Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Podobné dokumenty
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Aplikovaná bioinformatika

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

Izolace nukleových kyselin

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Exprese rekombinantních proteinů

Genové knihovny a analýza genomu

Klonování gen a genové inženýrství

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Ivo Papoušek. Biologie 8, 2015/16

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology. Překlad: Jaroslav Krucký

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Struktura a funkce biomakromolekul

Bílkoviny - proteiny

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Využití metagenomiky při hodnocení sanace chlorovaných ethylenů in situ Výsledky pilotních testů

Nativní a rekombinantní Ag

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Metody molekulární biologie

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Translace (druhý krok genové exprese)

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

SYNTETICKÉ OLIGONUKLEOTIDY

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Enzymy charakteristika a katalytický účinek

Hybridizace nukleových kyselin

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

analýza dat a interpretace výsledků

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled


STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Molekulární základ dědičnosti

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

Determinanty lokalizace nukleosomů

Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE. 2. Polymerázová řetězová reakce (PCR)

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

APLIKACE METAGENOMIKY PRO HODNOCENÍ PRŮBĚHU SANAČNÍHO ZÁSAHU NA LOKALITÁCH KONTAMINOVANÝCH CHLOROVANÝMI ETHYLÉNY

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Geneticky modifikované organismy

Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Kyselina hyaluronová. Kyselina hyaluronová. Streptococcus equi subsp. produkovaná kyselina hyaluronová a. Autor prezentace: Mgr.

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT

Určení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Transkript:

Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat a vyrábět komerčně

Přirozeně se vyskytující proteiny se jen vzácně hodí přímo pro průmyslové aplikace Např. enzym alfa-amyláza (využíván pro průmyslovou produkci alkoholu ze škrobu) byl izolován z Bacillus stearothermophilus. Je stabilní při vysokých teplotách (vyskytuje se v horkých pramenech nad 90º C)

Průmyslově je využíváno Asi 20 enzymů Z mnoha tisíc enzymů, které byly studovány a popsány

Příklad komerčně využívaných enzymů (Glick a spol.2011)

Přirozená aktivita enzymů obvykle není vhodná pro specifické funkce in vitro Průmyslové procesy probíhají za vysoké teploty a v přítomnosti organických rozpouštědel, které enzymy denaturují Extrémofilní organismy enzym nemusejí produkovat

Ve většině případů Je třeba proteinový produkt vylepšovat tj. zavádět do proteinů cílené změny Za účelem produkce enzymu s předem určenými vlastnostmi Zabývá se tím proteinové inženýrství

Definice Proteinové inženýrství: Vytváření proteinů s novými vlastnostmi pomocí metod genového inženýrství (s využitím technologie rekombinantní DNA) Genové inženýrství: Vytváření rekombinantních molekul DNA představujících pozměněné nebo nové geny a nebo nové kombinace genů a jejich zavádění do genomu organismů s cílem pozměnit jejich vlastnosti.

Proteinové inženýrství Využívá technik rekombinantní DNA a cílenou mutagenezi k změně proteinů na úrovni DNA. Využívá možnosti specificky měnit aminokyseliny s cílem získat proteiny s vlastnostmi vhodnými pro průmyslové a další (např. terapeutické) aplikace (Provádět změny proteinů na úrovni DNA je jednodušší než provádět přímé změny proteinů)

Pomocí technologie rekombinantní DNA se dá ovlivňovat Vazba substrátu k enzymu (Michaelisova konstanta) Rychlost konverze substrátu na produkt Teplotní stabilita enzymu Optimální ph enzymu Aktivita enzymu v nevodných rozpouštědlech Úpravy enzymu tak, aby nevyžadoval kofaktor Omezení nežádoucích vedlejších enzymatických aktivit Zvýšení rezistence k proteázám Změna regulace syntézy enzymu (proteinu)

Mutageneze in vitro Postupy, jimiž se mění primární struktura izolovaných molekul DNA Mutageneze in vitro náhodná postupy, při nichž se na náhodném místě izolované molekuly DNA mění její primární struktura Mutageneze místně cílená technika mutageneze in vitro, při níž se do izolované molekuly DNA vnáší mutace do přesně určeného místa

Mutageneze řízená oligonukleotidem Místně cílená mutageneze technika mutageneze in vitro, při níž se do izolované molekuly DNA vnáší mutace do přesně určeného místa pomocí oligonukleotidu

Mutageneze řízená oligonukleotidem vyžaduje znalost sekvence nukleotidů oblasti DNA kódující kodon, který chceme změnit záměnu aminokyseliny, kterou chceme provést např. záměnu sekvence ATT (isoleucin) za CTT (leucin)

Mutageneze řízená oligonukleotidem záměna ATT (isoleucin) za CTT (leucin) (Glick a spol.2003)

Pro oligonukleotidem řízenou mutagenezi Lze využít plasmidovou DNA metodu PCR

Oligonukleotidem řízená mutageneze s využitím plasmidové DNA (Glick a spol.2003)

Oligonukleotidem řízená mutageneze s využitím PCR (Glick a spol.2003)

Proteinové inženýrství využívá cílených změn v aminokyselinách proteinů, které ovlivňují vlastnosti proteinů

Přidání disulfidických vazeb Zvyšuje termostabilitu proteinu a Odolnost k denaturaci organickými rozpouštědly Disulfidické vazby vznikají mezi AK cys Např. 6 variant lysozymu, v němž 2,4 nebo 6 AK bylo zaměněno cysteinem, čímž v proteinu vznikly 1,2 nebo 3 disulfidické vazby Nejoptimálnější varianta (D) byla určena experimentálně.

Vlastnosti lysozymu s různým počtem cys a jeho variant (Glick a spol.2003)

Disulfidické vazby Ovlivňují stabilitu proteinu

Protein, který obsahuje 2 disulfidické můstky (Glick a spol.2003)

Disulfidické vazby se dají se využít i k jiným účelům (např. příprava dimerické RNázy) Která se dobře renaturuje z inklusních tělísek

Příprava dimerické pankreatické RNázy (Glick a spol.2003)

Renaturace dimerické RNázy izolované z inkluzních tělísek (Glick a spol.2003).

8.11.2011

Získání nejlepší varianty proteinu Nemusí být jednoduché Musí se hledat zkusmo Využívá se predikce struktury proteinu modelováním s využitím výpočetní techniky

Využívají se různé záměny aminokyselin které vedou ke zvýšení stability proteinu za vyšší teploty K odolnosti vůči proteolýze K omezení tvorby dimerů (když jsou nežádoucí)

Záměna asparaginu za jinou aminokyselinu Za vyšší teploty podléhají deaminaci asparagin a glutamin za vzniku kyseliny asparagové a glutamové Tyto změny obvykle vedou ke ztrátě aktivity enzymu Proto se asp a glu zaměňují za jiné AK Např. u enzymu triosofosfátisomerázy

V případě enzymu triosofosfátisomerázy vedla záměna asp a glu K zvýšení termostability K odolnosti vůči proteolýze

Snížení počtu sulfhydrylových skupin záměnou cysteinu za serin Vedlo ke zvýšení aktivity proteinu a ke zvýšení jeho stability při dlouhodobém uchovávání Při produkci lidského beta-interferonu v E. coli

V E. coli měl protein interferon beta pouze 10% aktivitu díky tvorbě inaktivních dimerů díky cys Využilo se toho, že ser a cys jsou strukturně identické molekuly Záměnou cys za ser došlo k omezení tvorby dimerů A zvýšení aktivity proteinu

Omezení tvorby dimerů záměnou cys za ser (Glick a spol.2003)

Přímé zvyšování enzymové aktivity Vyžaduje znalost geometrie aktivního místa enzymu Může se modifikovat specifita vazby enzymu na substrát Např. u enzymu tyrosyl-trna syntetáza Bacillus staerothermophilus

Zvyšování enzymové aktivity (Glick a spol.2003)

V biotechnologii můžeme využívat I geny organismů, které neumíme kultivovat Využívají se k tomu poznatky metagenomiky

Metagenomika Metagenomika: aplikace genomiky na nekultivovatelné mikroorganismy Nekultivovatelných mikroorganismů je většina (99%) a jsou potenciálním zdrojem průmyslově využitelných enzymů Geny kódující tyto enzymy můžeme klonovat, aniž bychom kultivovali organismus (Genomika: vědní oblast molekulární biologie zabývající se molekulární organisací a strukturou genomu)

Z určitého vzorku půda, gastrointestinální trakt, žaludek přežvýkavců, mraveniště termitů, vzorky sedimentů, mořská voda, nafta, potraviny, bioreaktory můžeme izolovat DNA (bez kultivace buněk) a tu analyzovat

Metagenom Izolované genomy (DNA) všech organismů v určitém vzorku prostředí v určité době

Postupy metagenomové analýzy Izolace DNA ze vzorků prostředí a její štěpení nukleázami Klonování DNA ve vhodném vektoru (plasmidy, kosmidy, BAC vektory) Transformace do odpovídajících buněk E. coli a konstrukce metagenomové banky (knihovna) Sekvenční analýza klonů Vyhledávání v databázích in silico analýza Funkční analýza klonů

Knihovna metagenomová Soubor klonovaných fragmentů připravených štěpením DNA izolované z určitého vzorku prostředí v určité době

Obr. Konstrukce a skríning metagenomové knihovny Obr.

Metoda CIP K odlišení populace metabolicky aktivních a neaktivních buněk