Petra Maříková Vlčková 29.-30.03.2012 Egypt a střední Evropa URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE URBANISMUS definice města/městské aglomerace? geomorfologie osídlení v Egyptě Gezíra Levue Tell Na okraji nilského údolí Staroegyptská terminologie: niut X Niut hut demit Typologie sídelních jednotek centrální sídliště pyramidová města regionální centra sídliště vesnického charakteru Provincie Specifická funkce - statky aglomerace - Memfis problematika poznání osídlení delty složitá hydro-geomorfologie Tell el-farcha, Bútó etc. 1
MEMFIS aglomerace o rozsahu 25 x 10 km starověké jméno Inebu chedž Bílé zdi OK královská rezidence se stěhovala od Gízy na severu po Dahšúr na jihu hlavní božstvo: Ptah název jeho chrámu: Hut-ka- Ptah do řečtiny jako Aigyptos Egypt odhady počtu obyvatelstva: od 6 do 30 000 PYRAMIDOVÁ MĚSTA součást zádušních komplexů panovníků nejlépe prozkoumána: Gíza: AERA project Marc Lehner Abydos: Senusret III. kněží zádušních kultů, správní úředníci, řemeslníci, rolníci různý charakter: centrální dozor nad výstavbou Gíza, Kahún, Abydos samovolná výstavba / parazitní charakter Abúsír, Dahšúr 2
ELEFANTINA příklad osídlení koexistence mezi lokálním osídlením a přítomností centrální administrativy (pevnost) 2. dynastie výstavba pevnosti X osídlení lokálního charakteru již existovalo od 3. dynastie: významné lokální správní centrum 3
URBANISMUS STARÉ ŘÍŠE urbanismus a struktura osídlení v Raně dynastickém období a během Staré říše ne zcela pochopená: hlavní město a centra: Memfida a okolí, Mendés, Bútó, Bubastis, Tell el-farkha, Abydos, Hierakonpolis, Elkab, Edfu, Elefantina atd. systém menších osad a královských statků: Kóm el-hisn, al-šéch Saíd/Wádí Zabaida různé funkce sídel v rámci struktury: pyramidová města královské domény náboženská centra etc. doklady přítomnosti státní administrativy symbolická přítomnost panovníka tzv. malé pyramidky nejbližší paralely pro Elkab = Hierakonpolis, Elefantina pozdně předdynastické období - Hierakonpolis = hlavní regionální a náboženské centrum Elkab = osídlení od pravěku po OK Elefantina = trvalá přítomnost královské administrativy ELKÁB podobnost s tzv. Royal Administrative Building v Gíze: pravidelný půdorys omezený přístup k silům podoba souvisejících staveb struktura nalezených předmětů = doklady státem organizované ekonomiky (sila, zpracování kovů) a administrativy na přechodu 3./4. dynastie na počátku OK: změna v postavení lokálních center v nejjižnějším Egyptě pozdně předdynastické období - Hierakonpolis = hlavní regionální a náboženské centrum X na počátku OK minimum informací Elkab = osídlení od pravěku po OK = během 3. dynastie nárůst Elefantina = trvalá přítomnost královské administrativy 4
URBANISMUS STŘEDNÍ ŘÍŠE urbanismus: plánovitě založená centra Káhún, Abydos genericky se rozvíjející vojenské objekty - Núbie palácová a residenční architektura - Búbastis chrámová architektura: samostatné chrámy chrámové komplexy: Karnak, Elefantina zádušní architektura inspirace Starou říší + nové impulsy Búbastis palác Střední říše 5
ABYDOS WAH-SUT Buhen 2. katarakt 6
URBANISMUS NOVÉ ŘÍŠE jasné urbanistické plány a struktura sídlišť 3 příklady: Ballas vojenská pevnost a královský palác Malkata královský palác a rezidence Amarna sídelní město Achnatona Ballas (Dér el-ballas) Malkata 7
AMARNA V břeh Nilu, cca 310 km J od Káhiry Jméno: Achetaton Atonův obzor ; moderní: Amarna, Tell el-amarna výstavba: od 5. roku vlády Achnatona 9. rok vlády X projekt nedokončen vzor: Théby Výzkum: Richard Lepsius, Flinders Petrie, Ludwig Borchardt Nálezy: Amarnský archiv Busta Nafertity 8
Vymezení města: tzv. hraniční stély 9
Severní palác 10
Atonův chrám Centrální město a královský palác 11
Amarnský archiv 12
Domy v Amarně CHRÁMOVÁ ARCHITEKTURA typologie chrámů královské chrámy zádušní chrámy svatyně zasvěcené duchu panovníka (ka) božské chrámy sluneční chrámy svatyně meret povaha egyptských chrámů a jejich stavební podoba přechod mezi sakrální a profánní architekturou svatyně nože (rituální jatka) 13
HIERAKONPOLIS Chrám boha Hora základový depozit 14
KOPTOS rekonstrukce svatyně z EDP ELEFANTINA Chrámy boha Chnuma a bohyně Satety kontinuální vývoj od Staré říše po Ptolemaiovské období Propojení s Nilem Chnum klasický půdorys Sateta význam Nilu a jeho zapojení do architektonické podoby 15
Chrámy z doby Střední říše trojprostorová dispozice: centrálně postavená kaple dvě boční komory společný vstupní prostor antae malé rozměry stavební materiál zpravidla sušené zdivo a obložení z vápencových desek Příklad: Medínit Maádí ve Fajjúmské oáze CHRÁM AMENEMHETA III. V BIAHMU chrám zasvěcen Amenemhetovi III. jako bohu Stvořiteli a bohu plodnosti sochy i s podstavci: 18 m 16
CHRÁMOVÁ ARCHITEKTURA NOVÉ ŘÍŠE amarnské období Atonovy chrámy otevřenost světlu nepřítomnost uzavřených prostor panovník v centru slunce jako dárce života procesní chrám Luxor Karnak chrám jako imago mundi navození počátku bůh v cetru vyobrazení bohů NOVÁ ŘÍŠE - KARNAK 17
NOVÁ ŘÍŠE: RAMESSEUM NOVÁ ŘÍŠE Luxor procesní chrám 18
Náboženské slavnosti 19