STABILITA PRODUKCE BRAMBOR s využitím agrotechnických a půdoochranných opatření

STAILITA PRODUKCE RAMOR s využitím agrotechnických a půdoochranných opatření EOPSKÁ UNIE Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropa investuje do zemědělských oblastí Program rozvoje venkova Spolufinancováno v rámci projektu reg. č. 16/2/121/62/16, Opatření 1. Předávání znalostí a informační akce Programu rozvoje venkova na období 214 22

Obsah Úvod.... 3.. ramborářství a ČR a EU Ing. Josef Králíček.... 4 Statistická data Česká Republika... 4 rambory rané.... 5 rambory ostatní.... 5 rambory pro produkci škrobu... 6 Zahraniční obchod... 6 Statistická data EU... 7 rambory zdravá potravina Ing. Jaroslav Čepl, CSc..... 9 Užití brambor konzumních pozdních dle varných typů.... 1 Aktuální situace v bramborářství a aktivity svazu (ílá kniha o bramborách) Ing. Miloslav Chlan... 11 Úvod.... 11 Článek I. Cíle.... 11 Článek II. Analýza stavu bramborářství v letech 215 26.... 12 Článek III. Opatření pro realizaci deklarovaných cílů a jejich zdůvodnění.... 15 Článek IV. Závěr.... 18 Půdoochranné technologie inovace sazečů brambor Ing. Pavel Růžek, CSc..... 19 Úprava tvaru hrůbků.... 19 Vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku.... 19 Důlkování a hrázkování.... 2 Variabilní lokální aplikace minerálních hnojiv.... 2 Půdoochranné a ekologické přínosy.... 21 Závěry a doporučení.... 21 Ekonomika a rentabilita výroby brambor Ing. Milan Čížek, Ph.D..... 22 Plochy a produkce.... 22 Výnosy brambor v ČR a ostatních zemích.... 22 Ceny zemědělských výrobců.... 23 Dotace.... 23 Ekonomika a rentabilita výroby brambor výsledky VÚ.... 24 Ekonomika výroby brambor u vybraných podniků.... 25 Ekonomika pěstování plodin náklady.... 25 Dotace a brambory (dle VÚ).... 25 Závěr.... 25 Odrůdy bramboru v České republice v roce 216 Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D... 26 Sadba brambor Ing. Lubmír Šantrůček.... 28 Výsledky demonstračních pokusů v Havlíčkově orové Jiří Zvolánek.... 3 Zdroje informací.... 32

Pro Agrární komoru České republiky zpracoval Český bramborářský svaz, z. s., Dobrovského 2366, 58 1 Havlíčkův rod, tel.: 569 466 243, e-mail: cbshb@cbshb.cz, www.cbshb.cz. K tisku připravil Ing. Josef Králíček. Grafická úprava a sazba Jiří Trachtulec, foto Ing. Petr Doležal, Ph.D., Jiří Trachtulec.

Úvod Pěstování brambor má u nás dlouhou tradici. Podíl pěstování brambor v Českých zemích v bývalém Rakousko-Uhersku byl velmi významný, zejména ve druhé polovině 19. století a v prvních dvaceti letech století dvacátého. Tehdy byly plochy brambor soustředěny především v Českých zemích (25 %) a Horním Uhersku (Slovensko a Podkarpatská Rus), kde bylo dalších 16 % ploch brambor. Z uvedené plochy se dle pětiletého průměru let 199 1913 získávalo 37 % sklizně z celého Rakousko-Uherska. To také ukazovalo na vysoký podíl pěstování brambor na zemědělské půdě v průměru uvedených tří zemí ve výši 21 %. Jejich nadvýroba byla přesunována do ostatních zemí Rakouska a z Čech hlavně do Vídně. Spotřeba se dělila na výživu obyvatelstva, pro krmné účely a pro bramborářský průmysl. Výnosy brambor v Českých zemích se v letech 189 1894 pohybovaly kolem 7,9 t/ha, v letech 1895 1899 se urodilo v průměru 7,12 t/ha, v letech 19 194 stouply výnosy na 8,55 t/ha a v letech 195 199 tento trend pokračoval až na 1,54 t/ha. V letech 191 1914 se výnosy snížily na 9,66 t/ha. V období let 195 1913 bylo v Českých zemích a na Slovensku včetně Podkarpatské Rusi (Horní Uhry) osázeno průměrně ročně 75 tis. ha brambor, tj. 8 % z orné půdy. Sklizeň činila celkem 6,7 mil. tun brambor. V roce 192 činila plocha osázených brambor v celém Československu 66 tis. ha při výnosu 8,2 t/ha a celková sklizeň 5 mil. tun. Po Německu jsme v Evropě byli na druhém místě ve sklizni brambor na jednoho obyvatele Německo 75 kg a Československo 471 kg. Již tehdy tvořila Českomoravská vysočina největší teritoriální celek pěstování brambor. Plochy v Čechách sahaly až k Vltavě (Táborsko, enešovsko) a na Moravě až k rnu (Tišnovsko, ítešsko, lanensko). Dále ovšem s menší plochou to byly oblasti Klatovska, Podkrkonoší, Plzeňska, Krušnohoří, severní Morava a Slezsko a některé další menší plochy v horských oblastech. Stejně tak i v Polabí a na jižní Moravě. V těchto letech bylo z celkového výnosu brambor využito pro výživu obyvatel 2 %, pro krmné účely 36 %, pro sadbu 18 %, pro lihovary a škrobárny 13 %. Vývoz a ztráty skladováním činily celkem 13 %. Dále však výrazně stoupala potřeba brambor pro lihovarnický průmysl, především u velkostatků a soukromých majitelů lihovarů. Stávalo se, že proto chyběly brambory pro lidský konzum. Výkupní ceny od pěstitelů často nedosahovaly ani výrobních nákladů. Tato situace, vzniklá především koncem 19. století, vedla zemědělce stále více k úvahám o potřebě vytvoření organizace, která by je chránila nejen před nevýhodnou cenovou politikou soukromého zemědělského průmyslu, ale současně i pomohla zajišťovat vhodnou a kvalitní sadbu, stroje, zařízení, hnojiva apod. Převládl proto názor budovat vlastní zemědělský družstevní průmysl, především lihovary, škrobárny, sušárny a drožďárny. V takových podnicích by se zemědělci stávali spolupodílníky, případně i vlastníky a měli tak přímou účast na řízení a organizaci podniků, ale především i na hospodářských výsledcích tohoto družstevního průmyslu. 3

V roce 216 bylo v ČR podle údajů ČSÚ sklizeno celkem 29 551 ha brambor, z toho v zemědělském sektoru 23 414 ha a v rámci samozásobení domácností (plochy do 1 ha) 6 137 ha. To odpovídá ramborářství v ČR a EU Ing. Josef Králíček meziročnímu poklesu o více jak 1 %. Celková produkce brambor dosáhla 831 132 tun. Průměrný hektarový výnos u brambor celkem dosáhl 28,13 t/ha. Sklizeň brambor v ČR v roce 216 STATISTICKÁ DATA ČESKÁ REPULIKA Ukazatel Plochy za zemědělský sektor (ha) Odhad ploch za domácnosti (ha) Plochy (ha) celkem Průměrný hektarový výnos (t/ha) Celková produkce brambor (t) rambory rané 1 111 1 258 2 369 17,79 42 149 rambory ostatní 19 385 4 879 24 264 29,66 719 597 rambory sadbové 2 918 2 918 17,46 69 386 rambory celkem 23 414 6 137 29 551 28,13 831 132 Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor celkem v ČR po dopočtu domácností Marketingový rok Zemědělský sektor (ha) Produkční plochy Domácnosti (ha) Celkem (ha) Průměrný výnos (t/ha) Celková produkce (t) 24/5 35 971 6 167 42 138 23,57 993 23 25/6 36 71 5 136 4127 28,5 1 155 996 26/7 3 26 8 523 38 549 21,7 836 614 27/8 31 98 8 336 4 244 24,79 997 671 28/9 29 788 8 28 37 816 25, 945 234 29/1 28 734 7 988 36 722 25,29 928 752 21/11 27 79 7 971 35 5 23,45 821 862 211/12 26 45 7 13 33 58 29, 973 859 212/13 23 652 6 417 3 69 26,77 84 98 213/14 23 25 6 96 29 31 22,8 646 871 214/15 23 993 6 96 3 89 27,68 832 762 215/16 22 681 6 13 28 694 21,6 64 348 216/17 23 414 6 137 29 551 28,13 831 132 4

Porovnání produkčních ploch brambor ostatních podle krajů bez dopočtu domácností (ha) Region 21 211 212 213 214 215 216 Hl. m. Praha 12 1 7 6 6 5 1 Středočeský 5 226 5 89 4 543 4 456 4 676 4 285 4 5 Jihočeský 2 971 2 845 2 588 2 59 2 546 4 289 2 66 Plzeňský 76 784 792 76 912 871 94 Karlovarský 11 95 117 81 84 65 96 Ústecký 49 36 364 357 423 371 419 Liberecký 19 188 151 153 145 154 161 Královéhradecký 1 8 1 799 77 756 755 794 Pardubický 1 53 1 25 91 96 914 922 995 Vysočina 7 62 7 3 6 25 5 97 6 277 6 11 6 16 Jihomoravský 1 384 1 472 1 22 1 213 1 428 1 193 1 354 Olomoucký 647 445 389 397 43 376 39 Zlínský 318 271 251 243 222 265 273 Moravskoslezský 958 744 83 767 757 782 777 Česká republika 22 124 21 332 19 121 19 22 19 548 18 911 19 385 RAMORY RANÉ Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor raných v ČR po dopočtu domácností Rok Zemědělský sektor (ha) Produkční plochy Domácnosti (ha) Celkem (ha) Průměrný výnos (t/ha) Celková produkce (t) 24 6 379 1 29 7 588 19,86 15 71 25 2 266 1 7 3 273 18,8 61 534 26 1 566 1 745 3 311 17,68 58 54 27 1 819 1 77 3 526 16,58 58 454 28 1 753 1 646 3 399 16,36 55 622 29 1 654 1 638 3 292 17,34 57 75 21 1 341 1 634 2 975 16,84 5 113 211 1 575 1 462 3 37 17,32 52 63 212 1 263 1 315 2 578 16,78 43 248 213 854 1 25 2 14 14,48 3 463 214 1 196 1 1 2 446 19,4 46 587 215 946 1 233 2 179 17,29 37 675 216 1 111 1 258 2 369 17,79 42 149 5

RAMORY OSTATNÍ Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor ostatních v ČR Hospodářský rok Zemědělský sektor (ha) Produkční plochy Domácnosti (ha) Celkem (ha) Průměrný výnos (t/ha) Celková produkce (t) 26/7 19 559 6 778 26337 22,34 588 495 27/8 21 41 6 629 28 39 24,97 7 95 28/9 19 562 6 382 25 944 25,54 662 75 29/1 18 827 6 35 25 177 25,64 645 51 21/11 17 974 6 337 24 311 23,18 563 646 211/12 18 228 5 668 23 896 28,81 688 397 212/13 19 121 5 12 24 223 28,28 685 129 213/14 19 22 4 846 24 66 23,9 555 778 214/15 19 548 4 846 24 394 29,36 716 248 215/16 18 911 4 78 23 691 21,77 515 712 216/17 19 385 4 879 24 264 29,66 719 597 RAMORY PRO PRODUKCI ŠKROU Vývoj produkčních ploch a produkce brambor na výrobu škrobu Rok sklizně Produkční plocha (ha) Zpracováno brambor (t) Množství vyrobeného škrobu (t) Průměrná škrobnatost (%) Průměrný výnos brambor (t/ha) Průměrný výnos škrobu (t/ha) Průměrná cena brambor (Kč/t) 24/5 5 173 147 898 33 644 2,11 28,65 6,6 2 4 25/6 5 257 166 353 36 281 18,8 31,7 7, 1 815 26/7 4 857 11 576 25 16 19,81 23, 5,3 1 89 27/8 4 521 149 622 32 692 18,86 33, 7,3 1 96 28/9 4 216 136 177 3 15 19,18 33, 7,5 1 82 29/1 4 378 136 581 29 618 18,7 33, 7,2 1 777 21/11 4 122 125 685 26 71 18,2 31, 6,6 1 75 211/12 3 14 148 441 3 552 17,6 47,8 9,8 1 95 212/13 3 79 123 89 26 585 18,3 33,4 7,1 2 4 213/14 3 985 11 79 23 113 18,4 27,6 5,8 2 4 214/15 4 67 179 496 36 36 17,2 38,4 7,7 2 4 215/16 4 868 127 4 25 842 17,3 26,1 5,3 2 4 ZAHRANIČNÍ OCHOD Dovoz a vývoz brambor konzumních ostatních Ukazatel/Rok 29/1 21/11 211/12 212/13 213/14 214/15 215/16 Dovoz 114 22 156 13 85 92 85 977 178 5 142 15 215 482 Vývoz 35 95 41 369 32 34 44 194 22 67 23 55 23 716 6

STATISTICKÁ DATA EU Celková osázená plocha v EU 28 dosáhla v roce 216 1,77 mil. ha (215 1,692 mil. ha). Předpokládá se sklizeň v objemu 54,5 mil. tun (215 53,4 mil. tun). To by znamenalo druhou nejnižší produkci za posledních 1 let. Rozhodující bramborářské země EU (Německo, Francie, Nizozemsko, elgie a Velká ritánie) předpokládají v roce 216 ve srovnání s rokem 215 pokles produkce konzumních brambor o 1,6 % na celkových 24,9 mil. tun. Ve srovnání s průměrem 5 let se jedná o 2,2% pokles. Předpokládá se průměrný hektarový výnos na úrovni 45,1 t/ha. Vývoj osázených ploch brambor ve vybraných zemích (tis. ha) Stát 211 212 213 214 215 216* elgie 82,3 67, 75,4 81,1 78,5 88,3 ulharsko 16,2 14,9 12,6 14, 1, 1, ČR 26,5 23,7 23,2 24, 22,7 23,4 Dánsko 41,6 39,5 39,8 42,1 43, 46, Německo 258,7 238,3 242,8 245,1 236,7 235,5 Estonsko 9,2 8,8 4,6 4,3 3,8 5,6 Irsko 1,4 9, 1,4 9,6 8,4 8,8 Řecko 28,5 24,2 32,7 2,1 25,3 24,2 Španělsko 79,9 73,3 71,1 73,7 72,8 71,5 Chorvatsko 1,9 1,2 1, 1, 1, 1, Francie 157,8 154,1 16,7 166,2 159, 166,3 Itálie 62,1 58,7 53,8 61,6 5,3 48,3 Kypr 4,5 4,7 4,6 4,7 4,8 3,9 Lotyšsko 14,4 12,2 12,4 14, 1,2 14, Litva 37,3 31,7 28,2 22,6 23,1 26,2 Lucembursko,6,6,6,6,6,6 Maďarsko 21, 22,1 2,3 21,3 18,4 15,4 Malta,7,7,7,7,7,7 Nizozemsko 159,2 149,8 155,8 156,4 156,9 157,5 Rakousko 21,8 21,1 21,1 21,4 2,4 21,2 Polsko 393, 373, 337,2 266,9 38, 355,4 Portugalsko 26,5 26,5 26,7 28, 25,7 24,4 Rumunsko 228,9 216,8 27, 25, 164,4 185,3 Slovinsko 3,6 3,4 3,3 3,6 3,3 3,1 Slovensko 1,4 8,9 9, 9,3 8,1 8,3 Finsko 24,4 2,7 22,1 22,1 22,1 21,7 Švédsko 27,7 24,8 23,8 24, 23,2 24,1 Velká ritánie 146, 149, 139, 121,1 111,6 116,2 EU 15 113, 157, 168, 189, 134,5 1 54,7 EU 28 1962, 1825, 1774, 1721, 1635,8 1 77,3 * předpoklad 7

Sklizňové plochy konzumních brambor v EU 5 (ha) Země 21/11 211/12 212/13 213/14 214/15 215/16 216/17* Nizozemsko 72 971 72 67 67 452 7 7 74 89 71 9 72 8 Francie 19 364 113 48 113 24 117 15 121 41 118 89 125 25 elgie 78 641 79 483 73 65 76 21 8 434 79 54 9 727 Německo 165 687 172 821 157 5 161 8 167 1 16 416 164 5 Velká ritánie 11 611 19 63 15 8 16 14 6 96 251 99 2 EU 5 537 274 547 994 511 988 531 86 547 633 526 961 552 477 * předpoklad Sklizně brambor v SRN v letech 215 a 216 Plocha v tis. ha Výnosy v t/ha Sklizeň v tis. tun Země stát 215 216 215 216 215 216 ádensko-würtembersko 4,7 5, 37, 35, 173,8 176,6 avorsko 4, 4,3 35,4 45,5 1415,2 1833,7 raniborsko 9,2 9,5 35,2 22,8 322,5 216,7 Hesensko 3,7 4,4 35,6 33,6 132,9 147,5 Meklenbursko Přední Pomořansko 11,3 11,5 35,3 36,8 397,5 422,7 Dolní Sasko 15,9 12,4 48,1 47,2 599,2 4834,2 Severní Porýní Westfálsko 28,5 27,6 5,9 43,8 1453,7 121,5 Porýní Falcko 7,2 7,8 33,8 36,2 244,8 283,3 Sársko,1,1 29,7 21,7 3,6 2,6 Sasko 6,4 6,3 4,2 38,8 255,4 245,6 Sasko Anhaltsko 12,6 13,4 46,2 38,4 584,2 514,1 Šlesvicko Holštýnsko 5,2 5,2 42, 42,3 218,9 222,1 Durynsko 1,8 1,8 37,9 36,9 67,6 66,7 SRN 236,7 235,5 43,6 43,2 137,2 1176,6 Užití a bilance brambor v Polsku (tis. tun) Ukazatel 211/12 212/13 213/14 214/15 215/16 216/17* Produkce 9 362 9 41 7 29 7 689 6 314 9 12 Dovoz 138 94 26 132 164 1 Zásoba celkem 9 5 9 135 7 496 7 821 6 478 9 22 Užití na farmě: 4 699 4 11 2 921 3 88 2 2 3 75 sadba 933 875 695 77 768 75 krmení 2 436 1 896 1 26 1 138 12 1 86 vlastní spotřeba 1 33 1 33 1 2 1 18 1 15 1 14 Prodej na trhu: 3 981 4 284 3 975 4 133 4 88 4 47 konzumní brambory 2 345 2 28 2 1 2 5 2 2 brambory na zpracování 1 611 1 935 1 834 2 61 2 72 2 41 vývoz 25 69 41 22 16 6 Odpady a ztráty 82 75 6 6 54 1 * předpoklad 8

rambory zdravá potravina Ing. Jaroslav Čepl, CSc. rambory jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin, větší význam pro lidskou výživu mají ve světovém měřítku pouze pšenice, rýže a kukuřice. V našich podmínkách jsou druhou nejdůležitější potravinou. rambory se pěstují takřka na celé zeměkouli, za což vděčí nenáročnosti na přírodní podmínky a v porovnání s jinými plodinami vysokým hektarovým výnosům. Jejich široká adopce v evropském zemědělství na přelomu 18. a 19. století zajistila zpočátku dostatek potravin a ochránila obyvatelstvo před kurdějemi. Na druhou stranu pak nastala situace, kdy se spoléhání na brambory jako na lehce dostupnou potravinu v Evropě krutě vymstilo. V polovině 19. století napadla v Irsku porosty plíseň bramboru, v důsledku hladomoru zemřel milión obyvatel a další milion emigroval do USA. Podobná situace se opakovala v Německu uprostřed první světové války. rambory jsou nejlepším potravinovým koncentrátem na světě a zároveň levným zdrojem energie a nutričně významných látek. Čerpáme z nich asi 14 % pokrmové energie. Jsou bohaté na minerály, vitamíny, bílkoviny a jsou téměř bez tuku. Podle dietologů představuje zdravá strava vyvážené zastoupení tří hlavních složek: sacharidů, tuků a bílkovin, přičemž více než polovina energetického příjmu by měla být hrazena sacharidy, méně než jedna třetina tuky a kolem 15 % bílkovinami. Tomu brambory zcela odpovídají, protože konzumací 1 g brambor přijmeme pouze 3 KJ, z toho ze sacharidů 275 KJ, z tuků 5 a z bílkovin 2 KJ. Pro lepší představu zůstaňme dále u hlízy, která má hmotnost 1 g. Podle odrůdy, termínu sklizně i délky a způsobu skladování obsahuje asi 22 g sušiny a 78 g vody. V sušině jsou obsaženy zejména sacharidy 18,5 g, dusíkaté látky 1,9 g a minimum tuků,1 g Sacharidy jsou zastoupeny ze 75 % škrobem (15,4 g), což je polysacharid, skládající se z amylázy a amylopektinu. Škrob má vedle uplatnění v mnoha průmyslových odvětvích (potravinářský, textilní, papírenský a mnoho dalších) i dietetický význam pro lidský organismus, kde je postupně odbouráván až na glukózu. Jednoduchých cukrů obsahují bramborové hlízy nízké množství (,8 g), obsah vlákniny (nestravitelný polysacharid) je i přes nižší množství (2,2 g) významný. Dusíkaté látky (hrubé bílkoviny), podle klasifikace dle molekulové hmotnosti obsahují rovnocenný podíl bílkovin a nebílkovinných N látek. ílkoviny hlíz brambor patří mezi nutričně nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu. Pro udržování dusíkaté bilance dospělých lidí má bramborová bílkovina dokonce vyšší nutriční hodnotu než hovězí maso, či maso tuňáka. Obsah vitaminů a jejich procentní podíl z denní potřeby uvádí následující tabulka. Obsah vitaminů v hlízách brambor Vitamin Obsah v hlíze o hmotnosti 1 g Podíl z denní potřeby (%) L-askorbová kyselina (vit. C) 2 mg 33 1 thiamin,1 mg 5 2 riboflavin,3 mg 2 3 niacin 1,1 mg 6 6 pyridoxin,2 mg 9 Kyselina listová 18 μg 5 Kyselina pantotenová,3 mg 3 Vitamin K 2,9 μg 4 Jsou rovněž zdrojem minerálů, známý je především jejich vysoký obsah draslíku, který pokrývá 15 % denní potřeby, obsahují i významné množství hořčíku, železa, fosforu, manganu a dokonce i jódu, molybdenu a selenu. V posledních letech se výzkumníci snaží zvýšit přirozený obsah vitaminů a minerálů a to cestou výběru vhodných pěstitelských opatření (výběr pozemků, volba technologie pěstování) nebo přímo dotací vybraných prvků rostlinám v hnojivu (selen, jód). Obsah prvků v hlízách brambor Prvek Obsah v hlíze v mg na 1 g Podíl z denní potřeby (%) Vápník 1 1 Měď,1 7 Železo,5 4 Hořčík 22 5 Mangan,1 7 Fosfor 78 6 Draslík 45 15 Selen,5 1 Sodík 2 2 Zinek,5 2 9

rambory jsou jedním z nejbohatších zdrojů antioxidantů v lidské výživě. Antioxidanty představují obranný systém vůči účinkům volných radikálů na lidský organismus Volné radikály jsou atomy nebo skupiny atomů s lichým počtem elektronů, které vznikají, když kyslík reaguje s molekulami. Tyto vysoce reaktivní radikály poté způsobí řetězovou reakci. Jejich nebezpečí vyplývá ze schopnosti poškodit důležité části buněk, jako je DNA a buněčná membrána. Za těchto okolností pak buňky špatně fungují nebo umírají. Volné radikály mohou způsobit rakovinu, předčasné stárnutí, onemocnění srdce a cév a vážně porušit imunitní systém. Antioxidanty jsou molekuly, které reagují s volnými radikály a ukončují tak řetězovou reakci předtím, než dojde k poškození důležitých buněk. Mezi antioxidanty, které obsahují hlízy brambor, patří zejména polyfenoly (L tyroxin, kyselina chlorogenová, kávová kyselina, anthokyany), karotenoidy (beta karoten, lutein a zeaxanthin), tokoferoly (vit. E), L askorbová kyselina a selen. Není bez zajímavosti, že barevné hlízy vykazují 2 3 vyšší antioxidační potenciál, protože dochází k synergickému působení mezi anthokyany a vitaminem C. V České republice patří brambory k oblíbenému jídlu v mnoha podobách. Nejčastěji jako přílohy, a to vařené (ve vodě nebo páře, ve slupce i po oloupání), nebo jako kaše a bramborové knedlíky, či jako hlavní součást bramborového salátu. Dále dušené v malém množství vody, pečené (celé nebo krájené ve slupce), zapékané po oloupání a smažené na tuku (hranolky, vlnky, americké brambory se slupkou, lupínky, bramborák). Zdaleka není možné vyjmenovat všechny možné kombinace a způsoby přípravy brambor pro náš stůl, i to však svědčí o jejich vysoké oblibě. Současně jsou brambory hodnotným a vyváženým zdrojem energie a nutričně významných látek. Tepelnou úpravou však jejich obsah klesá, což lze částečně eliminovat vhodnou přípravou (vaření v páře, dušení v malém množství vody, vhodné nádobí apod.). Další ztrátu významných látek lze snížit konzumací hlíz se slupkou. Slupka brambor obsahuje většinu bramborové vlákniny a těsně pod slupkou se nachází mnoho dalších výživově důležitých složek (zejména vitaminu C). Hlízy se musí jen pečlivě umýt, vyloučit nazelenalé hlízy a odstranit případné klíčky. Z výše uvedených informací vyplývá, že konzumace brambor je lidskému organismu velmi prospěšná. Jak je však známo, hlízy brambor mohou obsahovat i z hlediska lidské výživy škodlivé látky. Jde zejména o toxické glykoalkaloidy, především pak solanin a chaconin. Jejich hladina je však sledována a při standardním způsobu skladování ve tmě by ke zvýšení obsahu (nad 2 mg/kg) nemělo dojít. Další nebezpečí může plynout z nadměrné konzumace smažených výrobků z brambor. To však platí u všech potravin, které obsahují cukry a jsou upravovány teplotou vyšší než 13 C UŽITÍ RAMOR KONZUMNÍCH POZDNÍCH DLE VARNÝCH TYPŮ Varný typ Konzistence Užití A pevná, nerozvářivá, lojovitá do salátů, jako příloha polopevná, polomoučná, nerozvářivá nebo slabě rozvářivá pro přípravu jídel všeho druhu, jako příloha C měkká, moučná, středně rozvářivá především pro přípravu těst a kaší 1

Aktuální situace v bramborářství a aktivity svazu (ílá kniha o bramborách) Ing. Miloslav Chlan ÚVOD Rozhodnutí vypracovat ílou knihu o bramborách (dále jen Kniha) vzniklo z iniciativy Komoditní rady pro brambory při Agrární komoře ČR, z iniciativy samotných pěstitelů, Českého bramborářského svazu, Výzkumného ústavu bramborářského a Agrární komory ČR. Text Knihy byl v průběhu příprav konzultován s Ministerstvem zemědělství České republiky. Kniha navrhuje opatření pro realizaci indikativních ukazatelů uvedených ve Strategii Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 23 schválené vládou České republiky v květnu roku 216 a dále rozpracovává hlavní závěry této strategie v oblasti bramborářství. Pro naplnění této strategie je nutné zachovat pro komoditu brambory stávající systém různých podpor a preferencí, které začaly být používány v roce 215 a dříve. Komplexně shrnuje stav a vývoj komodity brambory za sledované období od roku 26 do současnosti. Věnuje se popisu a komentáři produkčních údajů, které pocházejí z oficiálních zdrojů. Kniha reaguje na fakt, že se brambory řadí mezi tzv. citlivé komodity, beze sporu patří mezi základní potraviny, resp. zeleninu a hrají významnou roli i jako surovina pro zpracovatelský průmysl. rambory zaujímají velmi důležité místo ve výživě obyvatelstva a díky jejich nutričním vlastnostem jsou nejen tradiční, ale i moderní potravinou. Obsahují velké množství minerálů a vitamínů, s minimálním množstvím tuku. Jejich zásaditá povaha vyvažuje kyselinotvorný vliv jiných potravin. V osevním postupu jsou jednoznačně zlepšující plodinou a přerušují sledy obilovin a řepky. 1. Upozornit na problémy bramborářství v České republice, resp. na nízkou stabilitu produkce, dlouhodobé snižování soběstačnosti, osázených ploch a produkce brambor. ČLÁNEK I. CÍLE 2. Navrhnout reálná opatření, která zvýší kvalitu domácí produkce brambor, zvýší rentabilitu pěstování, výnosy a stabilizují jejich produkci i v letech nepříznivých pro pěstování. 3. Podpořit a přesvědčit zemědělce o výhodnosti pěstování brambor z hlediska diverzifikace podnikání, struktury plodin a zlepšení úrodnosti půdy v rámci jejich zařazení do osevního sledu. 4. Navrhnout opatření k rozšíření osázených ploch na takovou úroveň, aby byla zabezpečena 1% soběstačnost ve spotřebě konzumních brambor. 5. Vytvořit podmínky pro rozvoj aktivit tuzemských zpracovatelů brambor. 6. Vytvořit systém propagace spotřeby brambor a výrobků z nich na obdobné úrovni, jak je to běžné ve většině vyspělých bramborářských států Evropy. 7. Postupně navyšovat osázené plochy brambor podle užitkových směrů takto (údaje v ha): Užitkový směr Rok 215 22 225 23 Konzumní 14 99 17 2 2 Produkce škrobu 4 868 6 6 6 Sadba 2 823 3 3 2 3 2 Celkem 22 681 26 29 2 29 2 11

ČLÁNEK II. ANALÝZA STAVU RAMORÁŘSTVÍ V LETECH 215 26 1. Vývoj osázených ploch brambor v zemědělském sektoru podle užitkových směrů. Kniha se (s výjimkou problematiky soběstačnosti) nezabývá plochou a produkcí brambor v nezemědělském sektoru (u drobných pěstitelů). Tyto do budoucna závisí na nabídce brambor na trhu, jejich ceně a kvalitě. Uváděný vývoj ploch a produkce užitkového směru konzumních brambor zahrnuje společně rané a pozdní konzumní brambory. Plocha raných brambor poklesla pod úroveň 1 ha. 5 mil. Kč je pro pěstitele konzumních brambor málo motivující. Plocha (ha) 25 2 15 1 5 Vývoj osázených ploch a produkce konzumních brambor 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Plocha (ha) Produkce (t) 7 6 5 4 3 2 1 Produkce (t) Plocha (ha) 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj osázených ploch a produkce brambor v ČR celkem 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Produkce (t) Z grafu je také patrné, že snižující se trend osázených ploch celkem zcela nekopíruje snižování jejich produkce. Uvedené znamená, že u pěstování zůstávají již jen velmi dobří bramboráři, kteří mají kvalitní personál a potřebnou mechanizaci pro zajištění moderní technologie a dokáží se přizpůsobit novým požadavkům trhu. 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Plocha (ha) Produkce (t) Z grafu je patrný trendový pokles celkové plochy brambor ve sledovaných letech. Meziroční poklesy v posledních letech se zpomalily. Důvodem byl nárůst ploch brambor pro výrobu škrobu. Skutečný nárůst osázených ploch brambor pro výrobu škrobu a poklesy ploch konzumních a sadbových brambor ukazují následující grafy. Klesající trend osázených ploch a produkce konzumních brambor jsou dobře patrné z níže uvedeného grafu. Stabilizace ploch a produkce je závislá zejména na úrovni farmářských cen v předchozí sezóně. Pokud domácí pěstitelé na bramborách vydělají, pak nemají tendenci dál snižovat plochy a někteří osází i více pro volný trh. Naopak výrazný pokles ploch brambor je po mimořádně úrodných letech, kdy obvykle díky velmi levným dovozům přebytků brambor ze západní Evropy poklesne cena domácí produkce pod výrobní náklady tuzemských pěstitelů. Nejvíce je to patrné mezi roky 27 a 28, 211 a 212, nebo 214 a 215. U konzumních brambor pokles pokračuje i přes zahájení poskytování přímých plateb od roku 215. Ze souhrnu vyplývá, že sazba na hektar vycházející z celkové částky Plocha (ha) 6 5 4 3 2 1 Vývoj osázených ploch a produkce brambor pro výrobu škrobu 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Plocha (ha) Produkce (t) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Plochy brambor určených pro výrobu škrobu téměř nepřetržitě klesaly od roku 25, kdy bylo osázeno 5 257 ha, až do roku 211 poklesly na 3 14 ha. Od roku 212 ministerstvo zemědělství přijalo opatření na podporu pěstitelů brambor pro výrobu škrobu, která byla následně transformována v novém plánovacím období na přímé platby na hektar. Z grafu je dále patrný trend nižšího nárůstu osázených ploch mezi ročníky 214 a 215. Z výše uvedeného grafu produkce je vidět i známý fakt, že brambory pro výrobu škrobu působí na stabilizaci pěstování ostatních užitkových směrů. V méně úrodných letech 26, 213 a 215 výrazněji klesla jejich produkce, než by odpovídalo osázeným plochám. Naopak v úrod- Produkce (t) 12

ných letech 211 a 214 byla produkce mnohem vyšší. Z uvedeného faktu a také z důvodu zachování tuzemské produkce škrobu je dlouhodobě zachovávána vysoká státní podpora pěstování brambor pro produkci škrobu v bramborářsky významných státech Evropské unie. Plocha (ha) 4 5 4 3 5 3 2 5 2 1 5 1 5 Vývoj osázených ploch a produkce sadby brambor 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Plocha (ha) Produkce (t) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Množitelské plochy bramborové sadby v podstatě kopírují snižující se plochy konzumních brambor. Tento nepříznivý trend je třeba zvrátit vyšším podílem užití uznané sadby brambor při zakládání porostů. Uznaná (certifikovaná) sadba je jednoznačně významným intenzifikačním faktorem s pozitivním dopadem na ekonomiku pěstování. Je třeba zachovat podporu prostřednictvím dotačního programu 3. e., který se týká preventivních opatření proti šíření karanténních bakterióz bramboru v uzavřených sadbových oblastech. V této souvislosti by bylo žádoucí navýšit limit poskytování finančních prostředků v rámci de minimis z 15 EUR (na podnik a tři po sobě jdoucí účetní období) na 3 EUR. 2. Investice v bramborářství nebyly prioritou zemědělců po mnoho let. Je nutné konstatovat, že pěstování brambor je značně podinvestovaným oborem rostlinné výroby. Podle výsledků šetření, které Český bramborářský svaz provedl koncem roku 213, bylo třeba nakoupit strojní vybavení pro pěstování brambor za 351 mil. Kč a vybudovat nebo rekonstruovat sklady brambor za 1,5 mld. Kč. Nedostatečné investice mohou znamenat, že zemědělci nepočítají s pěstováním brambor do budoucnosti. Situace se začíná zlepšovat. V 1. kole žádostí Programu rozvoje venkova v roce 215 uspělo 58 žadatelů bramborářů, kterým bude poskytnuta dotace téměř 6 mil. Kč. Z dat vyplývá, že dotace podpořila investice v bramborářství na úrovni nejméně 15 mil. Kč, což je jen 1 % potřebných celkových investic odhadnutých v roce 213. Produkce (t) 3. Soběstačnost ve spotřebě konzumních brambor v ČR. % 12 1 8 6 4 2 12 83 ČR není dlouhodobě soběstačná v produkci konzumních brambor. Graf vychází z počtu obyvatel 1,5 mil. a průměrné roční spotřeby na obyvatele 69 kg a zahrnuje v tomto případě kromě zemědělského sektoru i produkci domácností, která aktuální čísla soběstačnosti zlepšuje. Jak z grafu vyplývá, stav se v posledních letech zhoršuje. I když pomineme klimatické podmínky hospodářského roku 214/215, je pěstování konzumních brambor z pohledu pěstitelů jednak vysoce nákladové, jednak rizikové. Za stávajících podmínek jejich pěstování není konkurenceschopné v porovnání s pěstitelsky výrazně jednoduššími plodinami obilninami, řepkou a kukuřicí. Je tedy třeba podpořit pěstování konzumních brambor tak, aby byla zajištěna stabilita produkce a její zvýšení v souladu se Strategií Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 23. 4. Dovozy brambor ze zemí Evropské unie, zejména ve velmi úrodných letech, negativně ovlivňují domácí produkci konzumních brambor a sadby, resp. rozhodování pěstitelů a volbu plodin pro další období. S klesající domácí produkcí se stále více dovážejí brambory nejen na balení a prodej ve slupce, ale i na zpracování. Dovoz výrobků z brambor (včetně bramborového škrobu) po přepočtu na syrové brambory kolísá na úrovni 185 tis. tun za rok. Vývoz výrobků kolísá na úrovni 1 tis. tun za rok. Dále se vyváží asi pětina domácí produkce brambor pro výrobu škrobu. Důvodem je skutečnost, že brambory na škrob v Rakousku zpracovává pouze škrobárna v Gmündu, v těsné blízkosti naší jižní hranice. Menší množství škrobárenských brambor nakupují v zahraničí i tuzemské škrobárny. 66 211 212 213 214 215 81 59 13

t t t 25 2 15 1 5 Z grafu je patrný výrazný nárůst dovozů ve sledovaném období a zároveň mírně klesající objem vývozů brambor. Rozhodující jsou obchody s konzumními bramborami, jak vyplývá z následujícího grafu. Konzumní brambory jsou dováženy zejména z Německa a Francie, vývoz směřuje převážně na Slovensko. Graf zahrnuje dovozy a vývozy brambor ve slupce a nezahrnuje dovozy a vývozy brambor ve výrobcích z brambor. 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Dovoz a vývoz brambor celkem 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Dovoz (t) Vývoz (t) Pokles množitelských ploch sadby brambor negativně ovlivňuje obchodní bilanci tohoto užitkového směru. Zatímco v letech 29 212 převažoval vývoz do zahraničí, v posledním období i z důvodu poklesu ploch domácí produkce stagnuje a roste podíl dovážených partií. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Dovoz a vývoz konzumních brambor 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Dovoz (t) Vývoz (t) Dovoz a vývoz sadby brambor 5. Spotřeba konzumních brambor na obyvatele se od roku 26 pohybuje v úzkém rozmezí od 67 do 72 kg za rok. Pokles domácí produkce brambor je nahrazován dovozem brambor ve slupce i výrobků z nich. Výkyvy ve spotřebě jsou způsobeny jednak cenou v obchodech, někdy obchodní taktikou nadnárodních obchodních řetězců (akce řetězců), i mediálními výstupy. 6. Ceny zemědělských výrobců konzumních brambor (CZV, farmářské ceny). Kč/t 12 1 8 6 4 2 459 981 Vývoj farmářských cen konzumních brambor 6252 935 671 5428 634 3533 333 5 18 4237 6 163 5 346 2 825 5 814 8 225 5 879 6 891 4 865 4 521 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Pozdní Rané Sezónní realizační farmářské ceny konzumních brambor vykazují v jednotlivých obdobích mnohem větší výkyvy, než jsou uvedeny v grafu. Na začátku a na konci sezóny se prolínají ceny ze staré a z nové sklizně, což sledování komplikuje. Farmářské ceny brambor pro výrobu škrobu jsou relativně stabilní a jsou přímo navázány na evropskou cenu bramborového škrobu. K výraznému nárůstu evropských cen u nich došlo od roku 212 z důvodu zrušení výrobních kvót na bramborový škrob a nárůstu jeho ceny. Ceny brambor placené tuzemskými škrobárnami jsou dlouhodobě srovnatelné s výrobci škrobu v západní Evropě. Ceny bramborové sadby jsou ovlivněny cenovou úrovní v Německu a Nizozemsku. Výjimkou jsou ceny sadby škrobárenských odrůd, které jsou u nás dlouhodobě nižší. Důvodem je používaný a fungující systém množení sadby tuzemskými škrobárnami. 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Dovoz (t) Vývoz (t) 14

ČLÁNEK III. OPATŘENÍ PRO REALIZACI DEKLAROVANÝCH CÍLŮ A JEJICH ZDŮVODNĚNÍ Dosažení deklarovaných cílů v článku I a indikativních ukazatelů, uvedených ve Strategii Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 23, vyžaduje realizaci následujících opatření: 1. Zavádění nových inovativních agrotechnických opatření použitelných při pěstování brambor, zaměřených na využití výnosového potenciálu nových odrůd brambor při zachování stability a vysoké kvality produkce. Toto opatření je nezbytné pro udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti domácího bramborářství v rámci Evropy. Hlavní odpovědnost mají samotní pěstitelé. Stát jim může pomoci finanční podporou konkrétně cílených výzkumných úkolů, podporou domácího šlechtění brambor a komoditního poradenství: a. MZe ČR podporuje výzkumné projekty zaměřené na brambory, které by měly být ve výzkumných programech prioritou. rambory jsou v poslední době podceňovány jako zlepšující plodina osevních sledů i jako základní a zdravá potravina. Výzkumné projekty by se měly zacílit na zlepšování technologie pěstování, ochranu proti škodlivým činitelům a vnitřní kvalitu brambor, se kterou jsou spotřebitelé dlouhodobě nespokojeni. Také je třeba zacílit na projekty zaměřené na nová agrotechnická opatření omezující vlivy extrémních výkyvů počasí, na zvýšení výnosů brambor na hektar, na nové a šetrné využívání hnojiv a pesticidů při pěstování brambor. Důležitá je podpora závlah, které jsou u brambor nejen stabilizujícím prvkem výnosu, ale rozhodujícím způsobem ovlivňují kvalitu produktu a ochranu proti některým chorobám. b. MZe ČR bude pokračovat v podpoře šlechtění brambor v rozsahu národního dotačního programu 3. d. Podpora tvorby rostlinných genotypů a plně saturovat požadavky žadatelů v plné výši tak, jak tomu bylo v posledních letech. Domácí šlechtění brambor přímo ovlivňuje náklady na jejich pěstování, neboť kolik bude stát sadba brambor pro naše pěstitele, je dáno kromě úrovní cen v západní Evropě i konkurencí domácích šlechtitelů. c. Pro rychlý a efektivní přenos nových informací a inovací v oboru do praxe je nutné zvýšit procento financování pořádání seminářů podle národního dotačního programu 9. A.b.3), např. na 8 % a navýšit prostředky v rámci Programu rozvoje venkova pro opatření M1 Předávání znalostí a informační akce (operace 1.1.1 Vzdělávací akce a 1.2.1 Informační akce) úroveň minulého plánovacího období tak, aby byla větší šance na kvalitní a rychlé předávání informací pěstitelům i laické veřejnosti. Pro opatření M1 byla nově stanovena spoluúčast žadatele 15 %. Navrhováno je tuto spoluúčast snížit např. na 5 %, nebo ji úplně zrušit. d. MZe ČR předpokládá zachování financování podpory preventivních opatření pro uzavřené pěstební oblasti prostřednictvím dotačního programu 3. e., který se týká podpory preventivních opatření proti šíření karanténních bakterióz bramboru v uzavřených pěstebních oblastech. V této věci jde o zachování unikátního systému pro oblasti, které jsou vhodné pro množení domácí a zdravotně nezávadné sadby. Program je financován formou de minimis. Pro velké i menší podniky pěstující brambory ve větším rozsahu, ale i ty, které využívají i jiné programy financované podle de minimis, je limit 15 na 3 roky a žadatele nedostačující. MZe ČR předložilo Evropské komisi žádost o navýšení tohoto limitu na 3 na 3 roky a žadatele. Žádost je ve fázi posuzování a projednávání Evropskou komisí. e. Je nutné dlouhodobě zachovat v rámci národních dotací dotační program 3. c. Podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod. Sadba brambor je základním intenzifikačním opatřením při pěstování brambor. Její kvalita přímo ovlivňuje ekonomiku pěstování brambor. Uznaná sadba splňuje před- 15

poklady pro export do zahraničí. MZe ČR vyčlenilo na tento účel dostatek finančních prostředků, v současné době se podpora poskytuje v plné výši, nedochází ke krácení finančních prostředků. f. Dlouhodobě je nutné udržet podporu na zkoušky odrůd pro Seznamy doporučených odrůd pro konzumní brambory a pro brambory určené k výrobě bramborového škrobu ze strany MZe ČR. Zde se jedná o zachování posledního nezávislého zdroje informací pro pěstitele. Do zkoušení je nutné zahrnout i v ČR neregistrované odrůdy, které jsou zapsány v Evropském katalogu odrůd. V takovém případě předpokládáme, že podpora pro zkoušky v ČR neregistrovaných odrůd bude omezena finančně (nebo počtem zkoušených odrůd). 2. V rámci Programu rozvoje venkova operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků zachování mimořádného preferenčního bodového zvýhodnění pro podpory projektů týkajících se citlivých komodit, včetně brambor. a. Zvýhodnění žádostí pěstitelů brambor o podpory investic do výstavby a rekonstrukce skladů brambor a na pořízení speciálních mobilních strojů pro brambory je klíčovým opatřením ministerstva zemědělství pro zachování dlouhodobého a konkurenceschopného pěstování brambor v Česku. Použití nových a moderních technologií přispěje ke zvýšení výnosů a kvality produkce a tím i ke konkurenceschopnosti tuzemských bramborářů na volném trhu Evropské unie. Uplatnění nových, nebo inovovaných postupů skladování brambor umožní větší objem a kvalitu domácí produkce po celou sezonu (do začátku sklizně raných brambor). b. MZe ČR dlouhodobě podporuje nová, prakticky použitelná a efektivní půdoochranná opatření pro pěstování brambor. Důležitá je podpora pokračování polních pokusů na posouzení vlivu obsahu organické hmoty v půdě na její erozní stabilitu a na zkoušení strojů na protierozní kypření a tvarování hrůbků. Zároveň je třeba, aby již odzkoušené protierozní kypřiče a formovače hrůbků byly co nejrychleji používány pěstiteli brambor. Uvedené stroje zároveň zvyšují jímavost srážkové vody povrchem hrůbků a omezují její následný odpar. Uvedené znamená, že jsou i opatřením na omezování vlivu sucha na produkci brambor. c. Mimořádná podpora a samostatné bodové zvýhodnění je žádoucí na nákup speciálních strojů pro pěstování brambor, které budou zařazeny do technologií precizního zemědělství. Jedná se o stroje, které jsou v agregaci běžně vybaveny GPS, přesným sázecím ústrojím, cíleným dávkováním hnojiv při výsadbě hlíz a aplikátory prostředků na ochranu rostlin. d. Efektivní a účelné by bylo vytvoření samostatné obálky pro jednotlivé citlivé komodity v rámci Programu rozvoje venkova tak, jak je tomu u živočišné výroby. Tato problematika bude vzhledem k náročnosti řešení dále diskutována. e. Pokud budou hledány nové podmínky udržitelnosti jednotlivých žádostí na podporu nákupu speciálních strojů pro pěstování a skladování speciálních komodit, pak by u brambor mělo být zvoleno kritérium každoroční osázené plochy brambor. 3. Navýšení objemu finančních prostředků pro konzumní brambory na celkovou částku 17 mil. Kč/rok a zachování stávajícího objemu vyplácení přímých plateb pro brambory na výrobu škrobu. a. Pro pěstitele brambor je velmi významné, že ministerstvo zemědělství zařadilo i konzumní brambory mezi tzv. citlivé komodity. Toto zařazení umožnilo nový způsob podpory pěstování brambor, a to vyplácením přímých plateb na hektar. Máme první zkušenosti s jejich použitím. ohužel nebylo dosaženo základního cíle podpory, tj. zastavení poklesu ploch konzumních brambor. Navrhovaným navýšením prostředků by se zvýšil zájem o pěstování konzumních brambor stejně, jak tomu bylo u brambor pro výrobu škrobu. b. Pro výpočet potřebných finančních prostředků pro přímé platby na konzumní brambory byly použity průměrné nákla dy zjištěné Ústavem zemědělské ekono- 16

miky a informací ve výši 113 36 Kč/ha a osázené plochy v roce 215 ve výši 14 99 ha (ČSÚ). Navrhovány jsou přímé platby v objemu 1 % z celkových nákladů na jejich pěstování ve výši 1,7 mld. Kč, tj. 17 mil. Kč. c. yla diskutována i výše dotace na úrovni 15 % nákladů. Diskuze vycházela z historické zkušenosti z podpor brambor pro výrobu škrobu, kdy se při poklesu podpory pod 14 % průměrných nákladů přestaly plochy navyšovat. U konzumních brambor je toto procento odhadováno na uvedené úrovni 1 %, protože průměrné ceny konzumních brambor jsou vyšší než u brambor určených pro výrobu škrobu. Rychlý nárůst produkčních ploch by zabezpečila podpora na úrovni okolo 15 % průměrných pěstitelských nákladů. d. Pokud by se v následujících letech v rámci VCS (ať už od 217, ale spíše až po roce 22) podařilo zvýšit množství finančních prostředků pro konzumní brambory, mělo by to, vzhledem ke zvýšené potřebě sadby, i další efekty pro šlechtění a množení sadby v ČR. Nicméně je nutné toto vnímat v kontextu celkové aktuální diskuze ohledně případného otevírání alokace na VCS. MZe ČR preferuje spíše navýšit celkovou obálku na 2 %, nebo pokud to bude možné, na 25 %. e. Pro bramborářství jako celek je hodně důležité tak, jak to předpokládá MZe ČR, zachování vyplácení přímých plateb na brambory určené pro výrobu škrobu. Zvýšení nebo snížení objemu zpracovaných brambor pro výrobu v úrodných, nebo neúrodných letech stabilizuje celkový trh s bramborami na národní úrovni. Tempo nárůstu ploch těchto brambor se zpomaluje (v roce 215 se plochy zvýšily jen o 198 ha). Z uvedeného vyplývá, že úroveň přímé platby je dobře nastavena a vede k navýšení ploch brambor, i když se již tempo znatelně zpomaluje. 4. Pro stabilizaci domácí produkce a spotřeby brambor je nutné zachovat a podporovat konkurenceschopný domácí zpracovatelský průmysl. Je nutné zachovat přístup k investičním podporám malých a středních zpracovatelských podniků, ale i v mimořádných případech toto umožnit velkým podnikům. Mimořádným případem by měly být podniky, které na našem území splňují podmínku malého nebo středního podniku. Pokud by návrhy byly uplatněny, rozšířil by se potenciál rozvoje zpracovatelského průmyslu v ČR. Příslib získání dotace by byl klíčový pro zahraniční vlastníky, proč investovat v České republice. 5. Spotřebu domácí produkce brambor a výrobků z nich je třeba zvýšit efektivní informační a propagační kampaní cílenou pro širokou veřejnost prostřednictvím Marketingového fondu. V ČR chybí systematická podpora propagace spotřeby brambor a výrobků z nich. V této věci by určitě pomohlo ustavení Marketingového fondu, který by měl ovlivňovat spotřebu domácí produkce brambor v ČR na mnoho příštích let. Pěstitelé brambor vytvoření tohoto fondu podporují a souhlasí i s určitým finančním příspěvkem. Marketingový fond, nebo jemu podobná instituce, funguje ve většině států v Evropské unii. Marketingový fond, nebo jiný zdroj prostředků na propagaci brambor, je zcela zásadní pro stabilizaci spotřeby domácí produkce brambor. Veřejnost snadno podléhá negativním informacím a polopravdám o bramborách, které je často nesmyslně staví z hlediska nutriční hodnoty a bezpečnosti potravin do špatného světla (glykemický index, kalorická hodnota, akrylamid). Dalším důvodem je způsob prodeje v obchodních řetězcích a stále větší důraz spotřebitelů na vnější vzhled a ne na vnitřní kvalitu. Marketingový fond je vhodný nástroj k propagaci nejen brambor. Důležité bude nastavení jeho financování a rozhodovacích pravomocí. 6. Rozšíření možností pro uznávání organizací producentů, které by obchody svých členů jen organizovaly a plánovaly. Uznávání organizací producentů, které by nemusely přímo obchodovat s bramborami svých členů, ale mohly jen obchody plánovat a organizovat, včetně dojednání základních obchodních podmínek. Následně by každý člen realizoval celý obchod svým jménem. Uvedené je navrženo z důvodu špatné zkušenosti v minulosti s činností organizací producentů brambor, které s produkcí svých členů 17

obchodovaly. Je velmi pravděpodobné, že by vzniklé organizace po nastolení dostatečné důvěry následně začaly s produkcí svých členů i obchodovat. Pro neschválení možnosti uznávání organizací producentů, které by obchody svých členů jen organizovaly a plánovaly, není k dispozici žádný podstatný důvod. Legislativa EU takový postup umožňuje a vznik těchto organizací by jistě posílilo postavení producentů brambor. V aktuálním návrhu nového nařízení vlády, které se v této věci připravuje, jsou již formulovány podmínky tak, že není prakticky možné založení a fungování fiktivních organizací producentů, jak tomu bylo v minulosti. 7. Realizování investičního a provozního podpůrného programu pro závlahy, který by byl využitelný i pěstiteli brambor. a. Je třeba mimořádně podpořit dva až tři pilotní projekty, které by pěstitelům brambor demonstrovaly užití a ekonomiku různých druhů závlahových systémů od nížin až po střední polohy ČR. Na základě získaných zkušeností by se vytvořil program investičních a provozních podpor. Pravděpodobně nejvyšší návratnost závlah je u zeleniny včetně raných brambor, ale klimatické podmínky roku 215 taktéž ukázaly možnost vzniku problému s dostatkem srážkové vody u brambor pěstovaných ve středních a vyšších polohách. Přitom nelze uvažovat o závlahách primárně jako o opatření výrazně zvyšujícím produkci brambor, ale spíše jako o opatření snižujícím propady výroby v nepříznivých ročnících tak, aby vstupy byly vyrovnány odpovídajícími výnosy (tržbami). b. Do programu zadržení vody v krajině by se mělo co nejdříve doplnit zvýšení procenta investiční podpory na projekty (nebo je alespoň bodově zvýhodnit), které kromě cíle zadržení vody v krajině budou zároveň sloužit jako zásoba vody pro závlahy. Rovněž je nutné učinit kroky, které umožní za stanovených podmínek využití spodních vod k závlaze. 8. Kontrolní činnost státní správy Kromě probíhající a neustále se zlepšující cílené kontroly inspekčních orgánů ÚKZÚZ a SZPI (karanténní choroby, kvalita, značení) je nutné důsledně zahájit kontrolu povinnosti dovozců brambor, včetně příhraničních dovozců spojenou s přihlášením k platbě DPH v případě jakéhokoliv prodeje na území ČR. Případy, které tuto povinnost nesplňují, postihovat podle tuzemských zákonů a zveřejňovat, a tak přispívat ke správnému tržnímu prostředí v obchodě s bramborami a rostlinnými komoditami obecně. ČLÁNEK IV. ZÁVĚR V Knize byla využita data ČSÚ. Kniha je veřejným, otevřeným dokumentem a předpokládá se její novelizace v případě, že nastanou skutečnosti, které významným způsobem změní použité informace o bramborářství. Data uvedená v Knize jsou aktuální ke dni 16. června 216. 18

Půdoochranné technologie inovace sázečů brambor rambory jsou v České republice pěstovány většinou na svažitých pozemcích, které jsou ohroženy vodní erozí, a to zejména v období, kdy porost není dostatečně zapojen. Za účelem omezení vodní eroze na ohrožených půdách jsou v zemědělské praxi uplatňovány standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES, dříve GAEC), které povolují pěstovat Jedná se o inovaci sázeče brambor za účelem celkového rozšíření vrcholové plochy hrůbků spojené s vymělčením středové nekolejové brázdy. Vrchol hrůbku má v průřezu miskovitý tvar zešikmený směrem k nekolejové brázdě, u které jsou vytvořeny originálním, autorsky chráněným, důlkovacím kolem čechrané důlky a nahrnuté hrázky (obr. 1). Tato speciální úprava zajišťuje, že je při dešti omezeno stékání srážkové vody z vrcholu hrůbku po jeho boku do kolejové a částečně i do nekolejové brázdy a dochází k nasměrování pohybu vody ke středu hrůbku s hrubší povrchovou strukturou půdy nebo vytvořeným žlábkem, kde dochází k jejímu vsakování do hrůbku. Při nasycení hrůbku vodou, nebo omezení vsakování srážkové vody z jiného důvodu, přetéká voda vzhledem k naklonění povrchu hrůbku do nekolejové brázdy opatřené důlky a hrázkami. Ing. Pavel Růžek, CSc. ÚPRAVA TVARU HRŮKŮ brambory jen na mírně erozně ohrožených pozemcích a s využitím půdoochranných technologií. V rámci standardů DZES 5 je mezi specifické půdoochranné technologie zařazeno podmíněně (dočasně) odkamenění a doporučuje se jeho doplnění důlkováním, hrázkováním, popř. dalšími půdoochrannými postupy. Celkovým zvětšením hrůbků, pozvolnějším zešikmením jejich boků, vymělčením a zmenšením nekolejové brázdy a zúžením kolejové brázdy (vhodné použití kultivačních kol) se zvětšuje plocha pro vsakování a zadržení srážkové vody. Uvedená úprava tvaru hrůbků může mít i další přínos spočívající v udržení vlhkosti půdy uvnitř hrůbku delší dobu v suchých obdobích, což se projevilo nejvíce v suchém roce 215. Tím dochází ke stabilizaci výnosů hlíz v letech s přísušky. Obr. 1: Úprava tvaru hrůbků a důlkování nekolejové brázdy VSAKOVACÍ ŽLÁEK NA CHOLU HRŮKU Další možnou úpravou je vytvoření vsakovacího žlábku na vrcholu hrůbku. Jeho efekt spočívá v zadržení většího množství srážkové vody a její infiltrace do hrůbku a tím zlepšení vodního režimu uvnitř hrůbku. To se příznivě projevuje nejvíce v sušších ročnících s krátkými intenzivními srážkami. Správná funkce souvislého vsakovacího žlábku je však zajištěna v případě, že hrůbky jsou Obr. 2: Přerušovaný vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku orientovány ve směru vrstevnic. Tuto podmínku není snadné v provozních podmínkách vždy splnit. Proto bylo vyvinuto originální zařízení pro vytvoření přerušovaného vsakovacího žlábku (obr. 2), u kterého je voda ze srážek zadržována ve žlábcích oddělených hrázkami i v případě, když jsou hrůbky orientovány s odklonem od vrstevnice, případně na menších svazích po spádnici. Na obr. 3 jsou zachyceny řezy jednotlivými testovanými tvary hrůbků u technologie s odkameněním po simulaci srážek s modrým barvivem. Z obrázků vyplývá, že vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku přispěl k lepší infiltraci vody do hrůbku. Zároveň je zde znázorněno, že do míst, kam byla aplikována hnojiva, se ani po 4 mm srážek nemusí voda dostat. 19

HRŮEK SE VSAKOVACÍM ŽLÁKEM HRŮEK KONVENČNÍ Obr. 3: Ř ez jednotlivými typy hrůbků po simulaci 4 mm srážek s modrým barvivem DŮLKOVÁNÍ A HRÁZKOVÁNÍ Důlkování a hrázkování je opatření, které má při správném provedení vysoký půdoochranný efekt, a to především v období od sázení do vzcházení porostu a v raných fázích vegetace. V této době u brambor hrozí největší riziko vzniku soustředěného povrchového odtoku a následné ztráty půdy vodní erozí. Nevýhodou tohoto opatření je, že po intenzivních srážkách mohou být vytvořené důlky zaneseny splavenou zeminou a musí být proto samostatnou operací obnoveny. V podmínkách ČR bylo v minulosti zkoušeno důlkování jako půdoochranné opatření, nicméně v provozních podmínkách se zatím nerozšířilo. Důlkování a hrázkování je vhodné používat zejména k úpravě nekolejové brázdy. Lopatky na důlkovacím kole je možné natočením přizpůsobit šířce brázdy, nebo požadavkům na směrování a velikost hrázek podle svažitosti pozemku. Lopatky mohou být opatřeny na spodní části 1 3 kypřicími zuby pro dosažení optimálního prokypření a hrubé půdní struktury na dně vytvořených důlků. VARIAILNÍ LOKÁLNÍ APLIKACE MINERÁLNÍCH HNOJIV Rozpustnost granulovaných hnojiv aplikovaných do půdy a zpřístupnění živin rostlinám zásadně ovlivňuje vlhkost půdy. Vyvíjené půdoochranné technologie a modifikované tvary hrůb ků byly sledovány nejen z hlediska protierozního účinku a vlivu na výnos hlíz, ale i z hlediska využití živin, zejména dusíku, z aplikovaných hnojiv. Při lepším a stabilnějším vodním režimu v hrůbku bylo zjištěno vyšší využití živin z aplikovaných hnojiv a následně nižší hodnoty reziduálního dusíku v půdě po sklizni brambor, který může být v následujícím mimovegetačním období vyplaven ve formě nitrátů a podílet se na znečištění vod. Variabilní lokální aplikace hnojiv představuje originální způsob aplikace hnojiv do více míst v hrůbku v různých dávkách, včetně možnosti aplikace menší dávky hnojiva (např. UREAstabil) do sázecí radlice přímo pod hlízu, kam si rostlina po stonku stahuje vodu ze srážek a v důsledku 2 toho je zde vysoké využití živin rostlinami také v sušších letech. Inovovaný systém variabilní aplikace hnojiv umožňuje například aplikovat 7 kg/ ha hnojiva přímo pod hlízu a 14 kg/ha hnojiva vedle hlízy směrem k nekolejové brázdě nebo při vyšších dávkách 7 kg/ha hnojiva pod hlízu, 7 kg/ha hnojiva vedle hlízy směrem ke kolejové brázdě a 14 kg/ha hnojiva směrem k nekolejové brázdě. Přitom dávka a druh hnojiva a jeho umístění v hrůbku je optimalizováno podle konkrétních srážkových a půdních podmínek daného stanoviště, rizika eroze a vyplavování živin do podorničí a navazuje na úpravu tvaru hrůbku spojenou s vytvořením zón s větší vláhovou jistotou pro využití živin z aplikovaných granulovaných hnojiv. Originální je také možnost aplikace hnojiva na dno vsakovacího žlábku (pod povrch půdy) a hnojení brambor pak probíhá formou hnojivé zálivky.

PŮDOOCHRANNÉ A EKOLOGICKÉ PŘÍNOSY Úprava tvaru hrůbků a brázd má příznivý vliv na zadržení srážkové vody, zpomalení a omezení povrchového odtoku, což se pozitivně projevilo na omezení ztráty půdy vodní erozí při pěstování brambor na svažitých pozemcích. Hlavně období po sázení je velmi kritické, povrch půdy je obnažený a vytvořením hrůbků vzniká prostor pro koncentraci povrchové vody a její rychlejší odtok v brázdách, přičemž na svažitých pozemcích dochází k následnému soustřeďování povrchového odtoku a transportu půdních částic. V tomto období dosahovala velikost povrchového odtoku a ztráta půdy výrazně vyšších hodnot než v dalších termínech, kdy už byl povrch hrůbků chráněn rostlinami. Na grafu 1 je porovnán odnos zeminy po zadeštění při úpravě hrůbků při sázení přerušovaným vsakovacím žlábkem + důlkováním nekolejové brázdy (varianta žlábek) ve srovnání s konvenčním tvarem hrůbků (var. konvenční) a s kypřením hrůbků + důlkováním nekolejové brázdy před vzcházením (var. kypření). Všechny varianty poloprovozního pokusu pro hodnocení vlivu úprav hrůbků a brázd na ztrátu půdy vodní erozi byly založeny po spádnici a plocha zadešťovaných parcel byla 2 m 2. Zadešťování a následné měření probíhalo 2 2 minut po sobě s úhrnem srážek 2 24 mm, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování dle metodiky VÚMOP, v.v.i. Zadešťování probíhalo ve 2 termínech, kdy dochází k výskytu přirozených intenzivních srážek a riziko vzniku vodní eroze je vysoké, přičemž porost rostlin ještě není plně zapojen: začátek vzcházení brambor a plné vzejití a vyrovnání porostu (na grafu průměrné hodnoty). Kromě významného omezení rizika vodní eroze dochází úpravou tvaru hrůbků a variabilní aplikací minerálních hnojiv v různých dávkách do různých míst v hrůbku k lepšímu využití živin a ke snížení rizika vyplavení nitrátů mimo dosah kořenů rostlin. Úprava tvaru hrůbků měla pozitivní vliv na dosažené výnosy hlíz v poloprovozním pokusu (graf 2) a vzhledem k lepšímu hospodaření s vodou byly v suchém roce 215 dosaženy výnosy srovnatelné s předcházejícími ročníky. 1 45 8 4 Odnos zeminy t/ha 6 4 2 Konvenční Žlábek Kypření po nasycení půdy vodou přirozená vlhkost Výnos hlíz t/ha 35 3 25 2 15 1 Konvenční Žlábek Kypření Graf 1: Odnos zeminy z porostu brambor s různým tvarem hrůbků po simulaci srážek (Věž, 215) Graf 2: Vliv úpravy tvaru hrůbku na výnos hlíz (Věž 215) ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Inovační pakety k sázeči brambor mají následující konkrétní přínosy pro pěstitele brambor, ochranu vod a trvale udržitelné hospodaření na půdě: Zlepšují zadržení vody ze srážek v upravených hrůbcích a vytváří podmínky pro její efektivní využití rostlinami. Zpomalují soustředěný povrchový odtok, omezují ztrátu půdy erozí, čímž přispívají ke zvýšení půdoochranného účinku při pěstování brambor. Zvyšují využití živin z aplikovaných minerálních hnojiv a omezují riziko znečištění povrchových a podzemních vod Stabilizují výnosy hlíz, a to i v méně příznivých letech pro pěstování brambor (např. 215). Výsledky byly získány za finanční podpory TAČR, projektu č. TA221392 Nové postupy v pěstebních technologiích okopanin šetrné k životnímu prostředí. 21

Ekonomika a rentabilita výroby brambor Ing. Milan Čížek, Ph.D. PLOCHY A PRODUKCE Plochy a produkce brambor prakticky od konce druhé světové války klesají. Dnes mohou již pouze pamětníci s nostalgií vzpomínat, že v roce 1945 jsme na ploše 445 tisíc hektarů vyprodukovali neuvěřitelných 4 722,9 tis. tun brambor, v roce 198 se plocha snížila na 13 tis. ha a produkce na 1921,7 tis. tun. Na přelomu tisíciletí plocha klesla již na 69 tis. ha, produkce na 1 476 tis. tun. Další vývoj zobrazuje graf 1. Graf 1 Vývoj ploch a produkce brambor v ČR 1 4 1 2 1 11 1 9 8 7 Poprvé produkce brambor v České republice poklesla pod 1 mil. tun v hospodářském roce 23/24 (841,5 tis. t). Od roku 27 zavádí Český statistický úřad (ČSÚ) kategorii domácností, což jsou plochy brambor u pěstitelů a zahrádkářů menší než 1 ha. Pěstitelské plochy brambor u této kategorie tvoří průměrně 21,3 % celkové osázené plochy. Vývoj ploch zemědělského sektoru a domácností ukazuje graf 2. Po dlouhé době jsme v roce 216 byli svědky mírného nárůstu plochy (o 398 ha). Historicky nejnižší produkce brambor jsme dosáhli v hospodářském roce 215/16 pouze 64,4 tis. tun. Graf 2 Vývoj ploch brambor (ha) v ČR zemědělský sektor a domácnosti tis. t 8 6 4 2 6 5 4 3 2 1 ha 45 4 35 3 25 2 15 1 4 244 37 816 36 722 35 5 31 98 33 58 29 788 28 734 3 7 27 79 29 31 3 88 28 694 29 92 26 45 23 653 23 25 23 992 22 681 23 414 8 336 8 28 7 988 7 971 7 13 6 417 6 96 6 96 6 13 5 678 5 tis.t ha Lineární (tis.t) Lineární (ha) 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Domácnosti Celkem VÝNOSY RAMOR V ČR A OSTATNÍCH ZEMÍCH S vývojem celkové produkce a pěstitelské plochy úzce souvisí výnosy brambor. Výnosy brambor podle ČSÚ od roku 29 znázorňuje graf 3. Ze srovnání se sousedními zeměmi EU (graf 4) podle statistických údajů Eurostatu nemá ČR příliš konkurenceschopnou pozici s výjimkou zemí, jako jsou Slovensko, Polsko a Maďarsko. V porov- Graf 3 Vývoj průměrného výnosu brambor v ČR podle ČSÚ v období 29 215 Graf 4 Vývoj výnosů brambor v porovnání se sousedními státy v Evropě t/ha 5, 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5, 35,, 29 21 211 212 213 214 215 216 t/ha 3, 25, 2, 15, 1, 5,, 29, 27,77 27,68 28,13 25,29 23,45 24,76 21,6 29 21 211 212 213 214 215 216 Rakousko Slovensko Polsko nání s Německem je náš průměrný výnos brambor na úrovni 59,8 %, v porovnání s tzv. zeměmi EU-5 na úrovni 59,7 %. Vývoj v současném hospodářském roce lze dokumentovat sklizní po dopočtu domácností (podle ČSÚ), na úrovni 28,13 t/ha (meziroční nárůst o 7,7 t/ha). Zajímavé 22

Graf 5 Vývoj výnosů brambor v porovnání s vybranými státy v Evropě t/ha 32, 3, 28, 26, 24, 22, 2, 18, 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 je i porovnání výnosů dle ČSÚ a šetření VÚ (vybrané zemědělské podniky, graf 5). Z tohoto porovnání lze zjistit, že reálný výnos v zemědělské praxi je minimálně o 3,16 t/ha vyšší, než uvádí oficiální údaje. Kromě průměrného výnosu je důležitý i výnos tržního zboží. Z dlouhodobých šetření Výzkumného ústavu bramborářského (VÚ) vyplývá, že výtěžnost tržního zboží brambor pěstovaných v odkameněných hrůbcích se pohybuje nad hranicí 9 % (průměrně 92,5 %). VÚ Lineární (VÚ) CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROCŮ Vývoj cen zemědělských výrobců (CZV) podle TIS ČR od roku 212 znázorňuje graf 6. Je třeba si uvědomit, že v každém hospodářském roce je situace zcela odlišná a podléhá řadě vnitřních a vnějších vlivů. Nejvyšších CZV bylo dosaženo v letech 213/214 (6,88 Kč/kg), 21/211 (6,24 Kč/kg) a v loňském hospodářském roce (6,7 Kč/kg). Naopak nejnižší hodnoty byly v letech 211/212 (2,6 Kč/kg) a 214/215 (3,6 Kč/kg). Nestabilní situace však není jenom u nás, ale i v ostatních Graf 6 Vývoj cen zemědělských výrobců brambor podle ČSÚ 8 7 6 5 4 3 2 1 IX XX IX II II II II IV VV I 212/13 213/14 214/15 215/16 21/11 29/1 28/9 216/17 Graf 7 Vývoj cen zemědělských výrobců brambor (CZV) v sousedních zemích a ČR 8 7 6 5 4 3 2 26/72 7/8 28/92 9/1 21/112 11/12 212/132 13/14 214/152 15/16 CZV v Rakousku CZV na Slovensku CZV v Polsku státech (graf 7, 26/7 215/16). Nejnižších cen je dosahováno v Polsku a to ve všech hospodářských letech a Rakousku. Cena zemědělských výrobců v ČR by měla kopírovat cenu v Německu, ale ne vždy je tomu tak. Možná překvapivě jsou CZV ve srovnání s ČR vyšší na Slovensku i Maďarsku. Současná CZV se v České republice pohybuje v závislosti na množství, odrůdě a kvalitě kolem 3,99 Kč/kg s předpokladem stagnace či mírného nárůstu v jarních měsících roku 217. DOTACE Od našeho vstupu do EU výsledky pěstování plodin, tedy i brambor, výrazně ovlivňuje úroveň dotací z EU, popřípadě národních dotací. Vývoj u vybraných zemědělských podniků ukazuje tabulka 3. V uplynulém hospodářském roce (215/16) byla hodnota dotací na t brambor 532 Kč/t brambor (v roce 21 333 Kč/t). Jedná se o dotace na zemědělskou a ornou půdu (SAPS, Top up), od roku 215 navíc greening, popř. platba pro mladé zemědělce. Platby za prevenci proti šíření karanténních bakterióz bramboru v uzavřených sadbových oblastech jsou uplatňovány v režimu de minimis, tzn. do vyčerpání kvóty na zemědělský podnik. Navíc od roku 215 byly brambory pro výrobu škrobu a konzumní brambory zařazeny mezi tzv. citlivé komodity (dobrovolné platby). Dotace činí ve sledovaném období průměrně 9,9 % tržních výkonů brambor. 23

EKONOMIKA A RENTAILITA VÝROY RAMOR VÝSLEDKY VÚ Chceme-li hodnotit ekonomiku a rentabilitu výroby brambor v delším časovém období je nezbytné sledovat faktory, které určují její vývoj, tzn. výnosy brambor (produkci), ceny zemědělských výrobců a úplné vlastní náklady na ha a t brambor. V tomto případě jsou použity dlouhodobé výsledky šetření VÚ u vybraných zemědělských podniků. Konkrétně v roce 215 představovaly vzorek podniků s výměrou zemědělské půdy 17 1 ha, orné půdy 12 2 ha, s průměrnou výměrou brambor 138 ha. Výsledky za období 21 215 shrnuje tabulka 1. Z pohledu výnosu brambor byl rok 215 nejslabší (22,63 t/ha), naopak CZV byla po roce 213 druhá nejvyšší (4,38 Kč/kg). Je třeba poznamenat, že se jedná o průměrnou cenu za všechny užitkové směry, tedy sadbové, konzumní a brambory pro výrobu škrobu. Úplné vlastní náklady na tunu brambor mají narůstající trend a souvisí s úrovní hektarového výnosu. Nejvyšší nákladovou položkou je tradičně pořízení sadby brambor (24,6 % úplných vlastních nákladů), osobní (mzdové) náklady (13,5 %), náklady na chemickou ochranu brambor (1,9 % ÚVN), nákup minerálních hnojiv (1,2 %), náklady na provoz mechanizace (1,9 %) a podobně. Režijní náklady (odpisy, výrobní a správní režie, daně) tvoří průměrně 14,4 % úplných vlastních nákladů. Pro porovnání s ostatními tržními plodinami a obilovinami jsou uvedeny grafy 8 a 9, Graf 8 Porovnání úplných vlastních nákladů na tunu brambor a ostatních tržních plodin 35 3 25 2 15 1 5 semeno Trávy na Mák setý rambory Graf 9 Porovnání úplných vlastních nákladů na tunu brambor a obilovin 9 8 7 6 5 4 3 2 1 které zobrazují náklady na tunu hlavního výrobku u vybraných tržních plodin. Podobně tabulka 2 hodnotí jednotlivé plodiny z pohledu nákladů na hektar, hektarových výnosů a jednotkových nákladů na tunu produkce (údaje VÚ z období 21 až 215). Rentabilita výroby brambor včetně započtení dotací byla u vybraného souboru pěstitelů od roku 2 vždy kladná, přišly však dva problémové roky s nadprodukcí brambor a nízkou CZV, a proto jsou dva výsledky míry rentability záporné (roky 21/211, 214/215, graf 1). Graf 1 Rentabilita výroby brambor u vybraných podniků (VÚ, 26 215) t/ha 34, 32, 3, 28, 26, 24, 22, 2, 77,5% 52,6% 3,1% 17,4% 48,% -2,2% 2,% 35,3% -9,4% 4,9% 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 rok Výnos t/ha Míra rentability 8,% 6,% 4,% 2,%,% -2,% Protože se šetření VÚ netýkají pouze brambor, ale i ostatních tržních plodin, lze konstatovat, že u vybraných podniků je hodnocení rentability výroby jednotlivých plodin v letech 26 215 následující: mák setý +43,2 % (ale dva záporné výsledky v letech 29, 21), brambory + 27,9 % (dva záporné výsledky v letech 211 a 214), ozimé žito +27,1 % (dva záporné výsledky v letech 26 a 29), trávy na semeno +27,3 % (dva záporné výsledky v letech 27 a 211), ozimá řepka +21,3 % (dva záporné výsledky v letech 26 a 28) jarní ječmen +1,1 % (dva záporné výsledky v letech 26 a 29), ozimá pšenice dosáhla průměrné míry rentability +7,1 %, ale bohužel se čtyřmi zápornými výsledky. 24

EKONOMIKA VÝROY RAMOR U VYRANÝCH PODNIKŮ Ročník 211 212 213 214 215 Plocha brambor (ha) 1 246,1 1 661,4 1 123,5 1 248,8 1 99,2 Výnos (t) 32,17 29,77 25,57 29,32 22,69 Průměrná realizační cena (Kč/t) 2 57 3 817 5 36 2 863 4 244 Tržby včetně dotací (Kč/ha) 9 423 121 626 137 192 96 962 14 391 Přímé náklady celkem (Kč/ha) 8 329 86 879 84 943 91 945 84 79 Nepřímé náklady celkem (Kč/ha) 12 128 14 475 16 445 15 128 15 42 Úplné vlastní náklady (ÚVN, Kč/ha) 92 456 11 354 11 388 17 73 99 48 Náklad na 1 t produkce 2 874 3 44 3 965 3 652 4 384 ilance Tržby ÚVN (Kč/ha) 2 34 2 273 35 84 1 111 4 911 Rentabilita výroby 2,2 % 2, % 35,3 % 9,4 % 4,9 % Počet podniků 8 1 1 1 9 EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ PLODIN NÁKLADY Plodina Náklady (Kč/ha) Výnos (t/ha) Náklady (Kč/t) rambory 97 293 27,85 3 494 Řepka ozimá 3 939 3,65 8 445 Ozimá pšenice 25 816 6,28 4 11 Ozimý ječmen 25 747 5,3 4 91 Jarní ječmen 22 168 4,73 4 689 Trávy na semeno 21 964,99 23 921 Tritikale 21 3 5,18 4 54 DOTACE A RAMORY (DLE VÚ) Ukazatel 21 211 212 213 214 215 Kč/ha 9 168 1 568 9 459 9 134 13 567 12 7 t/ha 27,56 32,17 29,77 25,57 29,32 22,69 Kč/t 333 329 318 357 463 532 ZÁVĚR Podle Strategie MZe do roku 23 mají brambory nízkou rentabilitu, vysokou rizikovost a nákladovost pěstování v porovnání s obilím, kukuřicí, řepkou a podobně. Podle výsledků VÚ jsou ovšem brambory ekonomicky rentabilní plodinou, vyžadují vysoké vstupy na hektar (nad 9 tis. Kč), rozhodující je však porovnání realizační ceny a nákladů na jednotku produkce (t, kg). Ze sledovaných plodin, s výjimkou krmných, pak mají brambory nejnižší náklady na jednotku produkce. Na druhé straně podle Strategie MZe do roku 23 brambory mají potenciál být ekonomicky stabilizující komoditou, s možností dlouhodobějšího zařazení konzumních a škrobárenských brambor mezi tzv. citlivé komodity. Z porovnání ekonomiky a rentability tržních plodin podle VÚ vyplývá, že brambory mohou mít v budoucnu pozici ekonomicky stabilizující komodity, je však třeba dodat, že u konzumních brambor budou pokračovat masivní dovozy v bramborách ve slupce či výrobcích a u brambor pro výrobu škrobu bude záviset výroba škrobu z brambor na tom, zda budou stále zařazeny v seznamu citlivých komodit. 25

Odrůdy bramboru v České republice v roce 216 Ing. Jaroslava Domkářová, Ph.D. V České republice je v současné době registrováno 135 odrůd (31 odrůd velmi raných, 4 odrůd raných, 42 odrůd poloraných a 22 odrůd polopozdních až pozdních). V roce 216 byly registrovány čtyři nové odrůdy bramboru rané až polorané odrůdy Dominika pro přímý konzum varného typu A, Valkýra pro přímý konzum varného typu C, zpracování na lupínky a hranolky, Vysočina pro přímý konzum varného typu A a poloraná až polopozdní odrůda Pardál pro zpracování na škrob. V ČR se mohou množit odrůdy registrované ve všech státech EU společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin uvádí téměř 1 5 odrůd. V letošním roce byly odrůdy bramboru množeny na 2 944, 58 ha (18,82 ha stupeň množení S, 125,49 ha SE, 19,45 ha E, 175,1 ha A, 159,12 ha a 25,6 ha n). Množeno bylo 218 odrůd. Šest odrůd bylo množeno na ploše větší než 1 ha (Adéla 285,92 ha, Ornella 143,89 ha, Impala 126,71 ha, Eurostarch 123,68 ha, Marabel 121,95 ha, Dali 17,62 ha). Podrobnější analýza množitelských ploch odrůd bramboru v roce 216 je uvedena v tab. 1. v ha 216/215 Plocha množení % z celkové plochy množení 216 (214) Tab. 1 : Analýza množitelských ploch odrůd bramboru v ČR v roce 216 218 2944,58 1,1 1 82 z toho CZ 45 1367,93 678,9,99,98 46,45 (47,1) 23,6 (22,83) 136 1576,65 1,2 53,55 (52,9) 4 (1 CZ, 2 DE, 1 NL) 2 (1 CZ, 1 DE) 642,2 267,5 1, 1,3 21,8 (24,6) 9,8 (7,27) 38 1612,3 1,3 54,74 (57,75) Odrůdy s velmi pevnou a pevnou dužninou (A,A, A) 15 odrůd 76,1 1, 25,81 (28,47) Odrůdy se středně pevnou až kyprou dužninou (, C) Odrůdy bramboru množené v ČR Celkem Registrované odrůdy v ČR (celkem registrováno 135 odrůd z toho 59 CZ) Odrůdy registrované v ostatních státech EU (cca 15) Odrůdy s plochou množení nad 1 ha pro konzum pro škrob Významné konzumní odrůdy s plochou množení nad 2 ha Počet množených odrůd 12 odrůd (3 CZ) 795,8 1,3 27,3 (28,18) Odrůdy s kyprou, silně moučnatou dužninou (C, C) 1 odrůda 56,4 1,23 1,91 (1,1) Významné odrůdy pro výrobu škrobu a smažených výrobků z brambor s plochou množení nad 2 ha 1 odrůd (1 CZ) 531,3 1, 18,4 (17,9) Sortiment odrůd se postupně mění. Pro informaci je uveden přehled odrůd určených pro konzumní účely a pro výrobu škrobu, které byly v ČR v roce 216 množeny na ploše větší než 2 ha. Po- 26 řadí odrůd je dáno plochou množení v roce 216 U odrůd registrovaných v ČR byly využity údaje ÚKZÚZ, u ostatních pak informace za zahraničních katalogů (tab. 2 5).

Tab. 2: Základní informace o odrůdách s velmi pevnou a pevnou dužninou Odrůda Země původu Vegetační doba Tvar hlíz Varný typ arva slupky arva dužniny Hlavní užití Marabel D raná oválný A-* žlutá žlutá konzum Dali NL raná oválný A* žlutá světle žlutá konzum Antonia D poloraná oválný A žlutá žlutá konzum Carrera NL raná oválný A žlutá žlutá konzum Anuschka D velmi raná oválný až kulovitý A žlutá žlutá letní konzum Princess D velmi raná až raná oválný A bílá až žlutá žlutá konzum elana D raná oválný A* žlutá tmavě žlutá konzum Rafaela D poloraná oválný až dlouze oválný A* žlutá žlutá konzum Rosara D velmi raná oválný A* červená žlutá letní konzum Mariska NL poloraná oválný A žlutá žlutá konzum Colette D velmi raná oválný A* žlutá světle žlutá letní konzum Musica NL velmi raná až raná oválný A žlutá světle žlutá konzum Ditta A poloraná dlouze oválný A* žlutá žlutá konzum Campina D raná oválný A žlutá žlutá konzum Colomba NL velmi raná oválný až krátce oválný A žlutá žlutlá konzum Pozn.: * při registraci odrůdy v ČR Tab. 3: Základní informace o odrůdách se středně pevnou až kyprou dužninou Odrůda Země původu Vegetační doba Tvar hlíz Varný typ arva slupky arva dužniny Hlavní užití Adéla CZ raná krátce oválný * žlutá tmavě žlutá konzum Impala NL velmi raná oválný až dlouze oválný * žlutá světle žlutá letní konzum Red Anna CZ poloraná krátce oválný * červená tmavě žlutá konzum Laura D poloraná dlouze oválný -C* červená tmavě žlutá konzum Daisy FR raná až poloraná oválný světle žlutá světle žlutá konzum Granada D poloraná dlouze oválný * žlutá žlutá konzum Agria NL poloraná oválný * žlutá žlutá konzum Gala D raná krátce oválný žlutá žlutá konzum Monika CZ velmi raná dlouze oválný * žlutá světle žlutá letní konzum Krone D raná až poloraná oválný žlutá žlutá konzum Concordia D poloraná oválný žlutá žlutá konzum Elfe D raná oválný žlutá žlutá konzum Pozn.: * při registraci odrůdy v ČR Tab. 4: Základní informace o odrůdě s kyprou, silně moučnatou dužninou Odrůda Země původu Vegetační doba Tvar hlíz Varný typ arva slupky arva dužniny Hlavní užití Hermes A raná až poloraná krátce oválné až oválné C žlutá světle žlutá až žlutá konzum 27

Tab. 5: Základní informace o odrůdách pro výrobu škrobu a zpracování na smažené výrobky Odrůda Země původu Vegetační doba Tvar hlíz Obsah škrobu arva slupky Užití (pro zpracování) Ornella CZ polopozdní až pozdní krátce oválný vysoký červená škrob, smažené výr. Eurostarch D polopozdní až pozdní krátce oválný vysoký žlutá škrob Kuras NL polopozdní až pozdní krátce oválný až oválný velmi vysoký žlutá škrob Lady Claire NL raná krátce oválný žlutá lupínky Priamos D poloraná krátce oválný vysoký žlutá škrob, lupínky Zuzanna D poloraná kulovitý vysoký žlutá škrob Kiebitz D raná kulovitý žlutá lupínky Festien D polopozdní až pozdní kulovitý velmi vysoký žlutá škrob Albatros D poloraná krátce oválný vysoký žlutá lupínky, škrob Eurogrande D polopozdní až pozdní kulovitý velmi vysoký žlutá škrob Pozn.: * při registraci odrůdy v ČR Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚ: Trvale udržitelné systémy produkce kvalitních brambor (RO1616) a Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství Sadba brambor Ing. Lubomír Šantrůček MZe č.j. 26553/211-MZE-17253 podprogram 1: Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity. Kolekce: brambor. Přihlášené množitelské plochy sadby brambor a počet odrůd v letech 25 216 Rok Přihlášeno ha Počet odrůd Průměrná výměra (ha) 25 454 178 1,46 26 3745 179 1,45 27 399 199 1,47 28 431 195 1,55 29 373 21 1,59 21 3425 18 1,71 Výtěžnost osiva / sadby z uznané množitelské plochy ve vybraných letech (t) Druh 199 1995 2 25 29 214 215 rambor 12,51 14,92 14,19 17,25 17,42 17,7 2,5 Obilniny 2,55 2,31 2,1 2,65 2,18 3,2 3,5 Kukuřice 1,48 1,79 1,24,89 1,79 1,69,9 Trávy,34,54,36,47,45,71,65 Luskoviny 1,47 1,9 1,16 1,36 1,39 2,7 1,94 Jeteloviny,13,1,12,18,19,3,37 Olejniny,53,57,6,66,74,97,94 Rok Přihlášeno ha Počet odrůd Průměrná výměra (ha) 211 3471 187 1,74 212 3249 196 1,78 213 317 197 1,83 214 3351 217 1,87 215 2922 213 1,92 216 2944 218 2,3 Výsledky posklizňových zkoušek sadby brambor Ročník Porostů ha Sestupněno Neuznáno 216 218 2864 2,5 9, 215 243 2855,6 7,4 214 2269 3317,8 8,3 213 2114 371 1, 5,4 212 2174 3198 1,6 21,9 211 2199 343,8 5,3 21 298 3355 2, 2, 29 2136 3648 1,9 5,1 28 2256 3935 5,2 19,7 27 2155 3535 4,6 23,7 28

Odrůdy nejvíce zastoupené na množitelských plochách v letech 24 216 Rok Odrůda ha z celkového množení % z celkového množení nárůst odrůd 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Impala Impala Impala Marabel Marabel Impala Impala Adéla Adéla Adéla Adéla Adéla Adéla Marabel Marabel Ornella Impala Adéla Marabel Adéla Marabel Marabel Marabel Marabel Ornella Ornella Ornella Ornella Marabel Dali Dali Dali Marabel Impala Impala Ornella Impala Impala Impala Dali Dali Dali Ornell Ornell Adéla Dali Dali Dali Dali Dali Marabel Eurostarch Rosara Rosara Adéla Adéla Impala Ornella Princess Princess Princess Impala Ornella Eurostarch Marabel Laura Agria Rosara Princess Princess Princess Ornella Ornella Lady Claire Princess Eurostarch Dali Dali Saturna Laura Westamyl Rosara Rosara Magda Saturna Lady Claire Ornella Eurostarch Princess Princess Kuras Karin Ditta Laura Saturna Magda Madeleine Agria Saturna Carrera Lady Claire Lady Claire Antonia Antonia Agria Adéla Saturna Westamyl Laura Agata Lady Claire Laura Laura Red Anna Red Anna Lady Claire Carrera Solara Saturna Princess Laura Santan Laura Agáta Carrera Rosara Carrera Carrera Carrera Red Anna 2263 2154 1691 1757 1657 1564 1424 1373 135 1231 1317 118 1194 45,9 48,7 46,8 45,9 42,1 42,9 42,7 4,3 4,9 4,1 39,3 4,4 4,6 145 178 175 199 195 21 18 187 196 197 217 213 218 Výsledky posklizňových zkoušek podle generací Kategorie Zkoušeno Uznáno Sestupněno Neuznáno porostů ha porostů ha porostů ha porostů ha Z - S 34 18,8 28 (82,4 %) 17 (9,3 %) 6 (17,6 %) 1,8 (9,7 %) ( %) ( %) Z - SE 73 118,8 61 (83,6 %) 84 (7,7 %) 11 (15,1 %) 28,8 (24,3 %) 1 (1,4 %) 6 (5,1 %) Z - E 237 19 23 (97 %) 186 (97,9 %) 5 (2,1 %) 3 (1,6 %) 2 (,8 %) 1 (,5 %) C - A 896 14,4 795 (89 %) 925,1 (89,1 %) 34 (3,8 %) 42,6 (4,1 %) 64 (7,2 %) 71 (6,8 %) C - 763 147,7 655 (86,2 %) 1267,8 (86,4 %) 1 (1,3 %) 2,6 (1,4 %) 95 (12,5 %) 179,2 (12,2 %) C - n 15 25,6 15 (1 %) 25,6 (1 %) ( %) ( %) ( %) ( %) Výsledky posklizňových zkoušek u odrůd s minimální plochou 5 ha Odrůda Sestupněno % Neuznáno % Odrůda Sestupněno % Neuznáno % Odrůda Sestupněno % Neuznáno % Adora,65 3,6 Agria 2,81 21,66 Anuschka 6,52 3,92 Arizona 6,49, allerina 37,34 24,76 ernard 5,37 3,13 ohemia 21,54 12,82 Carrera,98 67,5 Colomba 11,52 42,37 Dali, 2,32 Ditta 3,58 11,39 Fontane, 32,73 Granada, 5,2 Hermes 15,92 39,23 Impala 1,56 29,95 Karin 5,71, Kiebitz 5,85, Krone, 6,78 Kuras, 8,33 Lady Claire 13,1 24,14 Lucinda 18,69 37,38 Monika, 1,58 Ornella 11,74 1,41 Priamos 1,7 66,29 Princess, 1,41 Rafaela 3,97, Sinora, 72,73 Sunita 3,9, Velox, 42,6 Victoria, 53,57 29

Výsledky demonstračních pokusů v Havlíčkově orové Jiří Zvolánek Odrůda Vegetační Užití a varný typ * doba * Výnos (t/ha) VELMI RANÉ Odrůda Vegetační Užití a varný typ * doba * Výnos (t/ha) Monika 61,72 Anuschka A 4,59 Musica A 62,83 Axa 33,92 Nandina 33,64 ellarosa 48,37 Paroli 45,4 erber 43,37 Prada A 4,3 ropanna 42,26 Primabelle A 43,65 S 562 5 42,81 Primarosa A 44,98 Carerra 43,37 Ranomi A 48,37 Colette A 4,59 Red Sonia 37,8 Colomba A 37,8 Riviera A 45,31 Cupido A 54,49 Rosara A 49,48 Everest 5,6 Saline 35,31 Finka A 42,81 Sunita 46,15 Glorieta A 42,81 Sunshine A 51,15 Cherie A 43,92 Suzan 42,81 Impala 61,72 Viviana 47,54 Inova A 44,48 RANÉ Jessica A 43,37 Actrice R A 41,14 Lada 41,7 Adéla R 5,4 Laperla A 48,37 Alexia R A 39,48 Liliana 47,26 Alice R 72,84 Magda A 43,37 Allora R A 4,3 Mariannka 58,94 Annabelle R A 43,37 Maya A 38,63 allerina R A 36,14 3

Odrůda Vegetační doba * Užití a varný typ * Výnos (t/ha) arbora R 48,92 elana R A 66,16 ohemia R A 66,72 onnata R 39,48 S 5714 5 R 37,8 S 6151 11 R 41,7 Camel R A 44,48 Campina R A 42,26 Dagmar R 47,26 Dali R A 39,48 Dicolora R A 55,4 Elfe R A 54,29 Evolution R A 47,82 Excellency R C 47,26 Gala R 49,48 Gioconda R A 42,26 Julinka R 51,71 Karin R A 41,14 Kiebitz R lupínky 53,38 Linata R 48,9 Lisana R 46,43 Madeleine R A 43,65 Maestro R 58,38 Manitou R 49,98 Marabel R A 63,38 Mariska R 42,26 Natascha R 49,48 Noblesse R 47,82 Peela R 4,3 Princess R A 55,6 Queen Anne R A 46,7 Ramos R hranolky 43,37 Romie R 51,15 Sanjava R 31,69 Secura R 47,26 Solo R A 43,37 Tacoma R A 36,14 Talentine R A 43,65 Valkýra R C 45,59 Valmont R C 45,4 Vysočina R A 7,6 POLORANÉ Almonda PR A 52,26 Almonda PR, A 52,26 Odrůda Vegetační doba * Užití a varný typ * Výnos (t/ha) Alonso PR A 47,26 Annalena PR A 5,6 Antonia PR A 36,14 ella PR, A 5,4 elmonda PR 52,54 ernadette PR A 44,48 ernina PR A 59,21 ig Rosa PR 38,92 orek PR škrob 4,3 Cardoso PR škrob 58,94 Cartagena PR 38,92 Concordia PR 35,3 Constance PR A 5,6 Cronos PR 44,76 David PR škrob 42,26 Destiny PR lupínky 44,48 Ditta PR 47,82 Dominika PR A 55,6 Ducata PR hranolky 58,1 ELZ 4 42 PR 4,59 ERA 11 4718 PR A 4,87 Fabiola PR A 53,38 Figaro PR lupínky 45,4 Galata PR A 5,6 Georgina PR A 61,72 Granada PR A 51,15 Granola PR 52,26 Heraclea PR lupínky 52,26 Innovator PR hranolky 38,92 Janet PR 54,49 Jasmína PR 47,26 Jolana PR 34,47 Keřkovské roh. PR A 32,24 KM 5 81 R PR A 54,47 Krone PR 61,16 KWS 7 565 PR A 44,48 Laudine PR A 4,31 Laura PR 5,4 Lilly PR, C 59,21 Linda PR, A 46,7 Lucinda PR A 68,94 Madeira PR 39,48 Malvina PR 42,26 Marizza PR A 57,27 31

Odrůda Vegetační doba * Užití a varný typ * Výnos (t/ha) Melody PR 53,38 Michelle PR 3,2 Milva PR A 6,6 Nancy PR A 5,4 Noya PR 58,66 Opal PR lupínky 49,48 Orlena PR A 48,92 Picobello PR C 54,77 Priamos PR škrob 62,83 Rafaela PR A 45,59 Ramona PR A 43,92 Red Anna PR A 53,93 Rock PR C 4,59 SA 5-24 PR 42,81 SA 1 88 1 PR A 38,92 SA 1 99 4 PR A 55,9 Satina PR, C 64,5 Soraya PR 46,7 Spinela PR 47,26 Stärkeprofi PR škrob 43,37 Taisiya PR 59,77 Taurus PR lupínky 43,37 Terka PR 45,59 Tivoli PR lupínky 4,59 Ultra PR C 52,26 Verdi PR lupínky 36,14 Verne PR škrob 41,7 Victoria PR, A 52,26 Vlasta PR 35,58 Wendy PR 55,4 Odrůda Vegetační doba * Užití a varný typ * Výnos (t/ha) YP 9 381 PR 45,4 Zuza PR 37,8 Zuzana PR škrob 52,82 POLOPOZDNÍ Allstar PP škrob 55,4 Asterix PP hranolky 63,38 lue Star PP 46,15 urana PP škrob 51,71 Cecile PP A 6,5 Dominátor PP škrob 58,38 Euroflora PP škrob 47,26 Eurogrande PP škrob 53,38 Euroresa PP škrob 37,25 Eurostarch PP škrob 43,92 Eurotango PP škrob 63,1 Jelly PP 68,39 Lydia PP 72,28 Marena PP 55,32 Masai PP A 43,37 Royal PP hranolky 46,7 Sevim PP 49,48 SM 6 88 5 PP A 63,38 Solen PP škrob 52,26 Thor PP škrob 47,26 Valfi PP C 43,37 Violet Queen PP A 34,47 Westamyl PP škrob 5,4 Wotan PP škrob 5,4 POZDNÍ Kuras P škrob 52,26 * dle údajů vlastníků a zástupců odrůd Agrární komora ČR AMI Český bramborářský svaz Český škrobárenský svaz Český statistický úřad Eurostat Ministerstvo zemědělství ČR Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústav zemědělské ekonomiky a informací Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův rod Výzkumný ústav rostlinné výroby Zdroje informací 32

www.apic-ak.cz, www.agrocr.cz Vydavatel: Agrární komora České republiky. Sídlo: lanická 3, 779 Olomouc, tel: +42 585 228 53. Úřad: Počernická 96/272, 18 Praha 1, tel: +42 296 411 18. E-mail: sekretariat@akcr.cz; ID datové schránky: guzadjj. IČ: 47674768; DIČ: CZ47674768; č. ú.: ČSO 153 269 828/3. Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571. Za textový obsah nenese vydavatel žádnou odpovědnost. Datum vydání publikace: březen 217, Praha.