energie ) Těžiště tělesa nebo moment setračnosti ýpočet integrací - iz http://kf.upce.cz/dfjp/momenty_setracnosti.pdf Nejčastější chyby: záměna momentu setračnosti
Více3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3. Vlny 3. Úod Vlnění můžeme pozoroat například na odní hladině, hodíme-li do ody kámen. Mechanické lnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkoým prostředím. To znamená, že například zuk, který je mechanickým
VíceStatika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
2. přednáška N + M + M Jádro průřeu Šikmý ohb M + N M + N M + M + N Jádro průřeu Ecenrický lak a vloučeného ahu Konrolní oák Miroslav Vokáč miroslav.vokac@cvu.c ČVUT v Prae, Fakula archiekur 19. října
VíceBIOMECHANIKA. 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla)
BIOMECHANIKA 7, Disipativní síly I. (Statické veličiny, smyková třecí síla, nakloněná rovina, odporová síla) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. SÍLY BRZDÍCÍ
VíceAnalytická geometrie v rovině
nltická geometrie roině Zč je toho loket (ořnice) ) [ ], [ 7], [ ], [ 5] ; b) = 7 j, = j, = 4 j, = 8 j, = j R M P 9 8 7 6 5 4 ) L[ 7], M[ ] ; b) Q[ ], R[ 5] 9 8 7 6 5 4 4 5 6 7 [ 5], [, 5], [ ] Q 9 5 c),
Více1.8.10 Proudění reálné tekutiny
.8.0 Proudění reálné tekutiny Předpoklady: 809 Ideální kapalina: nestlačitelná, dokonale tekutá, bez nitřního tření. Reálná kapalina: zájemné posouání částic brzdí síly nitřního tření. Jaké mají tyto rozdíly
VíceZáklady vektorového počtu
Zákl vekoového poču késká sousv souřná pvoúhlá pvoočivá veko je popsán svými řemi půmě o souřnýh os oogonálními veko áe veko i áe: veko: i j k j velikos vekou: k i k α γ β j Polohový veko: osα os i osβ
VíceObr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.
9. Tření a stabilita 9.1 Tření smykové v obecné kinematické dvojici Doposud jsme předpokládali dokonale hladké povrchy stýkajících se těles, kdy se silové působení přenášelo podle principu akce a reakce
VíceI. MECHANIKA 4. Soustava hmotných bodů II
I. CHIK 4. Soustaa hmotných bodů II 1 Obsah Spojté ozložení hmotnost. Počet stupňů olnost. Knematka tuhého tělesa. Zjednodušení popsu otace kolem osy a peného bodu. Chaslesoa ěta. Dynamka tuhého tělesa.
VícePostup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)
říklad S1 Stanovte potřebný výkon spalovacího motoru siničního vozidla pro jízdu do stoupání 0 % rychlostí 50 km.h -1 za bezvětří. arametry silničního vozidla jsou: Tab S1.1: arametry zadání: G 9,8. 10
Více2.2.2 Měrná tepelná kapacita
.. Měrná epelná kapacia Předpoklady: 0 Pedagogická poznámka: Pokud necháe sudeny počía příklady samosaně, nesihnee hodinu za 45 minu. Můžee využí oho, že následující hodina je aké objemnější a použí pro
VíceTekutiny. tekutiny (plyny a kapaliny) se výrazně liší z hlediska vnitřní struktury od pevných látek
Tekutin Tekutin tekutin (ln a kaalin) se ýazně liší z hleiska nitřní stuktu o ených látek Pená látka Kaalina Pln molekul nejsou ázán na neoměnné onoážné oloh, ale mohou se zájemně olně osouat (tekutin
VíceHydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění
Hyrauické oory Při rouění reáných tekutin znikají násekem iskozity hyrauické oory, tj. síy, které ůsobí roti ohybu částic tekutiny. Hyrauický oor ři rouění zniká zájemným třením částic rouící tekutiny
VícePLASTICITA A CREEP PLASTICITA II
Plasicia II /4 PLATICITA A CREEP PLATICITA II Zbyně Hubý zbyne.huby huby@fs.cvu.cz Plasicia II /4 Deviáoový ozlad enzou naěí, seální ozlad, invaiany, chaaeisicé ovnice Plasicia II /4 Tenzo naěí, enzo deviáou
Více5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1
Řešení úloh 1 kola 7 ročníku fyzikální olympiáy Kategorie C Autoři úloh: J Thomas (1,, 3), J Jírů (4, ), J Šlégr (6) a T Táborský (7) 1a) Označme stranu čtverce na mapě Autobus za 1 hoinu urazí ráhu s
VíceZÁVĚRNÉ VLASTNOSTI PŘECHODU PN
ZÁVĚRÉ VLSTOST PŘECHO P a přechou P elaivně šioká oblas posoového náboje ionizovaných onoů v oblasi ypu a ionizovaných akcepoů v oblasi ypu P Poissonova ovnice (jeenoozměně x E x e [ ( x ( x ] Počáek souřanic
VíceStudijní texty FYZIKA I. Fakulta strojní Šumperk
Sudijní exy FYZIKA I Fakula srojní Šumperk RNdr Eva Janurová, PhD Kaedra fyziky, VŠB-TU Osrava 6 OBSAH ÚVOD, ZÁKLADNÍ POJMY 3 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY 3 ROZDĚLENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN 4 KINEMATIKA
VíceSPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY GALILEO GALILEI (6.s.) pohbuje-li se ažná sousaa hlee k jiné onoěný příočaý pohbe, je s ní onoenná (pohb je ájený elainí) neeisuje žáná absoluní ažná sousaa, keou jeinou b ěl
VícePLASTICITA A CREEP PLASTICITA II
Plasicia II /4 PLATICITA A CREEP PLATICITA II Zbyně Hubý zbyne.huby huby@fs.cvu.cz Plasicia II /4 Deviáoový ozlad enzou naěí, seální ozlad, invaiany, chaaeisicé ovnice Plasicia II /4 Tenzo naěí, enzo deviáou
Více1.5.1 Mechanická práce I
.5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda
VíceStatika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.
Saika 1 Saika 1 2. přednáška ové veličin Saický momen Těžišě Momen servačnosi Hlavní ěžiš ové os a hlavní cenrální momen servačnosi Elipsa servačnosi Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvu.cz Konrolní
VícePříklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2
Příklad 5.3 Zadání: Elektron o kinetické energii E se srazí s valenčním elektronem argonu a ionizuje jej. Při ionizaci se část energie nalétávajícího elektronu spotřebuje na uvolnění valenčního elektronu
VíceNa obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..6 Znaménka Předpoklad: 3, 5 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VícePRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika
PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný
VíceNávrh strojní sestavy
Návrh srojní sesavy Výkonnos srojů pro zemní práce Teoreická výkonnos je dána maximálním výkonem sroje za časovou jednoku při nepřeržié práci za normálních podmínek. Tao výkonnos vychází z echnických paramerů
VíceFyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,
Sání bakalářská zkouška 8.. 07 Fyzika (učielsví) Zkouška - eoreická fyzika (es s řešením) Jméno: Pokyny k řešení esu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minu (6 minu na úlohu):
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Úsav fyziky a měřicí echniky Pohodlně se usaďe Přednáška co nevidě začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web úsavu: ufm.vsch.cz : @ufm444 Zimní semesr opakovaná výuka + Základy fyziky 2 hodiny
VíceNewtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce
Gavitační pole Newtonův gavitační zákon Gavitační a tíhové zychlení při povchu Země Pohyby těles Gavitační pole Slunce Úvod V okolí Země existuje gavitační pole. Země působí na každé těleso ve svém okolí
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
.. Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 009 Př. : N obrázku jou nkreleny grfy dráhy, rychloi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. Ronoměrně zrychlený pohyb: Zrychlení je
VícePohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:
.3.3 Pohyb po kružnici - shrnuí Předpokldy: 3 Pomocí dou ě U kruhoého pohybu je ýhodnější měři úhel (kerý je pro šechny body sejný) než dráhu (kerá se pro body s různou zdálenosí od osy liší). Ke kždé
VíceDruhy a charakteristika základních pasivních odporů Určeno pro první ročník strojírenství 23-41-M/01 Vytvořeno listopad 2012
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Mechanika, statika Pasivní odpory Ing.Jaroslav Svoboda
VíceDynamika hmotných bodů. 3. Hmotný bod o hmotnosti m = 10 kg se pohybuje po kružnici o poloměru r = 2 m,
Dnik honých bodů 3 Honý bod o honosi kg se ohbuje o kužnici o oloěu 3 3 řičež jeho dáh áisí n čse odle hu s k kde k 5 /s Učee elikos ýsledné síl ůsobící n honý bod úhel α keý síá eko síl s ekoe chlosi
VíceOBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE
OBECNÁ LOÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOÁ STROPNÍ ONSTRUCE Je dán železobeonový monoliický skele (viz schéma konsrukce). Sousední desková pole jsou zaížena rozdílným užiným zaížením. Meodou součových momenů
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l =
Více( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707
.7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o
VíceDigitální učební materiál
Čílo rojeku Náze rojeku Čílo a náze šablony klíčoé akiiy Digiální učební maeriál CZ..07/..00/4.080 Zkalinění ýuky rořednicím ICT III/ Inoace a zkalinění ýuky rořednicím ICT Příjemce odory Gymnázium, Jeíčko,
VíceP Ř Í K L A D Č. 2 OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE
P Ř Í K L A D Č. OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE Projek : FRVŠ 0 - Analýza meod výpoču železobeonových lokálně podepřených desek Řešielský kolekiv : Ing. Marin Tipka Ing. Josef
Více10 Lineární elasticita
1 Lineární elasicia Polymerní láky se deformují lineárně elasicky pouze v oblasi malých deformací a velmi pomalých deformací. Hranice mezi lineárním a nelineárním průběhem deformace (mez lineariy) závisí
VíceNakloněná rovina I
1.2.14 Nakloněná rovina I Předoklady: 1213 Pomůcky: kulička, sada na měření řecí síly. Až dosud jsme se u všech říkladů uvažovali ouze vodorovné lochy. Př. 1: Vysvěli, roč jsme u všech dosavadních říkladů
VíceCVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI
CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI Stojící povrch, Pohybující se povrch Příklad č. 1: Vodorovný volný proud vody čtvercového průřezu o straně 25 cm dopadá kolmo na rovinnou desku. Určete velikost
Vícetečné napětí (τ), které je podle Newtona úměrné gradientu rychlosti, tj. poměrnému
III. TERMODYNAMIKA PROUDÍCÍCH PLYNŮ A PAR Termodynamika plynů a par sleduje změny stau látek za předpokladu, že jsou látky klidu, nebo že li rychlosti proudění látky má zanedbatelný li na změnu termodynamického
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně
Více