PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE

Podobné dokumenty
VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

UKÁZKA REVIZE PHO NA OP PODZEMNÍHO ZDROJE VODY - ŘÍČKY

Kompromisy při zpracování a hodnocení výsledků hydraulických modelů na příkladu hodnocení vodního zdroje Bzenec komplex

Distribuční systém v Praze. Želivka (nádrž Švihov, řeka Želivka) povrchová voda

Svatopluk Šeda, Jana Vrbová OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Vodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik

Složení a vlastnosti přírodních vod

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014

Uherský Ostroh 2 těžba a úprava štěrkopísku a ovlivnění jímacích území Bzenec

Hospodaření s dešťovou vodou v Hradci Králové

Zkušenosti provozovatelů vodovodů a kanalizací s projevy sucha v roce 2015

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

Nejdůležitější výsledky modelů proudění podzemních vod. M. Martínková

Vývoj stanovování ochranných pásem vodních zdrojů v ČR

Petra Oppeltová, Jiří Suchodol

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody

ČESKÁ REPUBLIKA.

HOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Problematika dusičnanů v Káraném: Detektivka o mnoha dějstvích

JEDNOTLIVÉ PODOBY SUCHA A JEJICH DOPADY NA VODÁRENSKÉ ZDROJE NA MORAVĚ

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

HODNOCENÍ VÝVOJE JAKOSTI SUROVÉ VODY V NÁDRŽI VRANOV NAD DYJÍ

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Průběžné výsledky hydraulického modelu proudění podzemní vody v rajonech Kvartéru Odry a Opavy (1510 a 1520)

Název studie : Záplavové území toku Březnice km 0,000 km 23,281

Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí

Městský úřad Horšovský Týn odbor životního prostředí nám. Republiky 52, Horšovský Týn datová schránka: zgibvyv

SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019

PŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech. Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

režimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.

ZAJEČÍ - prameniště. projekt hloubkového odvodnění

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Janovičky. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

MONITORING OCHRANY ZDROJŮ ÚV KÁRANÝ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody

OPŽP aktuální informace

Semanín. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Ochrana vody, půdy a lesa. JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02

Kód obce UIR: Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu

VODÁRNA PLZEŇ a.s. Odvádění a čištění dešťových vod na území města Plzně

OCHRANA VOD VČESKÉ REPUBLICE PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ A ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Problematika sucha v podmínkách

2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu

Ochrana zdrojů pro výrobu pitné vody a pesticidy

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Loužek. Mapa A: Území obce

Optimalizace dávkování chloru ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy za použití simulačních prostředků

OCHRANNÁ PÁSMA ZDROJŮ PODZEMNÍ VODY A OPATŘENÍ NA OCHRANU VODNÍCH ZDROJŮ V PRAXI

Dlouhodobé sucho a nedostatek vody na území Kraje Vysočina

Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro potřeby jednotivých občanů (domácností) nebo o jeho změnu

Kód obce UIR: Obec Borová ( m n. m.) leží na katastrálním území Borová (607711).

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Jablonné nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Možnosti dotačních titulů v rámci Operačního programu životního prostředí, Programu MZE a Krajského úřadu Pardubického kraje

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Rybník. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č...

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Velká Bukovina ( m n. m.) leží na katastrálním území Velká Bukovina u Chvalkovic (655155).

Vliv těžby uhlí na hydrogeologické poměry v centrální části severočeské hnědouhelné pánve

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

1. Studie zlepšení jakosti vod ve vodním díle Vranov specifikace zadání

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

Profil vod ke koupání - jezero Poděbrady

Knířov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Verměřovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance oblasti povodí Odry

Hydrogeologie a právo k část 5.

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Ochranná pásma vodárenské nádrže Švihov v Jihlavě dne

JAK JE TO S VYUŽÍVÁNÍM PODZEMNÍCH VOD Z POHLEDU PROVOZOVATELE VODÁRENSKÉ INFRASTRUKTURY

Plánování v oblasti vod

Skuhrov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Sruby. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OSOB (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

Česká Třebová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody

OCHRANNÁ PÁSMA VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ SPRAVOVANÝCH s.p. POVODÍM MORAVY

Kvalita pitné vody v ČR v roce 2015

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

Vliv dlouhotrvajícího sucha na produkci a kvalitu odpadních vod a provoz ČOV

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í

VI. VLIVY NA VODNÍ PROSTŘEDÍ

Transkript:

PROBLEMATIKA PODZEMNÍHO ZDROJE PITNÉ VODY KNĚŽPOLE Petra Nováková 1), Jan Skryja 2) 1) Ústav aplikované a krajinné ekologie, MZLU V Brně, pnovakov@seznam.cz 2) Slovácké vodovody a kanalizace, a.s., jan.skryja@svkuh.cz VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

CHARAKTERISTIKA JÚ JÚ leží cca 3,5 4 km SV od Uherského Hradiště bylo budováno postupně od 50 tých let minulého století současným provozovatelem jsou Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. severně od JÚ je průmyslově zemědělské centrum - těžba štěrku zájmovém území se nachází rozhlasový vysílač Topolná v údolní nivě řeky Moravy je celkem 45 jímacích objektů VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

prameniště II prameniště I prameniště III prameniště Ia prameniště IV

MATERIÁL A METODY prameniště má dosud stanovena plošná PHO z roku 1982 území je zároveň součástí CHOPAV Kvartér řeky Moravy údaje o jakosti surové vody byly zpracovány a vyhodnoceny problematické ukazatele byla zpracována analýza rizik ohrožení jakosti, vydatnosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje na základě několika hydrogeologických posudků a analýzy byla navržena nová OP jednotlivých pramenišť a v nich vymezen režim hospodaření VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

05.04.04 19.04.04 28.04.04 07.05.04 18.05.04 27.05.04 12.07.04 30.08.04 18.10.04 06.12.04 31.01.05 21.03.05 09.05.05 29.06.05 22.08.05 10.10.05 28.11.05 23.01.06 29.03.06 16.05.06 03.07.06 23.08.06 09.10.06 22.11.06 mg/l VÝSLEDKY jako bezproblémové byly v surové vodě vyhodnoceny všechny ukazatele kromě manganu, železa a síranů u těchto ukazatelů se jedná o vysoké koncentrace přírodního původu 1,60 1,40 1,20 1,00 MANGAN 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Mezná hodnota manganu pro pitnou vodu je 0,05 mg/l, je-li přírodního původu 0,2 mg/l. Dlouhodobý průměr Mn v upravené vodě je 0,03 mg/l. VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

05.04.04 15.04.04 22.04.04 29.04.04 06.05.04 13.05.04 20.05.04 27.05.04 21.06.04 02.08.04 06.09.04 11.10.04 16.11.04 20.12.04 31.01.05 07.03.05 11.04.05 16.05.05 20.06.05 02.08.05 05.09.05 10.10.05 14.11.05 19.12.05 30.01.06 22.03.06 24.04.06 mg/l 70 60 50 40 30 20 10 0 ŽELEZO Mezná hodnota Fe pro pitnou vodu je 0,2 mg/l, pokud je přírodního původu 0,5 mg/l. Dlouhodobý průměr ukazatele Fe v upravené vodě je 0,033 mg/l. VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

9.3.1987 9.3.1988 9.3.1989 9.3.1990 9.3.1991 9.3.1992 9.3.1993 9.3.1994 9.3.1995 9.3.1996 9.3.1997 9.3.1998 9.3.1999 9.3.2000 9.3.2001 9.3.2002 9.3.2003 9.3.2004 9.3.2005 9.3.2006 mg/l 500 SÍRANY 450 400 350 300 250 200 150 v době budování JO koncentrace síranových iontů cca 50 100 mg/l jejich výskyt je proměnlivý, a to jak v jednotlivých prameništích a JO, tak i během roku a v dlouhodobějších obdobích od 60-tých let minulého století trend nárůstu koncentrace síranů kolem roku 2000 hodnoty 300 450 mg/l v posledních letech dochází k poklesu až na hodnoty kolem 250 mg/l výrazný pokles koncentrace na jaře 2006( prameniště zatopeno povodňovou vodou). VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

12.02.02 12.05.02 12.08.02 12.11.02 12.02.03 12.05.03 12.08.03 12.11.03 12.02.04 12.05.04 12.08.04 12.11.04 12.02.05 12.05.05 12.08.05 12.11.05 12.02.06 12.05.06 mg/l 450 400 350 SÍRANY S I S I a S II S III 300 250 200 150 Koncentrace síranů na jednotlivých prameništích vždy ve stejný den odběru Nejvyšší koncentrace jsou na prameništi III, které je situováno na soutoku Březnice a Buravy s Moravou. Nejnižší jsou dlouhodobě na prameništi II (vliv infiltrace z Moravy). VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

Síranové ionty jsou s největší pravděpodobností rovněž přírodního původu a stávající technologií úpravny vody je nelze ze surové vody odstranit. Provozovatel dostal povolení od krajské hygienické stanice Zlínského kraje k užití vody, která nesplňuje hygienický limit ukazatelů pitné vody. Provozovatel zrealizoval opatření vedoucí k uvedení kvality dodávané pitné vody do souladu s limity pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Opatření spočívají v rekonstrukci úpraven vod Kněžpole a Ostrožská Nová Ves a především v úpravě armaturních rozvodů soustavy vodojemů tak, aby bylo možné mísení vod ze zdrojů Kněžpole a Ostrožská Nová Ves (koncentrace síranů kolem 100 mg/l) v poměru 1:2, čímž dojde ke snížení koncentrace síranů v pitné vodě ve spotřebišti pod meznou hodnotu (250 mg/l). Uvedené technické úpravy byly dokončeny v roce 2006. VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2007

HODNOCENÍ Ze sledování jakosti podzemní vody, měření hladin a z odborných hydrogeologických posudků nelze jednoznačně určit zdroj síranů v podzemní vodě ani vliv jednotlivých zdrojů dotace podzemní vody. Převládají názory o nejméně dvou zdrojích dotace podzemní vody. Není znám jejich podíl na tvorbě zásob podzemní vody v místech jímání, ani např. vliv Spytihněvského jezu na řece Moravě na vztahy mezi hladinami povrchové a podzemní vody a dopad na koncentrace síranů. Odborné podklady uvádějí různé teorie jako k dotaci a proudění podzemní vody do pramenišť a k JO, tak i o původu síranů. Tyto názory si však často odporují.

Teorie možných zdrojů dotace podzemní vody: 1. voda vycezená z řeky Moravy v oblasti Spytihněvského jezu dochází k vytváření trvalého výrazného hydraulického spádu z řeky do nivy a zde lze hledat hlavní zdroj dotace z řeky Intenzita tohoto zdroje může být však omezena dopadem těžby štěrkopísku a především rekultivačními postupy, kdy se na hlavním proudu podzemní vody od jezu k JO mění vlastnosti původního přírodního prostředí, propustnost i možnosti proudění podzemní vody. úsek toku níže, zejména poblíž prameniště II, může být díky jednostrannému zatížení již podstatně zakolmatován, ale i jinak ovlivněn (např. opakující se povodňové stavy)

2. vody přitékající od okraje údolní nivy z povodí ležícího v oblasti paleogenního flyše (z přilehlých svahů Vizovické pahorkatiny) jsou silně závislé na klimatických poměrech podíl těchto vod na dotaci pramenišť Kněžpole může činit až 50 % a jak během roku, tak i po delším období, se podstatně mění. jde o vody s tak vysokými přirozenými obsahy síranů, jaké se objevují ve vodách JÚ Kněžpole (v moravní vodě se sírany pohybují v desítkách mg/l, ve vodách neogenu v jednotkách mg/l) zvyšování obsahu síranů v jímané podzemní vodě se tak připisuje zvyšování podílu přítoku vody z flyšových oblastí Vizovické vrchoviny

3. voda přitékající do nivy Moravy z Chřibů přes neogenní sedimenty, případně přes jejich deluviální pokryv přítok vody z neogenních sedimentů není nijak potvrzen množství by nemělo být významné a jakostí by nemělo docházet k zásadnímu ovlivnění jímané podzemní vody. Jiná situace však může nastat v případě významné havárie v této oblasti (silný bodový zdroj ohrožení) 4. zasakování povrchové vody z toků Březnice a Burava lze předpokládat určitou dotaci z tohoto zdroje, avšak pouze přes lokálně proměnlivé a hnízdovitě písčité holocenní náplavy, neboť toky svým korytem pravděpodobně neprořezávají krycí vrstvu povodňových hlín koncentrace síranů v Březnici a Buravě se pohybují kolem 187 mg/l a 130 mg/l

Významným faktorem v zájmovém území může být těžba štěrku severně od jímacího území, včetně následného využití vzniklých vodních ploch a prováděných rekultivací. Rozlehlé vodní plochy odkryté hladiny podzemní vody jsou zranitelné v případě, že by došlo ke splachům nebo k jiné formě znečištění, ale především ovlivňují proudění podzemní vody. Při ukládání materiálů (do vytěženého prostoru) s horší propustností než měly původní vododajné vrstvy štěrků dochází ke snížení rychlosti proudící podzemní vody a ke zmenšení objemu cest, kterými původně podzemní voda proudila. Pokud by prameniště mělo pouze tento jediný zdroj dotace podzemní vody, snížila by se výrazně jeho vydatnost. Protože existuje další zdroj (flyšové oblasti Vizovické vrchoviny), nedošlo k poklesu vydatnosti prameniště. Vzhledem k provedeným technickým opatřením dochází v posledních letech k mírnému poklesu odběrů podzemní vody z kněžpolského prameniště.

ZÁVĚR Ač existuje mnoho odborných posudků, zásadní otázka, tj. původ síranů v podzemní vodě, nebyla jednoznačně vyřešena znečištění podzemní vody přírodního původu nelze odstranit (resp. snížit) opatřeními v OP součástí revize OP je proto navržení takových opatření, která by minimalizovala další zdroje příslušného znečištění (síranů) OP I. st. bylo přizpůsobeno mapovým podkladům dále byla navržena 4 samostatná území OP II. st., která mají především preventivní význam a zahrnují území s potenciálními zdroji ohrožení podzemní vody

Jedním z rozhodujících opatření je návrh dalšího monitoringu v zájmovém území jde především o pravidelné a porovnatelné sledování hladin a odběrů podzemní vody. vzhledem k jakosti surové vody, především v rizikovém ukazateli sírany, bude monitoring dosud prováděný na jímacích objektech rozšířen na povrchové vody v tocích a na jakost vody ve vodních plochách vzniklých po těžbě. získané výsledky je třeba průběžně a řádně vyhodnocovat a hledat ihned vzájemné souvislosti.

Děkuji vám za pozornost.