OKRES UMPERK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
Olomoucko OKRES UMPERK 2 Petrovsk vrch (778 m n. m.) a obec Sobotín od severov chodu. 2 Turisté na hlavním hfibetu Králického SnûÏníku. Na pfiedcházející stranû: Velké Vrbno (vlevo) a Kronfelzov (vpravo) ve Staromûstské kotlinû, v pozadí Smrk (06 m n. m.) v masivu Králického SnûÏníku. V minulosti plo nû nejvût í okres v republice se zmen il zhruba o tfietinu po oddûlení okresu Jeseník v roce 996. V chodní hranice okresu umperk prochází po rozvodí Moravy a Krupé, protíná masiv Jefiábu (002,8 m n. m.) a sleduje hranici âech a Moravy po toku Bfiezné, Moravské Sázavy a Ospitského potoka aï po Îádlovick les, odkud se stáãí na jih, protíná napfiíã nivu Moravy jiïnû od Lo tic v nejniï ím místû okresu (242 m n. m.). Odtud pokraãuje na sever, protíná Nízk Jeseník, dále sleduje hlavní hfibet Hrubého Jeseníku pfies Pradûd (49,3 m n. m.), Mal Dûd (354,6 m n. m.) a âervenohorské sedlo (03 m n. m.), pokraãuje pfies Vozku (377, m n. m.) a údolí âerného potoka jiïnû od OstruÏné ke Travné hofie (20,4 m n. m.) v Rychlebsk ch horách na hranicích s Polskem. Nejzápadnûj í bod okresu (50 00 0 s..; 6 42 47 v. d.) nalezneme vlese na hfibetû 0,5 km severoseverozápadnû od kóty StráÏka. Nejsevernûj í bod (50 4 45 s..; 6 58 39 v. d.) leïí v lese na hfibetu Rychlebsk ch hor u kóty Polská hora. Nejv chodnûj í bod (50 03 48 s..; 7 4 08 v. d.) se nachází na hlavním hfibetu JeseníkÛ poblíï vrcholu Vysoká hole. NejjiÏnûj í bod (49 42 9 s..; 6 50 42 v. d.) leïí v zákrutu fieky TfiebÛvky,5 km v chodojihov chodnû od Vranové Lhoty. V geologické stavbû umperska pfievaïují metamorfované horniny. Masiv Králického SnûÏníku v západní ãásti je tvofien orlicko-kladsk m krystalinikem a ve v chodní ãásti staromûstsk m krystalinikem. Obû tyto geologické jednotky jsou tvofieny silnû metamorfovan mi horninami starohorního stáfií. V orlicko-kladském krystaliniku pfievládají svûtlé rûïové ruly snûïnického typu asvory. Staromûstské krystalinikum je horninovû pestfiej í, kromû svorû se v nûm uplatàují amfibolity a serpentinit (hadec), napfiíklad v okolí Rudy nad Moravou, Ra kova (PR Na hadci) a Starého Mûsta pod SnûÏníkem (PP Chrastick hadec). Horniny staromûstského krystalinika jsou na v chodû nasunuty na silesi- 266 SU 2
Okres umperk SU 3 267
Olomoucko KRAJINN POKRYV 268 SU 4
kum, které tvofií geologick podklad Hrubého Jeseníku s podhûfiím. Jádrem silesika jsou starohorní klenby desenská a keprnická, tvofiené rulami, svory a erlány. Na okraji kleneb vystupují mlad í kvarcity a fylity. Ve svorech u Petrova nad Desnou a v okolí OstruÏné se vyskytují krystaly staurolitu, svory u Sobotína obsahují granáty. V trhlinách vykrystalovaly nerosty tzv. alpské parageneze (kfii Èál, albit, epidot, titanit aj.) známé z okolí Sobotína, Krásného u umperka. Známá jsou loïiska krupníku u Vernífiovic a Sobotína s v skytem aktinolitu, amfibolového azbestu a magnetitu. V pegmatitech v okolí Mar íkova jsou v znamná nalezi tû berylu a chrysoberylu. Na v chodû silesika prochází skupina Branné charakteristická ãoãkami krystalického vápence devonského stáfií (Horní a Dolní vápenka u Branné, Bohdíkov, Ra kov, Vito ov). Na nûkolika místech v silesiku vystupují men í Ïulové masivy u umperka, Vernífiovic, Oskavy, Hanu ovic. JiÏní ãást okresu v okolí Mohelnice je tvofiená spodnokarbonsk mi sedimenty drahanského kulmu. Jedná se hlavnû o bfiidlice, slepence a droby. âeská kfiídová pánev zasahuje do malé oblasti kolem títû a Maletína, kde se tûïí dekorativní pískovce s otisky rostlin. Z tûchto kfiídov ch sedimentû jsou známy také zkamenûliny mûkk Û (Mollusca) ajeïovek (Echinoidea). Tfietihorní sedimenty vyplàují propadlinu Mohelnické brázdy, umperskou kotlinu po Nov Malín, jsou známy také z okolí Dolní Libiny a Lo tic. V prûbûhu poslední doby ledové vznikly v jiïní ãásti okresu návûje spra e a spra ov ch hlín (PR Pod Trlinou), s loïisky cihláfisk ch a hrnãífisk ch hlín. Hrub Jeseník s nejvy ím Pradûdem (49,3 m n. m.) a Králick SnûÏník (423,7 m n. m.) jsou nejvy í moravská a slezská pohofií. Jedná se o kerná pohofií tvofiená starohorními a prvohorními krystalick mi bfiidlicemi. V prûbûhu sloïitého geomorfologického v voje byly zabrou eny do paroviny, ve tfietihorách rozlámány do ker a vertikálnû dislokovány podél zlomû. Kry obou pohofií jsou oddûleny od niï ího okolního terénu pfiíkr mi zlomov mi svahy. Pro georeliéf pohofií jsou typické iroce zaoblené hfibety se zbytky holoroviny a hluboce zafiezaná údolí. ObnaÏením bazální zvûtrávací plochy do- lo k obnaïení odoln ch hornin a vzniku skalních útvarû, napfi. na Vozkovi (377, m n. m.), Petrov ch kamenech (448 m n. m.) aj. V e polo- Ïené ãásti obou pohofií byly v pleistocénu modelovány periglaciálními procesy, zejména mrazov m zvûtráváním. V chladn ch obdobích pleistocénu vznikly na Králickém SnûÏníku a v Hrubém Jeseníku horské ledovce. Mal ledovec s chladnou bází se vyvinul v karoidu Prudkého potoka a ledovce s teplou bází na Velké kotlinû vhrubém Jeseníku. Nivace a mrazové 2 Okres umperk Kamenné mofie na jihov chodním úboãí Zajeãí hory (02 m n. m.) v Hornomoravské hornatinû. 2 Krystaly epidotu z Pharrerbu. SU 5 269
Olomoucko Krajina Úsovské vrchoviny v okolí Úsova. zvûtrávání podmínily v voj mrazov ch srubû a skalních hradeb, kamenn ch mofií akryogenních tvarû pûdního pokryvu. PodhÛfií obou nejvy ích pohofií tvofií z jiïní strany celek Hanu ovická vrchovina s nejvy ími vrcholy Jefiáb (002,8 m n. m.) na západní hranici okresu a Kamenn vrch (952,0 m n. m.) v jeho v chodní ãásti. Pro geomorfologii Hanu ovické vrchoviny jsou typické ãetné antropogenní formy georeliéfu, zejména agrární valy dlouhé ãasto stovky metrû a agrární haldy. Nepatrn mi v bûïky zasahuje do v chodní ãásti okresu Nízk Jeseník s vrcholem Stanãín (605,3 m n. m.). JiÏní ãást území zaujímá ZábfieÏská vrchovina s nejvy ím vrcholem Pustina (626,2 m n. m.) a sníïenina Mohelnická brázda podél Moravy vyplnûná pliocenními a kvarterními usazeninami s jezery a tûàkami antropogenního pûvodu vznikl mi odtûïením fiíãních sedimentû. Z Vnûkarpatsk ch sníïenin zasahuje podél MladoÀovského potoka pfiíkopová propadlina Hornomoravského úvalu. Mezi pûdami v kraji pfievaïují kyselé a silnû kyselé kambizemû, pfiecházející ve vy ích polohách v rezivé pûdy a podzoly. V nejvy ích horsk ch oblastech jsou vyvinuty alpinské pûdní formy a ra elini tní vrchovi tní pûdy. Na jihu území jsou více zastoupeny nivní pûdy, hnûdé pûdy s podzoly na terasov ch uloïeninách, illimerické a oglejené pûdy. Králick SnûÏník a Hrub Jeseník náleïejí makroklimaticky do chladné klimatické oblasti s prûmûrnou roãní teplotou 5 C a sráïkami kolem 000 mm, ve vrcholov ch partiích obou pohofií klesá prûmûrná roãní teplota na 3 aï C, denní teploty v létû jen v jimeãnû pfiesahují 25 C, roãní úhrn sráïek je vy í neï 200 mm. Charakteristick m jevem jsou ãasté teplotní inverze. JiÏní ãást regionu náleïí do mírnû teplé oblasti s prûmûrnou roãní teplotu 8 C a sráïkami 600 700 mm. umpersko má charakteristické rysy pramenné oblasti. Území okresu náleïí do povodí fieky Moravy, která jím protéká od 6. km pod pramenem v délce 68 km. Nejvût ími pravobfieïními pfiítoky Moravy jsou Moravská Sázava atfiebûvka, které v ak zasahují sv mi povodími do okresu v mnohem men í mífie. Nejvût ími levobfieïními pfiítoky jsou Krupá s Brannou, odvodàující Hanu ovickou vrchovinu a jiïní ãást Rychlebsk ch hor, které se vlévají do Moravy nad Hanu ovicemi, a jesenick tok Desná ústící do Moravy u Postfielmova. Na území okresu pramení pod Bíl m kamenem, nedaleko od Skfiítku, fieka Oskava. S v jimkou Desné (asi 44 km) se jedná asi o 20 km dlouhé úseky vesmûs 270 SU 6
pstruhov ch vod s velkou plochou sráïkovû bohatého povodí, kde dochází k znaãnému kolísání hladiny a povod- Àov m situacím. Horsk charakter Desné se jiï nad umperkem mûní a spodní ãást toku se za povodní rozlévá do okolní krajiny. Morava se rozlévá jiï od Rudy nad Moravou. Transformaãní úãinek její nivy je velik, protoïe voda se mûïe volnû ífiit do luk a luïních lesû, které povodàovovu vlnu brzdí. U Moraviãan pod ústím TfiebÛvky uzavírá plochu povodí 24,29 km 2, Q a ãiní 20,5 m 3 s. Vroce 997 zde protékalo pfii kulminaci zhruba 700 m 3 s vody. Horská ãást okresu byla za povodní v roce 997 velmi silnû po kozena. Na nevyrovnan odtok vody z povodí má vliv také sníïená retenãní schopnost naru- en ch lesû a plo né odvodnûní mokfiadû v podhorsk ch oblastech. Khydrologick m zajímavostem náleïejí ra elini tû na Skfiítku (na plo e 9 ha), niva Moravy s pfiirozen mi úseky tokû, odstaven mi rameny a sítí náhonû. V okrese leïí nûkolik men ích vodních nádrïí. K vût ím patfií pfieãerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stránû na Divoké Desné, vodní dílo Nemilka na Nemilce se zatopenou plochou 20,70 ha a celkov m objemem 499 m 3, Îádlovická retenãní nádrï na Podhrádku a závlahové nádrïe u Nového Malína a Hrabi ína. Krekreaãnímu a rybáfiskému vyuïití slouïí drobné nádrïe (Krásné u umperka, Dolní Bu ínov, Jedlí) a men í rybníky (napfi. Benátky, U lípy, Velk a Tfiecí v umperku, Kfiemaãovsk ukfiemaãova, Doubravick u Doubravic, Polick u Police). Nûkolikanásobnû vût í poãet rybníkû, které existovaly od 4. století kolem Moravy mezi Bludovem a Mohelnicí, zanikl v9. století. Nejvût ími vodními plochami (kolem 00 ha) jsou v souãasné dobû zatopené pískovny u Mohelnice a Moraviãan. Ve Velk ch Losinách jsou láznû s minerální vodou a tamní termální prameny (36,2 C) slouïí také k napájení místního koupali tû. Radioaktivní vody nalezneme v Bludovû (26 C). V nivû Moravy je pozorován obûh podzemních vod v celé fiadû vrtû, napfi. v Postfielmovû, Zábfiehu n. M., Lukavici a Mohelnici. umpersk okres zasahuje do fytogeografick ch oblastí mezofytikum aoreofytikum. Oblast oreofytika je zastoupena fytogeografick mi okresy Hrub Jeseník a Králick SnûÏník, mal m v bûïkem kolem Jefiábu na západû sem zasahuje i fytogeografick okres Orlické hory. Oreofytikum je zastoupeno pfieváïnû kulturními smrãinami vy ích poloh a zbytky klimaxov ch a podmáãen ch horsk ch smrãin s pfiímûsí jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a chud m bylinn m patrem. Tyto porosty na horsk ch vrchovi tích pfiecházejí v ra elinné smrãiny, napfi. v sedle Skfiítek nebo v okolí Vozky. Na horsk ch hfibetech nad hranicí lesa se objevují alpinské hole a v sadby borovice kleãe (Pinus mugo). V mikroklimaticky pfiízniv ch lokalitách pfieïívají glaciální relikty, mj. kopy ník tmav (Hedysarum hedysaroides), lipnice alpská (Poa alpina), ostfiice skalní (Carex rupestris), o. tmavá (C. atrata), vrba bylinná (Salix herbacea) a fiada endemitû, mj. jestfiábník snûïnick (Hieracium nivimontis), hvozdík kartouzek sudetsk (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus), lipnice jesenická (Poa riphaea) nebo zvonek ãesk jesenick (Campanula bohemica subsp. gelida). Oblast Hrubého Jeseníku má zvlá tní územní ochranu formou chránûné krajinné oblasti Jeseníky. Územní ochrana masivu Králického SnûÏníku je zaji tûna jak na ãeské (NPR Králick SnûÏník), tak na polské stranû. Mezofytikum je zastoupeno fytogeografick mi okresy Hanu ovickorychlebská vrchovina, ZábfieÏsko-uniãovsk úval a Drahanská vrchovina mal m v bûïkem na jihu. V kvûtenû pfievaïují druhy submontánního a suprakolinního vegetaãního stupnû s lokálním zastoupením ostfiicov ch spoleãenstev ra elini È nebo specifick ch hadcov ch spoleãenstev, borûvkov ch borû a buãin na kamenit ch svazích na v chozech hadce v okolí Ra kova a Starého Mûsta pod SnûÏníkem. Na v chozech vápence u Bohdíkova a Le tiny rostou vápnomilné buãiny s okroticí bílou (Cephalanthera damasonium) a ostrûvky teplomiln ch kalcifilních rostlin- Okres umperk OhroÏen druh pûtiprstka Ïe- Ïulník (Gymnadenia conopsea). 2 Kriticky ohroïen druh smrkovník plaziv (Goodyera repens) je znám z jedné lokality v severní ãásti okresu. 3 Typická forma jesenického smrku v údolí Prudkého potoka. 2 3 SU 7 27
Olomoucko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE 272 SU 8
n ch spoleãenstev. Zbytky luïních lesû a mokfiadní spoleãenstva rostlin se zevarem nejmen ím (Sparganium minimum) na jihu umperského regionu mají zvlá tní územní ochranu v rámci CHKO Litovelské Pomoraví. Zvífiena celého území okresu patfií hercynské podprovincii, zejména umperskému a Jesenickému bioregionu, jen velmi okrajovû sem zasahují i regiony Svitavsk a Orlickohorsk. Pfievládají zde pahorkatiny a vrchoviny, pfiípadnû údolní nivy s bûïnou stfiedoevropskou faunou. Pouze vrcholové partie Hrubého Jeseníku a Králick SnûÏník se vyznaãují charakteristickou horskou faunou tvofienou mnoha ochranáfisky i zoogeograficky pozoruhodn mi druhy. Proto je také nejvíce faunistick ch údajû shromáïdûno z Králického SnûÏníku a Hrubého Jeseníku, kde byly první prûzkumy zahájeny jiï v polovinû 9. století. Rozsáhlej í v zkumy, které pfiinesly fiadu objevû, probíhaly v pováleãném období. Mnoha skupinám bezobratl ch ÏivoãichÛ v ak byla prozatím vûnována zcela nedostateãná pozornost a poznatky o nich jsou proto jen velmi kusé. Ve vy ích polohách JeseníkÛ pfieïily dodnes nûkteré druhy povaïované za glaciální relikty, mj. pavouk Wubanoides uralensis v kamenn ch sutích, boreální druhy pavoukû Latithorax faustus a Mengea warburtoni nalezené v ra elini ti uskfiítku, obaleã Sparganothis rubicundana na ra elini tích v oblasti Velkého Máje (384 m n. m.) a Králického SnûÏníku, osenice mramorovaná (Xestia speciosa), vakono horsk (Sterrhopterix standfussi) a okáã horsk (Erebia epiphron). Pfiíbuzn okáã men í (E. sudetica) popsan pûvodnû z JeseníkÛ není odjinud z âeské republiky znám. Z vût ích druhû blanokfiídl ch stojí za zmínku nûkteré horské druhy ãmelákû, mj. Alpigenobombus wurfleinii, Bombus magnus, Pyrobombus soroeënsis a jeho parazit, paãmelák Psithyrus quadricolor. Pozornost zasluhuje poãetná populace mravence mnoïivého (Formica polyctena) v PP Rodlen, nejsevernûj í v skyt ÏábronoÏky snûïní (Siphonophanes grubii) vpovodí Moravy u Le tiny a také izolované populace raka fiíãního (Astacus astacus) na nûkolika tocích. Kromû bûïn ch stfiedoevropsk ch lesních druhû obratlovcû zde Ïijí také rys ostrovid (Lynx lynx), sokol stûhovav (Falco peregrinus), tetfiívek obecn (Tetrao tetrix) a tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus). S v jimkou sokola, kterého po doãasné absenci díky mezinárodním záchrann m programûm v na í pfiírodû pfiib vá, jde o zbytkové populace na pokraji vymizení. Napfiíklad stavy tetfieva hlu ce klesly od roku 970 dvacetkrát. V tomto období bylo zaznamenáno mimo jiné také sníïení poãtu letních kolonií letounû (Chiroptera). Pomûrnû ustálená je poãetnost krkavce velkého (Corvus corax), h la rudého (Carpodacus erythrinus), koroptve polní (Perdix perdix), kfiepelky polní (Coturnix coturnix), v ra velkého (Bubo bubo), ãápa bílého (Ciconia ciconia) aã. ãerného (C. nigra). Z povodí Desné je známa jediná lokalita mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v âeské republice. Unikátní jsou nálezy mihule potoãní (Lampetra planeri) vfiece Moravû z posledních let. Ze zvlá tû chránûn ch druhû plazû a obojïivelníkû zde Ïije zmije obecná (Vipera berus), uïovka obojková (Natrix natrix), slep kfiehk (Anguis fragilis), je tûrka Ïivorodá 2 Okres umperk 3 Skorec vodní (Cinclus cinclus) Ïije na horsk ch a podhorsk ch potocích. 2 Kriticky ohroïen druh mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae). 3 My ivka horská (Sicista betulina) ob vá vrcholové partie Králického SnûÏníku a Hrubého Jeseníku. SU 9 273
Olomoucko Branná s hradem a okolní krajinou. (Zootoca vivipara) a j. obecná (Lacerta agilis), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris), rosniãka zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a r. zelená (B. viridis), skokan tíhl (Rana dalmatina) as. skfiehotav (R. ridibunda). Biokoridor nadregionálního v znamu v údolní nivû fieky Moravy je souãasnû dûleïitou zastávkou na tahové cestû více neï 70 druhû stûhovav ch ptákû. Z chránûn ch druhû se zde objevují mj. strnad luãní (Miliaria calandra), luàák hnûd (Milvus migrans), l. ãerven (M. milvus), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráãek stfiedoevropsk (Luscinia svecica cyanecula) a strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). Území umperského regionu je osídleno od mlad í doby kamenné (5000 let pfi. n. l.), jak dokládají archeologické v zkumy z okolí Mohelnice. Z jiïní ãásti okresu pocházejí také doklady o osídlení z mlad í doby Ïelezné (doba laténská) a z doby bronzové (luïická kultura). První velkomoravské osídlení pochází z. a 2. století. Severní hornatá ãást okresu byla osídlena nûmecky mluvícími kolonisty v prûbûhu 3. aï 5. století. S rozvojem tûïby rud v 5. a 6. století, a prûmyslové v roby v 7. a 8. století (Ïelezárny, papírny, pily a textilní v roba) do lo k plo nému odlesnûní jiïních svahû Hrubého Jeseníku. Po druhé svûtové válce byl proveden odsun nûmeckého obyvatelstva z území b val ch Sudet, ze umperska, Hanu ovicka, Staromûstska a títecka. Následná repatriace rûznorod ch skupin obyvatelstva s sebou ãasto pfiinesla devastaci území a naru ení dlouho vytváfiené rovnováhy krajiny. Více neï tfietinu rozlohy umperského okresu pokr vají chránûné krajinné oblasti Jeseníky (vyhlá ena 969) a Litovelské Pomoraví (990) a pfiírodní parky Bfiezná (997) a Sovinecko (994). Pût stávajících maloplo n ch chránûn ch území bylo vyhlá eno v letech 990 999. Na území okresu (mimo území CHKO) jsou vyhlá eny 64 památné stromy. 274 SU 0