Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

Digitální učební materiál

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Cytologie. Přednáška 2010

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Základy buněčné biologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Cytologie I, stavba buňky

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Schéma rostlinné buňky

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Digitální učební materiál

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Pohyb buněk a organismů

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

Biologie buňky struktura

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

CYTOPLAZMA. -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem

Martina Bábíčková, Ph.D

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Souhrnný test A. 3. c,d

Úvod do mikrobiologie

Buňka. Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

organismus orgány tkáně buňky

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

OBOROVÁ RADA BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY (OR 02)

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma)

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

BUŇKA VY_52_INOVACE_03. Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Přeměna chemické energie v mechanickou

Syllabus přednášek z biochemie

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Program kursu Rostlinná buňka

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

Transkript:

Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání LRR/OBBC Obecná biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání Struktura buňky II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání Cíl přednášky Popis struktury eukaryotní buňky, popis funkce buněčných organel Klíčová slova buňka eukaryotní, kompartmentace, organela semiautonomní, sekreční dráha Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Přehled nebuněčné formy živých soustav (viry) buňka prokaryotní a eukaryotní stavba prokaryotní buňky stavba eukaryotní buňky buňka rostlinná a živočišná

Prokaryotická a eukaryotická buňka prokaryotická eukaryotická plazmatická membrána nukleová kyselina cytoplazma (buněčná stěna)

Prokaryotická a eukaryotická buňka prokaryotická eukaryotická nukleoid bez jaderné membrány vnitřek nedělený chybí mitochondrie a plastidy ribozomy volně v cytoplazmě x jádro ohraničené jadernou membránou kompartmentace mitochondrie a plastidy, (chloroplasty) více typů ribozomů, translace lokalizovaná do ER

Sekreční dráha ER

Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát

Golgiho aparát vesikuly EXOCYTÓZA x ENDOCYTÓZA

Plazmatická membrána Hybridomová technologie

Endoplazmatické retikulum hrubé hladké proteosyntéza postranslační úpravy http://www.johnkyrk.com/index.html

Golgiho aparát postranslační úpravy proteinů vesikulární transport

Sekrece

Vesikulární systém - lyzosom lyzosom buněčné trávení

Vesikulární systém - vakuola Centrální vakuola - buněčné trávení, tonoplast Kontraktilní vakuola - udržení turgoru Potravní vakuola -fagocytosa pigmentace

Mitochondrie

Mitochondrie

Mitochondrie - chemiosmotická hypotéza tvorba ATP

Mitochondrie

Chloroplasty

Chloroplasty

Chloroplasty FOTOSYNTÉZA světlostní fáze temnostní t fáze RUBISCO

Chloroplasty a mitochondrie výroba energie autotrofie

Cytoskelet - opěrná a pohybová funkce mikrotubuly mikrofilamenty intermediární filamenty! dynamické struktury!

Cytoskelet - mikrotubuly Mikrotubuly monomery tubulinu nekovalentní vazba GTP + - konec mikrotubulární motory - kinezin - dynein eukaryotické bičíky - bazální tělíska - centrioly

Cytoskelet - mikrofilamenty Mikrofilamenty monomery aktinu vlákna tropomyozinu nekovalentní vazba ATP + - konec mikrotubulární motor - myozin

Cytoskelet - intermediární filamenty Intermediární filamenty Laminy typ A, B, C zakotvení v plazm. membr. vnitřní strana jaderného obalu integrita jaderného obalu Cytokeratiny epiteliální buňky zakotvení v plazm. membr. Neurofilamenty výběžky nervových buněk ve svalech - desmin mezenchym - vimentin

Srovnání rostlinné a živočišné buňky

Morfologie buněk

Zdroje použitých obrázků: Alberts, B. a kol. Základy buněčné biologie, Espero Publishing, s.r.o., Ústí na Labem, 1998 http://images.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi Investice do rozvoje vzdělávání