V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A R O Z H O D N U T Í

O D B O R R E G I O N Á L N Í H O R O Z V O J E, Ú Z E M N Í H O P L Á N O V Á N Í, S T A V E B N Í H O Ř Á D U A I N V E S T I C O D D Ě L E N Í S T A V E B N Í H O Ř Á D U č. j.: KUJCK 107250/2017 datum: 25. 9. 2017 vyřizuje: Ing. Jiří Bürger telefon: 386 720 332 spis. zn.: OREG/94380/2017/jibu *KUCBX00NY1JZ* V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A R O Z H O D N U T Í Výroková část: Krajskému úřadu Jihočeskému kraji, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako správnímu orgánu příslušnému dle 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na 89 odst. 1 a 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád ), bylo dne 2. 8. 2017 předáno Městským úřadem Suchdol nad Lužnicí, stavebním úřadem (dále jen stavební úřad ), spolu se spisem odvolání Jitky Pávkové, bytem Jiráskova 77, 378 06 Suchdol nad Lužnicí, ze dne 28. 6. 2017. Toto odvolání bylo podáno proti společnému rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017, kterým bylo vydáno pro stavbu ozn: Podzemní kontejnery pro třídění odpadu, na pozemku č. parc. 45/2 (ostatní plocha) v kat. území Suchdol nad Lužnicí, podle 94a odst. 5, 79 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), a 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 503/2006 Sb. ), rozhodnutí o umístění stavby a podle 94a odst. 5 a 115 stavebního zákona a 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb. stavební povolení. Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, přezkoumal v odvolacím řízení napadené rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017, které vydal stavební úřad MěÚ Suchdol nad Lužnicí, v rozsahu podle 89 odst. 2 správního řádu a rozhodl takto: Podle 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se napadené společné rozhodnutí stavebního úřadu MěÚ Vimperk č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 m ě n í takto: - Na straně dvě společného rozhodnutí se bez náhrady vypouští závěrečná části výroku ozn. I: Rozhodnutí o námitkách účastníků územního řízení Námitku účastníka řízení Jitky Pávkové, bytem Jiráskova 77, Suchdol nad Lužnicí, uplatněnou při ústním jednání dne 18. 4. 2017 proti umístění podzemních kontejnerů na tříděný odpad na pozemku č. p. 45/2 v k. ú. Suchdol nad Lužnicí stavební úřad zamítá - Na straně jedenáct a dvanáct společného rozhodnutí se bez náhrady v celém rozsahu vypouští stanovená podmínka pro provedení stavby ozn. č. 17. Stránka 1

Podmínka se vypouští bez náhrady, tzn., že následující podmínky č. 18 až č. 21, resp. 20 (viz následující změna rozhodnutí), budou přečíslovány tak, že původní podmínka č. 18 bude nově označena č. 17, č. 19 bude nově č. 18, č. 20 bude nově č. 19. - Na straně dvanáct společného rozhodnutí se bez náhrady v celé rozsahu vypouští stanovená podmínka pro provedení stavby ozn. č. 21. Ve změnou nedotčených částech se podle 90 odst. 5 správního řádu rozhodnutí ze dne 15. 6. 2017 č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 potvrzuje. Účastníkem odvolacího řízení podle 27 odst. 1 správního řádu je Město Suchdol nad Lužnicí, IČ: 00247561, Náměstí T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí. O d ů v o d n ě n í : Krajskému úřadu Jihočeskému kraji, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako příslušnému odvolacímu správnímu orgánu (dále jen odvolací orgán ), byl spolu s uvedeným odvoláním předložen spisový materiál, ze kterého vyplývají následující stav a rozhodné skutečnosti. Dne 16. 2. 2017 byla ke stavebnímu úřadu podána stavebníkem Městem Suchdol nad Lužnicí žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ohledně stavebního záměru, který byl specifikován jako tři samostatné podzemní kontejnery na tříděný odpadu na poz. č. p. 45/2 v k. ú. Suchdol nad Lužnicí. Jak je zřejmé ze spisu, tak žádost byla podána spolu s přílohami. Na základě žádosti vydal stavební úřad dne 14. 3. 2017 opatření: Oznámení zahájení společného územního a stavebního řízení. V opatření popsal předmět řízení, včetně jeho umístění, přičemž na den 18. 4. 2017 nařídil veřejné ústní jednání, když účastníci společného řízení byli mj. upozorněni, že námitky mohou uplatnit nejpozději při tomto veřejném ústním jednání. Veřejné ústní jednání stavební úřad nařizoval, poněvadž to vždy nařizuje v případech záměrů v území, ve kterém nebyl vydán územní plán viz 87 odst. 2, věta druhá, stavebního zákona. Při doručování oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení (stejně jako při dalších úkonech v řízení) stavební úřad vycházel (mj.) z 87 odst. 1 stavebního zákona, přičemž konání veřejného ústního jednání oznamoval veřejnosti veřejnou vyhláškou. Z veřejného ústního jednání nařízeného na den 18. 4. 2017 byl stavebním úřadem vyhotoven protokol. Z jeho obsahu vyplývá, že Jitka Pávková předložila při jednání své námitky ke stavbě písemně. V podání ozn.: Vyjádření o vybudování podzemních kontejnerů datovaném dnem 18. 4. 2017 prezentovala své výhrady proti dané stavbě s tím, že zásadně nesouhlasí se stavbou podzemích kontejnerů na tříděný odpad na pozemku p. č. 45/2. V podání přitom uváděla skutečností týkající se nabytí vlastnictví pozemku dotčeného stavbou stavebníkem a okolnosti související s projednáváním záměru v orgánech města s tím, že podzemní kontejnery v blízkosti jejího domu by v budoucnu omezily vlastnická práva, načež bez dalšího uvedla, cit.: hluk, nepořádek, zvýšený provoz aut a pohyb lidí. Společné rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 vydal stavební úřad dne 15. 6. 2017. Stavební úřad rozhodnutím ve věci stavby podzemního kontejneru pro tříděný odpad po posouzení žádosti podle 90 a 111 stavebního zákona v části společného výroku rozhodnutí ozn. I. vydal podle 94a odst. 5, 79 a 92 stavebního zákona a 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb. rozhodnutí o umístění stavby, když současně stanovil jednu podmínku pro umístění stavby a rozhodl o námitkách účastníků řízení, tj. o námitkách Jitky Pávkové, které zamítl. V části společného výroku rozhodnutí ozn. II. pak vydal podle 94a odst. 5 a 115 stavebního zákona a 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb. stavební povolení pro danou stavbu, přičemž současně stanovil 21 podmínek pro provedení stavby s tím, že podmínkou ozn. č. 21) rozhodl o námitkách účastníků stavebního řízení, tedy o námitkách Jitky Pávkové, když je zamítl. V odůvodnění společného rozhodnutí stavební úřad popsal průběh společného řízení předcházejícího vydání společného rozhodnutí spolu se soupisem shromážděných podkladů pro rozhodnutí a vymezením účastníků společného územního a stavebního řízení s tím, jak hodnotil kritéria týkající se umístění a povolení stavby a jak přistoupil k hodnocení námitek Jitky Pávkové. Společné rozhodnutí bylo doručeno Jitce Pávkové dne 19. 6. 2017. Odvolání Jitky Pávkové datované dnem 28. 6. 2017 bylo předáno na podatelně Městského úřadu Suchdol nad Lužnicí dne 3. 7. 2017. Odvolatelka v odvolání zmínila, že jako účastník řízení přednesla námitky Stránka 2

týkající se umístění kontejnerů v blízkosti jejího domu s tím, že to by v budoucnu omezilo její vlastnická práva k domu. K tomu dodala, že předmětem námitek byl dle jejího názoru, cit.: logický předpoklad zvýšeného hluku, vznik nepořádku v místě umístění tohoto zařízení a v neposlední řadě i nárůst dopravy s ohledem na charakter tohoto zařízení. Na to pak navázala odkazem na jednání zastupitelstva města ohledně předmětného záměru. Následně vyslovila domněnku, že se stavební úřad se vznesenými námitkami nedostatečně vypořádal a bez dalšího rozhodl o umístění uvedené stavby a vydal stavební povolení. Co se týče důvodů pro odvolání proti předmětnému společnému rozhodnutí, tak odvolatelka v deseti bodech uvedla konkrétní skutečnosti týkající se vlastního vyhotovení společného rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017, které podle ní představují pochybení stavebního úřadu. Na závěr odvolání pak konstatovala, že s ohledem na uvedené důvody podává proti předmětnému rozhodnutí odvolání v plném rozsahu a navrhuje, aby odvolací správní orgán postupem podle 90 odst. 1 písm. a) správního řádu rozhodnutí zrušil a předmětné řízení zastavil. Jelikož uvedené odvolání bylo posouzeno jako řádné, stavební úřad opatřením ze dne 12. 7. 2017 v souladu s 86 odst. 2 správního řádu vyzval ostatní účastníky společného řízení k tomu, aby se k němu vyjádřili, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy (k odvolání se nikdo nevyjádřil). K předložení spisového materiálu spolu s uvedeným odvoláním odvolacímu orgánu došlo dne 2. 8. 2017. Stavební úřad k tomu v průvodním stanovisku datovaném dnem 2. 8. 2017 konstatoval, že se jedná o odvolání podané účastníkem společného řízení v zákonné odvolací lhůtě. Co se týče odvolání, tak stavební úřad de facto odkázal na postup ve společném řízení předcházejícím vydání odvoláním napadeného rozhodnutí s tím, že dle 88 odst. 1 předává spis odvolacímu správnímu úřadu. Z uvedeného je zřejmé, že stavební úřad neshledal podmínky pro zrušení nebo změnu předmětného společného rozhodnutí ve smyslu 87 správního řádu, když v souladu s 88 odst. 1 správního řádu předal spisový materiál odvolacímu orgánu. Odvolací orgán odvolání Jitky Pávkové ze dne 28. 6. 2017 posoudil z hlediska, zda jsou naplněny podmínky řádného odvolání, pokud jde o jeho přípustnost a včasnost, přičemž shledal, že bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě 15 dní podle 83 správního řádu účastníkem daného společného řízení, který byl oprávněn dle 81 odst. 1 správního řádu podat odvolání. Tzn., že v daném případě se jedná o odvolání řádné, o němž bylo možné rozhodnout jedním ze způsobů vyplývajících z 90 správního řádu. Odvolací orgán přezkoumal na základě předmětného odvolání společné rozhodnutí ze dne 15. 6. 2017 č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 v souladu s 89 odst. 2 správního řádu. Výsledkem byl závěr, že rozhodnutí i postup prvoinstančního orgánu předcházející jeho vydání je opodstatněné hodnotit tak, že rozhodnutí je z věcného hlediska správné. Tento závěru odvolací orgán shledal, i když přezkoumávané rozhodnutí vykazovalo určité vady, jak je dále uvedeno. Pokud se jich týče, tak odvolací orgán totiž dospěl k závěru, že potřebnou nápravu lze provést v odvolacím řízení, a to v rámci změny rozhodnutí podle 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť to nebude na újmu právům účastníků řízení, řádnému zjištění stavu věci, ani tím nedochází k přesunu nalézacího řízení před odvolací orgán (tedy změnou rozhodnutí nebude narušena zásada dvojinstančnosti správního řízení). Co se týče dikce 89 odst. 2 správního řádu, který stanoví rozsah, v němž odvolací orgán přezkoumával společné rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 a řízení, které jeho vydání předcházelo, lze uvést následující. V řízení druhého stupně může odvolací orgán přezkoumávat jen to, co bylo předmětem řízení v prvém stupni, přičemž v plném rozsahu je povinen přezkoumat soulad napadeného společného rozhodnutí s právními předpisy. Pokud jde o jeho věcnou správnost, činí odvolací orgán přezkum pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nad jejich rámec pak jen tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem, neboť je povinností správních orgánů, tj. i orgánu odvolacího, dbát ve smyslu 2 odst. 4 zákona správního řádu na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejnými zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Při přezkoumávání společného řízení, které předchází vydání napadeného společného rozhodnutí, byl odvolací orgán povinen respektovat hledisko procesní ekonomie, tedy nepřihlížet k takovým vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na jeho soulad s právními předpisy, popř. na jeho věcnou správnost. Není-li v odvolání jednoznačně uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, resp. jeho výrokovou část, pak platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Pro dané odvolací řízení přitom odvolací orgán dospěl k závěru, že pokud se týká posuzování věcné správnosti odvoláním napadeného společného rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6.2017, tak s ohledem na skutečnost, že nebyl shledán veřejný zájem na jeho širším přezkoumání, bude přihlížet pouze k námitkám uvedeným v odvolání ze dne 28. 6. 2017. Stránka 3

Odvolací orgán v rámci odvolacího řízení nesvolával ústní jednání, ani neseznamoval účastníky řízení se spisovým materiálem ve smyslu 36 odst. 3 správního řádu, poněvadž o odvolání bylo možno rozhodnout jen na základě spisového materiálu správního orgánu prvního stupně (tzn., že nedošlo k doplnění spisu). Při stanovení okruhu účastníků odvolacího řízení vycházel odvolací orgán z toho, jak vymezil účastníky společného řízení stavební úřad v řízení v prvním stupni. Tzn., že účastníky odvolacího řízení jsou Město Suchdol nad Lužnicí, Jitka Pávková, Česká telekomunikační infrastruktura a. s., ČEVAK a. s., E.ON Distribuce, a. s., zast. E.ON Česká republika, s. r. o., GasNet, s. r. o., zast. GridServices, s. r. o., a Povodí Vltavy, státní podnik. Co se týče posouzení okruhu účastníků společného řízení vymezeného stavebním úřadem, tak odvolací orgán ověřil na základě aktuálních údajů v Katastru nemovitostí, že v případě Města Suchdol nad Lužnicí se jedná nejen o stavebníka, ale současně i o vlastníka stavbou dotčeného pozemku č. p. 45/2 a pozemků tzv. sousedních, které mají společnou hranici s tímto pozemkem, a o obec, v jejímž správním území se má stavební záměr uskutečnit. Jitka Pávková je vlastníkem jednoho z pozemků, který má společnou hranici s p. č. p. 45/2. Mezi účastníky společného řízení přitom byli zahrnuti ještě vlastníci technické infrastruktury v zájmovém místě, která by mohla být umístěním stavby i prováděním stavby přímo dotčena, a příslušný správce povodí s dílčím povodí Horní Vltavy. Jelikož společné rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 bylo vydáno ve společném územním a stavebním řízení, odvolací orgán poznamenává, že podmínky pro vedení společného územního a stavebního řízení podle 94a stavebního zákona vyplývají z 78 odst. 3 stavebního zákona. Společné územní a stavební řízení je zahajováno na základě žádosti, jejímž obsahem je stavební úřad vázán. Pokud je žádost úplná a schopná projednání, a pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu nevylučuje společné řízení, stavební úřad oznámí zahájení společného řízení a zároveň nařídí ústní jednání k projednání záměru, které může být v případě, že to považuje stavební úřad za účelné, spojeno s ohledáním na místě. Od ústního jednání stavební úřad může upustit, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Při posuzování záměru žadatele stavební úřad posuzuje kritéria dle 90 stavebního zákona týkající se umístění stavby a kritéria dle 111 stavebního zákona týkající se stavebního povolení. Pokud správní orgán dojde k závěru, že lze žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení vyhovět, vydá společné rozhodnutí obsahující jednak výrok pro umístění stavby, včetně podmínek pro umístění stavby, a pak výrok o povolení stavby, včetně stanovení podmínek pro provedení stavby, popř. pro její užívání. Je nutné dodat, že vzhledem k tomu, že výroky společného řízení se vzájemně podmiňují, má případné odvolání proti územnímu rozhodnutí odkladný účinek vzhledem ke stavebnímu povolení, coby navazujícímu výroku. Okruh účastníků společného územního a stavebního řízení se vymezuje s ohledem na 85 a 109 stavebního zákona. Stavební úřad v provedeném společném územním a stavebním řízení posoudil dne 16. 2. 2017 podanou žádost a rozhodl o vydání požadovaného (společného) rozhodnutí, kterým předmětnou stavbu podzemních kontejnerů pro tříděný odpad umístil i povolil. Odvolací orgán po přezkoumání rozhodnutí i společného řízení jeho vydání předcházejícího nevyhodnotil stav věci tak, že by bylo důvodné předmětné rozhodnutí rušit. Co se týče konkrétně shledaných výhrad či nedostatků, tak ty se netýkají vlastního postupu stavebního úřadu ve společném řízení, ale společného rozhodnutí jako takového (viz dále). Odvolací orgán nicméně vyhodnotil, že společné rozhodnutí má potřebné náležitosti a je dostatečně odůvodněné. Tento závěr odvolací orgán učinil, třebaže odůvodnění postrádá určitou kontinuitu. Pokud se týká zjištěných vad společného rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017, tak odvolací orgán neshledal, že měly být důvodem pro zrušení přezkoumávaného společného rozhodnutí a vrácení věci stavebnímu úřadu k novému projednání, a proto přistoupil ke změně rozhodnutí podle 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, přičemž odůvodnění společného rozhodnutí hodnotí jako dostačující i po provedené změně rozhodnutí učiněné v rámci odvolacího řízení, tedy i pokud se týká vypořádání s uplatněnými námitkami Jitky Pávkové. Je přitom evidentní, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v příslušné formě a má náležitosti ve smyslu 68 správního řádu. Co se týče průběhu společného územního a stavebního řízení, tak je patrné, že stavební úřad postupoval dle stavebního zákona ve vazbě na správní řád. Tzn., že bylo postupováno mj. v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, když bylo oznámeno provádění společného řízení i byla dána možnost všem účastníkům řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. Ke změnám rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 odvolací orgán uvádí, že důvodem pro jejich provedení byly zavádějící postup, zmatečnost či nedůslednost stavebního úřadu při vlastním vyhotovování rozhodnutí. Stránka 4

Co se týče první a třetí změny, tak k nim odvolací orgán přistoupil, neboť o námitkách účastníků územního řízení i stavebního řízení stavební úřad ve výrokové části (již) nerozhoduje. Náležitosti územního rozhodnutí jsou vymezeny v 92 odst. 1 stavebního zákona, přičemž s účinností zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, k 1. 1. 2013, v souladu s větou druhou zmíněného ustanovení stavebního zákona se v územním rozhodnutí nerozhoduje o námitkách účastníků řízení. Analogické platí i pro stavební řízení, poněvadž v souladu s 115 odst. 1, větou první, stavebního zákona s účinností zákona č. 350/2012 Sb., se ve stavebním povolení nerozhoduje o námitkách účastníků řízení. Tyto námitky stavební úřad vypořádá pouze v odůvodnění, což v daném případě, vedle nadbytečného rozhodnutí o těchto námitkách ve výrokové části, stavební úřad rovněž učinil. Druhá změna společného rozhodnutí spočívá ve vypuštění podmínky pro provedení stavby ozn. č. 17. K tomu odvolací orgán poznamenává, že v rámci stanovování podmínek není možné, aby stavební úřad přebíral požadavky, které stanovily v rozhodnutích dotčené orgány. Tomu odpovídá i 18c odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 503/2006 Sb., neboť ve stavebním povolení se zabezpečí plnění požadavků uplatněných dotčenými orgány, nejsou-li stanoveny rozhodnutími. Uvedené (tři) změny společného rozhodnutí odvolací orgán provedl, poněvadž účastníkům společného řízení v důsledku toho nevznikly žádné povinnosti, ani nezanikla žádná práva nad rámec přezkoumávaného rozhodnutí. Pokud se týká přezkoumání správnosti společného rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 v rozsahu námitek uvedených v předloženém odvolání, tzn. s návrhy a námitkami vyplývajícími z odvolání ze dne 28. 6. 2017, tak v návaznosti na již uvedené dodává odvolací orgán následující. Odvolací orgán a priori poznamenává, že mu nepřísluší přezkoumávat postupy, které činily orgány města v souvislosti se záměrem realizovat na p. č. p. 45/2 v k. ú. Suchdol nad Lužnicí předmětnou stavbu. Ke stavebnímu úřadu byla podána konkrétní žádost stavebníka o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro danou stavbu. Stavební úřad na jejím základě provedl společné řízení a ve věci kladně rozhodl. K tomu došlo, aniž by měl jakkoliv zkoumat či posuzovat jiné alternativy umístění stavby, či vyčkávat, zdali stavebník svůj záměr nepřehodnotí. Jak bylo výše zmíněno, tak účastníci řízení měli možnost se seznámit s podklady pro rozhodnutí, stejně tak jim bylo umožněno podat námitky. Co se týče vyhodnocení námitek uplatněných odvolatelkou při veřejném ústním jednání dne 18. 4. 2017, tak odvolací orgán ve vazbě na postup stavebního úřadu musí uvést, že umístění předmětné stavby je navrženo na pozemku, který je ve vlastnictví stavebníka. Tento fakt byl žadatelem konkrétně doložen, přičemž uvedení námitky, že podzemní kontejnery v blízkosti domu odvolatelky by v budoucnu omezily její vlastnická práva, nepředstavovalo v daných souvislostech důvod pro postup dle 89 odst. 6 a 114 odst. 3 stavebního zákona. Tzn., že se nejednalo o námitku občanskoprávního charakteru, načež stavební úřad oprávněně tuto námitku jako takovou neakceptoval. Jestliže námitka byla učiněna ve vazbě s odkazem na hluk, nepořádek, zvýšený provoz aut a pohyb lidí, tak odvolací orgán ani v této spojitosti neshledává důvod rozporovat skutečnosti uváděné stavebním úřadem v odůvodnění společného rozhodnutí. K tomu dodává, že vlastní umístění stavby na p. p. č. 42/5 není důvodné hodnotit tak, že by v jejím důsledku mělo dojít k významnému nárůstu dopravy, pohybu lidí či ke zvýšení hlučnosti. Lze dodat, že podkladem pro rozhodnutí bylo mj. závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, kterým tento dotčený orgán, souhlasil s předmětnou stavbou, přičemž nádoba na sklo obsahuje speciální gumové těsnění, které zabraňuje hlučnosti při vhazování skla. Z hlediska event. dotčení zájmů souvisejících s veřejnou dopravou v místě, tak je důvodné poznamenat, že podkladem pro rozhodnutí bylo mj. stanovisko příslušného silničního správního úřadu, přičemž k záměru se vyjadřovala Policie České republiky z hlediska zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci a bylo vydáno rozhodnutí MěÚ Suchdol nad Lužnicí, silničního správního orgánu, č. j.: 812/2017/MěÚSu R 4 /2017 ze dne 10. 4. 2017, jímž bylo v souvislosti s předmětnou stavbou rozhodnuto dle 29 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, o umístění pevné překážky. Ohledně zachování pořádku v místě stavby odvolací orgán dodává, že stavebník je povinen při provádění stavby postupovat tak, aby na pozemcích sousedních nedocházelo ke škodám, přičemž v souladu s 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona je vlastník stavby povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence. Jak bylo již výše konstatováno, tak odvolací orgán nevyhodnotil odůvodnění společného rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 tak, že by nedávalo výroku společného rozhodnutí dostatečnou oporu, tedy včetně vypořádání s (fakticky vznesenými) námitkami odvolatelky z podání datovaného dnem 18. 4. 2017, které bylo předáno při veřejném ústním jednání. Jelikož námitky uvedené Stránka 5

v odvolání byly formulovány víceméně obecně a z odvolání nevyplýval nesouhlas odvolatelky s konkrétním závazným stanoviskem dotčeného orgánu, tak odvolací orgán v rámci odvolacího řízení nepostupoval dle 149 odst. 4 správního řádu, ani nepožadoval součinnost správních orgánů nadřízených dotčeným orgánům, ani těchto orgánu samotných, a to aniž by nahrazoval skutkovou úvahu příslušnou odbornému správnímu orgánu úvahou vlastní. Toliko na základě faktu, že není orazítkováno vyhotovení kopie situačního výkresu ozn. č. 3 celkový situační výkres, situace koordinační, jež bylo přílohou předmětného společného rozhodnutí, nelze dovozovat závěr, že stavební úřad postupuje v rozporu se stavebním zákonem. V souladu s 92 odst. 4 stavebního zákona po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby. V souladu s 115 odst. 3 stavebního zákona po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Je skutečností, že v souvislosti s p. č. p. 45/2, který je v katastru nemovitostí aktuálně evidován s tím, že se jedná o druh pozemku ostatní plocha a využití pozemku ostatní komunikace, vydal MěÚ Třeboň, odbor životního prostředí, jako příslušný správní orgánem z hlediska ochrany ZPF, dne 18. 7. 2016 rozhodnutí č. j.: METR 7377/2016 FIV zem 201-377FI v pochybnostech, že předmětný pozemek není součástí ZPF. Proto bylo rozhodnutím MěÚ Třeboň, odbor životního prostředí, uloženo, aby vlastník tohoto pozemku uvedl v soulad stav uvedený v katastru nemovitostí se skutečností. Tzn., že aktuální stav v katastru nemovitostí koresponduje s uvedeným rozhodnutím MěÚ Třeboň, odbor životního prostředí, neboť pozemek č. p. 45/2 uvedeného druhu a využití není součástí ZPF. Tím, že stavební úřad ve společném rozhodnutí, ve výrokové části, rozhodoval o námitkách odvolatelky, které vyplynuly z jejího podání ze dne 18. 4. 2017, se odvolací orgán výše zabýval. Odvolací orgán to, jak se vypořádal stavební úřad v rozhodnutí s námitkami, nevyhodnotil jako důvod pro zrušení předmětného rozhodnutí (odvolací orgán ověřil, že tento stav byl evidován, již v době podání žádosti dne 16. 2. 2017). Odvolací orgán neshledal dodatečné důvody, aby vzhledem k umístění a provedení stavby podzemních kontejnerů pro třídění odpadu na pozemku č. parc. 45/2 podmiňoval užívání této stavby kolaudačním souhlasem ve smyslu 122 stavebního zákona. Stavba není přímo podřazená příkladně uvedenému výčtu staveb uvedených v 122 odst. 1 stavebního zákona, přičemž se nejedná ani o stavbu určenou pro shromažďování většího počtu osob, dopravní stavbu ani o stavbu občanské infrastruktury a její užívání není podmíněno provedením zkušebního provozu, ani stavba nespočívá ve změně stavby, která je kulturní památkou. V případě předmětné stavby se jedná o stavbu, která bude dodána jako certifikovaný systémový celek (jedná se o sestavu tří prefabrikovaných železobetonových kontejnerů z vodostavebního betonu s pochozí plošinou, která je součástí kontejnerů, s vhazovací (schozovou) šachtou; vlastní kontejner je samonosná konstrukce z pozinkovaného plechu a žárově pozinkované ocele), zastavěná plocha stavby činí 28,37 m 2. Odvolací orgán se neztotožnil s námitkou odvolatelky, že stavební úřad se nedostatečně zabýval posouzením, zdali záměr žadatele je v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, či v daném případě s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území; viz 90 písm. a) a b) stavebního zákona. Odvolací orgán skutečnosti (tj. ohledně neexistence územního plánu Suchdol nad Lužnicí) uvedené v odůvodněné přezkoumávaného rozhodnutí doplňuje, že předmětný záměr není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, o jejichž vydání rozhodlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 13. 9. 2011 (účinnosti nabyly dne 7. 11. 2011), když do současné doby bylo schváleno 5. aktualizací. Ohledně stylizace podmínky č. 6 pro provedení stavby neshledal odvolací orgán důvody, kvůli kterým by bylo důvodné zasahovat do stylizace učiněné stavebním úřadem. V souladu s ust. 3 písm. k) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, je normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. Odvolací Stránka 6

orgán po přezkoumání odvolání neshledal důvody, které by dokládaly, že stavební úřad nezkoumal, jestli projektová dokumentace v odpovídající míře řeší obecné požadavky na výstavbu, přičemž uložené podmínky odvolací orgán vyhodnocuje, jako vymahatelné i určité, a to včetně zmiňované podmínky č. 6 i dále v odvolání uváděné podmínky č. 5. Faktem, že stavební úřad do podmínky pro provedení stavby č. 17 převzal podmínky stanovené v rozhodnutí MěÚ Suchdol nad Lužnicí, silničního správního orgánu, č. j.: 812/2017/MěÚSu R 4 /2017 ze dne 10. 4. 2017, se odvolací orgán výše zabýval, přičemž nelze konstatovat, že b y stanovení této podmínky mělo představovat přímý důvod pro zrušení společného rozhodnutí. Co se týká požadavků vlastníků technické infrastruktury, tak odvolací orgán se neztotožňuje s tím, že součástí rozhodnutí by měly být výlučně podmínky týkající se napojení povolované stavby na konkrétní sítě ve vlastnictví jednotlivých vlastníků technické infrastruktury. Odvolací orgán shledal, že stavební úřad oprávněn zařadil mezi účastníky společného řízení společnosti Česká telekomunikační infrastruktura a. s., ČEVAK a. s., E.ON Distribuce, a. s., a GasNet, s. r. o., neboť se jedná o vlastníky technické infrastruktury v zájmovém místě, která by mohla být umístěním stavby i jejím prováděním přímo dotčena, když zasahuje do ochranného pásma jednotlivých vedení technické infrastruktury. Odvolací orgán přitom souhlasí s názorem odvolatelky, že stavební úřadu by neměl přebírat bez vlastní koordinace podmínky vyplývající z jednotlivých vyjádřeních vlastníků sítí technické infrastruktury, nicméně v daném případě neshledal důvody k tomu, aby zasahoval do podmínek rozhodnutí, v nichž stavební úřad převzal požadavky uvedených vlastník technické infrastruktury v místě, mj. i proto že formulaci těchto podmínek nehodnotí jako rozpor s 92 a 115 stavebního zákona, potažmo jako důvod pro zrušení přezkoumávaného rozhodnutí. Pokud se týká vypořádání námitky odvolatelky vyplývající z podání ze dne 18. 4. 2017, kdy v souvislosti s námitkou budoucího omezení jejích vlastnických práv umístěním předmětné stavby uváděla nepořádek a zvýšený provoz aut a pohyb lidí, tak k tomu se odvolací orgán výše vyjadřoval. Odvolací orgán přitom opakuje, že vzhledem k umístění a provedení stavby neshledává v souvislosti s vypořádání těchto námitek důvody ke zrušení přezkoumávaného rozhodnutí. V případě umístění třech podzemních kontejnerů na třídění odpadů se nejedná o umístění skládky, přičemž sama odvolatelka v odvolání naznačuje postupy, které budou stavebníkovi predikovat, aby kontejnery byly včas vyváženy, aby v místě schozových šachet nedocházelo k hromadění tříděného odpadu, resp. odpadů vůbec. V souvislosti s předmětnou stavbou není vymezována v místě žádné parkovací místo, ani nová komunikace. Jak vyplývá z výše uvedeného, tak odvolací orgán neshledal žádné skutečnosti, aby o odvolání ze dne 28. 6. 2017 rozhodl způsobem, jakým navrhovala odvolatelka, tj. aby společné rozhodnutí č. j.: 371/2017/MěÚSu R - 35/2017 ze dne 15. 6. 2017 zrušil podle 90 odst. 1 písm. a) správního řádu a řízení zastavil. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. P o u č e n í ú č a s t n í k ů : Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v 27 odst. 1 správního řádu. Ing. Luboš P r ů c h a vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Stránka 7

Toto rozhodnutí musí být vyvěšena nejméně po dobu 15 dnů na úředních deskách Krajského úřadu - Jihočeského kraje a Městského úřadu Suchdol nad Lužnicí a dále zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup ( 25 odst. 2 správního řádu). Úřední deska: Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Dálkový přístup: Zveřejněno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí: Dále se doručí: K vyvěšení a podání zprávy Krajskému úřadu - Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, o datu vyvěšení a sejmutí: - Krajský úřad - Jihočeský kraj, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice - Městský úřad Suchdol nad Lužnicí, Náměstí T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí Jednotlivě (doručenky) účastníkům společného řízení: - Město Suchdol nad Lužnicí, Náměstí T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí - Jitka Pávková, Jiráskova 77, 378 06 Suchdol nad Lužnicí - Česká telekomunikační infrastruktura a. s., Olšanská 2681/6, 130 00 Praha - ČEVAK a. s., Severní 2264/8, 370 10 České Budějovice - E.ON Česká republika, s. r. o., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 01 České Budějovice, zást. spol. E.ON Distribuce, a. s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 01 České Budějovice - GridServices, s. r. o., Plynárenská 499/1, 602 00 Brno, zást. spol. GasNet, s. r. o., Klíšská 940/96, 400 01 Ústí nad Labem - Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 106/8, 150 00 Praha Na vědomí: - Městský úřad Suchdol nad Lužnicí, stavební odbor, Náměstí T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí Stránka 8