EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2016 COM(2016) 763 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU SOCIÁLNÍMU A HOSPODÁŘSKÉMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE Urychlení inovací v oblasti čisté energie CS CS
PŘÍLOHA POPIS ČTYŘ TECHNOLOGICKÝCH OBLASTÍ ZÁJMU Integrace inteligentních, špičkových digitálních technologií do všech aspektů energetického systému společně s jejich různými aplikacemi je základním předpokladem pro udržení vedoucího postavení v přechodu na model produktů a služeb více zaměřených na spotřebitele, jenž bude hnací silou příští vlny inovací v odvětví obnovitelných energií, v řešeních skladování, v elektromobilitě, v pokrokovém bydlení a v celém odvětví energetiky. a) Dekarbonizace fondu budov EU do roku 2050: od budov s téměř nulovou spotřebou energie k energeticky přebytkovým zónám Fond budov v EU představuje celkovou podlahovou plochou o velikosti přibližně 25 miliard m². Budovy spotřebovávají 40 % konečné spotřeby energie EU, více než kterýkoli jiný sektor. Budovy však představují také velký potenciál úspor energie a po renovaci a modernizaci mohou pomoci generovat přebytky energie nebo poskytovat klíčovou kapacitu pro skladování energie. Jak je zdůrazněno v evropské iniciativě pro budovy 1 vypracované Komisí, EU již má celosvětové vedoucí postavení v inovačních systémech pro budovy, výzkum a inovace však musí zůstat nejvyšší prioritou, aby v budoucnosti toto vedoucí postavení budovala a dále rozšiřovala. Transformování fondu budov EU (minimalizace ekologických dopadů během celého životního cyklu) přinese lepší životní prostředí, vytvoří nová pracovní místa a růst a pomůže dosáhnout cílů oběhového hospodářství. K dosažení těchto cílů je naléhavě nezbytné nejméně zdvojnásobit současnou míru renovací budov (jež je při pouhých 0,4 až 1,2 % příliš nízká) 2 a dosáhnout hlubších a důkladnějších renovací, které vycházejí z progresivních právních předpisů, norem, inovativních technologií a obchodních modelů a z vývoje nových dovedností a schopností. Pro dosažení významného dopadu musí inovativní řešení jít nad rámec současných návrhů s téměř nulovou spotřebou energie. Měla by řešit všechny technické aspekty (včetně domácí výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, návrhů optimalizovaného využívání životního cyklu energií a materiálů, digitálních řídicích a kontrolních systémů a integrace energetického systému), jakož i otázky regulace, normalizace, financování, řízení a jiné socioekonomické záležitosti. Musí prokázat proveditelnost energeticky přebytkových zón v různých klimatických oblastech a ekonomických okolnostech a zahrnovat integrovanou správu souvisejících otázek životního prostředí (jako jsou voda a odpady) 3. b) Posílení vedoucího postavení EU v oblasti obnovitelných zdrojů 1 COM(2016) 860, příloha I. 2 Přibližně 75 % fondu budov v EU je velmi energeticky neúčinných. Při současné míře renovací by modernizace na nejnovější normy trvala zhruba jedno století. 3 Uplatnění zásad oběhového hospodářství na posouzení environmentální výkonnosti budov viz http://susproc.jrc.ec.europa.eu/efficient_buildings/. 2
Aby se obnovitelné zdroje staly dominantním zdrojem výroby primární energie a výroby elektrické energie, je nutná další integrace systému a vývoj příští generace technologií v oblasti obnovitelné energie včetně potenciálních změn situace 4. To je též nezbytným předpokladem pro transformaci uhlíkově náročných odvětví, jako je doprava 5, kde jsou nezbytné silné pobídky k inovaci na alternativní formy energie (např. elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, vyspělá biopaliva). To zahrnuje specializovaný výzkum a podporu inovací v úzké spolupráci s průmyslem, aby si Evropa zachovala své světové vůdčí postavení v technologiích v oblasti obnovitelné energie. Podpora se zaměří na: 1) urychlení rozvoje řešení s využitím obnovitelných energií pro budovy, jako jsou fotovoltaika pro výrobu elektřiny zabudovaná do budov a technologie v oblasti obnovitelné energie pro vytápění a chlazení, s cílem umožnit masovou realizaci budov s téměř nulovou spotřebou energie; 2) výzkum zaměřený na optimalizaci a snížení nákladů výroby energie z obnovitelných zdrojů, zejména pro pobřežní větrné energetické systémy, za účelem urychlení potenciálního využívání větru; a 3) zintenzivnění vývoje řešení pro zvýšení produkce a integrace obnovitelných zdrojů energie, zejména proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, do energetického systému včetně odvětví dopravy pomocí akumulace tepla a chemického skladování (technologie přeměny elektřiny na plyn nebo kapalinu, tj. technologie power-to-gas, power-toliquids). Větší synergie mezi výrobou energie z obnovitelných zdrojů, distribucí a spotřebou posílí postavení spotřebitelů občanů, společenství a podniků a povzbudí zavádění nových služeb, které uspokojují jejich měnící se potřeby a preference, přičemž zároveň zvětšují flexibilitu systému tak, aby zahrnoval velké objemy distribuované energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie. To se týká zejména tržní replikace a účinné systémové integrace vyspělejších technologií (např. větrné energie, fotovoltaiky a bioenergetiky) v kombinaci se skladováním energie nebo jinými vyspělými řešeními jako digitální integrace s elektromobilitou a inteligentními sítěmi s cílem podpořit postupné zavádění nestálých obnovitelných zdrojů energie. Rovněž je nutné urychlit nákladovou konkurenceschopnost a zlepšení účinnosti méně vyspělých technologií v oblasti nastavitelné obnovitelné energie (např. flexibilní vodní energie, energie z oceánů a geotermální energie, koncentrovaná solární energie nebo vyspělá, udržitelná bioenergie) jako prostředku pro poskytování nízkouhlíkové energie v základním zatížení i ze záložních zdrojů. c) Vývoj cenově dostupných a integrovaných řešení skladování energie Pro usnadnění a umožnění přechodu na nízkouhlíkový energetický systém (včetně dopravy) založený převážně na obnovitelných zdrojích potřebuje EU urychlit plnou integraci zásobníků energie do energetického systému v domácím a komerčním rozsahu i v rozsahu služby 6. Baterie, vodíkové a jiné aplikace pro skladování mobilní i stabilní jsou zásadní pro elektromobilitu z krátkodobého hlediska, ale hrají větší systémovou úlohu pro integraci obnovitelných zdrojů energie a optimalizaci operací. Výzkum v této oblasti otevře cestu pro následnou průmyslovou 4 Viz scénáře s vysokým podílem obnovitelných zdrojů v: Posouzení dopadů plánu do roku 2050, SEC(2011) 1565/2, část ½. 5 Viz sdělení Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu, COM(2016) 501 final. 6 Současná podpora EU pro výzkum a inovace týkající se skladování se poskytuje především jako součást činností inteligentních energetických sítí plánu SET a v souvislosti se společným podnikem pro palivové články a vodík. 3
výrobu, podporu nových obchodních modelů a další snížení nákladů a poskytne EU velké potenciální přínosy z hlediska růstu a pracovních míst. Opětovné zahájení výroby bateriových článků v Evropě je zásadní: má mnoho výhod z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu, know-how ve vyspělé výrobě, bezpečnosti dodávek a podílu Evropy na globálních hodnotových řetězcích. Levnější, lehčí, bezpečnější a výkonnější baterie společně s rychlejšími řešeními nabíjení jsou klíčovým požadavkem pro přechod na plnou elektromobilitu, a také pro zvýšení kapacit pro skladování energie v domovech (spolu se souvisejícími přínosy pro stabilitu a flexibilitu sítě). Iniciativa bude zahrnovat též výzkum zaměřený na materiály; správu hardware a software, řízení zásobníků energie a jejich integraci do energetického systému; propojování inteligentních elektrických rozvodných sítí a baterií vozidel a vyspělé výrobní postupy. Zlepší výkonnost výkonové elektroniky a sníží náklady na ni nutné k zachování účinnosti systému skladování na konkurenceschopné úrovni. Bude řešit také vytvoření příznivých tržních podmínek pro zvýšené šíření řešení skladování na úrovni spotřebitelů i rozvodné sítě, včetně budování mostů mezi elektrickou rozvodnou sítí, rozvodnou sítí zemního plynu a dopravním systémem jakožto základního předpokladu pro elektrické napájení plně založené na obnovitelných zdrojích. Bude klást zvláštní důraz na nové toky odpadu z transformace energetiky (baterie, solární panely atd.) v souladu se zásadami oběhového hospodářství. d) Elektromobilita a integrovanější městský dopravní systém Na základě vyspělých konstrukcí baterií a nových hnacích ústrojí jsou elektrická vozidla příští generace pevně zabudována do inovativních infrastruktur a řešení doplnění zásoby energie. Vývoj levnějších, lehčích a bezpečnějších baterií s delšími dojezdy, stejně jako rychlejší a zákaznicky přívětivější technologie a řešení nabíjení proto představují priority pro výzkum a inovace v oblasti dopravy a zároveň potenciální konkurenční výhody pro dopravní průmysl EU. Další příležitosti poskytne digitalizace s cílem umožnit propojenou a automatizovanou dopravu a služby inteligentní mobility, která je v současnosti ve fázi demonstrace za účelem řešení technických a legislativních výzev. Strategický program výzkumu a inovací v dopravě vyvinul první dlouhodobý strategický přístup s cílem připravit předpokládanou změnu dopravního systému pomocí výzkumu a inovací kombinujících inovativní nízkouhlíkové technologie, propojenou a automatizovanou dopravu a služby inteligentní mobility s využitím nových technologií, jako jsou evropské globální navigační družicové systémy (Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací). Určil také potřebu faktorů, které jej umožňují, a rámcových podmínek, zejména infrastruktury, přijetí ze strany veřejnosti a většího ohledu na potřeby uživatelů. Vývoj směrem k více autonomní a propojené dopravě podporované strategií C-ITS 7 zvláště v městských oblastech, transformace mobility na službu a lepší logistika typu ode dveří ke dveřím jsou nezbytnými podmínkami pro dosažení vyšší úrovně účinnosti a dekarbonizace dopravního systému. Je nutné řešit roztříštěnost na vyvíjejícím se novém trhu s dopravní technologií s nízkými emisemi a rozšíření zavádění inovací by mělo být podporováno pomocí různých politických nástrojů (např. revizí předpisů, které stanoví výkonnostní normy pro emise skleníkových plynů u osobních automobilů a dodávkových automobilů, přezkumem směrnice o čistých vozidlech), finančních 7 COM(2016) 766. 4
nástrojů (jako financování od Evropské investiční banky), a také pomocí přístupu specializované platformy pro lepší sdílení informací a sladění postupu v oblasti investic. 5