Hodnocení moštových PIWI odrůd pro výrobu červených vín

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav Vinohradnictví a vinařství Hodnocení moštových PIWI odrůd pro výrobu červených vín Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Vypracovala: Bc. Lenka Halmová Lednice 2017

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci Hodnocení moštových PIWI odrůd pro výrobu červených vín vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí, o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Lednici, dne: Podpis

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala za cenné rady, čas a ochotu vedoucímu mé práce panu doc. Ing. Pavlovi Pavlouškovi, Ph.D. Dále pak rodině, za umožnění a podporu věnovanou po celou dobu studia.

Obsah 1 Úvod...10 2 Cíl práce 11 3 Literární část.12 3.1. Houbové patogeny.....12 3.1.1 Plíseň révy....12 3.1.2 Padlí révy..13 3.1.2 Šedá hniloba révy. 13 3.2 Rezistence u révy vinné..15 3.2.1 Indukovaná rezistence.15 3.3 Důvody šlechtění PIWI odrůd...17 3.4 Charakteristika vybraných odrůd...18 3.4.1 Cabernet Jura...18 3.4.2 Cerason 19 3.4.3 Kofranka..20 3.4.4 Frankovka 20 3.4.5 Mi-5-26 21 3.4.6 Monarch...22 3.4.7 Nativa...23 3.4.8 Nitra.....24 3.4.9 Regent..24 3.4.10 Roesler...24 4 Experimentální část, materiál a metody...26 4.1. Použitý materiál. 26 6

4.2 Charakteristika vinice 27 4.3 Metody stanovení parametrů.27 4.3.1 Stanovení cukernatosti..27 4.3.2 Stanovení ph 27 4.3.3 Stanovení veškerých titrovatelných kyselin.28 4.3.4 Stanovení asimilovatelného dusíku..28 4.3.5 Stanovení antiradikálové aktivity.29 4.3.6 Stanovení celkových flavanolů.29 4.4 Použité statistické metody...29 5 Výsledky...30 6 Diskuze a závěr.46 7 Souhrn...48 8 Summary...49 9 Seznam použité literatury.50 7

Seznam tabulek: Tab. 1: Přehled použitých odrůd..26 Tab. 2: Základní analytické parametry moštu z odebíraných hroznů..31 Tab. 3: Obsah celkových flavanolů a antiradikálové aktivity jednotlivých odrůd při sběru.36 Tab. 4: Stanovení antokyanů...36 Tab. 5: Mnohonásobné porovnání parametrů jednotlivých odrůd při sběru...40 Tab. 6: Průměrná hmotnost jednoho hroznu na jednotlivých keřů odrůd...43 Tab. 7: Průměrná hmotnost všech hroznů na keři... 45 Tab. 8: Průměrná hmotnost bobulí u jednotlivých odrůd 45 8

Seznam grafů: Graf 1.: Cukernatost jednotlivých odrůd při sběru..32 Graf 2.: Titrovatelné kyseliny jednotlivých odrůd při sběru...33 Graf 3.: Hodnoty ph jednotlivých odrůd při sběru.33 Graf 4.: Hodnoty asimilovatelného dusíku jednotlivých odrůd při sběru...34 Graf 5.: Hodnoty kyseliny jablečné jednotlivých odrůd při sběru..35 Graf 6.: Hodnoty kyseliny vinné jednotlivých odrůd při sběru...35 Graf 7.: Obsah celkových flavanolů u jednotlivých odrůd při sběru..37 Graf 8.: Antiradikálová aktivita jednotlivých odrůd při sběru...37 Graf 9.: Stanovení obsahu antokyanových barviv u jednotlivých odrůd při sběru.38 Graf 10.: Průměrná hmotnost jednoho hroznu na jednotlivých keřích odrůd.44 Graf 11.: Průměrná hmotnost všech hroznů na keři 45 Graf 12.: Průměrná hmotnost bobulí u jednotlivých odrůd...46 9

1 Úvod Pěstování révy vinné postupuje neustále dopředu, proto v době kdy přišla do Evropy epidemie houbových chorob, které zapříčinily zničení velkých ploch vinic se začali šlechtitelé zabývat myšlenkou na vytvoření ideální révy vinné. Jednou z cest byla, dosažení cíle, kdy bude réva vinná schopna sama přirozeně imunní vůči houbovým chorobám. Spekulace o vytvoření těchto odrůd vedly až k vyloučení pesticidů v kvalitní ekologické produkci. Ke šlechtění se využívaly divoké druhy ze Severní Ameriky, později také asijský druh Vitis Amurensis. Evropská réva vinná (Vitis vinifera) byla využívána jako velice významný nositel kvality hroznů a následně pak i vína. V 90. letech 20. století došlo k registraci několikati odrůd v Německu, Rakousku, Maďarsku, Jugoslávií, zemích bývalého Sovětského svazu, ale i v České republice. Šlechtění těchto odrůd nabývalo na síle, a bylo velmi zajímavé pro hospodařící vinaře ve všech evropských zemích. V současnosti existují odrůdy, jež mají v normálních podmínkách přiměřenou toleranci k plísní révy, padlí révy šedé hnilobě a dokonce se nemusí chemicky ošetřovat. Odolnost je geneticky modifikována v odrůdě, která však může být ovlivněna klimatickými podmínkami daného pěstitelského stanoviště. Nemůžeme tedy mluvit o rezistentních odrůdám, ale je vhodné používat termín tolerantní odrůdy k houbovým chorobám se zvýšenou odolností k houbovým chorobám, protože právě toto označení správně vystihuje skutečnost. Zkratka PIWI vychází z německého označení pilzwiderstandsfähige Rebsorten a nahrazuje termín interspecifické odrůdy, které byly často spojované s vysokou negativitou kvality vína prvních generací tohoto typu. Protože modernizace doby s PIWI odrůdami dokázaly i přes velké pochyby své pozitivní vlastnosti, měly již cestu otevřenou. Poslední otázkou byla legislativa související s názvoslovím a klasifikací. Proto se konaly odrůdové zkoušky v jednotlivých evropských zemích, aby tyto odrůdy ukázaly svoje pozitivní vlastnosti. Pěstování PIWI odrůd je ideální cestou pro produkci kvalitních hroznů a vín v podmínkách biologického vinohradnictví. Odrůdy nyní pěstují vinaři v Německu, Rakousku, Maďarsku, jižním Tyrolsku, Polsku a České republice. 10

2 Cíl práce Diplomová práce má za cíl přiblížit pěstování PIWI odrůd a jejich následné statistické vyhodnocení určit vhodné odrůdy pro pěstování v České republice. Úkolem bylo zpracovat literární údaje týkající se PIWI odrůd pro výrobu červených vín. U vybraných odrůd byly vyhodnoceny kvalitativní a kvantitativní znaky při sklizni, a základní biologické vlastnosti. 11

3 Literární část 3.1 Houbové patogeny Ve vinicích se vyskytuje celá řada houbových patogenů a škůdců, kterémohou způsobovat hospodářsky významné škody. Mezi nejvýznamnější houbové patogeny révy vinné patří plíseň révy (Plasmapara viticola), padlí révy (Erysiphe necator), šedá hniloba révy (Botrytis cinerea). Proti těmto patogenům byly vinice ošetřovány množstvím chemických sloučenin, zejména fungicidů. Jednou z alternativních cest, je použití odolných odrůd, kterými se sníží i náklady, spojené s ošetřováním vinic. (EC, 2007) 3.1.1 Plíseň révy Původce plísně révy je houba Plasmopara viticola, která pronikla do evropských vinic již v 19. století. Včasná a přesná identifikace je velmi důležitá, projevuje se jak na listech, květenství, tak i na hroznech. Může však napadat všechny zelené části révového keře. První příznaky napadení se většinou objevují na listech jako žluté skvrny, připomínající olejové skvrny, které jsou na horní straně listové čepele. Vliv na primární infekci nemusí mít pouze dešťové srážky, ale i rosa ve vinicích v jarním období. (Juroch, 2014) Biologie plísně: biotrofní patogen parazitující nevýlučně na druhu rodu Vitis. Rozvíjí se v mezibuněčných prostorách rostlinných pletiv ve formě hyf, které vytváří kulovitá haustoria. Ta poté pronikají přes buněčné stěny a využívají ke své výživě buňky. Oospory přezimují v opadlém listí a dozrávají na jaře, kde vytváří primární stav a vyprodukují zoospory. Pro dozrávání je velmi důležitá teplota a střídání teplot po celou dobu vegetace. Pro samotné klíčení spor je důležitá voda ve formě srážek nebo rosy, která listy ovlhčuje. Do hostitelské rostliny prorůstají průduchy, kdy dochází k primární infekci. (Häseli, a další, 2007) V jarním období je jejich klíčení závislé na vlhkosti a teplotě. Když půda překročí teplotu 12 C a je vlhká, tak začíná klíčit. (Rouzet, 2003) 12

3.2.2 Padlí révy Původce padlí révy je houba Erysiphe necator, která se k nám rozšířila z Ameriky. V posledních letech její popularita stoupá, díky změnám v průběhu počasí. Velmi příznivé podmínky jsou vyšší teploty a delší doba sucha. (HOFFMANN, 2008) Napadení padlím révy je možné najít na listech, květenstvích, hroznech a letorostech. Hlavním a primárním znakem mohou být pomoučené letorosty, jež vyrůstají infikované už ze zimních oček. Nyní se tento příznak objevuje v posledních pěti letech, téměř každý rok. Projev padlí révy na listech během kvetení je jednoznačně spojený s výskytem na hroznech. (Calonnec, 2006) Biologie houby: na pokožce zeleného rostlinného pletiva vytváří tato houba husté, bílé až šedé mycelium. Živiny z rostliny odebírá pomocí haustorií, proto je řazena mezi ektoparazity. Dokáže přezimovat ve dvou stádiích, buď jako propagule v zimních očkách nebo jako askospora v kleistoteciích na kůře dřeva. Ke klíčení je nutná voda, konidie mohou být přenášeny i větrem, a to na velmi vysoké vzdálenosti. Pro vývoj velkého množství konidií jsou důležité vyšší teploty a vlhké noci. Velmi vysoké teploty na 33 C nejsou pro rozvoj padlí příznivé. (Pavel, 2013) 3.1.3 Šedá hniloba révy Je známá jako Botrytis cinerea, tedy šedá plíseň révy, tato plíseň může modifikovat více než 200 druhů rostlin, houba je považována za typický nekrotrof, který dosahuje u hostitele buněčné smrti. (van Baarlen, 2007) Nejvíce destruktivní je na zralých tkáních, houba zůstává dlouhou dobu v klidu předtím, než zahnízdí v tkáni, typické stříbřité komodity poškozují zdravé plodiny. (Williamson, 2007) Botrytis cinerea je výjimečný patogen, protože může být příležitostně přínosný. Za zvláštních klimatických podmínek může tato houba způsobit ušlechtilou hnilobu v hroznových bobulích, které se používají k výrobě sladkých vín. Nicméně celkový dopad Botrytis cinerea je negativní, i ve vinařském průmyslu. (Voegele, 2011) Šedá hniloba hroznů révy se projevuje na listech, květenství, hroznech a letorostech. Při vlhkém jarním počasí se objevují na listech už v polovině pátého měsíce v podobě šedých až hnědých skvrn. Když jsou napadeny květenství, postupně vadnou, 13

hnědnou a usychají. Nejvíce však šedá hniloba napadá dozrávající hrozny, která se projevuje uvnitř hroznu, protože zdroj se nachází na třapině. Postupem vývoje patogenu unikají cukry. (Wolf, 1997) Biologie houby: může přezimovat jako podhoubí nebo sklerocie v napadených částech rostliny. Při příznivém počasí pro rozvoj se tvoří vysoké množství konidioforů s konidiemi, které se přenášejí větrem. Klíčení je počátkem infekce. Do pletiva proniknou hyfy a ty následně rostou a rozvětvují se, vytvoří se šedé husté mycelium na němž jsou konidiofory s konidiemi. (Häseli, a další, 2007) Příznivé podmínky pro infekci představují teploty mezi 15-25 C spojené s ovlhčením pletiv pod dobu 12 až 24 hodin. Optimální teplota je 20-24 C. (CONDE, 1977) 14

3.2 Rezistence u révy vinné Nejčastějším způsobem projevu rezistence u rostliny je hypersenzitivní reakce (HR) způsobená aktivací R-genů. Hypersenzitivní reakce způsobuje tvorbu volných kyslíkových radikálů (ROS), z nichž je u révy vinné nejvýznamnější peroxid vodíku. Jeho tvorba je hlavním prvkem v signální obranné reakci rostlin. (Palmieri, 2012) Šlechtění je založeno na mezidruhovém (interspecifickém) křížení, při němž dodávají novým odrůdám jakost hroznů odrůdy evropské révy a odolnost několik druhů amerických rév. Rezistence by měla být pokud možno komplexní proti všem houbovým chorobám, což je těžko dosažitelné, má-li být současně dostatečně vysoká jakost hroznů pro výrobu vína. Stupeň rezistence je značně proměnlivý podle stanovištních podmínek a většina rezistentních odrůd potřebuje 1-2 chemická ošetření. Rezistence neboli odolnost vůči patogenům z genetického hlediska má každá odrůda v jiném stupni. Pokud je odolnost velmi vysoká hovoříme o rezistenci, této variability jednotlivých odrůd se využívá ve šlechtění. Také různé odlišnosti v odolnosti jsou mezi druhy révy. Pokud je křížíme různě mezi sebou, jedná se o tzv. mezidruhové křížení neboli interspecifické křížení, kdy vznikají interspecifické odrůdy. Odolnost je dědičně založená schopnost odrůd odolávat napadení patogenu nebo zpomalovat jeho vývoj. Tolerance je schopnost odrůdy snášet napadení patogenem, aniž by došlo k výraznému snížení výnosu nebo zhoršení kvality hroznů či vína, réva však vykazuje jisté symptomy napadení. Rezistence může být vertikální nebo horizontální. Vertikální je méně vytrvalá a snadno může být překonána, např. jinou rasou patogena. Má pouze jeden nebo několik málo genů, díky kterým může réva odolávat patogenu. Na horizontální rezistenci se však podílí k odolnosti více genů. (2006) 3.2.1 Indukovaná rezistence Tento typ rezistence vůči chorobám a škůdcům představuje aktivaci obranného systému rostliny vnějšími mechanismy, tedy elicitory. Pokud je tato rezistence využita v ekologickém vinohradnictví má velký, přínosný vliv, význam a využití. U révy vinné je velmi důležité získat trvalou rezistenci, která zůstává efektivní po celou dobu jejího pěstování. K tomuto typu rezistence napomáhají výběry vícenásobných 15

zdrojů rezistence a pyramidizace těchto genů. Hlavním cílem moderního šlechtění révy vinné je vytvořit trvalou rezistenci založenou pouze na jednom genu. Monogenní rezistence Vzniká zpravidla mutací jediného genu velkého účinku (major genu), která zapříčiní změnu jedné aminokyseliny v cílovém místě působení fungicidu. Vznik monogenní rezistence je zpravidla velmi rychlý a často plošný, takže dochází k náhlému selhání účinnosti fungicidu. Rezistentní kmeny mají vysokou konkurence schopnost (fitness), rezistence je velmi stabilní. Při vyloučení selekčního tlaku zůstává populace patogenu dlouhodobě rezistentní a při opětovném použití rizikového fungicidu se rychle vrací na původní úroveň. Polygenní rezistence Vzniká zpravidla postupnou mutací několika genů malého účinku (minor genů). V populaci patogenu se vyskytují jedinci s různým stupněm odolnosti k fungicidu založené různými geny. Čím více genů zmutovalo, tím vyšší je úroveň rezistence. Vznik rezistence je opět výsledkem selekce mutantů. Rezistentní kmeny mají obvykle malou konkurence schopnost. Ke ztrátě účinnosti dochází postupně a pozvolna a při vyloučení selekčního tlaku opět rychle převládne citlivá část populace a fungicid se stává znovu účinným. Rezistentní populace mohou mít podle charakteru vzniku rezistence vyšší nebo nižší fitness (životnost) než citlivá část populace. Tato skutečnost významně ovlivňuje rychlost vzniku i stabilitu rezistence. Mechanizmus vzniku rezistence je nejčastěji vysvětlován změnou cílového místa působení, jako další možnosti vzniku rezistence jsou uváděny zvýšená produkce cílového proteinu, vývoj nové metabolické cesty, která překlene cílové místo působení, metabolický rozklad fungicidu nebo vyloučení fungicidu transportními proteiny. (BELLIN, 2009) 16

3.3 Důvod šlechtění PIWI odrůd révy vinné Zkoušení francouzských přímoplodících hybridů probíhalo v Československu již ve 20.-30. letech 20. století. Testování velkého sortimentu se zabýval Karel Neoral na Šlechtitelské stanici vinařské v Mutěnicích. Žádná z hodnocených odrůd však nebyla introdukována do praxe. K obnovení zájmu o odrůdy se zvýšenou odolností došlo v 60. letech 20. století na Vysoké škole zemědělské v Brně. Vilém Kraus započal v lednickém ústavu genetiky Mendeleum s křížením odrůd Vitis vinifera a různých ekologickogeografických skupin s Vitis amurensis a některými,,seibelovými hybridy. Druhá vlna šlechtění na rezistenci začala u nás v 80. letech 20. století. Při spolupráci Zahradnické fakulty v Lednici a vědecko-výzkumného sdružení,,rezistant, představovaného Milošem Michlovským, byl shromážděn rozsáhlý genofond interspecifických odrůd. Genofond soustředil především odrůdy ze zemí bývalého Sovětského svazu a Jugoslávie, Maďarska, Rakouska, ale také Německa, Kanady a USA. Genofond se stále udržuje a hodnotí na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Československé šlechtění PIWI odrůd pracovalo s významným donorem rezistence Seibel 13666. Tato odrůda posloužila při vzniku mnoha nových odrůd s velmi dobrou odolností k chorobám. (BECKER, 1989) 17

3.4. Charakteristika vybraných odrůd V následujících podkapitolách jsou popisovány jednotlivé odrůdy, které byly použity při experimentu této diplomové práce. Jsou zde popsány i kontrolní odrůdy Frankovka a Nitra. 3.4.1 Cabernet Jura Původ odrůdy: Je to odrůda registrovaná v Německu, kterou vyšlechtil švýcarský šlechtitel Valentino Balttner. Jedná se o křížení Cabernet Sauvignon x rezistentní partner. Jedná se o modrou rezistentní odrůdu. Ampelografická charakteristika: List je trojlaločnatý, který je na okraji své čepele ostře ozoubkovaný. Mladý letorost je ochlupený, otevřený se slabým antokyanovým zbarvením. Hrozen je středně velký, válcovitý. Bobule je kulatá, modročerná, jejich počet je vyšší, proto jsou hrozny husté. (HUSFELD, 2008) Pěstitelské vlastnosti: Cabernet Jura je odrůda, která je velmi náročná na stanoviště. Vhodnou cestou jsou pouze polohy určené pro pěstování modrých odrůd. Příznivé jsou svahovité pozemky s vysokým osluněním. Naopak půdní podmínky nejsou nijak náročné, nejsou vhodné vlhké půdy, protože pak má odrůda bujný růst. Jedná se o pozdní odrůdu, tudíž je vhodné směřovat sklizeň na polovinu října. Celková odolnost je dobrá. Citlivost na sprchávání květenství je vyšší. Vhodným pěstitelským tvarem je rýnsko-hessenské vedení s řezem na dlouhý tažeň. Doporučují se středně bujně rostoucí podnože SO4, Teleki 5C a do chudších půd Kober 125AA. Enologické vlastnosti: Důležitým parametrem pro zpracování hroznů je cukernatost a fenolická zralost, vhodnější je využití delší macerace, například pomocí dřevěných vinifikátorů. Při vyšším obsahu kyselin může nastat problém s fermentací. Je proto vhodné využít inokulaci kvasinek a bakterií, přičemž se zachová ovocnost vín. Víno je vhodné pro školení v dřevěných či barikových sudech. Barva vína je rubínová a v chuti je výrazná tříslovina. Ve vůni se můžeme setkat s tóny černého rybízu. (PAVLOUŠEK, 2011) 18

3.4.2 Cerason Původ odrůdy: Je řazena mezi nejlepší modré PIWI odrůdy v celoevropském měřítku. Byla vyšlechtěna skupinou šlechtitelů VVS Resistant. Vznikla křížením odrůd Merlan x Fratava. Její šlechtitelský název je Mi-5-100. Odrůda je právně chráněná, v České republice se zatím pěstuje v malé míře, ale v zahraničí je rozsáhlejší. Ampelografická charakteristika: List je středně velký, zvlněný, slabě trojlaločnatý. Hrozen je středně velký až velký, kuželovitého tvaru. Bobule jsou hustě uspořádány, kulatého tvaru, tmavočerné až černé barvy. Pěstitelské vlastnosti: Cerason potřebuje dobré až velmi dobré polohy. Sluneční záření podporuje tu nejvyšší možnou zralost a je pro odrůdu velmi důležité. Stanoviště jsou proto vhodná výhradně na svahovitých pozemcích. V nevinařských oblastech není dobré tuto odrůdu vhodné. Střední důraz je kladen na půdy, hlavním požadavkem je suchost půd, na kterých se vytvářejí řidší hrozny, bobule tím mají vyšší kvalitu. Odolnost vůči zimním mrazům, chorobám je komplexně velmi dobrá. Cerason spadá do pozdních odrůd, dozrává někdy i koncem desátého měsíce v roce. Vhodným pěstitelským tvarem je rýnsko-hessenské vedení s dlouhým tažněm pro volnější uspořádání letorostů a lepší struktuře listové stěny. Vhodné podnože jsou Kober 125AA, Teleki 5C. (PAVLOUŠEK, 2013 ) Enologické vlastnosti: Vína z odrůdy Cerason jsou kvalitní. Využívá se i pro výrobu rosé vín. Při maceraci je vhodné použít dřevěný sud, osvědčilo se i využití jablečno-mléčné fermentace za současné inokulace kvasinek a mléčných bakterií, kdy dojde k plynulému odbourání kyseliny jablečné a tím je chuť ve výsledném víně velmi harmonická a příjemná. V sudech je dobré víno nechat ležet na kvasničných kalech a pravidelně promíchávat. Odrůda je širokospektrální, jak pro výrobu červených vín, rosé vín a cuveé s odrůdami ze stejného křížení, jako je Laurot, Kofranka nebo Marlen. (PAVLOUŠEK, 2010) 19

3.4.3 Kofranka Původ odrůdy: Nová modrá, moštová odrůda se zvýšenou odolností vůči houbovým patogenům. Jedná se o křížení Merlan x Fratava. Její šlechtitelský název je Mi-5-76. Odrůdu společně vyšlechtili V. Kraus, M. Michlovský, F. Mádl, L. Glos a V. Peřina. U nás v České republice je rozšířena ve velmi malé míře. Ampelografická charakteristika: List je středně velký, troj- až pětilaločnatý. List má vysoce tmavozelenou barvu. Na povrchu listové čepele se objevují puchýřky. Hrozen je středně velký, kuželovitý. Bobule jsou osázeny velmi hustě a jsou kulaté, středně velké a tmavomodré až černé. Pěstitelské vlastnosti: Tato odrůda si klade velmi vysoký důraz na stanoviště, Terroir je nezbytný pro kvalitní vyzrálost hroznů. Dochází k oslabení růstu, při použití odrůdy na suché půdy. Svahovité pozemky jsou ideální a vhodné. Odolnost odrůdy je dobrá, vůči plísni révy až velmi dobrá. Kofranka je pozdní odrůda, která dozrává až v druhé polovině října. Ideální je podzimní, teplé a slunečné počasí. Často má odrůda vysokou plodnost, využívá se proto středně bujně rostoucích podnoží jako jsou SO4 a Tekeji 5C. Listová plocha keře je velmi hustá, proto je u zelených pracích důležitá kvalita a preciznost. Není výhodné zanedbat podlom a vylamování zálistků. Enologické vlastnosti: Kofranka je vhodná pro zrání v dřevěných sudech, pro stabilizaci barviv a zjemňování chuti tříslovin ve výsledném víně. Víno má intenzivní tmavočervenou barvu, jež ji můžeme charakterem přirovnat k Frankovce. 3.4.4 Frankovka Frankovka byla v této diplomové práci použita jako kontrolní odrůda. Původ odrůdy: Velmi stará odrůda, která se k nám do České republiky rozšířila pravděpodobně z Rakouska. Je to kříženec, jedním z jeho rodičů je dle provedené analýzy DNA odrůda Gouais Blanc (Heunisch), druhý rodič nebyl s jistotou stanoven. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1941, je zapsána také v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Je druhou nejrozšířenější odrůdou na Moravě. 20

Ampelografická charakteristika: List je středně velký, okrouhlý a nečleněný. Zpravidla troj-až pětilaločnatý. Bobule jsou stejného kulatého tvaru. Hrozen je střední, až velký, hustý. Pěstitelské vlastnosti: Odrůda má bujný růst, proto jsou vhodnější sušší půdy. Odrůda je náchylná k vadnutí třapiny. Vhodné využití podnoží jako jsou SO4, Teleki 5 C, Kober 5BB. Frankovce vyhovuje střední vedení s řezem na tažně. Enologické vlastnosti: Odrůda má vyšší obsah kyselin, proto je opět vhodné využití jablečno-mléčné fermentace při školení vína, která příznivě ovlivní plnost aromatického profilu a chu tového vjemu vína. K finalizaci vína je vhodné využití dřevěných či barikových sudů. Barva typického vína je světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky, v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně, chuť je tvrdší, s čerstvou kyselinou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná, ve vyzrálých vínech hebká a sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, švestky a černé třešně, jádra peckovin a skořici. 3.4.5 Mi-5-26 Původ odrůdy: Mi-5-26 je šlechtitelské označení odrůdy. Její název je Marlen. Vznikla křížením Merlan x Fratava. Byla vyšlechtěna šlechtiteli V. Krausem, M. Michlovksým, F. Mádlem, L. Glosem, V. Peřinou. Odrůda je právně chráněná. Ampelografická charakteristika: List je středně velký, slabě trojlaločnatý, tmavozelený. Hrozen je menší až střední. Tvar hroznu je válcovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je spíše řidší. Chuť bobule má kabernetový charakter. Pěstitelské vlastnosti: Odrůda je středně náročná na stanoviště. Ideální jsou svahovité pozemky s vysokým osluněním, avšak na půdní podmínky výrazně náročná není. Celková odolnost je dobrá, dozrává v druhé dekádě října. Při příznivých podmínkách v závislosti na počasí je vhodné sklizeň prodloužit až na konec desátého měsíce. 21

Enologické vlastnosti: Odrůda vhodná pro výrobu plných, extraktivních vín. Dlouhou maceraci umožňuje dobrá fenolická zralost. Jako u ostatních modrých PIWI odrůd je vhodné využití jablečno-mléčné fermentace, kvůli harmonizaci výsledné chuti vína. Barva vína je rubínová až světle rubínová, Chuť je plná s jemnou tříslovinou. Odrůda plně vhodná do ekologického řežimu pěstování révy vinné. 3.4.6 Monarch Původ odrůdy: Monarch je modrá moštová odrůda, která byla vyšlechtěna v Německu, vznikla křížením odrůd Solaris x Dornfelder. Začíná se objevovat ve výsadbách i u nás v České republice, avšak v Německu o dost hojněji. Ampelografická charakteristika: List je středně velký až velký, pětilaločnatý, s hlubokými výkroji. Hrozen je středně velký až velký. Bobule modročerné barvy, kulatá a velká. Pěstitelské vlastnosti: Požadavky na stanoviště jsou střední, výhodou odrůdy je možnost pěstování ve všech vinařských podoblastech v České republice. Vyžaduje svahovité pozemky s dobrým osluněním. Vhodné jsou suché půdy, písčité až hlinitopísčité. Monarch dozrává koncem září, stejně jako například Rulandské modré. Odolnost odrůdy je celkové dobrá, Důležitým parametrem sklizně je vyzrálost tříslovin ve slupce a v semenech bobulí. Enologické vlastnosti: Hodí se pro výrobu odrůdových vín nebo cuvée. Ve vůni jsou výrazné tóny jahod a ostružin, chuť je plná, extraktivní a bohatá na strukturu tříslovin. 3.4.7 Nativa Původ odrůdy: Nativa je modrá moštová, interspecifická odrůdy révy vinné se zvýšenou odolností vůči houbovým patogenům. Vznikla křížením odrůd (Frankovka x Svatovavřinecké) x (Merlot x Seibel 13 666). Odrůda byla vyšlechtěna kolektivem šlechtitelů z VVS Resistant, kterými byli M. Michlovský, V. Kraus, F. Mádl, L. Glos, V. Peřina. Ve vinicích v České republice je málo rozšířená. 22

Ampelografikcá charakteristika: List je středně velký, může být až pětilaločnatý. Barva listové čepele je tmavozelená. Hrozen je malý až středně velký, kuželovitý, s hustě uspořádanými bobulemi. Pěstitelské vlastnosti: Nativa dozrává koncem září, ale vhodné je směřovat sběr k polovině října. Růst odrůdy je středně bujný, odolnost celkově dobrá. Odrůda má vyrovnanou násadu hroznů. Vhodné rýnsko-hessenské vedení s řezem na dlouhý tažeň. Do dobrých půdních podmínek se hodí podnože typu SO4, Teleki 5C, do sušších pak podnož Kober 125AA. (PAVLOUŠEK, 2013 ) Enologické vlastnosti: Pro školení vína vhodné použití jak dřevěných sudů, tak nerezových tanků nebo dřevěné vinifikátory. U této odrůdy se ověřila technologie macerace v otevřené nádobě. Důležitým faktorem pro zachování kulatosti vína je využití jablečno-mléčné fermentace, čímž se zachová ovocitost ve vůni i v chuti. 3.4.8 Nitra Nitra byla v této diplomové práci použita jako kontrolní odrůda. Původ odrůdy: Moštová odrůda révy vinné, která je používaná k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna na Slovensku v roce 1976, Ing. Dorotou Pospíšilovou, Ph.D. a kolektivem šlechtitelů Výzkumného ústavu vinohradnického Bratislava, křížením odrůd Castets a Abouriou noir. (POSPÍŠILOVÁ, 2005 ) Ampelografická charakteristika: List je středně velký až velký, pětilaločnatý s hlubokými výkroji, čepel listu je vrásčitá, na spodní straně hustě štětinkatá. Řapíkový výkroj je otevřený, ve tvaru písmene V či lyrovitý s ostrým dnem, řapík je kratší, hladký. Růst je bujný. Pěstitelské vlastnosti: Odrůda jemírně podprůměrná v odolnosti vůči zimním mrazům. Odrůda raší i kvete velmi raně. Sběr hroznů by měl být směřován na první polovinu října. Enologické vlastnosti: Vína bývají harmonická, avšak je vhodné redukovat sklizeň, aby vína nebyla tenčí a neztrácely zbytečně barvu a aroma. Pro kvalitní víno, je důležité školení vín v dřevěných sudech. (POSPÍŠILOVÁ, 1998) 23

3.4.9 Regent Původ odrůdy: Regent je jednou z prvních registrovaných PIWI odrůd v Evropě. Byla vyšlechtěna v Německu. Vznikla křížením (Sylvánské zelené x Müller Thurgau) x Chambourcin. Rozšířila se hojně jak v zahraničí, tak u nás v České republice. Ampelografická charakteristika: List je okrouhlý, až pětilaločnatý, Hrozen je malý, u základu třapiny s typickým křidélkem. Uspořádání bobulí je středně husté. Bobule je malá a kulatá, tmavomodrá. Pěstitelské vlastnosti: Regent není náročný na polohu, je vhodný i pro amatérské pěstitele révy vinné. Dobře oslůněné stanoviště, které je důležité pro vyzrálost antokyanových barviv a tříslovin v bobulích. Méně vhodné je využití úrodných a vlhkých půd. Odolnost je dobrá. Dozrává již v druhé polovině října. Růst keře je bujný. Podnože, které nepodporují sprchávání květenství jsou doporučovány. Mezi takové podnože patří například Teleki 5C, SO4, Kober 125AA. Enologické vlastnosti: Odrůda často vykazuje rozvoj divokých mikroflór na hroznech nebo ve vinařském provozu, proto je důležité inokulovat vinné kvasinky a mléčné bakterie, tímto se rozvoj utlumí. Jako u všech PIWI odrůd, které jsou v této diplomové práci popisovány, je vhodné školení vína v dřevěných či barikových sudech. Vína mají tmavočervenou barvu a v chuti a vůni je směs lesního ovoce. (BECKER, 1989) 3.4.10 Roesler Původ odrůdy: Poměrně nová odrůda se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Jendá se o křížence odrůd (Zweigeltrebe x (Seyve villard 18402 x Frankovka). V Rakousku hojně vysázena, v České republice však ojediněle. Pěstují i biovinaři ve Švýcarsku, Německu. Ampelografická charakteristika: List je středně velký, nejčastěji pětilaločnatý. Hrozen je středně velký, u základu třepiny silně rozvětvený. Uspořádání bobulí je husté. Pěstitelské vlastnosti: Odrůda disponuje středními požadavky na stanoviště, svahovitá a vzdušná místa jsou vhodná k pěstování této odrůdy. Roviny se zcela vylučují, 24

protože zde probíhá vysoké ovlhčení listů. Odolnost je dobrá. Roesler dozrává do optimální kvality začátkem října. Enologické vlastnosti: Výběr technologie pro zpracování této odrůdy se odvíjí od dosažené cukernatosti. Optimální je dosažení pozdního sběru. Dalším nezbytným faktorem je jablečno-mléčná fermentaci. Víno má výraznou, tmavočervenou barvu, při lahvové zralosti se objevují zajímavé čokoladové tóny. (Kraus, 2012) 25

4 Experimentální část Materiál a metodika 4.1 Použitý materiál V této diplomové práci byly použity následující odrůdy Monarch Cabernet Jura, Regent, Nativa, Roesler, Cerason, MI-5-76, MI-5-26, MI-5-70 a jako kontrolní odrůdy byly použity Frankovka, Nitra. Tabulka č.1 uvádí seznam použitých odrůd. Odrůda Cabernet Jura Cerason Druh Intespecifická Interspecifická Frankovka Vitis vinifera L. Monarch MI-5-26 MI-5-70 MI-5-76 Nativa Intespecifická Intespecifická Intespecifická Intespecifická Intespecifická Nitra Vitis vinifera L. Regent Roesler Intespecifická Intespecifická Tab.1: Přehled použitých odrůd 26

U těchto odrůd byly měřeny základní analytické parametry, stanovení celkových fenolů, antiradikálové aktivity, stanovení jednotlivých kyselin a obsah glukózy a fruktózy pomocí HPLC metody. Dále pak byl zaznamenán výnos na keř, počet letorostů a počet hroznů na keři. Předsběrová analýza byla provedena ve třech opakováních a to 13.9.2016, 21.9.2016, 27.9.2016. Sběr hroznů proběhl 27.10.2016. 4.2 Charakteristika vinice Hrozny použité v experimentu této diplomové práce pocházejí z vinice na Mendeleu z areálu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Vinice spadá do Mikulovské vinařské podoblasti. Pozemek je mírně svažitý a orientovaný na jihozápad. Půdní druh je hlinitopísčitý a nachází se v něm 20 % jílových částic. Hloubka humusového horizontu se pohybuje od 0,4 0,6 mm. 4.3 Metody stanovení parametrů Ihned po odebrání bobulí z vinice byly zpracovány. Jednotlivé vzorky každé odrůdy se v sáčcích ručně rozdrtili, kvůli uvolnění šťáv. Poté byla tekutina přecezena a takto připravený mošt byl analyzován. 4.3.1 Stanovení cukernatosti Obsah cukru v moštu byl stanovený na základě měření indexu lomu světla digitálním refraktometrem jako rozpustná sušina v moštu vyjádřená v hmotnostních procentech sacharózy. Výsledky byly v Brix, které se musely následně přepočítat na NM. Přepočet dle vztahu: Cukernatost ( NM) = Brix. 1,1577 4,26 4.3.2 Stanovení ph Hodnota ph vyjadřuje záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů v roztocích. Během zrání hroznů se v bobulích mění hodnota ph v rozpětí 2,8-3,8 a to vlivem odrůdy, ročníku a stavu počasí. Děje se tak v důsledku akumulace cukrů a 27

snižování titrovatelných kyselin. Hodnotu ph výrazně ovlivňuje poměr mezi obsahem kyseliny vinné a kyseliny jablečné. U sledovaných vzorků byla tato hodnota stanovena na základě měření potenciálu skleněné elektrody, která závisí od aktivity vodíkových kationtů, vzhledem k referenční kalomelové elektrodě vhodným ph-metrem, ten je kalibrovaný tlumivými roztoky o známém ph. 4.3.3 Stanovení veškerých titrovatelných kyselin Kyseliny v hroznech vznikají asimilací listů z oxidu uhličitého a vody. Jejich celkový obsah je závislý na dané odrůdě, viniční trati, vyzrálosti hroznů a v neposlední řadě i ročníku. V průběhu vyzrávání vzniká nejprve kyselina jablečná, následně kyselina vinná. Tyto dvě představují většinové množství celkových kyselin. V menších koncentracích se objevuje kyselina citronová, glukonová, jantarová a jiné. 4.3.4 Stanovení asimilovatelného dusíku Obsah asimilovatelného dusíku v bobulích je klíčovým faktorem určujícím kvalitu vína. Skládá se z amonných iontů a volných aminokyselin. Jeho minimální hodnota k dosažení úspěšného kvašení moštu činí 150 mg l-¹. Primární aminokyseliny v moštu představují zdroj dusíku pro kvasinky a mléčné bakterie, rovněž často podporují tvorbu aromatických látek. Tyto asimilovatelné volné aminokyseliny tvoří v okamžiku sklizně 51-92 % celkového asimilovatelného dusíku v bobulích. Obsah asimilovatelného dusíku byl vypočten podle následující rovnice: x= a f 140 x množství asimilovatelného dusíku mg.l-1 a ml spotřebovaného 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH f faktor 0,1 mol.l-1 roztoku NaOH Úprava vzorku Mošt byl před stanovením jednotlivých parametrů odstředěn (3000 x g; 6 min) a pro spektrofotometrická stanovení jednotlivých parametrů použit neředěný. 28

Jednotlivá spektrofotometrická stanovení byla provedena na automatickém biochemickém analyzátoru MIURA ONE (I.S.E. S.r.l.; Guidonia (RM) Itálie). Každá z metod byla uzpůsobena použitému analyzátoru, kdy inkubace probíhala při 37 C a inkubační doby bylo třeba přizpůsobit pracovním cyklům přístroje. 4.3.5 Stanovení antiradikálové aktivity Metoda stanovení antiradikálové aktivity je založena na deaktivaci komerčně dostupného 2,2-difenyl-β-pikrylhydrazylového radikálu (DPPH), který se projevuje úbytkem absorbance při 520 nm. K 268 μl roztoku DPPH v methanolu (300 μm) bylo přidáno 12 μl vzorku, absorbance při 520 nm byla změřena po 360 sekundách a odečtena od absorbance měřené v čase 0. Antiradikálová aktivita byla stanovena na základě kalibrační křivky, za použití Troloxu jako standardu (0,1-3 mm). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mol.l-1 ekvivalentů Troloxu. 4.3.6 Stanovení celkových flavanolů Koncentrace celkových flavanolů byla stanovena pomocí metody založené na reakci s p-dimethylaminocinnamaldehydem (DMACA). Při této metodě, na rozdíl od často používané reakce s vanilinem, nedochází k interferenci s anthokyaniny. Navíc poskytuje vyšší citlivost a selektivnost. K 240 μl činidla (0,1 % DMACA a 300 mm HCl v MeOH) bylo přidáno 10 μl vzorku, doba reakce byla 600 sekund. Poté byla změřena absorbance při 620 nm. Koncentrace celkových flavanolů byla stanovena na základě kalibrační křivky za použití epikatechinu jako standardu (10-200 mg.l-1). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg.l-1 ekvivalentů katechinu. 4.4 Použité statistické metody Ke zpracování výsledků byly použity programy Excel 2013 (MS OFFICE 2013) a STATISTICA 12 (StatSoft CR s.r.o), pomocí které byly provedeny statistické analýzy. 29

5 Výsledky Ve všech odebraných vzorcích byly v moštu z ručně drcených bobulí stanoveny základní analytické parametry cukernatost, hodnota ph, obsah titrovatelných kyselin a asimilovatelného dusíku. Tyto hodnoty uvádí tabulka 2. Odrůda Datum sběru Cukernat ost NM Titr.kyseliny (g/l) Regent 13.9.2016 18,3 11,69 3,14 90 21.9.2016 16,1 16,83 3,1 184 27.9. 2016 21 11,47 3,61 162 27.10.2016 22,8 8,62 3,26 251 Nativa 13.9.2016 16,8 6,82 3,04 48 21.9.2016 15,8 14,62 2,91 216 27.9. 2016 14,6 10,95 3,29 217 27.10.2016 16,8 8,08 3,03 143 Monarch 13.9.2016 17,5 10,35 3,18 131 21.9.2016 15,4 15,01 3,04 317 27.9. 2016 14,1 16,71 3,42 219 27.10.2016 14,4 10,29 2,79 90 Roesler 13.9.2016 16,5 9,01 3,05 59 21.9.2016 19,4 15,01 3,35 190 27.9. 2016 16,5 12,62 3,33 189 27.10.2016 20,3 11,58 3,16 207,6 Cabernet Jura 30 ph 13.9.2016 20,3 12,75 3,05 296 21.9.2016 20,6 14,01 3,17 157 27.9. 2016 16,8 12,65 3,06 196 27.10.2016 x x x x Cerason 13.9.2016 17,7 16 3,06 44 21.9.2016 17,9 11 3,09 92 27.9. 2016 15 16,32 3,31 144 27.10.2016 21,6 9,96 3,01 213,3 Nitra 13.9.2016 20,2 9,85 2,87 140 21.9.2016 19 12,01 3,03 111 27.9. 2016 18,4 5,56 3,26 106 27.10.2016 21,4 5,45 3,2 193,1 Frankovka 13.9.2016 18,2 7,76 3,33 113 21.9.2016 19,5 14,33 3,12 200 27.9. 2016 18 11,69 3,3 200 27.10.2016 21,6 7,84 3,08 213 Mi-5-26 13.9.2016 17,4 14,33 3,3 115 21.9.2016 19,4 13,96 3,19 238 27.9. 2016 19,1 12,07 3,53 200 27.10.2016 20,7 6,21 3,34 195,3 Mi-5-70 13.9.2016 18,4 18,71 2,98 125 Asimilovatel -ný dusík (mg/l)

Cukernatost NM 21.9.2016 18,8 12,21 3,05 159 27.9. 2016 18,8 11,92 3,34 184 27.10.2016 21,7 10,54 3,34 202 Mi-5-76 13.9.2016 18,8 14,71 3,22 124 21.9.2016 17,9 8,74 3,02 181 27.9. 2016 14,8 15,79 3,11 114 27.10.2016 18,3 9,98 2,93 177,5 Tab. 2: Základní analytické parametry moštu z odebíraných hroznů (x Cabernet Jura 27.10. 2016 nebyl hodnocen, byl kontaminován plísní). V následujících grafech jsou vyhodnoceny kvalitativní hodnoty jednotlivých odrůd při sběru. 25,00 Cukernatost 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Graf 1. Cukernatost jednotlivých odrůd při sběru Nejvyšší hodnota cukernatosti byla naměřena u odrůdy Regent a to 23 NM. Naopak nejnižší byla u odrůdy Monarch 14,6 NM. 31

ph titrovatelné kyseliny g ¹ Titrovatelné kyseliny 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Graf 2. Titrovatelné kyseliny jednotlivých odrůd při sběru Odrůda Nitra je prokazatelně odlišná v obsahu titrovatelných kyselin. Dále pak odrůda Mi-5-26, která má hodnotu 6,5 g ¹. 3,40 3,30 3,20 3,10 3,00 2,90 2,80 2,70 2,60 2,50 ph Graf 3. Hodnoty ph jednotlivých odrůd při sběru 32

YAN mg l ¹ Nejvíce odlišná hodnota ph je u odrůdy Monarch a to s hodnotou 2,79 (Graf 3.). Nejvyšší ph je u odrůdy Mi-5-70 a Mi-5-26. Hodnoty ph se v průběhu zrání mění v rozsahu 2,7 až 3,8 v závislosti na ročníku a průběhu počasí. 350,00 300,00 250,00 Asimilovatelný dusík 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 Graf 4. Hodnoty asimilovatelného dusíku jednotlivých odrůd při sběru Obsah asimilovatelného dusíku (YAN) v moštu představuje vhodný průběh ke startu fermentace. Pokud je hodnota velmi nízká, je vhodné použít výživu pro kvasinky. Ideální hodnota je 140 mg l-1. Pod tuto hodnotu se dostaly odrůdy Mi-5-70, Mi-5-26 a Monarch. Nejvyšší obsah asimilovatelného dusíku obsahovala odrůda Roesler 309,13 mg l-1. 33

kysleina vinná g l ¹ Kyselina jablečná g l ¹ Kyselina jablečná 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Graf 5. Hodnoty kyseliny jablečné jednotlivých odrůd při sběru Obsah kyseliny jablečné klesá podobu dozrávání hroznů různou intenzitou. Hodnota nezávisí jen na počasí a stanovišti, ale i množství agrotechnických zásahů ve vinici. Nejnižší hodnota kyseliny jablečné byla 2,53 g.l-1 u odrůdy Regent. Naopak nejvyšší obsah této kyseliny byl zaznamenán u odrůdy Mi-5-76 a to s hodnotou 8,92 g.l-1. průměrná hodnota obsahu kyseliny jablečné v hroznech je 3-4 g.l-1. 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Kyselina vinná Graf 6. Hodnoty kyseliny vinné v jednotlivých odrůdách při sběru 34

K vhodným organoleptickým vlastnostem vína, lepšímu složení a stabilitě přispívá kyselina vinná. Po zaměkán íbobulí je důležitá teplota a klimatické podmínky. Vůbec nejdůležitější je kyselina vinná. Njevyšší hodnota byla naměřena u odrůd Mi-5-76 a Cerason. Naopak nejnižší obsah kyseliny vinné byl zaznamenán v odrůdě Regent. odrůda Celkové flavanoly (mg.l-1 katechiny) Antiradikálová aktivita (mg.l-1 kyselina gallová) Frankovka 438,1 657,9 Nitra 373 1020,4 Mi-5-26 322,1 546,3 MI-5-70 871,2 1032,4 MI 5-76 497,6 1046,2 MI-5-100 738,2 1601,1 Roesler 322,1 572,1 Monarch 426,8 871 Regent 596,6 1065,1 Nativa 565,5 1130,4 Tab 3. Obsah celkových flavanolů a antiradikálové aktivity jednotlivých odrůd při sběru 35

kyselina gallová mg l ¹ katechiny mg l-¹ Celkové flavanoly 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Graf 7. Obsah celkových flavanolů v jednotlivých odrůdách při sběru Výrazně nejvyšší obsah celkových flavanolů vyjádřený pomocí obsahu katechinů měla odrůda Mi-5-70 s hodnotou 871,2 mg.l-1. 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Antiradikálová aktivita Graf 8. Antiradikálová aktivita jednotlivých odrůd při sběru. Antiradikálová aktivita byla stanovena pomocí kyseliny gallové. Která se nachází přímo v pevných částech bobule, a zabezpečuje ochranu proti nepříznivým vlivům. Nejvyšší antiradikálová aktivita byla v odrůdě Mi-5-100, tedy Cerason s hodnotou 1601,1 mg l-1 kyseliny gallové. 36

mg/l Obsah Odrůda antokyanů Frankovka 641,4 Nitra 1435,4 MI-5-26 872,4 MI-5-70 1179,7 MI 5-76 1959,3 MI-5-100 2457,4 Roesler 244,3 Monarch 920,8 Regent 1981 Nativa 1610,7 Tab 4. Stanovení antokyanů 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Obsah antokyanových barviv Graf 9. Stanovení obsahu antokyanových barviv v jednotlivých odrůdách při sběru 37

Nejvyšší obsah antokyanových barviv měla odrůda Mi-5-100. Dále pak v odrůdě Mi-5-76. Nejnižší obsah byl v odrůdě Roesler. Většinu barviv v mladých červených vínech přinášejí příznivé účinky na zdraví, které souvisejí s jejich konzumací, a jsou tak považovány za jednu z nejdůležitějších skupin fenolických metabolitů v červených vínech. Byla vyvinuta řada nových enologických postupů, které pomohly vysvětlit jejich barevné zastoupení při výrobě červeného vína a jeho stárnutí. Tato studie uvádí důraz na výskyt, původ a účinky antokyanů. (Fei He, 2012) 38

Hmotnost 100 bobulí NM ph Kyseliny titračně YAN HPLCkyseliny Glu+Fru Vinná Jablečná MI-5-70 176,88 21,7 3,34 10,54 26 14,60 202,0 8,09 5,67 MI-5-70 218,99 21,6 3,35 10,31 48 14,22 183,2 8,33 5,13 MI-5-70 234,87 21,8 3,33 10,39 68 14,71 196,6 8,06 5,78 průměr 210,25 A 21,70 A 3,34 A 10,41 A 47,52 14,51 193,93 B 8,16 A 5,53 A sm.odch. 24,47 0,08 0,01 0,09 16,97 0,21 7,90 0,12 0,28 MI-5-26 125,87 20,7 3,34 6,21 134 13,08 195,3 7,76 4,60 MI-5-26 129.45 20,4 3,31 6,69 140 12,87 184,6 8,02 4,19 MI-5-26 129,06 20,1 3,35 6,59 144 12,46 183,5 7,74 4,08 průměr 127,47 C 20,40 B 3,33 A 6,50 C 139,34 12,80 187,80 B 7,84 A 4,29 A sm.odch. 1,60 0,24 0,02 0,20 3,97 0,26 5,32 0,13 0,22 Frankovka 180,09 21,6 3,08 7,84 213 11,31 165,3 7,68 3,18 Frankovka 159,77 21,2 3,06 7,75 216 11,83 175,4 7,90 3,41 Frankovka 164,87 21,3 3,1 8,02 212 11,78 172,8 7,91 3,36 průměr 168,24 B 21,37 A 3,08 B 7,87 C 213,63 11,64 171,17 B 7,83 A 3,32 B sm.odch. 8,63 0,17 0,02 0,11 1,73 0,23 4,28 0,11 0,10 MI-5-76 128,76 18,3 2,93 9,98 201 15,21 177,5 8,94 5,39 MI-5-76 129.65 18,7 2,95 9,94 212 15,12 177,5 8,93 5,35 39

MI-5-76 134,77 18,3 2,94 9,72 213 15,10 175,5 8,89 5,38 průměr 131,77 C 18,43 C 2,94 C 9,88 B 208,55 15,14 176,83 B 8,92 A 5,37 A sm odch 3,01 0,19 0,01 0,11 5,58 0,05 0,94 0,02 0,02 MI-5-100 188,76 21,6 2,84 9,96 18 13,04 213,3 9,01 3,44 MI-5-100 176,88 21,3 2,82 9,73 21 13,05 213,7 9,01 3,45 MI-5-100 173,21 21,6 2,86 10,14 25 12,48 202,7 8,59 3,32 průměr 179,62 B 21,50 A 2,84 C 9,94 B 21,22 12,86 209,90 A 8,87 A 3,40 B sm odch. 6,64 0,14 0,02 0,17 2,84 0,27 5,09 0,20 0,06 Nitra 157,84 21,4 3,2 5,45 191 9,87 193,1 6,08 3,23 Nitra 187,34 21,2 3,19 5,49 184 10,29 217,9 6,02 3,62 Nitra 176,32 21,7 3,21 5,41 172 10,00 211,8 5,85 3,56 průměr 173,83 B 21,43 A 3,20 A 5,45 C 182,25 10,05 207,60 A 5,98 B 3,47 B sm.odch. 12,17 0,21 0,01 0,03 8,02 0,18 10,55 0,10 0,17 Monarch 176,65 14,4 2,79 10,29 90 14,14 159,4 8,33 4,60 Monarch 171,98 14,8 2,81 10,05 93 13,88 142,8 8,22 4,35 Monarch 170,32 14,6 2,78 10,15 100 13,83 150,1 8,36 4,38 průměr 172,98 B 14,60 D 2,79 C 10,16 A 94,12 13,95 150,77 C 8,31 A 4,44 B sm.odch. 2,68 0,16 0,01 0,10 4,07 0,14 6,79 0,06 0,11 Nativa 176,87 16,8 3,05 8,08 143 12,19 147,2 8,60 3,06 40

Nativa 170,43 16,6 3 7,87 145 12,48 160,9 8,57 3,33 Nativa 172,32 17 3,08 8,12 151 12,38 149,5 8,76 3,09 průměr 173,21 B 16,80 D 3,04 B 8,02 B 146,26 12,35 152,53 C 8,64 A 3,16 B sm.odch. 2,70 0,16 0,03 0,11 3,45 0,12 5,99 0,09 0,12 Regent 174,87 22,8 3,26 8,62 251 8,39 224,9 5,47 2,48 Regent 179,04 22,9 3,23 8,76 241 8,18 228,9 5,22 2,52 Regent 189,54 23,3 3,25 8,56 255 8,64 235,9 5,62 2,59 průměr 181,15 B 23,00 A 3,25 A 8,65 B 248,69 8,40 229,90 A 5,43 B 2,53 C sm.odch. 6,17 0,22 0,01 0,08 5,80 0,19 4,55 0,17 0,04 Roesler 236,43 20,3 3,02 11,58 321 13,65 207,6 7,51 5,26 Roesler 196,54 20,1 3 11,40 298 13,94 212,6 7,68 5,36 Roesler 198,53 20,5 2,98 11,57 309 13,00 185,9 7,47 4,75 průměr 210,50 A 20,30 A 3,00 B 11,52 A 309,13 13,53 202,03 A 7,55 A 5,12 A sm.odch. 18,35 0,16 0,02 0,08 9,61 0,39 11,59 0,09 0,27 * * * * * * * * Tab. 5 Mnohonásobné porovnání kvalitativní parametrů jednotlivých odrůd při sběru 41

Předchozí tabulka se statistickým vyhodnocením ukazuje nejbližší vztah mezi jednotlivými odrůdami., že největší shoda v hmotnosti bobulí byla u odrůd Mi-5-70 a Roesler. Stanovení cukernatosti stanovilo nejlepší výběr u odrůd Mi-5-70, Frankovka, Mi-5-100, Nitra, Regent, Roesler. Shoda u ph byla zaznamenána u odrůd Mi-5-70, Mi- 5-26, Nitra a Regent. Titrovatelné kyseliny jsou shodné u odrůd Mi-5-70, Roesler, Monarch. Celkově lze říci, že hodnoty jsou u každé z odrůd rozdílné a nápaditě se liší. průměr hmotnosti jednoho Odrůda hroznu (g) Mi -5-70 216,32 Regent 128,46 Monarch 248,58 Mi-5-26 152,25 Mi-5-76 219,34 Cerason 162,88 Roesler 327,43 Nativa 248,58 Frankovka 222,75 Nitra 189,41 Tab. 6 Průměrná hmotnost jednoho hroznu na jednotlivých keřích odrůd 42

hmotnost (g) průměr hmotnosti jednoho hroznu 350 300 250 200 150 100 50 0 Graf 10. Průměrná hmotnost jednoho hroznu na jednotlivých keřích odrůd Odrůda Roesler disponuje s největší hmotností jednoho hroznu na keři. Nejnižší hmotností označujeme odrůdu Regent 128,46 gramů. průměrná hmotnost všech hroznů na keři Odrůda (kg) Mi - 5-70 2,07 Regent 1,98 Monarch 0,92 Mi-5-26 2,1 Mi-5-76 2,07 Cerason 3,21 Roesler 2,3 Nativa 5,3 Frankovka 2,92 Nitra 1,46 Tab.7 Průměrná hmotnost všech hroznů na keři 43

hmotnost (kg) průměrná hmotnost všech hroznů na keři 6 5 4 3 2 1 0 Graf 11. Průměrná hmotnost všech hroznů na keři Viditelně nejnižší hmotnost hroznů na keři měla odrůda Monarch. Téměř ve stejné hmotnosti se pohybovaly odrůdy Mi-5-70, Regent, Roesler, Mi-5-26, Mi-5-76. Nejvyšší hmotnost měla výrazně odrůda Nativa, celková hmotnost hroznů na keři této odrůdy byla 5,3 kg. Odrůda průměrná hmotnost bobulí Mi -5-70 2,03 Regent 2,33 Monarch 2,46 Mi-5-26 3,05 Mi-5-76 2,48 Cerason 2,03 Roesler 2,55 Nativa 3,08 Frankovka 3 Nitra 3,06 Tab.8 Průměrná hmotnost bobulí u jednotlivých odrůd 44

hmotnost (g) průměrná hmotnost bobulí 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Graf 12. Průměrná hmotnost bobulí u jednotlivých odrůd Nejvýraznější nízkou hmotnost bobulí měla odrůda Cerason a Mi-5-70 se stejnou hmotnosti bobule 2,03 g. 45

6 Diskuse a závěr Cílem experimentu bylo porovnání kvalitativních a kvantitativních znaků PIWI odrůd pro výrobu červených vín. Mezi základní ukazatele kvalitativních znaků, které vyhodnotí kritéria patří cukernatost, hodnota ph, obsah titrovatelných kyselin a hodnota asimilovatelného dusíku. Dále pak obsah kyseliny vinné a jablečné, pouzení hodnot obsahu celkových flavanolů, antiradikálové aktivity a obsahu antokyanových barviv. U kvantitativních znaků byly hlavním kritériem průměrná hmotnost jednoho hroznu na keři, průměrná hmotnost bobule, a celková výnosnost na keř. Tato diplomová práce měla jako kontrolní odrůdy Frankovku a Nitru. Celkový počet PIWI odrůd byl 9, čímž ve finálním sběru o jedna odrůda chybí, protože byla napadena plísní a kontaminace byla tak vysoká, že hrozny byly již na keři znehodnoceny. S použitím dostupné literatury uvedené v seznamu použité literatury byla literární část práce věnována popisu tří nejhlavněji postihujících houbových patogenů při pěstování révy vinné, popis rezistence, popisu jednotlivých odrůd, jak od původu odrůdy, přes ampelografickou skladbu, pěstitelské podmínky a enologické vlastnosti. Statisticky významné měření bylo v kvalitativních hodnotách jednotlivých odrůd. Bylo zjištěno vyhodnocením, že nejbližší vztah mezi jednotlivými odrůdami., je viděn jako největší shodou v hmotnosti bobulí u odrůd Mi-5-70 a Roesler. Stanovení cukernatosti stanovilo nejlepší výběr u odrůd Mi-5-70, Frankovka, Mi-5-100, Nitra, Regent, Roesler. Shoda u ph byla zaznamenána u odrůd Mi-5-70, Mi-5-26, Nitra a Regent. Titrovatelné kyseliny jsou shodné u odrůd Mi-5-70, Roesler, Monarch. Odrůda Roesler disponuje s největší hmotností jednoho hroznu na keři. Nejnižší hmotností označujeme odrůdu Regent 128,46 gramů. Pokud jde o obsah antokyanových barviv, myslím si, že obzvlášť u modrých odrůd stojí stanovení těchto hodnot na velmi významné příčce. Jednak při konzumaci červených vín s vyšším obsahem antokyanů, získáme zdraví prospěšné látky. Bylo zkoumáno i několik studií o antioxidační kapacitě, fenolickém složení a senzorické hodnocení vybraných červených vín a studie ukázala, že hodnocené vzorky si byly velmi podobné. Bylo, zjištěno, že srovnávané metody byly významně a pozitivně kolerovány s jejich výsledky. (Baroň, 1012) 46

Ve studií Srovnání antokyaninů přítomných v hroznech révy vinné byly pozorovány odrůdy Merlan a Nativa. Pokud jde o tyto interspecifické odrůdy nevyskytly se v nich žádné významné diglukosidy, má to za důvod interdisciplinární hybridizace amerických druhů s evropskou révou vinnou. Ale po zpětném křížení s evropskými odrůdami může být tento rys zcela nepřítomen. (Balík, 2013) Výrazně nejvyšší obsah celkových flavanolů vyjádřený pomocí obsahu katechinů měla odrůda Mi-5-70 s hodnotou 871,2 mg. l-1. Viditelně nejnižší hmotnost hroznů na keři měla odrůda Monarch. Téměř ve stejné hmotnosti se pohybovaly odrůdy Mi-5-70, Regent, Roesler, Mi-5-26, Mi-5-76. Nejvyšší hmotnost měla výrazně odrůda Nativa, celková hmotnost hroznů na keři této odrůdy byla 5,3 kg. Nejvýraznější nízkou hmotnost bobulí měla odrůda Cerason a Mi-5-70 se stejnou hmotnosti bobule 2,03 g. Rok 2016 byl hodnocený jako kvalitní ročník, avšak hodnota cukrů v bobulích byla vyšší a kyselina v poměru k nim nižší. Výnosnost byla optimální. Doporučení vhodných odrůd pro pěstování v České republice je obtížné vyhodnotit, avšak dle mého názoru a uvážení v souvislosti s nastudovanou literaturou, je vhodná například odrůda Cerason, protože není nějak zvlášť náročná na stanoviště. V našich lokalitách určitě není vhodná odrůda Cabernet Jura, protože se nemohla vyhodnotit z důvodu kontaminace plísní šedé. Avšak vše závisí na klimatických podmínkách a průběhu aktuálního ročníku. 47