Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:most@mo.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2010 Most, únor 2011
Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: most@mo.mpsv.cz, http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A R O K 2010 Most, únor 2011 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě - 1 -
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA - 2 -
I. Celková charakteristika okresu I.1 Úvod specifikace okresu. Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Okres je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem okresu Most. Při hodnocení ekonomické specializace okresu v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu skupina Czech Coal. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Chybí však kvalitnější silniční spojení s hlavním městem na straně jedné a ze SRN na straně druhé. Řešením by mohlo být dokončení čtyřproudé silnice, která spojí okres Most s dálnicí D8 a zkapacitnění napojení na silnici R7, která by měla získat charakter rychlostní čtyřproudé silnice. Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava). V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o.. Dalšími firmami zde jsou RAI Most, s.r.o. a AFSI Europe, s.r.o.. Přímo v Mostě se rozvíjí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů). Další investiční průmyslová zóna Litvínov Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a - 3 -
Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka. - 4 -
I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) počet 116 685 Hustota osídlení obyvatel/km 2 250 Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Muži Ženy Celkem abs. % abs. % abs. % 1.3.1961 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 1.12.1970 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 1.11.1980 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 3.3.1991 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 1.3.2001 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 20 obcí a 6 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (obce pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného 27 616 28,5 Vyučení a střední odborné bez maturity 37 999 39,3 Úplné střední s maturitou 20 881 21,5 Vyšší odborné a nástavbové 2 560 2,6 Vysokoškolské 5 091 5,2 Nezjištěné 2 083 2,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem 96 995 100,0 Zdroj: Český statistický úřad SLBD - 5 -
Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2009 Celkem Z toho ženy ve věku 0-14 15 64 65+ 0 14 15 64 65+ 17 518 83 929 15 827 8 397 41 367 9 601 Celkem: 117 274 Celkem: 59 365 Zdroj: Český statistický úřad SLBD V populaci okresu mírně převažují ženy (50,6 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 71,6 % obyvatel v produktivním věku (15 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (14,9 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (13,5 %). I.3 Silné stránky okresu - Výhodná geografická poloha mezi Prahou a Saskem, - převážně průmyslová aglomerace s vybudovanou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturou, - rozsáhlá nabídka volných výrobních budov a ploch, - možnosti zahraničních investic v regionu s prokázaným zvýšením produktivity, - tradice průmyslové výroby, - zavedený těžební, energetický a chemický průmysl (firmy celorepublikového významu), - relativně nízké náklady na pracovní sílu, - průchod tranzitního plynovodu a dostatečná kapacita u vysokotlakých plynovodů pro rozvoj, - vysoký počet disponibilní pracovní síly, dnes už i kvalifikované, - příznivá věková struktura obyvatelstva v porovnání s ostatními kraji, - přítomnost univerzit a vyšších odborných škol v kraji, - solidní kulturní a sportovní zázemí. I.4 Slabé stránky okresu - Vysoká míra nezaměstnanosti, - nedostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva, - vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, - nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, - nárůst sociálně-patologických jevů, - silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou materiálovou náročností, - špatný technický stav komunikací. - 6 -
II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů 2 175 2 175 2 154 2 154 Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává víceméně stabilizovaný. I když v uplynulém roce došlo k poklesu jejich počtu (pokles o 21 firem), což se v době hospodářské recese dalo očekávat. Od 1. 1. 2009 již ČSSZ nerozlišuje zaměstnavatele dle počtu zaměstnanců, z tohoto důvodu jsou v tabulkách obě kategorie sloučeny do jedné. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k Zaměstnanci a OSVČ 31. 12. 2009 31. 12. 2010 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem 41 318 40 602 (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 5 239 4 993 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 46 557 45 595 V celkové zaměstnanosti u firem došlo k poklesu počtu zaměstnaných osob (pokles o 716 zaměstnanců). Také počet osob samostatně výdělečně činných klesl o 246 podnikatelských subjektů. Celkově se tak zaměstnanost snížila o 962 zaměstnanců a OSVČ. - 7 -
Ekonomická odvětví a počty sledovaných zaměstnavatelů, pracovních míst v okrese Most k 31. 12. 2010 Odvětví Počet zaměstnavatelů Počet pracovních míst 2009 2010 2009 2010 Zemědělství, lesnictví, rybářství 55 53 422 515 Těžba a dobývání 7 7 3 491 2 192 Zpracovatelský průmysl 347 350 10 118 11 321 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 4 5 418 555 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, 34 34 749 725 odpady a sanacemi Stavebnictví 423 422 3 574 3 491 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 850 845 4 463 4 437 Doprava a skladování 109 108 3 083 2 900 Ubytování, stravování a pohostinství 258 265 1 202 1 183 Informační a komunikační činnosti 65 66 660 727 Peněžnictví a pojišťovnictví 36 36 219 214 Činnosti v oblasti nemovitostí 88 94 817 811 Profesní, vědecké a technické činnosti 220 221 1 289 1 228 Administrativní a podpůrné činnosti 106 107 940 865 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 46 47 1 810 1814 Vzdělávání 125 132 2 952 3 017 Zdravotní a sociální péče 75 78 2 725 2 725 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 68 68 504 478 Ostatní činnosti 201 200 542 549 CELKEM 3 117 3 138 39 978 39 747-8 -
Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2010 procentuální vyjádření. Odvětví Počet pracovních Počet zaměstnavatelů míst prosinec prosinec % % 2010 2010 Zemědělství, lesnictví, rybářství 53 1,7 515 1,3 Těžba a dobývání 7 0,2 2 192 5,5 Zpracovatelský průmysl 350 11,1 11 321 28,5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 5 0,1 555 1,4 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 34 1,1 725 1,8 Stavebnictví 422 13,4 3 491 8,8 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 845 27 4 437 11,1 Doprava a skladování 108 3,4 2 900 7,3 Ubytování, stravování a pohostinství 265 8,4 1 183 2,9 Informační a komunikační činnosti 66 2,1 727 1,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 36 1,1 214 0,5 Činnosti v oblasti nemovitostí 94 2,9 811 2 Profesní, vědecké a technické činnosti 221 7 1 228 3,1 Administrativní a podpůrné činnosti 107 3,4 865 2,2 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 47 1,4 1814 4,6 Vzdělávání 132 4,2 3 017 7,6 Zdravotní a sociální péče 78 2,5 2 725 6,9 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 68 2,2 478 1,2 Ostatní činnosti 200 6,8 549 1,5 CELKEM 3 138 100,0 39 747 100,0-9 -
III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN celkem stav k ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 9 899 9 871 5 166 5 119 z toho dosažitelní 9 729 9 702 5 073 5 003 volná pracovní místa 222 247 222 247 uchazeči připadající na 1 VPM 44 40 23 21 uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti 2 156 1 945 1 127 993 míra nezaměstnanosti (v %) 16,41 16,51 20,6 21,3 V roce 2010 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 0,1 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2009. V absolutních počtech však počet evidovaných nezaměstnaných klesl o 28. Počet evidovaných uchazečů je v rozmezí, jež jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2010. Situace na trhu práce byla v roce 2010 poměrně stabilní. Hospodářská recese se zastavila a v průběhu roku docházelo, po nárůstu na začátku roku, k pozvolnému poklesu počtu uchazečů. Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok 2009 11 784 9 878 5 600 5 440 4 554 2 747 za rok 2010 10 562 10 590 6 225 4 974 5 021 3 114 Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1 200 uchazečů), zároveň jich bylo 875 vyřazeno. Nejvíce uchazečů však bylo vyřazeno v měsíci září (1 049 uchazečů). To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Celkem se v roce 2010 zaevidovalo 10562 uchazečů, což je o 1222 méně než v roce předchozím. I to ukazuje, že hospodářská recese se zastavila a dochází k postupnému oživování na trhu práce. Dalším důkazem zlepšující se situace je, že bylo do pracovního poměru umístěno o 625 uchazečů více nežli v roce loňském. Celkem tedy v roce 2010 do evidence vstoupilo nebo ji opustilo 21152 osob (samozřejmě někteří se objevují v evidenci opakovaně) což je o 510 méně než v roce předchozím. - 10 -
Významný podíl na nezaměstnanosti mají stále občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 58 0,6 55 0,6 25 0,5 23 0,4 základní vzdělání 4 385 44,3 4 299 43,6 2 228 43,2 2 167 42,4 nižší střední vzdělání 4 0,0 6 0,0 3 0,0 2 0,0 nižší střední odborné 286 2,9 296 3,0 130 2,5 130 2,6 střední odborné s výuč.listem 3 316 33,5 3 377 34,2 1 682 32,7 1 691 33,1 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 48 0,5 32 0,3 43 0,8 28 0,5 ÚSV 191 1,9 177 1,8 131 2,5 120 2,3 ÚSO s vyučením i maturitou 396 4,0 367 3,7 227 4,4 211 4,1 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 998 10,1 1 052 10,7 580 11,2 641 12,6 vyšší odborné vzdělání 17 0,2 18 0,2 13 0,2 12 0,2 bakalářské vzdělání 66 0,7 60 0,6 45 0,9 36 0,7 vysokoškolské 129 1,3 127 1,3 56 1,1 56 1,1 doktorské 5 0,0 5 0,0 3 0,0 2 0,0 celkem 9 899 100 9 871 100 5 166 100 5 119 100 V uplynulém roce se mírně snížil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti. Proto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 56:44. Podíly jednotlivých vzdělanostních skupin uchazečů se ale prakticky nezměnily. - 11 -
Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 534 5,4 520 5,3 242 4,7 221 4,3 20 24 let 1 319 13,3 1 317 13,3 551 10,7 591 11,5 25 29 let 1 146 11,6 1 076 11,0 544 10,5 514 10,1 30 34 let 1 240 12,5 1 238 12,5 710 13,7 668 13,1 35 39 let 1 179 11,9 1 226 12,5 699 13,5 707 13,8 40 44 let 1 109 11,2 1 032 10,4 655 12,7 620 12,1 45 49 let 992 10,0 1 106 11,2 584 11,3 635 12,4 50 54 let 1 195 12,1 1 115 11,3 680 13,2 622 12,2 55 59 let 987 10,0 1 040 10,5 463 9,0 499 9,7 nad 60 let 198 2,0 201 2,0 38 0,7 42 0,8 celkem 9 899 100 9 871 100 5 166 100 5 119 100 Z tabulky je patrné, že na zvýšení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku nad 45 let. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 2 088 21,1 2 364 23,9 902 17,5 1 056 20,6 3 6 měsíců 1 888 19,1 1 552 15,8 964 18,7 806 15,7 6 9 měsíců 1 263 12,8 935 9,4 668 12,9 453 8,8 9 12 měsíců 949 9,6 800 8,1 485 9,4 407 8,1 12 24 měsíců 1 480 14,9 1 877 19,1 838 16,2 1 020 19,9 nad 24 měsíců 2 231 22,5 2 343 23,7 1 309 25,3 1 377 26,9 celkem 9 899 100 9 871 100 5 166 100 5119 100 Podíl uchazečů, kteří jsou dlouhodobě v evidenci, je stále vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 60,3% uchazečů a více než 12 měsíců 42,8% uchazečů. Došlo tedy k mírnému zhoršení situace, a to zejména v důsledku nižší nabídky pracovních míst v souvislosti s doznívající recesí. Ještě o něco horší je situace u žen, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 63,7% a více než 12 měsíců 46,8%. Skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří nadále k jednomu z hlavních úkolů v příštím období. - 12 -
Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 65 0,6 73 0,7 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 269 2,7 222 2,2 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 598 6,0 549 5,6 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 795 8,0 751 7,6 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 559 15,8 1 519 15,4 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 86 0,9 86 0,9 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 1 238 12,5 1 173 11,9 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 827 8,3 658 6,7 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3 231 32,7 3 055 30,9 tř. 0 příslušníci armády 1 0,0 1 0,0 nezadáno 1 230 12,5 1 784 18,1 celkem 9 899 100 9 871 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 25 0,5 28 0,5 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 158 3,1 133 2,6 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 301 5,8 288 5,5 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 614 11,9 598 11,6 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 263 24,4 1 230 23,9 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 49 0,9 42 0,8 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 148 2,9 138 2,7 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 226 4,4 168 3,9 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 848 35,8 1708 33,2 tř. 0 příslušníci armády 0 0,0 0 0,0 nezadáno 534 10,3 786 15,3 celkem 5 166 100 5119 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - pomocníci a uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - kuchaři a číšnici, - řidiči. - 13 -
III. 2 Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchazeči uchazeči místa 1 místo místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 58 7 8 55 8 6 základní vzdělání 4 385 28 156 4 299 73 58 nižší střední vzdělání 4 7 0 6 1 0 nižší střední odborné 286 0 0 296 1 296 střední odborné s výuč.listem 3 316 97 34 3 377 88 38 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 48 0 0 32 2 16 ÚSV 191 8 23 177 12 14 ÚSO s vyučením i maturitou 396 17 23 367 12 30 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 998 19 52 1 052 22 47 vyšší odborné vzdělání 17 0 0 18 0 0 bakalářské vzdělání 66 2 33 60 0 0 vysokoškolské 129 37 3 127 28 4 doktorské 5 0 0 5 0 0 celkem 9 899 222 44 9 871 247 39 Stejně jako v minulém roce je největší nabídka pracovních míst dlouhodobě pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Oproti letem 2008 a 2009, kdy činil vlivem krize meziročně pokles počtu volných pracovních míst pro vyučené uchazeče 81,2 %, (tj. pokles o 419 prac. míst) se k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009 snížil počet volných pracovních míst pouze o 9,28 %, (tj. o 9 prac. míst). Došlo tak pouze k mírnému poklesu počtu pracovních míst pro vyučené uchazeče. Také u nabídek volných pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním došlo ke zlepšení situace (nárůst o 45 volných prac. míst). Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký. Naopak nejhorší je situace u uchazečů s nižším středním odborným vzděláním a se základním vzděláním, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo nejvyšší. Zaměstnavatelé mají největší zájem o vyučené uchazeče. A to zejména o uchazeče v profesích: zedník, elektrikář, nástrojař kovodělník, kuchař, svářeč. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat. Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. V r. 2010 byla nejvyšší poptávka zaměstnavatelů v okr. Most po těchto profesích: lékař, pomocný - 14 -
a nekvalifikovaný dělník, zedník, obsluha zemních strojů, stavební a provozní elektrikář, nástrojař kovodělník, uklízeč, obchodní cestující, kuchař a svářeč. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožňuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2010 bylo prostřednictvím Portálu MPSV 505 pracovních míst zadáno a 342 zrušeno. K 31. 12. 2010 bylo prostřednictvím Portálu MPSV udržováno 77 pracovních míst, tj. 31,2 % z celkového počtu zadaných volných pracovních míst. Právo údržby volných pracovních míst přes Portál MPSV bylo k 31. 12. 2010 přiděleno celkem 184 zaměstnavatelům. Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Třída KZAM volná uchaz./ volná uchazeči uchazeči místa 1 místo místa uchaz./ 1 místo 1 vedoucí a řídící pracovníci 65 7 9 73 9 8 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 269 40 6 222 29 7 598 39 15 549 45 12 795 5 159 751 8 93 1 559 21 74 1519 21 72 86 0 0 86 0 0 7 kvalifikovaní řemeslníci 1 238 70 17 1173 66 17 8 obsluha strojů 827 24 34 658 26 25 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3 231 16 201 3055 43 71 Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je pro kvalifikované řemeslníky. Dle prognózy z r. 2008 se počet volných pracovních míst v r. 2009 pro skupinu pomocných a nekvalifikovaných pracovníků razantně snížil. Avšak nyní k 31. 12. 2010 byl zaznamenán nárůst počtu volných pracovních míst v této klasifikaci zaměstnání (nárůst o 27 prac. míst). Celkově se nabídka zvýšila o 25 volných pracovních míst. - 15 -
Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Leden 1 191 735 224 8 11 45 Únor 1 120 591 266 8 15 38 Březen 970 516 234 9 17 43 Duben 904 440 228 9 21 43 Květen 728 512 286 11 18 34 Červen 797 390 333 10 24 28 Červenec 928 332 325 9 29 29 Srpen 1 081 346 307 7 28 31 Září 1 115 331 315 7 30 30 Říjen 1 102 355 254 7 27 37 Listopad 971 231 263 8 42 36 Prosinec 823 222 247 10 44 39 Z této tabulky je patrný pokles počtu hlášených volných míst od ledna do října 2010, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí. Poslední dva měsíce v roce 2010 zaznamenaly celkový nárůst počtu volných pracovních míst, což by mohlo svědčit o zmírnění dopadů hospodářské krize na nabídku pracovních míst. K 31. 12. 2010 oproti stejnému období loňského roku došlo k nárůstu nabídky o 25 volných pracovních míst, tj. nárůst o 11,3 %. Následující tabulka znázorňuje tok počtu volných míst v jednotlivých měsících. Tok počtu volných pracovních míst Rok 2010 Počet pracovních míst nově hlášená VM nově obsazená VM nově zrušená VM Leden 149 46 101 Únor 177 72 55 Březen 207 110 130 Duben 121 64 65 Květen 171 49 67 Červen 177 72 58 Červenec 121 16 109 Srpen 130 92 56 Září 127 48 72 Říjen 90 82 69 Listopad 99 45 45 Prosinec 51 45 22 Celkem 1 620 741 849-16 -
III.3 Absolventi škol a mladiství Mladiství a absolventi škol tvoří na trhu práce již dlouhodobě jednu z rizikových skupin. Do skupiny mladistvých spadají osoby ve věku 15-18 let. Za absolventy jsou pro potřeby statistického sledování považovány osoby, u kterých doba od úspěšného ukončení studia nepřekročila 2 roky. Vývoj počtu mladistvých a volných pracovních míst pro mladistvé Měsíc Počet mladistvých Volná místa pro mladistvé 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Leden 192 171 159 2 2 2 Únor 194 172 157 2 0 2 Březen 179 170 161 2 0 2 Duben 179 173 168 7 0 2 Květen 182 164 167 7 0 2 Červen 169 157 163 7 0 2 Červenec 178 170 157 10 0 2 Srpen 163 168 139 7 0 2 Září 164 167 129 11 0 2 Říjen 171 161 125 7 0 0 Listopad 169 157 130 2 0 0 Prosinec 166 159 132 2 2 0 I přesto, že v roce 2010 došlo oproti předchozím dvěma letům ke snížení počtu mladistvých, stále zůstávají problémovou skupinou. Největším problémem mladistvých s uplatněním na trhu práce je zejména jejich nedostatečné, v tomto případě pouze základní, vzdělání. Mladiství nemají žádnou odbornost a ve většině případů nezískali ani žádné praktické dovednosti, čímž jsou pro zaměstnavatele nezajímaví. Průměrně bylo v evidenci úřadu práce téměř 150 uchazečů, přičemž vrchol 168 osob byl zaznamenán ve II. čtvrtletí, tedy v jednom z období, kdy žáci předčasně odcházejí z vyššího sekundárního vzdělávání. Pokles počtu mladistvých byl pak zaznamenán ve III. čtvrtletí, kdy se naopak někteří v souvislosti se začátkem nového školního roku ke vzdělávání vrátili. Co se týká počtu volných pracovních míst pro tuto skupinu uchazečů, nedošlo oproti předchozímu roku k jejich výraznému navýšení po většinu roku se jednalo o 2 volná pracovní místa. Vývoj počtu absolventů a volných pracovních míst pro absolventy Měsíc Počet absolventů Volná místa pro absolventy 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Leden 328 314 397 213 166 66 Únor 334 302 386 168 133 77 Březen 314 293 365 140 95 56 Duben 277 312 345 130 72 44 Květen 226 268 302 131 150 72 Červen 187 214 254 152 124 66 Červenec 201 232 273 188 99 49 Srpen 236 300 358 216 89 39 Září 367 476 511 239 82 60 Říjen 331 454 476 250 98 55 Listopad 304 404 463 212 74 47 Prosinec 307 388 453 167 75 44-17 -
Vývoj počtu absolventů nebyl v porovnání s předchozími dvěma lety příznivý, jejich počet byl v jednotlivých měsících po celý rok vždy vyšší než ve stejných obdobích předchozího roku. Počet absolventů se pohybuje v ročních sezónních vlnách, průměrně se pohyboval kolem 380. Minima dosáhl v červnu (254 osob), prudký nárůst byl pak zaznamenán v prvním měsíci školního roku, kdy se evidují absolventi, kteří nenalezli na trhu práce vhodné uplatnění, nehlásili se k dalšímu vzdělávání a nebo k němu nebyli přijati. K 30.09.2010 tak počet absolventů dosáhl ročního maxima (511 osob). V posledních dvou letech se začal počet absolventů postupně zvyšovat. Jejich uplatnění závisí především na celkové ekonomické, politické i sociálně-demografické situaci v zemi, na celkové nezaměstnanosti, ale také na vzdělávací nabídce, možnostech a aktivitách regionu. Nejčastější příčinou nezaměstnanosti absolventů je obecně známá nedostatečná odborná praxe. Další významnou příčinou jsou vysoké počty absolventů určitých oborů a naproti tomu u určitých oborů malý zájem ze strany zaměstnavatelů o jejich absolventy. Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů tvoří absolventi maturitních ekonomicky zaměřených oborů z kmenového skupiny Ekonomika a administrativa. Tyto obory studuje velký počet studentů, což také způsobuje vyšší zastoupení jejich absolventů v evidenci úřadu práce. Šance absolventů uplatnit se na trhu práce jsou determinovány nabídkou pracovních míst a rovněž konkurencí mezi ostatními nezaměstnanými uchazeči o zaměstnání. V tomto směru se vyhlídky absolventů ve sledovaném období nejevily příliš příznivě. Na trhu práce se snáze uplatňují absolventi středních odborných škol a středních odborných učilišť, kteří při studiu nabyli konkrétní odbornosti a v některých případech i praxi. Hůře jsou na tom absolventi, kteří mají všeobecné vzdělání a z různých důvodů nepokračují v dalším, odborném vzdělávání. V evidenci úřadu práce je poměrně velký počet absolventů s výučním listem v oborech Gastronomie, hotelnictví a turismus (kolem 30 osob v evidenci déle než 5 měsíců), dále Obchod (rovněž cca 30 osob), Podnikání v oborech, odvětví (cca 25 osob). Co se týká absolventů s maturitní zkouškou, nejvíce jich je v oborech Ekonomika a administrativa (kolem 90) a rovněž v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus (cca 20 absolventů). Nejméně ohroženou skupinou z pohledu vzdělání jsou absolventi vyšších odborných a vysokých škol - jejich počet je ve srovnání s výše uvedenými skupinami mizivý a velké procento těchto absolventů nachází uplatnění na trhu práce v poměrně krátkém časovém horizontu. Jednou z možností, jak zmírnit dopad ekonomické recese na nezaměstnanost absolventů škol, je možnost pokračování ve studiu ať už na vysokých a vyšších odborných školách, nebo v nástavbovém studiu po vyučení. Absolventi škol zřejmě nejvíce doplácejí na nárůst nezaměstnanosti, jelikož pro zaměstnavatele je vždy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání, než propouštět zaměstnance stávající. Absolventi, kteří nesplňují požadavky zaměstnavatelů, jsou zařazování do rekvalifikačních kurzů a projektů ESF, kde získávají další motivační a vědomostní schopnosti, rozvíjejí osobnostní předpoklady a orientaci na trhu práce. - 18 -
Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 osoby se ZP 1 108 1 051 507 464 podíl na celkovém počtu uchazečů 11,2 10,6 9,8 9,1 z toho: plně invalidní 4 1 2 0 částečně invalidní 786 194 344 81 os. zdravotně znevýhodněné 318 325 161 161 III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči do 25 let tuto skupinu tvoří cca. 6% všech evidovaných uchazečů. S příznivým vývojem zaměstnanosti v uplynulém roce se situace u této skupiny výrazně zlepšila a dá se konstatovat, že již pomalu přestává mezi problémové patřit. Jejím největším handicapem při hledání zaměstnání je malá nebo vůbec žádná praxe. Nástroje APZ by měly sloužit zejména k získání praktických zkušeností, jako prostředku k pozdějšímu uplatnění na trhu práce. Z oblasti rekvalifikací jsou použity zejména motivační kurzy. b) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most i přes výrazné zlepšení v roce 2010 tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců stále cca 60% všech uchazečů. Toto nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 42% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. c) Uchazeči se ZP tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 11% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. d) Mladiství bez kvalifikace tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). I když se nejedná o nijak početnou skupinu, je jednou z nejproblematičtějších. U této skupiny je handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPMvyhrazená pracovní místa či VPP. e) Etnické menšiny jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. Úřad práce v Mostě se snaží této skupině aktivně pomáhat s využitím všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. f) Uchazeči nad 50 let věku hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 24% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM vyhrazená pracovní místa, VPP, rekvalifikační a motivační kursy. - 19 -
III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Pro potřeby analýzy trhu práce je náš okres rozdělen na 5 mikroregionů. Kritériem pro rozdělení byly podobné charakteristiky v problematice zaměstnanosti. ÚŘAD PRÁCE v Mostě Obce podle mikroregionů Český Jiřetín Brandov SRN Klíny Okres Teplice Hora Svaté Kateřiny Nová Ves v Horách Meziboří Lom Horní Jiřetín Litvínov Louka Mariánské Radčice Okres Chomutov Braňany Most Želenice Velikost obcí Počet obyvatel 1-199 Malé Březno Obrnice Korozluky Patokryje Lužice 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 Havraň Lišnice Bečov Polerady Volevčice Skršín Bělušice 5 000-9 999 10 000 - a více Okres Louny Most - 71 000 Mikroregion Most Most-venkov Most-Jih Litvínov a okolí Hory - 20 -
Charakteristika mikroregionů k 31. 12. 2010 počet uchazečů MN v % z celk. Název mikroregionu EAO z dosaž. celkem dosažitelní počtu uchazečů uch. Most 36 542 5 635 5 523 15,42 15,11 Most - venkov 2 609 509 503 19,51 19,28 Jih okresu 1 679 322 319 19,18 19,00 Litvínov a okolí 19 946 3 315 3 268 16,62 16,38 Mikroregion Hory 555 90 89 16,22 16,04 O k r e s c e l k e m 61 331 9 899 9 729 16,14 16,41 Mikroregion Most Tento mikroregion tvoří samotné okresní město Most. Charakteristická pro tento mikroregion je vysoká koncentrace ekonomicky aktivního obyvatelstva i pracovních příležitostí. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli, kteří se nalézají v tomto mikroregionu, jsou Vršanská uhelná a.s., Czech Coal services, a.s., United Energy, a.s. Komořany, České dráhy, a.s. železniční stanice Most, Krajská zdravotní a.s. Nemocnice Most, Technické služby města Mostu a.s., DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s. a mnoho dalších. Všichni tito zaměstnavatelé jsou v rámci mikroregionu dobře dosažitelní za využití MHD. Problematickou skupinou v tomto regionu stále zůstávají romští občané, především obyvatelé sídliště Most 15 ("Chánov"), kde jsou prakticky všichni obyvatelé bez zaměstnání a pobírají pouze sociální dávky. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2010 4. čtvrtletí 2010 Počet evid. % Mikroregion Most 36 542 5 523 15,11 Mikroregion Most - venkov V tomto mikroregionu jsou obce, které tvoří jakési předměstí města Mostu a jsou s ním velice úzce provázány. Charakteristický je menší počet ekonomicky aktivních obyvatel a méně pracovních příležitostí. Přímo v mikroregionu patří mezi větší zaměstnavatele Keramost, a.s. - Most, Eduard Model Accessories, s.r.o. Obrnice, M-Ward manufacturing, s.r.o. - Korozluky a SIAD Czech, s.r.o.. Lidé v tomto regionu ztratili v minulosti své pracovní uplatnění v souvislosti s restrukturalizací dolů a dramatickým snížením počtu pracovníků v zemědělství. V současné době nachází lidé z tohoto mikroregionu uplatnění jak v firmách, které podnikají přímo zde, tak i v rámci celého okresu. Situaci mírně komplikuje ne právě nejlepší situace v dopravní obslužnosti. - 21 -
Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12 2010 4. čtvrtletí 2010 Počet evid. % Mikroregion Most venkov 2 609 509 19,28 Braňany 574 99 16,72 Korozluky 58 17 29,31 Lužice 228 32 14,04 Obrnice 1 218 284 23,15 Patokryje 211 33 15,64 Skršín 110 14 12,73 Želenice 210 30 13,81 Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: malý počet ekonomicky aktivních obyvatel, horší dopravní obslužnost, neodpovídající skladba ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mikroregion Jih Charakteristická pro tento mikroregion zůstává převaha zemědělské výroby před zaměstnaností v průmyslu. Tento trend se začíná měnit s postupným naplňováním rozvojové zóny JOSEPH, kde v roce 2003 začal fungovat první významný průmyslový podnik, a to firma Nemak Czech Republic, s.r.o., dále patří k významným zaměstnavatelům firma Best, a.s. závod Polerady, Věznice Bělušice a zemědělské podniky Fyton s.r.o., STARCAM, s.r.o., DOMES Bylany, s.r.o., Zeva spol s r.o. Bečov. Mnoho obyvatel za prací dojíždí do okresu Louny, zejména do průmyslové zóny TRIANGLE. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2010 4. čtvrtletí 2010 Počet evid. % Mikroregion Jih 1 679 322 19,00 Bečov u Mostu 1 013 222 21,82 Bělušice 99 20 20,20 Havraň 238 38 15,55 Lišnice 89 12 12,36 Malé Březno 88 16 18,18 Polerady 110 9 8,18 Volevčice 42 5 11,90 Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: malý počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, nevhodná skladba obyvatelstva, špatná dopravní obslužnost, velká problémová skupina romského obyvatelstva v obci Bečov. Mikroregion Litvínov a okolí Tento mikroregion tvoří hlavně druhé největší město okresu Litvínov, dvě menší okolní města Meziboří a Lom a potom ostatní obce. I v tomto mikroregionu je soustředěno několik významných zaměstnavatelů celookresního významu. Je to především Unipetrol RPA, s.r.o. Litvínov, který je druhým největším zaměstnavatelem v okrese. Mezi významné zaměstnavatele dále patří ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s. Litvínov, Schoeller, k.s. - Litvínov, BIS Czech, s.r.o. - 22 -
Litvínov, EUROMONT GROUP a.s., Eurosupport Manufacturing Czechia s.r.o., Greiner packaging, s.r.o., JAPEK, s.r.o., UNIPETROL DOPRAVA, a.s., Důl Kohinoor, a.s., Primed Halberstadt CZ, s.r.o. a mnoho dalších firem. Převažující část ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v chemickém a textilním průmyslu. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2010 4. čtvrtletí 2010 Počet evid. % Mikroregion Litvínov a okolí 19 946 3 315 16,38 Horní Jiřetín 989 153 15,37 Litvínov 14 190 2 373 16,51 Lom u Mostu 1 806 327 17,94 Louka u Litvínova 358 64 17,32 Mariánské Radčice 208 47 22,60 Meziboří 2 395 351 14,20 Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: vysoký počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, na naše poměry relativně vysoký počet pracovních příležitostí a dobrá dopravní obslužnost. Mikroregion Hory Tento mikroregion je charakteristický zejména svou zeměpisnou polohou. Jak už sám název mikroregionu napovídá, jedná se o horskou oblast našeho okresu se vším, co je pro horské oblasti typické, tzn.: odlehlost, špatná dopravní obslužnost, malý počet obyvatel, sezónní výkyvy v nezaměstnanosti. Lokalita Prac. síla Stav k 31. 12. 2010 4. čtvrtletí 2010 Počet evid. % Mikroregion Hory 555 90 15,82 Brandov 129 22 17,05 Český Jiřetín 39 5 12,82 Hora Svaté Kateřiny 160 30 18,75 Klíny 25 4 16,00 Nová Ves v Horách 202 29 13,86 Jinak by řešením problematiky v tomto mikroregionu byla především možnost dobrého a levného spojení do centrálních částí okresu, kde je relativně více pracovních příležitostí. Část ekonomicky aktivních obyvatel nachází uplatnění v rámci služeb spojených s turistickým ruchem, ať již se jedná o turisty zahraniční nebo o příměstskou turistiku obyvatel okresu. Do budoucna má tento mikroregion poměrně velký potenciál, a to v souvislosti s dalším rozvojem cestovního ruchu. - 23 -
III.6 Mapa okresu - míra nezaměstnanosti k 31.12.2010 rozčleněná na mikroregiony Úřad práce v Mostě Míra nezaměstnanosti v jednozlivých lokalitách okresu Most ke dni 31.12.2010 Český Jiřetín 12,82% SRN Brandov 17,05% Klíny 16% okres Teplice Hora Svaté Kateřiny 18,75% Nová Ves v Horách 13,86% Meziboří 14,2% Lom 17,94% Horní Jiřetín 15,37% Litvínov 16,51% Louka 17,32% Mariánské Radčice 22,6% okres Chomutov Braňany 16,72% Velikost obcí počet obyvatel 1-199 200-499 500-999 1 000-1 999 2 000-4 999 5 000-9 999 10 000 - a více Most - 71 000 Malé Březno 18,18% Havraň 15,55% Most 15,11% Lišnice 12,36% okres Louny Polerady 8,18% Bečov 21,82% Volevčice 11,9% Stupnice míry nezaměstnanosti v % Obrnice 23,15% Korozluky 29,31% Želenice 13,81% Patokryje 15,64% Lužice 14,04% Skršín 12,73% Bělušice 20,2% lméně než 10% 10,1-12,5 % 12,6-15 % 15,1-17,5 % 17,6-20 % 20,1-22,5 % 22,6-30% více než 30,1-24 -
IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnávání cizinců Zaměstnaní cizinci stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 zaměstnaní s pracovním povolením 96 133 informace o zaměstnání podle 98 písm. a) až e), j) až m) 101 132 občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska 405 456 Zaměstnávání občanů EU a EHP K 31. 12. 2010 v okrese Most bylo registrováno na informačních kartách celkem 456 občanů EU Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska Stát Stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 2010 2009 Slovensko 249 223-26 Bulharsko 23 64 +41 Rumunsko 67 73 +6 Polsko 25 31 +6 Německo 16 41 +25 Litva 4 3-1 Velká Británie 3 5 +2 Nizozemí 4 4 0 Irsko 2 2 0 Belgie 2 2 0 Itálie 1 1 0 Švédsko 1 0-1 Rakousko 4 3-1 Dánsko 1 1 0 Švýcarsko 1 2 +1 Portugalsko 0 1 +1 CELKEM 405 456 +51 Z celkového počtu 456 zde pracovalo 69 žen, tj. 15.13 %. - 25 -
Počet zaměstnaných evidovaných ostatních cizinců tzv. třetích států kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Stát Stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 2010 2009 Arménie 1 0-1 Čína 7 13 +6 Indie 1 1 0 Jordánsko 1 2 +1 Kazachstán 3 5 +2 Keňa 0 2 +2 Kuba 0 1 +1 Kyrgyzstán 5 6 +1 Moldavsko 1 1 0 Makedonie 3 3 0 Mongolsko 2 2 0 Nigérie 1 1 0 Rusko 6 9 +3 Tunisko 1 1 0 Turecko 1 1 0 Ukrajina 47 60 +13 Vietnam 11 15 +4 Palestina 3 3 0 Jemen 5 5 0 Jugoslávie 2 2 0 CELKEM 101 132 +31 Z celkového počtu 132 zde pracovalo 43 žen, tj. 32.57 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi zámečník, montér potrubář, lešenář, svářeč, zedník, montážní a manipulační dělník, montér kovových konstrukcí a také lékař. Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích států Platných povolení k zaměstnání cizinců k 30. 12. 2010 bylo celkem 133. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, svářeč, obsluha strojů a zařízení, stavební dělník zednických prací a montážní dělník a také lékař. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. - 26 -
Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) Stát Stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 2010 2009 Albánie 1 1 0 Bosna a Hercegovina 1 1 0 Bělorusko 0 3 +3 Ghana 3 0-3 Čína 1 0-1 Kanada 1 1 0 Indie 3 3 0 Japonsko 2 1-1 Jugoslávie 3 1-2 Kazachstán 1 2 +1 Moldavsko 1 0-1 Mexiko 5 2-3 Makedonie 1 0-1 Mongolsko 6 5-1 Nepál 3 3 0 Rusko 8 5-3 Sýrie 2 2 0 Ukrajina 50 96 +46 Uzbekistán 1 4 +3 Jemen 1 0-1 Vietnam 0 2 +2 Keňa 2 1-1 CELKEM 96 133 +37 Z celkového počtu 133 zde pracovalo 32 žen, tj. 24.06 %. Pro okr. Most bylo v roce 2010 vydáno 6 zelených karet pro občany Ukrajiny. Všechny karty byly vydány pro profesi lékař. - 27 -
V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2009 rok 2010 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 307 501 349 850 z toho na pasivní politiku (PPZ) 181 341 160 659 podíl PPZ na PZ v % 59,0 45,92 na aktivní politiku (APZ) 1) 112 890 174 232 podíl APZ na PZ v % 36,71 49,80 Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle 78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 12 311 13 642 podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v % 4,00 3,90 Insolvence 959 1 317 podíl insolvence na PZ v % 0,31 0,38 1) včetně ESF Za méně příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl pasivní politiky převýšil 45%. Bylo to způsobeno nárůstem nově se evidujících uchazečů o zaměstnání. Musíme ale konstatovat, že oproti loňskému roku se podíl snížil o cca 14%, což je pozitivní srovnání. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2009 rok 2010 SÚPM zřízená zaměstnavateli 1 250 1 405 SÚPM vyhrazená zaměstnavateli 3 239 4 364 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 3 377 2 766 SÚPM OP LZZ 23 137 33 874 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 325 392 veřejně prospěšné práce 7 983 1 783 veřejně prospěšné práce OP RLZ 1 948 0 veřejně prospěšné práce OP LZZ 25 118 40 527 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 12 770 13 548 rekvalifikace 6 005 2 653 Poradenství, bilanční diagnostika 2 024 185 rekvalifikace OP LZZ 5 837 13 143 příspěvek na zapracování 0 0-28 -
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti 120 0 0 programy tvorby nových pracovních míst 11 000 11 450 Příspěvek zaměstnavateli na úhradu nákladů odborného rozvoje zaměstnanců Vzdělávejte se! OP RLZ 2 076 0 Příspěvek zaměstnavateli na úhradu nákladů odborného rozvoje zaměstnanců Vzdělávejte se! OP LZZ 2 491 8 869 Evropský sociální fond OP RLZ 4 146 39 168 Rezervní fond 0 0 Ostatní (semináře, expertízy apod.) 114 105 celkem 112 900 174 232 Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce 26 911 929,30 Kč z rozpočtovaných 28 000 000,00 Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok 2009 rok 2010 SÚPM zřízená zaměstnavateli 16 19 SÚPM vyhrazená pracovní místa 15 76 SÚPM OP LZZ 499 512 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 58 59 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 4 6 místa v rámci VPP 0 38 VPP OP LZZ 392 331 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 43 75 celkem 1027 1116 Společensky účelná pracovní místa zřízená V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 zřízeno 19 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2010 zřízeno v rámci tohoto nástroje celkem 37 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 24 uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 25 uchazečů o zaměstnání. - 29 -
V roce 2010 byla zřízení pracovní místa v těchto profesích: 4 pracovní místa v profesi dělník ve výrobě, 5 pracovních míst v profesi manipulační dělník, 2 pracovní místa v profesi montážní dělník, pracovní místo v profesi pomocný dělník, skladník, operátor, rozpočtář, dělník v pneuservisu, přípravář výroby, administrativní pracovník a obsluha zemních strojů. Národní individuální projekt společensky účelná pracovní místa vyhrazená v rámci OP LZZ (NIP SÚPM) Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí nová pracovní místa a potřebují jejich vznik dofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 12 měsíců, tak jako u míst zřízených. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli má stále stoupající tendenci. V rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 vyhrazeno 512 nových pracovních míst Výše příspěvku činila do 1.1.2010 částku 10.000,- Kč a od 18.10.2010 částku 9.000,- Kč na nově vyhrazené pracovní místo a příspěvek byl poskytován maximálně na 6 měsíčních plateb u uchazečů evidenci déle než 5 měsíců, maximálně na 5 měsíčních plateb u uchazečů do 20 let věku, uchazečů pečující o dítě do 15 let věku a uchazečů, kteří potřebují zvláštní pomoc a 12 měsíčních plateb jen v případě osob se zdravotním postižením a osob nad 50 let věku. Při obsazování těchto pracovních míst úřad práce upřednostňoval zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči více jak 5 měsíců v evidenci uchazečů o zaměstnání. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména ke snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, která je na našem úřadu jedna z největší v republice. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel. Celkem bylo na vyhrazená pracovní místa v roce 2010 v rámci projektu OP LZZ vynaloženo 33.873.631,- Kč. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená V roce 2010 byla nejvíce zřízení pracovní místa v profesích: 40 administrativní pracovník (z nichž 34 na absolventská místa), stavební dělník 5, prodavač 5, řidič 4, skladník 4, obchodní zástupce 4, atd. Na zřízení pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vynaloženo celkem 4.364.464,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 46.930,- Kč. V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vyhrazeno 93 nových pracovních míst pro 93 uchazečů o zaměstnání. Spolu s místy, které byly vyhrazeny v roce 2009 a jejichž platnost stále trvá, byl k 31. 12. 2010 stav 76 platných míst s 75 umístěnými uchazeči, v rámci tohoto nástroje. - 30 -