ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
|
|
- Přemysl Bartoš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
2 ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta - část energie se uvolní jako teplo, část jako volná energie (Gibbsonova energie - schopna konat práci) ZDROJE ENERGIE: - FOTONY (sluneční světlo) - POTRAVA (organické molekuly) - ANORGANICKÉ MOLEKULY (u chemosyntetických bakterií)
3 Dělení organismů podle zdroje energie: FOTOTROFNÍ - světlo (fototrofní bakterie, zelené rostliny a řasy) CHEMOTROFNÍ - anorganické látky (chemolitotrofní bakterie) Dělení organismů podle zdroje C: AUTOTROFNÍ - CO 2 (rostliny) HETEROTROFNÍ - organické látky (živočichové, rostliny) Bakterie: - fotoautotrofní / fotoheterotrofní - chemoautotrofní / chemoheterotrofní Eukaryonta: - fotoautotrofní / fotoheterotrofní chemoheterotrofní MIXOTROFNÍ = autotrofně heterotrofní (masožravé rostliny, poloparazit - kokrhel, všivec..)
4 METABOLISMUS Katabolismus (katabolické dráhy) - odbourání živin, uvolnění Gibbsonovy energie a část se mění v teplo Anabolismus (anabolické dráhy) - syntéza molekul, využití energie potrava stavební molekuly - polymery katabolismus užitečná forma energie teplo anabolismus stavební molekuly - monomery Co jsou to anabolika?
5 KATALÝZA zrychlení chemických reakcí pomoci katalyzátoru, který se během reakce nespotřebovává zajišťuje alternativní reakce, snižuje aktivační energii katalýza energie vazba substrátu substrát aktivní místo po vazbě substrátu, mění enzym tvar produkt nekatalyzovaná reakce katalyzovaná reakce doba komplex enzym - substrát komplex enzym - produkt produkt opouští aktivní místo
6 Jak buňky získávají energii z potravy? - rostliny, živočichové RESPIRACE (buněčné dýchání) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 6CO 2 + 6H 2 O + volná energie - opačná rovnice fotosyntézy - energie je získávána z cukrů či jiných organ. molekul potravy postupnou oxidací (řízené spalování, respirace,dýchání) - energie se ukládá do chemických vazeb nosičových molekul
7 NOSIČOVÉ MOLEKULY (aktivované přenašeče, koenzymy) Nosičové molekuly ATP, GTP NADH, NADPH, FADH 2 acetyl CoA Přenášená skupina fosfátová skupina elektrony (H-) a proton (H+) acetylová skupina ATP (adenosin-5-trifosfát)-univerzální platidlo, energet. bohaté fosfátové vazby GTP (quanosintrifostát) NADH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotid) NADPH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát) FADH 2 (redukovaný flavinadenindinukleotid)
8 Funkce cukrů energetický zdroj (glukóza) dlouhodová zásoba energie - glykogen (živočichové) - škrob (rostliny) mechanická podpora škrobová zrna - celulóza (polysach. glukózy, rostliny) - chitin (polymer N-acetylglukosaminu, kostra hmyzu, buněčná stěna hub) složka slizů, hlenu, chrupavek součást glykolipidů a glykoproteinů - v buněčné membráně
9
10 TRÁVENÍ - energie pro buňku pochází z chemických vazeb v molekulách potravy - energie se získává postupným odbouráváním CUKRŮ (LIPIDŮ, PROTEINŮ) v enzymových drahách - ve střevech (v organizmu) a v lysozomech (v buňce) - odbourání polymerů na malé molekuly Polysacharidy monosacharidy Proteiny AK Tuky MK a glycerol lysozom tenké střevo Umět lokalizovat (v rámci buňky), kde jednotlivé fáze buněčného dýchání probíhají
11 ROZKLAD MONOMERŮ - momomery vstupují do cytoplazmy buňky a dochází k jejich rozkladu Př. Glykolýza (štěpení cukrů) - sled 10 reakcí, každá vede ke tvorbě odlišných meziproduktů, katalyzováno odlišnými enzymy. 1 glukóza (6 C) 2 pyruváty (2x 3 C) Uvolněná energie je uložena do: 2 ATP, 2 NADH
12 VZNIK ACETYL-CoA - pyruvát přechází z cytosolu do matrix mitochondrií (u aerobních bakterií v cytosolu) 1 pyruvát (3C) CO 2 + acetyl (2C) acetyl + CoA acetyl CoA Oxidací jednoho pyruvátu vzniká 1 NADH, celkem 2NADH Umět nakreslit a popsat mitochondrii
13 ZPRACOVÁNÍ ACETYL-CoA - acetylová skupina je přenesena na oxalacetát za vzniku kyseliny citrónové, ta je oxidována na CO 2 a H 2 O (Krebsův cyklus - v matrich mitochondrie) acetyl CoA + O 2 CO 2 + H 2 O Energie z 1acetyl-CoA je uložena do: 3 NADH, 1 FADH 2, 1GTP Celkem 6NADH, 2FADH 2, 2ATP
14 ATP - hlavní chemicko-energetické platidlo v buňkách - malá část ATP se tvoří v cytosolu - většina ATP se tvoří při membránových dějích v: mitochondriích, chloroplastech, buněčné membráně bakterií Pyruvát z glykolýzy (2 molekuly pyruvátu z 1 molekuly glukózy) Krebsův cyklus
15 OXIDAČNÍ FOSFORYLACE Chemiosmotické spřažení v mitochondriích nosičové molekuly (NADH, FADH 2 ) poskytují elektrony, které jsou přenášeny elektrontransportním řetězcem (protonové pumpy - proteiny) elektrony + O 2 H 2 O + energie energie z vysokoenergetických elektronů je využita k čerpání H + protonů přes membránu do mezimembránového prostoru pomocí protonových pump: NADH-dehydrogenázový komplex komplex cytochromů b+c1 cytochromoxidázový komplex syntéza ATP je poháněna protonovým gradientem (průchod H + přes ATP-syntázu do matrix přes vnitřní membránu)
16 CHEMIOSMOTICKÉ SPŘAŽENÍ V MITOCHONDRIÍCH
17 SYNTÉZA ATP HYDROLÝZA ATP vnitřní mitochondriální membrána matrix Animace syntézy ATP: etabolism/atpsyn1.swf etabolism/atpsyn2.swf
18 Schéma respirace
19 Buňka získá oxidací 1 glukózy na CO 2 a H 2 O asi 30 ATP Fosforylace substrátu Teorie: NADH 3ATP, FADH 2 2 ATP Oxidace Glykolýza 2 ATP 2 NADH Oxidace pyruvátu - 2 NADH Krebsův cyklus 2 ATP (z GTP) 6 NADH + 2 FADH 2 Celkem 4 ATP 10 NADH + 2 FADH 2 Celkem ATP: (transport NADH z glykolýzy přes membránu mitochondrie) = 36 ATP Skutečnost: NADH 2,5 ATP, FADH 2 1,5 ATP Celkem ATP: = 30 ATP Asi 50 % energie glukózy se váže v ATP (k užitečné práci), zbytek teplo
20 30ATP aerobní podmínky anaerobní podmínky 2ATP
21 Jak získávají buňky energii ze slunce? rostliny, fotosyntetizující bakterie, řasy, někteří protista proces fotosyntézy Fotosyntéza sluneční záření voda CO 2 minerály kyslík cukry Umět napsat rovnici fotosyntézy (opačná rovnice buněčného dýchání)
22 FOTOSYNTÉZA probíhá v chloroplastech na membráně tylakoidů rostliny přijímají CO 2 ze vzduchu a vodu z půdy; za přítomnosti energie fotonů a chlorofylu produkují cukr (glukóza) a kyslík část cukru je využit rostlinou k životním procesům (růst, reprodukce); zbytek se ukládá v podobě škrobu sluneční záření 6CO 2 + 6H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 Chlorofyl zelený pigment Fotosyntéza a buněčné dýchání zajišťuje na Zemi rovnováhu CO 2 a O 2 na zemi. Umět nakreslit a popsat chloroplast
23
24 cukr FOTOSYNTÉZA CO 2 světlo NADP NADPH ADP H + ATP H + membrána tylakoidů H 2 O + H + O 2 Fotosystém II H + e - Fotosystém I H H + + ATP syntáza
25 I. Fáze fotosyntézy (světelná): v tylakoidech chloroplastů dopad fotonů na asimilační barviva (chlorofyl a, chlorofyl b, karotenoidy ve fotosystémech I a II v thylakoidních membránách chloroplastů) a excitace elektronů energie je využita k čerpání H + protonů ze stromatu přes membránu do thylakoidů protonovou pumpou: komplex cytochromů b6 a f fotolýza vody H 2 O 2H ē + 1/2O 2 přenos elektronů redoxními systémy k redukci NADP na NADPH syntéza ATP, která je poháněna protonovým gradientem tj. průchodem H+ATP- syntázou do stromatu přes thylakoidní membránu
26 Chemiosmotické spřažení FOTOSYNTETICKÁ FOSFORYLACE
27 II. fáze fotosyntézy (temnostní, Kalvinův cyklus): pojmenované po Melvin Calvin reakce mohou probíhat bez přítomnosti světla navázání CO 2 a jeho redukce uvolněným vodíkem (z fotolýzy vody) za vzniku organických sloučenin (energii dodají přenašeče energie), ve stromatu chloroplastu k produkci 1 molekuly glukózy je třeba 6 Calvinových cyklů světlo světelná fáze Kalvinův cyklus Animace fotosyntézy: photosynthesis.swf fotosystém II fotosystém I chloroplast cukr
28 UKLÁDÁNÍ a ZUŽITKOVÁNÍ POTRAVY MK - jsou ukládány jako tukové kapénky v tukových buňkách Cukry - jsou ukládány jako glykogen (živočichové) škrobová zrna (rostliny) Oxidací 1 g tuku se uvolní 2 x více energie než z glykogenu V tuku je uložena energie na 1 měsíc V glykogenu je uložena energie na 1 den!!!
29 Jaké typy pohybů znáte? CYTOSKELET POHYB
30 Pohyb na buněčné úrovni: lokomoce buněk (řasinkový, bičíkový, améboidní pohyb) proudění cytoplazmy, vnitrobuněčný transport pohyb chromozomů při mitóze, cytokineze Pohyby na úrovni mnohobuněčného organismu: svalový pohyb
31 CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP (CYTOSKELET) intermediární filamenta (střední) (průměr 10 nm) mikrotubuly (25 nm) mikrofilamenta (aktinová vlákna) (7 nm) Funkce: tvar buňky, rozmístění organel (intermed. filamenta) pohyb buňky (mikrotubuly, mikrofilamenta) vnitrobuněčný transport (mikrotubuly) mitóza - dělící vřeténko, kontraktilní prstenec (mikrotubuly, mikrofilamenta)
32 střední filamenta mikrotubuly mikrofilamenta
33 INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTA fibrilární bílkoviny (alfa šroubovice - dimer - tetramer - vlákno (8 tetramerů), spojují se do protofilament Třídy: keratiny (epitelie), vimentiny (pojiva, svaly, neuroglie), neurofilamenta, laminy (v jádrech) Funkce: zpevnění buňky - v místech desmosomů zpevnění jaderné membrány (laminy) determinace tvaru buněk rozmístění organel v buňce
34 MIKROTUBULY složeny z globulárních proteinů (tubuliny) polární dimer (α tubulin - a β tubulin + ) řetězec = protofilamentum mikrotubul (ze 13 řetězců) polarita: a + konec dynamická nestabilita (50 % aktinu v monomerech, 50 % v polymerech, růst a rozpad s využitím ATP)
35 Místa odkud mikrotubuly vyrůstají: centrosom vnitrobuněčný transport bazální tělísko bičíkový, řasinkový pohyb póly dělícího vřeténka mitóza Nakresli dělící vřeténko
36 MIKROFILAMENTA (AKTINOVÁ VLÁKNA) fibrilární provazce složené z globulárních molekul aktinu strukturální polarita (+, konec) dynamická nestabilita
37 Mechanismus pohybu: - transformace energie chemické v mechanickou Motorové proteiny = molek. motory, mechanochem. enzymy Složení motorů: Motorová doména - 1 polypeptidový řetězec, hlavička s ATPázovou aktivitou, kontaktuje mikrofilamenty nebo mikrotubuly po kterých se motor pohybuje. Koncová doména - jiný polypeptidový řetězec. Má vazebná místa pro molekuly či buněčné struktury (membránové váčky, plazmatická membrána). ATPázy uvolňují energii hydrolýzou ATP po kontaktu motorů s mikrotubuly (či mikrofilamenty)
38 Motory spolupracující s mikrotubuly: kineziny pohyb od k + konci (antegrální transport) dyneiny pohyb od + k konci (retrográdní transport) Jak se nazývají motory spolupracující s mikrofilamenty?
39 Motory spolupracující s mikrofilamenty: myoziny I - 1 motorová doména, ve všech typech buněk myoziny II - 2 motorové domény, svalový myozin myozin I myozin II motorová doména koncová doména myozin II (vlákno)
40 PRINCIP POHYBU MOTORŮ A) pohyb motoru po cytoskeletální struktuře, která je fixována - motorová doména se váže k cytoskeletální struktuře, dojde k hydrolýze ATP, změní se konformace motorové domény, posune se po mikrotubulu (mikrofilamentu), s motorem se posune i to co je na motor navázáno, konformace hlavičky se obnoví
41 B) pohyb mikrotubulu (mikrofilamentu) pomoci motoru, který je fixován
42 C) klouzání mikrotubulů (mikrofilament) - motory pevně vázány na jeden mikrotubulus (mikrofilamentum), motorovou doménou kontaktuje jiný mikrotubulus (mikrofilament), dochází k vzájemnému posunu cytoskeletálních struktur
43 SHRNUTÍ cytoskeletální vlákno mikrotubuly mikrofilamenty molekulový motor pohyb kineziny, dyneiny myozin I, II - vnitrobuněčný, - bičíkový, - řasinkový, - mitóza (dělící vřeténko) - améboidní, - svalový, - mitóza (kontraktilní prstenec u živočišné buňky) Nakresli nervovou buňku Animace pohybu molekulových motorů: *
44 VNITROBUNĚČNÝ TRANSPORT - transport váčků v sekreční dráze, v axonech nervových buněk, přemísťování pigmentu v melanoforech tělo nervové buňky Jaký je rozdíl mezi centrozomem, centrioly a centromerou?
45 motory se pohybují po mikrotubulech (v cytoplazmě), které vyrůstají z centrozomu a směřují k periferii buňky směr pohybu motorů je dán polaritou mikrotubulů centrozom
46 Centrioly ve dvojicích součást centrozomu živočišných buněk po obvodu je 9 trojic mikrotubulů vznikají z nich bazální tělíska CENTROSOM CENTRIOLY MIKROTUBULY
47 POHYB KINOCILIÍ (BIČÍKY A ŘASINKY) Kinocílie jsou pokryty plazmatickou membránou a zakotveny do bazálních tělísek (9 trojic mikrotubulů bez centrálních mikrotubulů).
48 Pohybová struktura kinocilií je axonema = svazek mikrotubulů spojených asociovanými proteiny. V ose axonemy jsou 2 centrální mikrotubuly a kolem nich je 9 zdvojených mikrotubulů = dublet (9+2 vzorec). Dublet má A a B podjednotku. Příčný průřez konocílií (A a B podjednotka)
49 Pohyb kinocilií je dán klouzáním mikrotubulů, poháněné dyneinem (koncovou doménou je připojen k A podjednotce a motorovou doménou kontaktuje B podjednotku) Při aktivaci motorové domény dojde ke konformační změně (ATP z cytosolu), vzájemný posun mikrotubulů je omezen, proto dojde k jejich ohýbání, ne k posunu.
50
51 Animace bičíkového a řasinkového pohybu: ege.edu/biology/biology1111 /animations/flagellum.html
52 BAKTERIÁLNÍ BIČÍK - umožňuje lokomoci bakterií ve vodném prostředí - polotuhé, šroubovité vlákno, tvořené jedním proteinem (flagelinem) v membráně buňky v ložisku, ve kterém jsou uváděna do točivého pohybu tokem protonů zvenčí do buňky (podle signálů z prostředí bakterie mění směr otáčení bičíku) kotva (universální spoj) vlákno Pouzdro (L a P prstenec) STAROR (čepy a C prstenec) ROTOR (S a M prstenec)
53 AMÉBOIDNÍ (měňavkovitý) POHYB améby (měňavky), hlenky, leukocyty a jiné krevní buňky, fibroblasty, princip fagocytózy Princip: 1. vysílání výběžků (aktinová vlákna) ve směru pohybu buňky, vytlačení cytoplazmy, klouzání mikrofilament poháněné myoziny 2. přichycení výběžků na podložku pomoci integrinů (transmembránové proteiny) 3. kontrakce zadní části buňky, interakce aktinových vláken s molek. motory - myozin I Typy výběžků: pseudopodie, lamelipodie tenké, plochý tvar filopodie vláknitý tvar
54
55 FAGOCYTÓZA princip améboidního pohybu Animace fagocytózy: imat/cellstructures/phagocitosis.swf
56 SVALOVÝ POHYB Pohybové činnosti (běh, chůze, plavání, let), kosterní svaly Nevolní pohyby (srdeční stahy, střevní peristaltika) srdeční a hladké svaly Kosterní sval - kosterní svalová buňka (mnohojaderná, jádra těsně pod plazmatickou membránou), cytoplazma vyplněna myofibrilami (průměr 1-2 μm), složeny z kontraktilních jednotek = sarkomera (délka 2,5 μm) Nakresli sarkomeru
57 Myosinová vlákna (silná) - uprostřed sarkomery, vznikají spojováním myozinu II (2 globulární domény - hlavička a konec) Aktinová vlákna (tenká) - vycházejí z obou konců sarkomery (ukotvena + konci k Z- diskům = Z linie), volnými konci se překrývají s myozinem
58 Příčně pruhovaný sval ve světelném mikroskopu Příčně pruhovaný sval v elektronovém mikroskopu
59 SVALOVÝ STAH 1) signál z nervové soustavy, elektrický vzruch se šíří pomoci příčných kanálků (T-systém, vzniká invaginací membrány) 2) předání signálu sarkoplazmatickému retikulu (specializované ER kolem myofibrily, obsahuje Ca 2+ ). Elektrický signál způsobí změnu potenciálu na membráně, otevření iontových kanálů membrán SR a uvolnění Ca 2+ do cytosolu.
60 3) Ca 2+ se váže na troponinový komplex (proteiny), který udržuje tropomyozin (protein) v poloze, kdy překrývá vazebná místa aktinu pro myozin. Troponin se posune a uvolní tato vazebná místa.
61 4) vazba hlaviček myozinu II na aktinová vlákna, paralelní pohyb dvou opačně orientovaných sad aktinových vláken
62 Sarkomery jsou spojeny speciální signalizační soustavou, která umožňuje okamžitý stah všech sarkomer (stah sarkomer z 3 μm do staženého stavu 2 μm trvá 0,1 sec). Svalové uvolnění: ukončení nervového vzruchu, Ca 2+ je vypumpován do SR pomoci Ca 2+ pump v jeho membráně. Molekuly troponinu a tropomyozinu se vrátí do klidových poloh. Animace svalové kontrakce: * Hladký sval (ve stěně žaludku, střev, dělohy, cév atd.) Myozin II je aktivován zvýšením hladiny Ca 2+, dojde k fosforylaci myozinu II, změně jeho konformace a reakce s aktinem. Stahy jsou pomalejší, méně specializované, řízeny různými signály (adrenalin, serotonin, prostaglandiny atd.).
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
VíceB4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceOtázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceBUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
VíceANABOLISMUS SACHARIDŮ
zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VícePřeměna chemické energie v mechanickou
Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza
VíceBUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceBUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceBuněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceBp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
VíceEnergetika a metabolismus buňky
Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
VíceNázev: Fotosyntéza, buněčné dýchání
Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický
VícePohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceMetabolismus příručka pro učitele
Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceOxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
VíceRozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
VíceCharakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa
8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceKonsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa
Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceMitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet
Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceSvalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceOtázka: Základní děje na buněčné úrovni. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - příjem látek buňkou
Otázka: Základní děje na buněčné úrovni Předmět: Biologie Přidal(a): Growler - příjem látek buňkou difúze prostá usnadněná transport endocytóza pinocytóza fagocytóza - výdej látek buňkou difúze exocytóza
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VícePraktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno
Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Více1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Více- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím
Otázka: Obecné rysy metabolismu Předmět: Chemie Přidal(a): Bára V. ZÁKLADY LÁTKOVÉHO A ENERGETICKÉHO METABOLISMU - metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
VíceBiosyntéza sacharidů 1
Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceKatabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceVymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
Víceení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
Vícefce jater: (chem. továrna, jako 1. dostává všechny látky vstřebané GIT) METABOLICKÁ (jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle)
JÁTRA ústřední orgán intermed. metabolismu, vysoká schopnost regenerace krevní oběh játry: (protéká 20% veškeré krve, 10-30% okysl.tep.krve, která zajišťuje výživu buněk, zbytek-portální krev) 1. funkční
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceMetabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceMetabolismus. Source:
Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -
VíceDidaktické testy z biochemie 2
Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako
VíceUniverzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
VíceMETABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
VíceBuněčný metabolismus. J. Vondráček
Buněčný metabolismus J. Vondráček Téma přednášky BUNĚČNÝ METABOLISMUS základní dráhy energetického metabolismu buňky a dynamická podstata jejich regulací glykolýza, citrátový cyklus a oxidativní fosforylace,
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VíceEfektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe
Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy III.: aerobní metabolismus (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Z pohledu tělesného zatížení
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
VíceII. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
VíceUkázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD
Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVD 1) Doplň chybějící údaje. Jak se značí makroergní vazba? Kolik je v ATP makroergních vazeb? Co je to ADP Kolik je v ADP makroergních vazeb 1) Pojmenuj
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VíceAutor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
Více