Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Nové výsadby dřevin nedostatky při zakládání a v období péče Diplomová práce Vedoucí práce doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. Vypracoval Bc. Jiří Kakuška Lednice 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Nové výsadby dřevin nedostatky při zakládání a v období péče vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím s uložením práce v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a s jejím zpřístupněním ke studijním účelům. Dne Podpis autora 2

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval osobám, které ovlivnili významným způsobem vznik mé práce. Děkuji vedoucímu práce doc. Ing. Pavlovi Šimkovi, Ph.D. za jeho cenné připomínky, dobré rady a za čas, který mi věnoval. Také bych rád poděkoval Ing. Stanislavu Flekovi z okrasných školek Arboeko s.r.o. za věcné rady, ochotu a milé přijetí při sepisování metodiky hodnocení nových výsadeb stromů. Stejně tak bych chtěl poděkovat všem ochotným správcům zeleně za zapůjčení dokumentací a příjemné jednání. V neposlední řadě bych rád poděkoval Bc. Jiřímu Lahodnému za spolupráci při vytváření metodiky hodnocení a občasnou konzultaci problematiky nových výsadeb. Poslední dík patří také samozřejmě mé přítelkyni a rodině, která mě při tvorbě diplomové práce podporovala. 3

Obsah 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 3.1 ŠKOLKAŘSKÝ MATERIÁL VÝPĚSTKY KEŘŮ A STROMŮ... 9 3.1.1 Výpěstky okrasných dřevin... 9 3.1.2 Všeobecné ukazatele jakosti výpěstků... 9 3.1.3 Sledované parametry školkařských výpěstků... 9 3.1.4 Třídění výpěstků dřevin... 10 3.1.1 Kořenový systém a jeho balení... 10 3.1.2 Odborné termíny školkařských výpěstků, jejich tvary a velikosti... 11 3.2 PŘÍPRAVY A PLÁNOVÁNÍ... 21 3.2.1 Krajina... 22 3.2.2 Město... 23 3.2.3 Výsadby u dopravních komunikací... 25 3.2.4 Termíny výsadeb... 26 3.2.5 Vhodnost taxonů pro stanoviště... 26 3.3 TECHNOLOGIE VÝSADBY... 27 3.3.1 Přeprava a péče o dřeviny před výsadbou... 27 3.3.1.1 Přeprava... 27 3.3.1.2 Uskladnění na staveništi... 27 3.3.1.3 Zakládka dřevin na staveništi... 27 3.3.1.4 Zaškolkování... 27 3.3.2 Příprava sazenic před výsadbou... 28 3.3.2.1 Ošetření kořenů... 28 3.3.2.2 Řez prováděný při výsadbě (výchovný, komparativní)... 28 3.3.3 Příprava stanoviště... 29 3.3.3.1 Krajina... 29 3.3.3.2 Město... 29 3.3.4 Výsadbové jámy... 30 3.3.5 Postup výsadby stromu... 30 4

3.3.6 Kotvení... 30 3.3.7 Ochrana stromu... 31 3.3.8 Předání výsadby... 32 3.3.9 Materiály vylepšující stanoviště... 32 3.3.9.1 Organické materiály... 32 3.3.9.2 Kompost a mulčovací materiály... 33 3.3.9.3 Plastické hmoty... 33 3.3.9.4 Minerální materiály... 33 3.3.10 Opatření pro zvětšení kořenového prostoru... 33 3.4 PO-VÝSADBOVÁ PÉČE... 34 3.4.1 Výchovný řez... 34 3.4.2 Mulčovací materiály... 35 3.4.3 Zálivka... 35 3.4.4 Hnojení... 36 3.4.5 Ochrana dřevin... 36 3.4.6 Kypření, pletí a vyžínání výsadbových ploch... 37 3.5 PROCES UJÍMÁNÍ NOVÝCH VÝSADEB STROMŮ... 39 3.5.1 Poškození dřevin... 39 3.5.2 Přirozené abiotické a biotické stresory... 40 3.5.3 Antropogenní stresory... 40 3.6 PRÁVNÍ PŘEDPISY... 41 4 METODIKA... 43 4.2 VÝBĚR MODELOVÝCH LOKALIT... 57 4.3 POPIS JEDNOTLIVÝCH HODNOCENÝCH PLOCH... 57 4.3.1 Hradec Králové... 57 4.3.2 Praha... 60 4.3.3 Silničního obchvat R1 kolem Prahy... 65 5 VÝSLEDKY HODNOCENÍ A STATISTICKÉ ÚDAJE... 65 5.1 ZHODNOCENÍ MODELOVÝCH LOKALIT... 66 5.1.1 Výsadby v Hradci Králové... 66 5.1.2 Výsadby v Praze... 67 5.1.3 Výsadby silničního obchvatu R1 kolem Prahy... 68 5.2 CELKOVÁ BILANCE ZÍSKANÝCH HODNOT Z MODELOVÝCH PLOCH... 70 5

5.3 ROZDÍLNOST NEDOSTATKŮ VÝSADEB VE MĚSTĚ A U DÁLNIC... 79 5.3.1 Založení koruny stromku nové výsadby... 79 5.3.2 Poškození koruny stromku nové výsadby... 79 5.3.3 Poškození kmene stromku nové výsadby... 80 5.4 NAVRŽENÉ POSTUPY VÝSADBY A NÁSLEDNÉ PÉČE O STROM... 81 5.4.1 Technologie: výsadby stromů... 81 5.4.1.1 Krajinné výsadby... 81 5.4.1.2 Městské výsadby... 83 5.4.2 Technologie: dokončovací péče... 86 5.4.2.1 Výchovný řez... 86 5.4.2.2 Zálivka... 86 5.4.2.3 Kypření a odplevelování... 86 5.4.3 Technologie: rozvojové péče... 87 5.4.3.1 Ochrana proti chorobám a škůdcům... 87 5.4.3.2 Ochrana proti mrazu a slunečnímu záření... 87 5.4.3.3 Hnojení... 88 5.4.3.4 Mulčování... 88 5.4.4 Technologie: udržovací péče... 89 5.4.4.1 Řez koruny... 89 5.4.4.2 Ostatní opatření... 89 6 DISKUZE... 90 7 ZÁVĚR... 92 8 ANOTACE... 93 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 94 10 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ... 98 11 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK... 100 12 SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ... 101 6

1 ÚVOD V dnešní uspěchané době, kdy je celá společnost a každý jedinec v ní nucen vynakládat co nejvyšší nasazení pod zbytečným vypětím a stresem si začínáme opět uvědomovat význam zeleně kolem nás. Vytržení člověka jako živočišného druhu z jeho přirozeného prostředí, z celkové podstaty bytí, z kontextu soužití s ostatní biotou, nás odvádí stále více od chápání přírody jako takové a dohání nás k psychickým deformacím. Přestože jsme schopni dosáhnout v životě mnoha cílů, jen málo z nás najde dokonalé uspokojení a klid v duši. Tento klid se snažíme hledat v krajině, v zeleni, v přírodě, neboť tak je to pro nás přirozené. Naštěstí se setkáváme se stále stoupající potřebou dnešní společnosti tento stav změnit k lepšímu. Navrátit se co nejvíce to jen půjde ke kořenům, ze kterých jsme vyšli. Díky tomu můžeme pozorovat rostoucí zájem o ozeleňování prostředí, ve kterém žijeme, o navrácení vegetace do krajiny a do městské krajiny. Jednou ze složek přírodního prostředí je strom. Strom jako prvek měnící se v prostoru a čase. Kostra vegetace kolem nás. Dlouhověký němý svědek dob. V zeleni se cítíme dobře, klidně, spokojeně. Zelení se snažíme stále více obklopovat. Proto vnášíme do měst a do okolí stromy, a snažíme se pomocí nich dosáhnout co nejvěrnější podoby krajiny, z níž jsme vystoupili, a jíž jsme přetvořili, a která nám dnes chybí. Strom však v městské zástavbě a industrializovaném prostředí nenachází vhodné a přirozené podmínky pro svou existenci, a proto je potřeba o něj pečovat jako o jakýkoliv jiný živý organismus. Smyslem této práce je zhodnocení kvality života mladých stromů zasazených do městské krajiny. Stejně jako matka pečuje o potomky a snaží se jim v mládí poskytnout potřebné vybavení do života, tak aby potomstvo přežilo co nejdéle a v nejvyšším možném počtu, stejně tak musíme i my dbát o stromy, které vysazujeme, pokud chceme, aby přežili co nejdéle a byly co nejvitálnějšími a životaschopnými jedinci. Proto se tato práce zabývá zhodnocením kvality v prvé řadě výpěstků stromů, v druhé řadě výsadeb jako takových a také následné povýsadbové péči. Bohužel se často setkáváme s velkými nedostatky v tomto směru, na což je dle mého soudu potřebné se více zaměřit a pokusit se tento stav co nejvíce napravit. 7

2 CÍL PRÁCE Diplomová práce na základě odborné literatury a zdrojů popisuje problematiku zdravotního stavu a procesu ujímání nových výsadeb stromů. Součástí práce bylo vypracovat metodiku hodnocení nových výsadeb stromů a dle vypracované metodiky zhodnotit při terénních průzkumech nové výsadby ve městě i v krajině. Další dílčí částí práce byl výběr modelových objektů, ke kterým byly Shromážděny všechny disponibilní zdroje informací o průběhu zakládání a dosavadní péčí u nových výsadeb stromů. Jedním z výstupů této práce je analýza úspěšnosti ujmutí výsadeb v modelových objektech s ohledem na použité výpěstky a technologii výsadeb. Cílem bylo získané poznatky vyhodnotit, zobecnit a formulovat doporučení ke zlepšení stavu výsadeb a další péče o ně. Zjištěné skutečnosti jsou vhodnou grafickou formou vyjádřeny, zachyceny fotodokumentací a uvedeny jako součást práce. 8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Školkařský materiál výpěstky keřů a stromů 3.1.1 Výpěstky okrasných dřevin Dle ČSN 464902-1 (2001) Výpěstky okrasných dřevin platí pro výrobu a dodávání školkařských výpěstků, tj. listnatých a jehličnatých stromů a keřů, ovíjivých a pnoucích dřevin a růží, které jsou určeny k výsadbám na trvalé stanoviště, nebo k dalšímu pěstování. Tato norma odpovídá technickým požadavkům DIN. Byla zpracována v souladu a s přihlédnutím k jakostním normám a pěstebním předpisům, které jsou platné v zemích EU. Pokud není uvedeno jinak, následující informace pocházejí z výše zmiňované normy. 3.1.2 Všeobecné ukazatele jakosti výpěstků Dřeviny, které se uvádějí do prodeje, musí odpovídat následujícím ukazatelům jakosti. Odchylky od těchto ukazatelů (např. nevhodným tvarem růstu, velikostí nádob atd.) vyžadují nutně dohodu mezi dodavatelem a odběratelem. Dřeviny, které nevyhovují těmto požadavkům, jsou pro výsadbu nevhodné a nesmějí být nabízeny ani obchodníkům, ani konečným spotřebitelům. Dřeviny nesmějí vykazovat žádné nedostatky a poškození způsobené chorobami, škůdci, nebo pěstebními opatřeními, které by snižovaly hodnotu nebo způsobilost pro předpokládané použití. Musí být natolik zdravé, vyzrálé a otužilé, aby nebylo ohroženo jejich ujmutí a další růst. Dřeviny musí být druhově a odrůdově správně označeny. Místa štěpování (rouby, očka) musí být dobře srostlá a poměr podnože k roubu vyvážený. 3.1.3 Sledované parametry školkařských výpěstků Výška, šířka, počet a délka výhonů, rozvětvení, obrost a rovněž olistění, nebo jehličí musí odpovídat druhu či kultivaru v příslušném stáří a mít navzájem vyvážený poměr. To platí i pro poměr podnože k roubu, kmenu ke koruně a pro stavbu koruny. 9

Stanovené velikosti udávají toleranci (velikost od do), která je nezbytná pro racionální a odborné třídění výpěstků. Třídění je korektní, jestliže všechny rostliny jednoho stupně třídění vykazují nejmenší udanou velikost. Pokud je stanoven jen jeden údaj velikosti, měří se druhy či kultivary rostoucí do výšky v dosažené výšce od země a rozkladitě rostoucí dřeviny v průměrné šířce. Obvod kmene se měří ve výšce 1 metr nad zemí. U vícekmenných dřevin se udává celkový obvod kmene ze součtu obvodu jednotlivých kmenů. 3.1.4 Třídění výpěstků dřevin Roztříděné dřeviny musí být v každé třídící jednotce (např. svazek) opatřeny trvanlivou jmenovkou. Z popisu musí jednoznačně vyplývat: - rod, druh, kultivar (latinský název případně název nezaměnitelně zkrácený) - tvar výpěstku - údaje o přesazování (např. 3 přesazované) - třídění (např. výška v cm 30 40, průměr kořenového krčku 8 10, počet výhonů 3) 3.1.1 Kořenový systém a jeho balení Kořeny musí být dobře vyvinuty a jejich stav musí odpovídat vzrůstu, druhu, či kultivaru, stáří, půdním poměrům a pěstování. Zemní baly musí být velké přiměřeně druhu či kultivaru a velikosti rostliny i půdním poměrům a pokud možno rovnoměrně prokořeněné. Je třeba je opatřit s výjimkou pěnišníků a azalek balovou plachetkou a navíc je možno zajistit je balicími kroužky. Jako balová plachetka a balicí kroužky jsou přípustné jen takové materiály, které nejpozději do půldruhého roku po výsadbě v půdě zetlejí a neovlivní další růst kořenového systému dřevin. Pro drátěné balení je nutno použít nepozinkované drátěné pletivo (pokud možno žíhané), nebo drátěný koš. U kontejnerových rostlin (KO) musí být velikost nádoby v přiměřeném poměru k velikosti rostliny. Dřeviny lze vysazovat jen tak, aby byly kořeny v nádobách přirozeně formované. Obsah nádoby musí být nejméně 1,5 litru a musí být dobře a rovnoměrně prokořeněný. Rostliny vypěstované v menších nádobách o objemu do 1 litru se označují 10

jako rostliny hrnkované (H). Kontejnerové a hrnkované rostliny musí být pravidelně přesazovány, aby se zabránilo kořenovým deformacím, tj. ohýbání kořenů a jejich stáčení do spirály, tvoření kořenových uzlů a podobně. V písemném styku, v nabídkách, na účtech, na jmenovkách a dodacích listech je třeba uvádět obsah nádoby. U mladých rostlin a u podnoží nemusí být tento údaj uveden. Pěstování dřevin v mřížových hrnkách je nepřípustné. 3.1.2 Odborné termíny školkařských výpěstků, jejich tvary a velikosti Odborné termíny dle ČSN 83 9001 (1999) Sadovnictví a krajinářství Terminologie Semenáček: rostlina vyrostlá ze semene Sazenice: rostlina určená k výsadbě s kořenovým systémem zajišťujícím dobré ujmutí Lesní sazenice: školkařský výpěstek splňující parametry požadované v lesnictví; je vhodný pro zalesňování a krajinářské úpravy Výpěstek: sazenice vypěstovaná školkařskými technologiemi Školkařský výpěstek: semenáček nebo sazenice vypěstované ve školce, se stanovenými kvalitativními parametry Kontejnerovaný výpěstek: výpěstek vypěstovaný v kontejneru (nádobě, obalu) Prostokořenný výpěstek: výpěstek expedovaný bez zemního balu Výpěstek s balem: výpěstek vypěstovaný ve volné půdě a expedovaný se zemním balem Odborné termíny dle ČSN 48 2115 (2012) Sadební materiál lesních dřevin Semenáčky Sazenice Poloodrostky Odrostky velikost 26 50, 51 80 cm, průměr koř. krčku 3 4 mm velikost 15 25, 26 35, 36 50 cm průměr koř. krčku 4 5 6 7 mm velikost 51 80, 81 120 cm průměr koř. krčku 7 8 9 10 mm velikost od 121 250 cm 11

Pokud není uvedeno jinak, následující informace pocházejí z ČSN 464902-1 (2001). Keře a jejich kmenné tvary Lehké opadavé keře o prostokořenné Standardní keře opadavé o Standardní keře opadavé prostokořenné o Standardní keře opadavé v kontejnerech Solitérní keře Kmenné tvary keřů Špičáky a keřové tvary stromů Špičáky Keřové tvary stromů o Keřové tvary stromů o Nízkokmenné tvary stromů o Špičáky a keřové tvary stromů v kontejnerech Solitérní keřové tvary stromů s více kmeny Pyramidy o Pyramidy dvakrát přesazované o Solitérní pyramidy třikrát přesazované o Solitérní pyramidy čtyřikrát přesazované Vysokokmeny o Vysokokmeny dvakrát přesazované o Vysokokmeny třikrát přesazované o Solitérní vysokokmeny - vysokokmeny čtyřikrát přesazované Alejové stromy - vysokokmeny pro osazování ulic Vysokokmeny - kulovité a převislé tvary Jehličnaté dřeviny Jehličnaté dřeviny, kompaktní a rozložité tvary Kmenné tvary jehličnanů 12

Bližší popis zde jmenovaných tvarů výpěstků je uveden dále v textu. Keře a jejich kmenné tvary Keře jsou rozvětvené, bezkmenné tvary výpěstků s více výhony. Různé druhy a kultivary keřů mohou být pěstovány jako kmenné tvary. Lehké opadavé keře o prostokořenné Musí mít nejméně dva výhony při odpovídajícím druhově specifickém postranním rozvětvení obrostu. Výjimky tvoří: Cornus mas, Crataegus coccinea, Crataegus prunifolia, Elaeagnus angustifolia, Euonymus europaeus, Hippophae rhamnoides, Prunus spinosa, Sambucus nigra, Sambucus racemosa. Tyto mohou mít jen jeden výhon s odpovídajícím druhově specifickým postranním rozvětvením obrostem. Lehké keře mohou zůstat po přesazení na místě nejvýše dvě vegetační sezóny. Poslední zpětný řez musí být proveden před, nebo během poslední vegetační periody. Třídění: podle počtu výhonů (2; 3) a výšky v cm (25 40; 40 70; 70 90) Standardní keře opadavé o Standardní keře opadavé prostokořenné Musí být nejméně jedenkrát přesazené a pěstované v širokém sponu. Keře z volné půdy a vypěstované v kontejnerech musí mít nejméně tři dobře vyvinuté hlavní výhony. Výjimky tvoří: Conus mas, Crataegus coccinea, Crataegus prunifolia, Elaeagnus angustifolia, Euonymus europaeus, Hippophae rhamnoides, Prunus spinosa, Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Tamarix v druzích. Tyto musí mít alespoň dva silné hlavní výhony při odpovídajícím druhově specifickém postranním rozvětvení obrostu. o Standardní keře opadavé v kontejnerech Pro keře pěstované v kontejnerech platí stejné jakostní ukazatele jako u keřů z volné půdy bez udání počtu výhonů avšak s označením Ko a údajem obsahu nádoby v litrech. Standardní keře opadavé po dohodě dodavatele s odběratelem mohou být dodávány se zemním bálem. 13

Třídění: podle počtu výhonů (2; 3/4; 5/7; 8) a výšky v cm (15 20; 20 30; 30 40; 40 60; 60 100; 100 150; 150 200) Solitérní keře Solitérní keře musí být třikrát přesazované, pěstované ve zvlášť širokém sponu a musí být dodávány s balem, drátěným balem nebo v kontejnerech. Výpěstky smějí zůstat po posledním přesazení na místě nejvýše čtyři vegetační periody. Třídění: podle výšky v cm (60 80; 80 100; 100 125; 125 150, dále po 50 cm až do 400 cm, dále po 100 cm) nebo podle šířky v cm (60 100; 100 150; 150 200; 200 250; 250 300 a dále po 100 cm). Počítají se pouze výhony, které dosahují požadované nejmenší výšky. Vyzrálé výhony musí být nasazeny ve spodní čtvrtině keře, ne výše než 20 cm, u roubovanců ne výše než 25 cm nad zemí. Kmenné tvary keřů Kmenné tvary keřů jako Hydrangea, Laburnum, Prunus, Syringa, Viburnum aj. musí mít korunu podle druhu či kultivaru nejméně se třemi silnými výhony. Výpěstky mohou být dodávány prostokořenné, se zemním balem, nebo v kontejnerech. Třídění: podle výšky kmínku (40, 60, 80, 125, 150, 175, 200) a podle počtu výhonů (3, 5, 8). 3.1.2.1 Špičáky a keřové tvary stromů Špičáky Špičáky jsou tvary stromovitě rostoucích listnatých dřevin bez koruny, případně s postranním obrostem. Špičáky musí být nejméně jednou přesazené (lehké špičáky), od velikosti 125 150 cm dvakrát přesazené a pěstovány v širokém sponu. Špičáky smějí zůstat po přesazení nejvýše dvě vegetační období na místě. Výjimky jsou pro zvlášť silně rostoucí druhy např. Salix alba, Populus nigra aj., které zůstávají na místě jedno vegetační období. Špičáky dvakrát přesazované smějí zůstat po přesazení na místě nejvýše tři vegetační periody. 14

Třídění: podle počtu přesázení a výšky: 1 přesazované (lehké Špičáky) výšky 80 100 cm, 100 125 cm; 2 přesazované výšky 125 150cm, 150 200 cm. ČSN 83 9001 (1999) chápe Špičáky jako mladé, jednovýhonové školkařské výpěstky listnatého stromu bez koruny. Keřové tvary stromů ČSN 83 9001 (1999) říká, že keřové tvary stromů jsou školkařské výpěstky listnatého stromu s nejméně třemi vedoucími (hlavními) výhony, které vyrůstají na kořenovém krčku nebo bezprostředně nad ním. Pokud není uvedeno jinak, následující informace pocházejí z ČSN 464902-1 (2001). o Keřové tvary stromů jsou vícekmenné stromy s kmeny založenými do 50 cm od země a minimální výškou 250 cm od země. o Nízkokmenné tvary stromů jsou semenáče nebo roubovanci s korunou založenou ve výšce minimálně 80 cm (tj. výškou kmene minimálně 80 cm). Musí být přesazovány jako Špičáky a pěstovány ve zvlášť širokém sponu. Smějí zůstat po posledním přesazení nejvýše čtyři vegetační periody na místě. o Špičáky a keřové tvary stromů v kontejnerech Pro tyto tvary školkařských výpěstků vypěstovaných v kontejnerech platí výše uvedené ukazatele jakosti s označením Ko a obsahem nádoby v litrech. Třídění: podle počtu přesazení a obvodu kmene: Počet přesazení Obvod kmene v cm 2 6 8; 8 10; 10 12 3 12 14 4 14 16 Solitérní keřové tvary stromů s více kmeny Musí být pěstovány ve zvlášť širokém sponu. Vyžadují další přesazení nejpozději po čtyřech vegetačních periodách. Dodávají se s drátěnými baly nebo v kontejnerech. Rozvětvení musí být zvlášť výrazné specificky podle druhů. Třídění: 3 přesazované, obvod kmene v cm 12 14; 14 16; 16 18; 18 20, dále po 5 cm, od 50 cm po 10 cm. 15

Výjimky: Carpinus betulus, Fagus sylvatica, obvod kmene v cm 12 16; 16 20 Pyramidy Jsou tvary stromovitých dřevin, které rostou přirozeně pyramidálně, nebo takto od země upravovaným obrostem. Dle ČSN 83 9001 (1999) je pyramida školkařský výpěstek listnatého stromu s jedním terminálním výhonem, který má spodní větve nasazené na kořenovém krčku nebo maximálně do 40 cm nad ním. Tento název neoznačuje tvar koruny dospělého stromu. Pokud není uvedeno jinak, následující informace pocházejí z ČSN 464902-1 (2001). o Pyramidy dvakrát přesazované Musí být pěstovány v širokém sponu. Smějí zůstat po posledním přesazení nejvýše čtyři vegetační periody na místě. Pyramidy některých druhů listnatých stromů např. rod Populus, mohou být expedovány bez balu (prostokořenné). o Solitérní pyramidy třikrát přesazované Musí být jako dvakrát přesazené dřeviny potřetí přesázeny ve zvlášť širokém sponu. Smějí zůstat na místě nejvýše čtyři vegetační periody. Potřebný tvarovací řez se musí provést ve školce nejpozději na začátku poslední vegetační periody. Výpěstky se dodávají s drátěnými baly nebo v kontejnerech. o Solitérní pyramidy čtyřikrát přesazované Musí být nejméně třikrát přesazeny a nejpozději od obvodu kmene 20 cm čtyřikrát přesazené. Obrost kmene musí být zvlášť výrazný. Smějí zůstat na místě bez přesazení nejvýše čtyři vegetační periody. Solitérní pyramidy se dodávají s drátěnými baly nebo v kontejnerech. U výpěstků z volné půdy se udává počet přesazení a u výpěstků v kontejnerech se udává objem nádoby. 16

Třídění: dle počtu přesazení a výšky výpěstku Počet přesazení Výška v cm Obvod kmene v cm 2 125 150; 150 175; 175 200; 200-250 3 220 225; 225 250; 250 275; 275 300 12 14; 14 16; 16 18; 18 20 4 300 350; 350 400; 400 450; 450 500 20 25; 25 30 Vysokokmeny Vysokokmeny jsou tvary listnatých stromů s kmenem a korunou. Musí mít rovný kmen, odpovídající druhu, alespoň 180 cm vysoký, s druhově specifickým prodloužením kmene uvnitř koruny. Střídavý řez kmene smí být proveden jen do jednoletého dřeva. o Vysokokmeny dvakrát přesazované Musí být dvakrát přesazované nebo podřezávané a pěstované v širokém sponu. Štěpované vysokokmeny mohou být pěstovány jako roubovanci v koruně nebo na bázi. Roubování v koruně je obvyklé zejména u kulovitých a převislých tvarů a také u druhů a kultivarů Malus, Prunus, Crataegus aj. Ostatní druhy stromů jsou pěstovány zpravidla jako roubovanci na bázi. Vysokokmeny smějí zůstat po posledním přesazení nejvýše čtyři vegetační periody na místě. o Vysokokmeny třikrát přesazované Musí být jako dvakrát přesazené vysokokmeny potřetí přesazeny ve zvlášť širokém sponu. Výška kmene musí být alespoň 200 cm. Koruna musí být zapěstována pravidelně a přiměřeně síle kmene. Další vyvětvování kmene by mělo být možné podle specifikace druhu, nebo kultivaru. Vidlicovité, nebo přeslenité rozvětvení v koruně není přípustné. (Výjimky: roubovanci v koruně, kulovité a převislé tvary stromů.) Vysokokmeny třikrát přesazované smějí zůstat po posledním přesazení nejvýše čtyři vegetační periody na místě. Poslední tvarovací řez koruny ve školce může být proveden nejpozději v předposlední vegetační periodě (výjimky: Robinia). 17

Výpěstky se dodávají s drátěnými baly nebo v kontejnerech. Třídění: dle počtu přesazení, výšky kmene a obvodu kmene Počet přesazení Výška kmene v cm Obvod kmene v cm 2 min. 180 cm 8 10; 10 12 3 min. 200 cm 10 12; 12 14; 14 16; 16 18; 18 20; 20 25 o Solitérní vysokokmeny - vysokokmeny čtyřikrát přesazované Musí být jako třikrát přesazené vysokokmeny přesázeny do zvlášť širokých sponů. Další přesazení ve školce nejpozději po čtyřech vegetačních periodách. Solitérní vysokokmeny se dodávají s drátěnými baly nebo v kontejnerech. U dřevin s drátěnými baly se udává počet přesazení (čtyřikrát přesazený atd.). Třídění: dle počtu přesazení a obvodu kmene Počet přesazení 4 Obvod kmene v cm 16 18; 18 20; 18 20; 20 25; dále po 5 cm, od 50 cm po 10 cm Alejové stromy - vysokokmeny pro osazování ulic Alejové stromy jsou vysokokmeny, které se později musí na místě použití dále vyvětvovat na zvlášť vysoké nasazení koruny. Protože pěstební možnosti druhů či kultivarů jsou výrazně rozdílné, je třeba dbát při pěstování zejména na rovné prodloužení kmene bez přeslenitých rozvětvení, což umožňuje vyvětvování při pěstování, a později i na místě použití, bez problémů. Požadované vyvětvení se musí provést ve školce nejpozději na začátku poslední vegetační periody. Třídění: podle výšky kmene, počtu přesazení a obvodu kmene Výška kmene v cm Obvod kmene v cm minimálně 220 do 25 minimálně 250 nad 25 Dále se třídí jako třikrát a čtyřikrát přesazované vysokokmeny 18

Vysokokmeny - kulovité a převislé tvary Kulovité a převislé tvary vysokokmenů se pěstují bez rovného prodloužení kmene. Výška kmene může být podle požadavků rozdílná. Jinak platí směrnice pro vysokokmeny případně solitérní vysokokmeny. Dle ČSN 83 9001 (1999) jsou kmenné tvary stromů školkařské výpěstky listnatého stromu s kmenem a korunou, rozlišují se následovně: Zákrsek (báze koruny je ve výšce kmene 0,6 až 0,8 m) Čtvrtkmen (báze koruny je ve výšce kmene 0,9 až 1,2 m) Polokmen (báze koruny je ve výšce kmene 1,3 až 1,5 m) Vysokokmen (báze koruny je ve výšce kmene 1,8 až 2 m) Alejový strom (báze koruny je ve výšce kmene minimálně 2,3 m) Vysokokmeny s tvarovanou korunou Novějším typem školkařských výpěstků jsou vysokokmeny s tvarovanou korunou. Dají se rozdělit do 3 skupin dle tvaru koruny. Plochý tvar větve zapěstovány z kmene rovnoměrně, vodorovně do stran, ale větve nesmí vyrůstat z kmene v jedné výšce. Kordón či špalír větve z kmene zapěstovány v jednotlivých patrech do dvou stran. Vzniká tedy plochá dvoustraně zapěstovaná koruna. koruna zapěstovaná jako kvádr obrys koruny musí být pravidelný a hustý a koruna musí být nejméně tři roky zapěstována. Obecně pro všechny tři typy platí, že koruna musí být nejméně jednou ročně tvarována řezem (Vlasák, 2012). Jehličnaté dřeviny, kompaktní a rozložité tvary ČSN 83 9001 (1999) říká, že jehličnaté dřeviny musí být podle růstových vlastností druhu a kultivaru od země plně rozvětvené. Jehličí musí vykazovat typické druhové a kultivarové zbarvení. 19

Jehličnaté dřeviny se silnými výhony nebo kmenem musí být až k poslednímu letorostu plně zavětvené a rozestupy přeslenů i délka posledního letorostu musí být v přiměřeném poměru k celkové rostlině. Vzpřímeně rostoucí druhy a kultivary je třeba dodávat s průběžným středním výhonem; s výjimkou Taxus, Thuja, Tsuga aj. Jehličnaté dřeviny se musí přesazovat podle nároků druhu, jejich příslušného stáří a stanoviště, pokud možno každé dva roky nejpozději však každé tři roky. Dodávají se s baly, v kontejnerech a hrnkované. Solitérní jehličnaté dřeviny se musí přesazovat nejméně každé čtyři roky a pěstovat ve zvlášť širokých sponech. Dodávají se s baly, v drátěných balech nebo v kontejnerech. Kmenné tvary jehličnanů Koruna musí odpovídat tvarem příslušnému druhu nebo kultivaru. Výpěstky se dodávají se zemním balem nebo v kontejnerech. Třídění: podle výšky nebo šířky v cm Výška/šířka v cm 5 8 20 25 40 60 80 90 150 175 225 250 8 10 20 30 50 60 80 100 150 200 250 275 10 12 25 30 60 70 90 100 175 200 250 300 12 15 30 40 60 80 100 125 200 225 275 300 15 20 40 50 70 80 125 150 200 250 od 300 cm po 50 cm; od 600 cm po 100 cm. 20

3.2 Přípravy a plánování Volba dřevin pro určité stanoviště je složena ze dvou kroků: 1) analýzy stanoviště, 2) vlastního výběru dřevin. Analýza stanoviště Je třeba poznat, pokud možno, všechny složky (ekologické faktory) stanoviště. Údaje o stanovišti poskytnou: (1) terénní průzkum (vždy nezbytný!), (2) mapové a textové podklady o území: (a) pro jednotlivé složky prostředí (především klimatické, geologické, pedologické a hydrologické poměry atd.), (b) syntetické, obsahující či integrující informace o více složkách prostředí (např. bonitované půdně ekologické jednotky, lesní typy, geobotanická klasifikace vegetace a geobiocenologická klasifikace stanoviště). Výběr dřevin Navazuje na charakteristiku stanoviště a je (měl by být) prováděn na základě 1) vlastních znalostí dřevin, 2) zhodnocení stavu stávajících dřevin na stanovišti nebo v jeho blízkém okolí, případně 3) i využitím pomůcek pro výběr dřevin; jejich údaje je nutno chápat jen jako orientační. Pomůcky pro výběr dřevin 1) rajonizace dřevin, 2) typologická klasifikace lesů, 3) geobiocenologická klasifikace stanoviště, 4) fytocenologická (geobotanická) klasifikace vegetace, 5) indikační hodnoty rostlin, 6) zóny zimovzdornosti rostlin, 7) životní prostory dřevin (Pejchal, 2008). Dle (Čížková, 2008) se výběr vhodných dřevin řídí mimo zmiňovaných ještě vlastnostmi druhu, navrhovanou funkcí, dostupností požadovaného výsadbového materiálu, ale též technologií zakládání. Vztah mezi plánováním, péčí a údržbou Po pečlivém naplánování prostoru a výsadeb, především rekreačních ploch, by tvůrčí, umělecká a technická práce zahradního architekta neměla končit. Je třeba, aby zahradní architekt ještě u objednavatele (na příslušném úřadě) zanechal technickou dokumentaci s cíli a postupy rozvoje a péče o vegetační prvky. Poté je třeba odborné správy i včasné péče o nové výsadby. V ideálním případě architekt provádí technický dozor při realizaci (Thieme-Hack, 2009). 21

3.2.1 Krajina Prvním rokem po výsadbě v krajině bývá úmrtnost dřevin 30 50 %, a to především z důvodu nedodržování správného postupu při výsadbě a také proto, že se často zapomínají brát v potaz stanovištní podmínky, především vodní režim (Percival, 2011). Při návrhu a zakládání krajných dřevinných vegetačních prvků je nutné si předem stanovit jejich funkce a charakter. Návrh prostorové a druhové struktury pásu dřevin vychází ze stanovištních podmínek, požadované funkce, ale také z charakteru okolní krajiny. Záměr musí být realizován citlivou formou k přírodě a měl by být konzultován nejen s místními orgány ochrany přírody, ale také s myslivci, rybáři, svazy ochránců přírody aj. Vhodná stanoviště pro výsadby: - erozně ohrožené plochy - svahy a meze, které lze obtížně obdělávat, resp. udržovat - obtížně obdělávatelné plochy (podmáčené půdní bloky) - meze mezi dvěma bloky zemědělské půdy k jejich vzájemnému oddělení - pozemky podél cest a vodních toků - kulturní krajiny, v nichž mají liniové dřevinné vegetační prvky tradiční místo Nevhodná stanoviště pro výsadby: - vzácná druhově bohatá suchá stanoviště - druhově bohatá vlhká stanoviště se vzácnými druhy - otevřené krajiny, kde se vyskytují druhy hnízdící na loukách, nebo druhy hnízdící na polích (zde je možné využití solitér) - pod alejemi stromů (Čížková, 2008) Arboreus 1.0 Jedná se o počítačový program sloužící ke stanovení návrhu druhové skladby dřevin pro výsadby, uskutečňované v rámci projektů na posílení a obnovu ekologické stability v zemědělské krajině. Program je šířen jako freeware a je tedy volně ke stažení na we- 22

bových stránkách Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice (Dostálek, 2003). 3.2.2 Město Stromy v městském veřejném prostoru jsou ovlivněny jejich použitím a umístěním. Příkladem může být rozdílnost dopadu prostředí na výsadby podél komunikací a parkové výsadby (Scharpen, 2002). Stromy v ulicích musí být používány a udržovány tak, aby plnily svou funkci a podporovaly kvalitu života ve městě (Schmidt, 2000). Neboť v urbanizovaném prostředí se zeleň používá ke zmírnění tvrdých linií městské zástavby, nebo souží jako identifikační centrální bod. Mimo jiné může oddělovat dopravu a pěší trasy, zmírňovat účinek světla či nepříznivého počasí. Výběr velikosti a tvaru stromu dotváří požadovanou kompozici (Kuba, 2008). Urbanizovaná místa jsou pro stromy stresovým prostředím. Jsou na ně kladeny velké nároky, co se týče klimatických a půdních podmínek, které jsou odlišné od přirozeného prostředí. Je známo, že ve městě jsou vyšší teploty vzduchu i půdy a sušší klima. Při plánování výsadeb stromů v městském prostředí je třeba si uvědomit, že výsadba stromů je systém na sebe navazujících kroků, které vedou k úspěšnému ujmutí a aklimatizaci stromu na konkrétním stanovišti a jeho plné funkčnosti v dlouhodobém časovém horizontu. Jednotlivé kroky by měli být následující: - zhodnocení konkrétních stanovištních podmínek pro stromy určené k výsadbě - zlepšení nevyhovujících stanovištních podmínek pro nové výsadby stromů - výběr konkrétních stromů pro výsadbu - vlastní technika výsadby stromů - povýsadbová péče o vysázené stromy (Málek, 2012) Holandský přístup k výběru stromů do města Davids, (2007) říká, že pokud při výběru dřevin uděláme horší výběr než ten nejlepší, tak volíme strom méně funkční, s kratší životností a s vyššími náklady na údržbu. V některých případech se počítá rovnou s tím, že strom doroste určitého věku či výšky a poté bude vyměněn. Okolí výsadby jsou často nezměnitelné, proto se místu přizpůsobuje sortiment. V Holandsku dělí stromy do 4 základních skupin dle jejich velikosti. 1) Výška > 15 m; 2) Výška = 10 15 m; 3) Výška = 6 10 m; 4) Výška < 6 m 23

Dle předpokládané velikosti stromu poté volí potřebnou velikost prokořenitelného prostoru dle následujících parametrů. ad 1) Výška > 15 metrů: minimální velikost 50 m 3 + 1 m 3 /rok nad 50 let stáří stromu ad 2) Výška = 10 15 metrů: minimální velikost 25 m 3 + 3 / 4 m 3 /rok nad 25 let stáří stromu ad 3) Výška = 6 10 metrů: minimální velikost 5 m 3 + 1 / 2 m 3 /rok nad 10 let stáří stromu ad 4) Výška < 6 metrů: minimální velikost 2,5 m 3 + 1 / 4 m 3 /rok nad 5 let stáří stromu Specifika městského prostředí K negativním faktorům charakteristickým pro městské prostředí patří především: - narušení přirozené stratifikace půdy - antropogenní půdy - změna ph půdy - změna obsahu živin a jejich koloběhu na stanovišti - zhutnění půdy - změna vodního režimu půdy - pro vodu a vzduch neprostupné povrchy - omezený prokořenitelný prostor - působení kuchyňské soli - mechanické poškozování kořenů (Pejchal, 2008) 24

3.2.3 Výsadby u dopravních komunikací ČSN 73 6101 (2004) projektování silnic a dálnic ve velké míře upravuje možnost výsadby stromů. Norma vymezuje rozhledová pole, volné výšky dopravního prostoru, vzdálenost větví stromů od hrany koruny silnice nebo dálnice a jiné. V ČSN 73 6101/2004 byla stanovena povinná vzdálenost kmene stromu od hrany koruny silnice nebo dálnice na 4,5 m. V oprava 1. ČSN 73 6101 (2005) je článek vynechán a strom je posuzován jako pevná překážka silničního provozu. Vzdálenost výsadby stromů bez osázení svodidly je možno vyčíst z právě v ČSN 73 6101. Různé vzdálenosti jsou pro dálnice a rychlostní komunikace jiné pro ostatní silnice. Rozdílné vzdálenosti jsou i tehdy, jedná-li se o rovinu nebo svah. Např. u silnic a rychlostních komunikací je povoleno vysadit strom bez osazených svodidel ve vzdálenosti 9,60 m, u ostatních silnic ve vzdálenosti 5,40 m. Důvody proč sázet stromy ve větších vzdálenostech od vozovky jsou zvyšující se intenzita dopravy a hrozivé statistiky dopravních nehod (Švédová, 2012). V praxi z toho plyne, že především u nových či rekonstruovaných silnic nižších tříd, které často vedou v rovině, nebude možno sázet stromy, protože osázení svodidel není reálné a silniční pozemky nejsou dostatečně široké pro výsadby stromů v bezpečné vzdálenosti dle nové normy. Dlouhodobé využívání této normy může v budoucnu výrazně změnit vzhled naší krajiny, především vzhled porostů dopravních komunikací (Švédová, 2008). Špatné půdní podmínky, změněný vodní režim s dalšími vlivy (např. sůl, imise, silné proudění vzduchu) mohou způsobit stanoviště natolik extrémní, že vybrat vhodné taxony je velice obtížné, někdy i nemožné. Tuto skutečnost ztěžuje zákaz rozšiřování geograficky nepůvodních druhů dle zák. o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (Kozák, 2012). Dle dnes platného zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., se v 29 hovoří o tom, že strom na krajnici být nesmí, neboť neplatí dřívější možná výjimka strom ponechat, protože strom je považován za již výše zmíněnou pevnou překážku, kterou by správce měl nechat odstranit. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny odstranění stromu zabraňuje. Zákony si tak tedy odporují. Švédová, (2010) říká, že hlavní problém spočívá v tom, že správce zeleně většinou nedisponuje dostatečně širokým pozemkem podél komunikace, aby splnil dnes požado- 25

vané vzdálenosti pro výsadbu stromu. Současně také správce nesmí další pozemky vykupovat, proto není v jeho možnostech alej či jinou vegetaci obnovit. 3.2.4 Termíny výsadeb ČSN 83 9021 (2006) Rostliny a jejich výsadba říká, že způsob, rozsah a termíny prací se řídí zejména dobou výsadby, druhem rostliny a poměry na stanovišti. Při určování doby výsadby mají být zohledněny druhové zvláštnosti. Opadavé dřeviny je nutno zpravidla vysazovat v době vegetačního klidu. Stálezelené dřeviny se zemními baly lze vysazovat po celý rok, s výjimkou doby rašení. Kontejnerované rostliny se mohou sázet po celý rok a prostokořenné rostliny se nesmí vysazovat za mrazu. 3.2.5 Vhodnost taxonů pro stanoviště Výběr dřevin je možné provádět dle níže uvedených publikací a jejich rozdělení dle nároků dřevin na stanoviště. Uvedené skutečnosti nelze zcela zobecnit pro všechna stanoviště, takže se nedají aplikovat jako striktní návod, ale jsou spíše orientační. Přesto jsou dobrým rádcem pro odborníka při výběru dřevin. KAVKA, Bohumil. Krajinářské sadovnictví. 1970. (Viz tabulková příloha CD: tab. x1) PEJCHAL, Miloš. Arboristika: pro další vzdělávání v arboristice. 2008, (Viz tabulková příloha CD: tab. x2) MÁLEK, Zdeněk, Petr HORÁČEK a Zdeněk KIESENBAUER. Stromy pro sídla a krajinu. 2012. (Viz tabulková příloha CD: tab. x3) ČÍŽKOVÁ, Stanislava, Bořivoj ŠARAPATKA a Lenka KULIŠŤÁKOVÁ. Nelesní dřevinná vegetace: návrhy, výsadba a údržba. 2008. (Viz tabulková příloha CD: tab. x4) Pro výběr domácích taxonů k výsadbě u pozemních komunikací lze využít publikace TP 99 dodatek 1, Vysazování a ošetřování silniční vegetace. 2005. 26

3.3 Technologie výsadby 3.3.1 Přeprava a péče o dřeviny před výsadbou Pokud není uvedeno jinak, následující text dle ČSN 83 9021 (2006). Při přepravě, skladování, v zakládce a při výsadbě na staveništi nesmí dojít k poškození rostlin a rostliny je nutno chránit před vysycháním, přehřátím a mrazem. 3.3.1.1 Přeprava Rostliny je nutno přepravovat tak, aby se zabránilo jejich poškození, např. zaschnutím, mrazem nebo neodbornou manipulací. Přeprava prostokořenných rostlin na vozidle s plachtou při teplotách pod 0 C se smí uskutečnit pouze se souhlasem příjemce. 3.3.1.2 Uskladnění na staveništi Rostliny mají být vysázeny ihned po dodání. Není-li to možné, mohou se rostliny uskladnit po dobu 48 hodin. Během této doby je nutno rostliny chránit jednoduchými opatřeními, např. zvlhčováním a přikrýváním, aby bylo vyloučeno jejich poškození vysycháním, mrazem nebo přehřátím. Pokud doba uskladnění překročila 48 hodin, mohou být potřebná další opatření. V závislosti na ročním období, povětrnostních podmínkách, době do výsadby, druhu přepravních obalů a typu výpěstku (zemní baly, kontejnery apod.), je nutno v přijatých opatřeních pokračovat, nebo je případně rozšířit. Jestliže tato opatření nejsou dostačující, je nutno rostliny založit. 3.3.1.3 Zakládka dřevin na staveništi Rostliny je nutno vložit do připravených rýh a navlhčit. Kořeny nebo zemní baly je nutno ze všech stran zahrnout kyprou půdou, půdu přitlačit a případně prolít vodou do rozbahnění. Rostliny ve svazcích se v případě potřeby uvolní. Případně je nutno provést ochranu proti okusu zvěří. 3.3.1.4 Zaškolkování Nemohou-li být rostliny vysazeny do konce výsadbového období, je třeba je zaškolkovat v odstupech odpovídajících danému druhu a velikosti a dále o ně pečovat. 27

3.3.2 Příprava sazenic před výsadbou 3.3.2.1 Ošetření kořenů Kořeny prostokořenných rostlin je třeba před výsadbou, s ohledem na daný druh, seříznout ostrým řezným nástrojem. Nesmí se přitom pohmoždit nebo odřít. 1 Důležité je zakrátit poškozené kořínky a silnější nevhodně rostlé kořeny. Zakracujeme až do tzv. živého dřeva. Čížková, (2008) doporučuje umístit prostokořenné sazenice několik hodin před výsadbou do tzv. zemité kaše (směs vody a zeminy ze stanoviště), nedojde tak k přeschnutí jemných kořínků a po výsadbě kořeny lépe přilnou k půdě. U kontejnerovaných rostlin se musí prořezat spirálovitě stočené a zaškrcené kořeny a roztrhat kořenová plsť. 3.3.2.2 Řez prováděný při výsadbě (výchovný, komparativní) Dle ČSN 83 9021 (2006) se kontejnerované rostliny zpravidla nezakracují. Prostokořenné dřeviny je zpravidla nutno, s přihlédnutím k druhu, velikosti, podmínkám stanoviště a roční době, zpětně seříznout, nebo prosvětlit. U Špičáků, kmenných tvarů keřů, polokmenů a vysokokmenů stromů je přitom nutno zohlednit přirozený tvar růstu. U rostlin se zemním balem se v případě potřeby provede prosvětlovací řez. Poškozené části rostlin je nutno odstranit a rány hladce seříznout. U dřevin je třeba ošetřit rány o průměru větším než 3 cm přípravkem na ošetření ran. (Gregorová, 2000) říká, že výchovný řez, je realizován již ve školce a pak ještě i několik let po výsadbě na konkrétní místo. Žďárský (2008) uvádí, že by se výchovný řez měl provádět 10 až 15 (20) let po výsadbě v intervalech jednou za 2 3 roky. Základním požadavkem výchovného řezu je upravení vhodné výšky kmene a struktury koruny dle habitu daného druhu a předpokládaného užití dřeviny např. jako výsadba podél komunikací pro pěší, podél silnic, do skupin, nebo jako solitéra. Čížková (2008) říká, že při výsadbě je třeba zakrátit výhony o 1/3 délky, čímž se vytvoří lepší poměr mezi hmotou kořenů a nadzemní částí. Také dojde k podpoře větvení. Terminál se u stromů nezakracuje. Dr. Ch. Rohr (2001), dodává, že řezat by se mělo s ohledem na druh a především jeho typický charakter koruny. (Viz obr. 11). Boros Anikó (2008) ještě říká, že řez při podzimní výsadbě by měl být mírnější a dřevinu 1 Poznámka autora 28

je vhodné zakrátit do potřebné délky až na jaře, neboť při velkých mrazech mohou zakrácené výhony zcela zmrznout. Na jaře pak můžeme řezem kompenzovat i škody způsobené mrazem. 3.3.3 Příprava stanoviště 3.3.3.1 Krajina Čížková, (2008) rozděluje krajinné výsadby na výsadby na ornou půdu a výsadby na zatravněných pozemcích. Výsadba na orné půdě: - na výsadbové ploše se provede orba nebo kypření - k potlačení plevelů se může použít nízký podsev - výsadba na orné půdě je náročnější na údržbu zejména v období rozvojové péče, kdy se musí odstraňovat ruderální byliny zaplevelující a přerůstající výsadby Výsadba na zatravněných pozemcích: - byliny se plošně posekají co nejníže nad zemí - drn se odstraní pouze v místech, kde mají být dřeviny vysázeny, tj. v místech hloubení výsadbových rýh nebo jam - u tohoto způsobu výsadby se projevuje nižší výskyt konkurenčně zdatnějších bylin 3.3.3.2 Město Dle ČSN 83 9021 (2006) u stromů na stanovištích s omezeným prostorem pro zakořeňování (např. na náměstích, v ulicích) musí nezakrytá, nebo trvale pro vzduch a vodu propustným krytem opatřená plocha zaujímat nejméně 6 m 2. Prostor pro kořenový systém by měl mít základní plochu nejméně 16 m 2 a hloubku nejméně 80 cm. Mají-li se před výsadbou provést jemné terénní úpravy je nutno plochy urovnat do požadované roviny. Rovina nemá na měřeném úseku dlouhém 4 m vykazovat odchylky větší než 5 cm. Napojení na okolní plochy musí být plynulá s nejvyšší přípustnou od- 29

chylkou 3 cm směrem dolů. Přitom je nutno odstranit stavební odpad, kameny o průměru větším než 5 cm a těžko tlející části rostlin. Vegetační vrstvu, a případně také základovou půdu určuje ČSN 83 9011. 3.3.4 Výsadbové jámy ČSN 83 9021 (2006) říká, že jámy pro výsadbu rostlin je třeba hloubit v šířce, která odpovídá 1,5násobku průměru kořenového systému nebo zemního balu. Hloubku výsadby je třeba přizpůsobit danému rostlinnému druhu. Rostliny je nutno zpravidla sázet do takové hloubky, v jaké rostly na předchozím stanovišti. Je třeba vzít v úvahu míru sesednutí. Při hloubení jam pro výsadbu je nutno odděleně odebrat svrchní vrstvu půdy a při výsadbě ji vrátit zpět jako nejsvrchnější vrstvu. Zhutnění stěn a dna výsadbových jam je třeba odstranit. Na m 2 projekční plochy koruny potřebuje strom 0,75 m 3 prokořenitelného objemu půdy (Pejchal, 2005). 3.3.5 Postup výsadby stromu ČSN 83 9021 (2006) říká, že při výsadbě je třeba kořeny rozprostřít do jejich přirozené polohy. Kontejnery, hrnky a fóliové sáčky, které netlejí, je třeba odstranit. U rostlin se zemním balem je nutno po vysazení rostliny do výsadbové jamky uvolnit úvazky plachetky. Rovněž je nutno uvolnit drát na horní straně zemního balu. Kořeny nebo zemní baly, je nutno ze všech stran zasypat kyprou půdou a stejnoměrně přitlačit. Poté je zpravidla nutno rostliny dostatečné zalít. Mladé rostliny se smí sázet pouze s vlhkými kořeny. Organické látky smí být zapraveny jen do takové hloubky, aby jejich rozkladem nemohly vznikat žádné produkty poškozující rostliny. 3.3.6 Kotvení Kůly musí být oloupané a musí mít trvanlivost 2 roky. Stejně tak materiály pro upevňování rostlin musí mít trvanlivost 2 roky. Před výsadbou se do vyhloubených jam zatlučou svisle kůly, a to nejméně 30 cm hluboko do nezkypřené půdy. 30

I šikmé kůly, kolíky pro ukotvení drátem, trojnožky a také svislé kůly, které nebyly zatlučeny do připravených jam pro stromy, musí zasahovat nejméně 50 cm hluboko do půdy. Svislé kůly musí u stromů s výškou kmene do 2,5 m dosahovat nejméně 25 cm a nejvýše 10 cm pod místo nasazení koruny. Kůly se zatloukají zpravidla proti směru převládajících větrů, v záplavových územích proti směru toku, v blízkosti komunikací však vždy ve směru jízdy. Hlavy kůlů nesmí být po zatlučení roztřepené apod., případně se musí začistit. Uvázání rostliny a ukotvení nesmí způsobit žádné poranění, nebo zaškrcení kůry. Úvazek musí být na kůlu zajištěn proti sklouznutí. Podzemní kotvení Podzemní kotvení za zemní bal je výhodnou alternativou namísto klasického kotvení pomocí kůlů. Podzemní kotvení je složeno ze tří zemních kotev vyrobených z černého železa. Kotvy jsou umístěny v půdě, nebo na dně, či boku betonových skruží, či mobilních nádob. Samotný strom je pak ukotven pomocí popruhů s ráčnovým napínákem. Jedná se o kotvení, které je vhodné pro použití vzrostlejších stromů až do výšky 12 15 m a obvodu kmene 20 50 cm. Výhoda systému: - absence nadzemních prvků kotvení nedochází k poškozování vandaly - není nutná údržba kotvícího systému v dalších letech - systém neomezuje strom v růstu a odpadá povolování a odstavování úvazku - postupný rozpad materiálu kotev i popruhů nedochází k poškození kořenů - finanční dostupnost již existují tuzemští výrobci (Borský, 2005). 3.3.7 Ochrana stromu Materiály a látky omezující vypařování: Dle ČSN 83 9021 (2006) bandáže s výplní i bez výplně mají mít trvanlivost po dobu dvou vegetačních období. Výplně pro bandáže (např. jíl, pěnové plasty) a látky omezující vypařování nesmí rostliny poškozovat. 31

Přípravky na ochranu rostlin a látky podporující růst: Přípravky na ochranu rostlin a látky podporující růst musí být pro daný, aktuálně plánovaný účel úředně schváleny. 2 Přípravky na ošetření ran musí svými vlastnostmi zajišťovat plný účinek nejméně po dobu jednoho roku. Drátěné a plastové chrániče používané pro mechanickou ochranu rostlin musí mít trvanlivost 2 roky a nesmí bránit růstu. Ochrana proti zvěři a pasoucímu se dobytku: Rostliny ohrožené zvěří, nebo pasoucím se dobytkem je nutno zajistit proti okusu např. přípravky na ochranu rostlin, nebo mechanickými chrániči kmene, či oplocením. 3.3.8 Předání výsadby Výsadby jsou způsobilé k přejímce v okamžiku, kdy je dosaženo jistoty jejich úspěšného růstu. U výsadeb dřevin lze zpravidla úspěšné ujmutí rozpoznat od poslední třetiny měsíce června podle růstu letorostů. Pokud odběratel nepožaduje dokončovací péči, jsou výsadby způsobilé k přejímce ihned po výsadbě. 3.3.9 Materiály vylepšující stanoviště 3.3.9.1 Organické materiály Pokud není uvedeno jinak, následující text dle ČSN 83 9011, (2006). Organické materiály pro zlepšování půd musí vyhovovat předpokládanému účelu použiti, např. zvyšovat obsah organické hmoty, zlepšovat zadržování vody a dostupnost vody pro rostliny, rozšiřovat pásmo mezí bobtnání a smršťování, měnit půdní reakci a podporovat činnost mikroorganismů. Rašeliny musí být s ohledem na stupeň rozkladu vhodné pro zamýšlené použití. 2 Lze použít pouze přípravky zařazené do Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin, každoročně vydávaného Státní rostlinolékařskou správou, a také přípravky ze Seznamu povolených přípravků na ochranu lesa, vydávaného Ministerstvem zemědělství. 32

3.3.9.2 Kompost a mulčovací materiály Kompost z organických domovních odpadů nesmí obsahovat žádné součásti, které by mohly způsobit poranění. 3.3.9.3 Plastické hmoty Vločkované pěnové hmoty pro zadržování vody musí mít otevřenou buněčnou strukturu. 3.3.9.4 Minerální materiály Minerální materiály pro zlepšování půd, např. vápenec, písek, štěrk, kamenná drť, pemza, láva, kamenná moučka, keramzit, silikátové koloidy, musí být pro předpokládaný účel použití vhodné. Musí např. snižovat nebo zvyšovat plasticitu, zlepšovat propustnost pro vodu, zvyšovat zatíženost, měnit pórovitost a stabilizovat strukturu. Materiály, které by, vzhledem k rychlému zvětráváni, nepříznivě ovlivňovaly zrnitost nebo hodnotu ph půdy, by se neměly používat. 3.3.10 Opatření pro zvětšení kořenového prostoru Konstrukce sousedních ploch je vhodné použít: - pískované nebo štěrkované povrchy - speciální propustné dlaždice pokládané do vrstvy písku na štěrku Větrací prvky zabezpečují lepší provzdušnění půdy v budovaných prokořeňovacích prvcích pod nepropustnými povrchy. Je možné použít: a) bodové větrací prvky šachty o průměru cca 30 cm, hluboké 0,7 1 m, ve sponu 1 2 m, do kterých se vkládá uzavřená trubka na povrchu zabezpečená mříží, nebo rukávce z geotextilie, vyplněné keramzitem, lávou, pemzou nebo jiným porézním materiálem. b) liniové větrací prvky provětrávací příkopy široké 0,3-0,4 m a hluboké shodně s výsadbovou jámou sloužící ke spojení sousedních výsadbových jam a též vybíhající k sousedním plochám (trávníky, komunikace, budovy); dlouhé příkopy je třeba spojit s povrchem větracími šachtami. c) plošné větrací prvky - jako plošný prvek může fungovat štěrková nosná vrstva komunikací umožňující vedení vzduchu, ale je třeba ji spojit s povrchem větra- 33

cími šachtami. Základní technická opatření pro zvětšení kořenového prostoru viz obrazová příloha (obr. 12 a 13) Prokořeňovací prvkv - slouží ke zvětšení objemu kořenového prostoru pod plochami komunikací. Podmínkou účinnosti je, aby substrát ve výsadbové jámě byl přizpůsoben okolní půdě, a aby okolní půda byla vhodná pro růst kořenů. U pěších a cyklistických komunikací může jako kořenový prostor sloužit část, či celá štěrková vrstva. U dopravních ploch s nízkou zátěží (parkovací plochy pro osobní automobily, příjezdové komunikace k domům) musí být prokořeňovací prvek až pod nosnou vrstvou. Tloušťka prokořeňovací vrstvy musí být 40 80 cm. Vhodný substrát má následující složení: hlinitý písek 20 % štěrkopísek 20 40 % láva/štěrk 1 8 mm 40 60 % (Štěpán, 1997) Urban, R. J., (2012) dodává, že instalací prokořeňovacích prvků můžeme zvýšit efektivitu prokořenitelné půdy o 20 až 30 % oproti jednoduchým, nepropojeným výsadbovým jámám. 3.4 Po-výsadbová péče Po výsadbě je nutné stromu zajistit dostatečnou péči, aby mohlo být dosaženo ujmutí a mohl se strom na novém stanovišti zdárně vyvíjet. Po výsadbě na sebe navazují dvě různě trvající období dokončovací a rozvojové péče blíže viz (kap. č. 5.4.2 a 5.4.3 dokončovací a rozvojová péče). Dokončovací a rozvojová péče zpravidla využívá podobných pracovních úkonů např. (zálivka, odplevelení, řez, atd.), tyto a další úkony se nachází v následujících podbodech. 3.4.1 Výchovný řez Výchovný řez u mladých stromů by měl být pojat jako preventivní pěstitelský zákrok, který pomáhá snížit či zcela odstranit růstová a vývojová rizika, která v budoucnu mohou pro ošetřovaného jedince znamenat snížení jeho životaschopnosti, či stability. 34

Tím může dojít k ohrožení bezpečnosti provozu v bezprostředním okolí stromu (Žďárský, Wágner, 2009 ZPK). Upřesnění výchovného řezu viz kap. 3.3.1.2) 3.4.2 Mulčovací materiály ČSN 83 9011, (2006) Práce s půdou říká, že mulčovací materiály na ochranu vegetace a svrchní vrstvy půdy nesmí poškozovat plánovanou vegetaci. Svými vlastnostmi také nesmí bránit pronikání vody a vzduchu do půdy. Organické mulčovací materiály musí odpovídat ustanovením předpisu. 3 Při mulčování, je třeba přizpůsobit materiál a tloušťku vrstvy mulče stanovišti a způsobu výsadby. Vrstvu mulče je třeba rozprostřít souvisle a rovnoměrně tak, aby se zabránilo poškození rostlin a při použití materiálů s velkým poměrem C:N (uhlíku a dusíku), např. kůry, dřevní štěpky, by se měla předem aplikovat vyrovnávací dávka dusíku. Bauer, (2008) doporučuje jako mulčovací materiály následující: komposty, kůru, dřevní štěpku, slámu, lávu, břidlici, či mulčovací fólie nebo tkaniny. Thieme-Hack, (2005) říká, že mulčování organickými látkami podporuje růst kořenů v blízkosti povrchu a může dojít k poškození povrchů zpevněných ploch. Proto je zde třeba využít mulče z minerálních látek. Také doporučuje tloušťku vrstvy mulče pro minerální látky 5 10 cm, pro organické látky minimálně 10 cm. 3.4.3 Zálivka Zejména v prvních dvou, maximálně třech, letech po výsadbě je nutno provádět zálivku během sucha k podpoře růstu stromů i keřů. Třetím rokem po výsadbě již obvykle zálivka nutná není. Zálivka musí být provedena v dostatečné míře s trvalejším účinkem, a vyžaduje tudíž přiměřeně dlouhou dobu na vsáknutí (Bauer, 2008). Smýkal, (2008) dodává, že zálivka se provádí pouze v případě, že hrozí úhyn stromů. Viditelným symptomem je vadnutí listů (pokles turgoru) po uschnutí rosy, a to i když nesvítí slunce. Jednorázová závlahová dávka musí provlhčit celou prokořeněnou část půdy. Častá a nadměrná zálivka omezuje rozvoj kořenového systému a snižuje odolnost dřevin proti suchu. 3 ČSN 46 5730 Rašeliny a rašelinné zeminy; též ČSN 46 5735 Průmyslové komposty 35

Tab. 8 Počet zálivek a množství vody k nové výsadbě převzato od (Bauer, 2008). Počet zálivek 1. rok po výsadbě Počet zálivek 2. rok po výsadbě Litrů na jednu závlahovou mísu Strom 10 15 10 12 100 200 3.4.4 Hnojení Pokud není uvedeno jinak, text dle ČSN 83 9051. Má-li se hnojit, dávky hnojiv je třeba omezit na nezbytnou míru v souladu se stanovištěm a pěstebním cílem. Dávkování živin se má určovat na základě stanovení obsahu živin v půdě. Tabulková příloha (tab. 1) obsahuje upozornění na roční dávky živin, jejichž horní hranice by neměla být překročena. Podle výsledků rozborů půdy může být potřebné množství jednotlivých živin doplňováno každoročním hnojením. Při výběru hnojiva je třeba brát v úvahu jeho fyziologický účinek. Množství dusíku v jednotlivých dávkách se řídí druhem chemické vazby v hnojivu. Jednotlivá dávka rychle působícího hnojivá nemá překročit 4 až 5 g N (dusíku) na m 2. Tím je umožněno dostatečně stejnoměrné rozdělení. Současně se tak zabrání popálení rostlin a průsaku do podzemních vod. První dávka by měla být aplikována na jaře, buď před začátkem růstu, nebo v návaznosti na něj. Pro snížení nebezpečí houbových infekcí by se měla poslední letní dávka aplikovat přibližně v polovině srpna. Příznaky nedostatku jednotlivých živin jsou uvedeny v příloze, viz tabulková příloha tab. 2. 3.4.5 Ochrana dřevin Opatření proti nežádoucím druhům rostlin: Nežádoucí druhy lze zpravidla omezit posilováním konkurenčních schopností žádoucích druhů, kosením, hnojením a mechanickými opatřeními. Opatření proti chorobám a škůdcům: Dřeviny, u kterých se často vyskytují choroby a škůdci jsou především ty dřeviny, které mají oslabenou vlastní fyziologii. Dřeviny mohou být oslabeny z mnoha důvodů 36

např. nevhodnými půdními podmínkami, lidskou činností v okolí stromu, či neodbornou údržbou. Choroby a škůdci napadají především jedince, kteří nejsou preventivně a pravidelně ošetřováni (Juhásová, 2003). ČSN 83 9051 dodává, jestliže se dohodne aplikace přípravků na ochranu rostlin, má být vyloučeno použití širokospektrálních fungicidů, aby nebyli poškozeni přirození nepřátelé škodlivých hub. Ochranná opatření v místech s vysokou dopravní zátěží: Zejména v oblastech s vysokou dopravní zátěží, může být nutné zabezpečit výsadbu instalací ochranných zařízení proti mechanickému poškození a zhutnění od vozidel. Vegetační plochy se dají chránit např. pomocí: balvanů, vysokého patníku, jednoduchého zábradlí, plůtku či podobných konstrukcí. (Bauer, 2008). Viz obr. 1. Obr. 1 Ochrana vegetace proti pojezdu vozidlům, převzato od (Bauer, 2008). Nevhodné zeminy Obecně půdy s hodnotami půdní reakce pod ph 4 nebo nad ph 8,5 jsou pro výsadby stromů nevhodné. Je-li hodnota ph pro zamýšlený taxon nevhodná a stálé ph nelze zajistit, je nutné vybrat vhodnější taxon. Zvýšení hodnoty ph může být dosaženo jednoduše, například vápněním. Snížení hodnoty ph je obtížnější, například lze použít hnojivo s fyziologicky kyselým účinkem. Pokud nelze docílit stálého ph, zemina musí být vyměněna (Lösken, 2010). 3.4.6 Kypření, pletí a vyžínání výsadbových ploch Dle ČSN 83 9021 při kypření výsadbových ploch a výsadbových mis je nutno přihlížet ke zvláštnostem porostů a chránit kořenové systémy dřevin a trvalek, květinové cibule a hlízy. Přitom je nutno oddělit a odstranit nadzemní části nežádoucích rostlin, 37

pokud není určeno jinak, např. ponechat oddělené rostliny na místě jako mulč. ČSN 83 9051 dodává, že má být hloubka kypření u dřevin 3 cm. Dle ČSN 83 9021 (2006) se musí odstranit kameny s průměrem větším než 5 cm a odpad z nakypřených ploch. Mulčované plochy se zpravidla nekypří. Při kypření, pletí a vyžínání je nutno: - zkontrolovat a případně opravit ukotvení - hladce odstřihnout a odstranit suché nebo poškozené části rostlin - nedostatečně přirůstající rostliny je nutno, podle zvláštnosti příslušného druhu, dodatečně seříznout 38

3.5 Proces ujímání nových výsadeb stromů Při výsadbě prostokořenných stromů a stromů se zemním balem dojde vždy ke ztrátě velké části kořenového systému. Následkem toho trpí strom po výsadbě nedostatkem vody a dochází k povýsadbovému šoku. Regenerací kořenového systému postupně šok odeznívá a dochází k obnově rovnováhy mezi potřebou vody a schopností kořenového systému jí přijímat. Kontejnerovaný stromy taktéž trpí, ale hlavní důvod je rozdíl ve fyzikálních vlastnostech půdy v okolí výsadby a substrátu v kontejneru. Stres je tím větší, čím je větší rozdíl fyzikálních vlastností obou substrátů. V omezeném balu rychle dochází voda a musí být prováděna častá zálivka, jinak strom trpí suchem. Doba odeznění povýsadbového šoku lze odhadnout dle velikosti průměru kořenového krčku v případě dobré kvality sazenice, výsadby a povýsadbové péče. Na každých 2,5 cm průměru krčku trvá povýsadbový šok 1 rok (např. při průměru krčku 10 cm, což odpovídá 35 40ti cm obvodu kmene ve výšce 1 m, trvá šok 4 roky). (Smýkal, 2008). Jak vyplývá z výše uvedeného, ujmutí většího stromu trvá déle než ujmutí mladší sazenice a to nezávisle na velikosti rostliny. Neboť kořenový bal obsahuje pouze malé procento původního kořenového systému (v rozmezí 4 až 18 %). Délka kořenových přírůstků je podobná pro starší, tak i mladší stromy. Odlišná je však potřebná délka přírůstku kořenů, nutná k vytvoření nového, plně funkčního kořenového systému, schopného zásobit rostlinu vodou. Menší stromy vytvoří původní kořenový systém rychleji než velké stromy. Z toho důvodu se mladší stromy vzpamatují z šoku po přesazení rychleji a mohou časem dosáhnout stejné velkosti nebo i větší, než bude mít starší přesazovaný jedinec (Watson, 2002). 3.5.1 Poškození dřevin Pokud není uvedeno jinak, následující text dle (Kolařík, 2010). Poškození vznikají působením vnějších faktorů. Je narušena kompaktnost stromu, jeho ochranný kryt borka a tím narušení uzavřenosti vnitřního prostředí stromu. O závažnosti rozhoduje jednak rozsah, jednak lokalizace poranění Podle rozsahu může jít o povrchová poranění (stržení borky, obnažení lýka a dřeva), nebo o poranění, zasahující hlouběji do dřeva. Vážná jsou poranění, zasahující větší část 39

obvodu kmene, nebo rozsáhlé plochy kmene. Je jimi narušena vodivá funkce. Při velkém rozsahu může dojít k úplnému přerušení zásobování vodou, minerálními látkami a asimiláty. Zároveň je uvolněna cesta pro vstup patogenních organizmů. Obranné mechanizmy stromu pak nemusí stačit k odizolování rozsáhlých poškození. Při hlubším poranění dřeva dochází k embolizaci vodivých cest a jejich vyřazení. 3.5.2 Přirozené abiotické a biotické stresory Nejvýznamnější abiotické a biotické stresory: - vysoké hodnoty záření (fotoinhibice = zpomalení či zastavení fotochemické složky fotosyntetické asimilace, opravitelný proces; fotooxidace = nevratné vybělení pigmentů, trvalé poškození) - teplo (extrémně vysoké teploty) - chlad (výrazné mrazy, náhlé mrazy, předčasné či pozdní mrazy) - sucho (nedostatek dostupné vody) - nadbytek vody (dlouhotrvající srážky) - nedostatky v minerální výživě (nedostatek některé složky výživy, nepříznivý poměr složek) - působení kambiofágního, listožravého, či savého hmyzu - virové, bakteriální či houbové patogeny 3.5.3 Antropogenní stresory - chemické látky používané pro ochranu rostlin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) - látky znečišťující ovzduší (SO2, NO x, fluoridy, chlorované fenoly, uhlovodíky) - kyselé deště a mlhy (zakyselení půd, minerální deficience Mg, K, Ca v půdě) - ozon (fotochemický smog) - těžké kovy (v ovzduší i v půdě) - nitrifikace půd (vlivem suché i vlhké depozice) - zvýšení úrovně UV radiace - zvýšení obsahu CO2 a globální změny klimatu 40

3.6 Právní předpisy Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů definuje práva provozovatelů soustav elektrické energie, plynu a tepelné energie na regulaci porostů, ohrožujících provoz těchto soustav, a to i na pozemcích jiných vlastníků, neučiní-li tak vlastníci na výzvu sami (ustanovení 24, 25, 57-60, 76). Zákon dále řeší údržbu a výsadbu dřevin v ochranných pásmech některých zařízení elektrizační soustavy, plynárenských zařízení a zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie (ustanovení 46, 68) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - ( 5, odst. 4 a 5) Jen s povolením orgánu ochrany přírody je možné záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin, kříženců druhů rostlin v krajině a také ve zvláště chráněných částech přírody (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky). ( 9) rozhodnutím orgánu ochrany přírody je možné nařídit tzv. náhradní výsadby. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ( 33, 15) ve znění pozdějších předpisů definuje podmínky výsadeb stromů a keřů podél komunikací z hlediska rozhledových poměrů a stav silniční vegetace a určuje ochranná pásma na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace z hlediska bezpečnosti. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ( 14, 17) upravuje mimo jiné podmínky výsadby a údržby dřevin v památkově chráněných objektech a zónách, které jsou kulturní památkou, národní kulturní památkou nebo památkovou rezervací, památkovou zónou nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny. Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů ( 8)upravuje mimo jiné zachování rozhledových poměrů na přejezdech a stanovuje ochranná pásma. 41

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ( 102) definuje ochranná pásma telekomunikačních zařízení, v nichž nelze vysazovat trvalé porosty bez souhlasu vlastníka komunikačního vedení. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ( 14 odst. 1 a 2 vodního zákona) váže až na uvedené výjimky výsadbu stromů a keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry na povolení vodoprávního úřadu. 42

4 METODIKA 4.1 Metodika hodnocení NV- nových výsadeb Metodika vytvořena ve spolupráci Bc. Jiří Kakuška a Bc. Jiří Lahodný. 4.1.1 Základní údaje 4.1.1.1 Vegetační prvek U nové výsadby bude provedeno zařazení do následujících skupin: SO strom soliterní: samostatně stojící jedinec, představující samostatný kompoziční prvek (Pejchal, 2004) SS strom ve skupině stromů: skupina stromů je vegetační struktura ze dvou a více jedinců, kteří tvoří samostatně chápaný kompoziční prvek (Pejchal, 2004) ST strom ve stromořadí: stromořadí jsou skupiny stromů uspořádány většinou v pravidelných rozestupech v jedno i víceřadé linii 4.1.1.2 Pořadové číslo primárního vegetačního prvku Primárním vegetačním prvkem je jednoduchý vegetační prvek tvořený jedním jedincem (solitéra), nebo složený vegetační prvek tvořený vegetačními prvky stejné životní formy (Šimek, 2010). Primární vegetační prvky jsou vedeny jak ve výkresové, tak i v popisné části pod konkrétním číslem. Číselná řada je průběžná. 4.1.1.3 Pořadové číslo sekundárního vegetačního prvku Sekundární vegetační prvek je tvořen jedincem, který spoluvytváří primární vegetační prvek (Pejchal, 2004). 43

Sekundární vegetační prvky jsou vedeny jak ve výkresové, tak i v popisné části pod konkrétním číslem. Číselná řada je průběžná. 4.1.1.4 Taxon Taxonomické pojmenování vegetačního prvku. Pojmenování provedeno dle jednotného zdroje. 4.1.2 Údaje o výsadbě 4.1.2.1 Typ stanoviště Vegetační prvek (dále jen VP), bude zařazen dle lokality výskytu do konkrétního funkčního typu zeleně. Zkratky funkčních typů jsou následující: ST STROMOŘADÍ, ALEJ Funkční typ zahrnuje uliční stromořadí v intravilánu města, silniční stromořadí v extravilánu i historická stromořadí s kompozičním významem bez ohledu na dřevinnou skladbu. STS stromořadí v sídle STK stromořadí v krajině P PARKY Jde převážně o objekty zahradního umění (parky, historické zahrady, veřejné sady) s výhradně parkovou funkcí. Základní plochy jsou souvisle sadovnicky a architektonicky pojaty, mají větší výměru. Jejich hlavní funkcí je harmonizace biologických a urbanistických prvků městského prostoru. Skladba vegetačních prvků, dosahovaná intenzita péče, možnost rozvinutí programového řešení a kompozice činí z tohoto funkčního typu nejvýznamnější kompoziční celek krajinářské architektury. 44

U PARKOVĚ UPRAVENÉ PLOCHY Plochy, které nedosahují rozlohy parku, ale jsou upraveny ve vyšší intenzitní třídě. Převažuje dekorativní funkce. T OCHRANNÁ ZELEŇ Plocha účelové zeleně zaměřená na snížení negativních vlivů různých provozů a zařízení. Vegetace plní nejčastěji funkci ochranné clony - psychologické, hygienické; zakončení dálkových pohledů, protihlukové clony apod. R ZELEŇ MĚSTSKÁ S REKREAČNÍ FUNKCÍ Plochy rekreační zeleně zahrnují zejména rekreační areály, koupaliště, intenzivně provozované pláže, kempinky, stálé stanové tábory. Převažují na nich vegetační prvky a stavební objekty nepřekračují 25 % rozlohy plochy. Součástí plochy je zpravidla vybavenost: občerstvení, stánky, příp. hostinec nebo drobná komerce. ZB ZELEŇ OBYTNÝCH SOUBORŮ ZK ZELEŇ ŠKOLNÍCH A KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ ZZ ZELEŇ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ ZS ZELEŇ SPORTOVNÍCH AREÁLŮ ZD ZELEŇ DOPRAVNÍCH STAVEB ZC ZELEŇ OSTATNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI ZV ZELEŇ VODOTEČÍ A VODNÍCH PLOCH 45

Krajinná zeleň KE VEGETAČNÍ PRVKY SVAHŮ Vegetační plochy a linie, které zůstaly zachovány v zemědělsky využívaném území protierozní meze, kamenice, hrázky, vodoteče a další terénní tvary s vegetačními prvky, které slouží k úpravě hydrického režimu svahu a k rozptylování soustředěného odtoku vody. Mimo této základní funkce mají i krajinotvornou a ekologickou funkci, jsou refugiem hmyzu, ptactva. Z hlediska vegetace jde často o plochy ve vývoji. KS EXTENZIVNÍ SADY KP ZELENÉ PÁSY Biokoridory, větrolamy atd. ZVK ZELEŇ VODOTEČÍ A VODNÍCH PLOCH DZ ZELEŇ DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC (Kučera, 2010; Šimek, 2012) 46

4.1.2.2 Vhodnost taxonu Hodnocení tohoto atributu vyjadřuje vztah mezi zvoleným taxonem dřeviny a stanovištěm. Hodnocení je založeno na znalostech a zkušenostech hodnotitele s dřevinami a jejich nároky. Jako pomůcka bude dále sloužit seznam dřevin vhodných do městského prostředí uvedeného v publikaci: MÁLEK, Zdeněk, Petr HORÁČEK a Zdeněk KIESENBAUER. Stromy pro sídla a krajinu. Olomouc: Petr Baštan ve spolupráci s firmou Arboeko, 2012, 357 s. PEJCHAL, Miloš. Arboristika: pro další vzdělávání v arboristice. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008, 168 s. KAVKA, Bohumil. Krajinářské sadovnictví. 1. vyd. Praha: SZN, 1970. Bodové hodnocení: 1 Taxon vyhovuje stanovištním podmínkám, velký předpoklad pro zdárný růst a vývoj. 2 Taxon ne zcela vyhovuje stanovištním podmínkám. 3 Taxon nevyhovuje stanovištním podmínkám, není zaručen předpoklad pro zdárný růst a vývoj. 4.1.2.3 Typ výpěstku P prostokořený; B s balem; K kontejnerovaný 47

4.1.2.4 Velikost výpěstku a tvar Stromy: Školkařské výpěstky Třídí se dle obvodu kmene v cm, měří se ve výšce 1 metr nad zemí. U vícekmenných dřevin se udává celkový obvod kmene ze součtu objemu jednotlivých kmenů. Př.: 8 10, 10 12, 12 14, 14 16, 16 18, 18 20, 20 22 atd. K velikosti výpěstku se pomocí zkratky dále uvede, o jaký tvar vysazovaného jedince se jedná. Zkratky jsou následující: Šp Špičáky Jsou tvary stromovitě rostoucích listnatých dřevin bez koruny, případně s postranním obrostem. Kts Keřové tvary stromů Vícekmenné stromy s kmeny založenými do 50 cm od země a minimální výškou 250 cm od země. Nk Nízkokmenné tvary stromů Semenáče nebo roubovanci s korunou založenou ve výšce minimálně 80 cm (tj. výškou kmene minimálně 80 cm). Šp-k Špičáky a keřové tvary stromů v kontejnerech Vkts Solitérní keřové tvary stromů s více kmeny Pyr Pyramidy Pyramidy jsou tvary stromovitých dřevin, které rostou přirozeně pyramidálně, nebo takto od země upravovaným obrostem. Vk Vysokokmeny Vysokokmeny jsou tvary listnatých stromů s kmenem a korunou. Vysokokmeny musí mít rovný kmen, odpovídající druhu, alespoň 180 cm vysoký s druhově specifickým prodloužením kmene uvnitř koruny. 48

Vk-a Alejové stromy vysokokmeny pro osazování ulic Alejové stromy jsou vysokokmeny, které se později musí na místě použití dále vyvětvovat na zvlášť vysoké nasazení koruny. Protože pěstební možnosti druhů či kultivarů jsou výrazně rozdílné, je třeba dbát při pěstování zejména na rovné prodloužení kmene bez přeslenitých rozvětvení, což umožňuje vyvětvování při pěstování a později i na místě použití bez problémů. Vk-ku, Vk-př Vysokokmeny kulovité a převislé tvary Kulovité a převislé tvary vysokokmenů se pěstují bez rovného prodloužení kmene. Výška kmene může být podle požadavků rozdílná. Jinak platí směrnice pro vysokokmeny případně solitérní vysokokmeny. J-k Jehličnaté dřeviny kompaktní a rozložité tvary Jehličnaté dřeviny musí být podle růstových vlastností druhu a kultivaru od země plně rozvětvené. Jehličí musí vykazovat typické druhové a kultivarové zbarvení. Jehličnaté dřeviny se silnými výhony nebo kmenem musí být až k poslednímu letorostu plně zavětvené a rozestupy přeslenů i délka posledního letorostu musí být v přiměřeném poměru k celkové rostlině. J-km Jehličnaté dřeviny kmenné tvary Koruna musí odpovídat tvarem příslušnému druhu nebo kultivaru. Výpěstky se dodávají se zemním balem, nebo v kontejnerech a třídí se podle výšky nebo šířky v cm (60 70; 175 200). Konečný zápis tedy vypadá takto: 16 18 Vk-a velikost 16 18 alejový strom 8 10 Šp velikost 8 10 špičák 60 70 J velikost 60 70 jehličnan kmenný tvar 49

Lesnické výpěstky Třídění dle ČSN 48 2115 Sadební materiál lesních dřevin: LS Semenáčky velikost 26 50, 51 80 LSa Sazenice velikost 15 25, 26 35, 36 50 LP Poloodrostky velikost 51 80, 81 120 LO Odrostky velikost od 121 250 cm 4.1.2.5 Doba výsadby Měsíc a rok výsadby (mm.rr.). Př.:Výsadba proběhla v dubnu roku 2011, zápis bude vypadat takto: 04.11. 4.1.2.6 Stáří výsadby Uvádí se stáří výsadby v letech od založení. 1 - hodnocená výsadba 1. rokem od založení 2 - hodnocená výsadba 2. rokem od založení 3 - hodnocená výsadba 3. rokem od založení 4 - hodnocená výsadba 4. rokem od založení 5 - hodnocená výsadba 5. rokem od založení 4.1.2.7 Doprovodné prvky výsadby Doprovodnými prvky výsadby se rozumí veškeré technické prvky, které pomáhají při výsadbě a ujímání vysazovaných dřevin. Jsou jimi kotvení, závlahová mísa, mulčování, větrací prvky, zavlažovací prvky, ochrana kmene, prvky pro omezení výparu. Hodnocení tohoto atributu však závisí na podmínkách, není vždy nutné budovat všechny jmenované prvky. Hodnoceny nejsou ani prvky, které byli po několika letech z pěstebních důvodů odstraněny (př. kotvení). Př.: větrací prvky jsou vhodné zejména při zakládání v zadlážděných prostorech. 50

Bodové hodnocení: 1 Doprovodné prvky důležité pro zdárné ujmutí a růst dřeviny jsou zbudovány a jsou funkční. U výsadeb na stanovištích, kde není nutné zřizovat všechny doprovodné prvky (převážně tedy závlahovou a větrací sondu), nejsou zřízeny, výpěstek je hodnocen bodem 1, neboť nedochází k žádnému ovlivnění jeho dalšího růstu a vývoje. 2 Doprovodné prvky zbudovány jen z části, nebo jsou z části nefunkční. Zvyšuje se riziko zhoršení podmínek pro ujmutí a růst dřevin. 3 Doprovodné prvky nezbudovány nebo jsou zcela nefunkční. Podmínky pro ujmutí a růst nejsou vhodné. 4.1.2.8 Založená koruna U tohoto atributu je hodnoceno, zda bylo u jedince provedeno založení koruny či jakým způsobem byla koruna založena. V ideálním stavu by u nové výsadby do 20cm obvodu kmínku mělo být rozmístěno ve spirále přibližně 5 větví tvořících základ koruny. U stromů nad 20 cm obvodu kmínku je potřeba ponechat více větví dle velikosti výpěstku a velikosti kořenového systému. Př.: - výpěstek s menším počtem větví než 5 před výsadbou = nestandard - strom s bohatším obrostem (více větví než 5) = provést selektivní výběr přibližně pěti větví (dle taxonu a velikosti výpěstku) pravidelně rozmístěných tak aby tvořili základ koruny.(flek, 2012) Bodové hodnocení: 1 Koruna vhodně založená 2 Koruna založená pouze s drobnými chybami 3 Koruna zcela nevhodně založená, či vůbec nezaložena 51

4.1.3 Vhodnost založení Souhrnný atribut hodnocení, kde se promítá hodnocení dílčích atributů výsadby a parametrů vysazovaných dřevin (2.1 Typ stanoviště, 2.2 Vhodnost taxonu, 2.3 Typ výpěstku, 2.4 Velikost výpěstku, 2.5 Doba výsadby, 2.6 Stáří výsadby, 2.7 Doprovodné prvky výsadby, 2.8 Založená koruna). Bodové hodnocení: 1 Založení dřeviny proběhlo dle pravidel a norem. Velký předpoklad pro zdárné ujmutí a vývoj při následné péči. 2 Založení dřeviny neproběhlo zcela dle pravidel a norem. Ale dá se předpokládat při vhodné následné péči ujmutí a vývoj dřeviny. 3 Založení dřeviny proběhlo zcela špatně. Ani při dobré následné péči není zaručeno ujmutí a vývoj jedince. 4.1.4 Následná péče Následná péče zahrnuje zálivku, péči o závlahovou mísu, kontrolu kotvících prvků a jejich včasné odstranění, výchovný řez, ošetření mechanických poškození a ochranu proti chorobám a škůdcům (Šimek, 2006). V hodnocení se zohledňuje, zda následná péče probíhá a jaký vliv má péče na ujímavost a vývoj jedince. Bodové hodnocení: 1 Následná péče probíhá bez negativního vlivu na ujímavost a vývoj jedince. 2 Následná péče probíhá, ale s drobnými nedostatky. Bez výrazného vlivu na ujímavost a vývoj jedince. 3 Bez následné péče. Výrazný negativní vliv na ujímavost a vývoj jedince. 52

4.1.5 Kvalitativní údaje 4.1.5.1 Poškození kmene Hodnocení mechanického poškození kmene (včetně kořenového náběhu), které zasahuje do kambia, případně až do hlubších vrstev dřeva. Tato poškození vznikají vlivem provozu, mechanizovanou péčí v okolí dřevin, případně cíleným poškozováním člověkem (Šimek, 2010). Bodové hodnocení: 0 Bez poranění. 1 Drobné poranění nezasahující do dřeva. 2 Poranění většího rozsahu, nebo větší množství drobných poranění. 3 Velká poranění kmene, která mají vliv na život jedince. 4.1.5.2 Poškození koruny Mechanické poškození koruny stejného rozsahu jako u 5.1 Poškození kmene. Zde navíc může docházet k poškození koruny neodborným zásahem (Šimek, 2010). Bodové hodnocení: 0 Bez poranění. 1 Drobné poranění nezasahující do dřeva. 2 Poranění většího rozsahu, nebo větší množství drobných poranění. 3 Velká poranění kosterních větví, která mají vliv na život jedince. 53

4.1.5.3 Proschnutí koruny Hodnocení výskytu suchých větví. Bodové hodnocení: 0 Koruna proschlá z 0 10 % 1 Koruna proschlá z 10 25 % 2 Koruna proschlá z 25 60 % 3 Koruna proschlá z 60 100 % 4.1.5.4 Jiné Veškeré atributy, které nejsou zohledněny ve výše zmíněných dílčích charakteristikách zdravotního stavu a je dle hodnotitele důležité tento atribut zahrnout do hodnocení. Bodové hodnocení: 0 Zdravý jedinec bez ohrožujících, negativních vlivů. 1 Výskyt negativního vlivu neohrožující život jedince. 2 Negativní vliv většího rozsahu, který zpomaluje ujmutí a vývoj jedince. 3 Výrazně negativní vliv na život jedince. 54

4.1.5.5 Zdravotní stav celkem Jedná se o souhrnný atribut hodnocení, kde se promítá hodnocení dílčích, kvalitativních atributů výsadby a samotné poškození vysazovaných dřevin a přihlíží se i k průběhu následné péče. (4. Následná péče, 5.1 Poškození kmene, 5.2 Poškození koruny, 5.3 Proschnutí koruny, 5.4 Jiné) Bodové hodnocení: 1 Dřeviny nepoškozené, nebo jen s drobným poraněním bez vlivu na vývoj jedince. 2 Dřeviny poškozené výrazným způsobem, ale bez vlivu, nebo s mírným negativním vlivem na vývoj jedince. 3 Dřeviny velmi silně poškozené. Poškození mají výrazný negativní vliv na vývoj jedince. 55

4.1.6 Perspektiva nové výsadby Perspektiva vegetačního prvku vyjadřuje, zda je tento jedinec založen správně a je o něj patřičným způsobem pečováno tak, aby se mohl takovýto jedinec ujmout na daném stanovišti a zároveň byl zajištěn předpoklad úspěšného dalšího vývoje jedince. Jedná se o výslednou známku hodnocení kvality a perspektivy hodnoceného jedince, kde se definitivně porovnávají a hodnotí souhrnné atributy a to: 2.2 Vhodnost taxonu, 3 Vhodnost založení, 5.5 Zdravotní stav celkem Bodové hodnocení: 1 Ujatý jedinec. S typickými znaky pro daný taxon. Předpoklad dlouhodobé existence jedince. 2 Ujatý jedinec. S typickými znaky pro daný taxon. Avšak s drobnými poraněními nebo s drobnými chybami provedenými při výsadbě. 3 Průměrně hodnotný jedinec se zhoršeným zdravotním stavem, nebo s nedostatky při zakládání, či následné péči o něj. Zahrnuje též všechny výsadby stáří 1 a 2 let, bez poškození a správně založené, s dostatečnou následnou péčí. 4 Výsadba provedena s velkými chybami. Nebyly dodrženy základní pravidla, je ohroženo ujmutí a následný vývoj jedince. Popřípadě je jedinec poškozen takovým způsobem, který dovolí jen krátkodobou existenci jedince. 5 Nedostatky a chyby ve výsadbě a následné péči jsou tak fatální, že neumožňují ani krátkodobou perspektivu jednice a následkem těchto chyb se jedinec neujal. Nebo došlo k mechanickému poškození v takovém rozsahu, který způsobil smrt jedince. V grafické části hodnocení jsou rozlišeny jednotlivé perspektivy různými barvami. A to takto: 1 červená; 2 modrá; 3 zelená; 4 hnědá; 5 žlutá 4.1.7 Poznámka V poznámce jsou uvedeny veškeré poznatky hodnotitele a bližší charakteristika hodnocených atributů, které je potřeba vyjádřit. 56

4.2 Výběr modelových lokalit Výběr modelových lokalit zásadním způsobem ovlivnila doporučení Ing. Stanislava Fleka z firmy Arboeko. Na základě jeho rad bylo vybráno několik měst, správců zeleně a realizačních či projekčních firem, s kterými firma Arboeko pravidelně spolupracuje a dodává jim své výpěstky. Na vybraných lokalitách byly v posledních letech realizovány výsadby s větším počtem vysazených dřevinných prvků, které byly hlavním objektem této práce a výše vzniklé metodiky. Po telefonické domluvě s několika správci zeleně bylo rozhodnuto o výběru třech hlavních lokalit. Jedná se o výsadby v Hradci Králové, Praze, a o výsadby pražského Okruhu R1. Tyto byly vybrány na základě stáří výsadby, a to do 5 let od výsadby, tedy dřeviny v době rozvojové péče. Též důležitým kritériem byl počet vysazovaných stromů a co nejpestřejší druhové zastoupení. Původně bylo zamýšleno zajistit dokumentaci o provádění výsadeb, ale toho nebylo možné dosáhnout ve všech případech, neboť dokumentace na některých úřadech není k dohledání. Problém byl např. s Magistrátem hlavního města Prahy. V dalších případech častokrát nebyla dokumentace vůbec používána, jen výjimečně u větších projektů, takto pracují např. Technické služby Hradec králové. Zde si alespoň vedou evidenci o místech výsadeb a vysázených počtech taxonů, případně velikostech výpěstků, o jednoznačně přehledné evidenci se ovšem hovořit nedá. 4.3 Popis jednotlivých hodnocených ploch Jedná se o stručný popis stavu jednotlivých výsadeb hodnocených ploch, především ulic a parků, případně parkově upravených ploch a jiných. Jsou zde uvedeny postřehy z terénního průzkumu a podstatná fakta, která bylo možno zjistit z technických správ či od samotného správce zeleně. 4.3.1 Hradec Králové Hodnocení nových výsadeb v Hradci Kálové proběhlo celkem na 17 modelových plochách s celkovým počtem 650 ks nově vysazených stromů. Nejčastěji hodnocené plochy byly především nově vzniklá stromořadí. Jsou hodnocena stromořadí městského typu, nejčastěji však stromořadí přecházející do volné krajiny. 57

Jak už bylo výše zmíněno, k plochám v Hradci Králové bylo zjištěno jen minimum o vlastní výsadbě stromů, neboť správce zeleně Technické služby Hradce Králové vedou jen zjedodušenou databázi o nových výsadbách. Veškeré jednotlivé informace, které bylo možno zjistit, jsou uvedeny ve vyhodnocených tabulkách v příloze na CD, viz tabulková část Hradec Králové. V tabulce je uveden ročník výsadby, velikost a typ výpěstku. Dále bylo zjištěno, že údržba je omezena především na zálivku, a to pouze v letních měsících a minimálně jednou za 2 roky je prováděn výchovný řez. To byly jediné informace poskytnuté správcem zeleně, ostatní potřebné informace byli zjištěny terénním průzkumem. Pozitivní a cenná je skutečnost, že město Hradec Králové má na webových stránkách http://www.hradeckralove.org/ účelovou mapu, kde jsou pomocí GPS zaznačeny nově vysazované stromy i stromy již starší. Hodnoceny byly následující ulice: Ul. Štefánikova jedná se o výsadby 46 ks Platanus acerifolia podél menšího vodního toku z jedné strany a chodníkem ze strany druhé. Ve výsadbě jsou zdraví a vitální jedinci. Výsadba se jeví jako bezproblémová. Ul. Palachova jedná se o výsadbu v travním pásu mezi vozovkou a chodníkem. Stromy jsou bezúčelně, tedy nevhodně vysazeny nad terén. Výsadby nemají tedy potřebnou závlahovou mísu a voda od stromů odtéká i při zálivce. Přesto výsadby nevykazují žádné velké nedostatky. Je zde vysazen taxon Prunus subhirtella Fukunaba. Náprava: je zde třeba doplnit substrát okolo stromů do potřebné výšky, aby vznikla závlahová mísa. Ul. Rybova (v hodnocení rozdělena na dvě plochy dle taxonů). V obou variantách se jedná o výsadby v travnatém pásu mezi komunikací a chodníkem. V první části je použito taxonu Prunus fruticosa Globosa, který v přistíněných místech tvoří kompaktní, kulovirtou korunu, ale na úpalu dochází k zasychání korun až k odumírání celých jedinců. V druhé časti je použito taxonu Robinia pseudoacacia Umbraculifera. Tato výsadba z dálky nevykazuje žádné nedostatky. Při bližším prozkoumání je patrné napadení listů bejlomorkou akátovou, to však zatím není nikterak kritické. Náprava: je třeba odstraňovat nežádoucí obrost kmene u některých jednců. U jedinců Prunus fruticosa umístěných na slunné jižní straně je hodné provést dendrologický průzkum a přestárlé a odumírající stromy nahradit novými výsadbami. 58

Ul. Piletická (taktéž hodnocena, jako dvě lokality). Jedná se o výsadby v kajině podél pozemní komunikace. Hlavním taxonem je Prunus avium Plena, který trpí skvrnitostí listů a někteří jedinci jsou napadeni blíže neurčitým žravým škůdcem. Ve výsadbách dochází k častému odumírání jedinců a poškozování kotvení od zemědělských strojů. Dalším použitým taxonem je Betula pendula, nejevící žádné další nedostatky až na poškození kotvení od zemědělských strojů jako v předešlém případě. Náprava: v prvé řadě je třeba zabránit dalšímu poškozování kotvení a samotných stromů zemědělskou technikou. To je možno zajistit zabetonováním ocelových tyčí na rozhraní pozemku silniční komunikace a pole. Zemědělci se jistě pak nebudou dopouštět rozšiřování vlastního pole a níčení výsadeb. U napadených jedinců je třeba aplikace chemického postřiku. Ul. Věkošská jedná se o plochu na okraji města přecházející do zemědělské krajiny. Výsadby jsou opět v travnatém pásu mezi chodníkem a komunikací a je použito taxonu Crateagus monogina Stricta. Stromy nemají kompaktní koruny a stagnují v růstu. Náprava: je možno výsadby přihnojit a vyčkat dalšího vývoje. Ul. Kydlinovská jsou zde výsadby Robinia pseudoacacia Umbraculifera, které jsou vysázeny ve zvlášť širokém travním pásu. Stromy jsou zdravé, vitální a vykazují přírůstky. Ul. Plotišská jde o výsadby v krajině podél komunikace. Jsou ze vysazeny stromy Prunus avium Plena, stromky jsou krásné, silné, vitální výpěstky, ale jsou zde napadány mšicí třešňovou a někteří jedinci mají chlorotické zbarvení listů. Náprava: bylo by vhodné aplikovat chemické prostředky na ochranu rostlin. U stomů s chlorotickými příznaky je třeba aplikace hnojiva. Ul. Za škodovou jde o výsadby do extenzivního travního porostu ostatních ploch. Jsou zde výsadby Populus nigra Italica, které z jsou již z 50 % celkového množství stromů odumřelé a zbytek, který je přistíněn, ještě žije, ale jedná se o neperspektivní jedince. Pravděpodobně chybí závlaha v letních dnech. Náprava: výměna jedinců a zajištění dostatečné zálivky v období péče. Ul. Nádražní jedná se výsadby Quercus palustris a Quercus cocinea na autobusovém nádraží ve zpevněné ploše. Stromy jsou vitální s přírůstky a nejeví jediné známky poškození. Ul. Puškynova jedná se o výsadbu v úzkém travnatém pruhu o maximální šířce 1,5 m mezi frekventovanou vozovkou a chodníkem. Výsadba je realizována z taxonu 59

Liriodendron tulipifera, který nejeví téměř žádné velké přírůsty, ale má naprosto kompaktní korunu. Náprava: je možno použít aplikace hnojiva. Ul. Šimkova jde o výsadby v širokém tarvnatém dělícím pásu komunukací ve městě. Výsadba je realizována z Abies nordmanniana. Stromy jsou zdravé bez poškození. Jen u několika jedinců dochází k obrůstání svlačcem, čemuž by mělo být zamezeno údržbou. Ul. Pilnáčkova je parkově upravená plocha poblíž řeky a je zde rozmístěno nepravidelně několik výsadeb různých taxonů. Stromy jsou zasazeny v extenzivní louce a mají rozpadlá kotvení. Díky tomu jsou poničené báze kmenů od křovinořezu a výsadby jsou ve špatném stavu. Náprava: výměna odumírajících jedinců a zajištění časté kontroly kotvení, aby nedocházelo k jejímu níčení při seči travních ploch. Ul. Chelčického jde o 2 metry široký travnatý pás uložený mezi komunikaci a chodník. Je zde vysázen taxon Gleditsia triacanthos, u kterého jsou zde patrny přírůsty. Koruna je vzdušná, nepravidelná a jedinci se od sebe dosti liší habitem koruny. Přesto výsadba působí kladným dojmem. Ul. Hořická jedná se opět o úzký travnatý pás uložený mezi komunikaci a chodník ve městě. Je zde užito taxonu Robinia pseudoacacia Umbraculifera. Všichni jedinci jsou vitální bez zjevného poškození. Ul. Lipová jedná se o doplnění dvoustranné aleje nacházejcí se v centru města, která lemuje cyklostezku. Výsadby jsou z jedné strany omezeny komunikací a z druhé asfaltovou cyklostezkou. Je zde vysázen taxon Tilia platyphyllos Rubra, hlavním nedostatkem je zde žloutnutí listů. Pravděpodobně není zajištěna včasná zálivka. Náprava: je třeba zpravidelnit zálivku výsadeb. Taktéž je nutno jejich pozorování a na nákladě zjištěných příznaků případně provést potřebný zásah. 4.3.2 Praha Hodnocení nových výsadeb, dále jen NV, proběhlo v Praze celkem na 15 modelových lokalitách s celkovým počtem 1006 ks NV. Výsadby byly hodnoceny v několika městských částech, na Praze: 2, 3, 6, 8, 9, 10. Nejčastěji hodnocené jsou 60

výsadby městského stromořadí. Dále byly prozkoumány tři městské parky a tři nově vzniklé bytové soubory. Hodnoceny byly následující plochy: Park Ladronka jedná se o nově rekonstruovaný park na Praze 6. S velkým rekreačním a především sportovním potenciálem. Výsadby jsou vícedruhové a byly uskutečněny na jaře roku 2010. Výsadby byly realizovány do volné půdy s výkopem 2 m 3 s 50% výměnou půdy, což u většiny výsadeb nemělo opodstatnění, kromě výsadeb poblíž zpevněných ploch a komunikací. Některé stromy jsou vysázeny nad terén a nemají závlahové mísy, tudíž dochází k odtoku dešťové a zálivkové vody od kmene stromku. V dokumentaci jsou navrženy velikosti kmene 16 18 20 cm, což odpovídá skutečnému stavu. Ostatní podstatné skutečnosti týkající se výsadeb výpěstků jsou hodnoceny v tabulkové příloze na CD, viz tabulková část Praha. Obecně zde výsadby stromů nevykazují žádné závažné nedostatky. Ul. Vršovická jedná se o výsadby 96 kusů stromů různých taxonů, pro které byla zpracována projektová dokumentace. Dle dokumentace budou mít stromy průběžný terminál, kmen rovný, bez kazu, se zahojením po odstraněném obrostu, větvení bude typické pro daný druh, bez poškozených větví. Obvod velikosti kmínku byl stanoven u 20 kusů 18 20 cm a zbylých 76 kusů bude mít velikost 20 25 cm. Skutečnost je ovšem jiná. Druhy byly dodrženy, ale výpěstky nedosahují ani u jednoho stromu stanovených velikostí obvodu kmene. Všechny výpěstky jsou maximálně velikosti 14 16, 16 18. Došlo zde k jednoznačnému pochybení ze strany realizátora za dodání nesprávných velikostí výpěstků a špatné kvality výpěstků (více než polovina stromů neměla typické a dostatečné větvení korunové časti). Ze stran správce došlo taktéž k pochybení, neboť takovéto dílo neměl nikdy přejmout. Jedná se o jednu z nejhůře vypadajících hodnocený ploch. Řešením problému by mohl být technický dozor dohlížející při stavbě, nebo správce zeleně, který umí kriticky zhodnotit stav vegetace, který si od realizátora objednal a bude požadovat dodržení norem a podmínek zadávací dokumentace. Ul. Vinohradská jedná se o výsadby do zpevněných ploch. Tato ulice má jako jedna z mála dohledatelnou projektovou dokumentaci, a dokonce byl při realizaci přítomen autorský dozor Ateliéru zahradní a krajinářské architektury A05. Dle ústního sdělení (Ing. Steinera, 2012), byly práce provedeny v souladu s projektem a bez větších komplikací. Byla provedena 100% výměna půdy a aplikován dvouvrstevný pěstební substrát. Velikosti výsadbových jam jsou od 3,7 m 3 do 4,5 m 3 dle možností limitujících 61

faktorů. Byly instalovány provzdušňovací a závlahové sondy, taktéž je instalována ochranná pochozí mříž s ocelovou chráničkou kmene dimenzovaná na pojezd parkujících automobilů. Stromy byly použity z obdobné klimatické oblasti s velikostmi kmínku 18 20, 20 25 cm. Kmeny jsou chráněny rákosovou rohoží. Výsadby stromů byly hodnoceny kladně z důvodu použití vhodné technologie, neboť stromy jsou vitální a vykazují přírůstky. Taktéž díky vhodně zvolené konstrukci ochrany stromu nedochází k poškozování výsadeb. Náměstí Jiřho z Lobkovic jedná se o výsadby do zpevněných ploch. I zde je u poloviny výsadeb použito stejné technologie výsadby a ochrany proti automobilům jako v ul. Vinohradské a druhá část výsadeb je posazena do rabátek bez ochrany proti automobilům. Nechráněné stormy jsou odírány a některé dokonce již chybí, nebo jsou zlomeny. K výsadbám byla zpracována projektová dokumentace a též se realizace účastnil autorský dozor. Náprava: je nutné doplnit ochranné mříže a dosadit chybějící stromy. Ul. Korunní v tomto případě se jedné opět o výsadby v nepříznivých podmínkách mezi komunikací a chodníkem. Hodnocena byla jen část ulice, a to ty stromy, které odpovídaly stáří do 5 let po výsadbě, ostatní byly sázeny v dřívějších etapách. U výsadeb byly jako mulč použito hrubé kamenivo velké frakce, ve kterém se zadržuje odpad a obtížně se likviduje plevel. Kotvení je pouze dřevěné s účelnou chráničkou proti psí moči. U starých i nových výsadeb je rozdílný vzhled dřevin dle strany ulice, na kterou jsou vysázeny. V zastíněnější části jsou stromy s řidším olistěním a menším přírůstkem, ale na slunné části ulice jsou koruny stromů bujné a plně olistěné. Jediná výtka je k nevhodně zvolenému mulči z hrubého kameniva, které jednak zachycuje poletující odpadky, a jednak může ničit svrchní část kořenů při nájezdu automobilem. I zde byla dohledatelná projektová dokumentace. Ul.Kubelíkova jedná se opět výsadby do zpevněných ploch. Byl zde použito taxonu Fraxinus excelsior Atlas. Zde vysázení jedinci již měli odstraněné kotvení, ale plocha rabátek nebyla nikterak mulčována a byla zde jen zaplevelená zemina. Co se týče samotných stromů, ty mají jednotné bohatě zavětvené koruny odpovídající kultivaru a jsou v dobrém zdravotním stavu. Náprava: je třeba odstranit plevel a výsadbu mulčovat. Ul. U vodárny je nelépe upravenou a nejlépe vypadající výsadbou ve zpevněných plochách ulic. Stromy taxonu Koelreuteria paniculata s velikostí kmínku 18 20 jsou 62

vysázeny v jemném štěrkovém mulči s podsadbou pyracantha coccinea a celé rabátko o rozměrech 1,3 3 metry je vyznačeno zdobnými dřevěnými kůly a silným lanem. Takováto výsadba je nejen funkční ale i esteticky působivá a zvyšuje úroveň bydlení ve městě. Ul. U Rajské zahrady opět zpevněná plocha městské ulice. Jsou zde použity výpěstky velikosti kmínku 20 25 cm taxonu Ulmus x hollandica 'Lobel'. Stromy jsou chráněny kovovou konstrukcí, obdobně jako v ulici Korunní, je zde však použito podzemního kotvení. Stromy se jeví vitálně, s bujným přírůstem, ale dochází zde k častému odumírání výsadeb z důvodu vysoké podzemní vody. Zřejmě se jedná o podzemní vyvěrající pramen, protože se ulice nachází v prudkém svahu. Stromy jsou dle slov správce zeleně až 3 roky bujné s viditelnými přírůsty ale načekaně usychají. Náprava: bylo by zde třeba vybudovat složitý podzemní odvodňovací systém pod pozemními komunikacemi, což by bylo finančně náročné. Park Ztracenka zde byli vysázeny taxony stromů do volné půdy na svahu o velikost obvodu kmínku 14 16, 16 18 cm. V dokumentaci nebyla stanovena velikost výsadbové jámy, bylo pouze uvedeno, že bude vytvořena závlahová mísa pomocí mulčovací kůry. Takto vytvořená závlahová mísa na svažitém terénu nemá opodstatnění, neb nezachytí potřebné množství vody a funguje jen jako mulč. Až na několik poškozených stromů je většina výsadeb v dobrém zdravotním stavu a vykazuje přírůstky. Park Riegerovy sady jedná se pouze o několik kusů výsadeb stromů realizovaných v poslední etapě obnovy parku. Výsadba je složena z několika taxonů, které jsou vysázeny ve stiném jižním svahu pod korunami vzrostlých stomů. I kdž je zde vybudována automatická závlaha, z nedostatku světla dochází k úhynu nově vysazených jedinců neboť ti, jež nebyli vysazeni pod koruny vzrostlých stromů, se ujali a vykazují přírůst. Náměstí Dr. Holého a ul. Kotlaská výsadba realizována ve zpevněné chodníkové části ulice. Byly zde vysazeny dva taxony stromů a to Robinia pseudoacacia a Sophora japonica. Stromy jsou vysázeny do pískových rabátek, ze kterých vyrůstá plevel. Byla by vhodná častější údržba ploch. I zde byla vytvořena projektová dokumentace atelierem A05, ale nebyl zde přítomen technický dozor, neboť to investor nevyžadoval. Výsadby jsou v dobrém stavu, neboť by měly být odborně založeny, stromy jsou zdravé, bez poškození a je patrný přírůst. 63

Ul. Kytlická jedná se o smíšené výsadby stromů, ale hlavním taxonem je zde Tilia cordata. Výsadby jsou jak ve volné půdě, tak především před obytným domem mezi parkovacími místy automobilů. Projektová dokumentace existuje, ale realizátor si nepřál její šíření, proto proběhl pouze terénní průzkum se zhodnocením vysazených jedinců. Výsadby jsou v dobrém zdravotním stavu. Stromy vysázené mezi parkující automobily jsou chráněny vysokým patníkem a keřovou výsadbou v podrostu stromu. Tento přístup je vhodným řešením proti poškození kmene automobily a není zde ani náznak výskytu plevele. Parter Starý Prosek zde se jedná o výsadby do osluněného širokého travnatého pásu na jedné straně ulice a straně druhé o výsadby ve svažitém zastíněném terénu pod vzrostlými stromy. Byly zde vysázeny stromy rodu Tilia. Jedinci na osluněné části jsou zdraví a vitální. Přistíněná strana je ovšem v mnohem horším stavu a to nejen z důvodu horších světelných a teplotnch podmínek, ale předvším z důvodu absence provzdušňovacích a hlavně závlahových sond, či alespoň závlahové mísy. Zde vysázené stromy mají z části proschlé koruny a minimální olistění v porovnání s výsadbami na slunci. Náprava: je třeba vytvořit závlahové mísy, v lepším případě zabudovat závlahové sondy. Obytný areál Dvůr nad Rokytkou (v hodnocení rozdělena na dvě plochy dle časového rozestupu výsadeb). Ve starší části je použito kombinace tří taxonů Ulmus, Tilia a Acer campestre. Zde vysázení jedinci, až na pár vyjímek, jsou vitální, s hustými a typickými korunami dle taxonu. Horším příkladem jsou novější výsadby taxonu Catalpa bignonioides Nana, které jsou vysázeny do nedostatečně širokých rabátek mezi parkující automobily, a stejně tak malých rabátek v chodníkovém prostoru. Šířka vrchní části rabátek se pohybuje od 40 do 60 cm. Stromy stagnují v růstu a většina již má z poloviny proschlé koruny. Do takto úzkých rabátek bez automatické závlahy byly ještě vysázeny trvalky druhu Geranium, které odebírají již tak málo dostupnou vodu pro dřeviny. Náprava: je třeba výměny stromů a výsadby nových, ovšem jen za předpokladu zajištění potřebného prostoru pro kořenový systém, aby nedocházelo k usychání nových jedinců. 64

4.3.3 Silniční obchvat R1 kolem Prahy Jedná se o Pražský okruh R1, úsek 514 Slivenec Lahovice. V tomto případě jde o dvouleté výsadby, které jsou dle metodiky vždy u perspektivnosti NV hodnoceny až od hodnoty č. 3, protože není ještě zcela zaručené jejich plné ujmutí, viz blíže kapitola: Metodika hodnocení nových výsadeb. Přesněji jde o výsadby meziúrovňové křižovatky s celkovým počtem hodnocených jedinců 688 ks rozdělených na 2 hodnocené plochy. Hodnocené plochy správce dálniční vegetace doposud nepřevzal od realizátora, z důvodu odumírání jedinců po první výsadbě. V době hodnocení již byly některé dřeviny dosazeny, což bylo čitelné z barevného rozdílu kotvících prvků vyšisovaných od slunce. Dřeviny zde vysázené jsou z podzimu roku 2010 a jedná se o domáci druhy stromů dle zákona 114/1992 Sb. U těchto výsadeb je velmi patrné zanedbání výchovného řezu ve školce. Objevují se zde kodominantní výhony, tzv. dvojáky a trojáky. Tato skutečnost, pokud se neodstraní, brání zapěstování stromu s jedním terminálním výhonem. Dalším podstatným problémem u těchto výsadeb je nevhodné použití natrhané látky k uvázání stromu ke kotvení. Pruh látky se po poměrně krátkém období povolí a trhá, následně tak dojde k uvolnění stromku a dochází k odírání a poškozování kmene o kotvící prvek, který je použit v hranatém profilu. Jedinou pozitivní skutečností na této výsadbě bylo použití 40 50 cm širokých pruhů mulče o výšce 10 12cm, do kterých byly stromy vysázeny. Tento způsob mulčování brání po dobu 1 2 let nadměrnému zarůstání plevelem a není tak nutné provádět seč křovinořezem, která by způsobila poškození bazální části kmínků. 5 VÝSLEDKY HODNOCENÍ A STATISTICKÉ ÚDAJE Vyhodnocení zjišťovaných dat při terénních průzkumech nových výsadeb stromů probíhalo následujícím způsobem. Pořizovaná data o výsadbách v terénu, byla zaznamenána do předem připravených tabulek, viz tabulková příloha (tab. 7), vypracovaných dle metodiky (Kakuška, Lahodný). Po získání potřebných informací a dat o výsadbách stromů byly tyto hodnoty převedeny do počítačového programu Microsoft Excel, (2007). V tomto programu bylo provedeno kontingenční porovnání různých atributů hodnocených výsadeb mezi sebou. Na základě zjištěných skutečností byly sepsány sou- 65

hrnné základní informace o hodnocených výsadbách stromů. Tyto hodnoty byly následně přehodnoceny v počítačovém programu Statistica verze č. 10. 5.1 Zhodnocení modelových lokalit 5.1.1 Výsadby v Hradci Králové Zjištěny byly následující nedostatky: Doprovodné prvky u 21 % NV nedochází k včasnému odstranění úvazků, či celého kotvení a následkem toho dochází k zarůstání úvazku do kmene. Dokonce samotné kotvící prvky jsou v tak dezolátnim stavu, že odírají a poškozují kmínek stromku. Poškození kmene až 20 % NV trpí poškozením kmene. Nejčastější výskyt poranění je v bazální části kmene. K poškození dochází především při seči travních ploch křovinořezem v okolí výsadby. Možným důvodem tohoto typu poranění kmene může být neodborná, či nepoučená obsluha křovinořezu. Proschnutí koruny 16 % výsadeb trpí na prosychání koruny, z toho 6 % je značně proschlých s minimem olistění. Částečné olistění a poškozené listy se vyskytují u většiny výsadeb přecházejícich do krajiny, a ty jsou nejčastěji spojeny s napadením dřevin chorobou či škůdcem. Napadené stromy nejsou dále chemicky ošetřovány proti chorobám a škůdcům dle ústního zdělení (Jeřábek, 2012). Proto je zde zaznamenán nejvyšší výskyt napadení, a to až 31 % napadených jedinců z celkového počtu 650 ks. 66

Graf 1 Perspektivita nových výsadeb Hradce králové; NV nová výsadba. Komentář grafu 1 (1) 29 % NV je perspektivních, nepoškozených jedinců; (2) 23 % NV trpí mírnými nedostatky při výsadbě, či následné péči, které však nemají zásadní vliv na vývoj jedince; (3) 33 % NV má zhoršený zdravotní stav, důsledkem špatného založení, či následné péče. Zahrnuje též všechny výsadby stáří 1 a 2 let viz metodika; (4) 11 % NV je neperspektivních, s krátkodobou existencí; (5) 4 % NV je neujatých. 5.1.2 Výsadby v Praze V pražských výsadbách byly zjištěny následující nedostatky: Založená koruna 12 % výsadeb je poškozena z důvodu nevhodného vedení řezu při zakládání korunky stromu. Doprovodné prvky u 27 % NV nedochází k včasnému odstranění úvazků, či celého kotvení a následkem toho dochází k zarůstání úvazku. Cokonce samotné kotvící prvky jsou v tak dezolátnim stavu, že odírají a poškozují kmínek stromku. Vhodnost taxonu výskyt až 13 % méně vhodných výsadeb. Jedná se ve většině případů o taxon Tilia cordata a T. europaea, vysázených do zpevněných ploch ulic města. Již zmiňované taxony jsou vě většině případů vysazovány z podnětu památkového péče. 67

Graf 2 Perspektivita nových výsadeb v Praze; NV nová výsadba. Komentář grafu 2 (1) 17 % NV je perspektivních nepoškozených jedinců; (2) 10 % NV trpí mírnými nedostatky při výsadbě, či následné péči, které však nemají zásadní vliv na vývoj jedince; (3) 51 % NV má zhoršený zdravotní stav, důsledkem špatného založení, či následné péče. Zahrnuje též všechny výsadby stáří 1 a 2 let viz metodika; (4) 18 % NV je neperspektivních, s krátkodobou existencí; (5) 4 % NV je neujatých. 5.1.3 Výsadby silničního obchvatu R1 kolem Prahy Zjištěny byly následující nedostatky: Doprovodné prvky u 9 % kotvících prvků je neodborně zhotoven úvazek. Úvazky se postupně povolují, a tím dochází k pozvolnému odírání a poškození kmínku stromku. Hlavní chybou úvazku v tomto konrétním případě je skutečnost, že úvazky jsou zhotoveny z natrhaných kusů látky, které rychle podléhají působení vnějších vlivů, povolují se a trhají. Založená koruna u 23 % výsadeb je prokázáno nevhodné založení korunky. Základní chyby jsou následující: 1) Příliš husté zavětvení koruny; 2) Kodominatní výhony tzv. dvojáky a trojáky ; 3) Vytáhlé, zeštíhlené větve bez potřebného, neprovedeného řezu k zesílení kosterních větví. 68

Graf 3 Perspektivita nových výsadeb silničního obchvatu R1 kolem Prahy; NV nová výsadba. Komentář grafu 3 Jedná se o jednoleté až dvouleté výsadby, proto jsou bodovány až od č. 3 viz metodika (Lahodný, Kakuška). NV nová výsadba. (3) 64 % NV má zhoršený zdravotní stav, důsledkem špatného založení, či následné péče. Zahrnuje též všechny výsadby stáří 1 a 2 let; (4) 30 % NV je neperspektivních, s krátkodobou existencí; (5) 6 % NV je neujatých. 69

5.2 Celková bilance získaných hodnot z modelových ploch V této kapitole je uveden celkový souhrn vybraných, metodicky zjištovaných vlastností nových výsadeb. Tyto údaje byly pořízeny na celkem 34 různých plochách v Praze, Hradci Královém a dálničním okruhu R1 kolem Prahy. Celkový počet hodnocených jedinců nových výsadeb stromů je 2 344 kusů. Stáří výsadeb Nejčastěji hodnocený ročník je r. 2010, což je ovlivněno výsadbami dálničního okruhu, neboť se celkem na dvou plochách nachází 688 ks. stromů. Což činí 28 % všech hodnocených výsadeb. Nejmenší zastoupení mají výsadby z r. 2012 to proto, že se jedná o stromy dosazované za odumřelé jedince. Blíže viz graf 4. Graf 4 Stáří výsadeb: procentuální zastoupení jednotlivých ročníků výsadeb; ODS - odumřelý či odstraněný jedinec. Typy použitých výpěstků Nejčastěji používané velikosti výpěstků: (1) 27 % Vysokokmeny vel. 16 18; (2) 19,9 % Špičáky v kontejnerech vel. 6 8; (3) 13,2 % Vysokokmeny vel. 18 20. Do městské výsadby bylo ve všech případech použito výpěstků B se zemním balem. Dálniční výsadby jsou osazovány dle (TP 99, Vysazování a ošetřování silniční vegetace), kde se vždy využívá jen výpěstků K kontejnerovaný. Blíže viz tab. 4 spolu s tab. 5, kde jsou uvedeny typy hodnocených stanovištních ploch. 70

Tab. 4 Typy hodnocených výpěstků a jejich velikosti Označení Zkratka Velikost výpěstku Počet ks % Vysokokmeny Vysokokmeny kulovité a převislé Vk Vk-ku Vk-př 10 12 30 1 % 12 14 77 3 % 14 16 148 6 % 16 18 632 27 % 18 20 302 13 % 12 14 60 3 % 14 16 111 5 % Alejové stromy Vk-a 20 25 95 4% Nízkokmenné tvary stromů Nk 12 14 86 4 % Špičáky v kontejnerech Šp-k 6 8 466 20 % 12 14 133 6 % Keřové tvary stromů Kts 250 1 0 % Jehličnany J 125 150 87 4 % Odstraněný/odumřelý jedince (ODS) 116 5 % Celkový součet 2344 100 % Tab. 5 Procentické zastoupení typů stanovištních ploch. Typ stanoviště Zkratka Počet ks. % Stromořadí v sídle STS 1018 43 % Zeleň dálnic a rychlostních silnic DZ 648 28 % Parky P 381 16 % Odstraněný/odumřelý jedinec (ODS) 116 5 % Stromořadí v krajině STK 86 4 % Ochranná zeleň T 59 2 % Zeleň dopravních staveb ZD 26 1 % Zeleň obytných souborů ZB 25 1 % Celkový součet 2344 100 % 71

Graf 5 Grafické znázornění perspektivity nových výsadeb stromů v porovnání se stářím výsadeb. Komentář grafu 5 Graf znázorňuje jasný rozdíl mezi stářím výsadby jedno až dvouletých stromů s se staršími jedinci. Výsadby se vyznačují hodnotou perspektivy jedinců v rozmezí 3 3, 5 z 5. bodové hodnotící stupnice. Oproti tomu tří až pětileté výsadby stromů vykazují perspektivu v rozmezí hodnot 1,5 2. Z výše uvedeného se dá konstatovat, že čím déle je strom na stanovišti, tím větší má perspektivitu, a tedy větší pravděpodobnost zdárného vývoje. Samozřejmě za předpokladu pravidelné a odborně prováděné péče. V grafu u stáří výsadeb muselo být z důvodů správného výpočtu použito místo ročníků výsadeb číselné ohodnocení. Vysvětlivka pro stáří výsadby zde: (0 r. 2012; 1 r. 2011; 2 r. 2010; 3 r. 2009; 4 r. 2008; 5 r. 2007). Perspektiva NV je hodnocena 5 bodovou stupnicí. Blíže viz metodika (Kakuška, Lahodný). 72

Graf 6 Grafické znázornění perspektivy nových výsadeb stromů v porovnání se zdravotním stavem dřevin. Komentář grafu 6 Z grafu je čitelný jednoznačný vztah mezi celkovým zdravotním stavem stromů a perspektivou výsadeb. Na základě grafu je třeba konstatovat, že čím horší je zdravotní stav dřeviny, tím horší je perspektiva výsadeb a obráceně. 73

Graf 7 Grafické znázornění perspektivnosti nových výsadeb stromů v porovnání způsobu vhodnosti založení výsadby dřevin. 4,2 Vhodnost založení; Průměry MNČ Souč asný efekt: F(2, 1576)=75,397, p=0,0000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 4,0 3,8 3,6 Perspektiva NV 3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1 2 3 Vhodnost založení Komentář grafu 7 V grafu vychází jednoznačná korelace mezi způsobem vhodnosti založení výsadeb stromů a perspektivitou výsadby. Čím horší je způsob založení stromu, tím horší je perspektivita výsadeb a obráceně. Z toho se dá konstatovat následující poučení do praxe: vhodně zvolená technologie a postup výsadby stromu je potřeba upravit podle specifických nároků stanoviště, neboť zvolená technologie značným způsobem ovlivňuje perspektivitu nových výsadeb. 74

Graf 8 Grafické znázornění perspektivnosti nových výsadeb stromů v porovnání průběhu následné péče. Komentář grafu 8 Z grafu je čitelný jasný vztah mezi průběhem stupně kvalit následné péče o nově vysázené stromy a perspektivnosti výsadeb. Dá se konstatovat, že s poklesem stupně následné péče se snižuje i perspektivnost nových výsadeb. Z toho plyne, následující poučení do praxe: pokud nebude zajištěna potřebná, pravidelná nejlépe odborná péče o vysázené dřeviny především ve městě, bude docházet ke snižování kvality vysázených dřevin. Snížení kvality se může projevit až u dospělého stromu např. častým zanedbaným řezem stromu a tím často vzniku kodominantního větvení. U starších stromů toto může být toto větvení pod zátěží koruny a při působení nepříznivého počasí namáháno a může porušit biomechanickou stabilitu stromu a tím ohrozit provozní bezpečnost stromu. 75

Graf 9 Grafické znázornění zdravotního stavu výsadeb stromů v porovnání s následky poškození kmene. Komentář grafu 9 Z grafu je čitelný vztah mezi celkovým zdravotním stavem stromu a poškozením kmene. Z grafu tedy plyne, že poškozené kmeny výsadeb mají vliv na celkový zdravotní stav stromů. Z celkového počtu 2344 ks hodnocených výsadeb bylo 12 % výsadeb poškozeno na kmeni a 36 % výsadeb nemohlo být zhodnoceno, neboť kmen byl pokryt ochrannou jutovou páskou, či jiným neodstranitelným chráničem. Zbylých 52 % výsadeb nejevili poškození kmene. 76

Graf 10 Grafické znázornění vývoje zdravotního stavu výsadeb stromů v porovnání se stupněm následné péče. Komentář grafu 10 Z grafu je čitelný vztah mezi stupněm kvality následné péče a celkovým zdravotním stavem stromu. Na základě grafu lze konstatovat, že s poklesem stupně následné péče se snižuje i kvalita zdravotního stavu a perspektivnost nových výsadeb viz graf 8. Z uvedeného vyplývá následující poučení do praxe: pokud nebude zajištěna potřebná pravidelná, nejlépe odborná péče o vysázené dřeviny především ve městě, bude docházet ke snižování kvality a zhoršenému zdravotnímu stavu nových výsadeb stromů. 77

Graf 11 Grafické znázornění vývoje zdravotního stavu výsadeb stromů v porovnání se stupněm prosychání koruny. Komentář grafu 11: Graf poukazuje na obecně zřejmý fakt, že čím horší zdravotní stav u stromu nastane bez ohledu na důvod zhoršení zdravotního stavu, tak dochází k úměrně se zvětšujícímu prosychání korunové části stromu. 78

5.3 Rozdílnost nedostatků výsadeb ve městě a u dálnic 5.3.1 Založení koruny stromku nové výsadby Městské výsadby: U 11 % z hodnocených městských výsadeb je koruna zcela nevhodně založená, či vůbec nezaložena. Tito jedinci mají následující nedostatky: - Nadbytečný počet větví v koruně. - Neodborný řez, nejčastěji: ponechání kodominatních výhonů, ponechávání pahýlků, či řez na vnitřní pupen. - Jednostraně založené koruny stromů. - Vytáhlé, zeštíhlené větve, bez potřebného řezu k zesílení kosterních větví. - Tzv. vlajkové stromy či výpěstky ohnuté po směru vanutí větru. Dálniční výsadby: 23 % dálničních výsadeb trpí na nedostatky při založení koruny, ty se vyznačují obdobně jak u městských výsadeb, především špatně zapěstovanou korunou stromku. Špatně zapěstovanou korunou se rozumí silně zavětvená koruna či nedostatek kosterních větví, tzn., že je zapěstováno méně než 5 hlavních větví. 5.3.2 Poškození koruny stromku nové výsadby Městské výsadby: 6 % městských výsadeb se vyznačuje poškozením koruny. Většina poranění koruny je zapříčiněna neodborným zásahem. Především nevhodně provedený řez, v mnoha případech narušuje architekturu koruny stromu např.: - nevhodně vybrané rozmístění kosterních větví - řez na vnitřní pupen - ponechávání pahýlů Dálniční výsadby: 14 % dálničních výsadeb trpí poškozením koruny. Především z důvodu přehustění korunky, což způsobuje pomalejší růst, neboť dochází ke konkurenčnímu boji postraních výhonů. V silnějích zimách, či extrémně teplých dnech může dojít až 79

k uschnutí stromků, právě z důvodu nevyrovnaného poměru kořenové hmoty oproti přebytečně přehuštěné, nadzemní, korunové části. 5.3.3 Poškození kmene stromku nové výsadby Městské výsadby: Vykazují poškození kmínku u 12 % hodnocených výsadeb. Nepoškozených jedinců je 47 %. Dalších 36 % nebylo hodnoceno z důvodu ochrany kmínku jutovou páskou, či jiným špatně odjímatelným krytem, tudíž nemohla být odhalena možná poranění vzniklá při transportu, nebo výsadbě. Zbylých 5 % uhynulo. Poranění kmínku vznikají nejčastěji: Po celé délce kmenu: - Neodborným transportem, zakládáním, či výsadbou - Zarůstání úvazku kotvení do kmínku - Povolené kotvení odření kmínku o kotvící konstrukci V bazální části kmenu: - při neodborné údržbě křovinořezem - psí moč působí negativně na krycí pletiva a ta postupně praskají Dálniční výsadby: Kmen poškozen jen ve 4 % případů. Poškození byla způsobena jen jedním faktorem, a to povoleným úvazkem u kotvícího kůlu. Dochází k odírání kmínku o kůl i při malém poryvu větru. 7 % výsadeb nebylo hodnoceno z důvodu ochrany kmínku jutovou páskou. K poškození křovinořezem nedochází z důvodu širokého a správně vysokého pásu kůrového mulče. K seči travní hmoty dochází tedy v meziřadí a ne přímo u kmínku stromku. 80

5.4 Navržené postupy výsadby a následné péče o strom 5.4.1 Technologie: výsadby stromů 5.4.1.1 Krajinné výsadby Obr. 2 Technologie výsadby stromu v krajině s dobrými půdními vlastnostmi, upraveno dle (LÖSKEN, 2010). 81

Obr. 3 Technologie výsadby stromu v krajině s nevhodnými půdními vlastnostmi, upraveno dle (LÖSKEN, 2010). 82

5.4.1.2 Městské výsadby Obr. 4 Technologie výsadby stromu ve městě do zpevněných ploch s ochranným kytem proti utužování povrchu z propustných materiálů pro vodu a vzduch, upraveno dle (LÖSKEN, 2010). 83

Obr. 5 Technologie výsadby stromu ve městě do zpevněných ploch s nezakrytým povrchem, upraveno dle (LÖSKEN, 2010). 84