2

1

2

3

4

Poděkování Tímto děkuji paní Mgr. Marii Holé, Th. D. za odborné vedení, trpělivost, ochotu a cenné rady, které mi při psaní bakalářské práce poskytla.

Anotace Bakalářská práce se zabývá představením židovských Poutních svátků, v hebrejštině zvaných Šaloš regalim. Práce je zaměřena především na popis a vysvětlení jejich původu, průběhu slavení a porovnání jejich významu. Rozčleněna je systematicky do pěti hlavních kapitol, z nichž první dvě jsou úvodní a tři další se zabývají konkrétními svátky zvlášť. Práce vychází ze zpracované odborné literatury. Klíčová slova Židovské svátky, Poutní svátky, Pesach, Sukot, Šavuot, Svátek týdnů, Svátek stánků, nekvašený chléb, seder, Tóra, exodus

Annotation The bachelor thesis introduces Jewish Pilgrimage Festivals, in Hebrew called Shalosh Regalim. The thesis is focused primarily on description and explanation of their origin, celebration course and comparison of their importance. The thesis is systematically divided into five main chapters. First two chapters are introductory and three others apply of particular festivals separately. The thesis proceeds from compiled reference literature. Key words Jewish festivals, Pilgrimage Festivals, Pesach, Sukkot, Shavuot, Feast of Weeks, unleavened flatbread, Passover seder, Torah, Exodus

Obsah Seznam obrázků... 11 Seznam zkratek... 12 Úvod... 13 1 Židovské svátky... 15 2 Poutní židovské svátky... 16 2.1 Specifika slavení v diaspoře... 18 3 PESACH... 20 3.1 Vyvedení z Egypta... 21 3.2 Svátek s mnoha jmény... 22 3.3 Zemědělský význam svátku Pesach... 24 3.4 Biblický původ... 25 3.5 Průběh slavení svátku Pesach... 26 3.5.1 Pesachová Hagada... 28 3.5.2 Sederová večeře... 28 3.5.2.1 Nekvašený chléb... 29 3.5.2.2 Ostatní potraviny a pokrmy... 30 3.6 Sederová večeře vlastní zkušenost... 32 3.7 Pověry o rituálních vraždách... 33 4 ŠAVUOT... 35 4.1 Zemědělský význam svátku Šavuot... 35 4.2 Biblické kořeny a různá pojmenování... 36 4.3 Omer... 38 4.4 Průběh slavení svátku Šavuot... 39 5 SUKOT... 42 9

5.1 Průběh slavení svátku Sukot... 44 5.1.1 Suka... 45 5.1.2 Rituální předměty... 46 6 Závěr... 48 Seznam použité literatury... 50 Seznam elektronických zdrojů... 52 Přílohy... 54 Obrázky... 55 10

Seznam obrázků Obrázek 1 - Sederový stůl před zahájením sederové večeře.... 55 Obrázek 2 - Sederový stůl na konci slavnostní večeře.... 56 Obrázek 3 - Úklidový plán Mayim Bialik... 57 Obrázek 4 - Sederový talíř Mayim Bialik... 58 Obrázek 5 - Příprava macesů.... 59 Obrázek 6 - Svazek lulavu a etrog... 60 Obrázek 7 - Suka v areálu židovské obce... 61 Obrázek 8 - Mávání svazkem lulavu... 62 Obrázek 9 - Svátky a jejich význam... 63 11

Seznam zkratek Dt Ex Gn Lv Nu po Kr. př. Kr. Deuteronomium Exodus Genesis Leviticus Numeri po Kristu před Kristem 12

Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám představením židovských Poutních svátků, v hebrejštině zvaných Šaloš regalim. Hlavním cílem je podrobná charakteristika jednotlivých aspektů těchto svátků včetně historického kontextu. Práce obsahuje popis průběhu slavení svátků a popis jejich původu, na který se dá nahlížet z religionistického i teologického hlediska. Na základě provedené analýzy těchto svátků práce porovnává jejich význam a průběh jejich slavení. Součástí práce je i vlastní zkušenost ze slavnostní židovské večeře v rámci svátku Pesach. Podnětem pro zpracování určitého okruhu z židovské tématiky mi byla první vlastní návštěva státu Izrael, kde jsem měla možnost seznámit se s židovskými svátky. Nad tímto tématem jsem se zamýšlela dále. Kladla jsem si otázku, jak svátky vznikaly, a jak se v průběhu historie utvářely. Téma tradic a oslav svátků je ve společnosti velice důležité, neboť se jedná o okamžiky, během kterých možná více než jindy, mohou být lidé se svými blízkými a prožívat s nimi rituály všech druhů. Dodržované tradice a zvyky jsou součástí procesu zachovávání kultury i lidské identity, nejedná se proto o nesmyslná dodržování. Vědomí o vlastním původu nutí lidstvo vážit si sami sebe, a schopnost sebeúcty je jedna z dobrých cest, jak si vážit okolí. Zároveň jsme svědky diferenciace mezi oslavami svátků. Rozdíly najdeme mezi generacemi, odvíjí se i od míry víry lidí. Způsob slavení může určovat i místo, ze kterého člověk pochází. Často se lze potkat, zejména ve větších městech, s názory, že dodržování tradic je přežitek, případně se klade důraz na finanční stránku oslav než na původní podstatu. Výše zmíněné důvody jsou mi motivací pro detailnější studium židovských svátků, jakožto části většího celku jednoho z význačných kulturních i historických dědictví. Práce je rozčleněna systematicky do pěti hlavních kapitol, z nichž první dvě jsou úvodní a tři další se zabývají konkrétními svátky zvlášť. Práce také obsahuje přílohy skládající se jak z převzatých fotografií, tak z fotografií ze soukromého archivu. Hlavní metodou při zpracovávání bakalářské práce je studium publikované odborné literatury a její následná analýza a komparace. Existuje dostatečné 13

množství dostupné odborné literatury od současných autorů. Práce se opírá o díla Bedřicha Noska, Pavly Damohorské, Simona Philipa de Vriese, Františka Kunetky, Jana Diveckého, Marca Sterna, Paula Johnsona a dalších. Práce využívá dostupné zdroje knihovny Evangelické teologické knihovny Univerzity Karlovy. Nedílnou součástí práce je hodnocení vlastního pozorování. Limitem pro vlastní pozorování je nemožnost zkoumání svátků u ultraortodoxních Židů. Poutní židovské svátky Pesach, Šavuot a Sukot se slaví v různý čas po různou dobu a na různých místech. Nejnápadnějším společným rysem je bezesporu jejich zemědělský původ, nejedná se však o jediný znak, který tyto svátky spojuje. Společné mají biblické zakořenění, a především putování do Jeruzaléma, ze kterého se odvíjí jejich jednotný název. Svátky jsou v práci řazeny dle židovského chronologického slavení v průběhu roku. Hebrejské názvy jsou uvedeny s příslušnou transliterací a byl zvolen jednoduchý fonetický přepis s vyznačením rázu podle předlohy z publikace Židovské tradice a zvyky od Bedřicha Noska a Pavly Damohorské. (NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, 271 s. ISBN 978-80-246-1518-9.) Biblické citace se drží ekumenického překladu Bible vydaného v roce 1990. 14

1 Židovské svátky Svátky jsou pro Židy důležité a bývají jimi dodržovány svědomitě. Jejich oslavy a připomenutí jsou důležitým odkazem, při kterém si společenství uvědomuje své kořeny. Slaví se doma v rodinném kruhu, i v synagoze, a to prostřednictvím modliteb a společných bohoslužeb. 1 Židovský kalendář obsahuje bohatou paletu svátků. Obecně můžeme dělit židovské svátky na biblické, historické, moderní, postní dny a ostatní významné dny. 2 Biblické svátky dále členíme na vysoké, poutní a postní dny. Pesach, Šavuot a Sukot tvoří skupinu poutních židovských svátků. Poutní a velké svátky se opírají o ustanovení z Tóry. 3 Sváteční koloběh však začíná Novým rokem, na který navazuje Den smíření. Tyto dva svátky řadíme mezi Vysoké svátky (Roš ha-šana a Jom kipur). Tórou je za první měsíc označen měsíc nisan, měsíc, ve kterém se slaví Pesach a ve kterém vyšel izraelský národ z egyptského zajetí. K ustálení pravidelného praktikování židovství u obyčejných Židů došlo po výraznějším rozptýlení Židů během 8. - 6. století př. Kr. Židovský rok teď byl poprvé rozčleněn pravidelnými svátky. 4 Své pevné místo v židovském kalendáři nalezl Pesach, Šavuot a Sukot. Následně i Nový rok (Roš ha-šana) a Den smíření (Jom kipur). 5 Specifickou součástí židovských svátků je Šabat, který probíhá každý týden a jeho význam i rituály se pojí k exodu izraelského národa. Po odchodu Izraelců z Egypta byl na Sinajské poušti národ vyzván Mojžíšem, aby odpočíval. Šabat je dnem odpočinku pro všechny bez rozdílu sociální vrstvy. 6 1 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem"(Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 9. 2 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu. 1. vyd. Praha: P3K, 2005, s. 12. 3 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009, s. 82. 4 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 2. vyd. Praha: Rozmluvy, 2007, s. 91. 5 JOHNSON, Paul, Dějiny židovského národa, s. 91. 6 STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002, s. 35. 15

2 Poutní židovské svátky Poutní židovské svátky nesou v hebrejštině označení Šaloš regalim. Toto pojmenování v sobě nese významy jako tři, poutníci, pěší chůze, nohy či čas. Tyto významy v podstatě směřují k putování třikrát ročně. 7 Dalším označením pro Poutní židovské svátky je Jamim tovim. Poutními židovskými svátky jsou Pesach, Šavuot a Sukot. Pro interpretaci a pochopení svátků tohoto typu je podstatná jejich teologizace a historizace. Teologizace svátku spočívá v zaměření svátku na Boha a odmítnutí jiného aspektu, např. přírodního kultu. Historizace svátku propojuje izraelské dějiny s oslavami svátků. 8 Z náboženského hlediska popisuje Pesach vyvedení izraelského národa z Egypta, pro Šavuot platí dar Zjevení Tóry na hoře Sinaj a Sukot vyjadřuje putování izraelského národa pouští spolu s příchodem do Země zaslíbené. 9 Judaisté Damohorská a Nosek zmiňují také tři atributy, které jsou těmto třem svátkům přisuzovány. Jsou jimi Milosrdenství (vyvedení z Egypta), Síla (posílení při přijetí Tóry) a Sláva (radost z příchodu do země zaslíbené) 10. Pro všechny tři poutní svátky je stejná večerní bohoslužba. 11 Podle chronologického pořadí židovského liturgického roku je prvním poutním svátkem Pesach. V Tanachu 12 se v souvislosti s odchodem z egyptského zajetí objevuje pouze Pesach. Ostatní dva 7 Hebrejské šaloš se dá vyložit jako třikrát či tři. Olej regel znamená poutníci. Alija leregel vyjadřuje chodit pěšky. Regalim se dá vyložit jako časů či nohou. Odtud představa chůze, pěších a putování. Šaloš regalim jsou tudíž nejen třemi časy, ale i třemi putováními. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992, s. 147. 8 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem"(Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 9. 9 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, s. 214. 10 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 214. 11 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. 1. vyd. Praha: P3K, 2012, s. 266. 12 Tanach je hebrejský ustálený výraz pro Bibli. Jedná se o akronym následujících: Tóra, Proroci a Spisy. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992, s. 23. 16

poutní svátky jsou v Tanachu zmiňovány jen jako svátky sklizně, to znamená pouze v zemědělském kontextu. 13 Přívlastek poutní má prosté vysvětlení. Svátky Pesach, Šavuot a Sukot se slavily několik dní při putování do Jeruzaléma. V Tóře se praví: Ex 34,23...objeví se třikrát v roce před tváří Pána...". 14 Král Herodes podpořil po roce 37 př. Kr. tento v Tóře zakotvený zákon s cílem přivítat ve městě Jeruzalém více Židů z diaspory. 15 V jeho plánech bylo posílit rozmach města a učinit Jeruzalém hlavním městem všech Židů. Podle současného anglického historika Paula Johnsona dosahoval počet návštěvníků Jeruzaléma během poutních svátků statisíců. 16 Příkaz platil pro tzv. období Chrámu 17 a pro muže. 18 V dobách existence Chrámu tam byly přinášeny oběti. 19 V současné době neexistují již žádná nařízení, která by vyžadovala navštěvovat třikrát do roka Jeruzalém. Ve slovníku pojmů a termínů od Newmana a Sivana stojí: V období Chrámu se tento příkaz dodržoval tak, že se chodilo pěšky ( ) do Jeruzaléma, kde poutníci ( ) přinášeli ve svatyni předepsané oběti. 20 Jakým způsobem jsou oběti zpodobněny v procesu současného slavení, se dozvíme v následujících kapitolách. 21 Dle religionistického hlediska odpovídají rytmu přírody, čímž se dostáváme k jejich společnému zemědělskému významu. V jednom kalendářním 13 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 214. 14 Další ustanovení týkající se povinného předstoupení před Hospodina nalezneme např. v Dt 16,6 či v Ex 23,14: Třikrát za rok budeš pro mne slavit svátky. 15 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 117. 16 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 118. 17 Chrám se nacházel na Chrámové hoře, v místě, kde nyní stojí mešita al-aksá a Skalní dóm. V průběhu dějin existovaly dva Chrámy, oba byly zničeny. Pozůstatkem po druhém existujícím chrámu je Zeď nářků, která se nachází bezprostředně pod Chrámovou horou. Židé čekají na příchod Mesiáše, za jehož vlády se Chrám obnoví. Popis druhého Chrámu předkládá Josephus Flavius. FLAVIUS, Josephus. O starobylosti Židů; Můj život. 2. vyd. Praha: Arista, 2006. 183 s. ISBN 80-86410-53-6. 18 DOLEŽELOVÁ, Jana, PUTÍK, Alexandr a Jiřina ŠEDINOVÁ. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992, s. 49. 19 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 215. 20 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. 1. vyd. Praha: Sefer, 1992, s. 147. 21 Jedná se například o kost, která je součástí sederové večeře. Více v kapitole 3.5.2. 17

roce se Pesach slaví na jaře, Šavuot v létě a Sukot na podzim. 22 Časy slavení těchto svátků se překrývají s oslavami sklizní. V čase oslav svátku Pesach se sklízí ječmen, na Šavuot připadá sklizeň obilovin a v období oslav svátku Sukot probíhá sklizeň ovoce. 23 Zemědělský kontext poutních svátků se objevuje zejména v Deuteronomiu a v Leviticu. Pro Pesach platí oběť z prvního ječmene (Lv, 23,9-10). Pro svátek Šavuot je obětí první pšenice (Dt 23,15) či oběť prvotin (Lv 23,9). Kalendář je postaven typicky zemědělsky, protože se v něm odráží trojí sklizeň; ječmen v březnu až dubnu, pšenice v červnu a ovoce v září. 24 V Ex 23, 16 stojí Také budeš slavit svátek sklizně, prvotin své práce, toho, co zaseješ na poli, a dožínky na konci roku, kdy shromáždíš své plody z pole. 2.1 Specifika slavení v diaspoře Tak jako u ostatních židovských festivit, se i u poutních svátků setkáváme s rozdílným počtem svátečních dnů, tudíž i s délkou oslavy. Pokud v Izraeli 25 probíhá oslava jeden den, v diaspoře je čas oslav prodloužen na dva dny. V dobách Chrámu se nedalo zaručit, že stanovení nového měsíce proběhne pro židovské komunity žijící v diaspoře správně. Situaci záměrně ztěžovali nepřátelé, kteří zapalovali falešný oheň. Oheň totiž sloužil jako prostředek pro komunikaci mezi Jeruzalémem a komunitami mimo něj. Protivníci tímto způsobem cíleně mátli obě skupiny, které se snažily dorozumět. Dnešním termínem by se toto konání dalo označit za dezinformační boj. ( ), rozhodli se rabíni slavit svátek v obou možných termínech. Tak vznikl zvyk zdvojit mimo Izrael biblické svátky. ( ) Biblické svátky mimo Izrael zůstaly dodnes dvoudenní. 26 Výjimku tvoří Vysoké svátky, které se po dobu dvou dnů slaví nejen v komunitách diaspory, ale 22 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 11. 23 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 214. 24 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch. (Pět knih Mojžíšových): český katolický překlad. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006, s. 228. 25 Země izraelská (Erecc Jisrea el). Ustáleným nežidovským ekvivalentem je Palestina. Erec Jisra el znamená širší pojem, jež přesahuje politické hranice a nekryje se s hranicemi nynějšího Státu Izrael, nýbrž označuje celou biblickou zem. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. s. 35. 26 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 14-15. 18

také v Izraeli. 27 Zvláštním případem je biblický svátek Jom kipur, který i přestože se řadí do skupiny Vysokých svátků, se slaví jeden den jak v židovských komunitách, tak v diaspoře. 28 27 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 202. 28 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 209. 19

3 PESACH Pesach je jedním z nejvýznamnějších židovských svátků. Setkáváme se také s názvy Svátek nekvašených chlebů či Svátek velikonočního beránka. Užívání těchto dalších dvou označení je charakteristické pro Tóru. Oslava Pesachu připadá na jaro. Ačkoliv je ve Starém zákoně uvedeno datum 14. nisanu, 29 prvním dnem Pesachu je 15. nisan. 30 Pesach končí 21. měsíce nisan (22. nisan v případě diaspory). Rozdílná uvedení dat jsou dána tím, že Svátku nekvašených chlebů předcházel Svátek velikonočního beránka, pro který platí 14. nisan. Lv 23,5: Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce k večeru, bude Hospodinův svátek velikonočního beránka. Až později došlo ke sloučení obou svátků do jednoho, který nese jméno Pesach. Nařízení o slavení pochází z Exodu: Ex 12,14: "Tento den si uchováte jako památný a budete ho slavit jako Hospodinův svátek. Budete ho slavit po všechna svá pokolení jako věčné ustanovení." Pro Židy symbolizuje tento svátek jejich cestu ke svobodě. 31 Hospodin vyslal Mojžíše za Izraelity, aby jim pomohl vymanit se z mnohaletého egyptského područí. Izraelité opouštěli svá obydlí v Egyptě ve spěchu a nestačil jim vykynout chléb. Odtud nekvašený chléb, který je jeden ze symbolů Pesachu. Dalším parametrem je krev z beránka, kterou byly označovány domy, v nichž Izraelité žili. Při vyvražďování mladých chlapců Egypťany, byli izraelští prvorození chlapci ušetřeni přímé smrti díky vynechání takto označených domů. Původně byl svátek Pesach svátkem Velikonočního beránka. Pesach patří do skupiny svátků poutních a je obtěžkán symboly. 32 Charakteristický je pro Pesach výše zmíněný nekvašený chléb či velikonoční beránek. Nejvíce symboliky nalezneme při sváteční pesachové večeři nazývající 29 Nisan: první měsíc židovského kalendáře. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 128. 30 STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění, s. 165. 31 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 138. 32 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 113. 20

se sederová. 33 Veškeré pokrmy, které se nacházejí na slavností tabuli, mají svůj symbolický význam. 3.1 Vyvedení z Egypta Poutní židovský svátek Pesach je zakotven v událostech, které jsou popsané ve Starém zákoně. Pesach se pojí k příběhu o vyvedení Izraelitů z egyptského zajetí. Ex 3,7 Hospodin pravil: Viděl jsem utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek a biřice; ( ) Ex 3,11 Jdi tedy, já tě posílám k faraonovi, abys můj lid, Izraelity, vyvedl z Egypta., čímž Hospodin svěřil Mojžíšovi úkol, aby osvobodil izraelský lid. Jejich cesta vedla z Egypta na horu Sinaj. Díky tomu, že byli Židé vyvedeni z egyptského područí, mohli se posléze sjednotit jako židovský národ a soustředit se na jednom místě, kterým se stala oblast dnešní Palestiny a Izraele. V Hospodinově vlivu bylo zařídit toto osvobození a dát jim vlastní zemi. 34 Jelikož nebyl faraon 35 přístupný myšlence propustit izraelský národ, seslal Hospodin na zemi Deset egyptských ran, trestů, které měly postihnout celou zemi. Při poslední desáté Boží ráně, kdy měli o život přijít všichni prvorození chlapci, 36 si označovali Izraelité své domy, aby byli chlapci žijící v těchto obydlích ušetřeni. Ex 12,12 Oné noci projdu egyptskou zemí a pobiji všechno v egyptské zemi jak u lidí, tak u dobytka. Hebrejský výraz pasach v hebrejštině znamená překročit. 37 Jacobs uvádí ve svém slovníku "The Hebrew word, Pesah, means the Paschal lamb offered on the eve of the festival in Temple times..." a "... God passed over...". 38 Jedná se o vynechání (překročení, přeskočení) právě těch označených domů, kde žili Izraelité. V anglickém jazyce se používá název Passover pro označení svátku Pesach. Protože se jedná o zásadní událost v historii židovského národa, nepřipomíná se pouze během dní vymezených k jeho oslavě. Odkazy na události, 33 Seder znamená pořádek. Více o sederové večeři v kapitole 3.5.2. 34 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 34. 35 O jakého faraona se jedná, není známo. 36 Dt 12,12. 37 STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění, s. 165. 38 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion. Oxford: Oxford University Press, 1995, s.374. 21

jež má Pesach připomínat, se nacházejí v liturgických textech, opakující se každý den. 39 Například pasáž z Dt 6,12 chraň se zapomenout na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. je součástí modlitby Šema Jisra el, která se pronáší každý den. 40 Modlitební řemínky zvané tfilin, 41 které se používají zejména ráno ve všední den, 42 se také významově pojí k Pesachu. Jak uvádí Johnson, ne všichni Izraelité byli v egyptském zajetí. Existují mimobliblické důkazy dokládající, že v době egyptského zajetí byla část Izraelců v oblasti Kenaanu. 43 I přesto je odchod z egyptského zajetí stěžejní událostí pro židovský národ. 3.2 Svátek s mnoha jmény Svátek Pesach, pro který je tak charakteristický nekvašený chléb maces, 44 nese i jiné názvy. Dalším možným označením svátku je Svátek nekvašených chlebů, 45 Svátek macesů, Svátek svobody, Svátek velikonočního beránka a Svátek jara. 46 Všechny tyto názvy označují v současnosti jeden a ten samý svátek. Rozdílná označení svátku nalezneme již ve Starém zákoně. V Exodu se nejdříve dočteme o Svátku velikonočního beránka, později o Pesachu a o Svátku nekvašených chlebů. Zpočátku byly tyto svátky odděleny. Například Pesach byl původně pastýřským svátkem, naproti tomu Svátek nekvašených chlebů byl 39 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 215. 40 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 205. 41 Tfilin: jedná se o náboženský předmět v podobě řemínku a krabičky, v niž jsou na drobných svitcích modlitby pasáže z knih Exodus a Deuteronomium. Muži si tyto předměty váží na čelo a paži. Texty v nich obsažené například připomínají, aby byl opětovně připomínán odchod izraelského národa z Egypta a otroctví, které odchodu předcházelo. Zdroj: PAVLÁT, Leo a kol. Židé Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997, s. 110-111. 42 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 52. 43 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 34. 44 Maces/maca: Chléb, jehož těsto se nenechá vykynout. Používá se pšenice a na celý proces přípravy je striktně dohlíženo. Zdroj: Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 103-104. 45 Chag ha macot. 46 Ve stejném pořadí v hebrejském překladu: Chag hapesach, Chag hamacot, Chag hacherut a Chag haaviv. 22

rolnickým svátkem. 47 Původně se za svátek Pesach označoval pouze první den sedmidenního (osmidenního) 48 Svátku nekvašených chlebů. Dnes jsou ale oba svátky identické, a pro týdenní svátek se používá totožné označení. Respektovaný rabín Jisra'el Me'ir Lau vysvětluje dvojí pojmenování tím, že Svátek nekvašených chlebů vyjadřuje pochvalu statečného izraelského národa, který byl oddán Hospodinovi, a s naprostou důvěrou v Hospodinovo konání opustil Egypt. Název Pesach oproti tomu vyjadřuje chválu Boha. 50 Nehodí se, aby byl svátek označen názvem, který vyjadřuje chválu samotného národa. V duchu této pokory se ustálil výraz Pesach, i přestože v Tóře se vyskytuje jako Svátek nekvašených chlebů. V Ex 12,13 se mluví o přejití ve smyslu vynechání. Dá se popsat jako spásné vynechání či přejití domů, v nichž žijí Izraelité. "Spásným přejitím izraelských domů se vysvětluje původ slova pesach jakožto ustáleného názvu pro svátek velikonočního beránka, resp. pro velikonočního beránka jako takového." 51 Verše o Svátku velikonočního beránka, v hebrejštině pesach 52, předchází veršům o Svátku nekvašených chlebů, který popisuje průběh. Dalším možným označením svátku Pesach je Svátek svobody. 53 I toto označení se opírá o biblické události. Konkrétně se opět jedná o události odchodu z Egypta a sebeurčení židovského národa. V názvu vyskytující se pojem svoboda ještě lépe vyjadřuje nacionální charakter svátku. Posledním známým označením je Svátek jara. 54 Měsíc nisan je označován jako měsíc zázraků, v Tóře také jako klasů. 55 V Tanachu je nisan označen jako 49 47 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch. (Pět knih Mojžíšových): český katolický překlad, s. 194. 48 Mimo Izrael se slaví svátek Pesach po dobu osmi dnů, místo sedmi. 49 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada. 1. vyd. Praha: Sefer, 1996, s. 5. 50 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 266. 51 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 195. 52 Velikonoce: latinsky pascha, řecky (πάσχα) pascha, hebrejsky (פּ ס ח) pesach přechod, přejití. Zdroj: KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002, s. 26, 53. 53 " ( ) the season of our freedom". Zdroj: JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion, s. 374. 54 Hebrejský překlad pro Svátek jara je Aviv. Aviv znamená v jednom z překladů zralý ječmen. LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 265. 23

aviv, což znamená zralý ječmen. 56 Na Blízkém východě v tuto dobu dozrává ječmen. Tímto se dostáváme k zemědělskému významu svátku. V tuto roční dobu se zasévá ječmen. 57 V knize Exodus, kapitole 13,4 se píše Dnes vycházíte v měsíci abib., 58 tento verš nám říká, že Izraelité vyšli z Egypta v jarním měsíci, proto můžeme Pesach označovat také jako Svátek jara. 59 Pro toto roční období je v podnebních podmínkách Blízkého východu příznačné období sucha, modlitby se proto věnují i prosbám o rosu. 60 První den prosba o rosu, ale ne o déšť, 61 protože ten by mohl být zhoubný. Agrární význam svátků se v židovských komunitách mimo Izrael vytratil. 62 I přes mnoho možných označení svátků, zůstává původ názvu svátku nejasný. 63 Označení Pesach převládá. 3.3 Zemědělský význam svátku Pesach O agrárních aspektech svátku a nomádské jarní slavnosti píše teolog František Kunetka. Tato slavnost se konala o jarním úplňku a onen zemědělský aspekt tkví v přechodu ze zimního režimu na jarní. Lidé v tomto období slavili přechod ze zimy do jara. František Kunetka mluví o teologizaci a historizaci původního jarního svátku. Nizozemský rabín de Vries uvádí, že Pesach slavíme v době dozrávajících klasů, když už je rané obilí obvykle zralé. 64 Původní přírodní svátek byl převzat se svými rituály a významově transformován do slavnosti Hospodina, který ušetřil izraelský lid. Součástí hostiny při oslavě byl pečený beránek na ohni, k němu se podával nekvašený chléb 55 VRIES, Simon Philip de, Židovské obřady a symboly, s. 113. 56 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 265. 57 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem"(Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 54. 58 Abib je původní označení pro měsíc nisan. Zdroj: BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch. (Pět knih Mojžíšových): český katolický překlad, s. 194. 59 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 165. 60 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 130. 61 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 275. 62 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128. 63 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 30. 64 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 107-108. 24

a hořké byliny. 65 V tento čas se sešla rodina a slavilo se společně. 66 Nomádská slavnost má další podobnosti. Jedná se například o potření vchodu stanu krví malého zvířete. Zvíře musí být upečeno na ohni, přílohou je nekvašený chléb a hořké byliny. Krev má symbolizovat život. Kunetka dále podrobněji objasňuje tyto nomádské zvyky. Podle něj jsou přechodná období obecně riziková pro život, proto byla ritualizována. Podobnost s pozdějším svátkem Pesach se nedá odepřít. Na základě těchto informací můžeme tvrdit, že svátek odráží i prvky praktického života spolu se symboly, které se ukotvily v rámci rytmu tehdejšího života závislého na přírodě. 3.4 Biblický původ O svátku Pesach se dočteme ve Starém zákoně, ve druhé a páté knize Mojžíšově. Původ svátku je obsažen ve druhé knize Mojžíšově, zvané Exodus (Ex 12,13-12,26). Taktéž se v tomto textu dočteme o názvu Pesach (Ex 12,11). Další zmínky o Pesachu nalezneme v páté knize Mojžíšově, zvané Deuteronomium. Konkrétnější ustanovení, týkající se oslav odchodu z Egypta, nalezneme opět v Exodu, kapitole 12,43-13,10. Hospodin zde promlouvá k Mojžíšovi a Áronovi, a určuje podmínky, za jakých má být dodržován Svátek velikonočního beránka a Svátek nekvašených chlebů. V 16. kapitole Deuteronomia jsou přesnější ustanovení při postupu slavení Pesachu, včetně příkazu ohledně zvolení místa, kde smí izraelský národ obětovat velikonočního beránka. Může se předpokládat, že izraelský národ už je ve své zemi. Dt 16,2 Hospodinu, svému Bohu, budeš obětovat velikonočního beránka z bravu nebo skotu na místě, které si Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno. Také v Dt 16,6 je ustanovení týkající se místa. Jenom na místě, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, budeš obětovat velikonočního beránka navečer při západu slunce, v době, kdy jsi vyšel z Egypta. V těchto místech se také poprvé objevuje Svátek velikonočního beránka spolu se Svátkem nekvašených chlebů. V knize Exodus následovaly svátky sice hned za 65 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 32. 66 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 32. 25

sebou, ale nebyly propojeny. Podle Dt 16,1-3,8 nesmí izraelský národ jíst nic kvašeného v době oslav velikonočního beránka. 67 Prolíná se zde Pesach ve svém původním významu (Svátek velikonočního beránka) a Svátek nekvašených chlebů. Obsah knihy Exodus, zejména jeho ústní tradice, pochází ze starších dob, jeho konečná podoba pochází pak nejdříve z 5. století př. Kr. 68 Pojem exodus znamená vyjití. 69 Druhá kniha Mojžíšova se tedy věnuje událostem předcházejícím vyvedení izraelského národa z egyptského otroctví. Popisuje Mojžíšův osud, promluvy Hospodina k Mojžíšovi a jeho bratru Áronovi, setkání s faraonem a židovským národem. Kniha Exodus obsahuje také Hospodinovy tresty a způsoby, kterými chtěl dosáhnout, aby byl izraelský národ z Egypta propuštěn. Tyto události jsou známy také pod označením Deset ran egyptských, kdy Hospodin seslal na egyptský národ přírodní pohromy. Dále Exodus zahrnuje putování izraelského národa, vyhlášení Zákona a události na hoře Sinaj, na která navazují již praktičtější ustanovení týkající se zákona a bohoslužeb. K dodržování Pesachu je nabádáno tedy ještě před darováním Tóry izraelskému národu na Sinaji. Když se konečně podaří zlomit faraonovu vůli, docházíme ve verších knihy Exodu k části, která se věnuje velikonočnímu beránku a posléze přímo Svátku nekvašených chlebů. 3.5 Průběh slavení svátku Pesach Židovský svátek Pesach trvá sedm dní. Ex 12,16 Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění a také sedmý den budete mít bohoslužebné shromáždění. Za první část svátku můžeme označit již přípravy, které trvají různou dobu, podle toho, jak je tradice v rodině zakotvena. V případě ultraortodoxních Židů může být úklid domu zahájen již měsíc dopředu. 71 70 67 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 496 497. 68 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 165. 69 Dále: hromadný odchod. Zdroj: PETRÁČKOVÁ, Věra a kol. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0607-9, s. 212. 70 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 165-269. 71 Na webových stránkách Židovské obce v Praze lze najít upozornění týkající se náhradního stravování před svátky Pesach. Dočteme se v něm, že "z důvodu úklidu před svátky PESACH, bude jako každoročně ve dnech 3. 4. (pondělí) až 8. 4. 2017 (sobota) 26

Odstranění veškerého starého kvasu je symbolem pro novotu a čistotu. 72 Dt 16,4 Na celém tvém území se u tebe po sedm dní nenajde kvas. Profesoři Prudký a Heller uvádějí, že vyčištěním domu od starého kvasu začíná nová doba, nový čas. 73 Průběh slavení je mezi praktikujícími a nepraktikujícími Židy rozdílný. Příkladem může být již zmíněný rozdíl mezi počtem dní, které jsou věnovány předsvátečnímu úklidu. I přesto je i v neortodoxních rodinách svátek Pesach důležitou událostí, týkající se celé rodiny, i když nemusí být nábožensky předepsaný rozvrh večera dodržován se všemi jeho náležitostmi a detaily. V dopoledních hodinách v první den Pesachu (tj. 15. nisanu) se Židé ponořují do očistné koupele zvané mikve. Protože panuje po dobu omeru zákaz stříhání vlasů, 74 Židé mají v tento čas poslední možnost upravit si svůj vlasový porost. Jiné aktivity se ale v tento den nevykonávají. Ex 12, 16 (...) V těch dnech nesmíte vykonávat žádnou práci kromě té, která je zapotřebí k přípravě jídla. Prvorození muži by se měli v předvečer postit v souvislosti s jednou z egyptských ran, kdy měli být vyvražděni všichni prvorození. Tento půst se nazývá Půst prvorozených. Ve Starém zákoně se dozvídáme o dopadu viny na člověka, který svátek velikonočního beránka neoslaví. Nu 9,13 "(...) kdo neoslaví, prohřeší se. Podstatné je předávání odkazu odchodu izraelského národa z egyptského otroctví. Jan Heller a Martin Prudký vyjadřují slavení Pesachu jako "... znovuprožití události, vstup do dění, které se vrací." 75 Odchod je pro židovský národ klíčový, protože bez vysvobození by se židovský národ nezformoval. To je také důvodem, proč má svátek Pesach nacionální charakter a je pro Židy v Izraeli i v diaspoře stěžejním svátkem, kterému je věnována velká pozornost. Úkony uzavřena restaurace Šalom, (Maiselova 18, Praha 1)". Téměř týden potrvá pod dohledem rabinátu úklid. Zdroj: Náhradní stravování před svátky Pesach [online]. Praha: Židovská obec, 2015 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/cs/novinky/nahradni-stravovani-predsvatky-pesach. 72 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 194. 73 HELLER, Jan a Martin PRUDKÝ. Obtížné oddíly knih Mojžíšových. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006, s. 137. 74 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 265. 75 HELLER, Jan a Martin PRUDKÝ. Obtížné oddíly knih Mojžíšových, s. 140. 27

prováděné během oslav Pesachu se k minulým událostem často obrací. Dbáno je na předání odkazu židovských předků dětem, kdy skutečně může docházet k jakési formě znovuprožití. Jednou ze zpívaných písní během Pesachu, konkrétně během sederové večeře, je Píseň písní. 76 3.5.1 Pesachová Hagada Průvodcem k průběhu sederové večeři slouží tzv. pesachová Hagada. Hagada znamená doslova vyprávění a obsahuje pokyny k jednotlivým úkonům během obou prvních pesachových večerů. 77 Pesachová Hagada se dá označit jako jakýsi scénář s přidanou hodnotou v tom smyslu, že jednotlivá předepsaná konání objasňuje, a dává jim tak význam. Dále pesachová Hagada obsahuje text, který má během slavnostního večera zaznít. Dbá se, aby byly veškeré biblické události týkající se odchodu z Egypta odvyprávěny a vysvětleny. Například je vysvětlováno, proč se na stole nachází nekvašené chleby. 78 "Každá generace je povinna považovat se za tu, která je vyváděna z egyptského otroctví." 79 Důraz je kladen také na hierarchii členů rodiny u slavnostní tabule. Otec, jako hlava rodiny, nejen že vede celý večer, 80 ale i dbá na to, aby děti příběh a průběh sederového večera zaujal. Přímo v Hagadě je i toto vysvětleno: "A vypravuj synu svému". 81 3.5.2 Sederová večeře Slavnostním úvodem svátku je tzv. již zmíněná sederová večeře, která se mimo Izrael koná po dva první večery, na území Izraele pouze jeden večer. Slovo seder, podle kterého je pojmenovaná celá slavnostní večeře, znamená doslova pořadí, 76 JOHNSON, Paul, Dějiny židovského národa, s. 96. Píseň písní je známá i pod názvem Píseň Šalamounova. Jedná se o jeden z nejznámějších historických literárních děl. Židovská teologie nahlíží na Píseň písní jako na vyjádření Boží lásky k lidu. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 209. 77 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 46. 78 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 21. 79 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 120. 80 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 120. 81 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 120. 28

uspořádání, řád. 82 Ve své podstatě je seder označení pro organizovaný průběh večera, jehož cílem je stolovníkům (zároveň účastníkům pesachových oslav) připomenout a přiblížit útrapy židovského národa, tedy svých předků. Svátek Pesach má svou hodnotu i pro nepraktikující Židy. Hodnota tkví nejen v drahocenném odkazu na původ židovského národa, který je vyložen v Bibli, ale i v současném uchopení svátku, který je minimálně rodinnou událostí. Sederová večeře je ve svém podtextu událostí, založenou na přítomnosti blízkých osob. Pro celou sederovou večeři, tedy i pro připravené pokrmy a prováděné úkony, platí četný výskyt symbolů. Musí se dodržovat pokyny i časové rozložení. K servírování pokrmů během sederové večeře slouží speciální nádobí, na kterém nesmí být podávané žádné kvašené potraviny. Pokud nemá rodina k dispozici vyhrazené pesachové nádobí, může se použít běžné, ale musí projít řádnou rituální očistou, tzv. košerováním, a to ponořením do horké vody nebo vypálením. 83 Očistou musí projít celý dům, zvláště kuchyně musí být důkladně vyčištěna. Běžné nádobí a příbory, které nejsou během sederové večeře používány, je potřeba také důkladně umýt a uložit do zapečetěné bedny. 84 I v neortodoxních komunitách mohou rodiny disponovat speciálním pesachovým nádobím, které je určené jen pro pokrmy podávané o Pesachu. 3.5.2.1 Nekvašený chléb Dostáváme se k důležitému prvku celého svátku, čímž je tzv. maces, nekvašený chléb. Tradice nedovoluje jíst, dotýkat se, ani mít v domácnosti nic kvašeného. 85 Tento zvyk přímo souvisí s odchodem židovského národa z Egypta. Nařízení o nekvašeném chlebu, který je stěžejním symbolem svátku Pesach, nalezneme v mnoha částích Pěti knih Mojžíšových. Izraelitům kvůli kvapnému odchodu z egyptského zajetí nestačil vykynout chléb. Ex 12,39 Z těsta, které odnesli z Egypta, upekli nekvašené placky, protože nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli se zdržovat a připravit si zásoby. 82 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 167. 83 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 6. 84 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 6. 85 Kvašený chléb chamec. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992, s. 51. 29

Podle Diveckého kynutá jídla 86 mohou symbolizovat přetvářku a nafoukanost. V Pentateuchu nalezneme pojem narušenost. 87 Naopak nekvašený chléb v sobě nese symboliku prostoty a pokory. 88 Promluvy Hospodina směřované Mojžíšovi a Áronovi obsahují pokyny pro výběr, přípravu a způsob konzumace velikonočního beránka. 89 Ex 12,15 Sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Už prvního dne odstraníte kvas ze svých domů. Na svátek je zakázáno nejen požívat, ale i jen vlastnit cokoliv kvašeného. Zákaz se týká i ostatních kvašených potravin, například piva nebo jen těch, které obsahují obiloviny. 90 Nekvašený chléb se v mnoha domácnostech peče, i když část rodin sahá ke kupovanému nekvašenému chlebu. V některých rodinách přetrvává zvyk schovávat před dětmi den před začátkem Pesachu kousky kvašeného chleba. Tím rodiče děti zabavují i učí zároveň, následně mohou dostat odměnu. 3.5.2.2 Ostatní potraviny a pokrmy Jednotlivé stěžejní události jsou promítnuty do dne oslav svátku tak, aby měly svá praktická i duchovní hlediska. Slavnostně připravený stůl obsahuje tři nekvašené chleby (macesy), kost místo beránka (zroa), vařené vejce, zeleninu (karpas např. ředkvička či celer), hořkou bylinu (maror), směs rozinek, ořechů, jablek a skořice (charoset), misku s osolenou vodou a připravené víno. Skutečnost, že součástí sederové večeře je holenní kost beránka, je mnohoznačná. Předtím než měla být na egyptský národ uvrhnuta poslední z Hospodinových pohrom, byli Izraelité na přicházející pohromu upozorněni, a bylo jim nařízeno, aby povečeřeli beránka, jehož krví mají potřít své dveře. Beránek (jehně či kůzle) měl být opatřen "desátého dne toho měsíce", 91 tudíž měl být nějakou dobu před zahájením svátku opatrován celou rodinou. Podle výkladu Hellera a Prudkého byl důraz kladen právě na to, aby se o beránka starala 86 Hebrejsky chámec. 87 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 195. 88 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 17. 89 Ex 12,43-13,10. 90 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 6. 91 Ex 12,3. 30

skutečně celá rodina, včetně těch nejmladších členů. Měli by beránka opatrovat jako svého bratra a být přítomni u jeho zabití. Záměrem bylo uvědomit si, že žijí dál na úkor beránka, který byl jimi opatrován a pocítit za tuto ztrátu bolest. 92 Pro Egypťany je beránek božstvo, a krev přítomna na dveřích některých obydlí jasně dávala najevo, že uvnitř Egypťané nebydlí. 93 Obyvatelům takto označených dveří, se měla poslední rána vyhnout, a tím pádem měli být izraelští prvorození ušetřeni smrti. Beránek se opékal nakvap a zároveň očistně, tedy na přímém ohni. Později byl beránek v době existence Chrámu v Jeruzalémě symbolickou obětí, s níž Židé do Chrámu přicházeli. 94 A protože byl Chrám zničen a oběť nebylo kam přinášet, stala se kost součástí sederové večeře. Lau uvádí, že se používá kost z kuřete nebo jehněte. 95 Dále také poukazuje na spojitost mezi přítomností kosti na sederové večeři a biblickou citací "když Bůh vykoupil Izrael z Egypta, učinil tak napřaženou paží". 96 Na stole nesmí chybět hořké byliny (maror), jejichž přítomnost je stejně jako u ostatních potravin a pokrmů na sederovém stole opodstatněná. Hořké byliny symbolizovaly hořkost otrockého života. 97 Ta může být zastoupena v podobě křenu či římského salátu. Zelenina se namáčí do směsi zvané charoset. Charoset je směs ořechů, rozinek, datlí, jablek a koření. Tato směsice má být maltou, se kterou židovští otroci pracovali. 98 V textech pesachové Hagady se uvádí, že se jedná o hlínu, kterou Židé používali na přípravu cihel pro egyptská královská města. 99 Další potravinou, která se namáčí je karpas. Karpas, brambory, celer, petržel či ředkvička, se však nenamáčí do směsi, ale do připravené slané 92 HELLER, Jan a Martin PRUDKÝ. Obtížné oddíly knih Mojžíšových, s. 137. 93 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 19. 94 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268. 95 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268. 96 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268. 97 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 124. 98 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 269. 99 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 122. 31

vody, což má značit namáčení do krve. 100 Jacobs oproti tomu uvádí "(...) a bowl of salt water, symbolizing the tears of the oppressed; (...)." 101 Vejce, které vařením ztvrdne, má symbolizovat zatvrzení národa, sílu. 102 Víno, které se během večeře podává, může být pro děti nahrazeno hroznovou šťávou. 103 Vypít by se měli čtyři poháry, a to vždy minimálně 0,1 l, a vždy po požehnání zvaném kiduš. 104 3.6 Sederová večeře vlastní zkušenost Na pražském Hagiboru jsem měla tu čest účastnit se slavnostní sederové večeře, na historickém místě, kde nyní sídlí domov sociální péče Hagibor. Večeři organizovala židovská reformní komunita Bejt Simcha. 105 Celý průběh první sederové večeře měl svůj pevný řád. Na slavnostním večeru se sešli věřící všech věkových kategorií, seděli podle předem připraveného zasedacího pořádku a každý stůl měl k dispozici připraven několik kopií pesachové Hagady. Stoly byly slavnostně vyzdobeny a obsahovaly přesně takové pokrmy, které podle literatury patří na sederový stůl. Večerem provázel kantor, který veškerý text předčítal z pesachové Hagady. První částí slavnosti bylo úvodní slovo, představení sederového talíře a zapálení dvou svící (kadeš), které zapalovala žena. Na sederovém talíři byla opečená kost, směs zvaná charoset, slaná voda, ředkvičky, nastrouhaný i nakrájený křen a rozkrájené uvařené vejce. Stůl byl doplněn ještě ubrousky proloženými macesy, červeným vínem a nádobím. Během večeře se pomocí pesachové Hagady vyprávěl příběh o vyjití z Egypta. Součástí bylo rituální zacházení s jídlem a vínem. Například, když se 100 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 122. 101 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion jasobs, s. 446. 102 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 269. 103 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 268. 104 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 17. 105 Bejt Simcha, v překladu Dům radosti je reformní židovská komunita působící v Praze. Bejt Simcha je členem evropské sekce World Union for Progressive Judaism (WUPJ) a přidruženým členem Federace židovských obcí v ČR. Organizuje akce, kurzy, vzdělávací programy a různá další setkání. V neposlední řadě vydává časopis Maskil. Více informací dostupných na: https://www.bejtsimcha.cz/. 32

mluvilo o deseti egyptských ranách, přítomní namáčeli prst do vína a odkapávali jej na talíř. Opakovaná byla modlitba kiduš 106, při které se nalévá a pije pohár červeného vína. Při pití má být člověk opřen o levý loket jako projev cesty od otroků ke svobodným pánům, kterými nyní jsou. 107 Celkem mají být vypity v průběhu večeře čtyři poháry vína. Součástí večera bylo i dobrovolné rituální mytí rukou. Několikrát se společně zpívaly hebrejské písně, jejichž text byl v pesachové Hagadě dostupný i s překladem do českého jazyka. Symbolické bylo rozlomení prostředního ze tří macesů, které se nacházely na sederové míse. Polovina tohoto macesu se tradičně schovává pod talíř. Na konci hostiny děti hledaly tyto kousky macesu, které se mohly nacházet kdekoliv. Tyto ukryté kousky macesu se nazývají afikoman. 108 Při našem večeru, dostaly děti jako odměnu za hledání a nalezení samolepky. 109 Po úvodních rituálech trvajících zhruba hodinu a půl následovala servírovaná večeře o třech chodech. Tomuto jídlu nebyl přikládán velký význam. Může být téměř jakékoliv, důraz je kladen pouze na košer úpravu pokrmů i nápojů, a to včetně vína podávaného v průběhu celého večera. Celkový dojem večera umocňovala spirituální a zároveň uvolněná atmosféra. Večer byl pro mě silným zážitkem a dalším důvodem pro studium problematiky poutních svátků a židovského náboženství. 3.7 Pověry o rituálních vraždách Se svátkem Pesach se pojí i nešťastné události, které se odehrály nejen na našem území. Jeden z častých antisemitistických projevů byla pomluva, v níž Židé používali křesťanskou krev pro své rituální účely. Právě takto motivován měl Žid Leopold Hilsner zavraždit poblíž vesnice Polná dívku Anežku Hrůzovou. Případ byl později znám jako tzv. hilsneriáda 110 a stal se symbolem českého 106 Kiduš: doslova posvěcení. Jedná se o požehnání pronášené nad vínem, která je již zmíněná v textu v souvislosti se sederovou večeří. 107 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 10. 108 S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada, s. 19. 109 Děti našly během hledání macesu i ztracenou pasovou fotografii našeho spolustolovníka. 110 Více k tématu hilsneriády např.: KOVTUN, Jiří. Tajuplná vražda: případ Leopolda Hilsnera. 1. vyd. Praha: Sefer, 1994. 574 s. ISBN 80-900895-9-3. 33

antisemitismu na konci 19. století. 111 Obdobným případem ze zahraničí, který bývá s Hilsneriádou srovnáván, je tzv. Dreyfusova aféra z francouzského prostředí. První zmínka o rituální vraždě, ze které byli obviněni Židé, pochází z Anglie již z 12. století, kdy byl před Velikonocemi ukřižován chlapec. 112 V tomto případě měla být chlapcova krev využita k přípravě pesachového ozdravného nekvašeného chleba proti hemeroidů. 113 Podobné fámy, které se objevovaly v nadcházejících stoletích, se bohužel vždy vracely ke středověkým incidentům. Zajímavým případem je i vražda kapucínského mnicha v Damašku z první poloviny 19. století, která vyvrcholila odvedením více než šesti desítek židovských dětí jako rukojmí oproti informaci o místě uchovávání krve pro rituální obřady spojené s Pesachem. 114 111 Více k tématu českého antisemitismu 19. století např.: FRANKL, Michal. "Emancipace od židů": český antisemitismus na konci 19. století. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 403 s. ISBN 978-80-7185-882-9. 112 PAVLÁT, Leo a kol. Židé Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997, s. 90. 113 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 204-205. 114 JOHNSON, Paul, Dějiny židovského národa, s. 313. 34

4 ŠAVUOT Svátek Šavuot, nebo také Svátek týdnů, připadá na 6. sivan 115 (6. a 7. sivan v diaspoře). 116 Podstatou slavnosti je připomenutí přijetí Zákona, které proběhlo na hoře Sinaj. Hospodin izraelskému národu daroval Tóru prostřednictvím Mojžíše. Datum oslav je závislé na datu slavení svátku Pesach. 117 Šavuot je totiž slavnostním zakončením svátku Pesach, 118 což je vyjádřeno v druhém možném označení tohoto svátku (Svátek týdnů). Samotný exodus, který se připomíná svátkem Pesach, je směřován na putování pouští a na horu Sinaj, kde došlo k darování Zákona. Oba svátky na sebe navazují. V době existence Chrámu se během tohoto svátku putovalo do Jeruzaléma, kam byly do Chrámu přinášeny oběti. Současné oslavy probíhají především v duchu studia Tóry, které je odkazem na události spojené s předáním smlouvy mezi Hospodinem a židovským národem. 4.1 Zemědělský význam svátku Šavuot Podle slovníku jsou původní účely svátku Šavuot zemědělské. 119 František Kunetka, podobně jako u ostatních svátků, sahá k nejstarším možným kořenům, které by se mohly u svátku Šavuot vyskytovat. I v případě svátku Pesach se jedná o kenaanský 120 zemědělský svátek, který byl v průběhu let teologizován, 121 a u kterého se základní význam v obecném povědomí nehledá hlouběji, než je uvedeno v Tóře. Ex 34,22 Budeš slavit svátek týdnů s prvotinami pšeničné žně a slavnost sklizně na přelomu roku. V diaspoře je již původní zemědělský význam svátku opomenut 122 a připomínat nám jej může snad jen květinová 115 Viz tabulku židovských svátků v přílohách. 116 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128. 117 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 26. 118 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 95. 119 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 204. 120 Kenaán (také např. Kanaán) je území Předního východu, dnešní oblast částí zemí Sýrie, Libanon, Palestina a Izrael. 121 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 59. 122 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128. 35

výzdoba synagog. 123 Jan Divecký uvádí konkrétní zemědělský význam, mluví o pšeničných žních a o dni prvních snopků. 124 I přes veškeré současné opomíjení zemědělského aspektu Svátku týdnů, je původní zemědělský význam patrný. 4.2 Biblické kořeny a různá pojmenování Ve Starém zákoně se o svátku Šavuot dočteme v knihách Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. V Dt 16,9-10 stojí: Odpočítáš si sedm týdnů. Od chvíle, kdy přiložíš srp ke stojícímu obilí, začneš počítat sedm týdnů. Pak budeš slavit Hospodinu, svému Bohu, slavnost týdnů. Slova slavnost týdnů, která zaznívají na konci tohoto textu, ukazují nejčastější pojmenování, se kterým se setkáme. Šavuot znamená týdny 125 a připadá na sedmý týden po druhém pesachovém večeru. Jacobs charakterizuje Šavuot jako The Feast of weeks, The Festival of Weeks. 126 Předtím než si Hospodin pro předání Tóry vybral izraelský národ, pokoušel se nabídnout Desatero i ostatním národům. Nikde však neuspěl, protože jediný židovský národ byl odhodlaný respektovat Tóru. 127 Zaručit se však musel národ svými potomky. 128 Hospodin nakonec předal na hoře Sinaj 129 Mojžíšovi Tóru obsahující Dekalog. Dekalog byl díky Mojžíšovi zprostředkován židovskému národu. Jedná se o desatero přikázání. Šavuot má připomínat události, které se na hoře Sinaj odehrály. To je důvodem, proč se můžeme setkat 123 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 61. 124 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 23. 125 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 204. 126 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion, s. 457. 127 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 203. 128 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 204. 129 Ex 19,10: třetího dne sestoupí Hospodin před zraky všeho lidu na horu Sínaj. 36

s názvem Čas darování naší Tóry. 130 Jak podotýká Kunetka, svátek byl s touto událostí spojen až poměrně pozdě, v období raného židovstva. 131 Celá událost předání Tóry vyvolenému národu trvala po dobu šesti dní. Prvního dne měsíce sivan 132 přišel izraelský národ na Sinaj, druhého dne lid slíbil věrnost Hospodinu, třetího dne Mojžíš tlumočil slova Izraelců Hospodinovi, další dny probíhala duchovní příprava na převzetí Tóry, šestého dne měsíce nisan byla Tóra řádně převzata. 133 Vries uvádí, že svátek Šavuot může nést také pojmenování Aceret, 134 což znamená zakončení. Oním zakončením je myšleno zakončení svátku Pesach. Osmý den svátku je totiž v Tóře označen jako sedmý den svátku Pesach. 135 Možný název Aceret tudíž dokazuje provázanost mezi oběma svátky. 136 Zakončení bylo slavnostní z toho důvodu, že po fyzickém osvobození přišlo i duchovní, a to v podobě darování Tóry. 137 Objevuje se i pojmenování Svátek přísahy, hebrejsky Chag ha-šavuot. Zmíněný název vyjadřuje závazek Židů k Bohu a k Tóře, kterou od něj dostali. 138 Setkat se můžeme s označením Chag ha-kacir, 139 které lze přeložit jako Svátek žně prvních snopků 140, který vychází z biblického výkladu Ex 23,16: Budeš zachovávat též slavnost žně, prvních snopků ( ). Dalším možným pojmenováním 130 Zman matan toratenu. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 204. 131 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 58. 132 Sivan: třetí měsíc židovského kalendáře. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 180. 133 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 207. 134 Šmini chag ha-aceret. 135 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 95. 136 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 129. 137 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 204. 138 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 206. 139 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 224. 140 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 224. 37

je Jom ha-bikurim neboli Den prvotin, 141 které vychází z Nu 28,26 V den prvotin, když budete o svých svátcích týdnů ( ). Židé přinášeli do Chrámu první sklizené plody. 142 Ve slovníku se z těchto důvodů mluví o biblických oslavách prvního ovoce. 143 4.3 Omer Po svátku Pesach následují tři svátky, které se od poutních charakterově odlišují. Jedná se o dva novodobější svátky, které bychom zařadili mezi odkazy dějin 20. století. Den vzpomínání obětem Šoa (Jom ha-zikaron či Jom ha šo a), Den nezávislosti Izraele (Jom ha-acma'ut), a Lag ba-omer. Po výše zmíněných následuje další poutní svátek, kterým je Šavuot. Období, které vyplňuje dobu mezi prvními dvěma zmíněnými poutními svátky (svátkem Pesach a Šavuot) nese označení omer (v překladu snop 144 ). Omer se počítá od druhého dne svátku Pesach do začátku svátku Šavuot. 145 Trvá 49 dní, tedy sedmkrát sedm dní. Mojžíš vyvedl Izraelce z Egypta a sedm týdnů putovali k hoře Sinaj. Číslo 7 má v tomto případě i další významy opírající se o židovskou mystiku, o které se zmiňuje Divecký v kapitole o omeru. 146 Omer bylo radostné období plné příprav přijetí Tóry, období očisty. Vzhledem k historickým událostem, které vrhly na omer smutný stín, se z těchto 49 dnů stalo období smutku. 147 Mezi události, které mohou za dnešní pojetí omeru, patří například pogromy a epidemie. 148 141 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 224. 142 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 206. 143 NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z, s. 204. 144 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 23. 145 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 23. 146 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 23. 147 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 129. 148 Více k tématu dějin židovského národa např.: JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 2. vyd. Praha: Rozmluvy, 2007. 591 s. ISBN 978-80-85336-38-2. SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2003. 132 s. ISBN 80-205- 1036-2. 38

Z duchovního hlediska je omer důležitý proto, že se jedná o období mezi tím, kdy byl národ zrozen a kdy mu bylo předáno Desatero. 149 Spojitost mezi oběma svátky se nachází i ve dvojím vysvobození. Pro Pesach platí tělesné vysvobození, pro Šavuot vysvobození duchovního rozměru. 150 Původní význam omeru tkví v praktické zemědělské činnosti, která vždy byla pro člověka důležitá, udávala životní rytmus v souvislosti s přírodou. V období omeru je v židovských rodinách zvykem si tuto skutečnost každý den připomínat. Lidé si dny odpočítávají. Oblíbené jsou i speciální kalendáře. 151 Díky každodennímu připomínání si uvědomí hodnotu i pomíjivost dne. 152 Podle Starého zákona právě 7 týdnů putoval izraelský národ k hoře Sinaj. V tomto období Židé čtou základní spisy židovské etiky. 153 Jedná se o období očisty. Analogickou zajímavostí vůči křesťanské posloupnosti času v roce je svátek Letnice. Název křesťanských Letnic je odvozen od řeckého slova pentecoste, které znamená padesát. Šavuot připadá na sedmý týden po Pesachu, 154 Letnice na padesátý den po Velikonocích. 155 Ve Starém zákoně stojí: Dt 16, 9 Odpočítáš si sedm týdnů. Jakmile se přiloží srp ke zralému obilí, začneš počítat sedm týdnů. Existuje i anglický název Pentecost, který ale sami Židé nepoužívají. 156 Latinské slovo peptecoste znamená v překladu padesát a zároveň znamená Letnice. 157 4.4 Průběh slavení svátku Šavuot V době mezi oběma svátky (Pesach a Šavuot) probíhají přípravy na přijetí Tóry. Závazek izraelského národa ke slavení zaznívá v Ex 23,16 Také budeš slavit 149 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128. 150 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 60. 151 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 129. 152 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 128. 153 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 16. 154 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 127. 155 KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství, s. 41. 156 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion, s. 457. 157 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 127. 39

svátek sklizně, ( ). Izraelský národ nebyl večer před darováním Tóry dostatečně připraven. Svou chybu ale napravili Židé tím, že celou noc studovali knihu (svitek) Rút. 158 Svitek Rút je také veřejně předčítaným chvalozpěvem po dobu slavení svátku Šavuot (pohybujeme se kolem roku 300 po Kr.). 159 Před svátkem někteří praktikující Židé v synagoze probdí noc. 160 Věnují se přednáškám, zpěvům a studiu Mišny. 161 K převzetí Tóry došlo až šestého dne měsíce nisan a v rozmezí od 3. do 6. sivanu se národ na převzetí připravoval. Této noci se říká noc učení a Židé během této probdělé noci napravují chyby svých předků. Pro tuto noc neplatí půst, proto se během noci i hoduje. 162 O svátku Šavuot bohužel nenacházíme dostatek symbolů a rituálů. Dočíst se můžeme doslova There are no rituals on the day to express this event. 163 Židé si ale zdobí své synagogy květinami, což patří mezi nejnápadnější znamení svátku. V minulosti byla dokonce podlaha synagogy či obytných domů, posypávána trávou. 164 Květinové výzdobě v synagogách dává Divecký další význam, než je ten zemědělský. Hora Sinaj rozkvetla, když na ní byla Židům darována Tóra. 165 Symbolem svátku Pesach je vše nekvašené, u svátku Šavuot platí opak. K oslavám svátku Šavuot patří rituál, který se ale podle Tóry vázal pouze k Chrámu. V době existence Chrámu byly obětovány dva kvašené chleby vyrobené z první mouky nové pšenice. 166 Oběť v podobě bochníků dokládá: Lv 23,16-17 ( ) Pak přinesete Hospodinu novou oběť z obilí. Ze svých příbytků přinesete pro obřadní pozdvihování dva bochníčky chleba ( ). 158 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 225. 159 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s.96. 160 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 132. 161 Mišna: opakování, studium, výuka. Písemně zachycený soubor Ústního zákona a základ Talmudu. Zdroj: JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 567. 162 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 210-211. 163 JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion, s. 457. 164 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 225. 165 DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu, s. 26. 166 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 224. 40

V Mišně 167 nalezneme popis oslav svátku Šavuot, kde lidé nesou sušené i čerstvé fíky a hrozny. Průvod obyvatel míří za zvuku flétny do Jeruzaléma. S sebou vedou lidé i vola sloužícího k obětování, na hlavě mu leží olivový věnec. Příchozí zdobí prvotiny, které si sebou přináší. 168 K době existence Chrámu patří i poslední den radosti a čerpání vody. Voda je nezbytná pro přežití a lidé se modlili k dešti. Vries popisuje, že během tohoto posledního dne se chodilo okolo oltáře, který se zdobil větévkami. Devátý den je označován jako den Radosti ze Zákona i přesto, že správné označení by mělo být den Radosti z Tóry. 169 V roce 1967, když byla Zeď nářků po konfliktech s Araby opět zpřístupněna, se na tomto místě během oslav svátku shromáždilo 250 000 Židů ke společným modlitbám. 170 167 Konkrétně v traktátu Bikurim. 168 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 58. 169 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 95. 170 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 534. 41

5 SUKOT Třetím a posledním židovským poutním svátkem je Sukot. Svátek Sukot je připomenutím cesty od vyvedení Egypta do země zaslíbené, během které Izraelité pobývali ve stáncích. Má poukázat na skutečnost, že Hospodin svému národu poskytl střechu nad hlavou, a že lid může být šťastný i za skromných podmínek. V hebrejštině se nazývají tyto stany suky, 171 odtud pochází název tohoto poutního svátku. Jedná se o typické přístřešky (chýše), 172 které si pro potřeby oslav svátku Židé staví. Z těchto důvodů se často setkáváme s pojmenováním Svátek Stanů 173 či Svátek Stánků. Tyto přístřešky byly Boží ochranou při čtyřicetiletém putování 174 po vyjití z Egypta, a tuto úlohu si přenesly symbolicky do dnešní doby. Sukot je svátek bohatý na symboly, mezi něž patří již zmíněné suky, ale také rostliny či plody ovoce. O tom, že je svátek Sukot svátkem poutním dokládá: Lv 23,41 Budete je slavit jako poutní slavnost ke cti Hospodina po sedm dní každý rok. Slovo Sukot se dá také vyložit jako pod zelenou, 175 což směřuje k jeho agrárnímu významu. 176 Setkat se můžeme s hebrejským označením Chag ha-asíf, v překladu Svátek sklizně. 177 Po tento čas se sklízejí poslední podzimní plody. 178 František Kunetka také zmiňuje Svátek svobody Božího člověka 179 či jako svátek par excellence, 180 protože je svátkem svátků, svátkem za všechny 171 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 227. 172 JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa, s. 568. 173 PUTÍK, Alexandr, KOSÁKOVÁ. Eva a Dana CABANOVÁ. Židovské tradice a zvyky: svátky, synagoga a běh života, s. 24. 174 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 66. 175 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 105. 176 Více v Ex 23,43. 177 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 227. 178 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 105. 179 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 66. 180 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 60. 42

svátky. Proto bývá někdy označován jako svátek bez přívlastku. 181 Důvodem je čirá spokojenost vyvěrající z pozitivní zkušenosti v podobě žní. Židé předstupují před Hospodina se svazkem květin jako projev radosti. 182 Se svátkem Pesach se svátek Sukot pojí ve smyslu, že potomci izraelského národa vyvedeného z Egypta nesmí zapomenout na jejich příběh, a že musí vědět o opatrování národa Hospodinem během cesty do země zaslíbené. 183 Sukot je svátkem sklizně života, uzavřením kruhu, je radostí z porozumění, které s sebou život přinesl. 184 Zřejmý je opět zemědělský charakter svátku. Již v Kenaanu probíhala na podzim slavnost podobná této události. 185 Pravděpodobně se jednalo o svátky vinobraní, které Izraelité převzaly. 186 Damohorská a Nosek uvádí, že toto vysvětlení, týkající se podzimní slavnosti vinobraní, nemusí být jisté. 187 Svátek Sukot se v agrárním kontextu objevuje v Tóře velmi často. V Exodu zaznívá Ex 23,16 Také budeš slavit svátek sklizně, prvotin své práce, toho, co zaseješ na poli, a dožínky na konci roku, kdy shromáždíš své plody z pole. 188 Svátek týdnů jako děkovný svátek za úrodu. 189 Jedná se o čas díků, o čas posvěcení plodů. Na škodu není, že se uctívá hmotný (materiální) život. 190 181 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92. 182 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92. 183 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 91. 184 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 108. 185 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 60. 186 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 228. 187 NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky, s. 228. 188 Další je např. v Dt 16,13. 189 BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch, s. 257. 190 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92. 43

5.1 Průběh slavení svátku Sukot Sukot se začíná slavit 15. dne měsíce tišri a slaví se po dobu sedmi dnů, tedy do 21. dne měsíce tišri. 191 V Deuteronomiu se objevuje: Dt 16,13 Až shromáždíš úrodu ze svého humna a lisu, budeš po sedm dní slavit svátek stánků. 192 V době existence Chrámu se o tomto svátku putovalo do Jeruzaléma a přinášely se před Hospodina oběti. Součástí oběti byl dar v podobě mouky, oleje a lití vína. Hmota vyrobená z mouky a oleje se pálila na oltáři. Posléze se oltář polil vínem a vodou. Tento obřad, kterému se říká lití vody či svátek čerpání vody, probíhal po sedm dní a byl doprovázen veselím v podobě tance a hudby. 193 S přípravami na svátek Sukot se započíná bezprostředně po ukončení svátku Dne smíření (Jom kipur). 194 Židé se vracejí z bohoslužby, která Jom kipur uzavírá, navečeří se a jdou stavět suky. 195 Kdokoliv by byl při Dni smíření na útěku, najde své útočiště pod přístřeškem, pod sukou. 196 Stavba tohoto přístřešku je pro Židy povinná. Důvodem, proč by měli Židé trávit svůj čas po určitou dobu mimo domov je, že tímto konáním vyjadřují Bohu svou důvěru k němu. Dávají takto najevo, že jsou stále oním putujícím božím lidem, 197 který putoval až k hoře Sinaj. V předvečer sedmého posledního dne studují Židé Tóru, poté se odebírají do synagog, kde čtou zpravidla pátou knihu Mojžíšovu (Deuteronomium) 198 a ostatní žalmy. Charakteristickým tématem modliteb je déšť, protože se během 191 PUTÍK, Alexandr, KOSÁKOVÁ, Eva a Dana CABANOVÁ. Židovské tradice a zvyky: svátky, synagoga a běh života. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2005. Průvodce expozicí (Židovské muzeum), s. 24. 192 Dále: Dt 16,15: Sedm dní budeš slavit slavnost pro Hospodina, svého Boha, na místě, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. ( ). Lv 23,34 Řekni Izraelitům: Od patnáctého dne tohoto sedmého měsíce bude poutní slavnost stánků pro Hospodina, trvající sedm dní. 193 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 113. 194 Den smíření. 195 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 106. 196 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 108 197 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 67. 198 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 115. 44

svátku Židé dozvídají, kolik srážek mají čekat během příštího roku. 199 Posledními dny svátku Sukot jsou Šminí aceret a Simchat Tóra (den radosti z Tóry). K nim patří také modlitby za déšť. V tomto smyslu se modlí za životní opatření, které jim voda přináší. 200 5.1.1 Suka Pro Izraelce by měl být pobyt v obyčejných chýších přínosný pro poznání pomíjivosti a posílení důvěry v Hospodina. 201 Oz 12,10: Já však jsem Hospodin, tvůj Bůh, už z Egyptské země. Zas tě usadím ve stanech jako za dnů, kdy jsem se s tebou setkával. 202 Nejvýraznějším symbolem svátku Sukot je stavění si provizorního příbytku. Stavba suky má svá pravidla. Nejpodstatnější částí stánku je střecha, skrz kterou musí být vidět obloha a hvězdy na ní. Symbolizovat má prozřetelnost a Boží přítomnost. 203 Je tudíž vyráběna z přírodních materiálů jako jsou větve, sláma, seno, rákos aj. 204 Celý přístřešek by měl být postaven tak, aby měl minimálně tři stěny a vchod. 205 Musí mít pevné stěny, aby odolal větru. 206 Situována je suka zpravidla na zahradě, verandě, zadní části domu 207 či na balkoně. 208 Na výrobě suky se podílí celá rodina. 209 Prostor dostávají i děti, které zdobí interiér vlastními kresbami, papírovými dekoracemi aj. Tento charakteristický příbytek je vyzdoben také ovocem, a další slavnostní výzdobou. 199 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 115. 200 STERN, Marc.Svátky v životě Židů, s. 118-119. 201 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 92. 202 Odkazy ke svátku Šavuot nalezneme také například v knihách Nehemjáš a Ozeáš. Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih): český ekumenický překlad. 7. přeprac. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 1996. ISBN 80-85810-11-5. 203 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 105. 204 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93. 205 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 66. 206 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 106. 207 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 66. 208 Například v jeruzalémské ortodoxní čtvrti Mea Šearim situují Židé suky na balkon. Suky na balkonech jsou typické i pro ostatní ortodoxní městské části. 209 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93. 45

K dispozici může být připravena plachta, 210 aby bylo v případě deště zabráněno zničení suky. V přístřešcích či stanech tráví Židé všech sedm dní. Pokud je špatné počasí, měli by pod suky alespoň jíst. Pokud počasí nedovolí se pod přístřešky ani najíst, pronese se požehnání nad vínem zvané kiduš, 211 pojí se chleba, trochu ostatního jídla a hostina se může přemístit do domu. 212 Některé hotely a synagogy, které disponují dostatečným venkovním prostorem, staví veliké stany pro desítky i stovky lidí. Židé, kteří nemají možnost suku si postavit, mohou situaci řešit návštěvou jedné z těchto společných suk. 213 Výše zmíněný předpis o pobývání ve stanech je dodržován dodnes. Smysl stavění stánků nalezneme v Tóře. Lv 23,43: aby vaše pokolení věděla, že jsem nechal Izraelity bydlet ve stáncích, když jsem je vyváděl z egyptské země. Já jsem Hospodin, váš Bůh. Tato pasáž vyjadřuje připomenutí, aby si byl izraelský národ vědom, jakým způsobem se o něj Hospodin staral. Do suky se zve sedm hostů. 214 Symbolicky se jedná o Abrahama, Izáka, Mojžíše, Árona, Josefa a Davida. Vždy jeden z hostů zajišťuje dalších šest. 215 5.1.2 Rituální předměty Rituálními předměty svátku Sukot jsou čtyři zástupci rostlinné říše. 216 Těmi jsou palmová ratolest/větev, vrbové větvě, myrtové větve a etrog. 217 V Tóře stojí podrobný popis, který je dodnes uplatňován: Lv 23,40 Prvního dne si vezmete plody z ušlechtilých stromů, palmové ratolesti, hustě olistěné větve a vrby od potoků a sedm dní se budete radovat před Hospodinem, svým Bohem. Větve se 210 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93. 211 Kiduš: doslova posvěcení. Jedná se o požehnání pronášené nad vínem, která je již zmíněná v textu v souvislosti se sederovou večeří. 212 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 107. 213 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 66. 214 Ušpizin. Zdroj: NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992, s. 238. 215 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 108. 216 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 106. 217 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 62. 46

svážou do slavnostního svazku, který nese označení lulav a lidé si jej s sebou přináší do synagogy. V dobách Chrámu tam s tímto svazkem Židé vstupovali a zpívali halelové žalmy. 218 Dnes se se svazkem vstupuje do synagogy a mává se s ním do různých směrů. 219 V domě se může svazek rostlin umístit kdekoliv. 220 Lulav je zároveň název pro palmovou ratolest (větev). 221 Ta může být zelená nebo vybledlá a seschlá. Palmová větev bývá zpravidla vyšší než ostatní rostliny v květinovém obřadním svazku. 222 Palmová větev plodí ovoce, ale neline se z ní vůně, což má být podle Marca Sterna metaforou pro Židy studující Tóru, ale nekonající dobré skutky. 223 Pro jednotlivé části lulavu existuje více významů. Jeden z výkladů je analogie k lidskému tělu. Etrog má být srdce, myrta oči, vrba ústa a palma páteř. 224 Etrog je plod našlechtěného ovoce řadící se mezi citrusy a Židé si ho velmi pečlivě vybírají. 225 Etrog je symbolem Izraelců, kteří studují Tóru a zároveň konají dobré skutky. Myrta, nazývaná hadas, jemně voní, ale je bez chuti. Snítky myrty symbolizují Židy, kteří konají dobré skutky, ale studiu Tóry se nevěnují. Vrbové pruty, které jsou poslední součástí svazku rostlin, postrádají chuť i vůni. Mezi izraelskými lidmi se objevují i tací, kteří Tóru nečtou a dobré činy také nevykonávají. 226 218 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 62. 219 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 67. 220 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93. 221 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 93. 222 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 94. 223 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 111. 224 KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt 16,11): židovský rok a jeho svátky, s. 67. 225 VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly, s. 94. 226 STERN, Marc. Svátky v životě Židů, s. 111. 47

6 Závěr V bakalářské práci jsou představeny především Poutní svátky, jejich historický kontext, religiózní a zemědělský význam, symbolika a průběh jejich oslav. Jedná se o svátky Pesach, Šavuot a Sukot. Židovským svátkem je den nebo řada dní, během kterých si Židé připomínají důležité události židovské historie. Pesach je rozsáhlý, trvá nejdéle a pojí se k němu nejvíce rituálů i symbolů. Pro Pesach je typickým symbolem nekvašený chléb nebo velikonoční beránek. Zároveň má tento svátek nejvíce různých pojmenování, ať již ve spojení s religiózním či zemědělským významem. Nejvíce symboliky nalezneme při sváteční pesachové večeři, která nese název sederová, a které se autorka osobně zúčastnila. Svátek Pesach je v rámci historie židovského národa spojen s vyvedením Židů z Egypta. Svátek Šavuot je podle chronologického řazení židovského liturgického roku v délce slavení za Pesachem. V porovnání se svátkem Pesach je k průběhu a historii svátku Šavuot méně literárních pramenů. Šavuot navazuje a uzavírá svátek Pesach a je připomínkou přijetí Zákona od Hospodina, které proběhlo na hoře Sinaj, po vyvedení Židů z egyptského područí. Zatímco pro Pesach je typickým symbolem nekvašený chléb, pro svátek Šavuot je kvašený chléb nutností. Období mezi svátky Pesach a Šavuot se nazývá omer, a v tomto období Židé slaví další tři svátky novodobějšího rázu, především jako pozůstatek událostí spojených s historií židovského národa ve 20. století. Jedná se o Den vzpomínání obětem Šoa, Den nezávislosti Izraele a Lag ba-omer. Třetím a posledním židovským poutním svátkem je svátek Sukot. Prostřednictvím Sukotu si Židé připomínají cestu po vyvedení z Egypta do země zaslíbené, během které Izraelité pobývali v provizorních přístřešcích, stáncích, které jim poskytovaly ochranu během jejich pouti. Sukot je svátek bohatý na symboly, mezi něž patří zmíněné přístřešky zvané suky, ale také ovoce a rostliny, konkrétně palmová ratolest, vrbové větvě, myrtové větve a etrog. Mnohdy bývají některé svátky, co se počtu symbolů a významů týče, upřednostňovány před ostatními. Mezi Poutními svátky však není takový, který by 48

byl na významy či symboly chudý. Pesach patří k nejznámějším ze třech poutních svátků, avšak významné jsou všechny Poutní svátky stejně. Pesach je svým vyjádřením počátkem cesty židovského národa, Šavuot jejím průběhem a přilnutím k Hospodinu, a nakonec trojici uzavírá Sukot, jenž vyjadřuje Hospodinovu ochranu nad židovským národem. U všech třech svátků došlo k teologizaci i historizaci. Tyto svátky se řadí mezi svátky biblické. Zřejmý je jejich zemědělský původ. Zajímavostí je, že pro Pesach se v modlitbách používá "čas naší svobody", pro Sukot "čas naší radosti", pro Šavuot "čas darování naší Tóry". 227 Téma této práce nabízí mnoho možností dalšího výzkumu. Porovnán by mohl být průběh slavení v průběhu dějin, dále porovnání průběhu oslav v různých komunitách a zemích. Poutní svátky tvoří významnou část liturgického kalendáře Židů, protože jsou spojeny s důležitými historickými událostmi, které vedly k sebeurčení židovského národu a jeho nalezení země zaslíbené. Cíle práce, které jsou vytyčeny v úvodu, byly splněny. 227 LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus, s. 265. 49

Seznam použité literatury Bible: písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih): český ekumenický překlad. 7. přeprac. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 1996. ISBN 80-85810-11-5. BROŽ, Jaroslav (ed.). Pentateuch. (Pět knih Mojžíšových): český katolický překlad. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 548 s. ISBN 80-7192-638-8. DIVECKÝ, Jan. Židovské svátky: kalendářem od Pesachu do Purimu. 1. vyd. Praha: P3K, 2005, 75 s. 80-903584-3-8. DOLEŽELOVÁ, Jana, PUTÍK, Alexandr a Jiřina ŠEDINOVÁ. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992. 84 s. ISBN 80-900750- 9-6. FISHBANE, Michael A. Judaismus: zjevení a tradice. 3. vyd. Praha: Prostor, 2003. 194 s. ISBN 80-7260-086-9. FLAVIUS, Josephus. O starobylosti Židů; Můj život. 2. vyd. Praha: Arista, 2006. 183 s. ISBN 80-86410-53-6. FRANKL, Michal. "Emancipace od židů": český antisemitismus na konci 19. století. 1. vyd. Praha: Paseka, 2007. 403 s. ISBN 978-80-7185-882-9. HELLER, Jan a Martin PRUDKÝ. Obtížné oddíly knih Mojžíšových. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 182 s. Biblistika. ISBN 80-7195- 128-5. HELLER, Jan. Tři svědkové: Mojžíš Iziáš žalmista. 1. vyd. Praha: ISE: OIKOYMENH, 1995, 206 s. ISBN 80-85241-73-0. JACOBS, Louis. The Jewish religion: a companion. Oxford: Oxford University Press, 1995. 641 s. ISBN 0-19-826463-1. JISRA EL ME IR, Lau. Praktický judaismus. 1.vyd. Praha: P3K, 2012, 363 s. ISBN 978-80-87343-09-8. JOHNSON, Paul. Dějiny židovského národa. 2. vyd. Praha: Rozmluvy, 2007. 591 s. ISBN 978-80-85336-38-2. KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002. 123 s. ISBN 80-7021- 588-7. 50

KOSÁKOVÁ, Eva et al. Slovník judaik. 1. vyd. Praha: Židovské muzeum, 2004. 142 s. ISBN 80-85608-64-2. KOVTUN, Jiří. Tajuplná vražda: případ Leopolda Hilsnera. 1. vyd. Praha: Sefer, 1994. 574 s. ISBN 80-900895-9-3. KUNETKA, František. "Budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem" (Dt. 16,11): židovský rok a jeho svátky. 3. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998. 124 s. ISBN 80-7067-826-7. LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. 1. vyd. Praha: P3K, 2012. 363 s. ISBN 978-80-87343-09-8. NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z. 1. vyd. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, 271 s. ISBN 978-80-246-1518-9. PAVLÁT, Leo a kol. Židé Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. PETRÁČKOVÁ, Věra a kol. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. PUTÍK, Alexandr, KOSÁKOVÁ, Eva a Dana CABANOVÁ. Židovské tradice a zvyky: svátky, synagoga a běh života. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2005. Průvodce expozicí (Židovské muzeum). ISBN 8086889017. S pomocí Boží nová pražská pesachová Hagada. 1. vyd. Praha: Sefer, 1996. 134 s. ISBN 80-85924-08-0. SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2003. 132 s. BN 80-205-1036-2. STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002. 248 s. ISBN 80-7021-551-8. VRIES, Simon Philip de. Židovské obřady a symboly. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009, 299 s. ISBN 9788070219638. 51

Seznam elektronických zdrojů BIALIK, Mayim. [Shout out to all]. In: Facebook [online]. 2. dubna 2017, 8:21. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z: https://www.facebook.com/missmayim/photos/a.490883555007.380338.25439673 5007/10158517644555008/?type=3. BIALIK, Mayim. [I will be off the grid celebrating ]. In: Facebook [online]. 11. duben 2017, 2:32. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z: https://www.facebook.com/missmayim/photos/a.490883555007.380338.25439673 5007/10158569985770008/?type=3. Náhradní stravování před svátky Pesach [online]. Praha: Židovská obec, 2015 [cit. 2017-04-23]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/cs/novinky/nahradnistravovani-pred-svatky-pesach. ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493. What Passover Festival Symbolizes and How It is Celebrated [online]. Moskva. 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: https://sputniknews.com/world/201504031020416586/. 52

Seznam příloh Tabulka 1 - Seznam židovských svátků... 54 53

Přílohy MĚSÍC OBDOBÍ SVÁTKY tišri září-říjen 1.-2. Roš ha-šana 10. Jom kipur 15.-21. Sukot 22.-23. Šmini aceret, Simchat Tóra marchešvar říjen-listopad kislev listopad-prosinec 25. začíná Chanuka tevet prosinec-leden 2. končí Chanuka 10. postní den švat leden-únor 15. Tu bi-švat adar únor-březen 14. Purim nisan březen-duben 15.-22. Pesach ijar duben-květen 5. Jom haacmaut 18. Lag beomer 28. Jom jerušalajim sivan květen-červen 6.-7. Šavuot tamuz červen-červenec 17. postní den av červenec-srpen 9. půst Tiša be-av elul srpen-září Tabulka 1 - Seznam židovských svátků 54

Obrázky Obrázek 1 - Sederový stůl před zahájením sederové večeře. Večeře, pořádaná reformní židovskou komunitou Bejt Simchat, proběhla dne 10. 4. 2017. Zdroj: Soukromý archiv Barbory Drástové. 55

Obrázek 2 - Sederový stůl na konci slavnostní večeře. Zdroj: Soukromý archiv Barbory Drástové. 56

Obrázek 3 - Úklidový plán Mayim Bialik Mayim Bialik, herečka z populárního seriálu The Big Bang Theory a doktorka neurobiologie, je známá pro své aktivity na sociálních sítích. Tento screenshot obsahuje osobní rozvrh úklidu před svátkem Pesach, který Mayim Bialik zveřejnila na svém facebookovém profilu. Zdroj: [BIALIK, Mayim. [Shout out to all]. In: Facebook [online]. 2. dubna 2017, 8:21. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z: https://www.facebook.com/missmayim/photos/a.490883555007.380338.2543967 35007/10158517644555008/?type=3. 57

Obrázek 4 - Sederový talíř Mayim Bialik Mayim Bialik zveřejnila fotografii slavnostního sederového talíře. Zdroj: [BIALIK, Mayim. [I will be off the grid celebrating ]. In: Facebook [online]. 11. duben 2017, 2:32. [cit. 2017-04-4]. Dostupné z: https://www.facebook.com/missmayim/photos/a.490883555007.380338.2543967 35007/10158569985770008/?type=3. 58

Obrázek 5 - Příprava macesů. Zdroj: What Passover Festival Symbolizes and How It is Celebrated [online]. Moskva. 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: https://sputniknews.com/world/201504031020416586/. 59

Obrázek 6 - Svazek lulavu a etrog Zdroj: ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493. 60

Obrázek 7 - Suka v areálu židovské obce Zdroj: ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493. 61

Obrázek 8 - Mávání svazkem lulavu Zdroj: ŠUSTOVÁ, Jana. Šalom alejchem: Čtyři rostliny pro svátek Sukot [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi /zpravy/_zprava/ctyri-rostliny-pro-svatek-sukot--1260493. 62

Obrázek 9 - Svátky a jejich význam Zdroj: KIRSTE, Reinhard, SCHULTZE, Herbert a Udo TWORUSCHKA. Svátky světových náboženství. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002, s. 18. 63