Rozpočtová politika ve zdravotnictví 3.11.2015

Rozpočtová politika ve zdravotnictví 3.11.2015

Zdravotní systémy I.dle převažujícího způsobu financování a) přímé financování b) nepřímé financování

Finanční propojení 1. pacient zprostředkovatel (plátce) daně povinné, neúčelové (např. VB součást daňové kvóty - jednoduché) zdravotní pojištění není funkcí stavu pojištěné osoby, obvykle povinné, jednotné, různý vyměřovací základ, účast zaměstnance, zaměstnavatele, státu. 2. zprostředkovatel (plátce) zdravotnické zařízení určité rozdíly dle typu zařízení lůžková zařízení a ambulantní zařízení

Finanční propojení mezi zprostředkovatelem a poskytovatelem Platba za ošetřovací den fixní paušální částka, charakteristika: prodlužování doby pacienta v nemocnicích, poskytování méně nákladných služeb Platba za výkon platba za každou jednotlivou službu, problém:růst výkonů!!!, někdy i výkonů, které mohou škodit (opakované vyšetření rentgenem..) Platba za případ platba za určitý objem výkonů, spojených do případu paušální platba platba DRG - diagnosis related groups - diagnosticky příbuzné skupiny (poprvé v 70. letech v USA financování nemocniční péče zdravotní péče - Medicare a Medicaid) Kontrakty finanční prostředky na základě smluv mezi poskytovateli a správcem zdravotního fondu, růst konkurence mezi poskytovateli, snaha nakoupit co nejlevněji, předplacená péče

Rozpočty - prostředky na základě kalkulace za určitou jednotku (pacient, den, počet lůžek ) tvorba rozpočtu: na základě analýzy časových řad - rozpočet historický na základě vybraných kritérií (např. demografické podmínky, ukazatele zdravotního stavu, rozsah lůžkového fondu ) rozpočet - vázán na objem poskytované péče, minimální a maximální objem služeb účelově vázaný - sestavení rozpočtu v položkovém třídění, přesuny jsou zakázány nebo povoleny omezeně globální rozpočet - přidělení celkové částky - vedení rozhoduje o rozdělení výraz decentralizace rozhodovacích pravomocí na nemocnici

II.dle účasti státu centralizované zdraví státem dodávaná služba výhoda: zlepšení zdravotního stavu nevýhoda: administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, zdrav.zařízení, přiřazovací systém, státní vlastnictví koordinovaně pluralitní zdraví státem garantovaná služba charakteristiky: možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck), systém národní zdravotní služby (Beveridge) pluralitní zdraví předmětem prodeje a koupě charakteristiky: nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince.(usa)

Hodnocení fungování zdravotnických systémů WHO responzivnost (vstřícnost) 25% zachování důvěrných osobních informací ve zdravotnictví právo na rozhodování o vlastním zdraví bezodkladná pomoc ve stavech ohrožení života, přiměřená čekací doba u neakutních stavů svobodná volba při výběru ZZ důstojnost (chování ke starším osobám, mentálně postiženým, nemocní AIDS apod.) atd.

Hodnocení fungování zdravotnických systémů systémů zlepšení zdraví (např. DALYs - Disability-Adjusted Life Years Lost o kolik let se zkrátí život jedince v případě úmrtí na určitou diagnózu v určitém věku,.) index fair financing (férového financování) 25% IFF = (VZj + VZs + VZz + VZzp) / DPj VZj VZS VZz = výdaje na zdravotnické služby hrazené jedincem = výdaje na zdravotnické služby hrazené státem = výdaje hrazené zaměstnavatelem VZzp = výdaje hrazené ZP DPj = disponibilní příjmy rodiny ( jedince) férové - podíl zdravotních výdajů k celkovým výdajům je u všech sledovaných rodin (jedinců) identický

Zdravotnictví v ČR Principy solidarita (sazba 13,5% z vyměřovacího základu) vícezdrojové financování - veřejné zdravotní pojištění, přímé platby, státní a územní rozpočty svobodná volby lékaře a zdravotnického zařízení svobodná volby zdravotní pojišťovny (8 pojišťoven) stejná dostupnost a kvalita poskytovaných služeb

Střední délka života při narození

Střední délka života Naděje dožití při narození (střední délka života)

Počet léčených diabetiků

r.2012

Vývoj výdajů na zdravotnictví (v % HDP)

Struktura výdajů na zdravotnictví

Celkové výdaje na zdravotnictví

Způsob financování zdravotnictví a) povinné zdravotní pojištění - Zákon o všeobecném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., jednotná sazba 13,5% z vyměřovacího základu konstrukce pojistného 4,5% zaměstnanec státní pojištěnci - 9% zaměstnavatel b) přímé platby: za léky, stomatologické ošetření, rehabilitace, lázně, poplatky (od 1.1.2008)

Státní pojištěnci

Vyměřovací základ státních pojištěnců od 1.7.2014-6 259 Kč, pojistné - 845 Kč

Způsoby úhrady ZZ r. 1992 výkonová platba - seznam zdravotních výkonů, jednotlivé výkony - body - cena bodu r. 1997 - nové úhradové mechanismy ambulantní lékaři - kombinovaná kapitačně výkonová platba (regulace - sledování frekvence výkonů, limitní časové omezení, počet pacientů ), speciální ceník pro zubaře nemocniční péče - aplikace rozpočtů (historické rozpočty minimálně 70% objemu péče, jinak krácení) - paušály snaha: od r. 2008 aplikace DRG

Přerozdělování pojistného r. 1993 : 50% pojistného dle přepočteného počtu pojištěnců - státní pojištěnci do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 2 podíly ) - 1994 až 2004 úpravy mechanismu přerozdělování 60% přerozdělováno - státní pojištěnci - starší 60 let 3 podíly - Nový způsob přerozdělení: - dle nákladovosti pojištěnců dle věku a pohlaví (nákladové indexy 36) + kompenzace rizika (fond sdílení rizika na nákladnou péči) - od 1.1.2005-100% přerozdělování od 1. 4. 2006

Nákladové indexy 2015

Průměrné výdaje ZP na pojištěnce

Struktura nákladů ZP

Struktura nákladů nemocnic

Strukturu výnosů nemocnic 2013

Průměrné výdaje na hospitalizaci

Hospitalizace v ČR

Průměrná ošetřovací doba

Dobrovolný úkol Možnost snížení počtu lůžek v českých lůžkových zařízeních. Nutno doplnit použitý postup, všechny použité zdroje. data na http://www.uzis.cz/cz/dps/index.html populační prognóza http://www.mpsv.cz/cs/8838

Léková politika snaha vlády poskytovat občanům účinné a bezpečné léky, které odpovídají jak současnému stavu vědy, tak ekonomickým podmínkám daného státu soubor opatření, která směřují k zajištění dostupnosti a efektivity farmakoterapie cíle: ekonomický - zájem státu na udržení cenové relace léčiv regulace cen zdravotnický státní garance kvality, účinnosti, bezpečnosti dozor nad výrobou, distribucí, registrace účelná farmakoterapie sociální - zaručení přístupu ke zdravotní péči pro každého občana dostupnost léků léky - zvláštní zboží - z důvodu práva na ochranu zdraví

Regulace výdajů na léky 60.léta dostatek zdrojů, nízké doplatky 70.léta nové technologie, nedostatek zdrojů - rozevírání nůžek možnosti technické versus ekonomické možnosti 80.léta nutnost regulace (důvod: pokles růstu HDP, nové technologie, stárnutí populace) 9O.léta - opatření v oblasti regulace výdajů na léky EU - organizace a financování - na rozhodnutí vlád direktiva o transparentnosti v oblasti léčiv

a) lékař pozitivní či negativní listy omezování preskripce Regulace na poptávkové straně standardní farmakoterapeutické postupy (guide-lines) nejsou závazné - pouze doporučující monitorování preskripce zjišťování nákladů u lékařů rozbory preskripce (Drug Usage Review DUR) nástroj pro ekonomické analýzy rozpočty na léky (Prescription Budgets) finanční limit, vázán na pacienta, období, problém: odmítnutí nákladnější léčby, přeposílání pacientů

Regulace na poptávkové straně b) lékárny motivace k výdeji generického léčiva (generická substituce), účinné distribuční přirážky-marže pokud stanovena jednotně motivace k prodeji drahých léků degresivně - procento přirážky nižší u drahých léků (v ČR) c) pacienta stanovení poplatku u lékaře zveřejňování informací o léku (např. o ceně) rozšiřování trhu s OTC (Over the Counter) bez lékařského předpisu stanovení doplatku za léky fixní poplatek za balení nebo recept minimální poplatek (např. ČSSR poplatek 1Kčs za předpis ), max.výše poplatku procentuální úhrada pacient hradí určité % z ceny platba pouze do určité výše

Regulace na nabídkové straně cena léku: práce, výzkum, cena surovin, reklama, přiměřený zisk (30%) + distribuční přirážka+ DPH metody cenové regulace vyjednávání o ceně nového přípravku výrobci (dovozci) se zástupci státu srovnání s cenou v obdobné zemi,vyhodnocení ek. přínosu farmakoekonomika (nákladově výstupové metody) revize výše cen zmrazení cen Španělsko 1999 jednorázové snížení maximálních cen o 6 % Itálie 1995 snížení cen o 2,5 % u hrazených výrobků Velká Británie 1993 jednorázové snížení cen o 2,5 %, zmrazení cen na 3 roky Německo jednorázové snížení cen v roce 1993, r. 2004 vyjmutí většiny volně prodejných léků ze seznamu léčiv hrazených ze ZP Maďarsko 2004 snížení cen u 10.000 přípravků o 15%

Regulace na nabídkové straně systém referenčních cen RPS (sdružování přípravků do skupin jedna cena), platby - do stanovené výše, při překročení finanční spoluúčast ovlivňuje ceny poprvé v Holandsku RPS v SRN r. 1989, aktualizován v letech 1991, 1992 a 2004,2008 (60 % všech léků na trhu) argumenty pro pevné ceny: je známá výše doplatku lékárny si nekonkurují cenou, ale kvalitou služeb menší lékárny nejsou znevýhodněny oproti velkým (množstevní slevy)

Regulace na nabídkové straně porovnávání s cenami v jiných zemích země srovnávací země pravidlo kalkulace Řecko tři země EU s nejnižšími nejnižší cena cenami Itálie Francie, Německo, Španělsko, průměr cen v těchto zemích Velká Británie Nizozemí Belgie, Francie, Německo, průměr cen v těchto zemích Velká Británie Portugalsko Francie, Itálie, Španělsko nejnižší cena ČR(od r.2008) Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko průměr cen (požadavek: - stejný lék musí být minimálně ve třech z uvedených zemí)

Situace v ČR r.1962 zavedení poplatku (fiskální a kontrolní funkce) počátek 90.let růst cen, liberalizace vstupu, preskripce bez omezení, likvidace farmaceutického průmyslu 1992 Seznamy léků - omezení preskripce nákladných léčiv na specialisty, omezení vysoce nákladných léčiv na předchozí souhlas revizního lékaře 1995 zavedení systému referenčních úhrad, léčivé přípravky obsahující stejnou účinnou látku jsou hrazeny stejnou finanční částkou 1997 omezení preksripce určitých léčiv na diagnózu jako prevence jejich neúčelného užití v jiných případech 1998 stanovení finančních limitů na preskripci pro jednotlivé lékaře 1999 pokutování zdravotnických zařízení za překročení výše uvedených limitů prosinec 2005 - snížení maximální obchodní přirážky u léků a potravin pro zvláštní lékařské účely z 32 % na 29 %

Situace v ČR červenec 2006 zavedení degresivní obchodní přirážky říjen 2006 varování ohledně netransparentnosti stanovování úhrad r.2008 stanovení doplatků určení ročního stropu pro doplatky občanů

Maximální obchodní přirážka od r.2012

Situace v ČR 2011 VZP racionalizace lékové politiky- uzavírání smluv s výrobci o konečných cenách léčiv úhradový katalog nemocničních léčiv reforma lékové politiky : zavedení elektronického receptu, změna způsobu stanovování maximálních cen léčiv (průměr tří nejnižších cen referenčního koše 21 zemí), zrychlený vstup levných léčiv, zavedení pozitivních listů zdravotních pojišťoven, aukce na léky, zavedení generické preskripce ( název léčivé látky, nikoli obchodní název mělo by znemožnit ovlivňování lékaře v předepisování konkrétních značek léků)