GEOLOGIE PodloÏí tvofií kvartérní tûrkové sedimenty pfiekryté fluvizemûmi na povod- Àov ch hlínách v nivû fieky Moravy. KVùTENA Jezírko v pískovnû hostí spoleãenstvo okfiehkû (Lemnetum minoris), bfiehov porost dfievin je fragmentem luïního háje blízkého asociaci Querco-Ulmetum. Louky v okolí jezírka byly zaloïeny nedávno (po vyhlá ení pfiírodní památky) a jsou dosud druhovû chudé. Jisté obohacení o vzácnûj í druhy zpûsobila voda, stagnující po povodni v létû roku 997. Bfiehové porosty tvofií vrba bílá (Salix alba) av. kfiehká (S. fragilis), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a topol kanadsk (Populus x canadensis). V jezírku dominuje bûhem vegetaãní sezóny okfiehek men í (Lemna minor), roste zde mj. halucha vodní (Oenanthe aquatica), psárka plavá (Alopecurus aequalis), orobinec úzkolist (Typha angustifolia) a skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus). Plochy naru ené stagnující vodou hostí ater zední (Gypsophila muralis) a mochnu nízkou (Potentilla supina). ZVÍ ENA Zachovaly se tu zbytky dfiíve mnohem roz ífienûj ích populací blatnice skvr- B valá pískovna je dnes v znamn m refugiem obojïivelníkû. nité (Pelobates fuscus), ãolka velkého (Triturus cristatus) a ã. obecného (T. vulgaris). Dále zde Ïijí mj. skokan tíhl (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo), uïovka obojková (Natrix natrix). VYUÎITÍ Území je lokálním biocentrem ÚSES. POZNÁMKA Správa CHKO zajistila pfievody a v kupy v ech pozemkû v PP a ochranném pásmu do Fondu pozemkû ZCHÚ pfii Agentufie ochrany pfiírody a krajiny âr. Funkce ochranného pásma byla navíc zlep ena zatravnûním 5 ha orné pûdy kolem území samotné PP. MAPA ÚZEMÍ stran památka Bázlerova pískovna Lokalita leïí v polích asi 0,5 km severnû od okraje mûsta Olomouce, místní ãásti Lazce ve Stfiedomoravské nivû. Olomouc-âernovír (okres Olomouc) 5 m V mûra: 0,8 ha Vyhlá eno: 993 Pfiedmûtem ochrany je jezírko s bfiehov mi porosty, vzniklé dávnou tûïbou tûrkopískû, slouïící jako v znamné refugium obojïivelníkû uprostfied zemûdûlské krajiny. 37 CHKO LM 4
CHKO Litovelské Pomoraví rezervace Bradlec Rezervace se nachází uprostfied lesního komplexu Doubravy, 3 km jiïnû od mûsta Úsov. Stavenice (okres umperk) GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií pfiedûl mezi karbonsk mi vápnit mi pískovci a oligomiktními slepenci a kulmsk mi bfiidlicemi. Na zvûtralinách metamorfovan ch hornin se vyvinuly typické kambizemû, v men í mífie (pod jehliãnat mi 330 340 m V mûra:,49 ha Vyhlá eno: 993 Star bukov porost okolo nejvy ího vrcholu lesního komplexu Doubrava. Spoleãenstvo na pfiechodu 3. a 4. vegetaãního stupnû je v jimeãnou ukázkou buãin v tomto regionu. porosty) i kyselá varieta kambizemû. KVùTENA Vrezervaci jsou na stanovi ti vegetace svazu Carpinion staré porosty buku lesního (Fagus sylvatica). Pod buky je kefiové a bylinné patro chudé, ostrûvkovitû se zde rozrûstají ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) a o. chlupatá (C. pilosa), vyskytuje se i svízel vonn (Galium odoratum). V nedalekém okolí, podél lesních cest se nacházejí vzácnû mj. prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata) ahru- tice jednostranná (Orthilia secunda). ZVÍ ENA Vyskytuje se zde typická fauna bukového lesa. Hnízdí tu chránûn holub doup- Àák (Columba oenas), ãáp ãern (Ciconia nigra) a lejsek mal (Ficedula parva). Ze savcû se zde pravidelnû zdrïuje prase divoké (Sus scrofa). Ke stál m obyvatelûm patfií veverka obecná (Sciurus vulgaris) a jezevec lesní (Meles meles). LESNICTVÍ Typologicky le- Ïí zkoumané lesní porosty na rozhraní kysel ch bukov ch doubrav a hlinit ch dubov ch buãin. Cílem maloplo n ch podrostních lesnick ch zásahû podle plánu péãe je podpofiit pfiirozenou obnovu lesa a zlep it prostorovou strukturu ekosystému. MAPA ÚZEMÍ strana 400 Buãina na podzim hraje pestr mi barvami. Ucho Jidá ovo neboli bolcovitka Jidá ovo ucho (Hirneola auricula-judae). CHKO LM 5 373
GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií kvartérní tûrkové sedimenty pfiekryté fluvizemí glejovou (lokálnû i fluvizem typická). KVùTENA Bfiehové porosty dfievin lze hodnotit jako fragmenty mûkkého i tvrdého luhu. Kromû nich se v území vyskytují spoleãenstva stojat ch vod arákosin svazû Nymphaeion albae a Phragmition communis. Novû zaloïené louky podél slepého ramene âastavy jsou druhovû chudé, spoleãenstva nivních luk asociace Alopecuretum pratensis se zachovala jen na malé ãásti ploch. V území se vyskytuje stulík Ïlut (Nuphar lutea), pu kvorec obecn (Acorus calamus), mel okoliãnat (Butomus umbellatus), ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), fiefii nice bahenní (Cardamine dentata), svízel potoãní (Galium rivale), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), rûïkatec ostnit (Ceratophyllum demersum), laku ník okrouhl (Batrachium circinatum). Nûkolik ploch s porostem Neregulovan tok Cholinky. Stulík Ïlut (Nuphar lutea). expanzivní kfiídlatky japonské (Reynoutria japonica) je o etfiováno s cílem potlaãení tohoto cizorodého druhu. ZVÍ ENA Lokalita je typick m pfiíkladem pfiechodného biotopu mezi vodou klidnou aproudící. K nejzajímavûj ím druhûm zde patfií velmi fiídce se vyskytující perlooãka Alona protzi. Biotop pro rozmnoïování obojïivelníkû ãolka obecného (Triturus vulgaris), ropuchy zelené (Bufo viridis), vodních skokanû (Rana esculenta synkl.), s. skfiehotavého (R. ridibunda), s. tíhlého (R. dalmatina). LESNICTVÍ Plo nû nev znamn fragment lesního porostu charakteru vrbotopolového luhu je ponecháván bez zásahu samovolnému v voji. VYUÎITÍ Omezené vyuïití pro sportovní rybolov. Vzhledem k sousedství obce je nutná citlivá údrïba bfiehového porostu. POZNÁMKA Vrámci Programu revitalizace fiíãních systémû zajistila Správa CHKO vytvofiení ochranného zatravnûného pásu kolem bfiehû. MAPA ÚZEMÍ strana 404 památka âastava Pfii severním okraji Sedliska, místní ãásti obce Horka nad Moravou ve Stfiedomoravské nivû. Horka nad Moravou (okres Olomouc) 0 m V mûra: 7,3 ha Vyhlá eno: 99 Pfiedmûtem ochrany je pozûstatek pûvodního meandrujícího toku fiíãky Cholinky s bfiehov mi porosty v délce asi km a jeden ze dvou rybníãkû na okraji Sedliska. 374 CHKO LM 6
CHKO Litovelské Pomoraví památka Dalibofi Lokalita leïí asi 7 km severozápadnû od Olomouce,,5 km od obce Horka nad Moravou. Horka nad Moravou (okres Olomouc) GEOLOGIE Na geologickém podloïí kvartérních tûrkopískû jsou vyvinuty hydromorfní pûdy glej typick, na okraji navazují celky fluvizemû glejové, na povodàov ch hlínách. 0 m V mûra: 3,36 ha Vyhlá eno: 99 Slatinná louka uprostfied komplexu luïního lesa s v skytem ohroïen ch druhû rostlin. KVùTENA Vegetaci vlhké louky tvofií pfiedev ím asociace Sanguisorbo-Festucetum commutatae a Caricetum vulpinae. Bohatû se zde vyskytuje silnû ohroïen kosatec sibifisk (Iris sibirica), dále violka slatinná (Viola stagnina) a dal í druhy slatinn ch mokfiadû a stfiídavû vlhk ch luk, napfi. ãestec dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), pry ec kosmat (Tithymalus villosus), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), jarva Ïilnatá (Cnidium dubium), koromáã ole níkov (Silaum silaus), ãertkus luãní (Succisa pratensis) apod. Nejvlhãí místa hostí kromû v e uveden ch druhû ptaãinec bahenní (Stellaria palustris). ZVÍ ENA Îije zde typická luãní fauna bezobratl ch. Vzhledem k hlavnímu pfiedmûtu ochrany nedo lo zatím k podrobnémnu zoologickému prûzkumu. VYUÎITÍ Aktivní druhová ochrana je zamûfiena na posilování populace kosatce sibifiského a violky slatinné a na botanick v zkum. POZNÁMKA Celé území PP bylo správou CHKO vykoupeno od soukrom ch vlastníkû. V sousedství území PP byl pokusnû vytvofien umûl mokfiad vrámci revitalizace fiíãních systémû. MAPA ÚZEMÍ strana 40 Slatinná louka uprostfied luïních lesû s v skytem silnû ohroïeného kosatce sibifiského (Iris sibirica). OhroÏen druh pry ec kosmat (Tithymalus villosus). CHKO LM 7 375
GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií spodnokarbonské (kulmské) bfiidlice, které se rytmicky stfiídají s prachovci a drobami. ÚÏlabiny jsou ãásteãnû vyplnûny pleistocenními a holocenními sedimenty. Prudké kamenité srázy nad nivou Moravy jsou rozãlenûny erozí vytvofien mi úïlabinami. PÛdní pokryv tvofií typické (nasycené i kyselé) kambizemû, ve svaïitûj ích partiích s narûstajícím obsahem skeletu pak kambizem rankerová (místnû i ranker kambick ). KVùTENA Plo nû pfievaïujícím spoleãenstvem je ãern ová dubohabfiina Melampyro nemorosi-carpinetum, ve v chodní ãásti rezervace biková doubrava Luzulo albidae-quercetum, na strm ch svazích fragmentárnû habrová javofiina Aceri- -Carpinetum, na nejteplej ích místech teplomilné bfiekové Ostfiice Micheliho (Carex michelii). Bfiezová enkláva v teplomilné doubravû. doubravy Sorbo torminalis- -Quercetum. Stromové patro tvofií dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), místy roste buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléã (Acer platanoides) a j. klen (A. pseudoplatanus). V území dosahuje severního okraje svého roz ífiení na Moravû nûkolik teplomiln ch bylin, mj. ostfiice Micheliho (Carex michelii). Vyskytuje se zde tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinacea), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), silenka nadmutá (Oberna behen), silenka nící (Silene nutans), bojínek tuh (Phleum phleoides), ãern hajní (Melampyrum nemorosum), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia). V 90. letech 0. století vymizel kakost krvav (Geranium sanguineum). Zajímav je v skyt snû- Ïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis) mimo nivu Moravy. ZVÍ ENA Podrobn zoologick v zkum nebyl provádûn s v jimkou ornitologického. Hnízdí zde fiada druhû typic- rezervace Doubrava Rezervace se rozkládá na pfiíkr ch jihozápadních svazích km v chodnû od obce Moraviãany. Stavenice (okres umperk) k ch pro doubravy, jako je napfiíklad lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Spárkatá zvûfi, pfiedev ím introdukovaní mufloni (Ovis musimon) pûsobí negativnû na vegetaci. LESNICTVÍ Porosty mají pfieváïnû charakter pafiezin a dubohabrov ch kmenovin, v severní ãásti rezervace jsou plo nû nev znamné smrkové v sadby 49 95 m V mûra: 6,49 ha Vyhlá eno: 993 Pfiirozená spoleãenstva teplomiln ch doubrav na prudk ch jihozápadnû exponovan ch svazích v Medlovské pahorkatinû s fiadou biogeograficky zajímav ch bylinn ch druhû. navrïené k pfiemûnû na listnaté porosty. Vtrou en trnovník akát je navrïen k redukci jednotliv m v bûrem. VYUÎITÍ Území slouïí jako v zkumná plocha. Archeologická lokalita s pozûstatky slovanského útoãi tného hradi - tû. Kaple sv. Josefa pochází z 9. století. Pfies rezervaci prochází turisticky znaãená stezka zmoraviãan na Úsov. MAPA ÚZEMÍ strana 400 376 CHKO LM 8
CHKO Litovelské Pomoraví vzácnû se vyskytuje i kru tík polabsk (Epipactis albensis). ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru a poloze území je jeho fauna prakticky totoïná se sousední NPR Vrapaã. V raznûj í je zde v skyt chránûné ÏábronoÏky snûïní (Siphonophanes grubii), coï je dáno celkovû vût ím mnoïstvím tûní v rezervaci. Nejtypiãtûj í z nich je tûà Hejtmanka, která patfií k nejdéle sledovan m v rámci CHKO. Vedle zmínûné ÏábronoÏky je pro ni v znaãn masov v skyt dvou rodû perlooãek Daphnia a Simocephalus a typického ble ivce periodick ch tûní Synurella ambulans. Na okrajích lesních porostû pravidelnû zastihneme slep e kfiehkého (Anguis fragilis) auïovku obojkovou (Natrix natrix). Îije zde jezevec lesní (Meles meles) a nepûvodní norek americk (Mustela vison). LESNICTVÍ Omezené lesnické zásahy podle plánu péãe slouïí k zaji tûní prostorové adruhové diferenciace dfievinné sloïky lesního ekosystému. rezervace Hejtmanka V sousedství NPR Vrapaã, 3 km západnû od mûsta Litovle. Západní hranici rezervace tvofií silnice Nové Zámky Mladeã. Mladeã (okres Olomouc) GEOLOGIE Kvartérní tûrkopísky jsou pfiekryty holocenní nivními hlínami a fluvizemûmi. Pedogenetické procesy tvorby fluvizemí jsou stále Ïivé díky záplavovému reïimu. Nad 36 m V mûra: 38,34 ha Vyhlá eno: 99 Komplex pfiirozeného luïního lesa obdobného charakteru jako sousední NPR Vrapaã. Lesem protéká Malá voda, která je jedním z ramen Moravy. Je zde vytvofien systém periodick ch fiíãních ramen a tûní. ploch reliéf nivy vystupuje nûkolik nepatrn ch antropogenních vyv enin, vybudovan ch v 9. století jako útoãi tû pro zvûfi v dobû záplav. KVùTENA Vût inu rozlohy pokr vá tvrd luh Querco- -Ulmetum, na men í louce uvnitfi rezervace se vyskytuje degradované stadium vlhké psárkové louky svazu Alopecurion pratensis, kde se pfied zapoãetím pravidelné fiízené péãe vyskytoval i bol evník velkolep (Heracleum mantegazzianum) a stále zde dominuje kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a dal í plevelné druhy bylin. Typické je stfiídání bylinn ch aspektû jarních geofytû v lese: snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), prvosenka vy í (Primula elatior), dymnivky (Corydalis sp.), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina) a dal í. V letním aspektu dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a kopfiiva dvoudomá, VYUÎITÍ Pfies PR prochází nauãná stezka Romantickou krajinou v okolí Nov ch ZámkÛ. Rezervace je jednou z exkurzních lokalit Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Palackého volomouci. POZNÁMKA Malá luãní enkláva uprostfied rezervace je kosena na náklady Správy CHKO. Rezervace Hejtmanka územnû navazuje na sousední NPR Vrapaã. V roce 00 bylo navrïeno slouãení obou rezervací. BIBLIOGRAFIE 86 MAPA ÚZEMÍ strana 407 Leteck pohled na rezervaci, která leïí ve Stfiedomoravské nivû. CHKO LM 9 377
GEOLOGIE Na hranici PP se stéká pût ramen Moravy. Dvû z nich tvofií hranici PP. Pfii pohledu z v ky soutok pfiipomíná tvar hvûzdy, odtud název území. Typick pfiíklad anastomózy pûvodních vodních tokû v nivû Moravy. PP leïí ve Stfiedomoravské nivû tvofiené spodním tûrkopískov m souvrstvím a horním souvrstvím povodàov ch sedimentû (hlín, hlinit ch pískû). Na povodàov ch sedimentech jsou vyvinuté nivní pûdy (fluvizemû). KVùTENA Na území jsou ãastá spoleãenstva dfiíve hojn ch, nyní v ak mizejících vlhk ch luk svazu Alopecurion pratensis, dále se zde vyskytují spoleãenstva ostfiic a rákosin (asociace Caricetum vulpinae, svaz Phragmition communis), porost vrb s pfievládající vrbou popelavou (Salix cinerea). Bfiehové porosty náhonû lze pfiifiadit ke spoleãenstvûm jilmov ch doubrav asociace Querco- -Ulmetum nebo k jeho fragmentûm. Zdfievin pfievládá jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a topol kanadsk (Populus x canadensis), pfiímûs tvofií ol e lepkavá (Alnus glutinosa), brslen evropsk (Euonymus europaeus), kalina obecná (Viburnum opulus), chmel otáãiv (Humulus lupulus). Nápadn mi bylinami území jsou mj. bukvice lékafiská (Betonica officinalis), fiefii nice luãní (Cardamine pratensis) afi. hofiká (C. amara), ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. mûch fikatá (C. vesicaria) ao. li ãí (C. vulpina), pcháã zelinn (Cirsium oleraceum), tfiezalka Jedno z ramen Moravy, která se spojují v chránûném území. Kriticky ohroïen skokan skfiehotav (Rana ridibunda). ãtyfikfiídlá (Hypericum tetrapterum) apryskyfiník plaziv (Ranunculus repens). ZVÍ ENA Bohat v skyt obojïivelníkû skokana tíhlého (Rana dalmatina), s. skfiehotavého (R. ridibunda), vodních skokanû (R. esculenta synkl.), rosniãky zelené (Hyla arborea), ãolka obecného (Triturus vulgaris). Hnízdí zde rákosníci (Acrocephalus spp.), kachna divoká (Anas platyrhynchos), lyska ãerná (Fulica atra). PfiestoÏe PP leïí na ru ném okraji Litovle, Ïije zde bobr evropsk (Castor fiber). V rákosinách lze najít nûkolik hradû ondatry piïmové (Ondatra zibethicus). LESNICTVÍ Pozemky urãené k plnûní funkcí lesa nejsou souãástí chránûného území, fragmenty luïního lesa jsou ponechávány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Území slouïí k ochranû biodiverzity (mokfiadní biocentrum na okraji mûsta) aomezenû ke sportovnímu rybolovu. MAPA ÚZEMÍ strana 405 památka Hvûzda Na západním okraji zastavûného území mûsta Litovle. Litovel (okres Olomouc) 33 m V mûra: 3,39 ha Vyhlá eno: 993 Pestrá mozaika vlhk ch louãek, rákosin, mokfiadû a vrbového luhu ohraniãená pfiirozen mi rameny vodního toku Malé vody na okraji mûsta Litovle. 378 CHKO LM 30
CHKO Litovelské Pomoraví chus minutus). Na tahu se zde objevují mj. kormorán velk (Phalacrocorax carbo), hvízdák eurasijsk (Anas penelope), hohol severní (Bucephala clangula), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), rybák ãern (Chlidonias niger) a dal í. Na obou ostrovech na jezefie Ïije od roku 99 poãetná kolonie bobra evropského (Castor fiber), ze které se bobfii ífií do dal ích míst v nivû Moravy. Malé jezero a novû vytvofiené mûlké zavodnûné deprese slouïí krozmnoïování nûkolika taxonû obojïivelníkû vodním skokanûm (Rana esculenta synkl.), kuàce obecné (Bombina bombina), ropu e obecné (Bufo bufo), r. zelené (B. viridis), rosniãce zelené (Hyla arborea) a skokanu tíhlému (Rana dalmatina). rezervace Chomoutovské jezero Rezervace leïí asi 0,5 km severnû od obce Chomoutov. Chomoutov, Bfiezce (okres Olomouc) GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií kvartérní tûrkové sedimenty fieky Moravy, které byly do roku 977 pfiedmûtem tûïby. Poté bylo území vyuïíváno k vodárensk m úãelûm, bfiehy a ostrovy byly ponechány samovolné sukcesi. Jádrem území je jezero vzniklé tûïbou tûrkopísku, hrází rozdûlené na dvû ãásti (Malé a Velké jezero). PrÛmûrná hloubka jezera je m, maximální asi 3,5 m, rozloha asi 60 ha. Na b val ch kalov ch polích, pûvodnû zarostl ch ruderální vegetací, se zaãalo s budováním nov ch mokfiadû. 8 m V mûra: 06,6 ha Vyhlá eno: 993 Chránûné území zahrnuje rozsáhlé mûlké jezero s nûkolika ostrovy, vzniklé po tûïbû tûrkopísku, sbfiehy ponechan mi sukcesi. Dnes je to území v znamné pro hnízdûní a tah vodních ptákû apro rozmnoïování obojïivelníkû. KVùTENA Souãástí PR jsou hluboké vody, rákosiny a porosty orobince irolistého (Typha latifolia). Na novû vytvofien ch vodních plochách se vyvíjejí spoleãenstva svazû Nymphaeion albae, Nanocyperion flavescentis a Phragmition communis. Dosud bylo v území zji tûno témûfi 00 druhû cévnat ch rostlin. Nejzajímavûj í druhy je moïno pozorovat zejména na novû vytvofien ch vodních plochách a okolních mokfiadech. Rostou zde mj. fiasa paroïnatka kfiehká (Chara fragilis) a dále stolístek klasnat (Myriophyllum spicatum), orobinec úzkolist (Typha angustifolia), Ïabník kopinat (Alisma lanceolatum), blatûnka vodní (Limosella aquatica), my inka nejmen í (Myosurus minimus), ater zední (Gypsophila muralis) aoman vrbolist (Inula salicina). Na plochách ponechan ch samovolnému v voji po skonãení tûïby tûrku a doposud nerevitalizovan ch dominuje tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Na plochách, které nebyly tûïeny, roste ãilimník nízk (Chamaecytisus supinus). Problémem jsou nûkteré cizorodé, potenciálnû expanzivní druhy, mj. celík kanadsk (Solidago canadensis) a javorovec jasanolist (Negundo aceroides). Správa CHKO zahájila práce k potlaãení cizorod ch druhû, a naopak repatriovány byly leknín bíl (Nymphea alba) a skfiípina kofienující (Scirpus radicans). ZVÍ ENA Rezervace je v znamnou tahovou i hnízdní lokalitou ptákû. V kolonii na velkém ostrovû hnízdí kaïdoroãnû nûkolik tisíc rackû chechtav ch (Larus ridibundus). V posledních letech tu spoleãnû s nimi zahnízdil také racek ãernohlav (Larus melanocephalus). V pobfieïních rákosinách pravidelnû hnízdí bukáãek mal (Ixobry- LESNICTVÍ Plo nû nev znamné fragmenty lesních porostû charakteru vrbo-topolového luhu jsou ponechávány samovolné sukcesi. VYUÎITÍ Omezenû slouïí území pro sportovní rybolov a jachting za podmínek stanoven ch ochranou pfiírody. Je pokusnou lokalitou aktivní ochrany biodiverzity a cílem ornitologick ch exkurzní. Zva- Ïuje se zfiízení pozorovatelen vodního ptactva s nauãn mi panely pro vefiejnost. POZNÁMKA V roce 996 se na plo e b val ch kalov ch polí zapoãalo s budováním umûl ch mokfiadû. Cílem akce je postupnû vytvofiit pestrou mozaiku mokfiadních biotopû orûzné hloubce, které poskytnou ideální podmínky pfiedev ím pro litorální vegetaci a umoïní hnízdûní ir ího druhového spektra na vodu vázan ch ptákû. Vlastníkem vût iny pozemkû vãetnû jezera v rezervaci je Fond pozemkû chránûn ch území pfii AOPK âr. BIBLIOGRAFIE 73 MAPA ÚZEMÍ strana 407 B valá pískovna je dnes v znamnou ornitologickou lokalitou svelkou kolonií racka chechtavého (Larus ridibundus). CHKO LM 3 379
GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií styk holocenních svahov ch sedimentû a lakustrinních písãit ch jílû, v jiïní ãásti rezervace kvartérní tûrkopískové sedimenty. Dne ní biologicky velmi cenn mokfiad zfiejmû vznikal nebo se rozvinul po v stavbû Ïelezniãní trati Olomouc Praha, kdy tûleso Ïeleznice pfiehradilo plochu pfii úpatí svahu Doubravy. KVùTENA Pestrá mozaika mokfiadních biotopû vytváfií po revitalizaãních opatfieních vhodné podmínky pro existenci ohro- Ïen ch druhû. V území byla zji tûna fiada rostlinn ch spoleãenstev. Na obvodu rezervace jsou to ãern ové dubohabfiiny Melampyro nemorosi-carpinetum, v jiïní ãásti fragment tvrdého luhu Querco-Ulmetum. Nejv znamnûj í jsou baïinné ol iny Carici elongatae-alnetum a Carici acutiformis-alnetum. Z nelesní vegetace zde najdeme porosty vysok ch ostfiic, vodních rostlin, kfiovit ch vrb a rákosin patfiících k následujícím asociacím: Caricetum elatae, Hottonietum palustris, Salicetum pentandro-cinereae, Phragmitetum communis, Typhetum angustifoliae, Caricetum ripariae, Caricetum cespitosae, Rorippo amphibiae-oenanthetum aquaticae, Glycerietum maximae, Sparganietum minimi. Bylo zde zji tûno témûfi 00 druhû cévnat ch rostlin, OhroÏen druh potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Ol iny jsou souãástí PR Kaãení louka. mj. zevar nejmen í (Sparganium minimum), pryskyfiník velk (Ranunculus lingua), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), rdest ostrolist (Potamogeton acutifolius), bahniãka bradavãitá (Eleocharis mamillata) a pomnûnka trsnatá (Myosotis cespitosa). K demontánním prvkûm patfií omûj pestr (Aconitum variegatum), k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) a Èovík vodní (Rumex aquaticus). V lesních porostech se vyskytuje i snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis). ZVÍ ENA Rezervaci díky jejímu mozaikovitému charakteru ob vá velmi pestré spoleãenstvo ÏivoãichÛ. Poãetné populace zde vytváfií pfiedev ím obojïivelníci ãolek velk (Triturus cristatus), kuàka obecná (Bombina bombina), skokan tíhl (Rana dalmatina), rosniãka zelená (Hyla arborea), nepoãetné jsou populace ãolka horského (Triturus alpestris) a skokana ostronosého (Rana arvalis). Îije zde uïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu vodní ptáci, napfiíklad potápka malá (Tachybaptus ruficollis), ãírka modrá (Anas querquedula), chfiástal vodní rezervace Kaãení louka LeÏí,5 km v chodnû od obce Moraviãany, po obou stranách Ïelezniãní trati Olomouc Praha. Stavenice, Doubravice (okres umperk) (Rallus aquaticus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). LESNICTVÍ Typologicky zde byl vyli en jilmov luh br licov a v zamokfien ch ãástech vrbová ol ina. Mokfiadní ãást rezervace je vedena jako trvalé bezlesí, ponechávané bez zásahu. VYUÎITÍ Lokalita je vyuïívána k ativní ochranû biodiverzity mokfiadû i jako v zkumná a monitorovací plocha. 45 50 m V mûra: 6, ha Vyhlá eno: 99 Zvodnûlá terénní deprese doplàovaná pfiísakem podzemní a jarní povrchové vody, dnes podélnû pûlená Ïelezniãní tratí. Pfii jejím budování byla v nûkter ch ãástech prohloubena. Pestrá mozaika mokfiadních biotopû od volné vodní hladiny pfies rozsáhlé ostfiicové porosty aï po podmáãené ol iny a luïní les. Jedno z nejcennûj ích mokfiadních území CHKO Litovelské Pomoraví. POZNÁMKA V období osmdesát ch let 0. století bylo pozorováno znatelné ub vání vody v rezervaci a její celkové vysychání vlivem odvodnûní rozsáhl ch sousedních pozemkû. V rámci Programu revitalizace fiíãních systémû byly obnoveny vybrané tûnû a provedeno zavodnûní vybudováním pfiíkopu k pfiívodu vody z lesního potûãku nad rezervací. BIBLIOGRAFIE 63 MAPA ÚZEMÍ strana 404 380 CHKO LM 3
CHKO Litovelské Pomoraví Uvod b vá hojná net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) nebo sluneãnice topinambur (Helianthus tuberosus). ZVÍ ENA Poãetné populace skokana hnûdého (Rana temporaria) a s. tíhlého (R. dalmatina) doplàuje v tûních hojn ãolek obecn (Triturus vulgaris). Z ptákû zde hnízdí napfiíklad chránûn strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a datel ãern (Dryocopus martius). Na bfiezích Moravy v oblasti PR Kenick se víceménû pravidelnû objevuje bobr evropsk (Castor fiber) a vzácnûji vydra fiíãní (Lutra lutra). rezervace Kenick Lesní porost mezi fiekou Moravou a Ml nsk m potokem, asi 300 m severnû od obce Hynkov. StfieÀ (okres Olomouc) GEOLOGIE Pfiirozenû meandrující fieka Morava tvofií severní a v chodní okraj rezervace. V razn meandr fieky, patfiící mezi nejdynamiãtûji se vyvíjející v celé CHKO, je ve fázi protrhávání meandrové íje. Obãasnû zavodnûná fiíãní ramena s periodick mi tûnûmi. Na 3 m V mûra:,5 ha Vyhlá eno: vroce 994 Bohatû druhovû i prostorovû rozrûznûn pfiirozen porost luïního lesa v ohbí meandru fieky Moravy se systémem periodicky prûtoãn ch fiíãních ramen. povodàov ch sedimentech jsou vyvinuty nivní pûdy (fluvizemû). KVùTENA Lesní spoleãenstva náleïejí pfieváïnû k asociaci Querco-Ulmetum. Kolem Moravy a v ní jsou pfiítomna spoleãenstva svazu Phalaridion arundinaceae rákosiny na fiíãních náplavech s kolísající vodou a spoleãenstvo s laku níkem vodním (Batrachium aquatile) a vodním mechem prameniãkou obecnou (Fontinalis antipyretica). Typické je stfiídání bylinn ch aspektû jarních geofytû: snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis) a bledule jarní (Leucojum vernum), plicníku tmavého (Pulmonaria obscura), prvosenky vy í (Primula elatior), dymnivky duté (Corydalis cava) a dal ích, v letním aspektu dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). Rostou zde mohutné exempláfie dubu letního (Quercus robur), luïního ekotypu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), topolu ãerného (Populus nigra) avyskytuje se i jilm vaz (Ulmus laevis). Kolem Moravy se v ãasnûj ích sukcesních stádiích vyskytují alochtonní druhy bylin, stejnû jako v celé CHKO. LESNICTVÍ Typologicky pfievaïuje lesní typ jilmov luh br licov. Lesnické zásahy men- ího rozsahu mají zajistit diferenciaci dfievinné sloïky ekosystému. VYUÎITÍ Exkurzní lokalita unikátní ukázka aktuálního v voje velkého meandru hlavního toku Moravy. POZNÁMKA Územnû bezprostfiednû navazuje na NPR Ramena fieky Moravy. Pfiipravuje se návrh na spojení obou chránûn ch území. MAPA ÚZEMÍ strana 405 Pfiirozen luïní porost podél meandru Moravy. OhroÏen druh stfievlík UllrichÛv (Carabus ullrichii). CHKO LM 33 38
GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií kvartérní tûrkové sedimenty pfiekryté povodàov mi hlínami, na nichï se vyvinuly fluvizemû. Umûle odstaven pûvodní pfiirozen meandr fieky Moravy byl na návrh prof. tûrby v roce 993 vybagrován a dolním koncem opûtovnû napojen na hlavní tok fieky Moravy. KVùTENA Bfiehové porosty náleïejí spoleãenstvûm tvrdého luhu topolov ch jasenin Fraxino-Populetum a jilmov ch doubrav Querco-Ulmetum. V blízkosti ramene jsou pfiítomny vrbové kfioviny asociace Salicetum triandro-viminalis. Vodní a mokfiadní vegetaci tvofií spoleãenstva svazû Batrachion aquatilis, Sparganio-Glycerion fluitantis a Phalaridion arundinaceae. Ze vzácnûj ích druhû se vyskytuje tajniãka r Ïovitá (Leersia oryzoides) a nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer). ZVÍ ENA Velmi pestr vodní biotop ramene je vyuïíván typick mi limnofilními druhy ryb línem obecn m (Tinca tinca), karasem obecn m (Carassius carassius), perlínem ostrobfiich m (Scardinius erythrophtalmus), ouklejí obecnou (Alburnus alburnus) a také dravou tikou obecnou (Esox lucius). Poãet druhû ryb se po revitalizaci zv il dvojnásobnû na souãasn ch 4. Hnízdí zde ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), bûïnû se vyskytuje pisík obecn (Actitis hypoleucos). Jedno z míst, v nichï byl v roce 99 vysazen bobr evropsk (Castor fiber), ov em záhy se odtud odstûhoval. LESNICTVÍ Fragment vrbotopolového luhu a vrbiny na náplavu jsou ponechávány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Revitalizace a ichtyologick monitoring. Chránûná rybí oblast se zákazem rybolovu. památka Kurfürstovo rameno PÛvodnû odstavené fiíãní rameno asi,5 km jihozápadnû od obce tûpánov ve Stfiedomoravské nivû. tûpánov (okres Olomouc) 0 m V mûra: 5,0 ha Vyhlá eno: 994 Revitalizované mrtvé rameno fieky Moravy s fragmentem vrbotopolového luhu, navazuje na Národní pfiírodní rezervaci Ramena fieky Moravy. Revitalizované slepé rameno fieky Moravy. Stolístek pfieslenat (Myriophyllum verticillatum). POZNÁMKA Pfiipravované roz ífiení NPR Ramena fieky Moravy pojme do nov ch hranic i toto území. MAPA ÚZEMÍ strana 403 38 CHKO LM 34
CHKO Litovelské Pomoraví rezervace Litovelské luhy âást komplexu luïních lesû mezi mûstem Litovlí a obcí StfieÀ, okolo hlavního toku Moravy. Litovel, PÀovice, Unãovice (okres Olomouc) GEOLOGIE Tak jako v celé nivû Moravy je i zde geologické podloïí tvofieno kvartérními tûrkov mi sedimenty mladopleistocenního stáfií, které jsou silnû zvodnûlé. Tyto jsou pfiekryty jemn mi hlinit mi písky a nivními hlínami, na kter ch se vyvinuly rûzné typy fluvizemí. Vlivem záplavového reïimu nejsou pedogenetické procesy tvorby fluvizemí ukonãeny. Osu pfiírodní rezervace tvofií pfiirozen úsek hlavního toku fieky Moravy s mnoha meandry v rûzném stupni v voje. Na fieku navazuje sloïit systém periodicky zvodàovan ch ramen, na Hané naz van ch smohy. KVùTENA PfievaÏuje tvrd luh (Querco-Ulmetum), místy se objevují i porosty mûkého luhu (Salicetum albae). Charakter porostû urãují mohutné 9 3 m V mûra: 344,45 ha Vyhlá eno: 994 Plo nû rozsáhl souvisl komplex luïních lesû v tûsné vazbû na meandrující tok fieky Moravy jádrové území Chránûné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví leïící ve Stfiedomoravské nivû. exempláfie dubu letního (Quercus robur), luïního ekotypu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jilmu vazu (Ulmus laevis), v porostech mûkkého luhu roste i fiada statn ch stromû topolu ãerného (Populus nigra). Nápadn je v skyt jarních geofytû: snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis) azde hojné bledule jarní (Leucojum vernum). Rostou zde také zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), plicník tmav (Pulmonaria obscura), prvosenka vy í (Primula elatior), dymnivka dutá (Corydalis cava) a d. plná (C. solida), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus) a dal í. V letním aspektu dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). V podrostu se objevují horské a podhorské prvky, mj. kerblík leskl (Anthriscus nitida), rozrazil horsk (Veronica montana) a silenka dvoudomá (Silene dioica). Z hub zde byl mj. zji tûn chránûn druh holubinka ol inná (Russula pumila). ZVÍ ENA Periodické tûnû jsou biotopem kriticky ohroïen ch kor Û ÏábronoÏky snûïní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Jejich populace v CHKO má jádro právû v této PR. Periodické tûnû a dal í mokfiiny hostí bohatá spoleãenstva oboj- ÏivelníkÛ Ïije zde skokan tíhl (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo), rosniãka zelená (Hyla arborea), ãolek obecn (Triturus vulgaris). ObojÏivelníci tvofií potravní základnu pro plazy, z nichï je zde bûïná uïovka obojková (Natrix natrix), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), na su ích místech je tûrka obecná (Lacerta agilis) a slep kfiehk (Anguis fragilis). Na staré lesní porosty je vázáno hnízdûní strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius), s. malého (D. minor) a datla ãerného (Dryocopus martius). Ojedinûle zde hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), vãelojed lesní (Pernis apivorus) a jestfiáb lesní (Accipiter gentilis). Na fiece Moravû se pravidelnû objevuje ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a pisík obecn (Actitis hypoleucos), vzácnû na tahu orlovec fiíãní (Pandion haliaetus). Z ãetn ch hnízdících pûvcû jmenujme mj. lejska bûlokrkého (Ficedula albicollis), l. edého (Muscicapa striata), pûnici ãernohlavou (Sylvia atricapilla), oupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris). Kolem vodních tokû je hojná ondatra piïmová (Ondatra zibethicus) ahryzec vodní (Arvicola terrestris), vzácnûji se vyskytuje rejsec vodní (Neomys fodiens). Na fiece a boãních ramenech Ïije od roku 99 bobr evropsk (Castor fiber). Vyskytuje se zde nûkolik druhû letounû nejhojnûj í je netop r rezav (Nyctalus noctula), dále netop r vodní (Myotis daubentonii), netop r fiasnat (Myotis nattereri), netop r velkouch (Myotis bechsteinii) a netop r hvízdav (Pipistrellus pipistrellus). LESNICTVÍ Pfiirozené fiíãní náplavy a navazující ãást rezervace jsou ponechávány samovolnému v voji. Maloplo né podrostní lesnické zásahy podle plánu péãe v ãásti rezervace zlep ují prostorovou strukturu ekosystému. Probíhá intenzivní biologick a lesnick v zkum (botanické a zoologické inventarizace, v zkum pûdního prostfiedí, zdravotního stavu a ekofyziologické reakce stromové synuzie). VYUÎITÍ Okrajem rezervace prochází cyklistická nauãná stezka Luhy Litovelského Pomoraví. POZNÁMKA Je pfiipraven návrh na územní propojení nejcennûj ích ãástí rezervace s navazující NPR Ramena fieky Moravy. BIBLIOGRAFIE 3, 86 MAPA ÚZEMÍ strana 404 Rozsáhlé luïní lesy jsou nejvût- ím bohatstvím Litovelského Pomoraví. CHKO LM 35 383
GEOLOGIE Pfiirozenû meandrující rameno fieky Moravy v iroké údolní nivû, tvofiené kvartérními tûrkopískov mi sedimenty a holocenními nivními hlínami, na kter ch se vyvinuly fluvizemnû. KVùTENA LuÏní lesy a bfiehové porosty náleïejí k jilmov m doubravám (Querco-Ulmetum), nebo jejich fragmentûm. Z dfievin pfievládá dub letní (Quercus robur), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), pfiímûsí jsou jilm vaz (Ulmus laevis), j. habrolist (U. minor), lípa malolistá (Tilia cordata) a ol e lepkavá (Alnus glutinosa). Hojn je chmel otáãiv (Humulus lupulus). Rostou zde kru tík polabsk (Epipactis albensis), snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), áron karpatsk (Arum alpinum), ostfiice banátská (Carex buekii) a pitulník horsk (Galeobdolon montanum). V území se negativnû projevují expanzivní cizorodé druhy, jako u v ech vodních tokû v irokém okolí, mj. net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) a kfiídlatka japonská (Reynoutria japonica). ZVÍ ENA íãní tok je dûle- Ïit m migraãním koridorem bobra evropského (Castor fiber), vydry fiíãní (Lutra lutra) avodních ptákû. Také se zde vyskytuje druhovû pestrá ornitocenóza bfiehov ch porostû, mj. pisík obecn (Actitis hypoleucos), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) a dal í. památka Malá voda Úsek meandrujícího toku Malé vody mezi okrajem NPR Vrapaã a západním okrajem mûsta Litovle. Litovel, Mladeã, NasobÛrky, 33 35 m Víska (okres Olomouc) V mûra: 6,3 ha Vyhlá eno: 990 Rezervaci tvofií meandrující tok s pfiirozen mi bfiehov mi porosty v zemûdûlské krajinû, v znamn biokoridor. Meandrující tok s pfiirozen mi bfiehov mi porosty je v znamn m biokoridorem v zemûdûlské krajinû. Území vyuïívá i silnû ohroïená vydra fiíãní (Lutra lutra). 3 Vûtviãka s plody brslenu evropského (Euonymus europaeus). VYUÎITÍ Území slouïí jako dûleïit migraãní koridor vzemûdûlské krajinû pfii jiïním okraji CHKO, biotop kriticky ohroïen ch druhû. BIBLIOGRAFIE 4 MAPA ÚZEMÍ strana 405 3 384 CHKO LM 36
CHKO Litovelské Pomoraví rezervace Moraviãanské jezero km jihov chodnû od mûsta Mohelnice a km severnû od obce Moraviãany. Moraviãany, Mohelnice (okres umperk) GEOLOGIE Mocné kvartérní sedimenty fluviálního pûvodu, pfieváïnû písãito- tûrkovité, místy s pfiímûsí valounû. Jezero po tûïbû tûrkopísku má maximální hloubku okolo 0 m a rozlohu asi 80 ha. Jádrem území jsou písãité náplavy a laguny na západním bfiehu vzniklé v dûsledku tûïby. KVùTENA Spoleãenstva rostlin náleïejí ke svazûm Magnopotamion, Nanocyperion flavescentis, Phragmition communis. ífií se zde porosty kfiovit ch vrb, zejména vrby nachové (Salix purpurea) av. trojmuïné (S. triandra). Travnaté plochy pfiedstavují nejãastûji fragmenty vlhk ch nivních luk asociace Alopecuretum pratensis. 50 m V mûra: 9,6 ha Vyhlá eno: 994 NejjiÏnûj í ze tfií rozsáhl ch zatopen ch jam po tûïbû tûrkopísku. Na nû navazují louky a mokfiady s v skytem ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Na písãit ch náplavech u tû- Ïebny byla zaznamenána bohatá populace kriticky ohroïené pfiesliãky rûznobarvé (Hippochaete variegata). Dále zde rostou áchor hnûd (Cyperus fuscus), blatûnka vodní (Limosella aquatica), mel okoliãnat (Butomus umbellatus), ãestec dlouholist (Pseudolysimachion longifolium) a skfiípinec dvoublizn (Schoenoplectus tabernaemontani). V jezefie jsou místy porosty stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum). ZVÍ ENA Tahová zastávka a hnízdní lokalita vodního ptactva. Hnízdi tû bfiehule fiíãní (Riparia riparia), pisíka obecného (Actitis hypoleucos), moudivláãka luïního (Remiz pendulinus), kulíka fiíãního (Charadrius dubius) a fiady dal ích. Laguny v západní ãásti PR jsou stanovi tûm pro rozmnoïování obojïivelníkû rosniãky zelené (Hyla arborea), kuàky obecné (Bombina bombina), skokana zeleného (Rana kl. esculenta), s. ostronosého (R. arvalis), s. tíhlého (R. dalmatina), ropuchy zelené (Bufo viridis). V posledních letech se zde objevil i bobr evropsk (Castor fiber). VYUÎITÍ Omezenû je území vyuïíváno pro sportovní rybolov, jachting a windsurfing, severní ãást jezer mimo rezervaci i pro rekreaãní koupání. Na severním a stfiedním jezefie (mimo PR) probíhá dosud tûïba tûrkopísku. POZNÁMKA Pfied zahájením tûïby tûrkopískû v tomto území (pfied vyhlá ením CHKO), byly v 80. letech 0. století provedeny necitlivé zásahy do pûvodnû meandrujícího toku fieky Moravy (umûlá pfieloïka) a zniãeny rozsáhlé nivní louky. MAPA ÚZEMÍ strana 400 3 Pískovna, která se díky pfiilehl m loukám a mokfiadûm stala jiï v dobû tûïby zoologicky i botanicky v znamn m územím. V trusnicov klas na vrcholu lodyhy pfiesliãky rûznobarvé (Hippochaete variegata). 3 Rezervace je nejbohat í lokalitou kriticky ohroïené pfiesliãky rûznobarvé (Hippochaete variegata) vâeské republice. CHKO LM 37 385
GEOLOGIE PodloÏí tvofií kvartérní tûrkopískové sedimenty, které ãásteãnû pfiekr vají ivápence konicko-mladeãského devonského pruhu zasahujícího do nivy z nedalekého Tfiesína. Na nich leïí souvrství povodàov ch sedimentû, na kter ch se vyvinuly fluvizemû. Souãástí rezervace je i nûkolik pûvodních tûní. Jedná se o zbytky odstaveného ramene Moravy (tzv. Zámecká Morava). Reprezentativním pûdním typem podmáãen ch luk jsou hydromorfní gleje (glej typick a zbahnûl ). KVùTENA PfievaÏují kulturní louky se spoleãenstvy svazu Alopecurion pratensis. V loukách jsou, zãásti jako v sledek nedávn ch úprav, porosty nále- Ïející ke svazûm Magnopotamion a Nanocyperion flavescentis. Vût ina velk ch ploch luk byla tûsnû pfied vyhlá ením CHKO rozorána a nûkolik let uïívána jako pole, spoleãenstva bylin jsou zde tedy druhovû chudá a bez v znamnûj ích druhû. Správa CHKO podporuje obohacování tûchto ploch o luãní druhy bylin ze sousedních dochoval ch pûvodních luk. Na tûchto polokulturních loukách se vyskytují mj. psárka luãní (Alopecurus pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), ostfiice ãasná (Carex praecox), metlice trsnatá (Des- âestec dlouholist (Pseudolysimachion longifolium). Kulturní louky v PR jsou chudé na luãní byliny. 3 Kriticky ohroïen druh jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne). champsia cespitosa), na nejvlhãích místech dominují chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) a vysoké ostfiice, mj. o. banátská (Carex buekii). Barevnost orbou nezniãen ch ãástí luk vytváfií na jafie kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), pryskyfiník prudk (Ranunculus acris) a kopretina ãasná (Leucanthemum ircutianum), koncem léta ocún jesenní (Colchicum autumnale). Z dal- ích druhû lze z území jmenovat zejména druhy mokfiadû, obnaïen ch bfiehû a tûní: ostfiici áchorovitou (Carex bohemica), ãestec dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), ÏluÈuchu lesklou (Thalictrum lucidum), laku ník vodní (Batrachium aquatile), stolístek klasnat (Myriophyllum spicatum), ípatku vodní (Sagittaria sagittifolia). ZVÍ ENA Louky a pfiilehlé lesní porosty hostí v znamné spoleãenstvo mot lû s fiadou ohroïen ch druhû. Nejv znamnûj í je populace jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Vyskytuje se zde rovnûï zlatohlávek skvostn (Cetonischema aeruginosa). TÛnû vyuïívají k rozmnoïování skokan tíhl (Rana dalmatina), s. hnûd (R. temporaria) aropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí zde ãírka modrá (Anas querquedula). VYUÎITÍ Po hranicích rezervace prochází nauãná stezka Romantickou krajinou v okolí Nov ch ZámkÛ. Správa CHKO zaji Èuje pravidelné kosení rozsáhl ch luk. Na louce Na kulaté byl v roce 997 vybudován umûl mokfiad, napájen vodou z nedalekého zámeckého rybníãku. Dal ím revitalizaãním opatfiením by mûlo b t zavodnûní odstaveného a ãásteãnû zasypaného ramene zvaného Zámecká Morava. POZNÁMKA Pfiipravuje se návrh na územní roz ífiení rezervace tak, aby byl do jejího území zahrnut pfiilehl tok fieky Moravy s bfiehov mi porosty. Souãástí PR by se mûl stát i b val fiíãní ostrov s kulturní památkou romantizující stavbou Obelisk. MAPA ÚZEMÍ strana 400 rezervace Novozámecké louky Komplex luk v nivû Moravy nacházející se,5 km severnû od Mladãe, navazuje na zámeck park b valého loveckého zámku Nové Zámky u Litovle. Mladeã (okres Olomouc) 40 m V mûra: 5,75 ha Vyhlá eno: 995 Rezervaci tvofií rozsáhlé louky v nivû fieky Moravy a je souãástí navrïené krajinné památkové zóny. Malebnost krajiny je dûsledkem citliv ch krajináfisk ch úprav proveden ch Lichten tejny v 9. století. 3 386 CHKO LM 38
CHKO Litovelské Pomoraví strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), lejsek ed (Muscicapa striata) a na bfiezích Moravy moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Îijí zde bûïní obojïivelníci, mj. skokan hnûd (Rana temporaria) a ãolek obecn (Triturus vulgaris). Dostatek star ch doupn ch stromû vyuïívají kromû ptákû také letouni. Nad lesem loví pfiedev ím netop r rezav (Nyctalus noctula), nad vodní hladinou pak netop r vodní (Myotis daubentonii). LESNICTVÍ Do porostû je zasahováno v minimální mífie podle plánu péãe za úãelem zaji tûní prostorové a druhové diferenciace stromového patra. rezervace Panensk les LeÏí v komplexu luïních lesû kolem fieky Moravy asi 3 km severozápadnû od Horky nad Moravou, mezi fiekou a Ml nsk m potokem. Horka nad Moravou, tûpánov (okres Olomouc) GEOLOGIE Ploch georeliéf údolní nivy fieky Moravy, modelovan pravideln mi záplavami. Geologické podloïí tvofií kvartérní tûrkové sedimenty 0 m V mûra: 5,90 ha Vyhlá eno: 99 LuÏní les na obou bfiezích fieky Moravy, z jihu ohraniãen ramenem Ml nsk potok (oznaãovan m téï jako Stfiední Morava). Porosty vynikají pfiirozenou druhovou skladbou a pfiíznivou vertikální patrovitostí. Území bezprostfiednû navazuje na NPR Ramena fieky Moravy. fieky Moravy, pfiekryté vrstvou povodàov ch sedimentû, na kter ch se vyvinuly pûdy oznaãované jako fluvizemû. Patrná je erozní ãinnost obou tokû. KVùTENA Rostlinná spoleãenstva náleïejí pfieváïnû k asociaci luïního lesa Querco- Ulmetum, v níï lze pozorovat nápadné stfiídání bylinn ch aspektû jarních bylin: snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), prvosenka vy í (Primula elatior), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. plná (C. solida) a dal í. V letním aspektu dominují ãesnek medvûdí (Allium ursinum), kakost hnûdoãerven (Geranium phaeum) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). ZVÍ ENA Ze zoologick ch objektû byla nejvût í pozornost vûnována ptactvu a je potvrzeno hnízdûní více neï 37 druhû. Skladba ptaãího spoleãenstva odpovídá vyspûl m pfiirozen m luïním lesûm. Z chránûn ch druhû zde pravidelnû hnízdí Ïluva hajní (Oriolus oriolus), VYUÎITÍ Exkurzní lokalita Pfiírodovûdecké fakulty UP Olomouc ukázka meandrû hlavního toku Moravy a Ml nského potoka a pfiirozeného luïního lesa. POZNÁMKA Rezervace územnû bezprostfiednû navazuje na NPR Ramena fieky Moravy, pfiipravuje se návrh na jejich slouãení. MAPA ÚZEMÍ strana 403 Pro území jsou charakteristické luïní lesy pfiirozené druhové skladby a pfiíznivé vertikální patrovitosti. Samice mot lice obecné (Calopteryx virgo). CHKO LM 39 387
rezervace Plané louãky Chránûné území se nachází na severozápadním okraji Olomouce v blízkosti rekreaãního jezera Podûbrady. Horka nad Moravou, Olomouc âernovír, Olomouc epãín (okres Olomouc) 5 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 95 Rezervace je reprezentativní ukázkou mokfiadního území údolní nivy fieky Moravy s vlhk mi loukami, rákosinami a fiadou periodick ch i trval ch tûní. Na pomûrnû malé plo e existuje díky ãlenitému mikroreliéfu velmi pestrá mozaika vegetaãních typû. GEOLOGIE Území leïí na ãtvrtohorních tûrkopískov ch sedimentech fieky Moravy. Na nich jsou uloïeny nivní hlíny a pûdy typu pseudoglejû a glejû. Ty jsou ovlivàovány kolísající hladinou podzemní vody. Místy probíhá slatinûní. KVùTENA Vúzemí je zastoupena pestrá kála rostlinn ch spoleãenstev od vodních pfies rákosinná a ostfiicová po luãní a koneãnû také spoleãenstva ol in. V znamné jsou pfiedev ím asociace Hydrocharitetum, Utricularietum australis, Hottonietum palustris, Lemnetum minoris, Lemnetum trisulcae, Phragmitetum communis, Glycerietum maximae, Caricetum buekii, Caricetum gracilis, Caricetum acutiformis, Caricetum distichae, Caricetum vulpinae, Caricetum cespitosae, Caricetum elatae, Alopecuretum pratensis, Succiso-Festucetum commutatae, Cirsietum rivularis, Scirpetum sylvatici, Carici elongatae-alnetum a Salicetum pentandro-cinereae. Z v znamn ch a ohroïen ch rostlin ch druhû je moïno jmenovat hrachor bahenní (Lathyrus palustris), sítinu tmavou (Juncus atratus), pryskyfiník velk (Ranunculus lingua), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), hofiec hofiepník 388 CHKO LM 40
(Gentiana pneumonanthe), upolín nejvy í (Trollius altissimus), Ïebratku bahenní (Hottonia palustris), pry ec kosmat (Tithymalus villosus), violku slatinnou (Viola stagnina), kosatec sibifisk (Iris sibirica), ãesnek hranat (Allium angulosum) a rozpuk jizliv (Cicuta virosa). V minulosti se zde vyskytoval i leknín bíl (Nymphaea alba). CHKO Litovelské Pomoraví ZVÍ ENA Mezi bezobratl mi je bezesporu nejv znamnûj í keblovka periodick ch tûní Lynceus brachyurus a mokfiadní plï svinutec tenk (Anisus vorticulus). Velmi bohat je v skyt obojïivelníkû a plazû, poãetnû se zde nachází skokan tíhl (Rana dalmatina), s. skfiehotav (R. ridibunda), s. zelen (R. kl. esculenta), kuàka obecná (Bombina bombina), ãolek velk (Triturus cristatus), ã. obecn (T. vulgaris), je tûrka obecná (Lacerta agilis) aj. Ïivorodá (Zootoca vivipara). V tomto území s mnoha typy stanovi È bylo zatím zji tûno 5 % u nás Ïijících druhû savcû, konkrétnû druhy. Ve vzduchu loví netop r rezav (Nyctalus noctula), n. velk (Myotis myotis) a n. veãerní (Eptesicus serotinus). Rákosiny ob vá ná nejmen í hlodavec my ka drobná (Micromys minutus). Vyskytla se tu i vydra fiíãní (Lutra lutra). Hnízdí zde mj. moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) arákosník velk (Acrocephalus arundinaceus). rezervace prochází trasa tzv. Moravské dálkové cyklostezky, samotná rezervace je turisticky nepfiístupná. Tok Ml nského potoka je pfiíleïitostnû vyuïíván vodácky. POZNÁMKA Pfiipraven je návrh na pfiehlá ení území do kategorie národní pfiírodní rezervace. Správa CHKO zajistila roz ífiení ochranného pásma PR zatravnûním 5 ha orné pûdy kolem území PR a postupnû zaji Èuje v kupy v ech pozemkû v PR do Fondu pozemkû ZCHÚ pfii AOPK âr. BIBLIOGRAFIE 8, 39 3 LESNICTVÍ Území je prakticky bez lesnického v znamu a vyuïití, pouze men í ãást ol iny je vedena jako les. Vût ina souãasn ch ol in a vrbov ch kfiovin vyrostla teprve v posledních desetiletích a jejich v skyt je redukován. Tam, kde bylo rozhodnuto ol iny ponechat, jsou bez zásahu. VYUÎITÍ V souãasné dobû je hlavním vyuïitím pfiedev ím ochrana pfiírody, vût ina pozemkû je odkoupen ch nebo pronajat ch do Fondu pozemkû CHÚ. Louky jsou pravidelnû dvakrát roãnû koseny, men í obtíïnûji dostupné a pfiíli vlhké ãásti dosekávány ruãnû. Okolo KorhoÀova louka s pestr m luãním spoleãenstvem. Mozaika mokfiadních luk je doplnûna ãetn mi tûnûmi. 3 Kriticky ohroïen druh hrachor bahenní (Lathyrus palustris). CHKO LM 4 389
GEOLOGIE eka s prvky níïinného i podhorského toku. Pfiirozenû meandrující hlavní tok fieky Moravy a jeho dvou ramen (Ml nsk potok a Bahenka) uprostfied rozsáhlého komplexu zaplavovan ch luïních lesû. Meandry v rûzném stupni aktuálního v voje (novû vznikající mrtvá ramena, postupnû zazemàované odfiezané meandry atd.), v korytû pohyblivé tûrkopískové lavice a ostrûvky, unikátní ukázky fiíãních náplavû. KVùTENA Na tûrkopískov ch fiíãních náplavech a ostrovech najdeme sukcesní série vegetace v závislosti na stáfií a charakteru biotopu. Lesní porosty tvofií pfiedev ím mûkk luh Salicetum albae, pofiíãní rákosiny Phalaridion arundinaceae avodní vegetace s dominujícím laku níkem vodním (Batrachium aquatile) nejlépe zafiaditelná do svazu (Batrachion fluitantis). Z v znaãn ch druhû rostlin se vyskytuje mj. ostfiice banátská (Carex buekii), kru tík polabsk (Epipactis albensis) a mech prameniãka obecná (Fontinalis antipyretica). V iniciálních spoleãenstvech fiíãních náplavû se ãasto vyskytují invazivní alochtonní druhy, mj. net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera), sluneãnice topinambur (Helianthus tuberosus), bol evník velkolep (Heracleum mantegazzianum) ajavorovec jasanolist (Negundo aceroides). Tyto druhy jsou cílenû potlaãovány, naopak byl v NPR v po- Laku ník vodní (Batrachium aquatile). Pfiirozenû meandrující tok fieky Moravy s fiíãními náplavy. sledních letech úspû nû repatriován starãek pofiíãní (Senecio fluviatilis). ZVÍ ENA Bohatá spoleãenstva bezobratl ch ÏivoãichÛ typická pro pfiirozen níïinn fiíãní tok. Typick mi zástupci jsou napfiíklad ble ivec hfiebenat (Gammarus roeselii), jepice Baetis rhodani, B. vernus, Heptagenia sulphurea, chrostíci rodû Hydropsyche, Rhyacophila, Limnephilus, málo tûtinatci rodu Nais a Eiseniella tetraedra. Mûkk e reprezentuje velevrub malífisk (Unio pictorum), kamomil fiíãní (Ancylus fluviatilis), bûïní zástupci rodû okruïanka (Sphaerium) ahra- chovka (Pisidium). V minulosti Ïilo v Moravû na padesát druhû ryb. I v souãasnosti je rybnatost v rámci âr dosti vysoká. Pestrost biotopû vytvofiila podmínky pro Ïivot ryb lipanového, parmového i cejnového pásma. Nejpoãetnûj í jsou jelec proudník (Leuciscus leuciscus), j. tlou È (L. cephalus), plotice obecná (Rutilus rutilus), parma obecná (Barbus barbus), stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus) a dal í. Na písãinách a ostrûvcích v fiece hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius) a pisík obecn (Actitis hypoleucos), v kolm ch bfiezích ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). V klidn ch zátoãinách loví ãáp ãern (Ciconia nigra) avolavka popelavá (Ardea cinera). ZastiÏeni byli také kvako noãní (Nycticorax nycticorax), vodou kropenat (Tringa ochropus) a vãelojed lesní (Pernis apivorus). Celkem zde bylo zaznamenáno 56 druhû ptákû, 40 z nich tu hnízdí. eka a boãní ramena jsou domovem populace bobra evropského (Castor fiber), vysazeného znovu v roce 99. Vzácnû se zde v posledních letech vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Na bfiezích vod Ïije ondatra piïmová (Ondatra zibethicus), hryzec vodní (Arvicola terrestris) arejsec vodní (Neomys fodiens). Národní pfiírodní rezervace Ramena fieky Moravy Chránûn je hlavní tok fieky Moravy a její dvû ramena sbfiehov mi porosty v úseku mezi Litovlí a Horkou nad Moravou, asi 6 km severozápadnû od Olomouce. Bfiezové, Hynkov, Horka nad Moravou, Lhota nad Moravou, PÀovice, StfieÀ, tûpánov, Unãovice (okres Olomouc) LESNICTVÍ Pomístnû byly na náplavech vysázeny monokultury hybridních topolû kanadsk ch (Populus x canadensis), které jsou postupnû redukovány. Plochy náplavû jsou vyjmuty z lesnického hospodafiení a ponechávány samovolné sukcesi. Nûkteré kmeny stromû, napadané do koryta, jsou v fiece ponechávány trvale. Pfiipravuje se roz ífiení území NPR o navazující komplexy luïního lesa. 8 30 m V mûra: 7,9 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je ekosystém pfiirozenû meandrující níïinné fieky s dynamicky se vyvíjejícími meandry, ostrûvky, fiíãními náplavy a boãními rameny, na které navazují porosty luïního lesa. Dochovan m stavem a dynamikou procesû je území ojedinûlé v rámci celé stfiední Evropy. VYUÎITÍ V znamná exkurzní a studijní lokalita. Omezenû je umoïnûn vodáck sport, kter v ak je z hlediska ochrany pfiírody neïádoucí. Limitované (ãasovû) je vyuïití pro sportovní rybolov. PrÛtoky v fiece jsou ovlivnûny vodohospodáfisk mi zájmy. Byly provedeny dílãí úpravy manipulaãních fiádû ve prospûch ochrany pfiírody. Vúzemí NPR se nachází v znamn vodohospodáfisk objekt jez u Hynkova. POZNÁMKA ífiení neofytû na fiíãních náplavech je Správou CHKO redukováno. BIBLIOGRAFIE 9, 7 MAPA ÚZEMÍ strana 406 390 CHKO LM 4
CHKO Litovelské Pomoraví 3 rezervace Templ km v chodnû od obce imice, na jihozápadním okraji masivu Doubravy. Mladeã, imice (okres Olomouc) 4 55 m V mûra: 4,96 ha Vyhlá eno: 994 Lokalita pfiedstavuje ukázku lesního spoleãenstva typu chlumních dubohabfiin na svazích s jiïní expozici nad nivou fieky Moravy. Souãást navrïené Krajinné památkové zóny Nové Zámky. GEOLOGIE BlíÏe fiece tvofií podloïí k jihu uklonûné fluviální písãité tûrky hlavní (kralické) terasy fieky Moravy ze spodního rissu. Ve vy ích ãástech pak místy vystupují na povrch bfiidlicové a drobové skalky, z vût í ãásti pfiekryty spra emi. PÛdní typ je pfieváïnû hnûdozem. KVùTENA Lesní porosty tvofií ãern ová dubohabfiina Melampyro nemorosi-carpi- netum. Ve stromovém patfie pfievládá habr obecn (Carpinus betulus) a dub zimní (Quercus petraea), vzácnû jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) a také buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patfie se vyskytuje kromû ostfiice chlupaté (Carex pilosa), o. tfieslicovité (C. brizoides) aváleãky lesní (Brachypodium sylvaticum) také jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), pry ec mandlo- Àovit (Tithymalus amygdaloides), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) a dal í hajní druhy bylin. ZVÍ ENA Typická avifauna dubohabrového lesa reprezentovaná datlem ãern m (Dryocopus martius), pûnicí ãernohlavou (Sylvia atricapilla), ãervenkou obecnou (Erithacus rubecula), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). Ze savcû zde Ïijí bûïné druhy srnec obecn (Capreolus capreolus), kuna skalní (Martes foina), zajíc polní (Lepus europaeus), my ice kfiovinná (Apodemus sylvaticus) a vysazen danûk evropsk (Dama dama). LESNICTVÍ V ãásti rezervace jsou provádûny maloplo né podrostní lesnické zásahy podle plánu péãe s cílem podpofiit pfiirozenou obnovu lesa a zlep it prostorovou strukturu ekosystému. VYUÎITÍ Územím PR prochází nauãná stezka Romantickou krajinou v okolí Nov ch ZámkÛ. POZNÁMKA Na skalce nad fiekou stojí altán zvan Chrám pfiátelství (Templ) novoromantická stavba z poloviny 9. století, jedna z drobn ch stavebních památek na lichten- tejnské krajináfiské úpravy v okolí Nov ch ZámkÛ. MAPA ÚZEMÍ strana 400 4 Jarní aspekt v chlumní doubravû. Ostfiice prstnatá (Carex digitata). 3 Plicník lékafisk (Pulmonaria officinalis). 4 Mlad drozd zpûvn (Turdus philomelos). CHKO LM 43 39
GEOLOGIE Samotn hrás- Èov hfibet Tfiesína tvofií silnû zkrasovûlé devonské vápence, místy pfiekryté spra emi a v nivû kvartérními tûrkopísky. Zlomov m svahem spadá do prûlomového údolí Moravy. Na v chozech vápencû jsou vyvinuty povrchové krasové jevy jako závrty, krapy, prudké skalnaté srázy nad údolní nivou. Rozsáhl jeskynní systém Mladeãsk ch jeskyní vytvofien ponorn mi vodami Hradeãky a Rachavy ve tfiech patrech, není dosud zcela prozkoumán. Na severním úpatí Tfiesína vyvûrá 5 krasov ch pramenû, tzv. imické vyvûraãky. Jako pûdy pfievaïují rendziny a fluvizemû. KVùTENA Na Tfiesínû se vyskytují rostlinná spoleãenstva fiady v znaãn ch a pro CHKO ménû obvykl ch syntaxonû. Jsou to napfi. ãern ová dubohabfiina Melampyro nemorosi-carpinetum, bfieková doubrava Sorbo torminalis-quercetum avápnomilná buãina Cephalanthero-Fagetum. Pro Tfiesín je charakteristick v skyt zejména kalcifilních druhû, z tûch vzácnûj ích jmenujme okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). Na jiïních expozicích roste fiada teplomiln ch druhû. Severní hranici roz ífiení na OhroÏen druh medovník velkokvût (Melittis melissophylum). Kosterní pozûstatky instalované v Dómu Mrtv ch pfiipomínají paleontologick a archeologick v znam Mladeãsk ch jeskyní. Moravû zde má mj. rûïe keltská (Rosa gallica), bûlorozchodník skalní (Oreosedum album) a vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum). Na severních chladn ch a zastínûn ch skalnat ch svazích naopak nalezneme druhy podhorské, mj. vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea). Dal ími zajímav mi druhy jsou pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), osladiã pfiehlíïen (Polypodium interjectum), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum) apry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides). Ze vzácnûj ích druhû dfievin se zde vyskytuje jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). ZVÍ ENA O faunû bezobratl ch jsou pouze kusé údaje. Byly zde zji tûny 33 druhy suchozemsk ch mûkk Û. Druhy vázané na vápencové skalky reprezentuje skalnice k lnatá (Helicigona lapicida). Ve vyvûraãkách Ïije praménka rakouská (Bythinella austriaca). Jeskynû jsou zimovi tûm nûkolika druhû letounû, pravidelnû se vyskytuje vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r ãern (Barbastella barbastellus), n. velk (Myotis myotis), n. vodní (M. daubentonii), n. u at (Plecotus auritus). Z ptákû jsou nejzajímavûj í druhy vázané na staré listnaté porosty, jako napfiíklad lejsek mal (Ficedula parva), holub doupàák (Columba oenas) a datel ãern (Dryocopus martius). Îijí zde obû barevné formy veverky obecné (Sciurus vulgaris), jeïek západní (Erinaceus europaeus), krtek obecn (Talpa europaea) a jezevec lesní (Meles meles). LESNICTVÍ Typologicky pfievaïuje hlinitá buková doubrava asvûïí buková doubrava, kolem vrcholu Tfiesína byla vyli- ena vysychavá buková doubrava na vápenci, na jiïních svazích zbyl cenn fragment zakrslé doubravy. Na prudk ch skalnat ch severov chodních srázech je typologicky urãena lipová javofiina. Pfiestárlé bukové porosty jsou ponechávány samovolnému v voji. âást chránûného území je pokryta smrkov mi monokulturami, které jsou postupnû podle plánu péãe pfiemûàovány na listnaté porosty. Národní pfiírodní památka a památka Tfiesín PfieváÏnû zalesnûn krasov kopec Tfiesín (344,9 m n. m.) 4 km západnû od mûsta Litovle nad obcí Mladeã v Ludmírovské vrchovinû. Mladeã, Mûník (okres Olomouc) 90 343 m Vyhlá eno: CHÚ zfiízeno jiï v roce 933 na v mûfie,8 ha, do kategorie NPP pfiehlá eno v roce 99. památka vyhlá ena Správou CHKO v roce 993 na zb vající ãásti Tfiesína. V mûra: NPP,0 ha, PP 43,08 ha V znamná krajinná dominanta severozápadní ãásti CHKO. Vápencov kopec s povrchov mi krasov mi jevy a jeskynními systémy, paleontologické a archeologické nalezi tû evropského v znamu. Fragmenty pfiirozen ch listnat ch lesních porostû, severní hranice v skytu nûkter ch teplomiln ch bylin na Moravû, jeskynní fauna. 39 CHKO LM 44
CHKO Litovelské Pomoraví 3 VYUÎITÍ Územím prochází nauãná stezka Tfiesín (5,5 km dlouhá, 9 zastavení). Vefiejnosti jsou pfiístupné Mladeãské jeskynû s nálezy pleistocenní fauny. Jeskynû Ve tole slouïí speleoterapii. POZNÁMKA Území je potenciálnû ohroïeno tûïbou vápence, Správa CHKO usiluje o odpis bilancovan ch zásob tû- Ïitelné suroviny a pfiipravuje legislativní novelu zfiizovací vyhlá ky NPP. Archeologické nalezi tû evropského v znamu proslulo objevem tzv. mladeãského ãlovûka aurignacienské kultury, nejstar ího známého ãlovûka moderního typu v Evropû. Po- dobné nálezy jsou ve Stfiední av chodní Evropû ojedinûlé. BIBLIOGRAFIE 76, 4, 84 MAPA ÚZEMÍ strana 40 I na zalesnûném vápencovém vrchu s fragmenty pfiirozen ch lesních porostû jsou umístûny novoromantické prvky z poloviny 9. století jako napfi. zbytky Rytífiské sínû. Chrám pfiírody v interiéru Mladeãsk ch jeskyní. 3 Netop r u at (Plecotus auritus) pravidelnû zimuje v Podkovû. CHKO LM 45 393
GEOLOGIE PodloÏí tvofií podnokarbonské bfiidlice a droby. Vznikly zde pfiedev ím hnûdé pûdy, zastoupené nasycenou (ménû i kyselou) kambizemí typickou. KVùTENA Zcela pfievládá ãern ová dubohabfiina Melampyro nemorosi-carpinetum. V podrostu se vyskytují ãetné vstavaãovité rostliny: okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kru tík modrofialov (Epipactis purpurata) a k. irolist (E. helleborine), bradáãek vejãit (Listera ovata) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Mimo nû tu roste srha hajní (Dactylis polygama) ahru tiãka men í (Pyrola minor). OhroÏen kru tík modrofialov (Epipactis purpurata). Celkov pohled na dubohabfiinu s v skytem vstavaãovit ch. ZVÍ ENA Typická fauna doubravy, ãásteãnû ovlivnûná blízkostí Ïelezniãní trati a frekventované silnice, vzhledem kpfiedmûtu ochrany nebyla podrobná zoologická inventarizace zatím provedena. LESNICTVÍ Maloplo né podrostní lesnické zásahy podle plánu péãe mají za cíl udrïovat rozvolnûn zápoj lesa, redukovat vtrou en nepûvodní modfiín a podpofiit pfiirozenou obnovu lesa. Porosty jsou okusovány daàky a srnci. památka Upfiejezdu Chránûné území leïí 3 km severov chodnû od obce âervenka. Tvofií jej les tvaru trojúhelníka, ze dvou stran ohraniãen silnicí a Ïelezniãní tratí Olomouc Praha. âervenka (okres Olomouc) 48 m V mûra: 5,77 ha Vyhlá eno: 993 Dubohabfiina s mnoïstvím vstavaãovit ch rostlin. 394 CHKO LM 46
CHKO Litovelské Pomoraví 3 rezervace U spálené Rezervace leïí asi,7 km jihozápadnû od obce Králová v tûsném sousedství Ïelezniãní trati, která tvofií její jiïní hranici. Králová (okres Olomouc) GEOLOGIE PodloÏí tvofií pliocenní a pleistocenní lakustrinní písãité jíly a jílovité písky se tûrky. PÛdy jsou pfieváïnû pseudoglejové. 55 m V mûra: 3,7 ha Vyhlá eno: 994 Typicky vyvinuté pfiirozené lesní spoleãenstvo bezkolencov ch lipov ch dubohabfiin, mimofiádnû dobfie zachovalé, které zde dosahuje západního okraje svého roz ífiení v âr. KVùTENA Spoleãenstvo lipové dubohabfiiny subasociace Tilio-Carpinetum molinietosum arundinaceae není druhovû pfiíli bohaté (asi 30 druhû vy ích rostlin), av ak vyskytují se zde nûkteré vzácnûj í druhy, mj. hlad prusk (Laserpitium prutenicum) nebo hadí mord nízk (Scorzonera humilis). Z dal ích druhû zde rostou: bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea), kru tík irolist (Epipactis helleborine), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), bradáãek vejãit (Listera ovata), chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia) a dal í. ZVÍ ENA Typická fauna dubohabrového lesa, Ïádn inventarizaãní prûzkum v ak nebyl provádûn. LESNICTVÍ Základním cílem je uchování souãasného pfiirozeného charakteru lesního spoleãenstva. Okraj rezervace je poznamenán plo nû nev znamnou jehliãnatou monokulturou. Probíhají zde maloplo né podrostní lesnické zásahy podle plánu péãe s cílem podpofiit pfiirozenou obnovu dubu a zlep it prostorovou strukturu ekosystému. VYUÎITÍ Monitorovací plocha Správy CHKO. Rezervace byla souãasnû Lesy âr navrïena jako jeden z demonstraãních objektû pfiírodû blízkého hospodafiení v lese. POZNÁMKA V minulosti bylo území souãasné rezervace nûkolikrát zasaïeno poïárem zpûsoben m provozem sousedící Ïeleznice, naposledy v roce 995. Bezkolencové lipové dubohabfiiny. Vikev lesní (Vicia sylvatica). 3 RÛÏe plstnatá (Rosa tomentosa). CHKO LM 47 395
GEOLOGIE V podloïí se nacházejí devonské vápence Tfiesínského prahu, pohfibené pod plio-pleistocenními sedimenty o mocnosti 0 0 m. Na holocenních náplavech jsou pak vytvofieny nivní pûdy, zde zastoupené pûdami glejov mi. Georeliéf je rovinat s ãetn mi mûlk mi terénními depresemi, v jarních mûsících naplàovan mi vodou. V blízkém porostu se zachovala ãást koryta Zámecké Moravy jednoho z ramen fieky Moravy. KVùTENA Fragment spoleãenstva luïního lesa asociace Querco-Ulmetum s náznakem pfiechodu do baïinné ol iny Carici acutiformis-alnetum. Zdfievin dominuje jasan ztepil (Fraxinus excelsior), dále jsou zastoupeny lípa malolistá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), jilm vaz (Ulmus laevis), stfiemcha obecná (Padus avium) a bez ãern (Sambucus nigra). V bylinném patfie je hojn pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris). Jeho poãetnost je sledována. Rostou tu také vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a silenka dvoudomá (Silene dioica). Druhová skladba fytocenóz je analogická vût ím luïním lesûm v sousedství (NPR Vrapaã). ZVÍ ENA Vzhledem k hlavnímu motivu ochrany avelikosti území nebyla zoologická inventarizace dosud provádûna. Pfiedpokládáme v skyt bûïn ch zástupcû fauny luïních lesû. Fragment luïního lesa s bohat m podrostem ohroïeného pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris). LESNICTVÍ Typologicky jilmov luh. Lesnické zásahy nejsou uvaïovány. VYUÎITÍ Studijní lokalita pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris). Území PP není turisticky zpfiístupnûno. POZNÁMKA PÛvod pérovníku p trosího v této lokalitû není jasn. Jeho populace je velmi vitální. Nelze vylouãit umûlé vysazení jako souãást krajináfisk ch úprav v 9. století, ãemuï ostatnû nasvûdãuje i blízkost Nov ch ZámkÛ. MAPA ÚZEMÍ strana 400 památka UZámecké Moravy Chránûné území leïí asi,5 km severov chodnû od obce Mladeã, asi 300 m jihozápadnû od Nov ch ZámkÛ. Mladeã (okres Olomouc) 39 m V mûra:,36 ha Vyhlá eno: 99 Fragment luïního lesa u toku Zámecké Moravy, pfiedmûtem ochrany je velmi bohat v skyt pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris). 396 CHKO LM 48
CHKO Litovelské Pomoraví památka V Boukalovém V lesním komplexu mezi Litovlí a Stfiení, 500 m severozápadnû od obce StfieÀ. PÀovice (okres Olomouc) 6 m V mûra:,77 ha Vyhlá eno: 99 Bezles mokfiad s volnou hladinou jezírka, porosty vysok ch ostfiic a bohatou vodní i mokfiadní faunou v komplexu luïního lesa. GEOLOGIE V podloïí PP najdeme spodní tûrkopískové souvrství. Na nûm spoãívá nadloïní souvrství povodàov ch sedimentû, na kter ch jsou vyvinuty nivní pûdy (fluvizemû). KVùTENA Lesní porost na lokalitû pfiirozenû odumfiel poãátkem devadesát ch let 0. století. Území se stále vyvíjí a vegetace není stabilizována. Ve spoleãenstvech vysok ch ostfiic se vyskytují mj. ostfiice vyv ená (Carex elata), o. prodlouïená (C. elongata), o. nedo áchor (C. pseudocyperus), o. pobfieïní (C. riparia), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. li ãí (C. vulpina), o. tfieslicovitá (C. brizoides), dále mj. tfitina edavá (Calamagrostis canescens), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), halucha vodní (Oenanthe aquatica), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), smldník bahenní (Peucedanum palustre) apod. ZVÍ ENA Jezírko ob vají kriticky ohroïení kor i ÏábronoÏka snûïní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). RozmnoÏují se tu mj. rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan tíhl (Rana dalmatina) a ãolek obecn (Triturus vulgaris). LESNICTVÍ Druhotnû vznikl mokfiad v plochém reliéfu luïního lesa, vytvofien pravdûpodobnû zazemnûním b valého periodického ramene. Vlivem trvale stagnující povrchové vody do lo postupnû k odumfiení lesního porostu. Plocha PP je vedena jako trvalé bezlesí, lesnické zásahy nejsou plánovány. VYUÎITÍ v zkum. VyuÏití jen pro MAPA ÚZEMÍ strana 404 Bezles mokfiad v komplexu luïního lesa. Ostfiice ostrá (Carex acutiformis). 3 Ptaãinec bahenní (Stellaria palustris). 3 CHKO LM 49 397
GEOLOGIE PodloÏí tvofií kvartérní tûrkové sedimenty fieky Moravy mladopleistocenního stáfií, pfiekryté jemn mi a hlinit mi písky a hlínami, na kter ch se vyvinuly fluvizemû rûzn ch typû. Pedogenetické procesy tvorby fluvizemí jsou stále Ïivé vlivem záplavového reïimu. Severní hranici rezervace tvofií pfiirozen úsek fieky Moravy s velk m vyvíjejícím se meandrem. Na fieku navazuje systém periodicky zvodàovan ch ramen, tzv. smohy, s biotopy periodick ch tûní. Stfiedem rezervace protéká meandrující rameno Malá voda. V posledních desetiletích dochází ke sniïování ãetnosti záplav, pravdûpodobnû vlivem zahlubování se (zpûtné eroze) hlavního toku Moravy, kter je v úseku od v chodního okraje NPR po Litovel technicky napfiímen. KVùTENA Vegetaci tvofií tvrd luh jilmová doubrava Querco-Ulmetum. Typické je stfiídání bylinn ch aspektû. V jarním je zde snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), prvosenka vy í (Primula elatior), dymnivka dutá (Corydalis cava) a d. plná (C. solida). V ãasnû letním aspektu dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), dále se vyskytuje mj. kerblík leskl (Anthriscus nitida), áron karpatsk (Arum alpinum), kru tík polabsk (Epipactis albensis), kakost hnûdoãerven (Geranium phaeum), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). Najdeme zde mohutné exempláfie dubu letního âesnek medvûdí (Allium ursinum). Na bfiehu Malé Vody. (Quercus robur), luïního ekotypu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a jilmu vazu (Ulmus laevis). Na území NPR bylo dosud zji tûno 5 druhû makromycetû, z mechorostû mj. kriticky ohroïen kroucenec irolist (Tortula latifolia), zobanitka okrouhlolistá (Rhynchostegium rotundifolium) aprutník KlinggraeffÛv (Bryum klinggraeffii). ZVÍ ENA V ãetn ch periodick ch tûních je pomûrnû hojn kriticky ohroïen kor ÏábronoÏka snûïní (Siphonophanes grubii) a typick tû- Àov ble ivec Synurella ambulans. Vedle fiady dal ích vodních bezobratl ch jsou na tûnû vázaní i obojïivelníci skokan hnûd (Rana temporaria), ãolek obecn (Triturus vulgaris). Z plazû byl zji tûn v skyt je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara), slep e kfiehkého (Anguis fragilis) auïovky obojkové (Natrix natrix). V úseku fieky Moravy tvofiícím hranici NPR Ïije stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus) a dal ích devût druhû ryb. V roce 000 byla v Malé Vodû nad Litovlí chycena ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) povaïovaná v CHKO za vyhynulou. Bylo prokázáno hnízdûní minimálnû 34 druhû ptákû, ze vzácnûj ích mj. strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius), datla ãerného (Dryocopus martius), lejska edého (Muscicapa striata). Na fiece Moravû pravidelnû loví led- Àáãek fiíãní (Alcedo atthis), pisík obecn (Actitis hypoleucos) Národní pfiírodní rezervace a konipas horsk (Motacilla cinerea). Na tahu je zde pravidelnû zastiïen orlovec fiíãní (Pandion haliaetus). Hojnû hnízdí pûvci jako mj. pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). Kolem vodních tokû v luhu Ïije hojnû ondatra piïmová (Ondatra zibethicus). Pfii v zkumu v letech 998 99 bylo zji tûno, Ïe NPR patfií k nejcennûj ím lokalitám s v skytem letounû v CHKO. Byl zaznamenán v skyt netop ra vodního (Myotis daubentonii), n. rezavého (Nyctalus noctula), n. hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus), vzácného n. parkového (P. nathusii) a n. veãerního (Eptesicus serotinus). LESNICTVÍ Typologicky pfievaïuje lesní typ jilmov luh br licov. V jiïní ãásti rezervace Vrapaã Lesní komplex km západnû od mûsta Litovle. Mladeã (okres Olomouc) 35 m V mûra: 80,69 ha Vyhlá eno: 989 Rozsáhl komplex luïního lesa v údolní nivû spfiirozen m úsekem fieky Moravy. Lesem protéká meandrující rameno Malá voda a vytvofiil se tu systém periodicky zaplavovan ch fiíãních ramen. Lesní porosty mají pfieváïnû charakter habrojilmov ch jasenin (tvrd luh). jsou plo nû nev znamné porosty s pfievahou dubu ãerveného, které budou postupnû pfiemûnûny. âást rezervace je ponechávána samovolnému v voji. VYUÎITÍ Rezervací prochází nauãná stezka. Monitorovací plocha správy CHKO. Probíhá zde intenzivní lesnick v zkum (pûdní prostfiedí, zdravotní stav a ekofyziologické reakce stromové synuzie). Jsou naplánovány omezené lesnické zásahy pfii redukci geograficky nepûvodních dfievin. POZNÁMKA Vroce 00 byl pfiipraven návrh na roz ífiení území a jeho spojení s PR Hejtmanka. BIBLIOGRAFIE 9, 86, 9, 58, 88, 08, 5 MAPA ÚZEMÍ strana 407 398 CHKO LM 50
CHKO Litovelské Pomoraví 3 památka Za ml nem LeÏí 00 m severnû od osady Nové Ml ny (obec imice) mezi fiekou Moravou a západním úpatím Ml nského vrchu v oblasti Doubravy. imice (okres Olomouc) a Doubravice nad Moravou (okres umperk) 4 m V mûra: 4,6 ha Vyhlá eno: 994 (0,80 ha v okrese Olomouc; 3,36 ha v okrese umperk) Mozaika vlhk ch luk a rákosin, drobn ch mokfiadû a fragmenty vrbotopolového luhu na bfiezích fieky Moravy. GEOLOGIE Reliéf území je dán jeho polohou v nivû Moravy. Jedná se o ploché, pravidelnû zaplavované území, ohraniãené meandrujícím tokem Moravy a patou svahu Ml nského vrchu. Geologick podklad tvofií kvartérní fiíãní sedimenty pfiekryté vrstvou nivních pûd. Území je charakteristické trvale vysokou hladinou podzemní vody. Souãástí PP je vedle pfiirozen ch mokfiin i nûkolik tûní vybudovan ch v rámci Programu revitalizace fiíãních systému v roce 995. KVùTENA Na území pfiírodní památky se vyskytují spoleãenstva vlhk ch aï mokr ch nivních luk asociace Alopecuretum pratensis, místy dfiíve ponechané samovolnému v voji, rákosiny a spoleãenstva vysok ch ostfiic Phalaridetum arundinaceae, Phragmitetum communis a Caricetum buekii. Fragmenty vrbového luhu jsou ponechávány samovolnému v voji, místy je lemují spoleãenstva vysok ch bylin. Postupnû obnovovaná jezírka osídlují mokfiadní rostliny Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), rdest ostrolist (Potamogeton acutifolius) ar. vzpl vav (P. natans), krtiãník kfiídlat (Scrophularia umbrosa), hvûzdo e (Callitriche sp.) apod. Z dal ích druhû se vyskytují snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) a ãestec dlouholist (Pseudolysimachion longifolium). ZVÍ ENA V pfiirozen ch mokfiinách se vyskytuje vzácn mûkk kruïník RossmaesslerÛv (Gyraulus rossmaessleri). Z oboj- ÏivelníkÛ zde Ïijí rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan skfiehotav (Rana ridibunda), skokan tíhl (Rana dalmatina). Na pfiilehlém úseku fieky Moravy Ïije bobr evropsk (Castor fiber) apfiedev ím v zimním období se zde shromaïìuje vût í mnoïství vodních ptákû (kachny, volavky aj.) VYUÎITÍ Aktivní ochrana biodiverzity (umûle obnovené drobné vodní tûnû, pravidelné kosení luk). Lokální biocentrum ÚSES. Biologick v zkum a sledování pfiirozené sukcese revitalizovan ch mokfiadû. POZNÁMKA Správa CHKO zajistila pfievody a v kupy pozemkû v PP na Fond pozemkû ZCHÚ pfii Agentufie ochrany pfiírody a krajiny âr. V jiïní ãásti PP je projekãnû pfiipravována realizace rybího pfiechodu pro zaji tûní migrace ryb kolem neprostupné bariéry na fiece Moravû jezu u Nov ch Ml nû. MAPA ÚZEMÍ strana 40 4 Zrevitalizované nové tûnû. OhroÏen druh uïovka obojková (Natrix natrix). 3 OhroÏen druh Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). 4 OhroÏen druh batolec ãerven (Apatura ilia). CHKO LM 5 399
BRADLEC () STR. 373, DOUBRAVA () STR. 376, MORAVIâANSKÉ JEZERO (3) STR. 385 NOVOZÁMECKÉ LOUKY () STR. 386, TEMPL () STR. 39, U ZÁMECKÉ MORAVY (3) STR. 396 400 CHKO LM 5
CHKO Litovelské Pomoraví CHKO LM 53 40
T ESÍN () STR. 39, T ESÍN () STR. 39, GEOLOGICKÉ VARHANY (3) DALIBO () STR. 375, PANENSK LES (), RAMENA EKY MORAVY (3) ZA ML NEM STR. 399 40 CHKO LM 54
CHKO Litovelské Pomoraví PANENSK LES () STR. 387, RAMENA EKY MORAVY () KURFÜRSTOVO RAMENO STR. 38 CHKO LM 55 403
LITOVELSKÉ LUHY () STR. 383, V BOUKALOVÉM () STR. 397, RAMENA EKY MORAVY (3) âastava STR. 374 KAâENÍ LOUKA STR. 380 404 CHKO LM 56
CHKO Litovelské Pomoraví HVùZDA () STR. 378, MALÁ VODA () STR. 384 KENICK (), STR. 38, RAMENY EKY MORAVY () CHKO LM 57 405
RAMENA EKY MORAVY (), STR. 390 DALIBO ( VIZ MAPA STR. 40), KENICK (3 VIZ MAPA STR. 405), LITOVELSKÉ LUHY (4 VIZ MAPA STR. 404), PANENSK LES (5 VIZ MAPA STR. 403) 406 CHKO LM 58
CHKO Litovelské Pomoraví HEJTMANKA () STR. 377, VRAPAâ () STR. 398 CHOMOUTOVSKÉ JEZERO STR. 397 CHKO LM 59 407
Památné stromy. Dub letní, k. ú. Horka nad Moravou, p. ã. 635, na bfiehu Ml nského potoka u cyklostezky v Horeckém lese. O: 370 cm, Vs: 30 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Hynkov, p. ã. 0/, v Panenském lese. O: 46 cm, Vs: 6 m, S: asi 50 let.. 3. Lípa malolistá, k. ú. Hynkov, p. ã. 6, u mostku u ml na. O: 333 cm, Vs: m, S: 00 let. 4. Ol e lepkavá, k. ú. Hynkov, p. ã. 7, u Ml nského potoka. O: 36 cm, Vs: 9 m, S: 0 let. 5. Dub letní, k. ú. Chomoutov, p. ã. 393, mezi obcí a jezerem. O: 690 cm, Vs: 3 m, S: 400 let. 6. Dub letní, k. ú. Králová, p. ã. 69/, v lese pod Úsovskou hájovnou. O: 403 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 7. Dub letní, k. ú. Králová, p. ã. 5/, u silnice Nové Dvory Králová. O: 59 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 8. Dub letní, k. ú. Litovel, p. ã. 74, u chaty pfii lesní kolce nad prameni tûm âerlinky. O: 530 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 9. Dub letní, k. ú. Mladeã, p. ã. 489/4, u mostu pfies Zámeckou Moravu. O: 56 cm, Vs: 5 m, S: 350 let. 0. Dub letní, k. ú. Mladeã, p. ã. 464/, u Skladeãského jezu. O: 44 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Mladeã, p. ã. 464/, u hájovny. O: 643 cm, Vs: 6 m, S: pfies 300 let.. Topol bíl, k. ú. Mladeã, p. ã. 489/, u rybníãku v osadû Nové Zámky. O: 50 cm, Vs: 9 m, S: 0 let. 3. Dub letní, zv. Tfiídvoreck dub, k. ú. PÀovice, p. ã. 034, v luïním lese u Stfienû. O: 46 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 4. Dub letní, k. ú. PÀovice, p. ã. 039, skupina dubû u silniãního mostku pfies Tfietí vodu u silnice PÀovice Tfii Dvory. O: 458 a 485 cm, Vs: 3 a 3 m, S: 80 a 300 let. 5. Jilm vaz, k. ú. PÀovice, p. ã. 039, u silniãního mostku pfies spojovací kanál mezi Oskavou a Benkovsk m potokem u silnice PÀovice Tfii Dvory. O: 36 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 6. Dub letní, k. ú. StfieÀ, p. ã. 590/3, luïní les v trati U dubu. O: 453 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 7. Dub letní, k. ú. Unãovice, p. ã. 607, u odboãení Bahenky z Ml nského potoka. O: 353 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Unãovice, p. ã. 6/, skupina 7 stromû v luïním lese podél smohy (periodicky zaplavované fieãi tû) v místní ãásti Bláznivec. O: 33, 39, 33, 337, 347, 356 a 30 cm, Vs: 5, 4, 4, 8, 6, 3 a 3 m, S: 00 let. Lípa malolistá v k. ú. Mladeã. Dub letní v k. ú. Chomoutov. 408 CHKO LM 60