Průměrný součinitel prostupu tepla budovy

Podobné dokumenty
BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 3

1. Energetický štítek obálky budovy. 2. Energetický průkaz budov a grafické vyjádření průkazu ENB. 3. Energetický audit

BH059 Tepelná technika budov

Výpočet potřeby tepla na vytápění

Lineární činitel prostupu tepla

Prezentace: Martin Varga SEMINÁŘE DEKSOFT 2016 ČINITELÉ TEPLOTNÍ REDUKCE

rekreační objekt dvůr Buchov orientační výpočet potřeby tepla na vytápění stručná průvodní zpráva

Klíčové faktory Průkazu energetické náročnosti budov

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1

BH059 Tepelná technika budov

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN

Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor

Co je průměrný součinitel prostupu tepla - Uem [W/m2K]

Energetická náročnost budov

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN

Energetický štítek obálky budovy. Stávající a navrhovaný stav

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Energetický audit budov EAB. Seminář č. 4. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy. 1. Identifikační údaje

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Cvičení č. 4. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

Průkaz energetické náročnosti budovy

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

Oblast podpory A Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů. Oblast podpory C.2 Efektivní využití zdrojů energie, výměna zdrojů tepla

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

Oblast podpory A Snižování energetické náročnosti stávajících bytových domů

1. Hodnocení budov z hlediska energetické náročnosti

TZB Městské stavitelsví

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č.1

Vzorový příklad 005b* aplikace Energetika Rodinný dům (typ RD 2)

Téma: Průměrný součinitel prostupu tepla

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: Thákurova 7, Praha 6, IČO: , DIČ:

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek pro program Nová zelená úsporám

Krycí list technických parametrů k žádosti o podporu: B - Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

TZB Městské stavitelsví

Průkaz energetické náročnosti budovy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (PENB) DLE VYHLÁŠKY 78/2013 Sb. O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV. BYTOVÝ DŮM Křivoklátská ul., Praha 18 - Letňany

148,4 179,4. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

2. Tepelné ztráty dle ČSN EN

SEZNAM PŘÍLOH Seznam tabulek

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Vzorový příklad 005b aplikace Energetika Rodinný dům (typ RD 2)

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

684,1 824,9. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Průkaz energetické náročnosti budovy

413,8 96,1. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Bytový dům Pekařská 6 Blansko. Průkaz energetické náročnosti budovy

148 VYHLÁŠKA ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov

Energetický štítek obálky budovy

172,2 207,3. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Zakázka číslo: StaJ. Energetická studie pro program Zelená úsporám. Bytový dům Královická Brandýs nad Labem Stará Boleslav

Průkaz 2013 v PROTECH spol. s r.o Satrapa Jiří - Praha Datum tisku: Identifikační údaje budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY penzion s byty pro důchodce Tábor 2298/22, Brno-Žabovřesky parc.č.:2768/1 dle Vyhl. 78/2013 Sb.

30,6 38,5. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Průkaz ENB podle vyhlášky č.78/2013 Sb. PROTOKOL PRŮKAZU. Účel zpracování průkazu

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Oblast podpory B Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

Průkaz 2013 v PROTECH spol. s r.o Ing.František Lesina - Pardubice Datum tisku: Zakázka: PENB. Identifikační údaje budovy

24,1 20,5. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

1,0 6,3 34,8. Dílčí dodané energie Měrné hodnoty kwh(m 2 rok) U em W/(m 2 K) Hodnoty pro celou budovu MWh/rok. Vnější stěny: Okna a dveře: Střechu:

Průkaz Energetické Náročnosti Budov

Vít KLEIN, Ph.D. PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ZPRACOVANÝ PODLE VYHLÁŠKY Č. 78/2013 Sb.

POSOUZENÍ KCÍ A OBJEKTU

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Průkaz energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY bytový dům Řehořov 72, Jihlava

Průkaz energetické náročnosti budovy

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

Rodinný dům Petrovice u Karviné 233. Schválil: Ing. Mario Stýskala. Vypracoval: Ing. Mario Stýskala

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Měrná ztráta Ochlazovaná konstrukce Plocha všech prostupu tepla konstrukce prostupem tepla A [m 2 ]

268,6 309,9. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz 2013 v PROTECH spol. s r.o Ing.Milan Olszar - Bystřice Datum tisku: Zakázka: Brázdimská 935 Archiv: 2015/084

vydaný podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov Měrné hodnoty kwh/(m 2 rok)

196,0 244,2. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Průkaz energetické náročnosti budovy

Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství. BH059 Tepelná technika budov Konzultace č.1

Průkaz ENB podle vyhlášky č.78/2013 Sb. PROTOKOL PRŮKAZU. Účel zpracování průkazu

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Statutární město Brno Dominikánské náměstí 196/1, Brno-město, Brno. Energetický specialista:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Stavební fyzika (L) Jan Tywoniak A428

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ŠKOLNÍ PĚŠINA 5248, CHOMUTOV

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

program ENERGETIKA verze PROTOKOL PRŮKAZU Budova užívaná orgánem veřejné moci Identifikační údaje budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Budova užívaná orgánem veřejné moci Pronájem budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování: Česká pošta, s.p.

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

1.2. Postup výpočtu. , [kwh/(m 3.a)] (6)

Průkaz energetické náročnosti budovy

Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek

Transkript:

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Praha Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2014 především s ohledem na změny v normách. Stavebně energetické vlastnosti budov v zimním období se hodnotí s pomocí průměrného součinitele prostupu tepla. 1.1. Požadavky Požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla jsou uvedeny v ČSN 730540-2 v čl. 5.3. Vyjadřují vliv samotného stavebního řešení na potřebu energie na vytápění nezohledňují tedy žádné nejisté faktory, jako je chování uživatelů či vliv klimatických podmínek. Hodnocená budova (nebo její ucelená část - zóna) musí mít podle citovaného článku průměrný součinitel prostupu tepla takový, aby splňoval podmínku U em U em, N, [W/(m 2.K)] (1) kde U em je průměrný součinitel prostupu tepla budovy nebo dílčí vytápěné zóny ve W/(m 2.K) a U em,n je požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla budovy nebo dílčí vytápěné zóny ve W/(m 2.K). Požadovaná hodnota U em,n se stanovuje pro budovy s převažující vnitřní návrhovou teplotou 1 od 18 do 22 C ze vztahu UN, j Aj bj U em, N = + 0,02, [W/(m 2.K)] (2) A j kde U N,j je požadovaný součinitel prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce na obálce budovy či její zóny ve W/(m 2.K), A j je plocha j-té teplosměnné konstrukce v m 2 a b j je činitel teplotní redukce j-té teplosměnné konstrukce (viz dále kap. 1.2). Velmi důležité je, že při použití vztahu (2) platí následující pravidla, která je nutné dodržet, aby byl požadavek stanoven správně: hodnota U em,n vypočtená ze vztahu (2) nesmí překročit následující limity: o o pro nové obytné budovy hodnotu U, = 0,5 [W/(m 2.K)] (3) em N pro ostatní budovy hodnotu vyjádřenou vztahem 0,15 U em, N = 0,30 +, [W/(m 2.K)] (4) A / V kde A je celková plocha konstrukcí ohraničujících vytápěný objem budovy (či její zóny) v m 2 a V je vytápěný objem budovy (či její zóny) v m 3. Obě veličiny se stanovují z vnějších rozměrů. Pro poměr A/V 0,2 se uvažuje U em,n =1,05 W/(m 2.K), pro poměr A/V > 1,0 pak U em,n = 0,45 W/(m 2.K). pro výplně otvorů se neuplatní dříve používané zvýšení činitele b o 15 % pokud součet průsvitných ploch tvoří více než 50 % plochy teplosměnné části obvodových stěn budovy (neprůsvitných i průsvitných, přilehlých k venkovnímu prostředí), započte se na 1 Převažující návrhová vnitřní teplota θ im odpovídá návrhové vnitřní teplotě θ i většiny prostorů v budově nebo zóně budovy.

50 % plochy teplosměnné části obvodových stěn budovy odpovídající požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U N,j výplní otvorů a ve zbytku se uvažuje požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U N,j neprůsvitného obvodového pláště pro budovu s lehkým obvodovým pláštěm se při stanovení U em,n použije pro neprůsvitné výplně požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro vnější stěny a pro průsvitné výplně požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplně otvorů (okna) ve vnější stěně. Pro budovy s převažující vnitřní návrhovou teplotou mimo interval 18 až 22 C se používá pro stanovení požadované hodnoty U em,n vztah U em = U, N em, N,20 16, [W/(m 2.K)] (5) θ 4 im kde U em,n,20 je požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla budovy či její zóny podle vztahů (2) až (4) ve W/(m 2.K) a θ im je převažující návrhová vnitřní teplota v budově či její zóně ve C. Doporučená hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy se stanoví ze vztahu U em, rec 0, 75 Uem, N =, [W/(m 2.K)] (6) kde U em,n je požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla budovy či její zóny podle vztahů (2) až (5) ve W/(m 2.K). A závěrem ještě několik důležitých poznámek. V případě změn staveb se povinnost splnění požadavku (1) vztahuje pouze na nově vzniklé ucelené části budovy, které je možné považovat za samostatné zóny budovy v souladu s ČSN EN ISO 13790. U budov s trvalými vnitřními zdroji technologického tepla, jejichž část prokazatelně a trvale využitelná pro vytápění je vyšší než 25 W/m 3 je možné odpovídající požadovanou hodnotu U em,n zvýšit o 25 %. A konečně: pokud při stavebních úpravách, udržovacích pracích, změnách v užívání budov a jiných změnách dokončených budov není splnění požadavku (1) technicky nebo ekonomicky proveditelné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely, pak lze překročit požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy, ale nejvýše tak, aby prokazatelně nedocházelo k poruchám a vadám při užívání. 1.2. Postup výpočtu Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nebo její ucelené části se stanoví podle ČSN 730540-4 ze vztahu H U = T em A, [W/(m2.K)] (7) kde A je celková plocha konstrukcí ohraničujících vytápěný objem budovy nebo její části v m 2 a H T je měrný tepelný tok prostupem tepla budovy nebo její části ve W/K. Měrný tepelný tok prostupem tepla H T lze stanovit v různé úrovni přesnosti např. podle ČSN EN 12831, ČSN EN ISO 13789 nebo podle ČSN 730540-4. Pro základní výpočty se používá zjednodušený vztah H A U b + A U, [W/K] (8) T = i i i tbm zatímco pro přesnější analýzy je vhodnější vztah H A U b + l ψ b + χ b, [W/K] (9) T i i i i i i i = i kde A i je plocha i-té konstrukce ohraničující vytápěný prostor v m 2, U i je součinitel prostupu tepla i- té konstrukce ve W/(m 2.K), l i je délka i-té tepelné vazby na hranici budovy v m, ψ i je lineární činitel prostupu tepla i-té tepelné vazby na hranici budovy ve W/(m.K), χ i je bodový činitel prostupu tepla i-té tepelné vazby ve W/K (obvykle se zanedbává), b i je činitel teplotní redukce pro i-tou konstrukci nebo tepelnou vazbu stanovený podle vztahů (11) až (13), A je celková plocha konstrukcí ohraničujících vytápěný objem budovy nebo její části v m 2 a U tbm je průměrný vliv tepelných vazeb na hranici budovy či její části ve W/(m 2.K).

Hodnota U tbm se obvykle odhaduje na základě kvality navržených detailů. Standardně se uvažuje U tbm = 0,1 W/(m 2.K). Pro objekty s důsledně optimalizovanými tepelnými mosty se může podle ČSN 730540-4 hodnota U tbm snížit až na 0,02 W/(m 2.K), zatímco naopak pro budovy se zanedbaným řešením tepelných mostů může snadno překročit i hranici 0,2 W/(m 2.K). Jsou-li známy parametry tepelných vazeb, lze průměrný vliv tepelných vazeb U tbm stanovit i přesněji ze vztahu l i ψ i bi + χi bi Utbm =. [W/(m 2.K)] (10) A Činitel teplotní redukce b se stanoví buď orientačně z tabulkových hodnot v ČSN 730540-3, nebo přesněji v závislosti na typu konstrukce a na působících okrajových podmínkách. Používají se vztahy: pro konstrukce ve styku s vnějším vzduchem θi θe b = [-] (11) θ θ im e kde θ i je návrhová vnitřní teplota působící na danou konstrukci ve C, θ e je návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období ve C a θ im je převažující návrhová vnitřní teplota ve C. Pro nejběžnější případ, kdy θ i = θ im, vychází b = 1,0. pro konstrukce ve styku s nevytápěným prostorem θi θu θi θe Hue b = nebo přesněji b = θ θ θ θ H + H im e im e iu ue [-] (12) kde θ u je návrhová vnitřní teplota v přilehlém nevytápěném prostoru ve C (orientační hodnoty uvádí ČSN 730540-3), H ue je celková měrná tepelná ztráta (prostupem i větráním) z nevytápěného prostoru do exteriéru ve W/K a H iu je celková měrná tepelná ztráta z interiéru do nevytápěného prostoru ve W/K. Hodnoty H ue a H iu lze stanovit podle ČSN EN ISO 13789. pro konstrukce ve styku se zeminou θi θg θi θ H e g b = nebo přesněji b = θim θe θim θe Ai Ui [-] (13) kde θ g je návrhová teplota v přilehlé zemině ve C (orientační hodnoty uvádí ČSN 730540-3), H g je měrná tepelná ztráta konstrukcemi v kontaktu se zeminou ve W/K stanovená podle ČSN EN ISO 13370, A i je plocha i-té konstrukce přilehlé k zemině v m 2 a U i je její součinitel prostupu ve W/(m 2.K) stanovený bez vlivu zeminy. pro výplně otvorů se od roku 2011 již činitele teplotní redukce nezvyšují o 15 %, jako tomu bývalo dříve. Postup výpočtu měrného tepelného toku prostupem H T podle vztahu (9) odpovídá v principu postupu podle ČSN EN ISO 13789. Jediným rozdílem jsou činitele teplotní redukce, které ČSN EN ISO 13789 nepoužívá. Pro nejběžnější případ s θ i = θ im je zde popsaná podrobnější metodika ČSN 730540-4 zcela shodná s metodikou ČSN EN ISO 13789. 1.3. Příklady Na Obr. 1 je uveden schématický řez a půdorys 1. NP jednoduchého částečně podsklepeného rodinného domu (podsklepení je pod ¼ půdorysu, suterén je větraný). V 2. NP jsou okna umístěna pouze na sever a jih vždy po dvojicích. Skladebné rozměry všech oken jsou 1200 x 1200 mm. Vstupní dveře mají plochu 2 m 2. Ostatní parametry jsou uvedeny na Obr. 1. Objekt je větrán přirozeně. Zdrojem tepla pro vytápění i pro přípravu teplé vody je běžný plynový kotel s účinností 84 %. Objekt je vybaven solárním kolektorem pro přípravu teplé vody, jejíž roční potřeba je 45 m 3. Instalovaný příkon osvětlení je 200 W (předpokládány úsporné zářivky). Celková podlahová plocha vytápěné části objektu je 146 m 2 (stanoveno jako součet celkové vnitřní podlahové plochy obou podlaží bez ploch obalových konstrukcí).

Objem vytápěné části budovy je V = 511,1 m 3 (objekt je vytápěn celý bez suterénu a půdy). Plocha obalových konstrukcí je A = 381,2 m 2. Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla budovy stanovený ze vztahů (2) a (3) činí U 13 1,5 1+ 2 1,7 1+ 183,1 0,3 1+ 52 0,24 1+ + 43,7 0,3 0,83 + 65,6 0,45 0,4 + 21,8 0,6 0,57 = 381,2 em, N + 0,02 = 0,39 W/(m 2.K). 8 400 2 x 2 500 10 400 U = 1,6 W/(m 2.K) U = 0,3 W/(m 2.K) podsklepení 3 000 4 800 2 x 1 400 300 400 U = 0,24 W/(m 2.K) R = 1,5 m 2.K/W R = 0,8 m 2.K/W R = 0,3 m 2.K/W U = 1,8 W/(m 2.K) Obr. 1 Schématický řez a půdorys 1. NP rodinného domu Tab. 1: Vlastnosti konstrukcí pro výpočet tepelného toku prostupem Konstrukce Plocha Souč. prostupu tepla [W/(m 2.K)] Požadovaný souč. prostupu tepla [W/(m 2.K)] Činitel tepl. redukce [-] Okna 13,0 m 2 1,6 1,5 1,00 Dveře 2,0 m 2 1,8 1,7 1,00 Stěny 183,1 m 2 0,30 0,30 1,00 Šikmá střecha 52,0 m 2 0,24 0,24 1,00 Podlaha půdy 43,7 m 2 0,24 0,30 0,83 Podlaha na terénu 65,6 m 2 0,60 0,45 0,40 Podlaha nad 21,8 m 2 0,60 0,54 suterénem 0,57 Pro výpočet průměrného součinitele prostupu tepla podle ČSN 730540-4 pro budovu na Obr. 1 použijeme program Energie ve starší verzi 2. Okrajové podmínky pro výpočet zadané na prvním zadávacím formuláři programu ukazuje Obr. 2. Další vstupní data jsou vidět přehledně na Obr. 3 až Obr. 6. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy U em byl pro hodnocenou budovu stanoven programem Energie ve výši 0,46 W/(m 2.K). Budova tedy nesplňuje požadavek ČSN 730540-2 na průměrný součinitel prostupu tepla. 2 Tento text původně vznikl jako skripta pro již neexistující předmět SF31 v roce 2004. Pro vytvoření příkladu byla použita tehdy aktuální verze programu.

Obr. 2 Okrajové podmínky pro výpočet Celková spotřeba energie dodávané do budovy činí 28,4 MWh, z čehož připadá 24,4 MWh na vytápění, 1,3 MWh na přípravu teplé vody a 2,6 MWh na osvětlení. Vztaženo na 1 m 2 podlahové plochy to představuje celkovou měrnou spotřebu dodávané energie ve výši 194 kwh/m 2 za rok. Budova tak poměrně výrazně nesplňuje požadavek vyhlášky 148/2007 Sb. na energetickou náročnost 3, protože maximální přípustný limit pro vyhovující rodinné domy je podle uvedené vyhlášky 142 kwh/m 2 za rok (podrobnosti k výpočtovým postupům vyhlášky 148/2007 Sb. jsou uvedeny v části Výpočet ENB) 4. Množství potřebné primární energie za rok činí 38 MWh - s tím spojené emise CO 2 představují 8 t za rok. Na Obr. 7 je pro ilustraci vidět rozložení měsíčních potřeb energií. Průkaz energetické náročnosti je uveden na Obr. 8. 3 Jedná se o již neplatnou vyhlášku a již neplatný požadavek. Požadavky na energetickou náročnost budov stanovuje od roku 2013 vyhláška č. 78/2013 Sb. 4 Dokument Výpočet ENB byl zaktualizován a obsahuje výpočetní postup podle vyhlášky č. 78/2013 Sb.

systémy TZB, vnitřní zisky a primární energie podrobně na Obr. 5 a 6 středně těžké konstrukce 1,50 1,00 Ostatní okna (2 východní a 3 jižní) mají stejné parametry jen jiný počet a orientaci. Zadají se na další formuláře pro okna. Parametry tepelných vazeb není nutné zadávat, protože na formuláři pro popis zóny je zvolen přibližný výpočet vlivu vazeb s pomocí U tbm vliv vnitřních záclon 0,30 1,70 1,00 Obr. 3 Zadání okenních konstrukcí a konstrukcí v kontaktu s vnějším vzduchem

Detail záložky Konstrukce na styku s interiérem Detail záložky Konstrukce na styku s exteriérem 0,49 vážený průměr z požadavků na podlahu na zemině a nad suterénem 80% z objemu suterénu stanoveného z vnějších rozměrů Průměrná hloubka suterénu pod celým půdorysem Obr. 4 Zadání konstrukcí v kontaktu se zeminou a nevytápěnými prostory

Obr. 5 Zadání vnitřních zisků, větrání a zdrojů tepla

Obr. 6 Zadání solárních systémů a energonositelů Obr. 7 Měsíční potřeby energie

Obr. 8 Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb.