SVÍTIDLA představují významnou oblast designu z mnoha důvodů. Nejprve připomeňme symbolický význam světla v životě člověka. Pak je také zajímavé, že umělé světlo bývá interpretováno některými sociálníhi skupinami jako symbol plýtvání, případně zbytečné okázalosti. V každém případě je společnost na vnímání světla citlivá, protože dokáže přitáhnout pozornost. Mimo jiné i svou kvalitou, která může nést některé konkrétnější obsahy, ale i obecně v pocitech analyzovatelných psychologií vnímání. Způsob osvětlení, ať již přirozenými nebo umělými zdroji výsledek lidského vnímání velmi ovlivňuje. Velké procento populace je schopné rozeznat i malé odchylky od běžného složení světla daných situací a reagovat na ně, mj. i disharmonickými pocity. S tím souvisí i pozornost volbě umělých světelných zdrojů. Člověk je dlouhodobě navyklý vnímat světlo ze zdrojů, které vyzařují současně teplo, a proto obsahují výraznou část teplých barev od červené po žlutou. Na to je nastavena spektrální ctlivost oka. Podle ní určuje kvalita světelných zdreojů označovaná jako faktor podání barev. Novější úsporné typy zdrojů ji ještě nemají dostatečnou. Inteligentní svítidlo má tedy mít zdroj s dobrým podáním barev, ale současně energeticky úsporný. Nemá oslňovat, případně svítit do míst, kde ne nepřináší efekt (např. venkovní svítidla do nebe, kde přispívají ke světelnému smogu). Má mít regulaci výkonu, která umožní, že v dané chvíli svítíme jen tolik, kolik potřebujeme. Podle typu mohou mít inteligentně navržená svítidla také regulaci směru a úhlu vyzařování nebo možnost změny bodovéhoo osvětlení na rozptýlené. Svítidla jsou v kolekci shromažďována z naučných důvodů především jako názorné ukázky různých stylůů a funkcí, které je možné předvádět, testovat a srovnávat. Některá svítidla nejsou zařazena zde, ale ve značkových kolekcích. Zobrazovat design bez kontaktu s člověkem a vykonávanou funkcí je chybné, ale nejhorší je zobrazovat svítidla nerozsvícená, neboť tím nabízíme jejich mnohdy zcela odlišný vzhled. I naše obrazová dokumentace tímto nedostatkem trpí, byť mnohdy proto, že některé sbírkové předměty jsou (dočasně) nefunkční. VÍCE SE O SVĚTLE DOZVÍTE Tomáš Fassati: Praktická vizuální komunikace, Benešov, 2012 Kolekci uvádí klasický tvar petrolejové lampy, která se v tomto provedení vyrábí dodnes a klasický tvar kapesní svítilny, který se vyráběl až do počátku 90. let 20. století. 1
Závěsná a stolní lampa eprezentují meziválečný funkcionalismus. 2
České stolní lampy 60. let 20. století 3
MUZEU UM UMĚNÍ A DESIG GNU BENEŠOV SB BÍRKA DESIGNU SVÍTIDLA S Klasickký tvar baterkyy na kapacitní monočlánky přečkal p mnohá á desetiletí 20 0. století. Baterka a na plochou baterii b s čočko ou směrující to ok světla Železničářsská baterka s barevnými b filtrry pro dopravn ní signalizaci Modernizzace designu ploché p baterky y v 70. letech 20. století Uložžení monočlán nků do dvou řa ad vedle sebe přispělo ke ko ompaktnímu ttvaru. (90 0. léta 20. stolletí) 4
Richard Sapper: stolní halogenová lampa Tizio, 1972 Nezjištěný autor: stolní halogenové svítidlo, 80. léta 20. století 5
Tři halogenové stolní lampy z přelomu 80. a 90. let 20. století 6
MUZEU UM UMĚNÍ A DESIG GNU BENEŠOV SB BÍRKA DESIGNU SVÍTIDLA S Česká svvítidla 70. let 20. 2 století 7
Česká skleněná stolní lampa ze 70. let 20. století Svítidla 70. let 20. století 8
9
MUZEU UM UMĚNÍ A DESIG GNU BENEŠOV SB BÍRKA DESIGNU SVÍTIDLA S Pohled do stálé é expozice nazznačuje, že jso ou v ní ještě mnohé m předmě ěty j jednotlivě foto ograficky nedo okumentované é. 10
Závěsná lampa Regolit, Ikea, 90. léta 20. století Stojací lampa Düdero, Ikea, 90. léta 20. století Stojací lampa Storm, Ikea, 90. léta 20. století 11
Studio Innermost: závěsné stropní svítidlo Kapow, 2012 Neznámý autor: stolní diodová lampa, kolem roku 2010 12
Bodrul Khalique: noční lampička, Ikea, 2010, plast Ferrucio Laviani: stolní lampa Take, plast, Kartell, 2013 Studio DeForm: stolní lampa Hadovka, Kavalier Sázava, 2014, borosilikátové sklo 13
Irena Czepcová: závěsné svítidlo, 2013 14