Plán odpadového hospodářství města JIRKOV. Na období

Plán odpadového hospodářství města JIRKOV Na období 2016 2020 Prosinec 2016

Objednatel Městský úřad Jirkov nám. Dr. E. Beneše 1 431 11 Jirkov Zpracovatel Plánu odpadového hospodářství města Jirkov ECO trend s.r.o. Na Dolinách 128/36 147 00 Praha 4 Prosinec 2016 Řešitelský tým: Bc. Marek Záveský ECO trend s.r.o. Ing. Jan Maňhal ECO trend s.r.o. Ing. Kamila Plzáková, Ing. Vladimíra Brzáková Městský úřad Jirkov 2

Anotace Plán odpadového hospodářství města Jirkov je zásadním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství města na období následujících pěti let (2016 2020). Plán je rozdělen do tří základních částí, které společně utváří komplexní pohled na problematiku odpadového hospodářství a stanovují cílové parametry pro hlavní odpadové toky. Plán odpadového hospodářství vychází z Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje a plně respektuje stanovené cíle a opatření tohoto regionálního dokumentu a přispívá k celkovému naplnění stanovených cílů v odpadovém hospodářství jak na úrovni kraje, tak na úrovni města. 3

Obsah 1. Úvodní část... 7 1.1 Účel a působnost Plánu odpadového hospodářství města Jirkov... 7 1.2 Struktura a obsah, konzultační a řídící proces POH MJ... 7 1.2.1 Struktura a obsah POH MJ... 7 1.3 Institucionální zabezpečení odpadového hospodářství... 8 1.4 Charakteristika zájmového území... 9 1.4.1 Historie... 9 1.4.2 Geografická poloha a přírodní poměry... 10 1.4.3 Demografické údaje... 11 I. Analytická část... 12 1. Datové zdroje... 12 2. Produkce a nakládání s odpady... 12 2.1 Nakládání s odpady rozdělenými do obecných skupin... 17 2.2 Směsný komunální odpad... 19 2.2.1 Biologicky rozložitelný komunální odpad... 20 2.2.2 Materiálově využitelné složky komunálních odpadů... 22 2.2.3 Nebezpečné odpady... 23 2.2.4 Živnostenské odpady... 25 2.3 Biologicky rozložitelný odpad... 26 2.4 Stavební a demoliční odpady... 28 2.5 Obaly a obalové odpady... 30 2.6 Odpadní elektrická a elektronická zařízení... 31 2.7 Odpadní baterie a akumulátory... 31 2.8 Vozidla s ukončenou životností (autovraky)... 32 2.9 Odpadní pneumatiky... 32 2.10 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod... 33 2.11 Odpadní oleje... 33 2.12 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče... 34 3. Zařízení pro nakládání s odpady... 35 4. Management odpadového hospodářství... 37 5. Porovnání zjištěných údajů s cíli Závazné části POH ÚK... 40 6. Náklady města na odpadové hospodářství 2011 2015... 44 4

II. Závazná část... 46 1. Úvod závazné části... 46 2 Obecné zásady, cíle a opatření pro nakládání s odpady... 46 2.1 Strategické cíle odpadového hospodářství města na období 2016-2025... 46 2.2 Zásady a opatření pro nakládání s odpady... 46 2.3 Cíle, zásady a opatření pro nakládání s vybranými druhy odpadů... 48 2.3.1 Komunální odpady... 48 2.3.2 Směsný komunální odpad... 50 2.3.3 Živnostenské odpady... 51 2.3.4 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady... 52 2.3.5 Stavební a demoliční odpady... 53 2.3.6 Nebezpečné odpady... 55 2.3.7 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru... 57 2.3.7.1 Obaly a obalové odpady... 57 2.3.7.2 Odpadní elektrická a elektronická zařízení... 59 2.3.7.3 Odpadní baterie a akumulátory... 61 2.3.7.4 Odpadní pneumatiky... 62 2.3.8 Odpadní oleje... 63 2.3.9 Další skupiny odpadů... 64 2.3.9.1 Vedlejší produkty živočišného původu a BRO z kuchyní a stravoven... 64 3. Odpovědnost za plnění POH a zabezpečení kontroly... 65 4. Soustava indikátorů k hodnocení stavu plnění POH města Jirkov... 66 III. Směrná část... 69 1. Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH města Jirkov zpracován... 69 2. Výčet nástrojů pro splnění cílů POH města Jirkov... 70 2.1 Normativní nástroje... 70 2.2 Ekonomické nástroje... 71 2.3 Administrativní a regulační nástroje... 72 2.4 Informační nástroje... 72 2.5 Dobrovolné nástroje... 73 3. Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady... 74 3.1 Kritéria pro inovaci prvků systémů jednotlivých složek odpadového hospodářství... 75 3.1.1 Komunální odpady... 75 3.1.2 Biologicky rozložitelné odpady... 76 3.1.3 Nebezpečné odpady... 77 5

3.1.4 Výrobky podléhající režimu zpětného odběru... 78 3.1.5 Stavební odpady... 78 3.1.6 Administrativně-technická opatření... 79 4. Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady... 80 4.1 Přehled plánovaných zařízení pro nakládání s odpady... 80 5. Odpovědnost za plnění POH a zabezpečení kontroly... 81 Seznam tabulek... 82 Seznam grafů... 83 Seznam zkratek... 84 Příloha I Přehled obecných indikátorů POH města Jirkov... 86 Příloha II Seznam zařízení... 90 6

1. Úvodní část 1.1 Účel a působnost Plánu odpadového hospodářství města Jirkov a) Plán odpadového hospodářství města Jirkov (POH MJ) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území města Jirkov. b) POH města Jirkov se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v 2 odst. 1 písmena a) až i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ). c) POH města Jirkov vychází z Plánu odpadového hospodářství České Republiky (POH ČR) a z Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH ÚK), je zpracován na dobu 5 let tj. období 2016 až 2020, a bude změněn v případě zásadní změny POH ČR či POH ÚK. d) POH města Jirkov navazuje na předchozí Plán odpadového hospodářství města Jirkov (2011-2015). 1.2 Struktura a obsah, konzultační a řídící proces POH MJ 1.2.1 Struktura a obsah POH MJ Struktura POH MJ koncepčně vychází z POH ÚK a je dána především 43 zákona o odpadech a dalšími souvisejícími právními předpisy, včetně prováděcích předpisů. POH města Jirkov se skládá z následujících hlavních částí: Úvodní část Poskytuje základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH MJ, rovněž uvádí základní charakteristiku města Jirkov z hlediska geografického, demografického a ekonomického. Tato charakteristika vymezuje základní rámec pro hospodaření s odpady na území obce. I. Analytická část (Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství) Popisuje stávající stav a vývoj odpadového hospodářství obce z hlediska produkce a způsobů nakládání s odpady. Uvádí přehled o technicko - organizačním řešení odpadového hospodářství včetně popisu sítě zařízení pro nakládání s odpady. II. Závazná část Stanovuje základní principy pro nakládání s odpady na území obce s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Stanoví cíle, zásady a opatření zejména pro vybrané skupiny odpadů, které mají zásadní význam pro odpadové hospodářství z hlediska jejich produkce nebo vlastností. III. Směrná část Uvádí přehled nástrojů pro plnění stanovených cílů. Dále se zabývá systémem řízení změn v odpadovém hospodářství. Její součástí je soustava indikátorů, na jejichž základě se průběžně vyhodnocuje odpadové hospodářství a plnění cílů závazné části POH. 7

Hlavní priority odpadového hospodářství města Jirkov pro období 2016-2020: Předcházení vzniku odpadů a opětovné použití výrobků s ukončenou životností. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionu. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) a ostatními biologicky rozložitelnými odpady (BRO) na území města Jirkov, s důrazem na oddělený sběr. Omezení skládkování na území města Jirkov. Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Optimalizace odpadového hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství ve městě Jirkov. 1.3 Institucionální zabezpečení odpadového hospodářství Role obcí Obce jsou původci komunálních odpadů na území kraje a mají přímou odpovědnost za fyzické nakládání s odpady na svém území. Každá obec vytváří systém sběru, svozu a dalšího nakládání s odpady, který je většinou zakotven v obecní vyhlášce. Z hlediska financování systému nakládání s odpady se jedná o mandatorní výdaj obecních rozpočtů. Obce s rozšířenou působností (dále jen ORP ), které jsou pověřeny výkonem státní správy, resp. jejich úřady, pak vykonávají pravomoci svěřené státem v oblasti odpadového hospodářství. Veřejná správa na úrovni obcí v odpadovém hospodářství je dána povinnostmi obcí dle platného zákona o odpadech. Obce jsou na základě tohoto zákona původci odpadů. Nakládání s odpady v roli původců odpadů je samosprávná působnost měst a obcí. V této souvislosti každá obec či město na svém území vytváří systém nakládání s odpady postavený na shromažďování, sběru, přepravě (svozu), třídění, využívání a odstraňování odpadů. Dle 44 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů, mohou obce k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálními odpady vytvořit dobrovolný svazek obcí. Dle 44 a 50 odst. 1, písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, mohou obce vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených, a to i za účelem zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění. Oblast odpadového hospodářství je co do samosprávných kompetencí měst a obcí jednoznačně nejdůležitější a největší oblastí životního prostředí z pohledu všech velikostních skupin samospráv měst a obcí. Oblastí odpadového hospodářství, především systémem nakládání s odpady na území obce (stanovený vyhláškou v samostatné působnosti obce jako podzákonným právním aktem), se zabývají orgány obcí a měst. Výkon státní správy v oblasti odpadového hospodářství v úrovni obcí zajišťují především obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Mezi nejdůležitější pravomoci v rámci jejich územní působnosti patří udělování souhlasů pro nakládání s nebezpečnými odpady, souhlasy k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů, vedení a zpracovávání evidence odpadů a způsobů nakládání 8

s nimi, kontrola dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ústředních a ostatních správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, ukládání povinnosti odstranit odpad provozovatelům zařízení pro odstraňování odpadů v mimořádných případech, ukládání pokut za porušení povinností vymezených zákonem o odpadech nebo uložených rozhodnutím na základě zákona. Vyjadřují se dále ke zřízení zařízení pro odstraňování odpadů v územním a stavebním řízení či například ke zřízení malých zařízení pro biologické zpracování odpadů. Obecní úřady ostatních obcí (obcí s pověřeným obecním úřadem a obecním úřadem) kontrolují, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady pouze na základě písemné smlouvy s obcí, zda se fyzická osoba, která není podnikatelem, zbavuje odpadu pouze v souladu se zákonem. Dále ukládají dle zákona o odpadech právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za využívání systému nakládání s odpady obce bez písemné smlouvy s obcí, současně mohou stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Dále ukládají fyzickým osobám pokuty za přestupek a současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Obecní úřady obcí dále kontrolují, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu se zákonem o odpadech. 1.4 Charakteristika zájmového území V úvodní kapitole analytické části POH města Jirkova jsou uvedeny základní charakteristiky zájmového území působnosti POH. Podrobněji je popsána environmentální situace ve městě, neboť jednotlivé složky životního prostředí tvoří celkový systém, ve kterém dochází k vzájemným interakcím mezi všemi složkami. Přehledem těchto údajů je možno získat informace o širších souvislostech, které spoluutváří charakteristiku odpadového hospodářství města Jirkova. 1.4.1 Historie Počátek dějin města Jirkova není příliš jasný a je kladen do poslední třetiny 13. století. Tvrzení, že byl Jirkov v roce 1269 založen z podnětu krále Přemysla Otakara II., v jehož zájmu byla kolonizace lesů v pohraničních horách, není ničím podloženo. Kolem roku 1300 zde však už stál gotický kostelík, neboť Jirkov skutečně vznikl jako kolonizační ves na česko-saském pomezí. Kroniky se o zdejší lokalitě střídavě jako o Borku nebo Jurkově zmiňují až v letech 1321 a 1337. Historické záznamy o osadě Jurkov poprvé bezpečně hovoří teprve v roce 1352. Nejdůležitější listinou v historii města Jirkova, bylo uznání a potvrzení městských práv králem Ladislavem Pohrobkem 25. února 1455. Po bitvě na Bílé hoře (1620) město ztratilo téměř veškerá práva a bylo mnohokrát vypleněno vojsky všech armád třicetileté války. V Jirkově proběhla řada konfiskací, luteránské kněze nahradili katoličtí faráři, ve městě začali převažovat řemeslníci z německých zemí. Klid nastal až v 60. letech 17. století, bývalé úctyhodné prosperity však Jirkov už nikdy nedosáhl. Ve dvacátých letech 20. století se Jirkov načas stal místem okresního zastupitelství. Město se opět na krátkou dobu hospodářsky pozdvihlo. Prosperovaly v něm 4 textilní továrny, působily v něm 3 školy, své služby nabízelo 35 hospod. 9

Období 2. světové války Jirkov prožil v relativním klidu. Dosavadní chod dějin konec 2. světové války zcela změnil. Vysídlením téměř veškerého původního sudetoněmeckého obyvatelstva krátce po osvobození Československa končí jedna etapa historického vývoje města. Ta druhá část jeho dějin je veskrze novodobá, neboť musely vzniknout nové poměry, vazby, vztahy i tradice, které neustále a významně ovlivňují jeho současnost. Skladba obyvatelstva se během několika málo poválečných měsíců radikálně změnila. Jirkov byl v průběhu dalších šesti desetiletí osídlován z vnitrozemí v několika vlnách. Umožnila to v podstatě nepřetržitá výstavba moderních sídlišť. Ihned po 2. světové válce přišlo z vnitrozemí do Jirkova na 3 500 Čechů a Moravanů. Druhá velká vlna přistěhovalců proběhla na přelomu 50. a 60. let, kdy se do Jirkova přestěhovali obyvatele zaniklých Ervěnic a za nimi následovaly rodiny z dalších obcí, které musely ustoupit těžbě hnědého uhlí. Koncem 60. let začali obyvatelé Jirkova pociťovat tlak industrializace v bezprostředním okolí města. V následujícím čtvrtstoletí hodnoty škodlivých látek v ovzduší často několikanásobně překračovaly hygienické normy. Jirkov navíc tehdy ležel na silnici č. 13, hlavním dopravním tahu severozápadních Čech, není proto divu, že už v roce 1958 bylo zjištěno, že město z pohledu dopravní zatíženosti je 3. nejpostiženějším městem v republice po Ostravě a Praze. Od druhé poloviny 80. let se situace z hlediska životní prostředí počala mírně zlepšovat. Bylo to dáno odkloněním silniční i železniční dopravy z města. Polistopadové celospolečenské změny měly dopad na všechny oblasti života města. Především rychle stoupala nezaměstnanost, neboť mnoha obyvatelům začala ubývat profesní uplatnění, řada městských podniků byla zrušena a mnoho okolních průmyslových subjektů omezilo svou činnost, nebo bylo přímo zrušeno. 1.4.2 Geografická poloha a přírodní poměry Město Jirkov leží ve výšce kolem 300 m. n. m. na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké hnědouhelné pánve. Blízký Chomutov s Jirkovem sousedí na jihu a je od města oddělen pouze okružní silnicí. Centra obou měst jsou od sebe vzdálena 6 km. Na jihovýchod ve vzdálenosti 2 km od centra města leží obec Otvice, na sever od Jirkova je 3 km vzdálená Vysoká Pec. K městu katastrálně náleží obce Vinařice, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská. Mikroregion je situován na frekventované trase železniční dopravy na koridoru Chomutov Most. S vnitrozemím je město spojeno sítí autobusových linek dopravního podniku, kterých je spolu s Chomutovem zřizovatelem. Krajina Jirkovska je bohatá na nerostné suroviny, které ovlivňují charakter utváření krajiny. Nejvýznamnější skupinou surovin regionu jsou paliva. Jejich těžba ovlivnila celou krajinu jak po stránce vzhledu, tak po stránce skladby obyvatelstva. Jirkovsko leží v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Z hlediska dlouhodobých průměrů je Jirkovsko v hodnotách teploty vzduchu spíše nadprůměrné. Naopak dlouhodobé srážkové úhrny jsou v rámci ČR podprůměrné. Vzhledem k převažujícímu západnímu proudění vzduchu nad střední Evropou převládají i na Jirkovsku větry se západní složkou proudění. Doba bezvětří se pohybuje kolem průměrné hodnoty Podkrušnohoří, tj. cca 15 %. Průměrná roční teplota vzduchu je 8-9 C, průměrný roční úhrn srážek je 450-460 mm. Území města Jirkova odvodňuje řeka Bílina. Přirozené průtokové poměry byly ovlivněny jednak výstavbou nádrží, jednak nutnými změnami odtokových os přeložkami potoků v důsledku důlních 10

lomových polí. Zcela umělým systémem je přivaděč Ohře - Bílina i Podkrušnohorský přivaděč. Z nádrže Újezd je Bílina převedena na Ervěnický koridor, přes který je zatrubněna. Město Jirkov je zásobeno pitnou vodou v rámci vodárenské soustavy severní Čechy. Zásobení provozní vodou je zajištěno přivaděčem odbočkou z průmyslového vodovodu Nechranice. 1.4.3 Demografické údaje Ve městě je evidováno 5 městských částí Březenec, Červený Hrádek, Jindřišská, Jirkov, Vinařice. Z hlediska územního členění je město rozděleno na 4 katastrální území: Březenec, Červený Hrádek u Jirkova, Jindřišská, Jirkov (celková katastrální plocha 1711 ha). Městský úřad Jirkov rozhoduje v přenesené a samostatné působnosti. MěÚ Jirkov vykonává přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění platných předpisů, pro obce Otvice, Vysoká Pec, Strupčice, Boleboř, Vrskmaň, Všestudy a Pesvice. Části obce, které patří k městu Jirkovu, jsou Březenec, Červený Hrádek, Jindřišská, Jirkov a Vinařice. Počet obyvatel za rok 2011-20 349, rok 2012-20 230, rok 2013-20 029, rok 2014-19 929, rok 2015-19 835. Město Jirkov je členem Severočeského sdružení obcí. Severočeské sdružení obcí (SESO) vzniklo v roce 1993 jako nástupnická organizace Sdružení severočeských měst a obcí a Regionálního ekofondu pánevní oblasti. Za dobu své existence SESO realizovalo kromě jiného řadu projektů, zejména v oblasti životního prostředí. V roce 1995 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Severočeským sdružením obcí a Provincií Jižní Holandsko, která byla v roce 1999 prodloužena o další čtyři roky. SESO má smlouvu o spolupráci také s oběma regionálními rozvojovými agenturami působícími na území Ústeckého kraje, tedy Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s a Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s. V roce 2002 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi SESO a Ústeckým krajem. Město Jirkov je také členem Euroregionu Krušnohoří. Jedná se o zájmové mezinárodní sdružení českých a německých měst a obcí z okresů Most, Chomutov, Louny, Teplice a Litoměřice a z oblastí měst Annaberg, Marienberg, Freiberg a Stollberg vzniklé v r. 1992 pro přeshraniční spolupráci. Zabývá se koordinační a poradenskou činností k vytváření podmínek pro spolupráci a podporu v otázkách koncepce územního a regionálního plánování, ekologické obnovy Krušných hor, rozvoje mezistátní dopravy a rozvoje spolupráce v oblasti zdravotnictví, cestovního ruchu, sportu a kultury. 11

I. Analytická část 1. Datové zdroje Základním datovým zdrojem pro zpracování Analytické části Plánu odpadového hospodářství města Jirkov byla Hlášení o produkci a nakládání s odpady za kalendářní roky 2011 až 2015 předaná Městskému úřadu Jirkov. Dle metodických doporučení MŽP byla produkční data odpadových toků hodnocena za období 2011-2015. Dále byl zpracovateli poskytnut přehled zařízení pro nakládání s odpady na správním území města Jirkov zpracovaný ke dni 16. 05. 2016, přehled o počtu a objemu nádob na separovaný odpad včetně četnosti vývozu za rok 2015. Zpracovatel POH dále vycházel z jednotlivých vyhodnocení plnění cílů předchozího POH MJ, které město pravidelně zpracovávalo a uveřejňovalo na svých webových stránkách. Údaje o využitelných složkách komunálního odpadu byly poskytnuty autorizovanou obalovou společností EKO-KOM. Údaje o zpětném odběru výrobků poskytly kolektivní systémy (společnost Ecobat, Ekolamp, Asekol, Elektrowin a.s., REMA Systém a.s.). Data byla vyhodnocena obvyklým způsobem, vyjádřena v tabulkové a grafické formě a v některých případech doplněna přepočty na obyvatele či vztažena k jiným relevantním parametrům. Způsoby nakládání a jejich vyjádření respektovalo platný výčet jednotlivých druhů nakládání s odpady dle příslušné legislativy v oblasti odpadového hospodářství. 2. Produkce a nakládání s odpady Produkce odpadů je jedním z hlavních ukazatelů stavu životního prostředí ve městě. Odpady vznikají při každodenní lidské činnosti a jsou nedílnou součástí lidské existence. Charakter produkce ve větších městech je různorodý a závisí na mnoha faktorech, jako například na životní úrovni, rozvoji průmyslové a zemědělské sféry, hustotě osídlení, environmentálním povědomí občanů a mnoha dalších. Město Jirkov patří mezi města s průměrnou produkcí odpadů. Jednou z nejvýznamnějších složek jsou směsné komunální odpady (tvoří zhruba polovinu produkce veškerých odpadů), dále objemný odpad a biologicky rozložitelný odpad. Celková produkce odpadů ve městě Jirkov v roce 2015 byla 6 750 tun (ve sledovaných letech je množství všech odpadů vyrovnané a průměrně tvoří 7 766 tun). V roce 2015 nebyla na území města Jirkov zaznamenána produkce nebezpečných odpadů. Produkce nebezpečného odpadu v celém sledovaném období je velice zanedbatelná a tvoří 0,06 % z celkové produkce odpadů ve městě. Celkový trend v produkci nebezpečných odpadů je velice vyrovnaný a produkce je na stálé úrovni. V produkci směsného komunálního odpadu (průměr cca 3 700 t/rok) patří město Jirkov mezi průměr v České republice a blíží se produkcím komunálních odpadů ve srovnatelně velkých městech. Produkce směsného komunálního odpadu v MJ tvoří 50 % z celkové produkce všech odpadů na území města Jirkov. Předchozí informace číselně doplňuje následující tabulka udávající celkové produkce odpadů ve městě Jirkov za roky 2011 2015. 12

Tabulka 1 Souhrn celkové produkce odpadů města Jirkov za období 2011-2015 Všechny odpady Celková produkce odpadů Produkce na obyvatele Jednotka 2011 2012 2013 2014 2015 t/rok 7 629,069 8 890,869 7 978,306 7 419,836 6 750,386 kg/obyv./ rok 374,91 439,49 398,34 372,31 340,33 Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Celková produkce odpadů Podíl na celkové produkci Produkce na obyvatele Nebezpečné odpady t/rok 3,0858 4,8908 3,6037 6,1706 0,00 % 0,04 0,06 0,05 0,08 0,00 kg/obyv./ rok 0,15 0,24 0,18 0,31 0,00 Ostatní odpady t/rok 7 625,98 8 885,98 7 974,70 7 413,67 6 750,39 % 99,96 99,97 99,95 99,92 100 kg/obyv./ rok 374,76 439,25 398,16 372,00 340,33 Směsný komunální odpad t/rok 3 889,55 3 962,74 3 656,39 3 683,22 3 639,03 % 50,98 44,57 45,83 49,64 53,91 kg/obyv./ rok Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 191,14 195,88 182,55 184,82 183,47 Tabulka č. 2 udává čisté produkce obecných skupin odpadů ve městě Jirkov v letech 2011 až 2015. Množství všech odpadů se od roku 2010 pohybuje v rozmezí 6,7 8,9 tisíc tun za jeden kalendářní rok. Nejvyšší hodnota produkce byla zjištěna v roce 2012 (8 891 tun), naopak nejnižší produkci ve městě Jirkov zaznamenáváme v roce 2015 (6 750 tun). Značný rozdíl v množství odpadů mezi roky 2014 2015 ovlivnila zejména produkce biologicky rozložitelných odpadů, objemného odpadu a odpadu stavebního. Důvodem poklesu produkce bylo snížení vývozů velkokapacitních kontejnerů (ze dvou vývozů za víkend na jeden vývoz za víkend). Dále probíhalo soustavné informování a upozorňování, že do nádob na biologické odpady patří především BRKO a teprve poté bioodpady ze zahrádek. 13

Souhrnné produkce u kategorie nebezpečných odpadů se drží v posledních letech na podobné hodnotě (3 6 tun ročně). Výkyv zaznamenáváme mezi roky 2014 2015, kdy v roce 2014 vystoupala produkce na hodnotu 6 tun a v roce 2015 není produkce nebezpečných odpadů žádná. Důvodem je nárůst odpadu 18 01 03. V produkci směsného komunálního odpadu se město Jirkov pohybuje velice vyrovnaně v rozmezí 3,6 3,9 tisíc tun za jeden kalendářní rok (minimum v roce 2015 3 639 tun, maximum v roce 2012 3 971 tun). Grafické znázornění celkových produkcí základních skupin odpadů (tj. všech, ostatních, nebezpečných a směsného komunálního) ve městě je vyjádřeno v grafu číslo 1. Graf číslo 2 uvádí znázornění produkce veškerých odpadů vzniklých na území MJ a v grafu číslo 3 je graficky vyjádřena produkce komunálních odpadů. Tabulka 2 Celková produkce odpadů v letech 2011 2015 Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady [ t/rok] [ t/rok] [ t/rok] [ t/rok] 2011 7 629,07 3,0858 7 625,98 3 889,55 2012 8 890,87 4,8908 8 885,98 3 962,74 2013 7 978,31 3,6037 7 974,70 3 656,39 2014 7 419,84 6,1706 7 413,67 3 683,22 2015 6 750,39 0,000 6 750,39 3 639,03 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Graf 1: Celkové produkce obecných skupin odpadů v letech 2011 2015 10 000,00 9 000,00 8 000,00 7 000,00 6 000,00 5 000,00 4 000,00 3 000,00 2 000,00 1 000,00 0,00 2011 2012 2013 2014 2015 Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady 14

Graf 2 Produkce všech odpadů ve městě Jirkov v letech 2011-2015 10 000,00 9 000,00 8 000,00 7 000,00 6 000,00 5 000,00 4 000,00 3 000,00 2 000,00 1 000,00 0,00 2011 2012 2013 2014 2015 Graf 3 Produkce komunálních odpadů ve městě Jirkov v letech 2011-2015 4 500,00 4 000,00 3 500,00 3 000,00 2 500,00 2 000,00 1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 2011 2012 2013 2014 2015 15

Tabulka 3 Podíl odpadů na celkové produkci v letech 2011 2015 Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [%] [%] [%] [%] 2011 100,00 0,04 99,96 50,98 2012 100,00 0,06 99,94 44,57 2013 100,00 0,05 99,95 45,83 2014 100,00 0,08 99,92 49,64 2015 100,00 0,00 100,00 53,91 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov V tabulce číslo 3 je celková produkce odpadů ve městě Jirkov rozdělena do procentuálního vyjádření mezi odpady nebezpečné, ostatní a komunální. Celková produkce odpadů v roce 2015 je 6 750 t (100 % produkce odpadů), z toho tvoří 0,00 % (0 t) nebezpečné odpady a zbytek 100,00 % (6 750 t) tvoří ostatní odpady. Směsné komunální odpady tvoří 53,91 % (3 639 t) z celkové produkce odpadů vzniklých ve městě Jirkov v roce 2015. Tabulka 4 Produkce odpadů na obyvatele v letech 2011 2015 Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsný komunální odpad [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] 2011 374,91 0,15 374,76 191,14 2012 439,49 0,24 439,25 195,88 2013 398,34 0,18 398,16 182,55 2014 372,31 0,31 372,00 184,82 2015 340,33 0,00 340,33 183,47 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Tabulka číslo 4 uvádí přehledný výčet produkcí odpadů na jednoho obyvatele ve městě Jirkov. Jeden obyvatel města Jirkov v roce 2015 vyprodukoval průměrně 340 kg odpadů, z toho je veškerý odpad kategorie ostatní, nebezpečný odpad se v tomto roce nevyskytoval (v předchozích letech je produkce NO zanedbatelná). Ze statistických dat dále vyplývá, že každý občan v roce 2015 ve městě Jirkov vyprodukoval průměrně 183 kg směsného komunálního odpadu (tato hodnota je ve srovnání s průměrem v České republice - 490 kg téměř trojnásobně menší). Hodnota produkce směsného komunálního odpadu na osobu ve městě Jirkov neustále klesá od roku 2011 (ze 191 kg na hodnotu 183 kg). 16

2.1 Nakládání s odpady rozdělenými do obecných skupin Nakládání s odpady na území města Jirkov odráží jednak technické a technologické podmínky ve městě, které jsou charakterizovány sítí zařízení k nakládání s odpady na území města, a také vliv faktorů řízení odpadového hospodářství jako jsou legislativní a systémové požadavky na odpadové hospodářství (například povinnosti plnění cílů plánů odpadových hospodářství jednotlivých obcí i kraje). I přes snahy dodržování hierarchie nakládání s odpady a zásad trvale udržitelného rozvoje, tvoří největší podíl v nakládání s odpady na území města skládkování a to zejména v oblasti komunálních odpadů, kdy tento podíl tvoří 100 % produkovaných komunálních odpadů. Tabulka 5 Množství a podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech 2011 2015 Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Směsné Komunální odpady [t, %] [t, %] [t, %] [t, %] 2011 2012 2013 2014 2015 6 196,4376 (81,33 %) 7 571,7643 (85,26 %) 5 473,0555 (68,59 %) 5 288,655 (71,17 %) 5 110,06 (75,70 %) 1,1076 (35,89 %) 4,2623 (87,15 %) 1,8655 (51,77 %) 0,365 (5,92 %) 0,0 (0,0 %) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 6 195,33 (81,35 %) 7 567,502 (85,26 %) 5 471,19 (68,60 %) 5 288,29 (71,23 %) 5 110,06 (75,70 %) 3 889,55 (100 %) 3 962,74 (100 %) 3 656,39 (100 %) 3 683,22 (100 %) 3 639,03 (100 %) Ve městě Jirkov je skládkováno kolem 70 80 % z celkové produkce všech odpadů vzniklých na tomto území. Skládkování u nebezpečných odpadů je různorodé z hlediska procentuálního vyjádření. Tento fakt ale nehraje velkou roli, jelikož reálné hmotnostní produkce jsou zanedbatelné a taktéž i skládkované množství z této hodnoty. Množství skládkovaného směsného komunálního odpadu se drží celé období na 100 % z celkové produkce. Graf 4 Množství skládkovaných odpadů (z celkové produkce všech odpadů) v % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2011 2012 2013 2014 2015 17

Tabulka 6: Množství nebezpečného odpadu z města Jirkov ukládaného na skládky 2011 2012 2013 2014 2015 NO (t/rok) 1,1076 4,2623 1,8655 0,365 0 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov V oblasti nebezpečných odpadů se celkové množství skládkovaných nebezpečných odpadů od roku 2012 neustále zmenšuje, až na hodnotu 0,0 tun v roce 2015. Tabulka 7 Podíl odpadů odstraněných spalováním v letech 2011 2015 Rok 2011 Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady [t, %] [t, %] [t, %] [t, %] 0,333 (0,004 %) 0,333 (10,79 %) 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) 2012 0,599 (0,007 %) 0,599 (12,25 %) 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) 2013 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) 2014 5,027 (0,068 %) 0,00 (0,0 %) 5,027 (0,068 %) 0,00 (0,00 %) 2015 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 0,00 (0,00 %) 0,00 (0,00 %) Z tabulky číslo 7 je zřejmé, že k odstraňování odpadů ve městě Jirkov se minimálně používá metoda spalování. Tato skutečnost souvisí s nepřítomností většího zařízení pro spalování odpadů na území kraje a je ovlivněna tím, že osoby oprávněné k nakládání s odpady volí způsob nakládání dle svých technických, logistických a ekonomických možností. Nejvíce je tímto způsobem nakládáno s nebezpečným odpadem. V letech 2013 a 2015 tento způsob nakládání není vykazován vůbec. Tabulka 8 Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z města v letech 2011 2015 Rok separované komunální odpady a obaly [kg/obyv./rok] 2011 10,68 2012 10,87 2013 20,38 2014 12,79 2015 19,29 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 18

Ve městě Jirkov se v roce 2015 odděleně vytřídilo 19,29 kg separovaných komunálních odpadů a obalů na jednoho občana. Toto množství se po sledované období pohybuje v rozmezí 10 20 kg/obyvatele/1 rok. Do statistiky jsou zahrnuty plastové, skleněné, papírové, dřevěné, kompozitní obaly a textil. Nejsou zahrnuty BRO a objemný odpad. 2.2 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad (20 03 01) tvoří v celorepublikovém průměru nejvýznamnější složku komunálních odpadů. Jedná se o odpad, který zůstává po oddělení využitelných složek a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Také ve městě Jirkov tvoří jeho produkce významný podíl z celkového spektra produkovaných odpadů. Produkce směsného komunálního odpadu ve městě Jirkov si drží stálé hodnoty (průměr cca 3 750 tun). Zvláštností systému sběru směsného komunálního odpadu ve městě je nulové zapojení živnostníků do obecního systému sběru SKO. Tabulka č. 9 zobrazuje předchozí text v číselné podobě, grafické vyjádření produkce směsného komunálního odpadu je v grafu číslo 5. Jediným způsobem nakládání s tímto odpadem je ve městě Jirkov skládkování (tabulka číslo 10). Tabulka 9 Produkce směsného komunálního odpadu na území města Jirkov v období 2011-2015 (v tunách) Směsný komunální odpad 2011 2012 2013 2014 2015 3 889,55 3 962,74 3 656,39 3 683,22 3 639,03 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Tabulka 10 Způsoby nakládání se směsným komunálním odpadem na území města Jirkov v letech 2011 2015 (v tunách) Druh nakládání 2011 2012 2013 2014 2015 Skládkování 3 889,55 3 962,74 3 656,39 3 683,22 3 639,03 Spalování na pevnině 0 0 0 0 0 Využití na rekultivaci skládek 0 0 0 0 0 Prodej odpadu jako druhotné suroviny Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 0 0 0 0 0 19

Graf 5 Produkce směsného komunálního odpadu na území města Jirkov v období 2011 2015 (v tunách) 4 500,00 4 000,00 3 500,00 3 000,00 2 500,00 2 000,00 1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 2011 2012 2013 2014 2015 2.2.1 Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou odpady, které jsou schopny anaerobního nebo aerobního rozkladu a pocházejí od občanů. Do výpočtu produkce biologicky rozložitelného odpadu se zahrnují následující druhy odpadů uvedených v tabulce číslo 11. V následující tabulce číslo 12 jsou uvedeny hodnoty produkce jednotlivých odpadů BRKO, jedná se o čisté produkce, které nejsou upraveny dle koeficientu rozložitelnosti. Tabulka 11 Odpady zahrnuté do výpočtu produkce BRKO Zdroj: MŽP 20 01 01 Papír a lepenka 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 10 Oděvy 20 01 11 Textilní materiály 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků 20 03 01 Směsný komunální odpad 20 03 02 Odpad z tržišť 20 03 07 Objemný odpad Největší množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu tvoří směsný komunální odpad, objemný odpad a biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků). Podrobněji podává informace tabulka následující tabulka. 20

Tabulka 12 Produkce odpadů patřících do BRKO za roky 2011-2015 ve městě Jirkov Katalogové číslo Název druhu Produkce (t) 2011 2012 2013 2014 2015 20 01 01* Papír a lepenka 78,79 72,81 129,969 104,397 151,502 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 20 01 10 Oděvy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 20 01 11 Textilní materiály 15,843 12,096 12,576 18,721 20,439 20 01 38 20 02 01 20 03 01 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) Směsný komunální odpad 74,11 9,35 106,87 315,11 292,89 1 062,69 928,96 1 697,17 1201,52 735,48 3 889,55 3 962,74 3 656,39 3 683,22 3 639,03 20 03 02 Odpad z tržišť 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 20 03 07 Objemný odpad 1 880,38 3 410,302 1 701,66 1 315,98 1 276,85 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov *Do této statistiky jsou zakomponovány i odpady ze skupiny 15 01 V rámci nakládání s odpady patřících do BRKO je snahou všechny odpady a v co největší míře materiálově využívat. Tento předpoklad je 100 % plněn u všech druhů odpadů kromě směsného komunálního odpadu (SKO) a objemného odpadu (OO), se kterými je nakládáno způsobem skládkování. Skládkování SKO a OO poté zvyšují množství BRKO ukládaných na skládky. Stěžejním cílem POH je snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních. Z této definice nám plyne konečná hodnota pro rok 2020 a ta je 52 kg na obyvatele za 1 rok. V roce 2015 se dle výpočtů ve městě Jirkov ukládá 163 kg/obyvatele/rok, hodnota je trojnásobně vyšší než cílová hodnota v roce 2020. Uvádíme tuto statistiku za období 2011 2015: rok 2011-188,78, rok 2012-234,18, rok 2013-175,62, rok 2014-165,76, rok 2015-163,12. Druhým hmotnostně nejvýznamnější odpadem je biologicky rozložitelný odpad. Město napomáhá efektivnímu fungování systému sběru BRO a BRKO pravidelným informováním občanů o možnostech a pravidlech separace, umístění stávajících nádob a kontejnerů pro sběr. Město dle svých finančních možností neustále rozšiřuje počty nádob do určených míst, tak aby více zpřístupnila a snížila docházkovou vzdálenost pro občany. Počet nádob je také rozšiřován dle zájmu obyvatel z vilové zástavby a je snahou rozšiřovat i nádoby v ostatních plochách města (centrum, sídliště). 21

Počet nádob BRKO 2011 2012 2013 2014 2015 120 litrů 200 300 301 304 376 1 100 litrů 17 24 24 24 24 2,5 m 3 18 31 31 31 31 2.2.2 Materiálově využitelné složky komunálních odpadů Materiálově využitelné složky komunálních odpadů tvoří odpady, které jsou odděleně sbírány v rámci komunálního sběru v obcích. Patří sem papír a lepenka, sklo, textil, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad, železné a neželezné kovy. Tabulka číslo 13 podrobně popisuje jednotlivé produkce zmíněných druhů odpadu za roky 2011 až 2015. Mezi složky s největším množstvím patří biologicky rozložitelný odpad. Tabulka 13 Produkce materiálově využitelných složek komunálních odpadů v letech 2011-2015 ve městě Jirkov Kód odpadu Název odpadu Produkce (t) (2011) Produkce (t) (2012) Produkce (t)(2013) Produkce (t) (2014) Produkce (t) (2015) 20 01 01* Papír a lepenka 78,79 72,81 129,969 104,397 151,502 20 01 02* Sklo 66,32 66,36 89,879 44,59 97,209 20 01 11 Textilní materiály 15,843 12,096 12,576 18,721 20,439 20 01 39* Plasty 54,37 67,70 103,48 79,766 113,546 20 01 40 Kovy 0 0 0 0 0 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov *Do této statistiky jsou zakomponovány i odpady ze skupiny 15 01 1 062,69 928,96 1697,17 1201,52 735,48 Nejčastěji separované složky jako je papír, sklo a plasty jsou využity způsobem recyklace (materiálově). Tento trend naplňuje dlouhodobý cíl POH ČR a POH Ústeckého kraje: Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností. V roce 2015 můžeme tvrdit, že všechny složky jsou 100 % určeny a odváženy k materiálovému využití, dle údajů z odborné společnosti zajišťující sběr a nakládání se složkami separovaného sběru. Rozšíření separovaného sběru o složku kovy na separačních hnízdech se nepředpokládá (riziko devastování a vybírání nádob a následné odnášení do výkupen). Město bude využívat nadále pro sběr kovů sběrný dvůr města. I přes tento fakt se doporučuje provedení analýzy k realizaci odděleného sběru kovových odpadů do r. 2018 (porovnání způsobů sběru a separace, donáškové vzdálenosti, finanční porovnání variant, rizika, výhody) a definitivně rozhodnout až na základě výsledků analýzy. 22

Analýza stavu separace ve vztahu k počtu nádob na separované složky SKO: Počet nádob 2011 2012 2013 2014 2015 Papír 102 105 110 110 107 Plast 107 111 117 119 116 Sklo 75 78 79 95 98 Jak je vidět z vývoje počtu sběrných nádob na materiálově využitelné složky komunálních odpadů, město každoročně zefektivňuje sběr rozšiřováním sběrných míst a tím i množství produkce těchto složek. Pozitivní vývoj je možno spatřit i z pohledu na finanční odměny společnosti EKO-KOM. Viz analytická část kapitola 6. Vývoj odměn za separovaný sběr je následující: rok 2011 (443.815 Kč), rok 2012 (377.749 Kč), rok 2013 (486.128 Kč), rok 2014 (867.551 Kč), rok 2015 (1.034.248 Kč). 2.2.3 Nebezpečné odpady Celková produkce nebezpečných odpadů s možností výskytu v komunálním odpadu, jak ukazuje tabulka č. 14, se v posledních letech pohybuje od 2,1 do 4,9 t/rok. Největší procento tvoří 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť. Ostatní druhy nebezpečných odpadů vznikají velice málo a nahodile. Názvy jednotlivých nebezpečných odpadů jsou v tabulce pro přehlednost zkráceny. Grafické znázornění celkové produkce NO je provedeno v grafu číslo 6. Tabulka 14 Produkce nebezpečných odpadů ve městě Jirkov za roky 2011-2015 Kód odpadu Název odpadu Produkce (t) (2011) Produkce (t) (2012) Produkce (t) (2013) Produkce (t) (2014) Produkce (t) (2015) 13 02 08 15 01 10 15 01 11 15 02 02 Motorové, přev. a maz. oleje Obaly (znečištěné) Kovové (znečištěné) Tkaniny a oděvy (zneč.) 0,504 0 1,0792 0,639 0 0,3449 3,7963 1,8565 0,365 0 0 0 0 0 0 0,022 0,366 0,009 0 0 20 01 13 Rozpouštědla 0 0,23 0 0 0 20 01 14 Kyseliny 0 0 0 0 0 20 01 15 Zásady 0 0 0 0 0 20 01 17 Fotochemikálie 0 0 0 0 0 23

20 01 19 Pesticidy 0 0 0 0 0 20 01 21 Zářivky (rtuť) 0,0783 0 0,574 3,44 0 20 01 23 Zařízení s CFC 0 0 0 0 0 20 01 26 Olej a tuk 0 0 0 0 0 20 01 27 Barvy, tiskařské barvy, lepidla 0,727 0,1 0 0 0 20 01 31 Cytostatika 0 0 0 0 0 20 01 32 Léčiva 0,333 0,369 0 0 0 20 01 33 Baterie a akumulátory 0,0934 0,0295 0,085 0 0 20 01 35 OEEZ 0 0 0 0 0 20 01 37 Dřevo 0 0 0 0 0 CELKEM 2,1026 4,8908 3,6037 4,444 0 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Graf 6 7 Celková produkce nebezpečných odpadů ve městě Jirkov za roky 2011 2015 (v tunách) 6 5 4 3 2 1 0 2011 2012 2013 2014 2015 24

2.2.4 Živnostenské odpady Živnostenský odpad je ve své podstatě komunální odpad, jehož producentem není obec, ale právnické a fyzické osoby při nevýrobní činnosti, které provozují svojí činnost na území obcí. Tyto subjekty patří zpravidla do skupiny drobných živnostníků a legislativa odpadového hospodářství jim umožňuje zapojení do systémů nakládání s odpady obcí. Produkce živnostenských odpadů tvořená směsným komunálním odpadem produkovaná firmami zapojených do systémů nakládání s odpady města Jirkovu tvoří hodnotu 0. Do systému nejsou zapojeni žádní živnostníci podnikající na území města Jirkov. Obecně závazná vyhláška města toto zapojení do systému nezakazuje, ale město Jirkov, na základě oboustranné dohody s možným zájemcem o zapojení do systému obce, doporučí uzavření vlastní smlouvy se svozovou společností. Město Jirkov si je vědomo komplikací, které toto zapojování drobných živnostníků způsobovalo v minulých letech, kdy se tvořily obrovské dluhy vůči městu pro neplnění finančního plnění plynoucího z uzavřených smluv. Proto město zapojování živnostníků do systému svozu odpadů nepodporuje. Tabulka 15 Produkce živnostenských odpadů (směsného komunálního odpadu) ve městě Jirkov v letech 2011-2015 (v tunách) Směsný komunální odpad 2011 2012 2013 2014 2015 Firmy 0 0 0 0 0 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 25

2.3 Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelný odpad (BRO) jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Definice biologicky rozložitelných odpadů (BRO) byla převzata z přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. BRO je tvořen odpady následujících katalogových čísel: 02 01 01; 02 01 03; 02 01 06; 02 01 07; 02 02 01; 02 02 03; 02 02 04; 02 03 01; 02 03 04; 02 03 99; 02 03 05; 02 04 01; 02 04 03); 02 05 01; 02 05 02; 02 06 01; 02 06 03; 02 07 01; 02 07 02; 02 07 04; 02 07 05; 03 01 01; 03 01 05; 03 03 01; 03 03 07; 03 03 08; 03 03 09; 03 03 10; 03 03 11; 04 01 01; 04 01 07; 04 02 10; 04 02 20; 04 02 21; 04 02 22; 15 01 01; 15 01 03; 16 03 06; 17 02 01; 19 05 03; 19 06 03; 19 06 04; 19 06 05; 19 06 06; 19 08 05; 19 08 09; 19 08 12; 19 08 14; 19 09 01; 19 09 02; 19 09 03; 19 12 01; 19 12 07; 20 01 01; 20 01 08; 20 01 10, 20 01 11, 20 01 25, 20 01 38, 20 02 01, 20 03 02, 20 03 04, 20 03 07. Produkce biologicky rozložitelných odpadů na území Města Jirkov se dlouhodobě pohybují mezi hranicí 2 500 3 150 tun ročně. Největší hodnota byla zjištěna v roce 2014, kdy hodnota činila 3 148 tun za rok. Přesné informace jsou uvedeny v tabulce číslo 16 a grafická podoba dat je znázorněna v grafu číslo 7. Tabulka 16: Produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech 2011-2015 ve městě Jirkov (v tunách) (tuny/rok) 2011 2012 2013 2014 2015 Biologicky rozložitelný odpad 3 111,813 4 435,018 3 720,455 2 963,128 2 477,761 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Graf 7 Produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech 2011-2015 ve městě Jirkov (v tunách) 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2011 2012 2013 2014 2015 26

Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Nejčastějšími způsoby nakládání se vzniklým biologicky rozložitelným odpadem na území Města Jirkov za roky 2011-2015 je kompostování, skládkování a jiné způsoby materiálového využití. Největší podíl vždy tvoří skládkování, tento způsob nakládání zahrnuje pouze objemný odpad, pro který město nenašlo jiný způsob nakládání. V nakládání s názvem biologická úprava či jiné materiálové využití odpadu jsou zahrnuty pouze papírové a lepenkové obaly, dřevo, dřevěné obaly a textilní materiály. Pozitivem je snižující se množství skládkovaného BRO od roku 2012. Tabulka 17 Nejčastější způsoby nakládání s BRO Druh nakládání 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Kompostování 1 062,69 928,96 1 697,17 1 201,52 735,48 Biologická úprava či jiné materiálové využití 168,743 94,256 321,625 445,628 464,831 Skládkování 1 880,38 3 410,302 1 701,66 1 315,97 1 276,85 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 27

2.4 Stavební a demoliční odpady Stavební a demoliční odpady tvoří malou část z celkové produkce všech odpadů vznikajících na území Města Jirkov. Jejich množství je ovlivněno především menšími investicemi do nových staveb, silnic a dálnic na dotčeném území. Jednotlivé produkce za sledované období jsou velice nevyrovnané a nárazové, hodnoty se pohybují od minima v roce 2011 (66 tun) po maximum v roce 2014 (413 tun). Důvody pro tyto skoky v nevyrovnaných produkcích jsou momentální stavební a demoliční práce ve městě Jirkov. Podrobnější informace o množství produkce naznačuje tabulka číslo 18. Podíl z celkového množství všech odpadů vyprodukovaných na území kraje ukazuje graf č. 8. Tabulka 18 Produkce stavebních a demoličních odpadů, znázornění podílu na celkové produkci odpadů ve městě Jirkov v letech 2011 2015 Rok Celková produkce všech odpadů ve městě [t/rok] Stavební a demoliční odpady [t/rok] 2011 7 629,07 65,99 2012 8 890,87 173,74 2013 7 978,31 256,98 2014 7 419,84 413,24 2015 6 750,39 185,88 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Graf 8 Produkce stavebních a demoličních odpadů, znázorněn podíl na celkové produkci odpadů ve městě Jirkov v letech 2011-2015 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2011 2012 2013 2014 2015 Stavební a demoliční odpady Všechny odpady 28

Stavební a demoliční odpady v posledních letech tvoří max. 5,6 % celkové produkce odpadů na území města Jirkov. Tabulka 19 Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů ve městě Jirkov v letech 2011-2015 Rok Stavební a demoliční odpady [%] 2011 0,86 2012 1,95 2013 3,22 2014 5,57 2015 2,75 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Míra recyklace (materiálové využití) stavebních odpadů ve městě Jirkov je v posledních letech dostačující a od roku 2012 do roku 2015 je plněn cíl recyklace v míře 70 %, který vyplývá z indikátorů POH ČR a POH Ústeckého kraje. Zde jsou uvedeny přesná procenta materiálového využití stavebních a demoličních odpadů: rok 2011 64 %, rok 2012-75 %, rok 2013-95 %, rok 2014-80 %, rok 2015-100 %. Město Jirkov v rámci veřejných výběrových řízení a následně uzavíraných smluv se stavebními společnostmi požaduje minimalizaci vzniku stavebních a demoličních odpadů, povinné používání stavebních materiálů v podobě recyklátů či upravených stavebních a demoličních odpadů splňujících požadované stavební normy, které se používají jako náhrada za přírodní zdroje v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů. Tato preventivní opatření jsou požadována za podmínky technicko-ekonomické proveditelnosti předmětu stavby a výsledném efektu tohoto opatření. 29

2.5 Obaly a obalové odpady Obaly a obalové odpady jsou skupinou odpadů vznikajících z obalových materiálů různých výrobků (především papír, sklo, plasty, kompozity a kov). V posledních letech se na území města Jirkov produkují v největší míře především papírové a lepenkové obaly, dále plastové obaly a obaly ze skla. Podrobný rozpis dle druhů a názvů jednotlivých odpadů je uveden v tabulce číslo 20. Tabulka 20 Produkce obalů a obalových odpadů ve městě Jirkov za roky 2011-2015 (v tunách) Katal. číslo Kat. 150101 O 150101 N Název odpadu Papírové a lepenkové obaly Papírové a lepenkové obaly 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] 80,29 74,31 129,969 104,397 151,502 0 0 0 0 0 150102 O Plastové obaly 55,07 68,4 103,48 79,766 113,546 150102 N Plastové obaly 0 0 0 0 0 150103 O Dřevěné obaly 0 0 72,21 7,4 0 150103 N Dřevěné obaly 0 0 0 0 0 150104 O Kovové obaly 0 0 0 0 0 150104 N Kovové obaly 0 0 0 0 0 150105 O Kompozitní obaly 2,016 0,96 0 0 0 150105 N Kompozitní obaly 0 0 0 0 0 150106 O Směsné obaly 0 0 0 0 0 150106 N Směsné obaly 0 0 0 0 0 150107 O Skleněné obaly 66,32 66,36 89,879 44,59 97,209 150107 N Skleněné obaly 0 0 0 0 0 150109 O Textilní obaly 0 0 0 0 0 150110 N Obaly obsahující zbytky nebezpečných 0,3449 3,7963 1,8565 0,365 0 látek 150111 N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu 0 0 0 0 0 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 30

2.6 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou jedním z odpadů, který podléhá povinnosti zpětného odběru. Jedná se o odpad elektrospotřebičů a jejich částí, elektrických a elektronických součástek. Tento odpad vykazuje některé nebezpečné vlastnosti a je s ním i podle toho nakládáno. Za tabulky č. 21 je zřejmé, že na území města Jirkov neexistuje produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení v odpadovém režimu. Tato skutečnost je dána přenesením povinností na povinné osoby v rámci zpětného odběru výrobků. Data o zpětně odebraných zařízeních nejsou k dispozici. Tabulka 21 Produkce elektrických a elektronických zařízení v letech 2011 2015 na území města Jirkov Kat.č. 20 01 35 20 01 36 Název odpadu Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2.7 Odpadní baterie a akumulátory Baterie a akumulátory jsou další ze skupin výrobků podléhajících režimu zpětného odběru. Autorizovanou společností pro zabezpečení zpětného odběru je společnost ECOBAT s. r. o., která na území města Jirkov aktivně působí. Produkce baterií a akumulátorů se objevuje pouze do roku 2013. Velké množství baterií je sbíráno prostřednictvím Recyklohraní ve školách a školkách. Zbylá část baterií je odevzdávána do sběrných boxů společnosti Ecobat s.r.o. Data o zpětném odběru nejsou k dispozici. Tabulka 22 Produkce odpadních baterií a akumulátorů (v tunách / rok) Katal. číslo Kat. Název odpadu 2011 [kg] 2012 [kg] 2013 [kg] 2014 [kg] 2015 [kg] 200133 N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 93,4 29,5 85,0 0,0 0,0 31

2.8 Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Autovrak je každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem dle 3 Zákona o odpadech. Autovraky jsou další z výrobků podléhajících zpětnému odběru. Produkce tohoto odpadu nebyla v daném období na území města evidována. 2.9 Odpadní pneumatiky Použité pneumatiky jsou poměrně problematickým odpadem. Pozitivní vliv na tok těchto odpadů mělo zavedení povinnosti zpětného odběru pro pneumatiky a přenesení povinností na odpovědné osoby. Do produkce odpadních pneumatik se počítá jak produkce A00, tak i produkce získaná zpětným odběrem (BN 30). Ve sledovaném období se produkce odpadních pneumatik pohybovala v rozmezí 20 50 tun za jeden rok. Nejnižší hodnotu zaznamenáváme v roce 2012 (20 tun) a nejvyšší produkce byla v roce 2013 (48 tun). Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny v tabulce číslo 23 a grafická podoba je v grafu číslo 9. Jediným způsobem zpracování odpadních pneumatik na území města Jirkov je jejich energetické využití v cementárnách. Nakládání s odpadními pneumatikami uvádí tabulka číslo 24. Tabulka 23 Produkce odpadních pneumatik za období 2011-2015 ve městě Jirkov (tuny / rok) 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Odpadní pneumatiky 24,714 19,64 48,197 26,54 43,38 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov Tabulka 24 Způsoby nakládání s odpadními pneumatikami Druh nakládání 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Energetické využití v 24,714 19,64 48,197 26,54 43,38 cementárně Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 32

Graf 9: Produkce odpadních pneumatik za období 2011-2015 ve městě Jirkov (v tunách) 60 50 40 30 20 10 0 2011 2012 2013 2014 2015 2.10 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Na území města Jirkov není vykazován odpad tohoto druhu. 2.11 Odpadní oleje S odpadními oleji je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. V roce 2015 byla produkce odpadních olejů nulová (i se započtením produkce evidované pod kódem BN30 - zpětný odběr). V ostatních letech sledovaného období se produkce pohybovala vždy kolem 1 tuny za rok, tato množství jsou velice zanedbatelná v rámci celkové produkce odpadů ve městě. Podrobněji jsou hodnoty uvedeny v tabulce číslo 25. Tabulka 25 Produkce odpadních olejů za období 2011-2015 ve městě Jirkov 2011 [t] 2012 [t] 2013 [t] 2014 [t] 2015 [t] Odpadní oleje 200126, 130206, 130208 0,504 0,0 1,0792 0,639 0,0 Zdroj: Hlášení o produkci a nakládání s odpady města Jirkov 33

Graf 10 Produkce odpadních olejů za období 2011-2015 ve městě Jirkov (v tunách) 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2011 2012 2013 2014 2015 2.12 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Na území města Jirkov nebyl v letech 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 vykazován žádný odpad z kategorie odpadů ze zdravotnické a veterinární péče. 34

3. Zařízení pro nakládání s odpady Na území města Jirkov a v jeho správním území je v současné době zpracování POH evidováno 7 stacionárních zařízení, která od Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Ústeckého kraje obdržela souhlas s provozem zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o Odpadech. Seznam je k dispozici na webových stránkách kraje. Seznam je pravidelně aktualizován a jeho aktuální znění ke dni zpracování POH města Jirkov (16. 05. 2016) je uvedeno zde: Tabulka 26 Seznam stacionárních zařízení působících na území města Jirkov Název IČO Adresa Druh nakládání Krušnohorské služby a.s. 274 94 080 Březenec 704, Jirkov provoz sběrný dvůr Antonín Čerňanský 867 17 405 Chomutovská ul. (areál bývalé pily), Jirkov drcení plastů, sběr odpadů kovy, obaly Štěpinová Jaroslava 49 87 9421 Mostecká 276, Jirkov sběr a výkup kovů a obalů Jabůrek Arnošt 482 95 647 Mostecká ulice (Nová Farma) sběr a výkup kovových odpadů EXO INFO s.r.o. 627 40 610 Mostecká 1180, Jirkov sběr a výkup kovů a baterií SČVK a.s. 490 99 451 Palackého ulice (úpravna vody), Jirkov AeskuLab k.s. 604 70 488 Osvobození 1138, Jirkov biodegradace odpadů sběr NO odpady ze zdravotnictví Z výše uvedeného seznamu vyplývá, že na území města Jirkov je v současné době provozován jeden sběrný dvůr, který je důležitým centrálním prvkem systému odpadového hospodářství města. Do správního území města zasahuje lokalita skládky Vysoká Pec (provozovatelem je společnost Marius Pedersen a.s., GPS: 50 30'47.974"N 13 29'34.174"E), která má v současné době povolení k provozování recyklace stavebních odpadů, využívání odpadů k terénní úpravě skládky. Identifikační kód CZU00572 IČ provozovatele 42194920 Název provozovatele Marius Pedersen a.s. ZÚJ provozovatele 563501 Ulice skládka S-OO1, S-OO3 PSČ 43159 Obec Vysoká Pec Společnost Krušnohorské služby provozuje sběrný dvůr, vybavený skladem nebezpečných odpadů v areálu Krušnohorských služeb a.s. 35

Sklad nebezpečných odpadů Nachází se v areálu Krušnohorských služeb a.s., provozní doba je stejná jako u sběrného dvora a lze zde předat nebezpečné složky komunálního odpadu jako např.: - vyřazená zařízení obsahující CFC (chladničky, mrazničky), - vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky (např. rtuťové přepínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo...), - zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, - vyřazené léky, - barvy, tiskařské barvy, - lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky, - rozpouštědla, - kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, detergenty, - baterie, - olověné akumulátory, - olejové filtry, - motorové a převodové oleje, - plastové a kovové obaly se zbytkem škodlivin, - sorbenty, upotřebené čistící tkaniny. 36

4. Management odpadového hospodářství Základním koncepčním dokumentem v řízení odpadového hospodářství v uplynulém období byl Plán odpadového hospodářství Města Jirkov na období 2011 2015. Ten stanovil prioritní cíle v oblasti odpadového hospodářství na území obce a rozpracoval je do konkrétních opatření. Míra plnění stanovených cílů byla pravidelně v ročních intervalech vyhodnocována. K vyhodnocení byla stanovena Soustava indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství města Jirkov. Město Jirkov pravidelně zpracovávalo vyhodnocení plnění cílů POH a zveřejňovalo jej na svých webových stránkách. Dalším stěžejním dokumentem odpadového hospodářství na úrovni města je Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem č. 2/2006, která stanovuje základní pravidla systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Jirkov a určuje místa k odkládání odpadů. Dále upravuje nakládání se stavebním odpadem. Navazujícím dokumentem je Vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů č. 10/2012 a na ní navazující změny (poslední změna 1/2015). Místní poplatek za služby spojené se sběrem, svozem komunálního odpadu je stanoven na hodnotu 508 Kč/1 občan. Vybrané části systému odpadového hospodářství města Jirkov jsou zabezpečovány společností Krušnohorské služby a.s. Město Jirkov má 49 % podíl akcií ve společnosti. Kompletní služby, kde zajišťují svoz a uložení KO na skládku, sběr nebezpečných odpadů, strojní úklid komunikací, zimní údržba komunikací, údržba veřejného osvětlení, oprava komunikací a chodníků, správa místních komunikací, správa a údržba dešťové kanalizace, svoz, třídění a odstraňování komunálních odpadů pro obyvatele na území města, svoz, třídění a odstraňování komunálních odpadů pro právnické a podnikatelské subjekty a jiné obce. Sběr komunálního odpadu probíhá do nejrůznějších nádob (od 110 litrů do 1 100 litrů). Svoz komunálního odpadu probíhá až 3 x týdně ze sídlištní zástavby (případně dle aktuální potřeby), v zástavbě rodinných domů probíhá svoz 1 x týdně. Sběr komunálního odpadu je většinou spojen se sběrem separovaných složek (plast + tetra-pack, sklo, papír). Na území města je provozováno 105 separačních míst (hnízd), které zahrnují 107 nádob na sběr papíru (svoz 1 x týdně), 116 nádob na sběr plastů (svoz 1 x týdně) a 98 nádob na sběr skla (svoz 1 x za 45 dní). Počet nádob na komunální odpady a na separovaný sběr je pravidelně rozšiřován na základě požadavků občanů a ekonomických možností města. Separované složky komunálního odpadu (sklo, papír, plast) jsou sváženy na dotřiďovací linku, kterou zajišťuje společnost ECOSELECT. Zabezpečení systému sběru směsných komunálních odpadů je zajišťováno specializovanou odpadovou společností, stejně jako je tomu u svozu využitelných složek odpadů. Na území města Jirkov probíhá sběr a svoz biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Pro sběr jsou určeny nádoby, které se liší svým objemem a místem, kde sběr probíhá: 37

- Nádoby o objemu 120 litrů (především sběr z vilové zástavby) 376 kusů - Nádoby o objemu 1 100 litrů (sídliště a jiné plochy města) 24 kusů - Nádoby (kontejnery) o objemu 2,5 m 3 (pouze v období březen až listopad) 31 kusů Péči o městskou zeleň zajišťuje společnost ONZA a.s., jedná se o výhradní společnost ve vlastnictví města Jirkov. Odpad společnosti tvoří část produkce města Jirkov. Sběr a svoz velkoobjemového odpadu z území města Jirkov probíhá jednou za měsíc. Občané jsou pravidelně informováni o možnosti shromažďování objemných odpadů na jednotlivých stanovištích. Ke shromažďování objemných odpadů mohou občané města využít také sběrný dvůr. Od poloviny prosince do začátku ledna jsou přistavovány na určená stanoviště takzvané vánoční kontejnery. Ty slouží k mimořádnému odvozu odpadů v době vánočních svátků, protože v tuto dobu je zvýšená produkce odpadů od občanů. V rámci systému odpadového hospodářství města je provozován jeden sběrný dvůr. Provozovatelem je společnost Krušnohorské služby a.s. Sběrný dvůr funguje na základě platného provozního řádu a přijímá kompletní škálu odpadů od občanů města. Jsou přijímány základní skupiny nebezpečných odpadů, dále stavební odpady, objemné odpady, a biologicky rozložitelné odpady. Celkový výčet je uveden zde: Tabulka 27 Výčet odpadů přijímaných na sběrném dvoře Jirkov Kód Kategorie 130110 N Nechlorované hydraulické minerální oleje 130111 N Syntetické hydraulické oleje 130113 N Jiné hydraulické oleje Název odpadu 130205 N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 130206 N Syntetické motorové, převodové a mazací oleje 130208 N Jiné motorové, převodové a mazací oleje 150101 O Papírové a lepenkové obaly 150102 O Plastové obaly 150110 N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 150202 N Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 160103 O Pneumatiky 160107 N Olejové filtry 160111 N Brzdové destičky obsahující asbest 160113 N Brzdové kapaliny 160114 N Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky 160117 O Železné kovy 160118 O Neželezné kovy 160601 N Olověné akumulátory 170101 O Beton 170102 O Cihly 170103 O Tašky a keramické výrobky 170107 O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 38

170401 O Měď, bronz, mosaz 170402 O Hliník 170403 O Olovo 170404 O Zinek 170405 O Železo a ocel 170406 O Cín 170407 O Směsné kovy 170411 O Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10 200101 O Papír a lepenka 200102 O Sklo 200108 O Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 200113 N Rozpouštědla 200121 N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 200123 N Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 200132 N Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31 200133 N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 200136 O Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 200138 O Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 200139 O Plasty 200140 O Kovy 200201 O Biologicky rozložitelný odpad 200202 O Zemina a kameny 200203 O Jiný biologicky nerozložitelný odpad 200301 O Směsný komunální odpad 200302 O Odpad z tržišť 200303 O Uliční smetky 200306 O Odpad z čištění kanalizace 200307 O Objemný odpad Sběrný dvůr má navázanou spolupráci s kolektivními systémy, které zabezpečují povinnosti zpětného odběru pro vybrané výrobky (Asekol, Elektrowin, Ekolamp a Ecobat). Zároveň je zde možnost odkládání využitelných složek komunálních odpadů. 39

5. Porovnání zjištěných údajů s cíli Závazné části POH ÚK Komunální odpady Název cíle Hodnota stav Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje (od roku 2016). Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. - plněno rok 2015 100 % (kap. 2.2.2 Analytické části) plněno č. Zásada Stav Popis 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů. V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou. Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje pro komunální odpady. Obec je povinna dodržovat hierarchii nakládání s odpady, tedy především přednostně nabízet odpady k recyklaci, poté k jinému využití a pouze v případě, že odpady není možné využít, předávat je k odstranění. Od této hierarchie je možné se odchýlit jen v odůvodněných případech v souladu s platnou legislativou. Upřednostňovat environmentálně přínosné, ekonomicky a sociálně únosné technologie zpracování komunálních odpadů. Zachovat a rozvíjet spoluúčast a spolupráci s producenty obalů a dalšími výrobci podle principu znečišťovatel platí a rozšířené odpovědnosti výrobce na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití příslušných složek plněno Tříděný sběr kovů probíhá na sběrném dvoře. plněno ---- plněno Tříděný sběr kovů probíhá na sběrném dvoře. plněno ---- plněno částečně plněno částečně S odpady jako je SKO a objemný odpad, je nakládáno způsobem skládkování neexistence jiné varianty S odpady jako je SKO a objemný odpad, je nakládáno způsobem skládkování neexistence jiné varianty plněno ---- 40

8. 9. komunálních odpadů. Před změnou systému sběru a nakládání s komunálními odpady v krajském nebo obecním měřítku vždy provést důkladnou analýzu se zahrnutím environmentálních, ekonomických a sociálních hledisek a podrobit ji široké diskusi všech dotčených subjektů. Úpravu směsného komunálního odpadu tříděním lze podporovat jako doplňkovou technologii úpravy odpadů před jejich dalším materiálovým a energetickým využitím. Tato úprava nenahrazuje oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. plněno ---- neplněno veškerý SKO je skládkován, v blízkosti města neexistuje zařízení na energet. využití popřípadě na MBÚ Směsný komunální odpad Název cíle Hodnota stav Směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených, v souladu s platnou legislativou. 0 % neplněno - Odborná společnost zajišťující nakládání s SKO nenašla jiný způsob odstranění než skládkování č. Zásada Stav 1. Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu. neplněno 2. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. plněno Živnostenské odpady č. Zásada Stav 1. Poskytnout původcům živnostenských odpadů, tj. právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání produkujícím komunální odpad na území obce (živnostníci, subjekty z neprůmyslové výrobní sféry, administrativy, ze služeb a obchodu), možnost zapojení do systému nakládání s neplněno město neumožňuje zapojení pro neblahé zkušenosti z let minulých (finanční 41

2. 3. komunálními odpady v obci, pokud má obec zavedený systém nakládání s komunálními odpady se zahrnutím živnostenských odpadů. V obcích stanovit v rámci systému nakládání s komunálními odpady také systém nakládání s komunálními odpady, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Stanovit způsob sběru jednotlivých druhů odpadů, minimálně však oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelného odpadu a směsného komunálního odpadu, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Zpoplatnit zapojení podnikajících právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do obecního systému nakládání s komunálními odpady. ztráty, dluhy) neplněno neplněno BRO a BRKO Název cíle Hodnota stav Popis Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995. kg/ob./rok 2011-188,78 2012-234,18 2013-175,62 2014-165,76 2015-163,12 neplněno Příčinou je skládkování veškerého SKO a objemného odpadu č. Zásada Stav Popis 1. 2. 3. V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování. plněno ---- plněno neplněno každoroční rozšiřování počtu nádob neexistence zvýhodňujícího systému v odběru kompostu apod. 4. Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů. plněno rozšiřování počtu nádob 42

Stavební a demoliční odpady Název cíle Hodnota stav Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení). rok 2011 64 % rok 2012-75 % rok 2013-95 % rok 2014-80 % rok 2015-100 % plněno č. Zásada Stav 1. 2. Regulovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. plněno plněno 43

6. Náklady města na odpadové hospodářství 2011 2015 1. NÁKLADY (v Kč) 1. A) Sběr a svoz netříděného KO Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Svoz KO, nákup nádob, VKK, úklid stanovišť vč. manipulace na překladišti a odvoz na skládku, odpadkové koše 5 594 467 6 904 472 7 444 977 6 722 899 6 899 283 z toho: nákup odpadových nádob 114 656 nákup odpadkových košů 28 625 6 612 1 886 svoz odpadkových košů 325 280 182 993 svoz směsného odpadu 2 748 062 5 210 818 4 923 213 4 552 826 4 595 820 odpady ze hřbitovů 195 790 144 916 170 433 úklid na stanovištích u nádob 1 569 615 953 918 1 200 922 1 098 961 1 260 472 překladiště 598 893 0 svoz VKK 144 428 550 131 1 125 052 926 196 870 672 svoz VKK vánoční 64 908 Celkem náklady na netříděný KO 5 594 467 6 904 472 7 444 977 6 722 899 6 899 283 1. B) Ostatní náklady na odpady Skládkovné celkem 5 905 471 5452492 5 232 040 5 208 160 4 894 674 z toho: skládkovné ze svozu směsného odpadu 5 738 360 5 349 537 3 471 580 3 492 311 3 479 071 Skládkovné ze svozu objemného odpadu 1 636 902 1514749 1 294 578 skládkovné odpadu ze zeleně 109 430 4 026 skládkovné uliční smetky 48 704 57 700 45 607 78 176 64 403 skládkovné zemina, cihla, stavební odpad 8 977 41 229 77951 122 924 56 622 ostatní náklady: tržnice BIO svoz, pronájem sběrný dvůr 549 118 569 088 943 186 1 287 461 1 280 124 odklizení nepovolených skládek 188 999 74 753 60 309 12 909 34 563 svoz separovaného odpadu 642 295 938 004 942 440 911 049 895 052 svoz odpadu ze zeleně 904 433 817 145 1 342 375 1 662 326 1 376 444 Likvidace autovraků 0 opravy stanovišť pro nádoby údržba 19 980 33 298 86 387 28085 116814,9 zpevnění stanovišť pro odpady investice 49 723 74 631 45 694 49 243 64 527 tisk informačního letáku o odpadech 7 408 14 579 14 268,28 Celkem ostatní náklady na odpady 8 260 019 7 966 819 8 652 431 9 173 812 3 781 793,18 CELKEM NÁKLADY 13 854 486 14 871 291 16 097 408 15 896 711 15 575 750,18 44

2. PŘÍJMY Výběr poplatků od občanů 9 183 775 9 321 390 9 113 282 9 189 672 9 018 903 z toho: rekreační objekty 206 588 Ostatní trvalý pobyt 8 977 187 Odměna za třídění: EKO-KOM 443 815 377 749 486 128 867 551 1 034 248 CELKEM PŘÍJMY 9 627 590 9 699 139 9 599 410 10 057 223 10 053 151 3. Pokrytí úhrady nákladů v % 13 854 486 14 871 291 16 097 408 15 896 711 15 575 750,18 z vybraných poplatků od občanů 9.183.775,- (66 %) 9.321.390,- (62 %) 9.113.282,- (57 %) 9.189.672,- (58 %) 9.018.903 (58 %) z rozpočtu města 4.226.896,- (31 %) 5.172.152,- (35 %) 6.497.998,- (40 %) 5.839.488,- (37 %) 5.522.599 (35 %) z odměny za třídění od EKO-KOMU 443.815,- (3 %) 377.749,- (3 %) 486.128,- (3 %) 867.551,- (5 %) 1.034.248 (7 %) Místní poplatek za odpadové hospodářství je stanoven na 508 Kč za jednoho občana v obci. 45

II. Závazná část 1. Úvod závazné části Hlavním podkladem pro zpracování Plánu odpadového hospodářství města Jirkov je Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH ÚK). Závazná část Plánu odpadového hospodářství, je závazným podkladem pro budoucí utváření systému odpadového hospodářství města a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, v oblasti odpadového hospodářství v souladu s ust. 42 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ). Veškerá rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle zákona o odpadech musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství města Jirkov. Členění kapitol závazné části respektuje členění kapitol Závazné části POH ÚK. Závazná část definuje cíle a cílové hodnoty odpadového hospodářství města Jirkov a opatření pro dosažení těchto cílů. 2 Obecné zásady, cíle a opatření pro nakládání s odpady 2.1 Strategické cíle odpadového hospodářství města na období 2016-2025 1. Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. 2. Minimalizace nepříznivých účinků odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti. 4. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. 2.2 Zásady a opatření pro nakládání s odpady V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky České republiky a plnění cílů stanovených Plánem odpadového hospodářství Ústeckého kraje je třeba: 1. Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění Programu předcházení vzniku odpadů Ústeckého kraje a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2. Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. 46

3. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. 4. Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. 5. Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. 6. Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. 7. Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných odpadů. 8. U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. 9. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 10. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 11. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. Opatření 1. Evidovat a ohlašovat nakládání s odpady samostatně za každé jednotlivé zařízení k nakládání s odpady, u zařízení podléhajících integrovanému povolení samostatně za každou technickou jednotku sloužící k nakládání s odpady. 2. Důsledně kontrolovat odvádění poplatků na skládce za přijaté odpady (interval 1 x ročně) 3. Produkované stavební odpady předávat především k materiálovému využití 47

2.3 Cíle, zásady a opatření pro nakládání s vybranými druhy odpadů 2.3.1 Komunální odpady Název cíle Indikátor Vyhodnocení indikátoru Cílová hodnota a termín Opatření Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje Zavedený tříděný sběr pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů Slovní popis od 2016 4,5 Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo. Procentuální vyjádření přípravy k opětovnému použití a recyklaci u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo. 2016 46 % 2018 48 % 2020 50 % 1,2,3,6 Způsob sledování cíle bude stanoven v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie (Rozhodnutí Komise 2011/753/EU ze dne 18. listopadu 2011, kterým se zavádí pravidla a metody výpočtu pro ověření dodržování cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES). Pro cíl se navrhuje stanovení postupných hodnot v určených letech dle tab. 28. Tabulka č. 28: Návrh postupných hodnot opětovného použití a recyklace v určených letech Zásady: 1. Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů. 2. Zachovat a rozvíjet dostupnost odděleného sběru využitelných odpadů v obcích. 3. V obcích i nadále povinně zajišťovat oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. 48

4. Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou. 5. Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje pro komunální odpady. 6. Obec je povinna dodržovat hierarchii nakládání s odpady, tedy především přednostně nabízet odpady k recyklaci, poté k jinému využití a pouze v případě, že odpady není možné využít, předávat je k odstranění. Od této hierarchie je možné se odchýlit jen v odůvodněných případech v souladu s platnou legislativou a nedojde-li tím k ohrožení nebo poškození životního prostředí nebo lidského zdraví a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství. 7. Upřednostňovat environmentálně přínosné, ekonomicky a sociálně únosné technologie zpracování komunálních odpadů. 8. Zachovat a rozvíjet spoluúčast a spolupráci s producenty obalů a dalšími výrobci podle principu znečišťovatel platí a rozšířené odpovědnosti výrobce na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití příslušných složek komunálních odpadů. 9. Před změnou systému sběru a nakládání s komunálními odpady v krajském nebo obecním měřítku vždy provést důkladnou analýzu se zahrnutím environmentálních, ekonomických a sociálních hledisek a podrobit ji široké diskusi všech dotčených subjektů. 10. Úpravu směsného komunálního odpadu tříděním lze podporovat jako doplňkovou technologii úpravy odpadů před jejich dalším materiálovým a energetickým využitím. Tato úprava nenahrazuje oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. Opatření: 1. Zajistit, aby s objemným odpadem (20 03 07) nebylo nakládáno způsobem skládkování, ale aby byl materiálově využit (termín do konce roku 2018 a následné) 2. Provedení analýzy k možnosti zavedení odděleného sběru kovových odpadů do roku 2019 (porovnání způsobů sběru a separace, donáškové vzdálenosti, finanční porovnání variant, rizika, výhody). 3. Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, minimálně pro papír, plasty, sklo a kovy (termín: 2 x ročně, po celou dobu platnosti POH). 4. V závislosti na ekonomické dostupnosti požadovat dodržování hierarchie nakládání s odpady předávanými oprávněným osobám (termín: po celou dobu platnosti POH). 5. Průběžně vyhodnocovat obecní systém pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení (minimálně 1 x ročně). 6. Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci 49

obecního systému. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce i s vyhodnocením indikátorů POH. 7. Zařazovat tříděný odpad, získaný v rámci odděleného sběru v obcích, jako komunální odpady (s obsahem obalové složky), tj. skupinu 20 Katalogu odpadů (termín: po celou dobu platnosti POH). 2.3.2 Směsný komunální odpad Název cíle Směsný komunální odpad (po vytřídění všech materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených, v souladu s platnou legislativou. Indikátor Množství využitého směsného komunálního odpadu Vyhodnocení indikátoru Slovní popis Cílová hodnota a termín 100 % do 2020 Opatření 1-5 Zásady: 1. Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu. 2. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: 1. Zřídit komplexní informační podporu na webových stránkách města, týkající se snižování produkce SKO - interaktivní mapa charitativních obchodů, bazarů a re-use center, zveřejňovat výměnné portály např. pro oděvy, textil, obuv, hračky, knihy, časopisy, nábytek, koberce, nářadí, stavební prvky, zveřejňovat informační systémy pro sdílení věcí, informační systémy pro opravy zařízení domácností. (Termín od roku 2017 a dále). 2. Podpora zřizování re-use center a podobných aktivit umožňující další život věcí podpora těchto středisek (např. i v rámci sběrných dvorů), středisek pro kontrolu a prodej použitých výrobků (elektro, nábytek). Podporovat vznik charitativních obchodů, bazarů (termín: od roku 2017 a dále). 3. Pravidelně a prostřednictvím dostupných technologií informovat občany města o možnostech, pravidlech a smyslu separace využitelných složek, o možnostech a přínosech domácího kompostování (informovat alespoň 2 x ročně). 50

4. Rozšiřovat počet míst a sběrných nádob na oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů dle finančních možností (papír a lepenka, plasty, sklo, BRO). Termín: po celou dobu platnosti POH. 5. Při existenci alternativního koncového zařízení k využívání SKO, bude se svozovou společností smluvně zajištěno, aby směsný komunální odpad nebyl dále předáván k odstranění způsobem skládkováním. 6. Soustavnou dozorovou činností dohlížet na odvádění poplatku za skládkování využitelných komunálních odpadů a podporovat tak úsilí, aby jeho výše znevýhodňovala skládkování těch druhů odpadů, které bude od roku 2024 zakázáno skládkovat, v souladu s hierarchií nakládání s odpady, včetně směsného komunálního odpadu. 7. Podporovat budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění a zvýšení energetického využití odpadů (zejména směsného komunálního odpadu). Termín: po celou dobu platnosti POH. 9. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání se směsným komunálním odpadem na úrovni obce (termín: 1 x ročně, od roku 2017). 2.3.3 Živnostenské odpady Zásady: 1. Poskytnout původcům živnostenských odpadů, tj. právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání produkujícím komunální odpad na území obce (živnostníci, subjekty z neprůmyslové výrobní sféry, administrativy, ze služeb a obchodu), možnost zapojení do systému nakládání s komunálními odpady v obci, pokud má obec zavedený systém nakládání s komunálními odpady se zahrnutím živnostenských odpadů. 2. V obcích stanovit v rámci systému nakládání s komunálními odpady také systém nakládání s komunálními odpady, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Stanovit způsob sběru jednotlivých druhů odpadů, minimálně však oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelného odpadu a směsného komunálního odpadu, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. 3. Zpoplatnit zapojení podnikajících právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do obecního systému nakládání s komunálními odpady. 4. Při nakládání s komunálními odpady od zapojených právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání uplatňovat zásady pro nakládání s komunálními odpady v souladu s hierarchií pro nakládání s odpady. 5. Umožnit obcím zapojit do svých systémů nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle možností a kapacity daného systému. 51

Opatření: 1. I nadále využívat možnosti zapojení právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání do obecních systémů nakládání s komunálními odpady (termín: průběžně, po celou dobu platnosti POH). 2. Využívat rozšíření kontrolní pravomoci obcí, zejména o sankce vůči právnickým osobám a fyzickým osobám neoprávněně využívajícím obecní systém nakládání s komunálními odpady (termín: průběžně). 3. Podporovat spolupráci obcí s živnostenskými úřady s ohledem na zlepšení možností kontroly právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání podnikajících na území dané obce (termín: průběžně). 4. Na úrovni obce vhodnou formou informovat alespoň jednou ročně právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání a účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru odpadů a o nakládání s nimi (termín: 1 x ročně, od roku 2017). 2.3.4 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Název cíle Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995. Indikátor Množství BRKO uloženého na skládky Vyhodnocení indikátoru Výpočet množství BRKO uloženého na skládku, vyjádřeno v (t/rok) a (kg/obyv./rok). Cílová hodnota a termín do 2020 (cílová hodnota pro rok 2020 je max. 52 kg/obyvatel) Opatření 1-9 Zásady: 1. V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. 2. Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů. 3. Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování. 4. Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů. 52

Opatření: 1. Na úrovni obce informovat jednou ročně občany o způsobech, přínosech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Informovat občany o výhodách domácího a komunitního kompostování - zejména ve vesnické a příměstské zástavbě. Současně s tím také informovat občany o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejňovat kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. (termín: od roku 2017). 2. Dle finančních možností rozšiřovat počet míst a sběrných nádob na oddělený sběr BRO (termín: průběžně do roku 2020). 3. U biologicky rozložitelných odpadů obsažených v SKO nevhodných pro přímé kompostování zajistit, aby odborná společnost zabezpečující nakládání s SKO tento odpad nejlépe energeticky využívala (termín: od roku 2018). 4. Zajistit, aby s objemným odpadem (20 03 07) nebylo nakládáno způsobem skládkování, ale aby byl materiálově využit (termín do konce roku 2017) 5. Podporovat domácí kompostování (např. prodej dotovaných kompostérů apod.). (termín: od roku 2016 a dále). 6. Důsledně kontrolovat provoz zařízení na zpracování a využívání biologicky rozložitelných odpadů provozovaných v areálu skládky odpadů s cílem zamezit skládkování těchto odpadů, které jsou zakázány ukládat na skládky. (termín: od roku 2016 a dále). 7. Podporovat maximální využívání produktů ze zpracování BRO (kompost) prostřednictvím pravidelného informování občanů o možnostech koupení těchto produktů (termín: od roku 2016 a dále). 2.3.5 Stavební a demoliční odpady Název cíle Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení). Indikátor Množství využitých (případně předaných k využití) stavebních a demoličních odpadů. Vyhodnocení indikátoru Výpočet, vyjádřeno (%). Cílová hodnota a termín 70% do roku 2020 Opatření 1-4 53

Zásady: 1. Regulovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. 2. Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. Opatření: 1. Zajistit materiálové využití u odpadu 17 01 01 beton, 17 05 04 zemina a kamení (každoročně produkované odpady městem, které jsou bez využití skládkovány). Termín: do konce roku 2018. 2. Důsledně kontrolovat legislativně stanovené podmínky pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi a tím minimalizovat nebezpečné složky a vlastnosti. Přednostně zabezpečit využívání stavebních a demoličních odpadů a jejich recyklaci a zajišťovat vysokou kvalitu následného recyklátu (termín: po celou dobu platnosti POH). 3. Pokračovat v povinném používání recyklátů splňujících požadované stavební normy jako náhrady za přírodní zdroje v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů, pokud je to technicky a ekonomicky možné (termín: po celou dobu platnosti POH). 4. Zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů, s výjimkou výkopových zemin a hlušin bez nebezpečných vlastností (termín: po celou dobu platnosti POH). 54

2.3.6 Nebezpečné odpady Cíl: 1. Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. 2. Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů. 3. Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 4. Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Indikátor: Indikátor 1. Vyhodnocení indikátoru 1. Indikátor 2. Vyhodnocení indikátoru 2. Indikátor 3. Vyhodnocení indikátoru 3. Indikátor 4. Vyhodnocení indikátoru 4. Produkce nebezpečných odpadů. Procentuální vyjádření produkce nebezpečných odpadů ve vztahu k předchozímu roku. Množství nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálovému využití. Podíl nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálové využití z celkové produkce nebezpečných odpadů města Nestanoven Slovní popis Množství neodstraněných starých zátěží na pozemcích města Slovní popis Zásady: 1. Podporovat výrobu výrobků tak, aby byl omezen vznik nevyužitelných nebezpečných odpadů a tím snižováno riziko s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. 2. Nakládat s nebezpečnými odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady. 3. Podporovat technologie na recyklaci a využití nebezpečných odpadů a technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů. 4. Důsledně kontrolovat zda odpad, který úpravou pozbyl nebezpečné vlastnosti, skutečně tyto vlastnosti nevykazuje. 5. Nevyužívat nebezpečné odpady a nebezpečný odpad, který přestal být odpadem, na povrchu terénu. 6. Zpřísnit podmínky využívání nebezpečných odpadů jako technologického materiálu k technickému zabezpečení skládky. 7. Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. 55

Opatření: 1. Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s nebezpečnými odpady na obecní úrovni. (Termín: minimálně 1 x ročně, od roku 2017). 2. Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálních odpadů. (termín: propagace minimálně 2 x ročně, od roku 2017). 3. Ve spolupráci s příslušnými orgány provádět účinnou osvětu o vlivu nebezpečných vlastností odpadů na zdraví člověka a životní prostředí (termín: průběžně, minimálně 1 x ročně). 4. Podporovat bezpečné odstraňování starých zátěží (termín: po celou dobu platnosti POH). 5. Podporovat zřizování zařízení k využívání nebezpečných odpadů a zařízení na úpravu odpadů ke snižování a odstraňování nebezpečných vlastností (termín: po celou dobu platnosti POH). 56

2.3.7 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru 2.3.7.1 Obaly a obalové odpady Cíl: 1. Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku 2020. 2. Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku 2020. 3. Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku 2020. 4. Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku 2020. 5. Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. 6. Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. 7. Dosáhnout cílů pro recyklaci a využití obalových odpadů podle tabulky 29. Tabulka 29: Cíle pro recyklaci a využití obalových odpadů Legenda: A: Recyklace Množství materiálově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. B: Celkové využití - Množství celkově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. Recyklace se zahrnuje do míry využití jako jedna z jeho forem. Recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství materiálově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. 57

Celkové využití prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství celkově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. Opatření: 1. Zachovat a rozvíjet stávající integrovaný systém třídění komunálních odpadů, včetně jejich obalové složky, a podporovat další rozvoj tohoto systému (termín: po celou dobu platnosti POH). 2. Podporovat nakládání s obalovými odpady dle hierarchie nakládání s odpady (termín: po celou dobu platnosti POH). 3. Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru v obcích pro využitelné složky komunálních odpadů, minimálně komodit: papír, plasty, sklo a kovy (termín: po celou dobu platnosti POH). 4. Zachovat spoluúčast výrobců a dovozců obalů podle principu znečišťovatel platí a rozšířené odpovědnosti výrobce na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití obalových složek komunálních odpadů (termín: po celou dobu platnosti POH). 58

2.3.7.2 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Cíl: 1. Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení: V letech 2016 2021 dosáhnout minimálních úrovní tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených v tabulce 30. Indikátor: Indikátor Vyhodnocení indikátoru Indikátor Vyhodnocení indikátoru Úroveň tříděného sběru Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele). Minimální úroveň tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení stanovená jako procentuální hmotnostní podíl množství odpadních elektrických a elektronických zařízení sebraných tříděným sběrem v daném kalendářním roce k průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele a v %) porovnaná s údaji uveřejněnými MŽP, případně kolektivními systémy, o průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). Tabulka 30: Cíle pro tříděný sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (%) 59