*MVCRX03KGRXK* MVCRX03KGRXK prvotní identifikátor odbor veřejné správy, dozoru a kontroly náměstí Hrdinů 1634/3 Praha 4 140 21 Č. j. MV-77076-15/ODK-2017 Praha 24. července 2017 Vážená paní Iveta Fišerová dosavadní starostka obce obec Kly prostřednictvím elektronické pošty na: starosta@kly.cz Žádost o stanovisko - okolnosti zasedání zastupitelstva obce Kly konaného dne 30. června 2017 Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra obdržel dne 14. července 2017 prostřednictvím elektronické pošty Váš dotaz týkající se konání zastupitelstva obce Kly, které proběhlo dne 30. června 2017. K dotazu připojujete zveřejněnou pozvánku na předmětné zasedání, zápis z tohoto zasedání a stanovisko Mgr. Hamplové, ze kterého vyplývá právní názor o neplatnosti celého zasedání, resp. na něm přijatých usnesení. Pochyby z Vašeho pohledu vzbuzuje zejména to, že zasedání nebylo svoláno Vámi jako dosavadní starostkou obce a pozvánka na zasedání nebyla zveřejněna po dobu předvídanou zákonem. Dále rozporujete, že zastupitelstvo obce zařadilo na program body, které není oprávněno zařadit (s ohledem na situaci v obci Kly, kdy počet členů zastupitelstva obce poklesl pod pět). Ministerstvo vnitra k dané problematice uvádí s ohledem na zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), následující stanovisko. a) svolání zasedání zastupitelstva obce Předně je třeba uvést, že pokles členů zastupitelstva obce pod pět nemá žádné dopady na proces svolávání jednotlivých zasedání zastupitelstva obce. I zde se plně uplatní ustanovení 92 a 93 zákona o obcích, které tento proces rámcově upravuje. V obecné rovině je na místě uvést, že řádné svolání zastupitelstva obce je závislé na splnění dvou základních podmínek, které spočívají v tom, že zasedání zastupitelstva obce je svoláno oprávněnou osobou ( 92 zákona o obcích) a je 1
zajištěna veřejnost zasedání, resp. jsou naplněny podmínky, které umožňují veřejnosti se zasedání zastupitelstva obce zúčastnit ( 93 zákona o obcích). Nedostatky v naplnění jedné nebo druhé podmínky s případnými dopady na zákonnost usnesení přijatých na zasedání zastupitelstva obce je pak třeba vykládat v materiálním smyslu slova, kdy podle názoru Ministerstva vnitra je prioritní především zajištění veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Ve vztahu k první podmínce, tedy určení osoby, která zasedání zastupitelstva obce svolává, je nutno poukázat na ustanovení 92 odst. 1 věty třetí zákona o obcích, podle kterého zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta obce. S ohledem na ustanovení 107 zákona o obcích je předmětné ustanovení nutné aplikovat i na tzv. dosavadního starostu obce, který vykonává veškeré pravomoci starosty obce až do okamžiku zvolení nového starosty obce (stávající zastupitelstvo obce Kly nemůže nového starostu zvolit, neboť se nachází v situaci upravené v ustanovení 90 zákona o obcích, který mu mimo jiné tuto pravomoc - volbu starosty obce - zapovídá). Zákon o obcích tak svěřuje starostovi obce pravomoc svolat zasedání zastupitelstva, přičemž ten je povinen zastupitelstvo obce svolávat minimálně jednou za tři měsíce, případně na základě žádosti alespoň jedné třetiny členů zastupitelstva obce tak, aby se zasedání konalo do 21 dnů ode dne doručení žádosti. Až ve chvíli, kdy by se zastupitelstvo obce v této lhůtě neuskutečnilo, přechází svolávací pravomoc na místostarostu obce, případně jiného člena zastupitelstva obce (viz ustanovení 92 odst. 2 zákona o obcích). S ohledem na to, že v případě obce Kly není dosavadní starostka členkou zastupitelstva obce, dá se předpokládat, že zasedání zastupitelstva obce bude svoláváno na základě požadavku členů zastupitelstva obce, a to, s ohledem na výše uvedené, požadavku minimálně dvou členů zastupitelstva obce. V případě, že navrhující členové zastupitelstva obce svolají zasedání zastupitelstva obce dříve, než uplyne doba, po kterou je oprávněn předmětné kroky ke svolání zastupitelstva obce učinit starosta obce, jedná se o porušení ustanovení 92 odst. 1 zákona o obcích. Problém pak vyvstává v možných právních důsledcích takového svolání zasedání zastupitelstva obce, tj. zda porušení takového procesního pravidla má vliv na platnost zasedání a usnesení z něj vzešlých. Zákon o obcích v ustanovení 92 odst. 1 a 2 stanoví procesní pravidlo, které určuje kompetence při svolání zasedání zastupitelstva. Zákon však současně výslovně s porušením tohoto procesního pravidla nespojuje žádné právní následky. Nelze tak automaticky dovozovat, že důsledkem jejich popření se zasedání zastupitelstva svolané nepříslušnou osobou stává neplatným. Stejně tak však nelze automaticky dovozovat opak. Je třeba vždy zkoumat, za jakých okolností ke svolání osobou nepříslušnou došlo a (hlavně), zda druhá podmínka, tedy podmínka veřejnosti zasedání zastupitelstva byla splněna. 2
V případě zasedání zastupitelstva obce Kly konaného dne 30. června 2017 není zpochybňováno, že pozvánka na zasedání zastupitelstva obce byla řádně zveřejněna (blíže viz bod b/ níže) oficiální cestou (úřední deska obce Kly), přičemž se tak stalo minimálně s pasivním vědomím dosavadní starostky obce, která byla o úmyslu členů zastupitelstva obce konat zasedání dne 30. června 2017 informována (viz osobní jednání Ministerstva vnitra a zástupců obce Kly konané dne 19. července 2017 a předaná e-mailová komunikace členky zastupitelstva obce Kly paní Semiánové a dosavadní starostky obce - zasláno jako příloha souběžného dotazu k této problematice zaslaného paní Semiánovou). Zároveň bylo vedení obce na zasedání zastupitelstva přítomno, jak vyplývá ze zaslaného zápisu a nezazněla žádná informace o tom, že by veřejnosti bylo bráněno v přístupu na předmětné jednání. Nad rámec uvedeného je třeba upozornit, že s ohledem na průběh jednání mezi zástupci Ministerstva vnitra, členy zastupitelstva obce Kly a Vámi, je též otázkou, zda svolání zastupitelstva obce proběhlo v rozporu s ustanovením 92 zákona o obcích, neboť na předmětném jednání zaznělo, že pozvánka na předmětné zasedání byla zveřejněna se souhlasem dosavadní starostky obce. Jelikož zákon o obcích nijak nedefinuje, jak má vypadat aktivita starosty obce ve vztahu ke svolání zasedání zastupitelstva obce, tedy nijak neurčuje přesné kroky, bylo by podle názoru Ministerstva vnitra za svolání možno považovat i to, pokud starosta obce svolí ke zveřejnění informace ve smyslu ustanovení 93 odst. 1 zákona o obcích, aniž by sám činil jednotlivé kroky jako vyhotovování předmětné informace, její zveřejňování a další fakultativní záležitosti (např. oznámení v místním rozhlase). Ostatně minimálně u větších obcí není bezesporu starosta obce ten, který sám vyhotovuje informaci o konání zasedání zastupitelstva obce. S ohledem na výše uvedené je tak v daném případě nutno vyslovit závěr, že případné porušení ustanovení 92 zákona o obcích nemá v tomto konkrétním případě samo o sobě vliv na zákonnost usnesení přijatých na předmětném zasedání. Ministerstvo vnitra se tak neztotožňuje se zaslaným stanoviskem Mgr. Hamplové, ze kterého vyplývá, že takto svolané zastupitelstvo obce nemůže platně konat. Ohledně problematiky řízení zasedání je třeba uvést, že zákon hovoří o tom, že zasedání zpravidla řídí starosta obce, což je v praxi též pravidlem. Dikce zákonného ustanovení však umožňuje, aby zasedání řídil někdo jiný. V situaci, kdy dosavadní starosta obce již není členem zastupitelstva obce, má Ministerstvo vnitra za to, že se jedná o jednu ze situací, kdy je naopak vhodné, aby zasedání orgánu řídil někdo z členů zastupitelstva obce (když takovýmto nemůže být starosta obce). S ohledem na dikci zákona se nemůže jednat o porušení zákona o obcích. Závěrem k této otázce je třeba podotknout, že stejně tak nelze nezákonnost zasedání zastupitelstva obce, resp. zde přijatých usnesení, dovozovat z případného porušení ustanovení 111 zákona o obcích, které upravuje rámcově náležitosti 3
písemností obce (přičemž pozvánka na zasedání zastupitelstva obce ve smyslu ustanovení 93 odst. 1 zákona o obcích). Na zaslané pozvánce např. absentuje označení orgánu, který písemnost vyhotovil. Opět by se jednalo maximálně o porušení předmětného ustanovení bez dopadu na zákonnost jednotlivých usnesení zastupitelstva obce. b) zveřejnění pozvánky na zasedání zastupitelstva obce V rámci předmětného zasedání byla na osobním jednání dne 19. července 2017 diskutována též otázka doby, po kterou musí být pozvánka na zasedání zastupitelstva obce zveřejněna na úřední desce (fyzické i elektronické, rozuměj přístupné prostřednictvím internetu). Ustanovení 93 odst. 1 zákona o obcích stanoví, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.. Dikce tohoto ustanovení je condictio sine qua non pro naplnění ustanovení 93 odst. 3 zákona o obcích, které vyžaduje, aby zasedání zastupitelstva obce bylo vždy veřejné. K ustanovení 93 odst. 1 zákona o obcích je nezbytné doplnit, že pro splnění povinnosti obecního úřadu zveřejnit informaci na úřední desce 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce není nutné (byť je takový postup vhodný a doporučeníhodný), aby tato informace byla na úřední desce zveřejněna po celých 7 kalendářních dnů předcházejících dni, ve kterém se konalo příslušné zasedání zastupitelstva obce, tedy tak, aby mezi dnem zveřejnění pozvánky a dnem konání zasedání uplynulo 7 celých dní. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že do doby zveřejnění informace podle 93 odst. 1 zákona o obcích bude možné započítat i den zveřejnění a den sejmutí daného dokumentu z úřední desky obecního úřadu, resp. den konání zasedání (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. května 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94 nebo rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 2 Ao 2/2007-73). Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že pokud byla zveřejněna informace o konání zastupitelstva (pozvánka) dne 24. června 2017, přičemž 30. června 2017 se konalo samotné zasedání, je zákonná doba zveřejnění dodržena, neboť se jedná o 7 kalendářních dní (byť včetně dne zveřejnění a dne sejmutí/konání zasedání). Nad rámec uvedeného je však nutno uvést, že ze zákona o obcích je třeba vyvodit, že negativní důsledky jsou spojeny primárně s porušením ustanovení 93 odst. 3 zákona o obcích, který klade podmínku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Je zjevné, že podmínka spočívá zejména v tom, že veřejnost dostane možnost se zasedání zúčastnit. Splnění povinnosti podle ustanovení 93 odst. 1 zákona 4
o obcích pak je předpokladem pro splnění předmětné povinnosti veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Neznamená to však, že např. zveřejnění pozvánky po dobu pěti dnů by automaticky vedlo ke konstatování o nezákonnosti přijatých usnesení. K takovému konstatování by bylo na místě, aby byly prověřeny veškeré okolnosti a z nich by vyplynulo, že veřejnost skutečně neměla dostatečný prostor pro seznámení se s termínem a místem konání zasedání. Stejně tak naplnění ustanovení 93 odst. 1 zákona o obcích nemusí vést automaticky k závěru, že se jednalo o veřejně přístupné zasedání zastupitelstva obce (např. pozvánka byla řádně zveřejněna, ale zastupitelstvo se sešlo v prostorech, kam kromě členů zastupitelstva obce a zaměstnanců obce neměl nikdo další přístup apod.). c) k otázce zákonnosti přijatých usnesení Podle názoru Ministerstva vnitra tedy nelze zpochybnit usnesení přijatá zastupitelstvem obce Kly na zasedání ze dne 30. června 2017 toliko na základě případného nesvolání předmětného zasedání ze strany dosavadní starostky obce. Avšak s ohledem na to, že zastupitelstvo obce Kly funguje v režimu ustanovení 90 zákona o obcích, a tedy je mu zapovězeno rozhodovat o v předmětném ustanovení taxativně vyloučených záležitostech, prověřilo Ministerstvo vnitra jednotlivá usnesení i z tohoto hlediska. Ministerstvo vnitra se už k otázce kompetencí zastupitelstva obce Kly v režimu ustanovení 90 zákona o obcích poměrně rozsáhle vyjádřilo např. ve stanovisku ze dne 22. června 2017, MV-77076-8/ODK-2017. V tomto stanovisku bylo mimo jiné uvedeno následující: Nelze však souhlasit s názorem, že všechna přijatá usnesení na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce jsou rozporná s ustanovením 90 zákona o obcích. Byť zastupitelstvo obce nemůže rozhodovat o jemu zákonem vyhrazených oblastech (s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria), stále může, s ohledem na ustanovení 84 odst. 4 zákona o obcích, rozhodovat o všem ze samostatné působnosti, o čem by jinak rozhodovala rada obce, resp. starosta obce v obcích, kde se rada obce nevolí (viz ustanovení 99 odst. 2 a 3 ve spojení s ustanovením 102 odst. 4 a contrario zákona o obcích). V krajním případě je možné, byť s ohledem na nutnost relativně pružného fungování obce značně nepraktické, aby si zastupitelstvo obce vyhradilo k rozhodování úplně vše spadající do samostatné působnosti obce (tedy včetně všech věcí, které by jinak rozhodoval starosta obce v obcích, kde se rada obce nevolí), samozřejmě vyjma záležitostí zastupitelstvu obce zapovězených z důvodu ustanovení 90 zákona o obcích.. Na uvedeném názoru Ministerstvo vnitra setrvává, což bylo ostatně deklarováno též na již zmíněném osobním jednání konaném dne 19. července 2017, na kterém jste byla též přítomna. Ministerstvo vnitra tak nemůže souhlasit s vyzněním stanoviska Mgr. Hamplové, ze kterého může vyplynout, podle názoru 5
Ministerstva vnitra mylný dojem, že zastupitelstvo obce v režimu 90 zákona o obcích nemůže rozhodovat o ničem jiném, než o rozpočtových opatřeních a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. K výše uvedené citaci je třeba doplnit, že ustanovení 90 zákona o obcích předmětnou výjimku ze zákazu rozhodování váže zakázané rozhodovací kompetence právě a jen na ustanovení 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích. V daném zakázaném výčtu zcela zřetelně absentuje ustanovení 84 odst. 4 zákona o obcích, ze kterého lze dovodit oprávnění rozhodovat v zásadě vše z oblasti samostatné působnosti (nad rámec zastupitelstvu obce vyhrazených kompetencí upravených právě v ustanoveních 84 odst. 2 a 85 zákona o obcích). I ustanovení 84 odst. 4 zákona o obcích obsahuje omezení ve vztahu k vyhrazeným pravomocím rady obce, avšak ta se v obci Kly nevolí, tudíž pro praxi obce Kly není důvod se tímto omezením zabývat. Je třeba si uvědomit, že smyslem ustanovení 90 zákona o obcích je znemožnit situaci, kdy o nejvýznamnějších otázkách obce, mezi které záležitosti spadající do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce bezesporu patří, nebude rozhodovat orgán, u nějž se prvek reprezentativnosti, vyjádřený stanovením minimální přípustné hranice členů zastupitelstva obce, významně oslabil. Zároveň však nelze připustit, aby se činnost obce zcela zastavila, a právě proto zákon o obcích ponechává řadu záležitostí beze změn oproti obcím, kde funguje zastupitelstvo s řádným počtem členů. Tedy možnosti čtyřčlenného zastupitelstva obce využívat ustanovení 84 odst. 4 zákona o obcích nejsou nijak omezeny. Ostatně pokud bychom přijali výklad opačný, znamenalo by to, že občany zvolený orgán nemůže nijak ovlivnit činnost dosavadní starostky obce, která již členkou zastupitelstva obce není, což nelze z pohledu Ministerstva vnitra akceptovat. Navíc v případech, kdy v obci není k dispozici ani dosavadní starosta obce a zastupitelstvo obce funguje v režimu ustanovení 90 (i taková situace může nastat), by zastupitelstvo obce při daném výkladu nemohlo ani pověřit žádného člena zastupitelstva obce, který by za obec právně jednal, což se jeví zjevně nesmyslné. Lze tak uzavřít, že ustanovení 90 se váže výlučně k tzv. vyhrazeným pravomocem zastupitelstva obce podle ustanovení 84 odst. 2 a 85 a nijak neomezuje zastupitelstvo obce v možnostech daných ustanovením 84 odst. 4 zákona o obcích. Dále je nutno podotknout, že zákon omezuje pokleslé zastupitelstvo co do možnosti o určitých věcech rozhodnout. Nijak však není omezena pravomoc zastupitelstva obce fungujícího v režimu ustanovení 90 zákona diskutovat o všech záležitostech, třeba i těch, o kterých však ve finále nemůže rozhodnout. Uvedené se vztahuje i k programu zasedání. Tedy, pokud by program obsahoval např. i zmínku o prodeji pozemku obce, nejde o nic rozporného s ustanovením 90 zákona o obcích. Problém by nastal až ve chvíli, kdy by pokleslé zastupitelstvo obce přijalo usnesení, kterým by pozemek prodalo. Z pohledu pozvánky tedy nelze hodnotit ani bod 1. Závěrečný účet obce jako rozporný se zákonem. Samotné projednávání tohoto bodu potom bylo zakončeno usnesením, kterým zastupitelstvo obce Kly vzalo projednání na vědomí a výslovně konstatovalo, že si je vědomo, že nemůže (na základě právě ustanovení 90 zákona o obcích) závěrečný účet obce schválit. 6
Další usnesení přijatá na zasedání konaném dne 30. června 2017 podle názoru Ministerstva vnitra nespadají do oblasti regulované ustanovením 90 zákona o obcích a nelze je považovat z tohoto pohledu za rozporná se zákonem. Jde většinou o usnesení, kterými zastupitelstvo obce omezuje rozhodovací kompetence dosavadní starostky obce. Některým usnesením by se dala vytknout určitá nejednoznačnost či samotná praktická nevhodnost s ohledem na efektivní fungování obce, což může způsobovat aplikační problémy. Je však toliko na zvážení jednotlivých orgánů obce, jak efektivně má být obec spravována. K této otázce zaznělo mnohé i na několikrát zmiňovaném osobním setkání dne 19. července 2017. Ministerstvo vnitra však posuzuje zákonnost jednotlivých usnesení, nikoliv jejich vhodnost z hlediska aplikační praxe. V tomto ohledu nepovažuje v tuto chvíli (na základě zaslaného zápisu) Ministerstvo vnitra usnesení přijatá na zasedání konaném dne 30. června 2017 za rozporná se zákonem o obcích. To však neznamená, že by přijatá usnesení nemusela být problematická z hlediska jiných právních předpisů. Např. přijaté usnesení č. 10 vztahující se mimo jiné k jednání za obec před stavebním úřadem ve věcech územního plánování či stavebního řízení považujeme za problematické z hlediska souladu se správním řádem. V případě správního řízení [např. v případě, kdy je obec účastníkem územního řízení podle ustanovení 85 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů] upravuje zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v ustanovení 30 odst. 4 jednání za obec následovně: Za územní samosprávný celek činí úkony ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn územní samosprávný celek navenek zastupovat, jeho zaměstnanec nebo člen zastupitelstva, který byl touto osobou pověřen.. Správní řád tak odkazuje zjevně na ustanovení 103 odst. 1 zákona o obcích, podle kterého obec zastupuje navenek starosta obce. V případě správního řízení je tak možné, aby procesní úkony vůči správnímu orgánu činil pouze starosta obce, zaměstnanec obce či člen zastupitelstva obce, kterého tím starosta obce pověřil. Procesní předpis je předpisem speciálním a podle názoru Ministerstva vnitra v daném případě nelze, aby zastupitelstvo nebo rada obce určily jinou osobu, která bude v daném řízení činit procesní úkony za obec. V dané situaci se tak pravomoc starosty zastupovat obec navenek stává nepřímo (z titulu zvláštní právní úpravy) částečně vyhrazenou kompetencí starosty obce (s možností pověření člena zastupitelstva obce). V případě zaměstnance obce pak platí, že tento je oprávněn jednat ve správním řízení, pokud je tak stanoveno vnitřním předpisem [typicky organizačním řádem, který přijímá ve své vyhrazené pravomoci rada obce podle ustanovení 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích]. 7
Zde se tak dostáváme k podstatě předmětného usnesení zastupitelstva obce Kly č. 10 ze dne 30. června 2017. Pověřený člen zastupitelstva obce Kly může za obec coby účastníka stavebního řízení (podle ustanovení 109 stavebního řádu) činit procesní úkony (např. podání odvolání), avšak s ohledem na ustanovení 30 odst. 4 správního řádu pouze v případě, kdy k tomu byl pověřen starostou obce. Správnímu orgánu, který vede řízení, je tedy nutné spolu s prvním procesním úkonem v dané věci doručit vždy příslušné pověření (pokud procesní úkon činí zaměstnanec obce nebo člen zastupitelstva obce; v případě, že se v průběhu řízení změní osoba, která má za obec procesní úkony činit, bude s prvním úkonem nového jednajícího nutno přiložit příslušné pověření od starosty obce). Je třeba též dodat, že každý kdo činí procesní úkony, je povinen prokázat své oprávnění (viz ustanovení 30 odst. 5 správního řádu). Podobný problém by mohl vzniknout i s usnesením č. 12 v případě, že by v rámci věcí životního prostředí došlo k nutnosti činit za obec úkony ve správním řízení. Z hlediska dozorové kompetence Ministerstva vnitra založené ustanovením 124 odst. 1 zákona o obcích Ministerstvo vnitra uvádí, že v případě usnesení č. 10 a č. 12 nevidí prostor pro aplikaci dozorových oprávnění. Předmětná usnesení jsou totiž formulována velmi obecně a dopadají zjevně na širší problematiku v daných oblastech (územní plánování, ochrana životního prostředí) než jen výlučně na zastupování obce před správním orgánem. Je též třeba uvést, že v daných řízeních by měla být otázka nesprávného jednání za obec řešena přímo správním orgánem, který řízení vede. S ohledem na to nepovažuje Ministerstvo vnitra za účelné a vyžadující ochranu zákona, aby provádělo dozor předmětných ustanovení. Je však na místě, aby si zastupitelstvo obce při formulaci jednotlivých usnesení prověřilo, zda v daném případě neexistují speciální procesní pravidla, která je třeba respektovat (je nutno rozlišovat jednání za obec ve věci soukromoprávního charakteru a jednání za obec ve formalizovaných řízeních - soudních/správních). Dovolujeme si upozornit, že výše uvedené názory Ministerstva vnitra nejsou právně závazné, neboť právně závazný výklad právních předpisů ve vztahu ke konkrétní skutkové situaci může podávat jen příslušný soud. Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru Vyřizuje: Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec tel. č.: 974 816 477 e-mail: odbordk@mvcr.cz 8