TŘI SOUSEDNÍ ZEMĚ VÝCHODNÍHO PARTNERSTVÍ NA JIŽNÍM KAVKAZU Politika východního partnerství EU, která byla zahájena v roce 2009, zahrnuje šest postsovětských států: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavskou republiku a Ukrajinu. Toto partnerství má podporovat politické, společenské a hospodářské reformní snahy v těchto zemích s cílem zvýšit demokratizaci a řádnou správu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářský a společenský rozvoj. Všichni členové (s výjimkou Běloruska, jehož členství bylo pozastaveno) se účastní Parlamentního shromáždění Euronest. Evropský parlament má delegaci pro vztahy s jižním Kavkazem, která dohlíží na výbory pro parlamentní spolupráci s Arménií a Ázerbájdžánem a na Parlamentní výbor pro přidružení EU - Gruzie a sleduje činnost zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii. GRUZIE V gruzínských prezidentských volbách v roce 2013 a parlamentních volbách v roce 2016 zvítězila koalice s názvem Gruzínský sen a potvrdila se euroatlantická orientace země. V červenci 2016 vstoupila v platnost prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu vytvořená na základě dohody o přidružení z roku 2014. Gruzie vyvíjí velké úsilí o harmonizaci svých právních předpisů s normami EU, což kromě jiného vedlo ke zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v schengenském prostoru počínaje březnem 2017. Přistoupení Gruzie jako plnohodnotné smluvní strany ke Smlouvě o Energetickém společenství v červenci 2017 představuje další milník na její evropské cestě. Hospodářství však čelí vážným problémům a je zapotřebí vnitřních reforem. Gruzínská demokracie stále zažívá významnou polarizaci politiky (což se odráží také na mediální scéně), přičemž přetrvává napětí mezi koalicí Gruzínský sen a opozicí v atmosféře opakujících se obvinění ze selektivní spravedlnosti a politicky motivovaných protikorupčních kampaní. Parlamentní volby v únoru 2016 byly hodnoceny jako všeobecně demokratické a spravedlivé i přes několik procedurálních nesrovnalostí a obvinění ze zastrašování. Zvítězila koalice Gruzínský sen, která si zajistila ústavní většinu (75 % poslanců) potřebnou pro schválení změn ústavy. Gruzie vytrvale provádí reformy, k nimž patří i rozsáhlé změny ústavy. Nicméně proces reformování ústavy bohužel vedl k hlavnímu střetu mezi vládnoucí stranou, opozicí a předními organizacemi občanské společnosti. Skutečnost, že pro reformy hlasovali pouze poslanci Gruzínského snu, by mohla poškodit pozitivní obraz Gruzie a narušit důvěru obyvatelstva v politickou třídu, stejně jako legitimitu nové ústavy. Evropská unie v zájmu zkvalitnění veřejné správy a demokracie podporuje institucionální reformy na základě doporučení Rady Evropy, avšak úspěch těchto reforem závisí na stupni jejich provedení. Obyvatelé Gruzie, kteří čelí pomalému, avšak pokračujícímu zabírání Jižní Osetie a Abcházie ze strany Ruska, vložili svou naději do přiblížení se k EU a NATO. Únos azerského Fakta a čísla o Evropské unii - 2018 1
novináře Afgana Muchtarliho je ovšem zlověstnou připomínkou zranitelnosti Gruzie vůči jejím sousedům. EU zdůraznila význam mírového řešení patové situace v regionech Jižní Osetie a Abcházie za současného dodržení územní celistvosti Gruzie. EU podporuje úsilí o urovnání konfliktu, které je vyvíjeno prostřednictvím zvláštního zástupce EU, pozorovatelské mise Evropské unie a nástroje EU přispívajícího se stabilitě a míru, čímž doplňuje ženevská mezinárodní jednání. Strategický dialog mezi EU a Gruzií o otázkách souvisejících s konfliktem je známkou důvěry ve vztazích mezi oběma stranami i přes pravidelné neshody ohledně operačních závěrů. Páté setkání Parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie se konalo v září 2017 v Tbilisi. Text závěrečného stanoviska a doporučení byl na setkání přijat jednomyslně. Je v něm zdůrazněn pozitivní vývoj, například schválení novely zákona o obecných soudech, zákona o veřejné službě a novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody, ale také nutnost posílit nezávislost a efektivitu soudní moci a systému řízení veřejných financí, jakož i politika rovnosti mezi ženami a muži i úsilí o zajištění rozmanitosti a plurality v médiích, transparentního a spravedlivého výběrového řízení na pozici příštího veřejného ochránce práv a rovněž účinného a důkladného vyšetření únosu Afgana Muchtarliho. V textu bylo rovněž opětovně zdůrazněno, že Evropský parlament podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Gruzie hostila delegace Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ ODIHR), jíž se účastní i poslanci Evropského parlamentu a která v zemi monitoruje parlamentní, prezidentské a místní volby. Poslední parlamentní a prezidentské volby v Gruzii byly vyhodnoceny jako celkově uspokojivé, přičemž bylo zaznamenáno náležité úsilí ze strany vlády. V závěru předběžných zjištění delegace OBSE/ODIHR ohledně místních voleb, které se konaly v roce 2017 a jejichž vítězem se stal Gruzínský sen, je uvedeno pozitivní hodnocení navzdory tomu, že mohlo dojít k vyvíjení nátlaku na voliče a k jejich zastrašování a že volby nebyly dostatečně pokryty veřejnoprávními sdělovacími prostředky. ARMÉNIE Arménské vztahy s EU jsou nejednoznačné, ale to se možná brzy změní. Na jedné straně prezident Arménie v září 2013 prohlásil, že země přistoupí k Euroasijské hospodářské unii s Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem. Smlouvu o přistoupení k Euroasijské hospodářské unii Arménie podepsala dne 10. října 2014, krátce před tím, než tento svazek dne 1. ledna 2015 vstoupil v platnost. Zahájení jednání v prosinci 2015 o nové dohodě mezi EU a Arménií představovalo na druhé straně rozhodující obrat po příklonu k Moskvě v roce 2013. Pragmatismus, který doposud projevovaly obě strany, vedl v listopadu 2017 k rychlému uzavření a podpisu komplexní a posílené dohody o partnerství, která je založena na hodnotách EU, avšak je také v souladu s novými povinnostmi Jerevanu vůči Euroasijské hospodářské unii, především v oblasti obchodu. Polarizovaná politická situace se stala v roce 2016 napjatější v souvislosti s ústavní reformou, kterou zahájila vláda. Přes řadu dlouho očekávaných zlepšení v oblasti lidských práv a právního státu dominoval diskusi návrh na změnu prezidentského systému na systém parlamentní. Tento návrh byl nakonec přijat. Na jaře 2018 se poté, co byly vedeny protesty v délce týdnů proti jeho nominaci a následnému jmenování předsedou vlády v rámci nového parlamentního systému, se vzdal bývalý prezident Serž Sarkisjan úřadu. Předseda strany Občanská dohoda Nikol Pašinjan, Fakta a čísla o Evropské unii - 2018 2
který je rovněž spolupředsedou aliance politických stran Cesta ven (arménsky Elk ) a který vedl pokojné protesty v ulicích, byl dne 8. května 2018 parlamentem zvolen předsedou vlády (59 hlasy ze 105, kromě jiného i hlasy Republikánské strany). Po přijetí gratulací od světových státníků musí nový premiér a jeho vláda čelit několika obtížím, mezi něž patří i provedení komplexní a posílené dohody o partnerství, uspořádání (a přežití) předčasných voleb a splnění jejich slibů týkajících se potírání korupce a sociální spravedlnosti. Země je již přes 30 let zapojena do vleklého konfliktu s Ázerbájdžánem ohledně statusu oblasti Náhorního Karabachu a toto napětí dosáhlo nejvyššího bodu od roku 1994 během tzv. čtyřdenní války v dubnu 2016. Vztahy s Tureckem jsou chladné, neboť Turecko podmiňuje znovuotevření svých hranic s Arménií dosažením pokroku v řešení konfliktu o Náhorní Karabach. V prosinci 2012 byl uzavřen protokol k dohodě o partnerství a spolupráci o rámcové dohodě, kterou se stanoví obecné zásady pro arménské orgány, jež se chtějí účastnit programů EU. V souvislosti s opětovným vymezením vztahu EU k Arménii v rámci nové dohody připravuje Výbor pro zahraniční věci (dále jen výbor AFET ) zprávu v rámci postupu souhlasu, která má být vydána na počátku roku 2018. Upevnění demokracie v Arménii je pro Evropský parlament prioritou. V dubnu 2015 přijal Evropský parlament usnesení o stém výročí genocidy Arménů. V prosinci 2017 se ve Štrasburku konalo 17. meziparlamentní setkání Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Arménie, které bylo završeno vydáním společného prohlášení a doporučení. Diskuze a dokument, který byl jejich výsledkem, byly zaměřeny zejména na ratifikaci a provádění komplexní a posílené dohody o partnerství, podporu reforem ze strany EU a zvláště pak na otázky spojené s právním státem, rovností žen a mužů (s ohledem na nedávný zákon postihující domácí násilí) a také na výzvy pro bezpečnost v regionu. Arménie hostila členy Evropského parlamentu šestkrát, když se připojili k volebním pozorovatelským misím OBSE/ODIHR, a bylo tomu tak i během parlamentních voleb v roce 2017. Organizace voleb v Arménii se postupně zlepšuje. Většina doporučení OBSE/ODIHR vydaná v roce 2013 byla nedávno provedena, jak je uvedeno v nejnovější průběžné zprávě tohoto úřadu, která předcházela hlasování v roce 2017. Ačkoli byly tyto volby obecně vzato dobře zorganizované, byly zjištěny přetrvávající nedostatky, jako je vyvíjení nátlaku a kupování hlasů i zásahy stranických představitelů či policistů ve volebních místnostech. ÁZERBÁJDŽÁN Jednání o dohodě o přidružení byla zahájena v roce 2010 a Ázerbájdžán podepsal dohodu o zjednodušení vízového režimu s EU v roce 2013. Ázerbájdžán a EU nedávno posílily vzájemnou spolupráci v oblasti energetiky, další hospodářská spolupráce však bude záviset na pokroku Ázerbájdžánu při budování demokratických institucí a na jeho vstupu do WTO. V roce 2015 a 2016 se vyskytly neshody ohledně prohloubení dohody, zásahů proti občanské společnosti a kritiky ze strany EU. Návštěvy vysokých představitelů EU v roce 2016 v Baku a propuštění některých ázerbájdžánských aktivistů bojujících za lidská práva však znovu otevřely prostor pro postupné obnovení vztahů. Jednání o souhrnné dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem byla zahájena dne 7. února 2017. Nová dohoda se bude zabývat nejen politickými otázkami, ale také otázkami spojenými s obchodem, energetikou a dalšími specifickými záležitostmi, vedle dalšího i podmínkami pro možné zavedení bezvízového režimu v budoucnu. Měla by obsahovat ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice a o otázkách stojících mimo tuto oblast, včetně důkladných ustanovení týkajících se demokracie, Fakta a čísla o Evropské unii - 2018 3
právního státu a základních práv. Setkání výboru pro spolupráci se uskutečnilo na konci května 2017 v Baku, rada pro spolupráci se má sejít dne 9. února 2018. Ve dnech 26. a 27. ledna 2017 se v Baku sešel podvýbor EU a Ázerbájdžánu pro energetiku, dopravu a životní prostředí (šlo o první takovouto schůzi za tři roky). Ázerbájdžán je již přes 30 let zapojen do vleklého konfliktu s Arménií ohledně statusu oblasti Náhorního Karabachu a napětí dosáhlo nejvyššího bodu od roku 1994 během tzv. čtyřdenní války v dubnu 2016. EU neochvějně podporuje úsilí vyvíjené spolupředsedy Minské skupiny OBSE a jejich návrh tzv. Základních zásad z roku 2009 s cílem urovnat konflikt mírovou cestou. Dne 10. září 2015 přijal Evropský parlament usnesení, v němž vyjadřuje vážné obavy ze zhoršující se situace v oblasti lidských práv v zemi a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby okamžitě přestaly zasahovat proti občanské společnosti a činnosti v oblasti lidských práv. To vedlo ázerbájdžánský parlament (Milli Madžlis) ke schválení usnesení, v němž byla uvedena odvetná opatření, včetně vystoupení tohoto orgánu z Parlamentního shromáždění Euronest. Toto rozhodnutí však bylo odvoláno poté, co se v září 2016 v Baku uskutečnilo setkání výboru pro parlamentní spolupráci. Lejla Junusová, ázerbájdžánská bojovnice za lidská práva, vězněná spolu se svým manželem Arifem od července 2014 do dubna 2016 a propuštěna po intenzivním tlaku ze strany Evropského parlamentu a po poskytnutí humanitární a zdravotní pomoci, byla jedním z kandidátů nominovaných v roce 2014 na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení. Evropský parlament vydal dne 15. června 2017 usnesení o případu azerského novináře Afgana Muchtarliho, který byl unesen z Gruzie a uvězněn v Baku, a o situaci v oblasti sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu. Dne 15. ledna 2018 vydal vedoucí delegace Evropského parlamentu Sajjad Karim stanovisko k odsouzení Afgana Muchtarliho k šesti letům odnětí svobody. Jako výsledek kontaktů na vysoké úrovni bylo možno konat ve dnech 19. 21. září 2016 první schůzi výboru pro parlamentní spolupráci od roku 2012. Schůze tohoto výboru proběhla v Bruselu dne 2. a 3. května 2017 a byla završena společným prohlášením, v němž byly zdůrazněny možné užší hospodářské vazby, které mají být navázány na základě jednání o nové dohodě, dále byl vyzdvižen význam jižního koridoru pro přepravu zemního plynu, důležitost pokroku v oblasti lidských práv a svobod, jakož i demokracie a právního státu, a také potřeba co nejdříve dosáhnout smírného a dlouhotrvajícího řešení konfliktu o Náhorní Karabach. V souvislosti s opětovným vymezením vztahu EU vůči Ázerbájdžánu v rámci nové dohody připravuje výbor AFET prozatímní zprávu, která bude obsahovat doporučení pro vyjednavače a která má být vydána na počátku roku 2018. Ázerbájdžán hostil členy Evropského parlamentu, když se účastnili volebních pozorovatelských misí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE. Veškeré volby, které se v zemi konaly v době těchto misí, byly z hlediska mezinárodních požadavků považovány za nevyhovující, a je stále třeba provést vydaná doporučení. Jelikož s ázerbájdžánskými orgány nebylo dosaženo žádné dohody, nedohlížela na parlamentní volby konané dne 1. listopadu 2015 OBSE, ale Parlamentní shromáždění Rady Evropy, a to v omezenějším rozsahu a kratší dobu. Parlamentní shromáždění Rady Evropy dospělo k závěru, že významný nárůst volební účasti a transparentnost postupů hlasování a sčítání hlasů ukazují na další krok, který Ázerbájdžánská republika přijala směrem ke svobodným, spravedlivým a demokratickým volbám a že, přes Fakta a čísla o Evropské unii - 2018 4
zjištěné nevýznamné manipulace s volebními urnami, je toho názoru, že toto hlasování vyjadřuje vůli ázerbájdžánského lidu [1]. V červenci 2016 vyhlásil prezident Alijev na září 2016 referendum o 29 ústavních změnách. To se podle pozorovací mise Parlamentního shromáždění Rady Evropy konalo v poklidném a transparentním volebním ovzduší. Tento krok je nicméně mnoha pozorovateli považován za snahu prezidenta o další posílení jeho pravomocí prodloužením funkčního období hlavy státu z pěti na sedm let, přenesením některých dosavadních pravomocí předsedy vlády na nově vytvořený post viceprezidenta, přičemž prezident má mít nově možnost rozpustit parlament a má být zrušen věkový limit 35 let pro kandidaturu na hlavu státu. Jakkoli Baku nemělo zájem o názor odborníků, předsednictvo Parlamentního shromáždění Rady Evropy se obrátilo na Benátskou komisi se žádostí o stanovisko k plánovaným změnám. V předběžném stanovisku ze září 2016 je uvedena řada výhrad ohledně procesu vedoucího k referendu, posílení pravomocí prezidenta a oslabení postavení parlamentu. EU vydala stanovisko, v němž vyzvala Baku, aby při provádění ústavních změn zohlednilo zjištění Benátské komise. Prezident Alijev vydal dne 5. února 2018 výnos, jímž se datum konání příštích prezidentských voleb přesouvá z plánovaného 17. října na 11. dubna. Ázerbájdžánský volební zákoník byl novelizován v prosinci 2017 s cílem umožnit konání takových předčasných voleb, pokud budou vyhlášeny šedesát dní předem. Jérôme Legrand 10/2018 [1]Zpráva z volební pozorovatelské mise o sledování parlamentních voleb v Ázerbájdžánu, 20. listopadu 2015, dok. 13923, s. 7 (zpravodaj: Jorde XUCLÀ, Španělsko, ALDE). Fakta a čísla o Evropské unii - 2018 5