Ad-hoc analýza #KonecDlouhéPráce 3. čtvrtletí 18 Týdenní pracovní doba v Česku Krátce z obsahu ochutnávka 43 4 41 4 4 4,1 Volání po kratší pracovní době je staré jako ekonomie sama Zkracování pracovní doby dvěma cestami: ze shora a odspodu Pozitivní dopady kratší pracovní doby jako první zpozoroval Ford 39 Zkrácení pracovní doby může snížit stres a navýšit produktivitu Státem vynucené snížení pracovní doby ale zpravidla nemá trvalé efekty na zaměstnanost a reálně odpracované hodiny Kratší prac. doba zvyšovala hodinové mzdy, ale za cenu přesčasů Firmy kratší pracovní dobu zavedou postupně samy Úloha státu: ulevit od administrativní a daňové zátěže Ten, kdo pracuje s mírou tak, aby mohl pracovat trvale, se nejen udržuje zdravý déle, ale v průběhu roku vykoná největší množství práce. Adam Smith (1776) Pokud by společnost byla lépe řízena, každý průměrný člověk by musel pracovat jen 4 hodiny denně. Tak krátký pracovní den by poskytl lidem všechny základní potřeby a životní komfort. Po zbytek dne by se mohli věnovat vědě, malování a psaní. Bertrand Arthur Wiliam Russell (193) Střet kampaní #KonecLevnéPráce #KonecDlouhéPráce ZKRÁCENÍ PRACOVNÍ DOBY INICIATIVA ODBORŮ? V 19. století bylo obvyklé pracovat 1-16 hodin denně, 6-7 dní v týdnu. V ekonomicky vyspělých zemích současná generace pracuje v průměru 6-8 hodin týdně (Nizozemí 3 hod týdně, Řecko a Izrael cca 41 hod) 1. V souvislosti s masivní automatizací a robotizací (tzv. Průmyslem 4.) se hovoří o dalším a výrazném zkrácení pracovní doby a splývání pracovní doby s volným časem (práce = koníček). Už v roce 193 světoznámý britský ekonom John Maynard Keynes se nechal slyšet, že (v budoucnu) bychom měli usilovat o to, aby se to málo práce co nejšíře rozprostřelo a co nejvíce sdílelo. Tříhodinové směny, čili patnáctihodinový pracovní týden ten problém vyřeší na dlouhou dobu. Po kratší pracovní době už ve druhé polovině 18. století volal otec moderní ekonomie Adam Smith a později, v roce 193 anglický matematik a filozof B.A.W. Russell vyslovil svou vizi o ideální společnosti, ve které každý průměrný člověk by musel pracovat jen 4 hodiny denně. A dnešní stav? Loni v Česku se podle údajů OECD (převzatých z národních statistik) pracovalo v průměru 4,1 hod. týdně (tj. v průměru 8 denně). Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru o něco méně (39,3 hod. týdně), OSVČ naopak výrazně více (44,1 hod.). Rozdíl je i mezi pohlavími: muži pracují obecně o -3 hodiny týdně déle, OSVČ-muži dokonce o více než 6 hod. týdně. Do čela kampaně za kratší pracovní dobu se letos na jaře postavily odbory (ČMKOS). V kampani označované na sociálních sítích heslem #KonecDlouhéPráce odbory bojují za zkrácení pracovní doby o,5 hod. týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu. V praxi by to znamenalo, že by lidé odcházeli každý den z práce v průměru o půl hodiny dříve. Pracovní týden trvá dnes v Česku standardně 4 hodin 1 OECD, srpen 18 Soukromé společnosti se v Česku zatím zaměřují spíše na nabídku flexibilní pracovní doby (tzv. práce odkudkoliv) včetně práce z domova.
týdně, respektive 4,5 hodin i s přestávkami. Osmihodinová pracovní doba byla uzákoněna už před 1 lety v roce 1918 s tím rozdílem, že se pracovalo i v sobotu (tj. 48 hod týdně, od roku 1956 46 hod. týdně,...). Pětidenní pracovní týden byl zaveden až v roce 1968. Předseda ČMKOS Josef Středula chce změnu prosadit ideálně během následujících čtyř let. Uvedl přitom, že v řadě podniků se již kratší pracovní dobu podařilo prosadit. Podle údajů ČMKOS zhruba 77 % firem, kde ČMKOS působí, již zavedlo kratší pracovní dobu. Přesto je Česko, co se týče délky pracovní doby, nadále nad evropským průměrem. Vzhledem ale k setrvalému trendu snižování průměrné odpracované doby (viz graf Týdenní pracovní doba v Česku) a to nejen v Česku je tato kampaň už nyní odsouzena k úspěchu. Na snižování délky pracovní doby se podílí nejen technologický pokrok a s ním spojený růst produktivity práce ale i stále intenzivnější zapojování žen do pracovního procesu a rostoucí zájem mezi zaměstnanci o různé formy flexibilní či zkrácené pracovní doby. HISTORICKÝ EXKURZ Délka pracovní doby se po celou dlouhou historii moderního lidstva snižuje. Zásluhu na tom má především postupný technologický pokrok (průmyslovými revolucemi), který vede k růstu životní úrovně a stále silnější touze po volném čase. Pracovní doba se v historii měnila dvěma způsoby: a) z rozhodnutí státu tj. institucionálně neboli zeshora a b) z iniciativy samotných soukromých společností tj. odspoda. Velmi známým případem zkrácení pracovní doby odspoda bylo rozhodnutí Henryho Forda v roce 196 plošně zavést pětidenní pracovní týden (místo šesti). Zvýšil tím nejenom tržby za prodej, ale také produktivitu svých zaměstnanců, neboť byli spokojenější a odpočinutí. Ještě několik let předtím se Fordovi zvýšením mezd o téměř 1 % podařilo slavně zvýšit produktivitu svých závodů a udat tím přímo globální trend i pro ostatní zaměstnavatele, kteří ho následovali ve snaze zůstat konkurenceschopní. Již několik let po první světové válce si uvědomil, že jeho zaměstnanci jsou také jeho klienti a že množství peněz, které klienti utratí, je přímo úměrné množství jejich volného času. Z podobných opatření z rané fáze minulého století jistě stojí za zmínku zavedení takzvaného Kelloggova pracovního týdne jenom 3 hodin práce týdně který poslal produktivitu k nebesům a vyznačoval se také velikou loajalitou ze strany zaměstnanců vůči své společnosti. Bylo najato 3 dodatečných zaměstnanců, ale míra úrazů klesla o 41 %. V 8. letech se společnost vrátila do svých původních kolejí. Jedním z důvodů bylo i to, že se pravidlo nezačalo využívat plošně v celé ekonomice. Roční odpracované hodiny na osobu 3 1 19 17 15 13 FR 198 SRN 1985 PT 1996 BR 1988 FR V roce 1973 během stávek horníků ve Velké Británii prudce vzrostly ceny energií, hlavně elektřiny. Konzervativní premiér E. Heath se proto rozhodl zavést třídenní pracovní týden, aby se šetřilo elektřinou. Pětidenní týden byl obnoven v březnu. Oceloví magnáti předpokládali, že za tři měsíce produkce poklesne o 5 % - ve skutečnosti byl pokles jen nepatrný. V polovině osmdesátých let Německo ovládla jednání odborů, která si dávala za úkol redukci pracovní doby pro svá jednotlivá odvětví. Absence limitů na přesčasy ale vyústila k jejich nadměrnému využívání, což vytvořilo tlak na mzdy, zvýšilo nezaměstnanost a snížilo konkurenceschopnost daných odvětví. Francie Brazílie Švédsko Portugalsko Německo Snahy o zkracování pracovní doby vidíme i v nedávné minulosti. Francie se v roce, na vrcholu svého ekonomického cyklu, rozhodla zavést 35hodinový pracovní týden, o kterém se tam polemizovalo už přes dvě desetiletí. Nová legislativa sebou bohužel přinesla mnoho možností na právní kličky a společnosti tak místo nabírání nových lidí znovu raději platily svým zaměstnancům přesčasy, i navzdory vyšším mzdovým nákladům. Zkrácená pracovní doba sebou přinesla zvýšení fluktuace na pracovním trhu a krátkodobý pokles nezaměstnanosti, který byl ale způsoben spíše
1996 1999 5 8 11 14 17 FR: Míra nezaměstnanosti a roční odpracované hodiny na osobu 1 1 8 6 4 4 3 1996 1998 4 6 Míra nezaměstnanosti (levá osa) Odpracované hodiny (pravá osa) FR: Náklady práce 1 6 1 59 1 56 1 53 1 5 1 47 1 44 vrcholícím ekonomickým cyklem, než samotným opatřením. Byl evidován nárůst mezd, ten byl ale doprovázen většími tendencemi propouštět zkušenější seniorní zaměstnance, kteří zpravidla pobírali vyšší mzdy. Zatímco mužům nedělalo problém zůstávat v práci déle díky přesčasům nebo si najít další zaměstnání, u žen byl zaznamenán opačný trend. To rozevřelo nůžky mezi příjmy jednotlivých pohlaví. Průměrný počet odpracovaných hodin a také nezaměstnanost se už v roce 3 vracely zpátky na hodnoty před rokem, a spolu s nimi slábla i politická vůle podporovat tento politický projekt. V roce 8 nově zvolený prezident Sarkozy limit na pracovní dobu zrušil. Zkrácení pracovní doby ve Francii mělo i své strukturální dopady. Velké společnosti zkracovaly pracovní dobu rychleji a viditelně, zatímco malé firmy až později a méně výrazně. Navíc došlo k trvalejšímu zrychlení růstu jednotkových mzdových nákladů a tedy i zesílení tlaku na cenovou konkurenceschopnost francouzských produktů na zahraničních trzích. Cenné informace nám poskytují i nedávné pokusy ze Švédska. Po zavedení šestihodinové pracovní doby nemocnice Sahlgrenska v Göteborgu potřebovala (jen) 15 nových zaměstnanců. Náklady navíc činily 1 milion švédských korun (tehdy kolem 4 miliónů Kč). Přesto tento pokus poukázal na přetrvávající možnost zvýšení efektivnosti pracovníků, kteří se stali produktivnější a začali vyvíjet snahy o eliminaci zbytečných pracovních činností. Ve švédské Kiruně byl prováděn podobný experiment, kde až 5 úředníků pracovalo 6 hodin denně po dobu 15 let. Problémy vyvstaly dva: pracovní náklady na stejné množství práce vzrostly a ta část pracovníků, kterých se opatření netýkalo, pociťovala pochopitelně křivdu. 1-1 CO BY KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA MOHLA TEORETICKY ŘEŠIT V moderní ekonomické literatuře je zkrácení pracovní doby stále oblíbenějším tématem. O tématu se horlivě filozofuje, výsledky experimentů jsou rozporuplné. Pro ilustraci problému namátkou předkládáme několik teoretických argumentů, které mluví v prospěch kratší pracovní doby: Průměrná mzda (r/r %, běžné ceny) Jednotkové náklady práce (r/r %) (V budoucnu) bychom měli sami sobě věnovat více času, mnohem více, než si dnes dopřávají ti nejbohatší z nás a s radostí budeme pracovat jen na krátkých úkonech a malých dílech. Měli bychom usilovat o to, aby se to málo práce co nejšíře rozprostřelo a co nejvíce sdílelo. Tříhodinové směny, čili patnáctihodinový pracovní týden ten problém vyřeší na dlouhou dobu. John Maynard Keynes (193) 1. Stres Ekonomický růst spolu s nedostatkem lidí na trhu práce jsou kombinací, která nutí zaměstnance firem vykonávat čím dál větší množství práce za stejnou pracovní dobu a stejný plat. Produktivita přepracovaných a vystresovaných zaměstnanců pak jde s kopce dolů. Zaměstnavatelé si musí uvědomit, že šťastný a klidný zaměstnanec je také ten nejproduktivnější. Kratší pracovní doba by mohla překvapivě zajistit, že zaměstnanci odvedou více a kvalitnější práci.. Nezaměstnanost Zkrácení pracovní doby by pro stát mohlo být dobrým způsobem jak firmy postrčit k tomu, aby nabídli práci více lidem. Ano, v současné ekonomické situaci to není třeba. Ale příští ekonomická krize již číhá za rohem. Navíc je Česká republika podle OECD zemí, která je kriticky ohrožená automatizací výroby. Tady můžeme parafrázovat Keynese: pokud zaměstnance začnou nahrazovat roboti, to málo lidské práce, které zbyde, se musí co nejvíce rozprostřít a sdílet. 3. Průmysl 4. a přechod k ekonomice služeb Zkrácení pracovní doby sice pravděpodobně nepovede k tomu, že zaměstnanci u výrobních linek toho vyprodukují více. Nicméně kratší práce by mohla zvýšit produktivitu hlavně vysoce kvalifikovaných zaměstnanců (vykonávajících intelektuální činnost). Nové technologie změní strukturu ekonomiky a změnit se musí i zavedené procesy. Na schopnosti zaměstnanců jsou kladeny nové požadavky. Průměrný zaměstnanec již 3
Produktivita na odpracovanou hodinu 75 6 GE 1985 FR 198 FR 45 PT 1996 3 BR 1988 15 Francie Portugalsko Brazílie Německo Švédsko zřídka pracuje rukama, ale je od něj vyžadováno mnohem více vědomostní a intelektuální zdatnosti. Většina populace je navíc zaměstnaná ve firmách poskytující služby, kde je kladen silný důraz na mezilidské vztahy a kvalitní přístup ke klientům. Tento trend ekonomickým rozvojem naší země a přibližováním se Západu bude jen pokračovat. 4. Rovnoprávnost pohlaví Zkrácením pracovní doby by mohlo dojít k tomu, že placené zaměstnání i neplacená domácí práce a péče o děti by se spravedlivěji rozdělila mezi rodiče. Dlouhé hodiny často ženy odrazují od lépe placených zaměstnání a ty pak tíhnou k tradičně ženským pracím. To znamená kratší úvazky. Pokud by muži i ženy mohli pracovat kratší pracovní dobu, pak by muži mohli převzít více domácích povinností od žen a ženy by naopak mohly dosáhnout na lepší zaměstnání. Rodiče budou moci trávit více času s ratolestmi, což se pozitivně projeví i do vývoje dětí. 5. Stárnutí populace Mezi dlouhodobé hospodářské hrozby pro naši zemi bezesporu patří nevyhnutelné stárnutí populace. S odchodem silných ročníků do důchodu se zvyšují nároky na důchodový systém. Klasickým politickým řešením je navyšování věku odchodu. Kratší pracovní doba by ale lidem mohla dát možnost, jak pokračovat v zaměstnání i ve vyšším věku a tak méně zatěžovat státní pokladnu. Tady můžeme použít slova jiného velikána ekonomie, Adama Smitha: ten, kdo pracuje s mírou tak, aby mohl pracovat trvale, se (nejen) udržuje zdravý déle. Mnoho lidí jde do důchodu hned, jak je to možné. Zaměstnání jsou dnes časově a fyzicky náročná a unavující. Ztrátou zaměstnání ale postarší lidé často ztrácí i náplň života a motivaci ke zlepšení a rychleji chřadnou. Práce ve vyšším věku tedy nemusí být na škodu, pokud reflektuje potřeby stárnoucího těla i ducha. Starší se lépe zapojí, pokud mohou pracovat kratší doby. Udrží v chodu svůj životní motor, mezilidské vztahy a zdravou aktivitu. Umožnilo by to více flexibility pro pracující ve vyšším věku, kteří namísto důchodu chtějí stále pracovat ale postupně kratší dobu. 9 75 6 45 3 15 ČR: Věková struktura obyvatelstva k 31.1.17 14 14 Muži Ženy 6. Klimatická změna a udržitelnost Méně konzumu = méně znečištění. Přesun ke kratšímu pracovnímu týdnu by prolomil cyklus život pro práci, práce pro příjem, příjem pro spotřebu. Lidé by si navykli na méně (uhlíkově náročnou) spotřebu a více by se věnovali rodinným vztahům a zálibám, které žerou méně peněz a času. Ekonomická výroba by se stala méně uhlíkově intenzivní, méně znečišťující a více udržitelnou. 7. Nerovnost Mezi rozvinutými ekonomikami platí to, že ty země nejvyšší nerovností příjmů mají často nejdelší pracovní dobu. Ekonomická teorie říká, že rostoucí příjem nutně neznamená méně práce a více klidu. Pokud za odvedenou práci dostane zaměstnanec slušný plat, pak je pro něj drahé nepracovat. Ušlý příjem za každou hodinu nepracování je zkrátka příliš vysoký na to, aby se ignoroval. To vede k tomu, že lidé na horním spektru distribuce příjmů často mají nejdelší počet odpracovaných hodin za rok, zatímco střední a nižší vrstvy ho mají nižší. Zkrácením pracovní doby by pracující chudina (ti, kteří ačkoli zaměstnaní, jsou blízko či pod hranicí chudoby) by dostala více příležitostí si vydělávat. Práce by se férověji rozprostřela napříč pracující populací, což by dalo chudším lidem možnost si ze své situace sami pomoci. 8. Nehodovost Impulzem ke zkrácení pracovního týden pro Hernyho Forda byla právě rostoucí nehodovost jeho vytížených pracovníků u výrobních linek. Velké katastrofy typu Černobyl, nebo výbuch raketoplánu Challenger měli částečně na svědomí přepracovaní 4
zaměstnanci. Netřeba zmiňovat pracovní doby v investičním bankovnictví a finanční katastrofu v roce 8. ČR: Bariéry v průmyslu 1% 8% 6% 4% % % 13 14 16 18 Žádné Nedostatečná poptávka Nedostatek zaměstnanců Nedostatek materiálu Finanční problémy Ostatní Zdroj: ČSÚ, Raiffeisenbank a.s. TEORIE STRANOU, REÁLNÉ VÝSLEDKY JSOU ROZPORUPLNÉ Z historických příkladů vesměs vyplývá, že zkrácení pracovní doby nemusí nutně snížit nezaměstnanost, nebo ne trvale. Produktivita na odpracovanou hodinu nebývá negativně ovlivněna, náklady práce se ale zvyšují v návaznosti na využívání přesčasů, které v mnoha případech nebyly nijak zvlášť limitovány (viz Francie ). Právě růst mzdových nákladů, který doprovází zkracování pracovní doby, je podle mnoha studií (např. Houpis (1993), Kapteyn et al. (,4)) důvodem, proč kratší pracovní doba (dlouhodobě) nevede k růstu zaměstnanosti, naopak může dokonce působit opačným směrem. Marimon & Zilibotti ve své studii z roku varují, že při nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci může dojít až opačnému efektu: k poklesu ekonomiky. Proto mnoho studií dochází k závěru, že zkrácení pracovní doby není efektivním nástrojem boje proti nezaměstnanosti a před tímto opatřením varují. Teoreticky by toto opatření mohlo být účinné v boji proti vysoké nezaměstnanosti v ekonomice, která se zároveň pyšní efektivně fungujícím náborem. Pak zkrácení pracovní doby může být doprovázeno poklesem mezd a následně růstem zaměstnanosti. Největším paradoxem některých ze shora diktovaných legislativních opatření na zkrácení pracovní doby je, že zkrácení pracovní doby nemusí nutně znamenat DLOUHODOBÉ/TRVALÉ snížení odpracovaných hodin - viz Francie po r. či Portugalsko po 1996. Nebo jinak: kratší pracovní doba může pro mnoho lidí znamenat více práce. Kratší úvazky jim totiž umožní vykonávat další zaměstnání ve volných chvílích. Stát by sice neměl bránit lidem nabírat si další úvazky navíc. Ale pokud v reálném světě legislativně upravené snížení pracovní doby doopravdy nevede k tomu, že lidé pracují méně, pak se pozitivní teoretické dopady na životní pohodu, produktivitu práce, stárnutí populace, emancipaci žen, příjmovou nerovnost, životní prostředí a nehodovost míjí účinkem. ČR: Nezaměstnanost a volná místa 35 1 3 5 8 6 15 4 1 5 13 15 16 18 Volná pracovní místa (tisíc) Míra nezaměstnanosti (v %, p.s.) Odbory snižování pracovní doby podmiňují tím, že nesmí zároveň dojít k poklesu mezd. Zaměstnanci by měli dostat stejnou mzdu/plat, ale za méně odpracovaných hodin. Jednu z nejstabilnějších ekonomických pravd, vztah mezi zaměstnaností a růstem mezd, to ale nezmění. Pokud počet lidí ochotných pracovat roste, klesají mzdy. Naopak pokud je poptávka po zaměstnancích vyšší, mzdy rostou. Zkrácení pracovní doby může teoreticky vést k navýšení zaměstnanosti. Pak ale neporostou mzdy. Kampaň #KonecDlouhéPráce podkopává iniciativu #KonecLevnéPráce. JAK ZAVÉST KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBU? 1. Musí se na to jít postupně a odspoda Jak ukázaly příklady z historie, zkrácení pracovní doby mělo úspěch, jen když se na to šlo tzv, odspoda. Tedy ne tlakem státu, který zákonem násilně zkrátí pracovní dobu domácím firmám, ale přes vlastní iniciativy firem. Stát by se zkrátka a dobře měl vyhnout jakýmkoli zásahům do pracovních procesů, které nerespektují odlišné zájmy a potřeby firem v různých sektorech ekonomiky. To ale neznamená, že by se Česká republika neměla snažit nastavenou pracovní dobu postupně zkracovat. Stát by na to měl jít především chytře a nastavit takové podmínky na trhu práce, které by firmy pošťouchly k tomu, aby si pracovní dobu zkracovaly samy. 5
Průměrná týdenní pracovní doba 43 41 PT 39 SRN 37 FR 35 33 31 SW 9 7 5 1997 1 5 9 13 17 Francie Německo Švédsko Portugalsko. Především přes změnu incentiv Stát by měl usilovat o snížení pracovní doby velmi opatrně. Firmám by se měla ponechat velká flexibilita, jinak by ekonomické dopady mohly být velmi škodlivé. Stát by měl usilovat o to, aby se firmy ke kratší pracovní době dopídily samy. Například: pro zaměstnavatele je levnější zaměstnat jednoho přepracovaného pracovníka než dva jiné na poloviční úvazek, a to kvůli vysokým nákladům na sociální a zdravotní pojištění. Co takhle zaměstnavatele ocenit, ne trestat za zaměstnávání více zaměstnanců? Na to by ale stát musel výrazně změnit politiku zdanění práce a příspěvků na sociální zabezpečení. Výpočet daně z příjmů i sociálního a zdravotního pojištění se v současném nastavení odvíjí od výše příjmu jednotlivého zaměstnance. Pokud by stát chtěl úspěšně docílit zkrácení pracovní doby, pak by se ale raději měl zaměřit na možnost zdanění práce podle odpracované hodiny ne jednotlivce. To by dalo firmám volnější ruku při nabírání většího množství zaměstnanců a zároveň by jim to umožnilo zkrátit průměrnou pracovní dobu. 3. Snížit náklady práce Česká republika má jedno z nejvyšších zdanění práce v EU. Jedno z dlouhodobých doporučení OECD pro Českou republiku je právě zmírnění vysokých nákladů na práci. Omezuje to naši konkurenceschopnost a brání v dosažení podobné úrovně mezd jako na Západě. Násilné zkrácení pracovní doby přes legislativu by bylo pro naše firmy další neúnosnou zátěží, pokud se by se také nesnížilo zdanění práce. 4. A také bude nutné/vhodné Zabránit poklesu hodinové mzdy. Pokud zaměstnanci budou pracovat kratší pracovní dobu, pak firmy nato mohly reagovat snížením mezd. Nebo alespoň odložením jejich růstu na několik let. To by samozřejmě nebylo mezi zaměstnanci příliš populární. Jedna kampaň odborů poškodí tu druhou. S kratší pracovní dobou je tak důležité, aby se zachoval udržitelný reálný růst mezd. Jako řešení se státu nabízí velmi opatrné navyšování minimální mzdy. Zároveň ale stát musí dbát na to, aby se necenová konkurenceschopnost ekonomiky stále zlepšovala. Tedy například nabízet pobídky, které stimulují inovační potenciál naší ekonomiky a vedou k růstu přidané hodnoty v českých výrobcích. Veřejný ČR: Nominální rozpočet průměrná a veřejný mzda dluh (% 35 3 5 15 1 5 % 14 15 16 18 Průměrná mzda v ČR (v tis. Kč) Průměrná mzda v ČR (%, r/r, p.s.) 1% 8% 6% 4% % Kontrolovat přesčasy. Automatickou reakcí mnoha firem na kratší pracovní dobu určitě bude to, že budou své zaměstnance více tlačit k přesčasům. Stát by se na to měl připravit a přesčasy více omezit. Nebo se zaručit, aby byly lépe ohodnoceny. Jinak legislativní zkrácení pracovní doby nemusí vést skoro k žádné praktické změně. Zlepšit podmínky OSVČ. Ti nejen, že pracují delší pracovní dobu, než běžní zaměstnanci, ale také podmínky pro jejich podnikání se dlouhodobě zhoršují. Snížením pracovní doby se rozdíl mezi těmi, kteří jsou zaměstnaní a těmi, kteří se zaměstnávají sami, jen prohloubí. Stát si musí dát pozor, aby přílišně nenadržoval jen jedné části zaměstnané populace. Koordinovat zkrácení pracovní v rámci většího ekonomického celku. Tady se lehce nabízí spolupráce na úrovni EU. Kvůli tomu, že zkrácení pracovní doby znamená jisté riziko pro udržitelnou konkurenceschopnost. Pokud chceme kratší pracovní dobu, pak bychom toho měli mazaně docílit i se sousedními ekonomikami. 6
ZDROJE Estevao & Sá (8). The 35-hour workweek in France: Straightjacket or welfare improvement? Dostupný z: http://economics.mit.edu/files/33 Fialová (1). Pracovní doba. Dostupný z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/17487 Hunt (1996). Has work-sharing worked in Germany? Dostupný z: http://www.nber.org/papers/w574 Houpis (1993). The effect of lower hours of work on wages and employment. Dostupný z: www.eprints.lse.ac.uk/984 Kallis & Kalush & Flynn & Rossiter & Ashford (13). "Friday off": Reducing Working Hours in Europe. Dostupný z: https://www.degrowth.info/en/catalogue-entry/friday-off-reducing-workinghours-in-europe/ Kapteyn et al. (, 4). The Myth of Worksharing. Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/s97537139 7 Raposo & Ours (8). How Working Time Reduction Affects Employment and Earnings. Dostupný z: ftp://repec.iza.org/repec/discussionpaper/dp373.pdf Marimon & Zilibotti (). Employment and Distributional Effects of Restricting Working Time. Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s149135 Coote et al. (1). 1 hours. The New Economics Foundation (NEF), Dostupný z: https://neweconomics.org/uploads/files/f4946d81b9ed9c977_p1m6ibgje.pdf Bregman (16). Utopia For Realists: How We Can Build the Ideal World. Helena Horská, Jakub Červenka, Kristián Kredatus Ekonomický výzkum Raiffeisenbank a.s. economic.research@rb.cz 7
Raiffeisenbank a.s. Banka inspirovaná klienty Hvězdova 1716/b, 14 78, Praha 4 tel.: 34 41 111 ID datové schránky: skzfs6u SWIFT kód: RZBC CZ PP Reuters Dealing kód: RAIF jmeno.prijmeni@rb.cz http://www.rb.cz Firemní bankovnictví Vaše nápady a připomínky zasílejte na: info@rb.cz Nepřetržitá bezplatná telefonní linka: 8 9 9 (+4 41 446 4 při volání ze zahraničí). Business linka: 841 164 164 Seznam poboček: https://www.rb.cz/o-nas/kontakty/pobocky-a-bankomaty?personal=true&atm=true Treasury Trading Velké firmy: Barbara Tutass 3 44 1 36 Milan Fischer 3 44 1 145 Firmy: Václav Štětina 3 44 5 8 Eva Bobeničová 3 44 1 316 Firmy - region Severozápad: Robert Kott 63 88 51 Roman Fol 3 44 1 144 Firmy - region Jihovýchod: Zdeněk Novák 63 88 35 Jozef Božek 3 44 5 59 Firmy - region Morava: Zdeněk Procházka 6 17 573 Milan Fajkus 3 44 1 81 Nemovitosti a Projektové financování Ivo Prokop 3 44 1 86 Jan Rýdl 3 44 1 133 Treasury - Sales Martin Hofmeister 3 44 1 33 Pavel Křivonožka 3 44 5 995 Soumar Radek 3 44 5 691 Žaneta Chudá 3 44 1 195 Renata Dlesková 3 44 1 857 Michal Michalov 3 44 1 83 Nemovitosti a Strukturované financování Martin Bárta 3 44 5 51 Tomáš Gürtler 3 44 1 15 Pavel Krištof 3 44 5 97 Karel Vlasák 3 44 1 38 Jakub Skotnica 3 44 5 5 Martin Matoušek 3 44 1 545 Soňa Fenclová 3 44 1 346 Private Banking Martin Skoumal 3 44 5 351 Jan Remr 3 44 1 39 Robert Schwanzer 3 44 1 13 Michal Špírek 3 44 1 437 Pavel Bors 3 44 1 885 Pavel Ráž 3 44 1 574 Ondřej Chládek 3 44 5 357 Pavel Pikna 4 4 3 437 Slavomír Koval 3 44 1 775 Lena Krejnická 3 3 63 8 Corporate Finance Faktoring Marek Tichý 3 44 1 953 Petr Fiala 3 44 5 468 Jakub Hamr 3 44 1 868 Petr Bútora 3 44 1 95 Pavel Plánička 3 44 1 55 Daniel Markalous 3 44 1 374 Ondřej Hájek 3 44 5 167 Oldřich Šrůta 3 44 1 191 Jana Kůrečková 3 44 1 8 Financování obchodu Treasury Equities Ivan Chleboun 3 44 1 455 Richard Skácel 3 44 1 87 Treasury Finanční instituce Eva Polánová 3 44 1 83 Kateřina Michalová 3 44 1 461 Jakub Veselský 3 44 1 819 Adam Zilvar 3 44 5 53 Jakub Schermer 3 44 1 838 Jana Novotná 3 44 1 8 Ekonomický výzkum Kateřina Škutová 3 44 1 877 Helena Horská 3 44 1 413 Andrea Balková 3 44 5 551 Jakub Červenka 3 44 1 7 Kateřina Kárníková Novák 3 44 5 656 Milan Frydrych 3 44 1 41 František Táborský 3 44 5 685 Uzávěrka statistických dat: 31. července 18, 1:h Publikace byla vydána 1. srpna 18 Lenka Kalivodová
DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ Vydává či šíří: Raiffeisenbank a.s., Hvězdova 1716/b, Praha 4, Česká republika. Dozorový orgán: Česká národní banka, Na Příkopě 8, Praha 1, Česká republika. Raiffeisenbank a.s. ( RB )v rámci své činnosti, v souladu s právními předpisy, zejména s nařízením (EU) 596/14 o zneužívání trhu a prováděcím nařízením (EU) 16/958, kterým se stanoví technická opatření pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících či navrhujících investiční strategii a pro uveřejňování konkrétních zájmů nebo upozorňování na střety zájmů, ve znění pozdějších předpisů, rozšiřuje investiční doporučení vypracované třetími subjekty, zejména Raiffeisen Bank International AG, Rakousko.( RBI ) a Raiffeisen Centrobank AG. Nad rámec uvedených předpisů Raiffeisenbank a.s. připravuje a rozšiřuje výzkumné zprávy. RBI uveřejňuje informace k vydaným investičním doporučením ve svých výzkumných zprávách a doporučeních, a dále na www.raiffeisenresearch.com. Dozorovým orgánem RBI je Finanzmarktaufsicht in Österreich, Rakousko a dále European Central Bank (ECB). Investiční doporučení či výzkumná zpráva (dále jen dokument ) má informativní charakter a je určena výhradně pro potřeby adresáta a nesmí být kopírována a rozšiřována třetím osobám bez souhlasu RB a RBI. Tento dokument nelze pokládat za nabídku nebo výzvu k úpisu nebo koupi investičních nástrojů, nebo prospekt podle právních předpisů účinných v České republice, Rakousku (zejména podle zákona o rakouském kapitálovém trhu Kapitalmarktgesetz ( KMG ) a zákona o rakouské burze cenných papírů ( Börsegesetz )), nebo podle jiných příslušných zahraničních právních řádů. Jakékoliv investiční rozhodnutí ohledně finančních nástrojů, finančních produktů a jiných investic (dále jen produkty ) musí být učiněno na základě schváleného a publikovaného prospektu emitenta anebo jiné příslušné kompletní dokumentace a nikoliv na základě tohoto dokumentu. Tento dokument nezakládá individualizované doporučení ke koupi nebo prodeji finančních nástrojů podle právních předpisů účinných v České republice a Rakousku, zejména zákona o cenných papírech (Wertpapieraufsichtsgesetz). Tento dokument ani jeho části nevytváří jakoukoliv smlouvu nebo jakýkoliv závazek a ani jakoukoliv radu ohledně nákupu nebo prodeje finančního nástroje, finančního produktu a jiných investic. Případné individualizované poradenství ohledně koupě nebo prodeje výše zmíněných produktů může poskytnout oprávněný finanční nebo bankovní poradce. Analýzy obsažené v dokumentu jsou založeny na obecně přístupných informacích a nikoliv na neveřejných informacích, které byly získány na základě smluvních vztahů s klientem. RB a RBI pokládají informace obsažené v dokumentu za spolehlivé, ale nečiní žádné ujištění ohledně přesnosti a úplnosti podaných informací, není-li v publikaci výslovně uvedeno jinak. Platné stupně investičních doporučení a jejich historii naleznete (https://raiffeisenresearch.com/en/web/rbi-research-portal/recommendation_history). Investoři do finančních nástrojů emitovaných emitenty na rozvíjejících se trzích si musí být vědomi, že riziko vypořádání a správy investičních nástrojů na těchto trzích může být vyšší než na etablovaných trzích. Likvidita cenných papírů/finančních nástrojů emitovaných emitenty na rozvíjejících se trzích může být ovlivněna mimo jiné i počtem tvůrců trhu. Uvedené skutečnosti mohou zvyšovat riziko bezpečnosti investic učiněných na základě informací uvedených v tomto dokumentu. Informace uvedené v dokumentu jsou aktuální k datu zveřejnění publikace, není-li v publikaci výslovně uvedeno jinak. Informace mohou následným vývojem ztratit na své aktuálnosti. To však nezakládá povinnost aktualizovat příslušný dokument. Není-li uvedeno jinak na webu RB (https://investice.rb.cz/fileadmin/files/disclaimer_rbroker.pdf) nebo na webu RBI (http://www.raiffeisenresearch.com/special_compensation), analytici RB a RBI nejsou odměňováni podle obchodů s investičními nástroji. Autoři dokumentu jsou odměňováni (mimo jiné) podle celkové ziskovosti RB nebo RBI, která zahrnuje výnosy z investičních obchodů RB nebo RBI a výnosy z jiných činností. RB a RBI obecně zakazuje svým analytikům a osobám reportujícím analytikům být angažován v cenných papírech či jiných finančních instrumentech jakékoliv společnosti, kterou analytik pokrývá, pokud nabytí těchto finančních nástrojů nebylo předem projednáno s oddělením Compliance RB nebo RBI. RB a RBI zavedla mj. organizační a administrativní opatření, zahrnující informační bariéry bránící nebo předcházející konfliktům zájmů. RB a RBI vymezily v rámci vnitřních organizací zóny obsahující vnitřní informace. Tyto zóny obsahující vnitřní informace jsou izolovány od jiných organizačních jednotek organizačními opatřeními, které řídí výměnu vnitřních informací. Vnitřní informace musí být uchovány v jednotlivých zónách a musí s nimi být nakládáno jako s přísně důvěrnými, s výjimkou běžného použití pro provoz RB a RBI. Toto použití je však omezeno pouze na nezbytně nutné potřeby. Výměna informací mezi zónami obsahující vnitřní informace může být uskutečněna pouze po zapojení oddělení Compliance. Zvláštní ustanovení týkající se Spojeného království Velké Británie, Severního Irska (UK): Tento dokument nelze pokládat za nabídku nebo výzvu k úpisu nebo koupi investičních nástrojů nebo prospekt podle právních předpisů účinných v České republice, Rakousku (zejména podle zákona o kapitálovém trhu Kapitalmarktgesetz ( KMG ) a zákona o burze cenných papírů ( Börsegesetz ) nebo jiných právních řádech. Tento dokument nezakládá individualizované doporučení ke koupi nebo prodeji finančních nástrojů podle právních předpisů účinných v České republice a Rakousku, zejména zákona o cenných papírech (Wertpapieraufsichtsgesetz). Tento dokument ani jeho části nevytváří jakoukoliv smlouvu nebo jakýkoliv závazek a ani jakoukoliv radu ohledně nákupu nebo prodeje finančního nástroje, finančního produktu nebo jiných investic. Nemá ani nahrazovat nutné individualizované poradenství ohledně koupě nebo prodeje investičního nástroje, finančního produktu nebo jiné investice Případné individualizované poradenství ohledně koupě nebo prodeje finančního nástroje, finančního produktu nebo jiné investice může poskytnout oprávněný finanční nebo bankovní poradce RB či RBI.Dokument je schvalován a vydáván RBI či RB z důvodu podpory investičních aktivit RBI a RB. RBI, pobočka Londýn je povolena od rakouského dohledového orgánu Finanzmarktaufsicht a podléhá omezené regulaci dohledových orgánů Spojeného království The Financial Conduct Authority ( FCA ). Podrobné informace o dohledu dohledových orgánů Spojeného království FCA bude poskytnuta na žádost. Dokument není určen pro retailové investory podle pravidel dohledových orgánů Spojeného království FCA a neměl by jim být rozšiřován. Informace nebo názory vyjádření v dokumentu nezakládají a ani nevytváří nabídku nebo žádost o nabídku ke koupi nebo k prodeji finančních nástrojů. RB a nebo RBI mohou realizovat na vlastní účet investice uváděné v tomto dokumentu nebo související investice anebo mohou vlastnit práva k finančním nástrojům nebo mohou vlastnit finanční nástroje uváděné v tomto dokumentu. RB a nebo RBI mohly jednat a mohou jednat jako manažer nebo spolumanažer veřejné nabídky finančních nástrojů uvedených v tomto dokumentu nebo souvisejících investičních nástrojů. Zvláštní omezení týkající se USA a Kanady Dokument nesmí být rozšiřován nebo distribuován do USA nebo Kanady nebo jejich teritorií; rovněž nesmí být distribuován občanům USA a Kanady. Dále dokument je určen pouze institucionálním investorům a nepodléhá veškerým standardům pro nezávislost a pro uveřejnění informací, které mohou být používány v dokumentech připravených pro retailové investory. Tento dokument byl adresátovi poskytnut ze strany RB International Markets (USA) LLC (RBIM), U.S. registrovaný obchodník v USA (dále RBIM ), nicméně byl zpracován pobočkou RBI nebo přidruženou popřípadě dceřinou společnosti RBI mimo území USA. Jakékoliv pokyny k nákupu nebo k prodeji investičních nástrojů učiněné na základě dokumentu musí být prováděny RBIM, který se nachází v 1133 Avenue of the Americas, 16. patro, New York, NY 136, telefon +1 1-6-588. Dokument byl zpracován mimo území USA jedním nebo více analytiky, kteří nemusejí podléhat pravidlům o zpracování zpráv a nezávislosti analytiků srovnatelných s pravidly účinnými v USA. Analytik nebo analytici, kteří připravili dokument, nejsou registrováni nebo kvalifikováni jako analytici podle Financial Industry Regulatory Authority ( FINRA ) v USA a nejsou přidružení k RBIM a proto nepodléhají regulaci FINRA, zahrnující regulaci vztahující se k chování nebo nezávislosti analytiků. Názory, odhady a předpovědi obsažené v dokumentu jsou činěny RB nebo RBI k datu tohoto dokumentu a podléhají změnám, které mohou být učiněny bez předchozího upozornění. Informace obsažené v dokumentu byly vytvořeny RB anebo RBI ze zdrojů, o kterých se RB nebo RBI domnívají, že jsou spolehlivé. Nicméně RB nebo RBI ani jiná přidružená společnost nebo jiná osoba nečiní výslovné ani nevýslovné záruky a ujištění s ohledem na přesnost, úplnost a správnost informací obsažených v dokumentu. Finanční nástroje, které nejsou registrovány v USA, nemohou být nabízeny k prodeji a koupi přímo ani nepřímo v USA nebo občanům USA (podle významu uvedeného v Regulation S under the Securities Act of 1933 (the Securities Act )) s výjimkou podle Securities Act. Dokument nezakládá nabídku na koupi nebo prodej finančního nástroje ve smyslu Section 5 of the Securities Act a rovněž nevytváří pro kohokoliv jakoukoliv smlouvu nebo závazek. Dokument poskytuje pouze obecné informace. Dokument může být distribuován v Kanadě osobám, které jsou rezidenty Kanady. Obchody s investičními nástroji, které jsou uvedeny v dokumentu, mohou být s těmito osobami uzavřeny, pokud nepodléhají požadavkům obsažených v prospektech podle místních právních předpisů. Nařízení Rady (EU) č. 833/14 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině Výzkum a doporučení se týkají pouze finančních nástrojů, které nejsou přímo ovlivněny sankcemi přijatými Nařízením Rady (EU) č. 833/14 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (dále jen Nařízení )\, a jejich postupným rozšiřováním. Jedná se tak o finanční nástroje vydané před 1. srpnem 14. Upozorňujeme, že nákup finančních instrumentů se splatností delší než 3 dní a vydaných po 31. červenci 14 je Nařízením včetně pozdějších rozšíření sankcí zakázán. Žádné názory týkající se těchto zakázaných finančních instrumentů nerozšiřujeme. Informace týkající se Lichtenštejnského knížectví Směrnice Komise 3/15/ES ze dne. prosince 3, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 3/6/ES, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a uveřejňování střetů zájmů byla implementována do právního řádu Lichtenštejnského knížectví na základě předpisu Finanzanalyse-Marktmissbrauchs-Verordnung. Bude-li jakákoliv část tohoto upozornění shledána neplatnou, neúčinnou nebo nevymahatelnou podle právních předpisů, ostatní části upozornění budou nadále platné, účinné a vymahatelné, lze-li tyto části upozornění oddělit od ustanovení, která budou neplatná, neúčinná a nevymahatelná. RB je oprávněna aktualizovat tento dokument., přičemž aktualizace dokumentu je uvedena na https://investice.rb.cz/fileadmin/files/disclaimer_rbroker.pdf. Informace o zájmech a střetech zájmů Investiční doporučení na dluhopisy emitenta Česká republika vytváří Raiffeisen Bank International AG ( RBI ) ve spolupráci s Raiffeisenbank a.s. Raiffeisen Centrobank AG a Raiffeisenbank a.s. jsou součástí konsolidačního celku Raiffeisen Bank International AG. Veškeré informace o investičních doporučeních a výzkumných zprávách Raiffeisen Bank International AG a Raiffeisen Centrobank AG jsou k dispozici na webových stránkách Raiffeisen Bank International AG a Raiffeisen Centrobank AG - viz http://www.rbinternational.com a http://www.rcb.at/.