Speciální botanika (obor-les) Hodnocení přírodních poměrů vybraného území Floristický soupis Obor: lesnictví Ročník: 1. (let. semestr) Vypracoval: Vojtěch Horák Akademický rok: 2012/2013 0
1.Úvod Cílem mé semestrální práce je popsat vybrané zájmové území především z botanického hlediska. Vybrané území se nachází v katastru obce Dražíč v Jižních Čechách. Výskyt jednotlivých rostlin do značné míry souvisí s danými půdními poměry, které jsem analyzoval v pedologické semestrální práci. Floristický soupis provedu terénním průzkumem a pochůzkou po dané lokalitě. V příloze uvedu soupis rostlin, které se na lokalitě vyskytují, závěrečný formulář a porostní mapu. 2. Zhodnocení přírodních poměrů 2.1.Lokalizace Vybrané zájmové území se nachází v katastru obce Dražíč (okres České Budějovice), Jihočeský kraj), v Českobudějovické pánvi, která je geomorfologickým celkem ležícím v severozápadní části Jihočeské pánve. Přesné zeměpisné souřadnice 49 17 57,7758046 N., 14 21 4,4439697 E. Porost (987 A 8 i 987 A 9) jsou celé ve vlastnictví obce. Reliéf pánve je mírně zvlněný o nadmořské výšce v rozsahu 400-440 m. n. m. a spadá do přírodní lesní oblasti (PLO) č. 15 - Jihočeské pánve. Z hydrologického pohledu je tato lokalita odvodňována drobnými potoky ústícími do řeky Vltavy. 2.2.Klimatické poměry Na území je charakteristické kontinentální klima a spadá do mírně teplé klimatické oblasti. Jednotlivá roční období vykazují středně velké hodnoty teplot s občasným proměnlivým extrémním výkyvem. Ostatní údaje jsou vyobrazeny v následující tabulce. Tab.1. Počet letních dnů 41,3 Počet mrazových dnů 127,5 Počet ledových dnů 36,2 (Atlas podnebí ČSR, 1958) Průměrná roční teplota 7,8C Srážkový úhrn v mm 742 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 119 Průměrná teplota půdy v 50cm Průměrná teplota půdy v 10cm 9,7C 9,5C 1
2.3.Geomorfologické poměry Z geomorfologického hlediska se převážná část Vltavotýnska nachází v okrsku Týnské pahorkatiny, podcelku Písek a celku Tábor. Oblast, která leží severně od Týna nad Vltavou (Chrášťany, Hosty, Dražíč a Koloměřice) je geomorfologicky velmi pestrá, s vyjímkou pásu sprašových hlín mezi Chrášťany Dražíčem ve směru k toku řeky Vltavy překrývají výběžky biotického magmatitu flebitu, dále soliflukčních hlín a křemenných písčitých štěrků. (Textová část LHP pro LHC obce Dražíč) 2.4.Pedologické poměry V nižších polohách často převažují hnědé půdy (52,9 %). Při trvalém ovlivnění vodou vznikají gleje, pseudogleje (28%) a dále podzoly (12,1 %). Půdy zamokřené jako jsou pseudogleje a gleje mají v Českobudějovické pánvi i v povodí Vltavy jílovitohlinitý charakter. (Textová část LHP pro LHC obce Dražíč) 2.5. Topografie Zájmové území se nachází v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice, v severo-západní části katastru obce Dražíč. Oblast patří do povodí Vltavy, do které přitékají menší potoky zařezávající se do okolní krajiny. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 400 500 m. n. m. Většina porostů se nachází především na mírných či velmi mírných svazích. Terén je středně členitý, spíše zaoblený s občasným menším vrcholem či údolím. 2.7. Vodstvo Územím protéká řeka Vltava, která v jihočeském kraji pramení a je naší nejdelší i nejvodnatější řekou. Poblíž zájmového území je na středním toku postavena přehradní nádrž Orlík, ta zde má zásadní vodohospodářský význam. Dále se zde nachází nejmenované větší či menší rybníky. 2.7. Typologické a fytocenologické poměry URL [1] Většina oblasti spadá do souboru lesních typů 3K, což jsou kyselé dubové bučiny nebo 3S, svěží dubové bučiny. Zájmové území je zapsáno v hospodářské knize jako 3S2, svěží dubová bučina se svízelem drsným. (LHP: LHC Chlum-Dražíč) 2
Druhové složení je zde velmi pestré, nejvíce se zde vyskytuje smrk ztepilý (Picea abies) a dub zimní i letní (Quercus petraea, robur), buk lesní (Fagus sylvatica), poté borovice lesní (Pinus sylvestris), douglaska tisolistá (Pseudotsuga mensiesii), jedle bělokorá (Abies alba), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus). Stromové patro zájmového území tvoří z 80% dub letní (Qercus robur), 10% smrk ztepilý (Picea abies), 7% jedle bělokorá (Abies alba) a 3% javor klen (Acer pseudoplatanus). Keřové patro zájmového území reprezentuje hlavně bez černý (Sambucus nigra) a bez hroznatý (Sambucus racemosa)a v neposlední řadě zmlazijící se dřeviny stromového patra. Bylinné patro zastupuje ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina rozkladitá (Juncus effusus) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinaceae). 3. Metodika Průzkum terénu pochůzkou jsem provedl 19.5.2013, při které jsem ze seznamu postupně odškrtával druhy rostlin nalezené na vybraném zájmovém území. Správnou identifikaci jednotlivých druhů jsem si pro jistotu pečlivě ověřil v botanické encyklopedii. Závěrečný seznam jsem rozdělil do čtyř sekcí podle patrovitosti rostlin i dřevin a to stromové patro, keřové patro, nálet do 1,3 m výšky a patro bylinné. 3.1.Metodika terénního pedologického průzkumu V popisovaném porostu byly odebrány dva vzorky půdy a přeneseny do laboratoře pro provádění laboratorních analýz. Jeden vzorek byl v původním stavu uchováván v lednici při 4 C (tzv. mokrý vzorek). Druhý vzorek (tzv. suchý vzorek) byl vysušen při 105 C na konstantní vlhkost a přesetý přes síto s velikostí ok 2 mm. S těmito vzorky byly prováděny následující měření. 3.2.Metodika laboratorních prací 3. 2.1. Zjištění měrné hmotnosti pyknometricky Nejprve zvážíme vyčištěný, očíslovaný Gay-Lussacův pyknometr, potom ho naplníme až po okraj destilovanou vodou a krouživým pohybem zasuneme zátku tak, aby voda prostříkla kapilárou, pyknometr osušíme a znovu zvážíme. Vodu vylijeme a naplníme přibližně do jedné čtvrtiny výšky půdním vzorkem, pyknometr opět zvážíme. Přilijeme destilovanou vodu a zahříváme až do varu. Pří zahřívání je nutno dbát na nevykypění jeho obsahu! Provařením jsme odstranili plynnou půdní fázi obsah pyknometru je nyní tvořen pouze pevnou půdní fází. Potom pyknometr necháme vychladnout a doplníme upravenou destilovanou vodou. Pyknometr zazátkujeme tak, aby kapilára byla plná vody. Pyknometr se vzorkem a vodou odvážíme. Vzorec: ρs = m1/(m1 + m2)-m3 m1 hmotnost suchého vzorku (navážka vzatá ke stanovení) m2 hmotnost pyknometru s destilovanou vodou 3
m3 hmotnost pyknometru s rozvařeným vzorkem a s destilovanou vodou 3.2.2 Zjištění objemové hmotnosti a objemové redukované hmotnosti Pro zjištění obou hmotností používáme předem zvážené fyzikální válečky. V laboratoři se váleček se vzorkem očistí a zváží. Potom se váleček vysouší do konstantní hmotnosti. Po vysušení a vychladnutí se váleček znovu zváží. Výpočet objemové hmotnosti ρw ρw = (b-a)/v [g.cm-3] b hmotnost fyzikálního válečku s neporušeným vzorkem v původním stavu a hmotnost fyzikálního válečku V objem vzorku Výpočet objemové hmotnosti redukované ρd ρd = (c-a)/v [g.cm-3] c hmotnost fyzikálního válečku se vzorkem vysušeným do konstantní hmotnosti, a hmotnost fyzikálního válečku V objem vzorku 3.2.3. Zjištění sušiny a obsahu vody Do vysoušecí misky vložíme vzorek v původní vlhkosti, přibližně 5-10 g. Ve vysoušecí misce ho zvážíme a sušíme při teplotě 105 C minimálně 2 hodiny. Po vyjmutí a vychladnutí vzorek znovu zvážíme. Výpočet sušiny a obsahu vody ve vzorku x = (m1-m2).100/m1 (%) m1 hmotnost vzorku před vysušením, (navážka původního vzorku) m2 hmotnost vzorku po vysušení do konstantní hmotnosti sušina = 100 w (%) Výpočet hmotnostní vlhkosti w w = (m1-m2).100/m2(%) m1 hmotnost vzorku před vysušením, (navážka původního vzorku) m2 hmotnost vzorku po vysušení do konstantní hmotnosti 4
3.2.4.Zjištění maximální kapilární vodní kapacity Fyzikální váleček dáme na vodou nasátý filtrační papír a necháme sytit vodou po 24 hodin. Po uplynutí této doby se váleček zváží a položí na složený suchý filtrační papír a nechá 30 minut odsávat a opět se zváží. Následně se položí na druhý suchý filtrační papír a znovu necháme vzorek 2 hodiny odsávat. Vzorek opět zvážíme a váhu zaznamenáme. Poté již vzorek obsahuje pouze kapilárně vázanou vodu, takže v kapilárních pórech již nejsou žádné půdní plyny. Nyní fyzikální váleček necháme vysušit do konstantní hmotnosti, váleček opět zvážíme a váhu zaznamenáme. MKK=(%) 100*m MKK md/v mmkk - hmotnost uměle vodou nasyceného vzorku po 2 hodinovém odsávání md - hmotnost vzorku vysušeného do konstantní hmotnosti V - objem vzorku v daném Kopeckého fyzikálním válečku 3.2.5. Zjištění pórovitosti, provzdušněnosti, minimální vzdušně kapacity, relativní vlhkosti a nasycenosti pórů Výpočet pórovitosti P P = (ρs-ρd).100/ρs (%) ρs měrná hmotnost vzorku analyzovaného horizontu ρd objemová hmotnost redukovaná tohoto horizontu Výpočet objemové vlhkosti = w. ρd (%) w hmotnostní vlhkost a ρd objemová hmotnost redukovaná tohoto horizontu. Výpočet provzdušněnosti A A = P- ρ(%) P pórovitost daného horizontu. Výpočet minimální vzdušné kapacity AMKK AMKK = P - MKK(%) P pórovitost daného horizontu a MKK maximální kapilární vodní kapacita. 5
Výpočet relativní vlhkosti kapilární RV RV = ρ.100/ KK (%) - objemová vlhkost daného horizontu. Výpočet nasycenosti pórů RNP RNP = 100/P (%) P pórovitost daného půdního horizontu. 9 3.2.6. Zjištění půdní reakce Do kádinky o obsahu 50 ml se naváží 10 g jemnozemě a na vzorky se přilije 25 ml destilované vody. Obsah se míchá skleněnou tyčinkou po dobu 5 minut. Do suspenze se po dvou hodinách vloží kombinovaná elektroda ph-metru a po ustálení hodnoty se zapíše jako hodnota ph/h20. Do druhé kádinky se přilije 25 ml 1 mol-1 KCl. Obsah se promíchá skleněnou tyčinkou. Po asi 2 hodinách se do suspenze opět vloží kombinovaná elektroda ph-metru a po ustálení hodnoty se zapíše jako hodnota ph/kcl. 3.2.7. Zjištění stupně nasycení sorpčního komplexu Pracovní postup pro stanovení T : Připravíme si roztok 1 mol.l-1 CH3COONa, 1 % roztok fenolftaleinu a 0,1 mol.l-1 NaOH. 10 g jemnozemě nasypemedo 250 ml PE-vzorkovnice a přilijeme 100 ml 1 mol.l-1 CH3COONa a vzniklou suspenzi třepeme 1 hodinu na horizontální třepačce. Pak přefiltrujeme a do 100 ml titrační baňky odpipetujeme 50 ml a přidáme 2-3 kapky fenolftaleinu. Vzniklý roztok titrujeme 0,1 mol.l-1 NaOH do minimálně 30 sekund neměnného slabě růžového zabarvení. Výpočet T T- S = 0, 65 x 20 x a (mmol.100 g-1) T- S - nedosycenost sorpčního komplexu T - maximální sorpční kapacita výměnných bazí vzorku a - spotřeba hydroxidu sodného na titraci Pracovní postup pro stanovení S: Připravíme 0,05 mol.l-1 HCl, 1 % roztok fenolftaleinu a 0,1 mol.l-1 NaOH. 10 g jemnozemě vsypeme do 250 ml PE-vzorkovnice, přilijeme 100 ml 0,05 mol.l-1 HCl a vzniklou suspenzi necháme třepat 1 hodinu. Suspenzi filtrujeme a 50 ml filtrátu se odpipetuje do titrační baňky, přidáme několik kapek fenolftaleinu. Roztok titrujeme 0,1 mol.l-1 NaOH do třicet sekund neměnného slabě růžového zbarvení. 6
Výpočet S S = (25 - b). 2 (mmol.100 g-1) b - spotřeba hydroxidu sodného na danou titraci. Pozn.: kvocienty 25 a 2 slouží k přepočtu na 100 g půdního vzorku, kdy je zapotřebí zohlednit jednak výchozí navážku, jednak koncentraci extraktantu, stejně tak jako množství získaného filtrátu k titracím. Výpočet V V = S * T-1 (%) T - maximální sorpční kapacita výměnných bazických kationů vzorku S - okamžitý obsah výměnných bazických kationů 3.2.8.Zjištění ztráty žíháním Zvážíme očíslovaný prázdný porcelánový tyglík a nasypeme do něj vzorek přibližně do jedné čtvrtiny jeho výšky. Tyglík se vzorkem přesně zvážíme a vložíme do muflovací pece. Po dosažení teploty 550 C vzorek ponecháme v peci po dobu cca 30 minuta a po vyžíhání se nechá vzorek vychladnout, tyglík se vzorkem opět zváží. Výpočet y = (m1 m2)/m1.100 (%) m1 hmotnost vzorku vysušeného do konstantní hmotnosti m2 hmotnost vzorku po vyžíhání 3.2.9.Zjištění aktivity půdní celulázy Do Petriho misky nasypeme půdní vzorek v původní vlhkosti a laboratorní lžičkou jej rovnoměrně rozprostřeme v přibližně 5 mm silné vrstvě. Na vzorek položíme 3 proužky filtračního papíru 5 x 1 cm. Přitlačíme k povrchu a pomocí střičky provlhčíme vzorek destilovanou vodou. Do výpočtu se zahrne pouze plocha zcela rozložené celulózy. Při kolonizaci půdními houbami celulóza zcela zmizí nebo je zakryta myceliem jednotlivých druhů mikromycet. Při kolonizaci bakteriemi a aktinomycetami zůstává na povrchu vzorku sliznatá, vrstvička. Částečně rozložená celulóza indikuje neukončený rozklad a do výpočtu se nezahrnuje! Výpočet A = P/t A míra aktivity půdních celuláz P aritmetický průměr úbytků celulózy daný procentem ploch doba inkubace v týdnech 7
3.2.10.Zjištění aktivity půdní katalázy Připravíme si 3 % roztok peroxidu vodíku a navážíme 10 g z mokrého vzorku. Ten vsypeme do 250 ml Erlenmayerové baňky a přilijeme 50 ml destilované vody. Na Jankově vápnoměru nastavíme hladinu vody v levém měrném sloupci na nulu a do reakční baňky vlijeme 20 ml 3 % H2O2. Utěsníme a nakloníme Erlenmayerovu baňku tak, aby veškerý H2O2 vytekl do půdní suspenze. Krouživým pohybem promícháme a po 15 minutách zaznamenáme výšku hladiny vodního sloupce v měrném válci. Pro udávání výsledků vycházíme z toho, že dílek rovný jedné desetině stupnice ( 0,1 ) představuje 5 ml nově produkovaného kyslíku. V případě výchozí navážky 10 g výsledek dělíme dvěma. 4. Výsledky laboratorních rozborů půdy Laboratorními analýzami jsem došel k výsledkům, že půda na vybraném zájmovém území je silně kyselá, což jistě způsobuje převážné zastoupení dubu letního v porostu. Naproti tomu, díky velkému množství opadu a zbytků částí bylin lze analyzovaný horizont charakterizovat jako humózní. Aktivita půdních celuláz se jeví jako velmi slabá, takže většinu rozkladu organického materiálu mají na svědomí houby. Je to způsobeno vysokou hladinou podzemní vody, tedy nižší teplotou v půdě. Podrobné výsledky jsou přesně uvedeny v příloze závěrečný formulář. 4.1. Výsledky terénního pedologického šetření 0-2 cm dubový opad, smrkové a jedlové jehličí, zbytky trav - Horizont L 2-4 cm částečně rozložený opad, kyprý, tmavý, jednotlivé části lze poznat Horizont H 4-9 cm dokonale rozložený opad, jednotlivé části nelze poznat Horizont F 9-30 cm hnědá s vysokým obsahem humusu, velmi kyprá, mírně vlhká, drobtovitá, jemná (1-2mm)vrstva hlinité textury, bez výskytu skeletu a novotvarů se středním prokořeněním a vlnitým barevným přechodem-horizont Ahg 30-49 cm šedohnědá, mírně ulehlá, středně vlhká vrstva jemně polyedrická (1-5mm) s písčitohlinitou texturou, slabě skeletnatá s vlnitým barevným přechodem a slabším prokořeněním-horizont Gro 8
49-117 cm rezivá, modrošedá, ulehlá, mokrá vrstva středně polyedrická (5-20mm)s jílovitohlinitou texturou, slabě skeletnatá, oxidy Fe a šupinky slídy, velmi slabá prokořeněnost, nulový výskyt edafonu-horizont Gr Fyziologická hloubka: 52 cm středně hluboká (30-60cm) Genetická hloubka: 49 cm Absolutní hloubka: 117 cm 4.2. Výsledky šetření Zkusnou čtvercovou plochu o rozměrech 15x15m jsem umístil zhruba doprostřed zájmového území. Jedná se o velice mírný svah 7-8 s jižní expozicí. Na zkusné ploše je nejvíce zastoupen dub letní(quercus robur)-90% dále jedle bělokorá(abies alba)-5% a smrk ztepilý(picea abies)- 5%. Plocha spadá do souboru lesních typů 3S. 5. Botanický průzkum Porost 987 A 8 Stromové patro: Smrk ztepilý (Picea abies) Borovice lesní (Pinus sylvestris) Jedle bělokorá (Abies albe) Buk lesní (Fagus syvatica) Modřín opadavý (Larix decidua) Douglaska tisolistá (Pseudotsuga mensiesii) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Keřové patro: Habr obecný (Carpinus betulus) Bříza bělokorá (Betula pendula) Bez černý (Sambucus nigra) Bez hroznatý (Sambucus racemosa) 9
Nálet do 1,3 m výšky: Javor mléč (Acer pseudopatanus) Třešeň ptačí (Prunus avium) Smrk ztepilý (Picea abies) Bylinné patro: 1. Alliaria petiolata 2. Anemone nemorosa 3. Calamagrostis arundinacea 4. Calamagrostis epigejos 5.Campanula persicifolia 6. Convallaria majalis 7. Dryopteris dilatata 8. Dryopteris filix-mas 9. Epilobium angustifolium 10. Festuca ovina 11. Galium aparine 12. Juncus effusus 13. Myosotis sylvatica 14. Oxalis acetosella 15. Pulmonaria officinalis 16. Ranunculus acris 17. Rubus caesius 18. Rubus idaeus 19. Scrophularia nodosa 20. Silene latifolia 21. Silene nutans 22. Stellaria holostea 23. Tussilago farfara 24. Urtica dioica 10
25. Vaccinium myrtillus 26. Viola reichenbachiana Jedovaté: Convallaria majalis Porost 987 A 9 Stromové patro: Dub letní (Quercus robur) Olše lepkavá (Alnus glutinosa) Smrk ztepilý (Picea abies) Jedle bělokorá (Abies albe) Modřín opadavý (Larix decidua) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Keřové patro: Habr obecný (Carpinus betulus) Bříza bělokorá (Betula pendula) Lípa srdčitá (Tilia cordata) Nálet do 1,3 m výšky: Dub letní (Quercus robur) Javor mléč (Acer pseudopatanus) Třešeň ptačí (Prunus avium) Bylinné patro: 1. Aegopodium podagraria 2. Alliaria petiolata 3. Anemone nemorosa 4. Calamagrostis arundinacea 5. Calamagrostis epigejos 11
6. Caltha palustris 7.Campanula persicifolia 8. Carex brizoides 9. Convallaria majalis 10. Dryopteris dilatata 11. Dryopteris filix-mas 12. Equisetum sylvaticum 13. Ficaria verna ssp. bulbifera 14. Filipendula ulmaria 15. Galium aparine 16. Juncus effusus 17. Myosotis sylvatica 18. Oxalis acetosella 19. Pulmonaria officinalis 20. Ranunculus acris 21. Rubus caesius 22. Rubus idaeus 23. Scrophularia nodosa 24. Silene latifolia 25. Silene nutans 26. Stellaria holostea 27. Tussilago farfara 28. Urtica dioica 29. Viola reichenbachiana Ostatní: Juncus conglomeratus Jedovaté: Convallaria majalis 12
5.1. Závěr botanického terénního šetření Provedl jsem terénní šetření ve dvou sousedních porostech, z nichž jeden (987 A 9) se nachází v blízkosti lesního potoka. Potok zde do značné míry ovlivňuje charakter půdy, a tak se v tomto porostu nachází navíc druhy vlhkomilné, indikující vodu nebo rostliny, které snáší zamokření. Naproti tomu porost (987 A 8) se nachází o trochu výše, a tak na něj tento potok již nemá zásadní vliv a není zde tak vysoká hladina spodní vody. Vyskytují se zde běžné druhy této lokality, které jsou uvedeny v seznamu. Z rostlin, které jsem zde našel a určil, není žádná druhem ohroženým ani vzácným. Jedovatou rostlinou, která se zde vyskytuje Konvalinka vonná (Convallaria majalis). Navíc jsem v jednom z porostů nalezl Sítinu klubkatou (Juncus conglomeratus). Tato není uvedena ve vyškrtávacím seznamu. V porostu (987 A 8) jsem zaznamenal celkem 27 druhů rostlin a v porostu (987 A9) 31 druhů rostlin. Obecně se porosty nachází na kyselých nebo svěžích stanovištích nižších až středních poloh, více či méně ovlivněných vodou (v tomto případě potokem). Seznam rostlin z blízkého okolí půdní sondy 1. Calamagrostis arundinacea 2. Calamagrostis epigejos 3. Galium aparine 4. Juncus effusus 5. Oxalis acetosella 6. Stellaria holostea 7. Tussilago farfara 8. Urtica dioica 9. Viola reichenbachiana 13
Seznam použité literatury: LHP pro LHC obce Dražíč s platností 1.1.2011 31.12.2020 Textová část LHP pro LHC obce Dražíč s platností 1.1.2011 31.12.2020 Atlas podnebí ČSR, 1958 Naše květiny, Miloš Deyl a Květoslav Hísek URL [1] http://regiony.ic.cz/ 14
Přílohy: ZÁVĚREČNÝ FORMULÁŘ ZA PŮDNÍ VZOREK KOMPLEXNÍ ANALÝZA PŮDNÍHO VZORKU Posluchačka : Vojtěch Horák stud. Skupina: 4 obor studia: Lesnictví 1. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami fyzikálních vlastností půdy: maximální vodní kapacita Θ MVK 49,00% maximální kapilární kapacita Θ MKK 40,33% polní vodní kapacita Θ PVK 44,62% měrná hmotnost ρ s 1,23 g.cm -3 objemová hmotnost ρ w 1,0508 g.cm -3 objemová hmotnost redukovaná ρ d 0,6556 g.cm -3 pórovitost P 48,00% hmotností vlhkost w 58,28% objemová vlhkost Θ 18,00% provzdušněnost (okamžitá) A 30,00% minimální vzdušná kapacita A MKK 8,00% nasycenost půdních pórů R NP 37,5% 2. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami fyzikálně-chemických vlastností půdy: půdní reakce aktuální (aktivní) ph/h 2O 4,2pH půdní reakce potenciální výměnná ph/kcl 3,2 ph maximální sorpční kapacita výměnných bazických kationtů T 359,125mmol.kg -1 okamžitý obsah výměnných bazických kationtů S 264,80 mmol.kg -1 stupeň nasycenosti sorpčního komplexu V 73,73% 3. Analyzovaný vzorek je charakterizován následující hodnotou přibližného procentického podílu humusových látek daného minerálního horizontu: ztráta žíháním y 2,91% 4. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami biochemických vlastností půdy: aktivita půdní katalázy 21,5% - 0,3 ml O 2.5g -1.15min -1 aktivita půdních celuláz 2,3% 5. Z hlediska maximální kapilární kapacity je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: střední 6. Z hlediska pórovitosti je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: středně vysoká 7. Z hlediska vlhkosti je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: vlhký 8. Z hlediska půdní reakce je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: silně kyselý 9. Z hlediska okamžitého obsahu výměnných bazicky působících kationtů je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: vysoký 15
10. Z hlediska maximální sorpční kapacity daného půdního horizont ve vztahu k výměnným bazicky působícím kationtům je možno tento charakterizovat jako: velmi vysoký 11. Z hlediska stupně nasycenosti sorpčního komplexu je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: středně nasycená 12. Z hlediska aktivity půdní katalázy je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: střední 13. Z hlediska aktivity půdních celuláz je možno daný půdní vzorek charakterizovat jako: velmi slabě aktivní 14. Z hlediska obsahu humusových látek je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: humózní Fyzikální váleček hmotnost [g] číslo fyzikálního válečku Měrná hmotnost hmotnost [g] číslo pyknometru pyknometr + zemina pyknometr + zemina + voda 16 pyknometr + voda prázdný pyknometr 18 65,61 153,17 155,74 54,62 Vlhkost (gravimetricky) (stanovuje se z čerstvé zeminy) hmotnost [g] číslo vysoušečky prázdná vysoušečka vysoušečka + původní zemina v čerstvém stavu 75 17,54 21,89 19,83 Humus organické látky hmotnost [g] váleček s odebranou zeminou v čerstvém stavu plně nasátý váleček (lesklý povrch) (maximální vodní kapacita) váleček po 2 hod odsávání (maximální kapilární kapacita) váleček po 0,5 hod odsávání (polní vodní kapacita) číslo tyglíku tyglík prázdný tyglík + zemina (jemnozem I) váleček se zeminou po vysušení N158 183,87 193,4 184,68 188,97 146,14 77,5 * 13,75 18,88 17,33 samostatný váleček ocelový kroužek vysoušečka + vysušená zemina tyglík + zemina po žíhání
Sušina (stanovuje se z jemnozemě I při stanovení půdní sorpce) hmotnost [g] číslo vysoušečky prázdná vysoušečka vysoušečka + zemina přirozeně proschlá 75 17,54 21,89 19,83 vysoušečka + vysušená zemina Obr.: porostní mapa (Chlum-Dražíč) 1:10 000 17