Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com



Podobné dokumenty
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

TRH. Mgr. Hana Grzegorzová

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

Digitální učební materiál

Ekonomika je souhrn hospodářských činností na určitém území. Je to tedy hospodaření nějakého subjektu, nebo i státu.

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie I. Podstatné z minulé přednášky. Podstata hranice produkčních možností. Hranice produkčních možností

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

Ceny v ekonomii a v životě

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Obsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit:

Tržní síly nabídky a poptávky

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

Trh a základní elementy trhu

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

2. Trh a jeho charakteristika

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_3_43

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Poptávka. Zákon klesající poptávky

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

EKONOMIKA Nabídka, poptávka, tržní mechanismus výkladový materiál

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

2. Trh a tržní hospodářství

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

Konkurence. Konkurence. Konkurence dle subjektů. Konkurence dle subjektů

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

Formování cen na trzích výrobních faktorů

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

Nabídka, Poptávka, Tržní rovnováha

3. Tržní síly nabídky a poptávky

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

TRH A CÍLENÝ MARKETING

Hospodářský proces, výrobní faktory EKO3 Ing. Pavlína Štréglová. Hospodářský proces

PENÍZE. Obsah. Historie vzniku peněž. Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika.

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Trhy výrobních faktorů

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Základní elementy trhu

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Obsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN

Ekonomie Tržní mechanismus. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.

1. Ekonomie jako věda o lidském jednání. Invisible hand ve společnosti směnných vztahů. Metodologie ekonomie, optimalizační chování a informace.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Potřeby jsou pocity lidského organismu nedostatku nebo přebytku, které si uvědomuje a snaží se je naplnit/odstranit. Maslowova pyramida potřeb

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej

Dokonale konkurenční odvětví

2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY

Vedle volných a ekonomických statků využívá člověk služeb. Pod tímto pojmem rozumíme:

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

Teorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

Kapitálový trh (finanční trh)

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

SOUKROMÁ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ, S. R. O.

Úvod. Petr Musil

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

Test Trh práce. 4. Vyjmenujte všechny výrobní faktory v procesu výroby. Uveďte praktický příklad výrobních faktorů při pečení chleba.

MIES SBZ - Okruh č. 1 a 2

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

1. EKONOMIE jako věda o lidském jednání. Invisible hand ve společnosti směnných vztahů. Metodologie ekonomie, optimalizační chování a informace.

Obsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie

Transkript:

Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence

Dělba práce Specializace Potřeba směny Trh 1 Trh 2 Trh n Poptávka Cena Nabídka

Dělba práce

Dělba práce Jednotliví lidé se přirozenou cestou zaměří na určité pracovní činnosti či pracovní operace, v nichž jsou nejlepší Přispívá k růstu produktivity práce a růstu celkového výstupu Rozlišujeme: Přirozenou dělbu práce Společenskou dělbu práce Dělbu práce dle pracovních operací Dle pracovních činností

Dělba práce dle pracovních operací Výhody Jednoduchost Nevýhody Monotónnost práce Dokonalé zvládnutí operace pracovníkem Lepší přizpůsobení pracovního prostoru Vzájemná závislost výrobců Provázanost a závislosti výrobců v mezinárodním měřítku Vysoký růst produktivity práce

Směna a peníze

Směna Výměna jednoho statku za jiný. Úzce souvisí s dělbou práce směna je logickým důsledkem dělby práce Rozlišujeme: Přímou výměnu (barter) Zdlouhavá Dvojnásobná shoda potřeb (máme chleba, ale chceme maso) Kvantitativní poměr Nepřímou směnu prostřednictvím peněz

Peníze Všechno co je všeobecně přijímáno a akceptováno jako prostředek směny. Prostředek směny Všeobecný ekvivalent Formy peněz: Komoditní peníze (plátno, kusy dobytka, koření, drahé kovy) Bankovky a mince Bezhotovostní peníze

Požadavky kladené na peníze Dělitelnost Stejnorodost Vysoká kupní síla Trvanlivost Nejlépe plnily drahé kovy (monetizace zlata) Později papírové peníze, mince V současné době bezhotovostní peníze

Trh

Trh Oblast ekonomiky, kde dochází ke směně. Oblast, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky a utváření tržní ceny. Rozlišujme: Místní Národní z geografického hlediska Světový trh Trh výrobních faktorů Trh zboží a služeb Trh peněz dle předmětu směny

Dílčí a agregátní trh My budeme rozlišovat zejména: Dílčí trh Trh jen určité komodity Agregátní trh trh veškerých statků a služeb vyrobených v ekonomice

Tržní subjekty Účastníci trhu Rozeznáváme čtyři základní tržní subjekty: Domácnosti Firmy Vláda (stát) Okolní svět (zahraniční subjekty)

Cena

Cena Nositelem cenové informace Rozlišujeme: Absolutní cenu Relativní cenu

Absolutní cena je suma, kterou za statek zaplatíme, vyjádřená v peněžních jednotkách specifická forma směnné hodnoty peníze slouží jako všeobecný ekvivalent Jednotka statku x = počet peněžních jednotek 1 rohlík = 2 Kč

Relativní cena cena vyjádřena v poměru k ceně jiného zboží vyjádřena ve fyzických jednotkách je totožná se směnnou hodnotou důležitá při rozhodování spotřebitele Relativní cena = cena statku X cena statku Y (v ks statku Y) Kolik jednotek statku Y stojí jednotka statku X Kolik Y musím mít k dispozici k nákupu jednotky statku X

Příklad Jana nakupuje Horalky a čokoládu Margot. Horalku koupí v supermarketu za 5 Kč, Margot stojí 10 Kč. a) Jaká je absolutní cena Horalky a Margot? a) Jaká je jejich relativní cena?

Řešení a) Absolutní cena Horalky a Margot: P(Horalky)= 5Kč P(Margot)=10Kč a) Relativní cena Horalky a Margot Pr(Horalky) = 5/10 = 0,5 Margot Jedna horalka stojí 0,5 Margot. Jednu horalku může Jana vyměnit za 0,5 Margotky, neboli, aby získala 1 Margotku, musí obětovat 2 horalky

Nabídka

Nabídka Vyjadřuje funkční vztah mezi nabízeným množstvím a cenou. Rozlišujeme: Individuální nabídku Tržní nabídku Agregátní nabídku Nositelem nabídky na trhu statků a služeb jsou firmy

Tržní nabídka Tržní nabídka zachycuje množství statku, které jsou výrobci ochotni vyrobit a prodat při různých úrovních tržní ceny Nabídková křivka rostoucí S růstem tržní ceny roste také nabízené množství produkce Zákon rostoucí nabídky

Křivka tržní nabídky P S 20 10 300 400 Q

Tvar tržní nabídky Rostoucí Zákon klesajících výnosů Vybavení kapitálem je fixní Každý další pracovník méně produktivní Dodatečná jednotka produkce se prodražuje Ochota prodat větší množství za vyšší cenu

Změna nabídky vs. změna nabízeného množství Změna nabízeného množství V důsledku změny ceny Posun po nabídkové křivce Změna nabídky Posun nabídkové křivky Změna nabízeného množství při každé úrovni ceny

Změny nabídky Nabídku ovlivňují tyto faktory: Výše výrobních nákladů ceny vstupů technologie Ceny substitučních výrobků Ostatní faktory Úroda Počasí

Změny tržní nabídky P Zavedení lepší technologie 20 10 S S Pokles cen VF Pokles cen výrobních substitutů Pokles daňového zatížení dané výroby Daňové zvýhodnění Dobrá úroda (zemědělství) 300 400 500 600 Q

Poptávka

Poptávka Vyjadřuje funkční vztah mezi poptávaným množstvím a cenou. Rozlišujeme: Individuální poptávka Tržní poptávka Agregátní poptávka Nositelem poptávky jsou především domácnosti (ale i další tržní subjekty)

Tržní poptávka vyjadřuje množství statku, které jsou kupující ochotni nakoupit při různých úrovních tržní ceny. Poptávková křivka je klesající S růstem tržní ceny klesá poptávané množství produkce Zákon klesající poptávky

Křivka tržní poptávky P 20 10 D 200 350 Q

Tvar tržní poptávky Klesající Působí dva efekty: Důchodový efekt růst kupní síly důchodu Substituční efekt nahrazování relativně dražšího statku statkem levnějším

Změna poptávky vs. změna poptávaného množství Změna poptávaného množství V důsledku změny ceny Posun po poptávkové křivce Změna poptávky Posun poptávkové křivky Změna poptávaného množství při každé úrovni ceny

Změny poptávky Poptávku ovlivňují tyto faktory: Výše disponibilního důchodu Ceny substitutů a komplementů Substituty statky které plní stejnou funkci (uspokojují stejné potřeby) Komplementy statky, jejichž spotřeba se doplňuje (spotřebovávají se společně) Preference Ostatní faktory Počasí, velikost populace atd.

Změny tržní poptávky P 20 10 D Růst důchodu Růst ceny substitutů Pokles ceny komplementů Růst oblíbenosti daného produktu Růst populace D 200 300 350 450 Q

Tržní rovnováha

Tržní rovnováha Tržní rovnováhou nazýváme situaci, kdy dochází k vyrovnání nabídky a poptávky. Objem produkce, který kupující chtějí při dané ceně nakoupit odpovídá objemu produkce, který prodávající zamýšlejí při této ceně prodat

Tržní rovnováha P Nadbytek S P E rovnovážná cena 20 E Q E rovnovážné množství P E 8 Nedostatek D 200 Q E 400 500 Q

Změny tržní rovnováhy Tržní cena aktuální cena na trhu Rovnovážná cena vyrovnání nabídky a poptávky Tržní cena vždy nemusí být cenou rovnovážnou Vychýlení trhu z rovnováhy: Změny nabídky Změny poptávky změny rovnovážné ceny a rovnovážného množství trhu Přizpůsobení trhu tržním změnám zabere určitý čas!!!!!!

Konkurence

Konkurence střetávání různých zájmů tržních subjektů Rozlišujeme: Konkurenci napříč trhem Konkurenci na straně poptávky Konkurenci na straně nabídky Cenová Necenová + Růst efektivnosti, pokles nákladů, technologický pokrok - manipulace se spotřebiteli, plýtvání zdroji

Konkurenční prostředí Na základě podmínek, které mají účastníci na konkrétním trhu Rozlišujeme: Dokonalou konkurenci Nedokonalou konkurenci Monopol Oligopol Monopolistickou konkurenci