RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ Nakáda III proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé změny ve společnosti: Objevení písma, první narativní umění na kamenných paletách Nejstarší pravidelné používání serechů ustanovení ikonografie moci Nejstarší skutečně královská pohřebiště Nejstarší doklady umělého zavlažování úpadek města Nakády snad v důsledku porážky koalicí Hierakonpole a Abydu 1
UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE podřízeno ideologickým potřebám sjednocujícího se Egypta a jeho vládců snaha vydělit se z jednotného prostředí porobení si sil chaosu a vítězství řádu = manifestace ústředního postavení panovníka motiv HÉROA Motivy posléze se používají po celé období staroegyptských dějin TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ PROCES SJEDNOCOVÁNÍ EGYPTA 1. teorie dynastické rasy vliv kolonializmu antropolog Derry Petrie, Emery, Baumgartlová 2. konflikt dvou království Kurt Sethe mytologická interpretace Sporu Hora se Sutechem 3. marxismus Gordon Childe zemědělská nadprodukce 4. W. Kaiser etapovitá expanze nakádské kultury 5. 3 bojující protostáty B. Kemp 6. teorie zužujících se možností 7. M. Hoffman teorie násobícího se efektu Colin Renfrew 8. E. Endesfelderová geografický determinizmus 9. B. Trigger geografický determinizmus a boje 10. Fakhry Hassan geografický determinizmus a obchod 2
PANOVNÍCI TZV. 0 DYNASTIE historický koncept ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech nejasné čtení Irej-Hor Serek Ka Narmer pohřebiště: Umm el-káb postupné sjednocení celého regionu pod centrální správu panovníků pocházejících z Ceneje (na místě dnešního Abydu) LOKALITY SPOJENÉ S TZV. 0 DYNASTIÍ POHŘEBIŠTĚ hlavní pohřebiště panovníků Umm el- Káb (součást pohřebišť v Abydu) Pohřebiště U Hrobka U-j existence menších pohřebišť po území Egypta s doklady místních elit SÍDLIŠTĚ A CHRÁMY sídliště (i s výrobními areály): Hierakonpolis Tell el-farkha chrámy: Hierakonpolis tzv. základové depozity informace o představách tehdejší společnosti 3
UMM EL-KÁB - ABYDOS pohřebiště U Hrobka U-j 4
TELL EL-FARKHA (GHAZALA) významné sídliště ve východní deltě osídlení od komplexu Maádí- Bútó přes dynastii 0/1 po ranou 4. dynastii palácová stavba s rozsáhlými skladovacími prostory několik fází doklady kultu základový depozit 2 sošky ze zlatého plechu HMOTNÁ KULTURA 5
Kóm el-ahmar 1897-8 J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc kultovní centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP nález tzv. základového depozitu (main deposit) NARMEROVA PALETA podle Alana Gardinera historické vyprávění o završení bojů při sjednocení Egypta podle Petera Kaplonyho dar soukromníka, který žil v době Narmera, když byla potlačena vzpoura Medžaů v jižním Egyptě podle Jaromíra Málka symbolizovaný triumf panovníka nad nepřáteli 6
I. DYNASTIE Hor Aha legendární Meni Džer Džet královna Merneit Den Adžib Semerchet Qaa MENI Identifikace? Hor-Aha X Narmer podle Manéthóna legendární sjednotitel Egypta jméno: pastýř legendární zakladatel: nového hlavního města odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře 7
DĚJINY 1. DYNASTIE projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem panovník = hlava státního náboženství konsolidace královské moci Horovo jméno zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE) vnitřní kolonizace oblast Delty královské majetky upevňování pozice v zahraničí vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj) Núbie nerostné bohatství Wádí Halfa skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer) Syropalestina obchod s lukrativním zbožím (En Besor) síť egyptských vojensko-obchodních stanic postavení ženy ve společnosti královna Merneit - regentka rozvoj státní administrativy hrobky úředníků provázanost s rozvojem písma vývoj královské zádušní architektury použití červené a černé žuly v hrobkách KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ UMM EL-KÁB pohřebiště U 8
PODOBA KRÁLOVSKÝCH HROBEK 9
ABYDOS TZV. POHŘEBNÍ OHRADY Šunét el-zebíb největší dochovaná pohřební ohrada Chasechemuej Šunét ez-zebíb Ohrada Džeta 10
POHŘEBNÍ OHRADY místa zádušního kultu? POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE 11
II. DYNASTIE velmi málo známé období egyptských dějin délka 120 150 let chronologie: počátek Sakkára Hetepsechemuej Raneb Ninecer střední fáze Sakkára? Vadžnes apod. Závěr Abydos Peribsen Sechemib Chasechem/ Chasechemuej mnoho shodných rysů 12
POČÁTEK Panovníci: Hetepsechemuej Raneb Ninecer pohřebiště: Sakkára STŘEDNÍ FÁZE 2. DYNASTIE neznámé místo pohřbu snad v Sakkáře rozbití územní celistvosti snad i občanská válka jejich hrobky pod pohřebištěm z Nové říše druhotné využití podzemních prostor 13
ZÁVĚR panovníci: Peribsen Chasechemuej pohřebiště: Umm el-káb návrat do Abydu snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie archaický tvar hrobek X novinky v architektuře zapojení kamene Chasechemuej jeden z nejdůležitějších panovníků EDP opětovně sjednotil Egypt změna jména z Chasechem => Chasechemuej hrobka v Abydu: velké použití kamene Šunét ez-zebíb: zádušní ohrada v Abydu největší stavba EDP stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc. Oslava svátku sed sochy v Hierakonpoli 14
ODKAZ RANĚ DYNASTICKÉHO OBDOBÍ, cca 3150-2700 př. n. l. : vynález písma a jeho rozšíření nastartování hospodářského a ekonomického systému vznik organizace státní správy pod kontrolou jediného muže panovníka vznik systému státní ideologie položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ posmrtné představy, sakrální architektura (pohřební i chrámová) 15