Podkladové materiály pro definování vzdělávacích potřeb v dalším vzdělávání/vzdělávání dospělých v Jihomoravském kraji (Projekt OP VK - CZ.1.07/3.2.04/04.0079 - Společně v dalším vzdělávání) OBSAH Úvodem 2 I. Stav a struktura populace Jihomoravského kraje. 2 I.1. Věková struktura Jihomoravského kraje. Současný stav a vývojové trendy 2 I.2. Míra ekonomické aktivity 3 I.3. Míra zaměstnanosti 4 II. Stav a struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy 5 II.1. Sektorová a odvětvová skladba pracovní síly 5 II.2. Vzdělanostní skladba 7 II.3. Skladba zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-NACE) 9 II.4. Monitoring pracovního trhu 11 III. Stav a struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy 13 III.1. Současný stav a vývojové tendence 13 III.2. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií vzdělání 14 III.3. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnání 15 III.4. Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání 16 IV. Poptávka po pracovní síle 17 IV.1. Struktura nově vytvářených pracovních míst 18 IV.2. Kvalita nově vytvářených pracovních míst 20 V. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji 22 VI. Obecné vývojové tendence na pracovních trzích v zemích Evropské unie 23 VI. 1 Obecné vývojové trendy v sektorové a odvětvové skladbě pracovní síly 23 VI.2. Obecné vývojové trendy ve vzdělanostní skladbě pracovní síly 28 VI.3. Obecné vývojové trendy v kvalifikační skladbě pracovní síly 31 VII. Trh vzdělávání v Jihomoravském kraji 35 VII. 1. Zdroje populace pro střední školství 35 VII. 2. Struktura a kapacita středního školství v Jihomoravském kraji. Základní vývojové tendence. 35 VII.3. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji 36
Úvodem Účelem tohoto rozboru je charakterizovat současný stav a vývojové tendence v oblasti lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, a to ve sféře trhu práce a v oblasti vzdělávání obyvatelstva, neboť toto představuje východisko pro odhad budoucích vzdělávacích potřeb v regionu. V následujícím textu je podán aktuální stav na trhu práce v Jihomoravském kraji, a jsou charakterizovány základní vývojové tendence, které v něm probíhají. Zdrojem dat se staly databáze Českého statistického úřadu, založené především na čtvrtletně prováděných Výběrových šetření pracovních sil, a dále databáze Eurostatu, vycházející v převážné většině ze čtvrtletně realizovaných průzkumů European Labour Force Survey, přepočtených na celoroční průměrné stavy. Při rozborech v oblasti nezaměstnanosti byly dále vedle databází ČSÚ využity i údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V tomto rozboru byla použita poslední dostupná data; údaje o nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v České republice jsou vztaženy k 30.9.2013, údaje o zaměstnanosti jsou za rok 2012 (průměrné stavy), stejně tak v případě dat Eurostatu byly použity poslední zveřejněné roční průměrné hodnoty (stav za rok 2012). K hodnocení vývoje byly použity dvanáctileté časové řady. I. Stav a struktura populace Jihomoravského kraje. I.1. Věková struktura Jihomoravského kraje. Současný stav a vývojové trendy Podle údajů Českého statistického úřadu (Výběrová šetření pracovních sil, průměrný stav za rok 2012) žije v Jihomoravském kraji celkem 1 166,8 tis. obyvatel, z nichž je 571,0 tis. mužů (tj. 48,9 %) a 595,8 tis. žen (51,1 %). Mezi 14-ti kraji ČR je tak Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější (po Středočeském, Praze a Moravskoslezském kraji). Do předproduktivní složky populace tedy do věkové kohorty 0-15 let - patří 169,1 tis. obyvatel, což představuje 14,5 % z celkové populace kraje. Podíl dětské složky je poměrně nízký a je horší než celostátní průměr (14,7 %). Do produktivní složky populace, kterou představují věkové kohorty 15-59 let, náleželo v Jihomoravském kraji v roce 2012 celkem 720,4 tis. obyvatel; její podíl na celkovém počtu obyvatel kraje tak dosahuje 61,7 %. Tato hodnota nyní přesně odpovídá celorepublikovému průměru. V současné populaci kraje se relativně velmi rychle zvyšuje zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva, která v zásadě zahrnuje osoby ve věku nad 60 let. V roce 2012 jich bylo v kraji zjištěno celkem 277,3 tis., tedy 23,8 % z úhrnného počtu obyvatel; za posledních 12 let se počet osob starších šedesáti let v kraji zvýšil o 63,3 tis. Z hlediska celostátního je podíl poproduktivní složky obyvatelstva v kraji vysoký, neboť v rámci celé ČR do věkové skupiny obyvatelstva nad 60 let spadalo v roce 2012 pouze 23,5 % populace. Oproti stavu v ČR není věková struktura populace Jihomoravského kraje příznivá. Podíly předproduktivní a produktivní složky obyvatelstva jsou nižší a naopak zastoupení složky poproduktivní je vyšší. Nepříznivá je ovšem i dynamika změn ve věkové skladbě obyvatelstva kraje. V letech 2000 2012 se celkový stav obyvatel v kraji zvýšil o 30,0 tis. osob, ovšem 2
počet osob řazených do věkové skupiny do 15 let se výrazně snížil, a to o 15,3 tis. osob, což činí 8,3 % původního stavu populace (ve věku do 15 let). Tab. 1: Věková struktura populace v České republice a v Jihomoravském kraji v roce 2012 Počet obyvatel (v %.) Věkové skupiny celkem muži ženy JMK ČR JMK ČR JMK ČR 0 až 14 let 14,5 14,7 15,2 15,4 13,8 14,1 15 až 19 let 4,9 5,0 5,2 5,2 4,7 4,8 20 až 24 let 6,3 6,3 6,5 6,6 6,0 6,1 25 až 29 let 7,0 6,8 7,4 7,2 6,6 6,5 30 až 34 let 8,1 7,9 8,5 8,3 7,7 7,5 35 až 39 let 8,8 8,8 9,2 9,2 8,4 8,4 40 až 44 let 6,9 7,0 7,3 7,3 6,5 6,7 45 až 49 let 6,7 6,7 7,0 7,0 6,4 6,5 50 až 54 let 6,1 6,1 6,3 6,3 6,0 6,0 55 až 59 let 7,0 7,0 6,9 7,0 7,0 7,0 60 až 64 let 6,8 7,0 6,5 6,8 7,0 7,2 65 a více let 17,0 16,5 14,0 13,7 19,9 19,2 Hlavní věkové kategorie 0 až 14 let 14,5 14,7 15,2 15,4 13,8 14,1 15 až 60 let 61,7 61,7 64,3 64,1 59,3 59,5 60 a více let 23,8 23,5 20,5 20,5 26,9 26,4 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 V období let 2000 2012 se snížil počet obyvatel kraje i ve věkové skupině 15 59 let, a to celkem o 18,0 tis. (tj. o 2,4 % původního stavu). Počet obyvatel starších 60-ti let se ovšem ve stejné době v kraji výrazně zvýšil. Tento nárůst dosáhl počtu 63,3 tis. osob, což představuje zvýšení o 29,6 % za období pouhých 12-ti let! Ve stejné době se ale v ČR počet osob starších 60-ti let zvýšil ještě výrazněji (o 31,5 %). Rozdíly ve věkové struktuře mužů a žen jsou v Jihomoravském kraji značné. Celkově mnohem méně příznivou skladbu vykazují ženy. Do předproduktivní složky populace jich spadá jen 13,8 % (oproti 15,2 % u mužů) a do produktivní složky náleží 59,3 % žen (a 64,3 % mužů). Nejvýznamnější rozdíly jsou ale ve velikosti poproduktivní složky obyvatelstva; do věkové skupiny 60 a více let je řazeno 26,9 % žen, ale jen 20,5 % mužů. I.2. Míra ekonomické aktivity Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15-ti letých a starších) v Jihomoravském kraji je v celostátním měřítku průměrná. V roce 2012 dosahovala její míra hodnoty 58,6 % (průměr ČR činil rovněž 58,6 %) a mezi čtrnácti kraji ČR byla pátá nejvyšší. Po roce 2000 se míra ekonomické aktivity obyvatelstva v kraji snížila, a to o 1,1 procentního bodu. Pokles této míry byl přitom zaznamenán ve všech krajích ČR s výjimkou kraje Středočeského. Míra ekonomické aktivity v souboru mužů (68,3 %) je podstatně vyšší než v souboru žen (49,5 %), přičemž tento rozdíl je v podmínkách Jihomoravského kraje výrazně vyšší, než v ČR jako celku. Po roce 2000 se míra ekonomické aktivity v souboru mužů navíc snížila méně (o 0,6 %), než v souboru žen (snížení o 1,6 %). 3
Tab. 2: Vývoj míry ekonomické aktivity v krajích ČR v letech 2000 2012 (průměrný roční stav) Území Míra ekonom. aktivity celkem (v %) Míra ekonom. aktivity mužů (v %) Míra ekonom. aktivity žen (v %) 2012 2000 2012 2000 2012 2000 Hlavní město Praha 61,9 62,7 71,6 70,8 52,9 55,5 Středočeský kraj 60,4 60,3 69,1 70,4 52,1 50,9 Jihočeský kraj 57,8 61,1 66,5 68,2 49,4 51,6 Plzeňský kraj 59,5 61,2 68,8 70,7 50,4 52,4 Karlovarský kraj 60,0 65,1 68,9 73,7 51,4 57,2 Ústecký kraj 56,8 60,5 66,8 71,7 47,1 49,9 Liberecký kraj 57,6 60,5 67,3 69,2 48,4 52,4 Královéhradecký kraj 57,8 61,0 65,6 70,6 50,3 52,1 Pardubický kraj 58,5 59,2 67,3 68,5 50,1 50,5 Vysočina 56,8 59,7 65,8 69,2 48,1 50,6 Jihomoravský kraj 58,6 59,7 68,3 68,9 49,5 51,1 Olomoucký kraj 57,3 59,8 65,8 70,4 49,3 49,9 Zlínský kraj 57,5 58,6 66,9 68,4 48,8 49,6 Moravskoslezský kraj 57,2 58,6 65,4 67,1 49,4 50,6 Česká republika 58,6 60,4 67,7 69,8 50,0 51,6 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2006, ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Míra ekonomické aktivity je výrazně závislá na stupni vzdělání pracovníků, přičemž obecně platí, že čím vyšší je stupeň vzdělání, tím vyšší je i míra ekonomické aktivity. U osob s pouze základním vzděláním dosahuje hodnoty 21,0 %, u osob se vzděláním středním bez maturity ale již 63,0 %, u osob se vzděláním středním s maturitou činí 64,3 %. Nejvyšší je míra ekonomické aktivity u absolventů vyšších odborných škol a škol vysokých vroce 2012 dosahovala úrovně 74,7 %. U všech vzdělanostních stupňů vykazují muži vyšší míru ekonomické aktivity než ženy; nejvyšší rozdíly jsou přitom dosaženy v kategorii osob se středním vzděláním bez maturity, kde činí více než 18 procentních bodů. I.3. Míra zaměstnanosti V roce 2012 dosáhla míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15-ti letých a starších) v Jihomoravském kraji hodnoty 53,9 % a mezi kraji ČR byla šestá nejvyšší. U mužů činila 63,4 %, zatímco u žen 44,9 %. Oproti celostátnímu průměru je celková míra v Jihomoravském kraji o 0,6 procentního bodu (p.b.) nižší. V průběhu hospodářské recese se míra zaměstnanosti v kraji snížila, a to poměrně výrazně. Stejně jako míra ekonomické aktivity i míra zaměstnanosti je výrazně odvislá od stupně vzdělání pracovníků. Na úrovni krajů dílčí údaje v tomto stupni třídění k dispozici nejsou, ale v rámci celé ČR v souboru osob se vzděláním základním dosahovala míra zaměstnanosti v roce 2012 pouze hodnoty 15,0 % (!), přitom v souboru mužů to bylo 18,6 %, zatímco v souboru žen pouhých 13,1 %. Naproti tomu velmi vysoká je míra zaměstnanosti v souboru osob se vzděláním vysokoškolským či vyšším odborným. V roce 2012 dosahovala hodnoty 73,6 %. V této kategorii je rozdíl mezi oběma pohlavími relativně nízký; činí necelých 11 procentních bodů; v souboru mužů dosahuje poměrně vysokých 77,9 %, v souboru žen ale jen 67,1 %. 4
Tab. 3: Vývoj míry zaměstnanosti v krajích ČR v letech 2003 2012 Území Míra zaměstnanosti celkem (v %) Míra zaměstnanosti mužů (v %) Míra zaměstnanosti žen (v %) 2012 2003 2012 2003 2012 2003 Hlavní město Praha 60,0 59,9 69,5 68,5 51,2 52,3 Středočeský kraj 57,6 57,1 66,4 67,9 49,1 46,9 Jihočeský kraj 54,6 56,3 63,3 66,1 46,0 47,0 Plzeňský kraj 56,6 56,4 66,4 65,0 47,1 48,3 Karlovarský kraj 53,7 57,6 61,8 65,9 45,9 49,8 Ústecký kraj 50,7 51,4 61,1 61,9 40,6 41,5 Liberecký kraj 52,2 56,2 61,5 66,3 43,3 46,8 Královéhradecký kraj 53,7 55,6 61,3 66,2 46,4 45,8 Pardubický kraj 54,0 54,9 63,1 65,4 45,2 44,9 Vysočina 53,2 54,9 62,4 64,4 44,3 45,8 Jihomoravský kraj 53,9 53,5 63,4 63,2 44,9 44,5 Olomoucký kraj 52,9 53,2 61,4 63,5 44,9 43,7 Zlínský kraj 53,3 53,7 62,9 63,1 44,3 44,9 Moravskoslezský kraj 51,8 49,5 59,8 58,6 44,1 41,0 Česká republika 54,5 54,8 63,6 64,5 45,9 45,8 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2006, ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 II. Stav a struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy. V rámci tohoto rozboru je charakterizována situace v oblasti zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR po roce 2000, přičemž nejnovější údaje jsou vztaženy k roku 2012 (průměrné počty). Zdrojem dat jsou Výběrová šetření pracovních sil. II.1. Sektorová a odvětvová skladba pracovní síly Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil bylo v roce 2012 vjihomoravském kraji zaměstnáno celkem 537,7 tis. pracovníků, z toho bylo 307,1 tis. mužů a 230,6 tis. žen. Po roce 2000 se počet v kraji zaměstnaných osob zvýšil o 16,4 tis, tedy o 3,1 % původního stavu. Po roce 2000 v hospodářské struktuře kraje vzniklo 13,5 tis. pracovních míst pro muže (nárůst o 4,6 %), zatímco počet zaměstnaných žen se ve stejné době zvýšil pouze o 2,9 tis., tedy jen o 1,3 % původního stavu. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra ekonomiky se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí pouze 2,9 %, sekundární sféra 36,9 %, zastoupení terciární sféry dosahuje 60,2 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 57,1 %, zatímco podíl žen činí 42,9 %. Krajská sektorová skladba zaměstnanosti v zásadě odpovídá celostátnímu průměru s tím, že v kraji je nyní mírně vyšší zaměstnanost v terciární sféře ekonomiky (celostátní průměr činí 58,8 %), zatímco v sekundární sféře je naopak zaměstnanost v kraji nižší (celostátní průměr činí 38,1 %). Přestože při prezentacích Jihomoravského kraje je velmi často zdůrazňován jeho údajně zemědělský charakter, ve skutečnosti je nyní podíl zaměstnaných v prvním národohospodářském sektoru (zemědělství, 5
lesnictví a rybolov) v kraji nižší, než v ČR jako celku; průměr Jihomoravského kraje nyní činí již zmíněných 2,9 %, zatímco celostátní průměr dosahuje 3,1 %. V dosavadním průběhu hospodářské recese (tedy v průběhu let 2008-2012) se sektorová struktura zaměstnanosti v kraji změnila velmi výrazně. Počet pracovních míst v primární sféře ekonomiky se snížil o 1,6 tis., což odpovídá poklesu o více než 9 % původního stavu. Zaměstnanost v sekundárním sektoru ale poklesla mnohem výrazněji: ve druhé sféře ekonomiky v průběhu pouhých 4 let ubylo 22,6 tis. pracovních míst, tedy každé desáté. Z pěti odvětví sekundárního sektoru byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl. V letech 2008 2012 v něm zaniklo 16,1 tis. pracovních míst. Mimořádný byl i úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví; v něm se počet pracovních míst snížil o 7,4 tis. (tj. 14 % původního stavu). Ztráty pracovních příležitostí v I. a II. národohospodářském sektoru se podařilo do značné míry nahradit růstem zaměstnanosti v terciární sféře. V průběhu hospodářské recese se počet pracovníků v tomto sektoru zvýšil o 25,0 tis., což představuje nárůst o 8,4 % původního stavu. Dopady hospodářské recese na trh práce v kraji tak byly mírnější, než na ostatním území státu. Rozdíly v sektorové skladbě zaměstnanosti mužů a žen jsou v kraji výrazné. Více než tři ze čtyř žen (75,2 %) jsou nyní zaměstnány vodvětvích terciární sféry, pouze 1,8 % z nich pracuje vprimární sféře a 23,0 % vsekundární sféře ekonomiky. Naproti tomu mužů je v terciární sféře zaměstnána skoro celá polovina (48,9 %) a v sekundáru jich pracuje téměř stejně (47,4 %). Primární sektor ekonomiky ani v souboru mužů není z hlediska zaměstnanosti významný; poskytuje zaměstnání necelým čtyřem procentům mužů. Tab. 4: Vývoj v sektorové skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje v letech 2000-2012 Počet pracovníků Změna Podíl na celkové Index Sektor NH počtu zaměstnanosti vývoje 2012 2000 (v tis.) 2012 2000 (%) Počet pracovníků úhrnem I. sektor (zemědělství, lesnictví) 15,7 29,2-13,5 2,9 5,6 53,8 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 198,5 202,1-3,6 36,9 38,8 98,2 III. sektor (ostatní odvětví NH) 323,5 290,0 33,5 60,2 55,6 111,6 Celkem 537,7 521,3 16,4 100,0 100,0 103,1 V tom muži I. sektor (zemědělství, lesnictví) 11,4 19,2-7,8 3,7 6,5 59,4 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 145,5 138,9 6,6 47,4 47,3 104,8 III. sektor (ostatní odvětví NH) 150,3 135,5 14,8 48,9 46,2 110,9 celkem 307,1 293,6 13,5 100,0 100,0 104,6 V tom ženy I. sektor (zemědělství, lesnictví) 4,3 9,9-5,6 1,8 4,3 43,4 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 53,0 62,9-9,9 23,0 27,6 84,3 III. sektor (ostatní odvětví NH) 173,3 154,9 18,4 75,2 68,0 111,9 Celkem 230,6 227,7 2,9 100,0 100,0 101,3 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2006, ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Index = index vývoje (2012/2000) V současné době vykazuje hospodářská struktura kraje o 16,4 tis. pracovních míst více, než tomu bylo v roce 2000. Přitom ale v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybolovu se v kraji po 6
roce 2000 počet pracovních míst snížil o 13,5 tis. a dalších 3,6 tis. pracovních míst zaniklo v odvětvích sekundární sféry. Pozitivně se ovšem zaměstnanost vyvíjela v terciární sféře ekonomiky, v níž se počet zaměstnaných po roce 2000 zvýšil o 33,5 tis., tedy o skoro 12 % původního stavu. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje zpracovatelský průmysl a to přes obrovský propad zaměstnanosti, k němuž došlo v období hospodářské recese. Jeho zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 26,0 % (ještě v roce 2008 to ale bylo 29,0 %). Další v pořadí s výrazně nižším zastoupením - je odvětví obchodu (11,9 %, stejně jako před nástupem hospodářské recese), výrazně se snižuje zastoupení stavebnictví (8,6 %). Na dalších významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: odvětví vzdělávání (7,4 %), zdravotnictví a sociální péče (7,3 %), veřejná správa a obrana (6,4 %) a doprava a skladování (6,0 %). Tab. 5: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE) (průměrný stav za rok 2012) počet zaměstnaných v kraji (v tis.) ČR v tom celkem Odvětví (OKEČ) celkem muži ženy % počet % počet % počet % Zemědělství, lesnictví a rybářství 15,7 2,9 11,4 3,7 4,3 1,9 3,1 Těžba a dobývání 1,7 0,3 1,6 0,5 0,0 0,0 0,9 Zpracovatelský průmysl 139,6 26,0 92,9 30,2 46,7 20,3 26,6 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 5,6 1,0 4,9 1,6 0,7 0,3 1,0 Zásobování vodou, činnosti souvis. s odpady 5,2 1,0 4,3 1,4 0,9 0,4 0,9 Stavebnictví 46,4 8,6 41,7 13,6 4,7 2,0 8,7 Velko a maloobchod, opravy motor. vozidel 64,2 11,9 30,5 9,9 33,7 14,6 12,3 Doprava a skladování 32,4 6,0 24,6 8,0 7,8 3,4 6,3 Ubytování, stravování a pohostinství 17,9 3,3 8,0 2,6 9,9 4,3 3,6 Informační a komunikační činnosti 16,2 3,0 13,3 4,3 2,9 1,3 2,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 14,0 2,6 5,6 1,8 8,4 3,6 2,8 Činnosti v oblasti nemovitostí 4,1 0,8 1,3 0,4 2,7 1,2 0,9 Profesní, vědecké a technické činnosti 25,3 4,7 14,4 4,7 10,9 4,7 4,3 Administrativní a podpůrné činnosti 14,0 2,6 7,4 2,4 6,5 2,8 2,4 Veřejná správa a obrana, pov. soc. zabezpečení 34,2 6,4 17,4 5,7 16,8 7,3 6,2 Vzdělávání 40,0 7,4 10,5 3,4 29,5 12,8 6,5 Zdravotní a sociální péče 39,2 7,3 9,1 3,0 30,1 13,1 6,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 9,3 1,7 4,9 1,6 4,4 1,9 1,6 Ostatní činnosti (včetně nezjištěno ) 10,4 1,9 3,0 1,0 7,5 3,3 1,9 celkem 537,7 100,0 307,1 100,0 230,6 100,0 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Z hlediska odvětvového muži výrazně převládají v oborech primární a sekundární sféry. Např. ve čtyřech průmyslových kategorií (těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla) je v kraji nyní zaměstnáno souhrnně 103,7 tis. mužů, ale jen 48,3 tis. žen. Ty naopak převládají v téměř všech odvětvích terciární sféry. II.2. Vzdělanostní skladba V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 133,2 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 24,8 % zcelkového úhrnu), 198,2 tis. pracovníků se 7
vzděláním úplným středním s maturitou (36,9 %), 187,8 tis. zaměstnanců (tj. 34,9 %) má výuční list a pouze 18,4 tis. pracovníků (3,4 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době 61,7 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje a tento podíl stále velmi rychle narůstá. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků (celostátní průměr dosahuje 20,9 %, krajský činí 24,8 %), podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku (zde dosahuje 37,8 %), stejně tak je v kraji nižší i podíl vyučenců (celostátní průměr je 37,0 %). Jen zhruba 3,4 % pracovních míst v kraji je nyní obsazeno pracovníkem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší, než na ostatním území státu (4,2 %). Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly vjihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice úrovní své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Tab. 6: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje podle stupně vzdělání (KKOV) v letech 2000 2012 Změna Podíl na celkové Index Počet pracovníků Stupeň vzdělání počtu zaměstnanosti (%) růstu 2012 2000 (v tis.) 2012 2000 (%) Počet pracovníků úhrnem Základní (včetně nedokončeného) 18,4 40,1-21,7 3,4 7,7 45,9 Střední bez maturity 187,8 217,3-29,5 34,9 41,7 86,4 Střední s maturitou 198,2 187,9 10,3 36,9 36,0 105,5 Vysokoškolské 133,2 76,0 57,2 24,8 14,6 175,3 Celkem 537,7 521,3 16,4 100,0 100,0 103,1 V tom muži Základní (včetně nedokončeného) 7,5 14,4-6,9 2,4 4,9 52,1 Střední bez maturity 125,0 143,9-18,9 40,7 49,0 86,9 Střední s maturitou 98,7 85,8 12,9 32,1 29,2 115,0 Vysokoškolské 77,9 49,4 28,5 25,4 16,8 157,7 Celkem 307,1 293,5 13,6 100,0 100,0 104,6 V tom ženy Základní (včetně nedokončeného) 10,9 25,7-14,8 4,7 11,3 42,4 Střední bez maturity 62,9 73,4-10,5 27,3 32,2 85,7 Střední s maturitou 101,6 102,1-0,5 44,1 44,8 99,5 Vysokoškolské 55,3 26,6 28,7 24,0 11,7 207,9 Celkem 230,6 227,7 2,9 100,0 100,0 101,3 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2006, ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Index = index vývoje (2012/2000) Po roce 2000 v hospodářské struktuře Jihomoravského kraje přibylo 57,2 tis. (!!) pracovních míst pro vysokoškoláky (a absolventy VOŠ) a 10,3 tis. pracovních míst pro pracovníky se středoškolským vzděláním s maturitou. Naopak zaniklo 21,7 tis. míst pro pracovníky s pouze základním vzděláním a 29,5 (!!) tis. míst pro středoškoláky bez maturity (vyučené). Celkově se tedy vzdělanostní úroveň zaměstnanosti v kraji zvýšila. Po roce 2000 let se podíl pracovníků s nejméně maturitním vzděláním v kraji zvýšil výrazně, a to z 50,6 % na 61,7 %, tedy o více než pětinu původního stavu. Z hlediska dalšího rozvoje regionu je podstatné především to, že zastoupení pracovníků s terciárním stupněm vzdělání vzrostlo o více než tři čtvrtiny původního stavu, zatímco naopak podíl osob bez kvalifikace v hospodářské struktuře kraje o více než polovinu poklesl, a to na úroveň jinde v Evropské unii nevídanou. Z hlediska ekonomického je sice jistě pozitivní, že zaměstnavatelé v kraji vyžadují téměř výlučně kvalifikovanou pracovní sílu, 8
z hlediska sociálního to však způsobuje problémy. Pracovníci bez kvalifikace mají totiž v Jihomoravském kraji obdobně jako v celé ČR - mnohem menší šanci než jinde v EU získat jakékoliv pracovní uplatnění. V hodnoceném období let 2000 2012 došlo k větším změnám v kvalifikační struktuře žen než mužů. Za sledovaných 12 let se počet zaměstnaných vysokoškolaček (včetně absolventek VOŠ) zvýšil v kraji o skoro 108 % (!) zatímco v souboru mužů došlo k nárůstu počtu vysokoškoláků pouze o 58 %. V souboru mužů stále roste počet osob se střední vzděláním ukončeným maturitou a pomaleji než v případě žen klesá počet vyučenců (za posledních 12 let se snížil o 13,1 %.). Také počet nekvalifikovaných mužů se v kraji po roce 2000 snížil méně (o 47,9 %) než v souboru žen (o 57,6 %). II.3. Skladba zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) Podobně jako kvalifikační struktura i zaměstnanecká skladba pracovních sil v Jihomoravském kraji je oproti celostátnímu průměru příznivější. Podstatné je především to, že hospodářská základna kraje využívá více než je tomu na ostatním území státu práci vysoce kvalifikovaných specialistů. Kategorie vědečtí a odborní duševní pracovníci se na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílejí 16,3 %, zatímco v celostátním průměru se jedná pouze o 13,8 %. Výrazně nadprůměrné je v kraji i zastoupení pracovníků v kategorii vedoucí a řídící pracovníci (v kraji 7,1 %, v ČR jako celku 5,1 %) a také vkategorii nižší administrativní pracovníci (úředníci) - v kraji 9,5 %, v ČR jako celku 9,3 %. Na úseku dělnických profesí je situace v Jihomoravském kraji v zásadě obdobná jako na ostatním území státu. V kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, tedy ve skupině dělnických kvalifikací využívajících řemeslnou zručnost pracovníků, je v kraji zaměstnáno 92,3 tis. osob, což představuje 17,2 % z celkového počtu zaměstnaných (pro srovnání: podíl řemeslníků v celé ČR je jen o málo vyšší; v roce 2010 dosahoval 17,5 %). Vméně kvalifikačně náročné hlavní třídě 8 CZ-ISCO - Obsluha strojů a zařízení je v kraji vytvořeno téměř 61 tis. pracovních míst, což představuje 11,3 % z celokrajského úhrnu zaměstnanosti (v ČR to je ale téměř 13,6 %). Příznivě nelze hodnotit, že podíl provozních pracovníků ve službách a obchodě (CZ-ISCO 5) je v kraji (15,4 %) jen nepatrně vyšší než v ČR jako celku (15,2 %). Je to překvapivé už proto, že nízký celokrajský podíl těchto pracovníků, typických pro terciární sféru ekonomiky, nedokázalo navýšit ani město Brno. V důsledku vývoje v posledních 12-ti letech se podíl kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví snížil o 40 % a jejich zastoupení v zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje (1,3 %) je dnes již dokonce nižší, než je tomu v ČR jako celku (1,4 %). Podíl kategorie pomocní a nekvalifikovaní pracovníci je v kraji ale vyšší, než na ostatním území státu. Na celokrajském úhrnu zaměstnanosti se dnes tato nejnižší kvalifikační skupina podílí 5,5 %, zatímco v ČR to je jen 5,3 %. Podíl pracovníků nekvalifikovaných v kraji stejně jako v celé ČR se v devadesátých letech prudce snižoval, po roce 2000 ale už spíše jen stagnuje na velmi nízké úrovni. 9
Tab. 7: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání v Jihomoravském kraji v letech 2000 2012 Kategorie zaměstnání Hlavní třída CZ- ISCO Počet pracovníků 2012 2000 Změna Podíl na celkové zaměstnanosti (%) počtu (v tis.) 2012 2000 Index růstu (%) Počet pracovníků úhrnem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 31,2 24,1 7,1 5,8 4,6 129,5 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 87,5 65,5 22,0 16,3 12,6 133,6 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 94,2 102,8-8,6 17,5 19,7 91,6 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 51,0 45,2 5,8 9,5 8,7 112,8 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 82,7 61,3 21,4 15,4 11,8 134,9 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 7,1 12,0-4,9 1,3 2,3 59,2 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 92,3 107,9-15,6 17,2 20,7 85,5 Obsluha strojů a zařízení 8 60,8 62,0-1,2 11,3 11,9 98,1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 29,7 36,1-6,4 5,5 6,9 82,3 Příslušníci armády 0 1,2 4,4-3,2 0,2 0,8 27,3 Celkem 537,7 521,3 16,4 100,0 100,0 103,1 V tom muži Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 22,3 19,2 3,1 7,3 6,5 116,1 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 44,4 32 12,4 14,5 10,9 138,8 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 53,7 49,3 4,4 17,5 16,8 108,9 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 9,6 12,1-2,5 3,1 4,1 79,3 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 29,1 21,6 7,5 9,5 7,4 134,7 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 4,8 7,2-2,4 1,6 2,5 66,7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 7 80,4 88,5-8,1 26,2 30,2 90,8 Obsluha strojů a zařízení 8 48,9 43,6 5,3 15,9 14,9 112,2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 12,6 15,6-3,0 4,1 5,3 80,8 Příslušníci armády 0 1,2 4,3-3,1 0,4 1,5 27,9 Celkem 307,1 293,5 13,6 100,0 100,0 104,6 V tom ženy Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 8,9 4,9 4,0 3,9 2,2 181,6 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 43,1 33,5 9,6 18,7 14,7 128,7 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 40,4 53,5-13,1 17,5 23,5 75,7 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 41,4 33,1 8,3 18,0 14,5 125,1 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 53,6 39,6 14,0 23,2 17,4 135,4 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 2,3 4,8-2,5 1,0 2,1 47,9 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 11,9 19,4-7,5 5,2 8,5 61,3 Obsluha strojů a zařízení 8 11,9 18,4-6,5 5,2 8,1 64,7 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 17,1 20,5-3,4 7,4 9,0 83,4 Příslušníci armády 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem 230,6 227,7 2,9 100,0 100 101,3 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2006, ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Po roce 2000 se zaměstnanecká skladba v Jihomoravském kraji změnila poměrně výrazně. V roce 2000 byla nejpočetněji zastoupenou skupinou pracovníků sedmá hlavní třída statistické klasifikace CZ-ISCO, tedy řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, která zahrnovala téměř 108 tis. pracovníků (tj. 20,7 % z celkového počtu zaměstnaných), po níž následovala 3. hlavní třída CZ-ISCO techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (103 tis. osob, tj. 19,7 % z úhrnu). Na dalších pozicích s velkým odstupem následovaly tři zhruba stejně početné zaměstnanecké kategorie, a to 2. hlavní třída CZ-ISCO (vědečtí a odborní duševní pracovníci), 5. hlavní třída CZ-ISCO (provozní pracovníci ve službách a obchodě) a 8. hlavní třída CZ-ISCO (obsluha strojů a zařízení). Ty se na celokrajském úhrnu zaměstnanosti podílely vždy přibližně 12-ti % a každá z nich poskytovala 60-65 tis. pracovních míst. Nejméně početnými byly v roce 2000 kategorie pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (9. hlavní třída CZ-ISCO), vedoucích a řídících pracovníků (1. hlavní třída CZ-ISCO) a příslušníků armády (0 hlavní třída CZ-ISCO). 10
Za posledních 12 let se v hospodářské struktuře kraje zvýšil počet pracovníků ve čtyřech hlavních třídách statistické klasifikace CZ-ISCO. Jedná se především o profese řazené do páté a do druhé hlavní třídy, tedy o provozní pracovníky ve službách a obchodě (po roce 2000 nárůst o 21,4 tis. pracovních míst, tedy o 35 % původního stavu) a o profese v kategorii vědečtí a odborní duševní pracovníci (nárůst o 34 %, což představuje 22,0 tis. nově vytvořených pracovních míst). Výrazně skoro o 30 % (o 7,1 tis. pracovních míst) se zvýšila zaměstnanost v první hlavní třídě (vedoucí a řídící pracovníci). V hlavní třídě 4 CZ-ISCO (nižší administrativní pracovníci) vzniklo v kraji v posledních dvanácti letech 5,8 tis. nových pracovních míst, což představuje jejich navýšení o téměř 13 %. V případě všech ostatních zaměstnaneckých kategorií se v kraji po roce 2000 snížil jak celkový počet pracovníků, tak i jejich podíl na celokrajské zaměstnanosti. Jednoznačně nejvýrazněji přitom poklesl v kraji počet příslušníků armády (o více než 70 %) a dále počet pracovníků v 6. a 9. hlavní třídě CZ-ISCO. V rámci kvalifikovaných dělnických profesí v zemědělství a lesnictví se celkový počet pracovníků snížil o 40 % (!), v případě profesí nekvalifikovaných o skoro 18 %, což je z hlediska sociálního skutečnost velmi závažná. V hodnoceném období dvanácti let se v zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje velmi výrazně snížil i počet kvalifikovaných řemeslníků (7. hlavní třída CZ-ISCO). Zde po roce 2000 zaniklo více než 15 tis. pracovních míst. O přibližně osm tisíc je v kraji méně pracovních příležitostí v kategorii středoškolských odborných profesí, řazených do třetí hlavní třídy CZ-ISCO. II.4. Monitoring pracovního trhu Rozsáhlý terénní průzkum, realizovaný brněnskou krajskou pobočkou ÚP ČR a Krajským úřadem JMK k datu 31.12.2012, byl proveden ve vzorku zhruba 4 tis. organizací, přičemž požadovaná data byla získána od 3186 respondentů, kteří zaměstnávali celkem 228,4 tis. pracovníků. Provedeným terénním průzkumem tak byla detailně zjištěna zaměstnanecká skladba v souboru 42,5 % z celkového úhrnu v kraji obsazených pracovních míst. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno například následující: Jednoznačně nejkvalifikovanější pracovní sílu v Jihomoravském kraji využívá terciární sektor ekonomiky, naopak nejméně vzdělanou primární sektor (zemědělství a lesnictví). Ze zaměstnanců terciární sféry má více než třetina (35 %) vzdělání získané na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole, 41 % pracovníků má středoškolské vzdělání s maturitou, jen 20 % má výuční list a 4 % vykazuje pouze základní vzdělání. Naproti tomu v odvětvích průmyslu má vysokoškolské vzdělání (včetně vzdělání vyššího odborného) pouze 13,0 % zaměstnanců, třetina pracovníků (33,0 %) má úplné středoškolské vzdělání s maturitou, necelá polovina (47,0 %) má výuční list a jen 7 % pracovníků má pouze základní vzdělání. U zaměstnavatelů primární sféry ekonomiky (zemědělství, lesnictví, rybolov) vykazuje zaměstnaná pracovní síla ještě horší úroveň vzdělání. Vysokoškolské vzdělání (včetně absolventů VOŠ) má necelých 10 % zaměstnanců, střední vzdělání s maturitou má necelá čtvrtina zaměstnanců (24,0 %), výuční list má 59 % osob, základní vzdělání pak vykazuje 7,5 zaměstnanců primární sféry. Z jednotlivých průmyslových odvětví nekvalifikovanější pracovní sílu vykazují odvětví průmyslu chemického, strojírenského a elektronického, nejméně kvalifikovanou pak zaměstnanci v odvětvích průmyslu potravinářského, dřevozpracujícího a papírenského. Stavebnictví využívá výrazně kvalifikovanější pracovní sílu než průmysl. Z velkých odvětví terciární sféry 11
nejkvalifikovanější pracovní sílu vyžadují odvětví vzdělávání, informačních činností a také odvětví veřejné správy, kde podíl zaměstnanců s terciárním stupněm vzděláním dosahuje velmi vysokých 60 %! Tab. 8: Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků a podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012 Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Sektory a odvětví NH celkem základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolským abs. % abs. % abs. % abs. % I. sektor 5 441 406 7,5 3 211 59,0 1 307 24,0 517 9,5 II. sektor 85 397 5 969 7,0 40 094 47,0 28 221 33,0 11 113 13,0 průmysl 74 602 5 489 7,4 35 236 47,2 24 642 33,0 9 235 12,4 těžební 815 12 1,5 377 46,3 227 27,9 199 24,4 potravinářský 6 322 734 11,6 3 403 53,8 1 770 28,0 415 6,6 textilní, oděvní a kožedělný 4 026 467 11,6 2 375 59,0 956 23,7 228 5,7 dřevozpracující 1 433 183 12,8 794 55,4 359 25,1 97 6,8 papírenský a polygrafický 1 230 119 9,7 529 43,0 493 40,1 89 7,2 chemický 8 623 780 9,0 4 007 46,5 2 729 31,6 1 107 12,8 sklářský a stavebních hmot 4 170 229 5,5 2 041 48,9 1 488 35,7 412 9,9 hutnický a kovozpracující 11 249 812 7,2 5 967 53,0 3 437 30,6 1 033 9,2 strojírenský 15 112 828 5,5 7 252 48,0 5 105 33,8 1 927 12,8 elektrotechnický 12 412 830 6,7 4 458 35,9 4 908 39,5 2 216 17,9 opravy a instalace strojů a zařízení 1 233 27 2,2 438 35,5 438 35,5 330 26,8 ostatní zpracovatelský 3 229 187 5,8 1 615 50,0 1 093 33,8 334 10,3 výroba energie a vody 4 748 281 5,9 1 980 41,7 1 639 34,5 848 17,9 stavebnictví 10 795 480 4,4 4 858 45,0 3 579 33,2 1 878 17,4 III. sektor 131 743 5 226 4,0 26 488 20,1 53 499 40,6 46 530 35,3 celkem 222 581 11 601 5,2 69 793 31,4 83 027 37,3 58 160 26,1 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity, 2013 V rámci uvedeného dotazníkového šetření byla v Jihomoravském kraji zjišťována i poptávka zaměstnavatelů po absolventech jednotlivých profesí. Přestože parametry tohoto dotazníkového šetření neumožňují získaná data tohoto typu jednoduše zobecnit, i v této části jsou získané výstupy velmi zajímavým zdrojem informací viz následující přehled, který byl bez úprav převzat z materiálu, vytvořeného Centrem pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity viz citace u tab. č. 8 a 9. Údaje v tab. č. 9 je ovšem možno považovat za pouze doplňkový zdroj informací, který nelze generalizovat. 12
Tab. 9: Nejčastěji uváděné profese a studijní obory Úroveň vzdělání Profese (ISCO) Počet absolventů Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 92 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) - ISCO 71 46 Vyučení Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky - ISCO 74 33 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 75 23 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie - ISCO 73 14 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 48 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky - ISCO 74 35 S maturitou Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů - ISCO 41 29 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky - ISCO 31 28 Vyšší odborné Vysokoškolské Pracovníci v oblasti prodeje - ISCO 52 25 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech - ISCO 53 15 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií - ISCO 25 366 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 10 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech - ISCO 26 274 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií - ISCO 25 142 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky - ISCO 31 111 Specialisté v oblasti vědy a techniky - ISCO 21 77 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání - ISCO 23 42 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů - ISCO 41 16 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě - ISCO 33 15 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity, 2013 III. Stav a struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy. III.1. Současný stav a vývojové tendence V rámci České republiky patří území Jihomoravského kraje dlouhodobě k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Ke dni 30.9.2013 bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem 65 727 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let na celkovém počtu osob v téže věkové kohortě vzrostl na 8,1 % a oproti celostátnímu průměru je tedy stále o 0,5 procentního bodu (p. b.) vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR jen v pěti je podíl nezaměstnaných vyšší než v kraji Jihomoravském. Z českých krajů mají vyšší nezaměstnanost pouze kraje Ústecký (11,1 %) a Karlovarský (8,9 %), Liberecký kraj je nyní již v podstatě na stejné úrovni (nezaměstnanost má vyšší o pouhé dvě setiny procentního bodu); z moravských krajů pak mají nezaměstnanost vyšší kraje Moravskoslezský (9,8 %) a Olomoucký (8,8 %). 13
Zlínský kraj má nyní nezaměstnanost o 0,5 p. b. nižší a kraj Vysočina dokonce o 1,1 p. b. nižší. Ve většině českých krajů je úroveň nezaměstnanosti nižší o 1 až 2 procentní body. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností a to dlouhodobě - nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo. Bez zaměstnání v nich na konci září 2013 bylo 10,2 %, resp. 9,1 % z celkového počtu z celkové příslušné věkové kohorty. Naopak dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost v okresech Brno-venkov a Vyškov (shodně 6,6 %) a v okrese Blansko (7,1 %). Tab. 10: Struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji aktuální stav (k 30.9.2013) Počet nezaměstnaných Podíl Počet Počet v tom podíl absolventů Podíl volných uchazečů Území škol a nezaměst. celkem mužů žen pracovních na 1 volné mladistvých (%) (%) (%) míst místo (%) Blansko 5275 48,2 51,8 10,2 295 17,9 7,1 Brno-město 22030 48,9 51,1 5,8 818 26,9 8,4 Brno-venkov 9435 46,9 53,1 9,7 396 23,8 6,6 Břeclav 6205 51,2 48,8 10,1 299 20,8 7,6 Hodonín 11387 52,6 47,4 8,2 415 27,4 10,2 Vyškov 4217 48,7 51,3 10,1 229 18,4 6,6 Znojmo 7178 46,9 53,1 9,0 488 14,7 9,1 Jihomoravský kraj 65727 49,2 50,8 8,2 2940 22,4 8,1 Česká republika 557058 49,1 50,9 7,9 41422 13,4 7,6 Pramen: MPSV ČR, 2013 Ke 30.9.2013 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 5 386 absolventů a mladistvých. Ve většině okresů kraje se podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů pohybuje aktuálně okolo 8-10-ti %, výjimkou je pouze krajské město, kde absolventi představují pouze 5,8% ze souboru všech uchazečů. Ke 30.9.2013 bylo na kontaktních pracovištích ÚP ČR v Jihomoravském kraji registrováno celkem 2 940 volných pracovních míst, z nichž téměř třetina je nabízena v krajském městě. Na jedno volné místo připadlo v kraji v průměru 22,4 nezaměstnaných, což je hodnota značně převyšující celorepublikový průměr (13,4). Nejhorší poměr mezi nabídkou a poptávkou vykazují okresy Hodonín (na každé z hlášených volných pracovních míst připadá aritmeticky přes 27 nezaměstnaných), okrese Brno-město (téměř 27 nezaměstnaných) a okres Brno-venkov (téměř 24 nezaměstnaných). Naopak nejpříznivější stav vykazují okresy Znojmo (14,7), Blansko (17,9) a Vyškov (18,4). III.2. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií vzdělání Z celkového počtu 65 727 nezaměstnaných mělo k datu 30.9.20132 základní vzdělání 16 676 osob (tj. 25,4 %), učňovské vzdělání (včetně středoškolského bez maturity) mělo 25 911 osob (tj. 39,4 %), střední vzdělání s maturitou vykázalo 17 007 (tj. 25,9 %), osob a vysokoškolské vzdělání (včetně vzdělání vyššího odborného) mělo 6 133 osob (tj. 9,3 %). Ve srovnání s celostátními hodnotami vykazuje pracovní síla evidovaná na pracovištích úřadu práce v Jihomoravském kraji dobrou kvalifikační úroveň. Podíl osob na trhu práce nejobtížněji uplatnitelných tedy osob s pouze základním vzděláním je v kraji výrazně nižší než v ČR jako celku, zatímco podíly osob s výučním listem, s maturitou a zejména osob s vysokoškolským vzděláním jsou vyšší. 14
V rámci Jihomoravského kraje celkově nejkvalifikovanější nezaměstnanou pracovní sílu má krajské město, v němž 13,5 % zcelkového počtu nezaměstnaných vykazuje vysokoškolské (nebo vyšší odborné) vzdělání. Pro srovnání: v celostátním měřítku se jedná o pouhých 7,7 % a v celokrajském měřítku - významně ovlivněným městem Brnem - o 9,3 %. Vysoce nadprůměrný je v Brně také podíl nezaměstnaných pracovníků se vzděláním úplným středním ukončeným maturitou (28,0 % oproti 23,7 % v ČR jako celku), naopak velmi nízké je zde zastoupení nezaměstnaných osob s výučním listem (31,0 % vbrně oproti 38,7 % včr a oproti 39,4 % v Jihomoravském kraji). Vysoce kvalifikovanou skladbu nezaměstnaných má i okres Blansko, naopak celkově nižší úroveň kvalifikační skladby nezaměstnanosti vykazují okresy v jižní polovině kraje, zejména okresy Břeclav a Znojmo. Tab. 11: Struktura uchazečů o zaměstnání podle stupně vzdělání stav k 30.9.2013 Území v tom se stupněm vzdělání (v %) Počet uchazečů Učňovské a Vysokoškolské Střední s celkem Základní* střední bez a vyšší maturitou*** maturity** odborné**** Blansko 5 275 19,7 42,7 28,5 9,1 Brno město 22 030 27,5 31,0 28,0 13,5 Brno venkov 9 435 23,4 40,0 27,5 9,2 Břeclav 6 205 27,4 41,9 24,4 6,3 Hodonín 11 387 23,7 47,1 23,4 5,8 Vyškov 4 217 25,3 40,4 25,1 9,2 Znojmo 7 178 26,5 47,2 21,0 5,2 Jihomoravský kraj 65 727 25,4 39,4 25,9 9,3 Česká republika 557 058 29,9 38,7 23,7 7,7 Pramen: MPSV ČR, 2013 * kategorie A E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV III.3. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnání Z hlediska struktury nezaměstnanosti dle hlavních tříd statistické klasifikace CZ ISCO jsou nejpočetnější skupinou osob evidovaných na úřadu práce v Jihomoravském kraji pracovníci pomocní a nekvalifikovaní (9. hlavní třída). V evidencích úřadu práce jich je nyní vedeno 15,3 tis., což představuje bezmála čtvrtinu z celkového počtu registrovaných (23,3 %). Druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných jsou provozní pracovníci ve službách a obchodě (5. hlavní třída), která zahrnuje 15,0 tis. osob a soustřeďuje tak 22,8 % z celkového počtu evidovaných. Tato skupina v průběhu hospodářské recese předstihla dříve početnější skupinu profesí řazených do 7. hlavní třídy řemeslníci a kvalifikovaní výrobci (ta nyní zahrnuje 9,5 tis. osob a na celkové evidenci se podílí již jen 14,5 %). Dosti početné jsou v evidenci úřadu práce i skupiny profesí 4. hlavní třídy, která nyní v evidenci ÚP soustřeďuje 8,9 tis. osob a která se na celkovém úhrnu nezaměstnanosti podílí 13,5 %. Profese řazené do 3. hlavní třídy jsou na celkových počtech nezaměstnaných v kraji zastoupeny 8,5 % (cca 5,6 tis. osob). Relativně málo jsou v evidencích úřadů práce zastoupeni vědečtí a odborní duševní pracovníci (3,8 tis. osob; 5,7 %), vedoucí a řídící pracovníci (0,6 tis. osob, podíl 1,0 %) a kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (cca 0,7 tis. osob a podíl jen 1,1 % na celkové evidované nezaměstnanosti). Bývalých příslušníků armády je v evidenci ÚP v Jihomoravském kraji vedeno jen deset. 15
Tab. 12: Struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) stav k 30.9.2013 Hlavní Počet a podíl nezaměstnaných Kategorie zaměstnání třída CZ- V JMK V ČR Počet a podíl nezaměstnaných ISCO celkem % celkem % Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 627 1,0 4 554 0,8 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 3753 5,7 27 554 4,9 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci. 3 5563 8,5 38 542 6,9 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 8866 13,5 68 231 12,2 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 14 975 22,8 119 775 21,5 Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) 6 722 1,1 6 287 1,1 Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři 7 9500 14,5 76 182 13,7 Obsluha strojů a zařízení 8 5818 8,9 57 348 10,3 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 15 300 23,3 141 577 25,4 Příslušníci armády 0 10 0,0 179 0,0 Neuvedeno 593 0,9 16 829 3,0 Úhrnem 65 727 100,0 557 058 100,0 Pramen: MPSV ČR, 2013 III.4. Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání Postupně stále větším problémem v Jihomoravském kraji (a stejně tak v ČR jako celku) se stává intenzivní růst dlouhodobé nezaměstnanosti, tedy evidence trvající více než 12 měsíců. Aktuálně (stav k 30.9.2013) je v Jihomoravském kraji na pracovištích úřadu práce evidováno 27 895 osob dlouhodobě nezaměstnaných a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti tak představuje 42,4 %. Je to více, než činí průměr ČR (40,4 %). Tab. 13a: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání evidence (stav k 30.9.2013) Počet v tom o délce trvání evidence Území uchazečů celkem do 3 měsíců 3 6 měsíců 6 12 měsíců nad 12 měsíců Průměrná délka evidence (dnů) Blansko 5 275 1 423 709 1 033 2 110 560 Brno město 22 030 4 924 3 055 4 482 9 569 610 Brno venkov 9 435 2 672 1 417 1 936 3 410 475 Břeclav 6 205 1 682 803 1 226 2 494 547 Hodonín 11 387 2 580 1 289 2 018 5 500 687 Vyškov 4 217 1 237 617 770 1 593 496 Znojmo 7 178 1 662 866 1 431 3 219 628 Jihomoravský kraj 65 727 16 180 8 756 12 896 27 895 589 Česká republika 557 058 137 507 79 371 115 383 224 797 578 Pramen: MPSV ČR, 2013 Z jednotlivých regionů Jihomoravského kraje vykazuje nejvyšší podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných okres s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tedy Hodonín (48,3 %), k němuž se dále řadí okresy Znojmo (44,8 %) a Brno-město (43,4 %). Hlavním důvodem, proč mezi tyto okresy náleží i město Brno je skutečnost, že v krajském městě je trvale přítomen značně vysoký podíl osob na trhu práce znevýhodněných, kterým je velmi obtížné najít zaměstnání. Toto se promítá ve skutečnosti, že v krajském městě je hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti 16
nadprůměrně vysoká. Nejnižší podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných vykazují okresy Brno venkov (36,1 %), Vyškov (37,8 %) a Blansko (40,0 %). Průměrná délka trvání nezaměstnanosti v kraji dosahuje nyní 589 dnů, což představuje přibližně 19,6 měsíc; tato hodnota ale v poslední době velmi rychle roste. Průměrná hodnota za celou ČR je prakticky totožná s celokrajským průměrem (činí 578 dnů). Nejvyšší průměrnou délku evidence vykazují okresy Hodonín (687 dnů), Znojmo (628 dnů) a okres Brno město (610 dnů). Nízká (a téměř shodná) je průměrná délka trvání nezaměstnanosti v okresech obklopujících krajské město (Vyškov 379 dnů, Brno venkov 389 dnů a Břeclav 392 dnů). Tab. 13b: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání evidence (stav k 30.9.2013) Počet v tom o délce trvání evidence (%) Území uchazečů celkem do 3 měsíců 3 6 měsíců 6 12 měsíců nad 12 měsíců Průměrná délka evidence (dnů) Blansko 5 275 27,0 13,4 19,6 40,0 560 Brno město 22 030 22,4 13,9 20,3 43,4 610 Brno venkov 9 435 28,3 15,0 20,5 36,1 475 Břeclav 6 205 27,1 12,9 19,8 40,2 547 Hodonín 11 387 22,7 11,3 17,7 48,3 687 Vyškov 4 217 29,3 14,6 18,3 37,8 496 Znojmo 7 178 23,2 12,1 19,9 44,8 628 Jihomoravský kraj 65 727 24,6 13,3 19,6 42,4 589 Česká republika 557 058 24,7 14,2 20,7 40,4 578 Pramen: MPSV ČR, 2013 IV. Poptávka po pracovní síle V průběhu hospodářské recese se intenzita i charakter poptávky po pracovní síle v Jihomoravském kraji zásadním způsobem změnila. Na konci srpna 2008 bylo v evidenci úřadů práce v kraji vedeno celkem 16 937 volných pracovních míst, na konci roku 2008 to však bylo již jen 8 253 míst, tedy necelá polovina. Rychlý pokles počtu hlášených míst pak pokračoval i v roce 2009; počet míst nahlášených do evidence úřadů práce se postupně dále snižoval, a to až na hodnotu přibližně 3,0 tis. Na tomto stavu se pak počet hlášených míst dlouhodobě stabilizoval a až do současné doby se výrazněji nezměnil. Koncem září 2013 bylo na pracovištích úřadu práce v kraji evidováno 2 940 volných pracovních míst. Tab. 14: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Jihomoravského kraje v období hospodářské recese. Počet hlášených volných pracovních míst Území 2008 2009 2010 2011 2012 2013 09 12 06 12 06 12 06 12 06 12 06 09 Blansko 812 435 167 134 214 198 238 197 208 190 272 295 Brno město 8 590 3 012 1 998 1 450 935 1 368 825 727 889 767 887 818 Brno-venkov 3 519 2 276 654 759 464 587 589 825 534 551 350 396 Břeclav 812 458 297 227 213 131 187 190 261 144 273 299 Hodonín 878 589 581 197 303 265 448 288 325 247 328 415 Vyškov 549 433 119 136 118 193 220 170 211 155 212 229 Znojmo 1 384 1 050 407 137 685 213 322 378 450 235 415 488 JMK 16 544 8 253 4 223 3 040 2 932 2 955 2829 2775 2878 2 289 2 737 2940 ČR 139 557 91 189 43 402 30 927 32 927 30 803 38416 35784 42779 34 893 44 032 41 421 Pramen: MPSV ČR, 2013 17
Poptávka po volné pracovní síle je v Jihomoravském kraji trvale nižší než na ostatním území státu. Zatímco na každé hlášené pracovní místo v kraji nyní aritmeticky připadá 22,4 osob nezaměstnaných, v rámci celé ČR to je jen 13,4 osob. Z jednotlivých regionů Jihomoravského kraje je v tomto ohledu situace dosti překvapivě - nejtíživější v okrese Brno-město, kde na každé hlášené pracovní místo připadá 26,9 nezaměstnaných, a dále v okrese Brno-venkov (23,8 nezaměstnaných/1 místo) a především v okrese Hodonín, kde na 1 volné pracovní místo připadá 27,4 nezaměstnaných. IV.1 Struktura nově vytvářených pracovních míst Na konci září 2013 měli zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji největší zájem o pracovníky se vzděláním učňovským a středním bez maturity; místa pro ně vhodná se v současné době na celkové poptávce podílejí 40-ti %. Úroveň poptávky po pracovnících vyučených je nyní v kraji na relativně stejné úrovni jako v ČR jako celku. Oproti stavu běžnému v ČR je v kraji evidován nižší zájem o pracovníky se vzděláním základním (28,9 % zcelkového úhrnu požadovaných pracovníků oproti 32,6 % v ČR), nižší je ale i poptávka po vysokoškolácích (v kraji se místa pro ně vhodná na celkovém úhrnu podílejí pouhými 5,7 %, v ČR jako celku ale 5,9 %). Rozdíly ve struktuře nabízených volných pracovních míst (dle požadovaného stupně vzdělání) jsou mezi jednotlivými okresy výrazné. Největší poptávka po nekvalifikované pracovní síle je tradičně soustředěna do okresů Brno-venkov (kde se na celkové poptávce podílí 47,0 %) a Hodonín (podíl 41,4 %), zatímco nejnižší je v okresech Vyškov (13,5 %) a Brno-město (podíl 21,4 %). Kvalifikované dělnické profese - tedy pracovníky svýučním listem - relativně nejvíce požadují zaměstnavatelé v okresech Vyškov a Znojmo zde tvoří místa pro vyučené obvykle zhruba polovinu celkové poptávky. Přestože z hlediska absolutních počtů je nejvíce volných míst pro vyučené nyní vytvořeno v Brně (téměř 300, tedy asi čtvrtina celokrajského úhrnu), poptávka po nich vzato relativně v krajském městě vysoká není. Pouze každé třetí volné pracovní místo (34,7 %) v Brně má být obsazeno pracovníkem s výučním listem, což je v meziokresním srovnání hodnota v kraji nejnižší. Naopak nejvyšší je v okresech Vyškov a Znojmo. Tab. 15a: Skladba evidovaných volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k 30.9.2013) Z toho dle požadovaného stupně vzdělání Území Počet volných pracovních míst Základní* Učňovské a střední bez maturity** Střední s maturitou*** Vysokoškolské a vyšší odborné**** Blansko 295 104 105 76 10 Brno město 818 175 284 276 83 Brno venkov 396 186 143 57 10 Břeclav 299 74 130 74 21 Hodonín 415 172 163 67 13 Vyškov 229 31 116 66 16 Znojmo 488 107 238 128 15 Jihomoravský kraj 2 940 849 1 179 744 168 Celkem ČR 41 422 13 487 16 606 8 869 2 460 Pramen: MPSV ČR, 2013 * kategorie A E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV 18
Nejvyšší podíl pracovních míst určených pro pracovníky smaturitním vzděláním vykazují pracovní trhy v okresech Brno-město (33,7 %), Vyškov (28,8 %) a Znojmo (26,2 %). Malý zájem o pracovníky s maturitou naopak vykazují okresy Brno-venkov (14,4 %) a Hodonín (16,1 %). Relativně nejvyšší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících (včetně absolventů VOŠ) je ve městě Brně (10,1 %) a v okresech Břeclav a Vyškov (shodně po 7,0 %), naopak velmi nízká je v okresech Brno venkov 2,5 %) a Hodonín (3,1 %). Tab. 15b: Skladba evidovaných volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k 30.9.2013) Z toho dle požadovaného stupně vzdělání (%) Území Počet volných pracovních míst Základní* Učňovské a střední bez maturity** Střední s maturitou*** Vysokoškolské a vyšší odborné**** Blansko 295 35,3 35,6 25,8 3,4 Brno město 818 21,4 34,7 33,7 10,1 Brno venkov 396 47,0 36,1 14,4 2,5 Břeclav 299 24,7 43,5 24,7 7,0 Hodonín 415 41,4 39,3 16,1 3,1 Vyškov 229 13,5 50,7 28,8 7,0 Znojmo 488 21,9 48,8 26,2 3,1 Jihomoravský kraj 2 940 28,9 40,1 25,3 5,7 Celkem ČR 41 422 32,6 40,1 21,4 5,9 Pramen: MPSV ČR, 2013 * kategorie A E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV Z hlediska absolutních počtů těžiště poptávky po pracovní síle je vkrajském městě, kde je poptáváno 20 % z celokrajského úhrnu pracovních míst určených pro osoby spouze základním vzděláním, 25 % míst určených v kraji pro pracovníky s výučním listem, více než každé třetí pracovní místo vhodné pro středoškoláky s maturitou. V krajském městě je také poptáváno každé druhé pracovní místo, vhodné vjihomoravském kraji pro pracovníka s vysokoškolskou kvalifikací nebo kvalifikací získanou na vyšší odborné škole. Celkově nejvyšší požadavky na kvalifikaci pracovní síly mají nyní zaměstnavatelé v okresech Břeclav, Vyškov a Brno-město; naopak nízká úroveň pracovní síly postačuje k uplatnění na trzích práce v okresech Znojmo a zejména Hodonín. Dle mezinárodně platné statistické klasifikace CZ-ISCO (KZAM) náležela k datu 30.9.2013 necelá čtvrtina volných pracovních míst v Jihomoravském kraji do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci), která soustřeďovala celkem 651 míst, tj. 22,1 % z celkového úhrnu). Druhou nejčastěji požadovanou kategorii pak tvořily profese řazené do 3. hlavní třídy CZ-ISCO (techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci) ta celkově soustřeďovala 528 míst, tedy necelou pětinu (18,0 %) z jejich úhrnného počtu. Třetí nejčetnější skupinou jsou profese hlavní třídy 5 (provozní pracovníci v obchodě a službách, s podílem skoro 17 % na celkovém počtu volných pracovních míst) a hlavní třída 9 ( pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ), s podílem přes 17 %. Poté následují profese osmé hlavní třídy (obsluha strojů a zařízení) s počtem 281 hlášených míst a podílem na celkové nezaměstnanosti ve výši necelých 10 %. Relativně velmi malý podíl na úhrnné poptávce v Jihomoravském kraji vykazovaly profese hlavní třídy 2 statistické klasifikace CZ-ISCO (vědečtí a odborní duševní pracovníci, podíl 6,4 %). Nízká je v kraji poptávka po profesích 1 třídy ISCO (zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, podíl 2,0 %) a 19
zcela zanedbatelná je celková poptávka po kvalifikovaných dělnících v zemědělství a lesnictví, tedy po profesích šesté hlavní třídy (k 30.9.2013 pouze 12 nahlášených pracovních míst, tedy pouhých 0,4 % z inzerované nabídky. Tab. 16: Srovnání struktury hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) v letech 2000 a 2013 Hlavní Počet volných Počet volných Kategorie zaměstnání třída pracovních míst pracovních míst CZ- (30.9.2013) (30.9.2000) ISCO celkem % celkem % Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 59 2,0 38 0,9 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 189 6,4 227 5,2 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci. 3 528 18,0 453 10,4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 222 7,6 158 3,6 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 491 16,7 413 9,5 Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) 6 12 0,4 82 1,9 Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři 7 651 22,1 2012 46,2 Obsluha strojů a zařízení 8 281 9,6 627 14,4 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 503 17,1 344 7,9 Neuvedeno 4 0,1 5 0,1 Úhrnem 2 940 100,0 3 003 100,0 Pramen: MPSV ČR, 2013 Pokud porovnáme dnešní situaci v poptávce po pracovní síle se stavem k 31.3.2000, kdy v registru hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji bylo vedeno zhruba stejně volných pracovních míst jako nyní, lze konstatovat, že za posledních 13 let se v kraji výrazně zvýšila poptávka po pracovních pozicích řazených do 3. hlavní třídy (techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci) i 4. hlavní třídy (nižší administrativní pracovníci). Mírně se zvýšil zájem i o profese řazené do 1 (vedoucí a řídící pracovníci) a 5. hlavní třídy (provozní pracovníci ve službách a obchodě). Po roce 2000 se výrazným způsobem zvýšil zájem i o pracovníky nekvalifikované, řazené profesně do 9. hlavní třídy. Úhrn poptávaných míst v této kategorii vzrostl v posledních 12 letech téměř o polovinu půdního stavu. Mnohem výraznějším způsobem se ale snížila poptávka zaměstnavatelů i po profesích řazených do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci). Jejich zájem o takto kvalifikované profese se v průběhu posledních deseti let snížil o bezmála 70 %. Základní příčinou tohoto výrazného omezení poptávky je značné snížení objemu průmyslové výroby, k níž v kraji došlo v průběhu hospodářské recese. Přesto i tak má ekonomika kraje větší zájem než ostatní regiony ČR o kvalifikované dělnické profese řazené do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci) a o středoškolsky vzdělané pracovníky (v profesích spadajících do třetí hlavní třídy). Naproti tomu mnohem menší zájem (oproti celostátnímu průměru zhruba poloviční) mají zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji o kvalifikované dělníky v zemědělství a lesnictví a o pomocné nekvalifikované dělníky. Bohužel také poptávka po vysokoškolsky vzdělaných specialistech ze druhé hlavní třídy je v kraji nižší, než na ostatních území státu. IV.2 Kvalita nově vytvářených pracovních míst K hodnocení kvality nově vytvářených pracovních míst v národním hospodářství je v Evropské unii používána metodika Eurostatu, která pracovní místa člení dle požadované 20