Komplex přírodě blízkých protipovodňových opatření na území města Raspenava"

Komplex přírodě blízkých protipovodňových opatření na území města Raspenava" Studie proveditelnosti pod názvem Komplex přírodě blízkých protipovodňových opatření na území města Raspenava" je zpracovávána dle metodiky ministerstva životního prostředí a je spolufinancována Státním fondem životního prostředí. Zadavatel: Město Raspenava Zpracovatel: Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Cíl a účel studie: Cílem studie proveditelnosti je navrhnout a zhodnotit komplexní a efektivní přírodě blízká opatření pro zlepšení ochrany obyvatelstva a jejich majetku před nepříznivými účinky povodní a to primárně na území města Raspenava. Zvolená opatření představují kombinaci návrhů suchých nádrží - poldrů na přítocích toku Smědé (transformace povodňových průtoků), revitalizací částí toků (zvýšení retence vody v povodí a neškodný rozliv v krajině) a protierozních protipovodňových opatření na zemědělských pozemcích (snížení a zpomalení povrchového odtoku a snížení degradace úrodné svrchní vrstvy půdy). Návrh opatření k optimalizaci vodního režimu v ploše povodí vychází z možností ovlivnit jednotlivé složky odtokového procesu v povodí. Jejich ovlivnění vede ke snížení objemu povrchového odtoku kulminačního průtoku. Jedná se o následující složky hydrologické bilance: - zvýšení infiltrace - převod povrchového odtoku na podzemní - zvýšení možnosti povrchové akumulace Na základě stanovení efektivnosti opatření, výsledků majetkoprávního rozboru, připomínek dotčených orgánů státní správy a připomínek vlastníků dotčených pozemků bude vyjádřena realizovatelnost jednotlivých opatření a stanoven další postup projekčních prací. Kontakt na zpracovatele: Případné doplňující informace či podklady Vám poskytne zástupce projektanta společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. v Praze, Ing. Marek Holinka, kontakt tel: 257 110 360, mobil: 724 922 110, e-mail: holinka@vrv.cz.

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA TECHNICKÁ ZPRÁVA NÁVRH OPATŘENÍ DUBEN 2015 Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5, 150 56

VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost 150 56 Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02 tel: 257 110 360 fax: 257 319 398 e-mail: holinka@vrv.cz KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA TECHNICKÁ ZPRÁVA NÁVRH OPATŘENÍ Zpracoval: Ing. Marek Holinka Schválil: Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02 V Praze, dne 25. dubna 2015

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA OBSAH: 1 Definice cílového stavu v území a formulace strategie dosažení... 5 2 Návrhy opatření... 5 2.1 Opatření na zemědělské ě ělské půdě... 5 2.1.1 Obecné principy... 6 2.1.2 Návrh opatření v k.ú. Raspenava... 7 2.2 Opatření na lesní půdě...13 2.2.1 Obecné principy...13 2.2.2 Návrh opatření v k.ú. Raspenava...13 2.3 Opatření na tocích a v nivě včetně zastavěného území...16 2.3.1 Obecné principy...16 2.3.2 Návrh opatření v k.ú. Raspenava...17 3 Popisy opatření - lokality 1-14...24 4

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ 1 Definice cílového stavu v území a formulace strategie dosažení Cílem opatření je v souladu s metodikou ministerstva životního prostředí: - Zpomalení nebo potlačení degradačních procesů na zemědělské ě ělské půdě, především minimalizování škod způsobovaných vodní a větrnou erozí, ochrana a zúrodnění půdního fondu vč. optimálního prostorového a funkčního uspořádání druhů pozemků. Současný stav i případný návrh protierozních opatření se posuzuje na základě výpočtu průměrné ztráty půdy a jeho porovnání s přípustnou hodnotou ztráty půdy stanovenou podle hloubky půdního profilu. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků ů ů a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Zájmy ochrany půdy, vody a krajiny mají přednost před jinými požadavky na pozemky. - Zlepšení vodního režimu území vč. kvality povrchových a podzemních vod, řešení vodohospodářských poměrů vč. povodňové ové ochrany a ochrany vodních zdrojů. - Zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí. Opatření zahrnuje řešení ÚSES na úrovni plánu, řešení tvorby a ochrany krajinného rázu, podpory biodiverzity krajiny, udržení estetických hodnot, obnovy a tradičních a kulturních hodnot území. 2 Návrhy opatření Komplex přírodě blízkých ochranných opatření zahrnuje návrh na zemědělské a lesní půdě a návrh v řešeném území na tocích a v nivě včetně zastavěného území. Návrh opatření k optimalizaci vodního režimu v ploše povodí vychází z možností ovlivnit jednotlivé složky odtokového procesu v povodí. Jejich ovlivnění ní vede ke snížení objemu povrchového odtoku kulminačního průtoku. Jedná se o následující složky hydrologické bilance: - zvýšení infiltrace, - převod povrchového odtoku na podzemní, - zvýšení možnosti povrchové akumulace. Systém integrované ochrany povodí je navrhován jako technologický proces integrující poměry využití území, GIS vrstvy, digitální model terénu a matematické modely výpočtu odtoku. Na analýzu numerických a grafických výsledků rozboru erozních a odtokových poměrů v řešeném povodí, navazuje digitální zpracování návrhu umožňujících jak zpracování systému prvků dokladujících funkčnost navržených opatření, tak i optimální situační řešení včetně zobrazení celého komplexního řešení ochrany povodí v rámci digitálního modelu terénu. 2.1 Opatření na zemědělské půdě V ploše sběrných území kritických profilů, kde voda a produkty eroze vnikají do zastavěného území obce a také na erozně ě ohrožených pozemcích, tj. takových, kde vypočtený průměrný smyv půdy je vyšší než přípustný smyv, se navrhují opatření. Návrh opatření pro optimalizaci vodního režimu v ploše povodí kompatibilních s dalšími systémy (hydrografická síť, cestní síť, územní systém ekologické stability - dále jen ÚSES) výrazně ě svým charakterem určuje chování hospodařících subjektů tak, aby svou činností uchovávali vodohospodářsky vhodné podmínky z hlediska kvantity i kvality vodní komponenty, chránili vodní útvary před difúzním znečištěním ním a napomáhali zlepšování vodohospodářských poměrů. Svou činností a způsoby hospodaření zahrnujícími organizační a agrotechnické prvky půdo - ochranných opatření budou doplňovat multifunkční systém vytvořený aplikací biotechnických a technických 5

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA opatření, dopravní sítě ě polních cest a prvků ÚSES. Tato opatření, bere-lefekt z dlouhodobého hlediska, nebudou sloužit jen ku prospěchu vodního hospodářství, ale i se v úvahu jejich k prospěchu těch, kdo hospodaří na takto chráněných ných pozemcích (ochrana přirozené produkční schopnosti půd). Pro příznivé ovlivnění ní jednotlivých složek hydrologické bilance vody v povodí zejména snížení objemu povrchového odtoku byly navrženy a doporučeny následující způsoby ochrany: 2.1.1 Obecné principy Organizační ní protierozní opatření Základem organizačních ních protierozních opatření je situování pozemků ů delší stranou ve směru vrstevnic, zvolení vhodné velikosti a tvaru pozemku a vymezení parcel vhodných ke změně druhů pozemků. Organizační opatření jsou na orné půdě navrhována v součinnosti s ostatními protierozními opatřeními a předpokládají dobrou zainteresovanost hospodařících subjektů. Zásady ochrany proti vodní erozi organizačními opatřeními vycházejí ze znalosti příčin vzniku erozních jevů a zákonitostí jejich rozvoje a vyúsťují v obecné protierozní zásady. Důležitou roli v protierozní ochraně půdy sehrává vegetační pokryv, který chrání půdu před dopadem kapek, podporuje však dešťové vody do půdy a kořenovým systémem zvyšuje soudržnost půdy, která se tak stává odolnější vůči účinkům stékající vody. V rámci organizačních opatření se navrhují opatření: úprava tvaru a velikosti pozemku delimitace druhu pozemků a ochranné zatravnění a zalesnění protierozní rozmisťování plodin podle svažitosti pozemku pásové střídání plodin. Agrotechnická protierozní opatření Nejvíce podléhá erozi půda bez vegetačního pokryvu. Agrotechnická protierozní opatření jsou proto založena na zkrácení času, kdy je půda bez vegetačního pokryvu, na minimum. K protierozní ochraně ě půdy lze cíleně využívat doporučované ované osevní postupy založené na střídání plodin (standardní ní technologie pěstování založené na orbě, přípravě a setí do zpracované půdy) nebo posklizňové zbytky plodin a biomasu meziplodin. Infiltrace vody do půdy by neměla být omezena výskytem zhutnělých vrstev v půdním profilu. Rizikovým obdobím z hlediska eroze je zejména období nejčastějšího jšího výskytu přívalových dešťů (červen srpen), ale i období tání sněhů. Z běžně používaných agrotechnických opatření se rozlišují především: výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových ových zbytků hrázkování a důlkování povrchu půdy protierozní agrotechnologie ve speciálních kulturách zatravnění meziřadí. krátkodobé porosty v meziřadí mulčování Technická protierozní opatření Při řešení protierozních opatření v určitém povodí nejsou samostatně ě použitá agrotechnická a organizační opatření schopna ve většině případů podstatně omezit povrchový odtok. Proto je nezbytné rozdělit svažité, plošně značně rozsáhlé pozemky s neúměrnou délkou svahu, protierozními opatřeními (zejména liniového charakteru) a spolu s realizací nových svodných prvků (upravené a zatravněné dráhy soustředěného povrchového odtoku) vytvořit v povodí odpovídající síť nových hydrolinií. Technické prvky v případě ě doplnění liniových prvků doprovodnou zelení mají charakter prvků biotechnických. Biotechnická opatření se v řešeném území navrhují jako základní prvek komplexního systému stému ochranných opatření, 6

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ která se doplňují prvky organizačními ními a agrotechnickými. Biotechnické liniové prvky protierozní ochrany jsou trvalou překážkou přerušující délku a napomáhající rozptýlení povrchového odtoku. Jsou navrhovány tak, aby svou lokalizací usměrňovaly směr obdělávání pozemků a způsob hospodaření zemědělských subjektů. Vedle základní funkce - protierozní - mají spolu s doprovodnou dřevinnou zelení na nich rostoucí velký význam i z hlediska krajinně estetického a ekologického. Systém liniových protierozních prvků v kombinaci se zelení může fungovat v krajině i jako nezbytná součást lokálních biokoridorů a tvořit tak základ územních systémů ekologické stability krajiny Mezi technická protierozní opatření se řadí: systém protierozních mezí zasakovací pásy protierozní průlehy asanace drah soustředěného povrchového odtoku protierozní manipulační pásy protierozní příkopy protierozní nádrže K technickým opatřením patří dále i opatření proti větrné erozi - tzv. ochranné lesní pásy (větrolamy) - patří k nejúčinnějším opatřením proti větrné erozi. Podstatou příznivého účinku větrolamů je snížení rychlosti větru v určité vzdálenosti před a za větrolamem. Umístění a vzdálenost větrolamů se v rovinatém terénu volí tak, aby vytvářely obrazce obdélníkového tvaru. V členitém terénu je vhodné přihlížet k jeho konfiguraci a umístit pásy.na vyvýšená místa, čímž se ještě zvýší jejich účinnost. Odstupová vzdálenost hlavních větrolamů se řídí účinností vzrostlého větrolamu a typem půdy na suchých a výsušných půdách 300 400 m, na hlinitých půdách 500 600 m a na těžkých půdách až 850 m. Protipovodňová opatření V lokalitách, kde není zemědělská půda výrazně ohrožena erozním smyvem, jedná se o trvalý travní porost, ale dochází zde k problematickému nekontrolovatelnému povrchovému odtoku, lze postupovat podobnou formou jako u biotechnických protierozních opatření. Aplikování liniových prvků ů je trvalou překážkou přerušující délku a napomáhající rozptýlení povrchového odtoku. Vedle požadované funkce - zpomalování povrchového odtoku - mají spolu s doprovodnou dřevinnou zelení na nich rostoucí velký význam i z hlediska krajinně estetického a ekologického. 2.1.2 Návrh opatření v k.ú. Raspenava A) Protierozní opatření Na základě analýzy erozního smyvu a erozní ohroženosti pozemků ů ve stávajícím stavu byly vyhodnoceny půdní bloky s nadměrnou erozní ohrožeností, tj. bloky kde dochází k překročení limitů maximální přípustné hodnoty průměrné rné dlouhodobé ztráty půdy. Vzhledem k velkým rozlohám některých půdních bloků, byla z důvodu vytipování skutečně ohrožených pozemků vypočtena průměrná ů ztráta půdy vztažená k ploše jednotlivých půdních bloků. Na ohrožených pozemcích byla navržena odpovídající protierozní opatření. Tab. 1 Půdní bloky s nadměrnou erozní ohrožeností vztaženou na celou plochu bloků Kód půdního bloku 679096003/3 679096003/1 679096003/5 Výměra [ha] Ztráta půdy G [T/ha/rok] ID Uživatele Kultura 9.35 9.66 84258 orná půda 12.86 10.53 50832 orná půda 1.11 10.14 50832 orná půda 7

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA Kód půdního bloku 680096003 680095903 680095901/5 681096117 683095901/2 Výměra [ha] Ztráta půdy G [T/ha/rok] ID Uživatele Kultura 2.04 6.58 50832 orná půda 7.24 7.03 50832 orná půda 7.50 5.39 50832 orná půda 1.85 6.76 82034 jiná kultura 3.47 4.88 50832 orná půda Dále byl vytipován případ půdního bloku, který obsahuje výrazné dílčí č překročení ztráty půdy: Tab. 2 Půdní bloky s dílčím výrazným překročením ením erozní ohrožeností k návrhu opatření Kód půdního bloku 681095801/15 Výměra [ha] Ztráta půdy G [T/ha/rok] ID Uživatele Kultura 74.02 až 10 50832 orná půda Pro stanovení vhodného typu opatření byla k vytipovaným půdním blokům na základě zadané hodnoty přípustné ztráty půdy G = 4 t/ha/rok dohledána konkrétní hodnota maximálního C faktoru. Tab. 3 Maximální hodnota C faktoru na ohrožených půdních blocích Kód půdního bloku Výměra [ha] 679096003/3 9.35 679096003/1 12.86 679096003/5 1.11 680096003 2.04 680095903 7.24 680095901/5 7.50 681096117 1.85 683095901/2 3.47 Přípustná ztráta půdy G [T/ha/rok] ID Uživatele Kultura Max C faktor 4.0 84258 orná půda 0.065 4.0 50832 orná půda 0.059 4.0 50832 orná půda 0.062 4.0 50832 orná půda 0.095 4.0 50832 orná půda 0.089 4.0 50832 orná půda 0.116 4.0 82034 jiná kultura 0.266 4.0 50832 orná půda 0.128 Dle rozmezí vypočtených hodnot maximálního C faktoru byl následně stanoven způsob ochrany. Při návrhu opatření bylo dále přihlíženo ke svažitosti pozemků ů či jejich částí, jejich tvaru a využití. Pozemky nebo jejich části se sklonem větším než 7 byly určeny k trvalému zatravnění. 8

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ Tab. 4 Doporučovaný způsob ochrany pozemků dle maximální hodnoty C faktoru C Faktor do 0,02 0,02-0,15 0,15-0,24 0,24-0,40 nad 0,4 rámcový popis ochrany pozemku ochranné zatravnění vyžadován vyšší stupeň ochrany než samostatná agrotechnická opatření (konturové obdělávání, pásové střídání plodin, hrázkování, terasování, technická opatření zajišťující zkrácení délky soustředěného ř odtoku) vyloučení erozně nebezpečných plodin, použití půdoochranných technologií erozně ě nebezpečné plodiny pěstovány s půdoochrannými technologiemi bez omezení Dle výše uvedeného postupu byly určeny části pozemků k trvalému zatravnění (organizační opatření), pozemky s doporučením provedení agrotechnických opatření (např. doporučené osevní postupy) a pozemky k provedení systému technických protierozních opatření. Jedná se o sběrné / vsakovací průlehy, svodné průlehy, zatravnění údolnic, součástí návrhu jsou též polní cesty. Technické protierozní opatření Sběrné průlehy jsou navrženy jako prvky protierozní ochrany, které přerušují povrchový odtok a odvádějí vodu do svodných průlehů, případně příkopů u cest. Jejich rozestup byl navržen tak, aby jejich vliv na omezení erozního smyvu byl co největší, avšak nebylo znemožněno no efektivní využívání zemědělské půdy. Svodné průlehy svádějí vodu ze sběrných průlehů a bezpečně odvádějí vodu do vodotečí, případně ř ě do příkopů apod. Zasakovací průlehy jsou navrženy v místech, kde ochrana protierozní navazuje na protipovodňovou. ovou. Cílem opatření je snížení povrchového odtoku jeho zachycením a postupnou infiltrací do podloží. Technické řešení průlehů ů ů se volí s ohledem na možnost přejezdu technikou. Maximální hloubka 1 m, sklon svahů ů max. 1:5. Průlehy jsou navrženy zatravněné s vegetačním doprovodem (nenáročné stromy a keře, např. slivoně, višně, ořešáky, příp. lípy a další). Podélný sklon sběrných průlehů je volen mezi 1,5 a 3 %, průlehy svodné se navrhují se střední průřezovou rychlostí do 1,5 m/s. Viz. obr. 1. Průlehy zasakovací jsou vedeny s nulovým sklonem nejvhodněji po vrstevnici. Navržené průlehy jsou sice přejezdné mechanizací, rozdělují však velké půdní bloky na menší pozemky. Součástí protierozních opatření jsou cesty s protierozním účinkem (tedy takové, které mají příkop přerušující a bezpečně odvádějící povrchový odtok. Stávající cesty jsou v návrhu zachovány. Doplnění nových cest souvisí především s plánovanými suchými retenčními nádržemi. U těchto nádrží je třeba zajistit přístup k hrázi a funkčním objektům a přístup do vlastního retenčního prostoru. 9

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA Obr. 1 Vzorový řez sběrným průlehem Poloha navržených opatření je zakreslena v situačním výkrese v grafické příloze. Přehled protierozních opatření je uveden v 5. Tab. 5 Přehled navržených technických protierozních opatření Kód Typ opatření Délka (m) PEO T01 sběrný průleh 203 PEO T02 sběrný průleh 444 PEO T03 sběrný průleh 526 PEO T04 sběrný průleh 603 PEO T05 sběrný průleh 372 PEO T06 sběrný průleh 66 PEO T07 svodný průleh 512 PEO T08 sběrný průleh 117 PEO T09 sběrný (vsakovací) průleh 261 PEO T10 sběrný (vsakovací) průleh 267 PEO T11 sběrný průleh 120 PEO T12 sběrný průleh 146 PEO T13 cesta 166 PEO T14 cesta 340 PEO T15 cesta 539 PEO T16 cesta 658 10

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ Organizační ní protierozní opatření Pozemky se sklonem větším než 7 (tj. 12,3 %) a pozemky se sklonem nad 10 % s mělkou půdou se navrhují k zatravnění. V případě předmětných pozemků byly vytipovány problematické dílčí části pozemků včetně částí půdního bloku uvedeném v tab. 2 s vysokým překročením limitů erozní ohroženosti (jedná se rovněž o údolnice). Poloha navržených opatření je zakreslena v situačním výkrese v grafické příloze. Kód Tab. 6 Přehled organizačních opatření Typ opatření Plocha (m 2 ) PEO O17 ochranné zatravnění 42 200 PEO O18 ochranné zatravnění 9 150 PEO O19 ochranné zatravnění 9 110 PEO O20 ochranné zatravnění 63 055 PEO O21 ochranné zatravnění 112 140 Agrotechnická protierozní opatření V lokalitách, kde dochází k významným erozním procesům, ale není nutné přistupovat k technickým opatřením, se přistupuje k návrhu změny osevních postupů na těchto pozemcích. Byly navrženy průměrné ě hodnoty faktoru C při dodržení hodnoty G p < 4 t ha -1 rok -1. Pro dodržení těchto hodnot je vhodné zvolit příslušnou plodinu nebo lze zvolit půdoochranný způsob hospodaření s ochranným osevním postupem, aplikovaným půdoochrannou, bezorebnou technologií. V případě dotčené lokality se jedná např. o úpravu osevního postupu se zařazením pícnin (např. řepka ozimá) Kód Tab. 7 Přehled agrotechnických opatření Typ opatření Plocha (m 2 ) PEO A22 změna kultury na pícniny 18 300 B) Protipovodňová opatření Zemědělské pozemky s trvalým travním porostem nebo vyhovujícími hodnotami erozního smyvu, avšak s výskytem nadměrného povrchového odtoku, který negativně ovlivňuje zástavbu obce Raspenava jsou navrženy k provedení protipovodňových opatření formou liniových prvků obdobných jako u biotechnických protierozních opatření. Postižené pozemky byly vytipovány na základě ě vyjádření míry povodňového ového ohrožení z přívalových srážek a dále místních zkušeností z podobných situacích. Na dotčené lokality byly navrženy vsakovací průlehy. Jejich doporučené provedení viz popis odstavce "Technické protierozní opatření". 11

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA Obr. 2 Vzorový řez vsakovacím průlehem, a) forma jednoduchá, b) forma se zatravněným pásem nad a s vegetačním doprovodem pod průlehem (zdroj: EKOTOXA s.r.o.) Tab. 8 Přehled protipovodňových opatření na zemědělské půdě Kód PPO ZP13 PPO ZP14 PPO ZP15 PPO ZP16 Typ opatření Délka (m) sběrný (vsakovací) průleh 1 040 sběrný (vsakovací) průleh 1 164 sběrný (vsakovací) průleh 1 280 sběrný (vsakovací) průleh 813 Poloha všech navržených opatření je zakreslena v situačním výkrese v grafické příloze. 12

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ 2.2 Opatření na lesní půdě 2.2.1 Obecné principy Návrhem protipovodňových a protierozních opatření se rozumí preventivní opatření na pozemcích určených k plnění ní funkcí lesa (PUFL) ve smyslu zákona o lesích č. 289/1995 Sb. V širším pojetí se opatření týkají lesních ekosystémů na zájmovém území. Současná platná lesnická legislativa, zejména pro vlastníky lesů ů nad 50 ha má zato, že vytváří podmínky formou závazných ukazatelů (min, podíl melioračních dřevin, max. celkové výše těžby, výchovné zásahy apod.) pro tzv. trvale udržitelný rozvoj. To je však pouze první krok. Pro optimalizaci hospodaření v lesích je předpokladem zavedení integrovaných způsobů hospodaření s cílem tvorby polyfunkčního lesa. Ten by měl optimalizovat nejen produkční funkci lesa, ale i ostatní environmentání funkce. Vyjádřeno parametry základních hospodářských doporučení lze takto formulovat např. majoritní (min 50 %) zastoupení dřevin přirozené druhové skladby a podrostní formu hospodářského způsobu vedoucí k bohatě strukturovaným lesů.. 2.2.2 Návrh opatření v k.ú. Raspenava A) Protipovodňová opatření Představuje uvědomělé ělé a účelné působení na přírodní oběh vody za účelem jeho přizpůsobení společenským enským potřebám, jakož i za účelem zabezpečení optimálního využití přírodního oběhu vody pro uspokojování těchto potřeb. Hydrická funkce lesa, resp. retenční schopnosti lesních porostů ů představuje porovnání úrovně potenciálních možností (přirozené lesy) se skutečným stavem (reálné možnosti). Rozhodujícím faktorem pro odtokové poměry je sice geologický substrát a půdní poměry, nicméně lze vhodným způsobem hospodaření, který ctí tzv. péči č o půdu, lze účinně tyto složky ovlivnit. Retence lesní půdy závisí na fyziologické mocnosti půdního profilu (prokořenění) a formě ě i mocnosti humusu, tedy vlastnosti, které dělají lesní půdu lesní půdou s maximálním objemem makropórů. Tyto faktory pak zásadně ovlivňuje edifikátor - druhová a prostorová skladba lesních dřevin. Čím je tento atribut vzdálenější od přirozené potenciální vegetace, tím je les jako ekosystém zranitelnější. Jeho následné příznivé působení na odtokové poměry a odolnost proti těžebně-dopravní erozi není optimální. Lesní ekosystémy v k.ú. Raspenava mají, jak vyplývá z analýz hydrického potenciálu lesních půd a hydrické funkce lesních porostů vysoký retenční potenciál. To ostatně potvrzuje zastoupení CN křivek z 70% zastoupením dobrých až středních hydrologických podmínek. Významným fenoménem, který svou přirozenou druhovou skladbou a prostorovou strukturou ovlivňuje hydrický režim, je NPR Jizerskohorské bučiny, která včetně ochranného pásma zaujímá téměř 80% plochy lesů na levé břehu Smědavy. Je nutno však připomenout, že limitující vliv na retenční ní schopnosti srážek má buková listová opadanka, která pomalu mineralizuje a vytváří souvislou vrstvu příznivou pro plošný odtok. Přesto lze doporučit postupnou realizaci následných preventivních protipovodňových opatření na úrovni: - jednak ve zvýšení vertikální a horizontální prostorové struktury lesních porostů na úrovni bohatě strukturovaných lesů, - jednak důslednou péčí o preferované odtokové zóny podél prvků ů hydrografické sítě, kde je vysoká zranitelnost povrchových půdních horizontů, minimalizovat jejich disturbanci. Obecně nelze však zabránit katastrofickým přívalovým dešťům. Při nasycené stromové a půdní vegetaci včetně půdního sola na úroveň retenční ní kapacity (cca 100 150 mm srážek) jsou retardační účinky lesního ekosystému minimalizovány. Následkem je plošný povrchový 13

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA odtok a jeho postupná změna na odtok soustředěný. To jsou limitující meze lesních ekosystémů. Hydrologické podmínky lesních porostů jsou z 92,6% na dobré až střední úrovni. Vlastní hospodářská opatření v lesních porostech jsou vázány na ustanovení zákona o lesích č.. 289/1995 Sb. Následující opatření, které podporují hydrickou funkci lesa se doporučují zakotvit do rámcových směrnic hospodaření pro zpracování LHP, u NPR a ochranné zóny do plánů péče: - po stránce druhové skladby není třeba zásadních změn, přítomnost NPR je toho dokladem - zastoupení lesních porostů dle vývojových fází (věku), lze považovat za příznivé, zejména zastoupení vývojové fáze porostů v rozmezí 11-65 let (57,2%) jsou dobrým předpokladem pro dobrou desukční schopnost lesních porostů - výchovou zachovat plný zápoj (včetně podružného porostu), aby půdní povrch byl neustále zastíněn; teprve ve fázi obnovy odstranit podružný porost s cílem maximálního uplatnění přirozené obnovy; Pro techniku zásahů z toho vyplývá zachovat maximální délku koruny a max. listovou plochou s cílem zachycení největšího objemu srážek, - pro techniku obnovy lesa je prioritní podpora přirozené obnovy, rovněž by měly převažovat obnovní postupy využívající clonných prvků před sečí holou, - zásadním opatřením je uplatnění ní šetrných technologií ve smyslu minimálního poškození svrchních půdních horizontů. Z hydrického hlediska je neporušenost půdního profilu a zachování vlastností lesní půdy prioritní záležitostí. B) Protierozní opatření Podnětem ke vzniku eroze na lesní půdě je zpravidla použití nevhodných těžebně- dopravních technologií. Půda je erodována jednak při samotném těžebně-dopravním procesu, jednak následným působením srážkové vody na lokalitách, kde došlo ke stržení bylinného patra, humusového krytu a k poškození povrchového půdního minerálního horizontu. Na základě výše uvedených analýz a vyhodnocení srovnávacích kritérií se navrhují následná preventivní opatření, které vycházejí z interakce mezi rezistencí k erodovatelnosti lesní půdy, stavem zpřístupnění lesa a uplatněním těžebně-dopravních technologii(tdt) : - mimořádnou pozornost věnovat preferovaným odtokovým zónám podél hydrografické sítě, které v žádném případě nesmí být pojížděny těžebně-dopravními prostředky. Plošná opatření se pak soustředí na pojíždění kolových traktorů s flotačními pneumatikami (s nízkým měrným tlakem, tj. 100-50 KPa) a jednak v omezení období těžebně dopravní činnosti, kdy je půdní profil nasycen vodou a hloubka koleje přesáhne 20 cm jednorázového pojezdu kolového traktoru, - optimalizací lesní dopravní sítě (LDS) a následné uplatnění ní limitujících TDT. Z analýz vyplývá, že převládají lehce erodovatelné půdy, což klade značné nároky na zpřístupnění ní lesa a aplikaci limitujících TDT v daných TS. Pro vyhodnocení stupně ohrožení lesních ekosystémů TDE je podmiňující funkční zaměření lesa a hustota LDS v daném TS. Z této podstaty se odvíjejí jí návrhy opatření eliminující ohrožení TDE: 14

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ NPR Jizerskohorské bučiny zastoupeny jsou TS E2 a E3 s převládajícím vysokým st. ohrožení 21 a na 9,1 ha s. extrémním st. ohrožení 11. Vzhledem k zaměření lesa se nepředpokládá intenzivní činnost a z toho vyplývající požadavky na zvýšení hustoty LDS. Ochranné pásmo NPR zastoupeny jsou TS E1 s vysokými stupni ohrožení 21 a 11(14,8 ha), kde se doporučuje optimalizovat hustotu LDS, podobně je tomu v části TS C3 se stupněm ohrožení 21 a v části TS C6 se st. ohrožení 22 a 12(3,6 ha). Severní okraje komplexu lesních porostů jsou součástí CHKO Jizerské hory doplnění LDS vyžadují stupně ohrožení TDE 22 a 23 v TS A2,3,4 a C6. Optimalizace LDS je prvním krokem k uplatnění limitujících TDT. K minimalizaci TDE je nutný předpoklad pravidelné důsledné údržby odvozních cest a povýrobní úpravy pracovišť. Minimalizace poškození převážně lehce erodovatelných půd je závislá na stavu nasycení půdního profilu vodou. V praxi to znamená, jakmile přesáhne e hloubka koleje jednorázového pojezdu kolovým prostředkem 20 cm hrozí následná rýhová eroze půdy. Grafické znázornění ní ohrožení TDE a dopravní mapa na k.ú. Raspenava jsou přiložena v grafické příloze. 15

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA 2.3 Opatření na tocích a v nivě včetně zastavěného území 2.3.1 Obecné principy Pro návrh opatření na vodních tocích a v údolních nivách se dle metodiky ministerstva životního prostředí používá uvedeného postupu: - Lokality s kvalitou ekosystému toku a nivy > 80 % musí být důsledně chráněny - Úseky vodního toku, které nedosahují dobrého stavu hydromorfologické složky vod, nebo navazující charakter zástavby vyžaduje zvýšení stupně protipovodňové ochrany, jsou navrženy do souboru přírodě blízkých protipovodňových opatření tam, kde je možnost uvedené úpravy realizovat. Navrhovaná opatření jsou podmíněna prostorovými možnostmi, především existující zástavbou v záplavovém území Kategorizace přírodě ě blízkých protipovodňových opatření (PBPO): 1. PBPO v nezastavěném ném území, snížením kapacity koryta revitalizací a formou zvýšení kapacity rozlivů do údolní nivy, které se podílí na transformaci povodňových průtoků: - snížení kapacity koryta na korytotvorný průtok, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, - obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze - obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu. 2. PBPO v zastavěných oblastech, zkapacitnění ní koryta a urychlení odtoku, složený profil se stěhovavou kynetou - revitalizovaným korytem, možnost ohrázování zastavěných území - zvýšení kapacity koryta složeným profilem na požadovaný návrhový průtok pro protipovodňovou ovou ochranu, - korytotvorný průtok definuje návrh stěhovavé kynety, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta kynety včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, - obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze se stabilizací pat svahů koryta v průsečíku s bermou, stěhovavá kyneta bude podle aktuálních podmínek stabilizována, - vegetace a údržba koryta podléhá režimu městské zeleně. 3. PBPO transformací povodňové vlny v suchých retenčních ních nádržích nebo poldrech a revitalizace toků a niv ve zdrži Parametry suché retenční nádrže: - musí zajistit obousměrnou migrační prostupnost, - musí zajistit volný transport splavenin profilem hráze, - nesmí obsahovat trvalou akumulaci mimo mokřadů a tůní, - nesmí narušit krajinný ráz funkčními objekty nádrže. Úprava ve zdrži: - snížení kapacity koryta na korytotvorný průtok, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, - obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze, 16

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ - obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu. 4. Opatření na tocích, které zajišťují ekologické nebo architektonické funkce toku a nejsou přímou součástí potřebných protipovodňových opatření (např. v parcích a zastavěných oblastech, náhony), jedná se zejména o zvýšení kapacity koryta složeným profilem na požadovaný návrhový průtok pro protipovodňovou ochranu - korytotvorný průtok definuje návrh stěhovavé kynety, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta kynety včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, - obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze se stabilizací pat svahů koryta v průsečíku s bermou, stěhovavá kyneta dle aktuálních podmínek stabilizována, - vegetace a údržba koryta podléhá režimu městské zeleně. 5. Ochrana fungující retence záplavových území nebo toků v sevřených údolích a realizace dílčích opatření pro zlepšení hydromorfologické struktury toků a niv: - rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, - obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze, - obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu. 6. Opatření kombinující typy 1 a 5: - snížení kapacity koryta na korytotvorný průtok, rekonstrukce iniciálního tvaru trasy koryta včetně střídání brodů a tůní dle geomorfologické analýzy, - obnova korytotvorných procesů bez projevu akcelerované eroze, - obnova přirozené nivní vegetace včetně struktury nivních a odstavených ramen minimálně v meandrovém pásu. 2.3.2 Návrh opatření v k.ú. Raspenava Suché retenční nádrže Vzhledem k nízké kapacitě přítoků toku Smědé přímo procházejících zástavbou obce Raspenavy (Pustý potok, Holubí potok, Pekelský Potok, Libverdský potok - většinou do Q 5 ( Q 20 ) a dále vzhledem k významnému ovlivňování průtoků Smědé všemi přítoky na k.ú. Raspenava (k výše uvedeným se doplňují Lomnice, a Sloupský potok) byl řešen požadavek na zjištění realizovatelnosti umístění suchých retenčních ních nádrží nad obcí, které přispějí k transformaci povodňových vln a sníží tak kulminační průtoky v obci i níže na hlavním toku (Smědá). Předpokládá se zřízení suchých poldrů na všech výše uvedených přítocích Smědé. Retenční ní kapacita nádrží je v návrhovém stavu uvažována jako maximální možná vzhledem k danému území (zástavba, dopravní infrastruktura) a dále je zohledněna technická proveditelnost. Na základě terénního průzkumu, analýzy morfologie terénu (ZABAGED) a předběžně vytipovaných lokalit retenčních nádrží byly určeny profily možných suchých retenčních nádrží. Celkem bylo vytipováno 8 profilů, u kterých byly zjištěny základní parametry uvažovaného poldru. V případě lokality na Sloupském potoce byly v základním návrhu hodnoceny 2 varianty lišící se v umístění profilu hráze. 17

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA Obr. 3 Situační umístění posuzovaných profilů suchých retenčních nádrží Pro předběžný návrh velikosti hráze sloužily výpočty objemů přímého odtoku na základě plochy povodí jednotlivých profilů, návrhové stoleté srážky a hodnot CN. Velikost hráze byla stanovena v prvotním návrhu pro předpokládané zachycení maximálně možného objemu povodňové vlny při respektování zastavěného území a dopravní infrastruktury. Tab. 9 Přehled celkových objemů ů výšek hrází uvažovaných suchých nádrží Označení poldru Označení pracovní opatření Kóta Hmax [m n.m.] Výška hráze [m] Objem suché nádrže [mil.m3] Libverdský Sloupský Var B Sloupský Var C Pekelský 2 Pekelský 1 Holubí PPO P01 376.0 9.0 0.090 PPO P02 351.5 11.0 1.430 PPO P02 354.5 10.0 1.427 PPO P03 357.0 6.0 0.107 PPO P04 350.0 8.0 0.257 PPO P05 341.0 8.0 0.310 18

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ Označení poldru Označení pracovní opatření Kóta Hmax [m n.m.] Výška hráze [m] Objem suché nádrže [mil.m3] Lomnice Pustý PPO P06 362.0 15.5 2.644 PPO P07 348.5 6.0 0.136 Pekelský - Lužec PPO P08 372.4 4.0 0.013 Na základě určení profilů ů hrází poldrů a tím velikosti jejich povodí byla procentuelně vyjádřena hodnota podílu kulminačního průtoku v profilu hráze na kulminačním průtoku před zaústěním příslušného toku do Smědé a následně obdobně podíl na kulminačním průtoku na toku Smědá pod zaústěním příslušného toku. Podíl byl vyjádřen pro stanovené kulminační průtoky Q 20 a Q 100 viz. tab. 10 19

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA Tab. 10 Procentuelní vyjádření hodnoty podílu kulminačních průtoků v profilu hrází nádrží na velikosti kulminačních průtoků níže na tocích Celkove povodi poldru Ovlivneny prutok A - povodí příslušného toku Ovlivneny prutok B - povodí Smědé kulminační kulminační podíl kulminační podíl Označení Označení průtok lokalizace průtok povodí lokalizace průtok povodí poldru opatření Q100 m3/s Q100 m3/s poldru % Q100 m3/s poldru % Libverdský PPO P01 29.1 Libverdský potok před soutokem se Smědá pod ústím 29.4 99 Smědou Libverdského 237.8 12 Sloupský PPO P02 75.5 Sloupský před soutokem se Smědou 76.3 99 Smědá pod ústím Sloupského 307.2 25 Pekelský 2 PPO P03 17.4 Pekelský před soutokem se Smědou 21.6 81 Smědá pod ústím Pekelského 310.9 6 Pekelský 1 PPO P04 18.4 Pekelský před soutokem se Smědou 21.6 85 Smědá pod ústím Pekelského 310.9 6 Holubí PPO P05 15.2 Holubí potok před soutokem se Smědou 16 95 Smědá pod ústím Holubího 322.1 5 Lomnice PPO P06 112.8 Lomnice před soutokem se Smědou 114.2 99 Smědá pod ústím Lomnice 424.8 27 Pustý PPO P07 7.9 Pustý před soutokem se Smědou 9.4 84 Smědá pod ústím Pustého 429.6 2 Celkove povodi poldru Ovlivneny prutok A - povodí příslušného toku Ovlivneny prutok B - povodí Smědé kulminační kulminační podíl kulminační podíl Označení Označení průtok lokalizace průtok Q20 povodí lokalizace průtok Q20 povodí poldru opatření Q20 m3/s m3/s poldru % m3/s poldru % Libverdský PPO P01 16.3 Libverdský potok před soutokem se Smědá pod ústím 16.5 99 Smědou Libverdského 129.2 13 Sloupský PPO P02 37.9 Sloupský před soutokem se Smědou 38.2 99 Smědá pod ústím Sloupského 162.5 23 Pekelský 2 PPO P03 11.1 Pekelský před soutokem se Smědou 14 79 Smědá pod ústím Pekelského 168.7 7 Pekelský 1 PPO P04 11.8 Pekelský před soutokem se Smědou 14 84 Smědá pod ústím Pekelského 168.7 7 Holubí PPO P05 8.9 Holubí potok před soutokem se Smědou 9.4 95 Smědá pod ústím Holubího 173 5 Lomnice PPO P06 67.1 Lomnice před soutokem se Smědou 66.5 101 Smědá pod ústím Lomnice 234.4 29 Pustý PPO P07 4 Pustý před soutokem se Smědou 4.9 82 Smědá pod ústím Pustého 237.7 2 20

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ Účinnost suchých retenčních ních nádrží je analyzována v rámci srážkoodtokového modelu, který uvažuje propojení charakteristik povodí s konkrétními hydrologickými daty poskytnutých ČHMÚ (kalibrace modelu). V rámci sestavování srážkoodtokého modelu bylo předběžně procentuelně vyjádřeno jaký podíl mohou mít zvolené profily suchých nádrží na zachycení kulminačních průtoků Q 100 a Q 20. Vyjádření bylo provedeno vždy pro profil hráze suchých nádrží a pak pro profil na hranici zástavby. Předběžné vyjádření uvažuje objem nádrže po přelivnou hranu bezpečnostního přelivu bez jakéhokoliv odtoku z nádrže. Tab. 11 Procentuelní vyjádření hodnoty podílu kulminačních průtoků v profilu hrází nádrží na velikosti kulminačních průtoků níže na tocích Označení poldru Označení opatření objem povodnove vlny Q20 (m3) Libverdský PPO P01 345800 Sloupský PPO P02 1525900 Pekelský 2 PPO P03 550300 Pekelský 1 PPO P04 665000 Holubí PPO P05 871400 Lomnice PPO P06 1740100 Pustý PPO P07 105100 Povodi poldru Účinnost poldru v profilu hráze Účinnost poldru na hranici zástavby objem povodnove vlny Q100 (m3) objem poldru (m3) efekt na Q20 % efekt na Q100 % Q20 m3 Q100 m3 efekt na Q20 % efekt na Q100 % 583100 78355 23 13 352 500 593400 22 13 2322900 1202528 79 52 1 577 500 2401200 76 50 696100 85402 16 12 955 900 1159000 9 7 821500 220549 33 27 955 900 1159000 23 19 1063700 256628 29 24 915 100 1116100 28 23 2893600 2415296 139 83 1 825 300 3034800 132 80 186100 100708 96 54 131 000 226900 77 44 V dalším kroku bude v uvažovaných nádržích navrhována konkrétní podoba bezpečnostního přelivu a vypouštěcího objektu, který zajišťuje jednak běžný průtok na toku, v případě povodňových ových průtoků pak škrtí potřebným způsobem odtok a tím vhodně ě transformuje povodňovou vlnu (snižuje kulminační průtok). Možnosti transformací je pak nutné posuzovat ve vazbě na zvolenou prioritu ochrany - suché nádrže na významnějších tocích např. na průtoky Q100 s ohledem na ochranu nejen území k.ú. Raspenavy, suché nádrže na menších tocích s menším objemem uvažovaných poldrů např. na průtoky Q20 s cílem častější ochrany přímo navazující zástavby. 21

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA Pro každý z posuzovaných profilů byly spočteny charakteristiky nádrže (čára zatopených ploch a objemů), zjištěn rozsah zátopy, stanovena potřebná výška a délka hráze a proveden orientační výpočet objemu zemní sypané hráze. Ve všech případech se jedná o předběžné odhady parametrů ů na základě podkladů ZABAGED a hydrologického modelu, kalibrovaného na N-leté průtoky. Při podrobném návrhu je nutné v rámci dalších projekčních pracích ve zvolených lokalitách provést zaměření zátopy a zajistit potřebné oficiální hydrologické údaje v profilu hráze. Pro zjištění skutečné realizovatelnosti konkrétní lokality bude vhodné provést projednání a vyhodnotit možnost umístění suché retenční nádrže z pohledu majetkových a dalších. Při výběru nejvhodnější lokality pro umístění hráze je nutné se zabývat možností přístupu mechanizace k hrázi pro možnost údržby vodního díla a přístup do její zátopy pro případné odklízení splavenin, které se zde budou usazovat. Z důvodu této potřeby je u některých lokalit doplněna přístupová komunikace. U lokalit PPO P01 PPO P03, PPO P04, PPO P05 a PPO P07 se předpokládá revitalizace toku v zátopě suché retenční nádrže (rozvolnění ní toku, snížení jeho kapacity, vytvoření / rozšíření mokřadů a tůní). Opatření na tocích v obci Smědá - vzhledem k předmětu studie a samotnému charakteru toku nebyla navrhována žádná protipovodňová opatření. Koryto toku je zde značným způsobem upraveno, lemováno po obou březích přilehlou zástavbou a dopravní infrastrukturou. Limitní prvky, které ovlivňují kapacitu toku, jsou stávající mostní profily, lávky, jezové objekty, skalní výchozy. Tyto pevné objekty stanovují průtočnou kapacitu toku a rozsah záplavového území. Jakákoliv opatření (prohloubení koryta, lokální rozšíření koryta) mezi těmito prvky nemohou mít žádný pozitivní efekt na zlepšení odtokových poměrů. Ten může být dosažen pouze vhodnou kombinací přírodě ř ě blízkých protipovodňových opatření nad posuzovaným územím a na přítocích (vhodná transformace průtoků) a až na druhém místě např. liniovou protipovodňovou ochranou. Přítoky Smědé - na základě porovnání posouzení odtokových poměrů na předmětných tocích procházejících částí intravilánu a předběžných možností transformace průtoků nad těmito územími byl navržen pro technickou úpravu Pekelský potok ve staničení km 0,000-0,400. Na daném úseku toku je předběžně navrženo zkapacitnění 2 mostních profilů a koryta toku v celé trati a to min. na průtok Q 5. Konkrétní provedení zkapacitnění koryta (velikost rozšíření koryta) je předmětem dalšího posouzení. Tab. 12 Přehled navržených protipovodňových opatření (opatření v obci) Kód opatření Délka upravovaného toku (m) PPO T01 400 Revitalizace toků K revitalizacím toku jsou vybrány lokality jejichž stávající stav toku byl v rámci hydromorfologické analýzy vyhodnocen jako střední cílový stav je alespoň 60 % optimálního stavu ( dobrý ). Zvolené lokality mají přímou vazbu na zvolená opatření - suché retenční nádrže kde se předpokládá ideální kombinace těchto opatření. Navržené revitalizace mají za cíl zmenšení sklonu břehů, vytvoření mělké kynety s možností samovolného vývoje trasy v rámci vymezeného stabilního širšího meandrového pásu. 22

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ Přechod mezi vlastním korytem a obdělávanými pozemky je ideálně řešen pásem zatravnění. Důležitou součástí opatření je založení souvislého břehového porostu, který bude po zapojení sloužit k zastínění vlastního toku s příznivým vlivem na kvalitu a množství vody, jako stanoviště pro živé organismy. Obr. 4 Revitalizace toků v zátopách plánovaných poldrů Tab. 13 Přehled navržených protipovodňových opatření (revitalizace toku) Kód opatření Délka revitalizovaného toku (m) PPO R09 340 PPO R10 2000 PPO R11 320 PPO R12 400 23

KOMPLEX PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA RASPENAVA 3 Popisy opatření - lokality 1-14 Lokalita 1 - Libverdský potok Přírodě blízká opatření zahrnují návrh suché nádrže (poldru) a revitalizace toku v jeho zátopě. Účelem poldru je transformace povodňové ové vlny na Libverdském potoce a tím snížení kulminačního průtoku na toku v obci potažmo na Smědé v centru města Raspenava. Hráz poldru je navržena nad zpevněnou nou cestou spojující místní osadu u Lázeňského rybníka a silnicí Lužecká. Ideálně ě je uvažováno s využitím náspu komunikace jako části tělesa hráze. Hráz dosahuje maximální výšky 9 m, délky 265 m. Na levém břehu (pohled ve směru toku) bude přecházet do boční hráze z důvodu ochrany přilehlé zahrady a stavení. Zpevněná cesta pod hrází (na koruně ě hráze) bude zachována. V zátopě poldru je navržena revitalizace toku vytvořením meandrujícího pásu s doplněním ním doprovodné vegetace. Délka revitalizace toku je 340 m. Cílem je zmenšení sklonu břehů a vytvoření mělké kynety s možností samovolného vývoje trasy v rámci vymezeného stabilního širšího meandrového pásu. Přechod mezi vlastním korytem a obdělávanými pozemky je ideálně řešen pásem zatravnění. ní. Pozemky v zátopě poldru mohou být dále využívány jako doposud, při pětileté a vyšší povodni dojde k jejich krátkodobému zaplavení (t.j. v průměru 1x za 5let po dobu cca 24 hodin). Lokalita 2 - Sloupský potok Je navržena suchá nádrž (poldr) na Sloupském potoce. Účelem poldru je transformace povodňové ové vlny na Sloupském potoce a tím významné snížení kulminačního průtoku na toku Smědá v centru obce Raspenava a dále i v níže položených obcích. Hráz poldru je uvažována ve dvou variatních umístění. Varianta A, situovaná nad vodní nádrží Haken uvažuje přímou hráz maximální výšky 10 m, délky 875 m. Vypouštění pravé části suché nádrže je uvažováno prostřednictvím upraveného stávajícího umělého koryta. Objekty hráze pro průtoky Sloupského potoka a stávajících vodotečí (napouštění nádrže Haken) budou uzpůsobeny pro zachování dnešních funkcí vodotečí. Vodní nádrž Haken bude zachována v dnešní podobě, stejně ě tak křížené cesty budou řešeny s cílem zachování vhodným přejezdem hráze. Varianta B, uvažuje umístění hráze pod bývalým lomem. Hráz je tak dělena na dvě části jejichž maximální výška je 11 m, celková délka 645 m. Umístění hráze ve variantě B dále uvažuje ochranu stavení v osadě V Lukách. Je zde uvažována boční hráz maximální výšky 3,5 m, délky 430 m. Vypouštění pravé části suché nádrže je uvažováno prostřednictvím upraveného stávajícího umělého koryta. Veškeré cesty budou zachovány - řešeny vhodným přejezdem hráze. Pozemky v zátopě poldru mohou být dále využívány jako doposud, při pětileté a vyšší povodni dojde k jejich krátkodobému zaplavení (t.j. v průměru 1x za 5let po dobu cca několika desítek hodin). Lokalita 3 - Pekelský potok Přírodě blízká opatření zahrnují návrh 2 suchých nádrží (poldrů) a revitalizací toku v jejich zátopách i mimo ní. Účelem poldrů je transformace povodňové ové vlny na Pekelském potoce a tím snížení kulminačního průtoku na toku v obci potažmo na Smědé v centru města Raspenava. Hráz výše umístěného poldru je navržena v místech historické malé vodní nádrže. Hráz dosahuje maximální výšky 6 m, délky 190 m. Poldr uvažuje zřízení boční hráze pro ochranu lemující asfaltové komunikace mezi centrem města a částí Peklo. Boční hráz bude maximální výšky 2 m, délky 135 m. Hráz níže umístěného poldru je navržena cca 650 m níže na toku v úzkém údolním profilu. Hráz dosahuje maximální výšky 8 m, délky 110 m. Poldr uvažuje rovněž zřízení boční hráze pro ochranu lemující asfaltové komunikace mezi centrem města a částí Peklo. Boční hráz bude maximální výšky 4 m, délky 300 m. V zátopě poldrů i vně na úseku toku mezi silnicí III. třídy Luhová a osadou Peklo je navržena revitalizace toku vytvořením meandrujícího pásu s doplněním ním doprovodné vegetace. Délka revitalizace toku je 2000 m. Cílem je zmenšení sklonu břehů a vytvoření mělké kynety s možností samovolného vývoje trasy v rámci vymezeného stabilního širšího meandrového 24

TECHNICKÁ ZPRÁVA - NÁVRH A POSOUZENÍ OPATŘENÍ pásu. Přechod mezi vlastním korytem a obdělávanými pozemky je ideálně řešen pásem zatravnění. ní. Pozemky v zátopě poldru mohou být dále využívány jako doposud, při pětileté a vyšší povodni dojde k jejich krátkodobému zaplavení (t.j. v průměru 1x za 5let po dobu cca 24 hodin). Lokalita 4 - Holubí potok Přírodě blízká opatření zahrnují návrh suché nádrže (poldru) a revitalizace části upraveného toku v jeho zátopě. Účelem poldru je transformace povodňové ové vlny na Holubím potoce a tím snížení kulminačního průtoku na toku v obci Raspenava potažmo na Smědé na okraji obce a pod ní. Hráz poldru je navržena cca 140 m nad železničním ním viaduktem trati 037 Liberec - Zawidów. Hráz dosahuje maximální výšky 8 m, délky 100 m. V zátopě ě poldru je na upravené části toku navržena jeho revitalizace vytvořením meandrujícího pásu s doplněním doprovodné vegetace. Délka revitalizace toku je 320 m. Cílem je zmenšení sklonu břehů a vytvoření mělké kynety s možností samovolného vývoje trasy v rámci vymezeného stabilního širšího meandrového pásu. Přechod mezi vlastním korytem a obdělávanými pozemky je ideálně řešen pásem zatravnění. Pozemky v zátopě poldru mohou být dále využívány jako doposud, při pětileté a vyšší povodni dojde k jejich krátkodobému zaplavení (t.j. v průměru 1x za 5let po dobu cca 24 hodin). Pro přístup k objektům poldru bude zřízena po levé straně zátopy nová nezpevněná cesta. Stejně tak pro zachování přístupu k osadě Dvořákov je pro situace zaplavení zátopy navržena na jihu lokality nezpevněná ná cesta navazují na komunikaci III. třídy Liberecká. Malá vodní nádrž Dvořák bude zachována ve stávajícím stavu, žádné zástavba nebude ohrožena. Lokalita 5 - Lomnice Je navržena suchá nádrž (poldr) na toku Lomnice. Účelem poldru je transformace povodňové ové vlny na Lomnici a tím významné snížení kulminačního průtoku na toku Smědá na okraji obce Raspenava a dále i v níže položených obcích (Frýdlant). Hráz poldru je situovaná v ideálním úzkém profilu u Hadího kopce. Hráz je navržena maximální výšky 14 m, délky 110 m. Pozemky v zátopě ě poldru mohou být dále využívány jako doposud, při pětileté a vyšší povodni dojde k jejich krátkodobému zaplavení (t.j. v průměru ru 1x za 5let po dobu cca několika desítek hodin). Přístup k objektům poldru je uvažován po stávajících nezpevněných cestách a dále po nově ě navržené cestě do podhrází. Lokalita 6 - Pustý potok Přírodě blízká opatření zahrnují návrh suché nádrže (poldru) a revitalizace toku v jeho zátopě. Účelem poldru je transformace povodňové ové vlny na Pustém potoce a tím snížení kulminačního průtoku na toku v obci. Hráz poldru je navržena nad nádrží Velký rybník tj. cca 700 m nad komunikací III. třídy 290. Hráz dosahuje maximální výšky 6 m, délky 290 m. V zátopě poldru je navržena revitalizace toku vytvořením meandrujícího pásu s doplněním doprovodné vegetace. Cílem je zmenšení sklonu břehů a vytvoření mělké kynety s možností samovolného vývoje trasy v rámci vymezeného stabilního širšího meandrového pásu. Délka revitalizace toku 400 m. Přechod mezi vlastním korytem a obdělávanými pozemky je ideálně řešen pásem zatravnění. Pozemky v zátopě poldru mohou být dále využívány jako doposud, při pětileté a vyšší povodni dojde k jejich krátkodobému zaplavení (t.j. v průměru 1x za 5let po dobu cca 24 hodin). Přístup k objektům poldru je uvažován po nově navržené nezpevněné cestě podél toku od komunikace Frýdlantská. Lokalita 7 - Jižní svahy Chlumu I Jsou navrženy zasakovací průlehy jako protipovodňové opatření pro ochranu majetku a nemovitostí v lokalitě U Stadionu při zvýšeném povrchovénm odtoku z jižních svahů Chlumu (lokality Na Vršku). Pozemky pro situování opatření byly vytipovány na základě vyjádření 25