Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Podobné dokumenty
MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE


DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Mitóza a buněčný cyklus

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Z Buchanan et al. 2000

Základy buněčné biologie

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Digitální učební materiál

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 4. BUNĚČNÉ JÁDRO A BUNĚČNÉ KULTURY

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Cvičení č. 2: Pasážování buněk. 1) Teoretický základ

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.)

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Laboratorní cvičení č. 5

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

LIDSKÁ CYTOGENETIKA Laboratorní diagnostika

Karyotyp člověka. Karyotyp soubor chromozomů v jádře buňky. Význam v genetickém poradenství ke stanovení změn ve struktuře a počtu chromozomů

PŘÍPRAVA CHROMOSOMOVÝCH PREPARÁTŮ METODAMI KLASICKÉ CYTOGENETIKY. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Analýza buněčného cyklu cibule kuchyňské (Allium cepa)

Cvičení č. 2: Pasážování buněk. 1) Teoretický základ

Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Rostlinná buňka jako osmotický systém

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK

METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Bezpečnost výrobků. určených spotřebitelům. MUDr.Dagmar Jírová,CSc. Vedoucí Centrum laboratoří a Odbor toxikologie Státní zdravotní ústav

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

COMET ASSAY (SINGLE CELL GEL ELECTROPHORESIS)

MICRONUKLEUS TEST MODIFIKACE S CYTOCHALASINEM B

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

13/sv. 8 (85/503/EHS) Tato směrnice je určena členským státům.

arise from animals and plant from

Studium vybraných buněčných linií pomocí mikroskopie atomárních sil s možným využitím v praxi

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit:

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU KVASINEK RODU SACCHAROMYCES

Praktický kurz Monitorování toxicity vybraných cytostatik pomocí MTT testu a real-time monitoringu xcelligence.

KLINICKÁ CYTOGENETIKA SEMINÁŘ

Návrhování experimentů pro biomedicínský výzkum pomocí metod DOE

Protokol o zkoušce č. 2460/2005

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Laboratorní testování na přítomnost koliformních bakterií, psychrotrofních a termorezistentních mikroorganismů a sporotvorných anaerobních bakterií

Bioorganická chemie OCH/BIOR1

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

Protokol o zkoušce č. 2461/2005

BATERIE PRIMÁRNÍCH ZKOUŠEK CYTOKOMPATIBILITY SLITIN PRO DENTÁLNÍ IMPLANTÁTY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT

Protokol o zkoušce č. 2459/2005

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Chemická a mikrobiologická laboratoř katedry pozemních. staveb

Přímé stanovení celkového počtu buněk kvasinek pomocí Bürkerovy komůrky Provedení vitálního testu

Přehled pracovišť pro trainee

Ochrana zdraví při práci s biologickými činiteli

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU MYKOTOXINŮ METODOU HPLC - ZEARALENON

STANOVENÍ CYTOTOXICITY LÉČIV IN VITRO (XTT ASSAY)

ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

GERI, GEMS A GAVI ZKUŠENOSTI A KLINICKÉ VÝSLEDKY. RNDr. Kateřina Wagnerová, Mgr. Pavlína Motlová, Mgr. Michaela Žáková, MUDr.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

OBECNÁ MIKROBIOLOGIE MIKROBIOLOGICKÁ LABORATOŘ. Petra Lysková [1]

MagPurix Viral/Pathogen Nucleic Acids Extraction Kit B

Transkript:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Ústav komplexních systémů Laboratoř tkáňových kultur Zámek 136, 373 33 Nové Hrady

Laboratoř funguje od roku 2005, v roce 2008 jsme splnily podmínky auditů a získali jsme ČSN EN ISO : 9001. Od září roku 2011 jsme se stali Akreditovanou laboratoří dle zásad ČSN EN ISO/IEC 17 025:2005 1. Zkouška na cytotoxicitu výluhu - vizuálně (ČSN EN ISO 10993-5, článek 8.2) 2. Zkouška na cytotoxicitu přímým kontaktem vizuálně (ČSN EN ISO 10993-5, článek 8.3) 3. Zkouška na cytotoxicitu dilatací buněk - vizuálně (ČSN EN ISO 10993-5, článek 8.2) 4. Zkouška klastogenity na savčích buňkách - vizuálně (ČSN EN ISO 10993-3, OECD TG 473)

Nově vznikající a vyvíjené materiály se zcela odlišnými fyzikálními vlastnostmi (například nanomateriály) určené zejména pro zdravotnictví a biotechnologie, vyžadují vývoj a vznik nových podrobnějších metod jejich zkoušení. POJMY: Cytotoxicita - je schopnost buněk nebo chemických látek ničit buňky. Cytotoxické mohou být např. léky, imunitní buňky nebo jedy.

Biokompatibilita (Cytokompatibilita) snášenlivost látek zejména materiálů v biologickém prostředí; biokompatibilní materiál se posuzuje podle interakce s prostředím, zejména podle cytotoxického působení, podle toxikologických a alergických reakcí, podle karcinogenních, teratogenních či mutagenních reakcí, podle vlivu na infekční procesy, podle rozsahu a kvality biodegradace. Důležité je, aby materiál neovlivňoval např. koagulace, nevyvolával zánětovou reakci, neuvolňoval potenciálně toxické látky apod.

Buněčná kultura Buněčná kultura je systém, kdy jsou invitro kultivovány prokaryotické, eukaryotické či rostlinné buňky za zvláštních specifických podmínek. Nejčastěji se používají eukaryotické buňky ze savčích tkání. Pojem buněčná kultura je v úzké souvislosti s výrazem tkáňová kultura. Typy zde kultivovaných buněčných kultur: L929 CaCo2 HeLa MG63

MG63 Human osteosarcoma Kultivační médium : MEM with Earle s Salts (without L- Glutamine) L-Glutamine 200mM Non Essential Amino Acids (NEAA) Fetal Bovine Serum (Standard Duality) Antibiotik/Antimycotic

Metody použití buněčná linie MG63: 1) Cytotoxicita výluhu - Stupnice cytotoxicity 0 necytotoxický 80-100% počtu buněk v negativní kontrole 1 slabě cytotoxický 70-80% počtu buněk v negativní kontrole 2 středně cytotoxický 50 70% počtu buněk v negativní kontrole 3 silně toxický pod 50% počtu buněk v negativní kontrole 2) Cytotoxicita přímým kontaktem buňka materiál - Stupnice cytotoxicity 0 necytotoxický - buňky jsou v kontaktu s testovaným vzorkem 1 slabě cytotoxický žádná z buněk není v kontaktu s testovaným vzorkem 2 středně cytotoxický kolem testovaného materiálu je zóna mrtvých buněk minimálně 30 um 3 cytotoxický kolem testovaného materiálu jsou buňky mrtvé

3) Cytotoxicita dilatací buněk - Stupnice cytotoxicity 0 necytotoxický 90-100% počtu buněk v negativní kontrole 1 slabě cytotoxický 70-90% počtu buněk v negativní kontrole 2 středně cytotoxický 50 70% počtu buněk v negativní kontrole 3 silně cytotoxický pod 50% počtu buněk v negativní kontrole 4) Klastogenita na savčích buňkách - Stupnice klastogenity: 0 neklastogenní procento aberantních mitóz mezi negativní kontrolou a aplikací není vyšší než 5% 1 - klastogenní procento aberantních mitóz mezi negativní kontrolou a aplikací převyšuje 5 %

Příklad kompletní mitózy, chromatidového zlomu a dicentrického chromosomu

Buněčné fáze cyklu Nedilatované Buňky nejsou ještě sedlé, volně se pohybují v médiu (po pasáži).

Dilatovaná Po přisednutí buňky k povrchu,buňka začne rozprostírat cytoplasmatickou membránu.

Interfáze doba mezi dvěma M fázemi. Buňka nabývá na objemu. Dochází k replikaci DNA.

Profáze ( smrštění buňky z interfáze ) replikované chromosomy pocházející ze dvou sesterských chromatid, kondenzují.vně jádra se tvoří mitotické vřeténko mezi dvěma centrosomy, které se replikovaly a pohybují se od sebe.

Prometafáze Začíná rozpadem jaderného obalu. Kondenzované chromosomy se nacházejí volně v cytoplasmě a mohou se připojit k mikrotubulům vřeténka svými kinetochory a zahájit aktivní pohyb (rotace uvnitř buňky).

Metafáze Chromosomy jsou srovnány v ekvatoriální rovině vřeténka uprostřed mezi jeho póly. Párové kinetochorové mikrotubuly na každém chromosomu jsou připojeny k opačným pólům vřeténka.

Anafáze párové chromatidy se synchronně oddělují od sebe a tvoří dva dceřiné chromosomy, přičemž je každý z nich pomalu tažen k pólu svého vřeténka. Póly se oddalují a dochází k separaci chromosomů.

Telofáze Obě sady dceřinných chromosomů se doputují k pólům vřeténka. Tvoří se nový jaderný obal, který uzavírá každou sadu, tzn. tvorba jader a konec mitozy. Rozdělením cytoplasmy se tvoří kontraktilní prstenec.

Cytokineze Cytoplasma je rozdělena do dvou buněk kontraktilním prstencem. A tak jsou vytvořeny dvě dceřinné buňky, každá se svým jádrem.

Nekroza Buňky, které umírají důsledkem poškození, poranění zvětšují objem, prasknou a vylijí svůj obsah do svého okolí.

Kultivace a) výměna média b) pasáž (trypsinizace) PBS fyziologický roztok pro oplach buněčných linií s ph 7,3 ( připravený z NaCl, KCl, Na2HPO4, KH2PO4) VT verzen trypsin - roztok Trypsinu EDTA(10x) a PBS pro uvolňování pouštění buněk ze dna kultivační nádoby Kultivační médium a VT je nutné před kultivací po dobu 15-20minut ohřát při 37 C. Laminární box je nutné po dobu 30minut nechat projít UV světlem.

1.Krok Výměna média -kontrola morfologie, množství, nahloučenosti (pro VM buňky nesmí tvořit souvislý monolayer) 2.Krok -příprava spotřebního materiálu sterilního do laminárního boxu. Jednorázové plastové pipety, kádinky, skleněné pasteurovy pipety, špičky jednorázové atd. -kontrola ohřátého média pro danou buněčnou linii 3.Krok -postup výměny média -odsajeme staré médium a 2x oplach buněk s PBS - pomocí jednorázové pipety doplníme nové médium (množství dle kultivační nádoby) - hrdlo kultivační lahvičky opálíme nad plamenem a zavíčkujeme - kontrola buněk po výměně média stav, množství - úklid kultivační lahvičky do termostatu s 5% CO2, 37 C a 85% vlhkostí

1.Krok viz.výměna média 2.Krok viz.výměna média Pasáž 3.Krok - odsátí starého média a 2x oplach PBS - do malé kultivační lahvičky doplnit přiměřené množství VT (300ul) - opálit hrdlo kultivační lahvičky a její uzavření - vrátit lahvičku s VT a buňkami do termostatu na individuálně dlouhou dobu dokud se buňky nezačnou pouštět Pouštění buněk z interfáze se buňky zakulatí a rozruší se monolayer a buňky se uvolní do roztoku VT (zjištění pohledem) 4.Krok - po uvolnění se buněk do roztoku VT lze provést následující kroky a) v případě nepotřebnosti 2/3 buněk odsát b) založení nové kultivační lahvičky c) použití buněk pro pokus (časosběrné snímání, nasazení na materiály atd.) 5.Krok - doplnění nového média k uvolněným buňkám v roztoku VT - úklid kultivační lahvičky do termostatu s 5% CO2, 37 C a 85% vlhkostí - za cca hodinu po pasáži zkontrolovat v mikroskopu morfologii a dilataci buněk