Klíčová aktivita Evaluace

Podobné dokumenty
Klíčová aktivita Evaluace

Aktivita 3 Evaluace a monitoring. Seznam plánovaných evaluací, jejich témat a cílů

SHRNUTÍ SOCIÁLNÍ INOVACE

ÚNOR 2018 METODIKA VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory

Výzva OPZ 03_16_128 Sociální bydlení

Zjednodušené výběrové řízení na výběr dodavatele na komplexní zajištění evaluace projektu Návazná podpora zabydlených rodin programu Rapid Re-Housing

Sada hodnotících kritérií OP PPR pro PO 3, specifický cíl 3.3 a PO 4, specifické cíle 4.2 a 4.3

Evaluace projektu Národní centrum pro elektronické informační zdroje CzechELib. Prezentace přístupu k evaluaci

POŽADAVKY NA STRUKTURU PROJEKTU A NASTAVENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT

Evaluační plán ROP SZ na období

Roční evaluační plán

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Implementační plán aktivit

Sada hodnotících kritérií OP PPR pro PO 3, specifický cíl 3.3 a PO 4, specifický cíl 4.2

Řízení projektového cyklu. Fáze projektového cyklu

Směrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD. Verze 1

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Principy MAP Komunikační strategie MAP v ORP Tábor

Příloha č. 1 Smlouvy o dílo. Popis projektu. Očekávaný přínos projektu

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl

PŘÍLOHA Č. 6 POVINNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI

Monitorovacího výboru Operačního programu Praha pól růstu ČR

Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci

1. Programový rámec OPZ

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní Národní ústav odborného vzdělávání

Nároky na data pro hodnocení programů účelové podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích

PŘÍKLAD PROJEKTU NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI

Příloha č. 1 Výzvy č. 89: Zvýšení kvality řízení, financování a good governance v úřadech územní veřejné správy. Podporujeme vaši budoucnost

Směrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD. Verze 3

Metodická podpora regionálního rozvoje aktuálně zpracovávané metodiky. Management znalostí v lokálním a regionálním rozvoji

KRITÉRIA A POSTUP HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z FONDU ZÁBRANY ŠKOD

IMPLEMENTAČNÍ PLÁN AKTIVIT

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

Evaluace a její výzvy v projektu: Města a inkluzivní strategie (MIS)

Příloha č. 7. Specifická subkritéria hodnocení

Vnitřní směrnice MAS. pro monitoring a evaluaci SCLLD

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)

Hodnotící tabulka. Kritérium 1 platné od: Schváleno usnesením MV: č. 098/MV13/11. Kritérium 2 platné od:

PŘÍLOHA Č. 5 POVINNÁ OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

Vyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor

METODIKA TVORBY PROGRAMU ROZVOJE OBCE HLAVNÍ POZNATKY Z ŘEŠENÍ PROJEKTU

Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Stručné představení projektu KAP a P-KAP

Studie proveditelnosti. Obsah a struktura

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ 1. VÝZVY K PROGRAMU PODPORY - MARKETING

Sociální bydlení metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend.

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

KUDY KAM orientace žáků Olomouckého a Zlínského kraje v systému veřejné správy

Úvodní konference v rámci projektu Domovník preventista

Evaluační plán inovačního projektu

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSTUPU PROJEKTU Studie a analýzy I. :

VÝNOS REKTORA č. 11/2018

METODIKA HODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ

Příloha č. 2 - Pomůcka pro stanovení osobních nákladů

Evaluační plán. REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROVÝCHOD pro rok Datum zveřejnění:

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Individuální projekty národní

KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ PŘEDLOŽENÝCH ŽÁDOSTÍ

Příloha č. 1: Podrobný popis podporovaných aktivit

Společensky prospěšný cíl. Sociální prospěch. Ekonomický prospěch. Environmentální prospěch. Místní prospěch. Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

POPIS PODPOROVANÝCH AKTIVIT

Hodnotící kritéria. 1) Hodnocení přijatelnosti a formálních náležitostí

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

METODICKÝ POKYN. Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT

Evaluace absorpční kapacity pro evaluace ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA

4.1 Rozvoj venkova. Hodnocení projektu

POTŘEBNOST. Body za jednotlivá kritéria. Funkce kritéria. Způsob hodnocení. Příslušný hodnotitel. Zdroj informací

DOPORUČENÁ OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU. PROGRAM PODPORY MARKETING VÝZVA II Individuální účasti MSP na výstavách a veletrzích

Monitorovacího výboru Operačního programu Praha pól růstu ČR

Podklad pro prezentaci IPs na MV OP VVV

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Operační program Zaměstnanost ( ), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Vstupní evaluační zpráva projektu

Projekt KAP ve Zlínském kraji

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období

ZÁVĚREČNÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA SHRNUTÍ

Průzkum evaluačního prostředí

Výčet podporovaných aktivit

EvalCafé Zkušenosti z evaluací zahraniční rozvojové spolupráce. Daniel Svoboda 20. března 2017

Kritéria pro hodnocení 1. výzvy k programu podpory OP PIK Partnerství znalostního transferu

Směrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD. Verze 2

Výzva k předkládání žádostí o podporu

Metodiky pro podporu řízení znalostí na úrovni obcí a krajů

Body za jednotlivá subkritéria. Způsob hodnocení. Příslušný hodnotitel. Název kritéria Název subkritéria Popis hodnocení.

Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Výzva k podání nabídek

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Transkript:

Klíčová aktivita Evaluace Evaluace co to je a k čemu slouží? Jaká je aktuální situace daného problému? Jaký problém bude projekt řešit a jaký je jeho rozsah? Jaké jsou potřeby cílové skupiny? Proč by měl být projekt podpořen? Probíhá realizace projektu dobře? Byl projekt dobře realizován? Jaký přínos projekt měl, čeho se podařilo dosáhnout? Odpovídají náklady poskytnuté na projekt dosaženým výsledkům? Tyto otázky si mohou (a měli by si) klást jak realizátoři projektu, tak i poskytovatel podpory. Souvisí s plánováním projektu a jeho aktivit, vyhodnocováním průběhu a výsledků projektu i rozhodováním o poskytnutí podpory a hodnocení projektu. Na všechny tyto otázky může přinést odpověď dobře provedená evaluace. Evaluace je systematické a objektivní hodnocení probíhajících nebo dokončených projektů, jejich uspořádání, implementace a výsledků. Hlavním úkolem a přínosem evaluace je poskytnutí spolehlivých a užitečných informací. Evaluace poskytuje především užitečnou zpětnou vazbu pro rozhodování. Díky informacím získaným prostřednictvím evaluace lze již před zahájením projektu vědět, zda je projekt nastaven tak, aby odpovídal aktuální situaci, či zda řeší relevantní problém. V průběhu projektu pak evaluace umožňuje sledovat postup projektu a usnadňuje tím především jeho řízení a umožňuje zlepšit aktivity projektu a jeho výsledky. Evaluace projektu pomáhá k včasnému odhalení rizik. Odhalení rizika není pro projekt ohrožující, naopak, jeho odhalení je dobrou zprávou, protože už o tom víme a můžeme to řídit případně změnit. Po skončení projektu lze díky evaluaci přesvědčivě doložit, čeho a jakou cestou bylo dosaženo a jaké jsou předpoklady a podmínky pro další vývoj a šíření realizovaného řešení. Evaluace a sociální inovace ve veřejné správě Evaluace inovací ve veřejné správě slouží k doložení prokazatelného impaktu inovačního řešení (např. nové způsoby poskytování služeb, nové intervence, koncepce, reformy). Prokazuje se tedy existence vztahu mezi použitým postupem (aktivitami a výstupy) a dosaženým výsledkem. Inovační projekty by měly využívat evaluace podobně jako jakékoliv jiné projekty (zejména v průběhu projektu). Po ukončení projektu pak evaluace především slouží k hodnocení úspěšnosti inovačního řešení, jeho přínosu a dosažené změny pro cílovou skupinu (tzv. impakt). Evaluace jsou podkladem pro zdůvodněním úspěchu projektu a pro další šíření vzniklého inovačního řešení. Klíčovým prvkem evaluace je měření dosažené změny - jak se změnila situace cílové skupiny? V čem je lepší než výchozí situace? Jak nové řešení funguje ve srovnání s jinými řešeními? Pro prokázání dopadu má velký význam srovnání výsledků pro účastníky nové intervence s výsledky kontrolní skupiny, která se nové intervence neúčastní. Proto by měla nová intervence zahrnovat dostatečný počet účastníků, aby bylo možné statistické vyhodnocení dopadu prostřednictvím srovnání s 1

kontrolní skupinou. Žadatel musí jasně identifikovat účastníky intervence (počet a jejich charakteristiky), kontrolní skupinu a jejich dostupnost. 1 Evaluace v inovační výzvě OPZ Evaluace sociálních inovací je odborně náročná, protože jejich impakt není obvykle bezprostředně měřitelný. Zahraniční zkušenosti s podporou sociálních inovací i zkušenosti s realizací pilotních výzev v OP LZZ ukázaly, že kvalitní evaluace impaktu vyžaduje odpovídající odborné kapacity (co do kvality i rozsahu), a to v průběhu celého projektu a po jeho skončení. Proto je evaluace v inovační výzvě OPZ samostatnou povinnou klíčovou aktivitou se stanovenými nároky na personální i finanční zdroje a s předepsanými evaluačními výstupy. Postupy pro provedení evaluace stanovuje poskytovatel podpory, konkrétní obsah a metody evaluace zpracuje žadatel po schválení projektové žádosti na počátku realizace projektu. Zpracování proběhne ve formě Evaluačního plánu a bude předáno poskytovateli podpory spolu s první zprávou o realizaci projektu. Poskytovatel podpory zajišťuje realizačnímu týmu podporu při evaluaci formou konzultací při nastavování evaluace a při její aplikaci v projektu. Dílčí výstupy uvedené v evaluačním plánu budou zpracovávány postupně v průběhu projektu ve spolupráci příjemce a poskytovatele podpory. Z popisu klíčové aktivity v projektové žádosti musí vyplývat závazek žadatele, že: vyhodnotí úspěšnost inovačního řešení, tj. přínos a dosaženou změnu u cílové skupiny, a to ve srovnání s výchozím stavem a ve srovnání s dostupnými, alternativními řešeními, a dále vyhodnotí vhodnost inovačního řešení pro další šíření bude vyhodnocovat klíčové fáze řešení 2, jejich rizika a předpoklady pro dosažení cílů projektu a formulovat doporučení pro další postup projektu a navazující fáze po ukončení projektu, bude realizovat níže uvedené evaluační aktivity a zpracovávat evaluační výstupy 3. V rámci klíčové aktivity budou realizovány minimálně tyto činnosti: příprava evaluace zpracování evaluačního plánu, 1 Pro další informace k testování a hodnocení inovací ve veřejné správě je možné využít materiál Evropské komise Testing Social Policy Innovation (methodological Reference document) http://ec.europa.eu/social/blobservlet?docid=11919&langid=en. 2 Mělo by se jednat o krok řešení významný pro jeho další vývoj s měřitelnými (dílčími) výsledky. Jednotlivé kroky řešení a jejich aktivity budou v návaznosti na projektovou žádost a inovační přílohu popsány v Evaluačním plánu. 3 Dle charakteru projektu může poskytovatel podpory rozhodnout, že některé z níže uvedených evaluačních výstupů není relevantní v projektu realizovat. 2

sběr informací a dat pro zpracování evaluačních výstupů (např. rešerše dokumentů a literatury, dotazníková šetření, rozhovory, workshopy, fokusní skupiny, sběr dat o realizaci projektu a cílové skupině, účast na schůzkách realizačního týmu), analýza získaných dat a informací a zpracování evaluačních výstupů, intenzivní spolupráce s realizačním týmem projektu, povinná účast na vstupních seminářích k tvorbě evaluačních výstupů, průběžné konzultace evaluačních výstupů s poskytovatelem podpory a prezentace inovačních řešení projektů organizovaných poskytovatelem v průběhu a na konci realizace projektu, zajištění evaluačních návštěv 4 pro poskytovatele podpory. Evaluace bude realizována od zahájení projektu až do jeho ukončení 5. Získané poznatky, zjištění, závěry a doporučení budou zpracovány ve formě a struktuře níže uvedených evaluačních výstupů. Všechny evaluační výstupy 6 by měly být zpracovány před ukončením realizace projektu vzhledem k tomu, že po ukončení realizace nemohou být náklady proplaceny z rozpočtu projektu. Jednotlivé metody použité v evaluačních výstupech k získání potřebných informací jsou ponechány na uvážení žadatele, budou odsouhlaseny poskytovatelem podpory při tvorbě a aktualizaci Evaluačního plánu. Evaluační výstupy: Povinné výstupy Evaluační výstup Evaluační plán Analýza výchozího stavu účastníků z cílové skupiny Průběžná evaluační zpráva Metodika inovačního řešení Popis Specifikace detailního postupu a metod evaluace, tj. stanovení harmonogramu, výstupů, základních evaluačních otázek, metod a ukazatelů pro jejich řešení. Zahrnuje zpracování analýzy problému, stakeholderů a teorie změny inovace jako východisko evaluačních aktivit. Zjištění hodnot ukazatelů (dat a informací) charakterizujících situaci účastníků z cílové skupiny při jejich vstupu do projektu a jejich analýza. Vyhodnocení klíčového kroku (aktivity) inovačního řešení, tj. jeho účelnosti, efektivity, rizik, předpokladů apod., dle specifických evaluačních otázek stanovených v Evaluačním plánu. Popis postupů a fungování vytvořeného inovačního řešení vůči cílové skupině, případně postupů šíření řešení. 4 Jedná se o cca půldenní setkání poskytovatele podpory s příjemcem, cílovou skupinou a stakeholdery inovačního řešení. Nejedná se o kontrolu na místě. 5 Je vhodné, aby evaluace impaktu (dopadu na CS) probíhala i po ukončení realizace projektu pro prokázání dlouhodobé změny, tj. prokázání úspěšnosti řešení a aktivit organizace. Evaluace po ukončení projektu se může stát nezbytným podkladem pro získání další podpory na zavedení, příp. šíření inovace. 6 Kromě volitelného výstupu Evaluační zprávy ex-post. 3

Analýza cílového stavu účastníků z cílové skupiny Závěrečná evaluační zpráva Shrnutí inovačního řešení Zjištění hodnot ukazatelů (dat a informací) charakterizujících situaci účastníků z cílové skupiny na konci jejich účasti v projektu a jejich analýza Souhrnné hodnocení naplnění cílů projektu z hlediska dosažení plánovaného sociálního impaktu a z hlediska jednotlivých inovačních charakteristik. Vyhodnocení předpokladů o fungování řešení a jeho dílčích kroků (teorie změny) a vyhodnocení podmínek pro další využití a šíření inovace. Prezentace základních informací o projektovém řešení a jeho inovačnosti. Volitelné výstupy: Validace metodiky inovačního řešení Nezávislé posouzení metodiky inovačního řešení a dopadů a funkčnosti inovačního řešení, tj. ověření závěrů evaluace inovačního řešení. Výstupem validace metodiky je protokol. Evaluační zprávy ex-post Vyhodnocení dopadů na účastníky projektu pro zhodnocení dlouhodobé a udržitelné změny, zahrnuje analýzu stavu účastníků a řešeného problému. Volitelné výstupy mohou žadateli sloužit jako podklady pro prokázání účinnosti inovačního řešení, což je nezbytným předpokladem pro potenciální získání další podpory od dárců ze soukromého nebo veřejného sektoru na využití, rozvoj a další šíření inovace. Bližší specifikace výstupů: Výstupy mají standardně níže uvedenou strukturu. Evaluační plán (EP) představuje bližší specifikaci postupu a metod evaluace na počátku realizace projektu, tj. stanovení harmonogramu, výstupů, základních evaluačních otázek, metod a ukazatelů pro jejich řešení. Příjemce bude aktivně spolupracovat se supervizorem evaluace 7 na jeho zpracování. EP bude aktualizován v závislosti na změnách v realizaci a hodnocení projektu. Součástí evaluačního plánu bude: Informace k inovačnímu projektu, harmonogram evaluace a jejích výstupů; 7 Jedná se o zástupce poskytovatele podpory. 4

Analýza řešeného problému a výchozího stavu (analýza problému a jeho příčin, ukazatele výchozího stavu, analýza potřebnosti / rozsahu problému, analýza stakeholderů, náklady a zdroje pro zavedení inovace); Cesta k novému řešení (strategie intervence a práce se stakeholdery; novost a výhodnost řešení; logika intervence (vstupy, aktivity, výstupy, výsledky, účel a cíl inovačního řešení, jejich ukazatele a ověření, předpoklady a rizika dosažení), analýza rizik dosažení cíle řešení; Přínos nového řešení a jeho prokázání (kritéria úspěšnosti řešení, cílový stav a jeho ukazatele, metody hodnocení přínosů a dopadů (impaktu); Udržitelnost, šíření, upscaling a systémová změna (vyhodnocení podmínek pro další fáze inovace na konci realizace projektu). Analýza výchozího stavu účastníků slouží k zachycení výchozí situace účastníků při jejich vstupu do projektu dle stanovených charakteristik (měřitelných ukazatelů), které mají být inovací změněny. Analýza je základním předpokladem pro měření a vyhodnocení impaktu sociální inovace pro cílové skupiny. Po ukončení účasti cílových skupin je změřena jejich situace (Analýza cílového stavu) a porovnávána s výchozím stavem. Závěrečná evaluační zpráva představuje souhrnné vyhodnocení inovačního projektu na konci realizace. Závěrečná evaluační zpráva zahrnuje: Vyhodnocení cílů projektu; Postup realizace projektu; Výběr cílové skupiny a její charakteristiky; Analýza výchozího stavu; Společenská potřebnost řešení; Cesta k novému řešení (prokázání teorie změny, její modifikace, naplnění jejích předpokladů a rizik); Přínos inovace pro cílovou skupinu; Změny dosažené u cílové skupiny; Udržitelnost řešení a výsledků; Perspektivy inovačního řešení (parametry a podmínky inovace v dalších fázích inovačního cyklu). Metodika inovačního řešení (manuál implementace inovačního řešení a jeho dílčích kroků) objasňuje postupy vytvořeného inovačního řešení, případně jeho šíření, dále způsob hodnocení jeho výsledků a podmínek dalšího využití inovace jejími tvůrci nebo jinými subjekty. Obsah metodiky je konkretizován v rámci evaluace projektu v koordinaci s poskytovatelem podpory. Shrnutí inovačního řešení. Účelem shrnutí je stručná prezentace základních informací o projektovém řešení a jeho inovačnosti pro výchozí orientaci zájemců o inovační řešení. Shrnutí je zpracováno na základě evaluačních výstupů a metodiky inovace. Shrnutí by mělo obsahovat: 5

Abstrakt; Popis řešeného problému; Dosažená změna (příčiny problému, postup řešení, jeho výsledky a dopady a jejich prokázání); Novost a jedinečnost řešení; Význam a efekt nového řešení (rozsah, výhodnost a finanční přínos); Nároky nového řešení (náklady, faktory úspěšnosti, podmínky udržitelnosti); Fáze inovace; Zapojení inovačních aktérů; Rizika inovace; Navazující fáze řešení; Provedená evaluace a vnější hodnocení inovačního projektu; Doporučení pro další využití inovace. Validace metodiky inovačního řešení představuje odborné posouzení metodiky inovace prostřednictvím minimálně dvou nezávislých oponentů. Jedná se o vnější nezávislé ověření závěrů evaluace inovace zpracované příjemcem. Validace obsahuje hodnocení postupů řešení (z hlediska novosti a superiority - zlepšení), jeho pilotní realizace (z hlediska průkaznosti impaktu přínosu inovace pro řešení identifikovaného problému) a předpokladů pro zavedení inovace a další šíření (z hlediska průkaznosti inovační nabídky a poptávky). Postup validace metodiky je konkretizován v rámci evaluace projektu ve spolupráci s poskytovatelem podpory. Příjemce může navrhnout validaci inovačního řešení (jeho metodiky), která musí být předem odsouhlasena poskytovatelem podpory. Následně proběhne formulace otázek k validaci, výběr a schválení minimálně 2 oponentů, provedení hodnocení oponenty a zpracování protokolu z validace. Validace a výdaje s ní spojené by měly být uhrazeny před ukončením realizace projektu, aby mohly být proplaceny z prostředků klíčové aktivity evaluace. Rozpočet S ohledem na vysoké nároky na zdroje (personální i finanční) při realizaci evaluace, si žadatel v rozpočtu projektu nastaví položky týkající se Evaluace 8 v přiměřené výši. Veškeré náklady na evaluace budou hrazeny z přímých nákladů projektu. Žadatel si v žádosti vymezí prostředky např. na evaluátora/-y, odborného garanta/-y či oponenty. Konkrétní částky na evaluace je nutné vymezit dle odhadu skutečných nákladů na evaluační aktivity a náležitě je zdůvodnit. 8 Tyto položky mohou v souhrnu dosahovat i cca 10% přímých nákladů v projektové žádosti. Výše procentuální částky rozpočtu na evaluaci ovlivňuje zejména složitost projektu (množství a charakter kroků inovačního řešení), počet účastníků z cílové skupiny a dalších aktérů, případně počet zástupců cílové skupiny, kteří budou členy kontrolní/ referenční skupiny. 6

Kapacity na evaluace Je vhodné, aby realizační tým projektu (žadatele i partnera) měl vyčleněnu dostatečnou kapacitu na spolupráci při evaluaci, zejm. pro sběr informací a dat od cílové skupiny a dalších aktérů. Na realizaci evaluace žadatel v realizačním týmu vyčlení minimálně dvě pozice s přiměřeným úvazkem, a to na evaluátora/evaluátory 9 (s dostatečnou kapacitou pro evaluace) a odborného garanta/garanty. Zda tyto pozici bude zastávat jedna osoba či více, je ponecháno na žadateli. Odborný garant představuje záruku odbornosti řešeného tématu sociální inovace. Garant se zejména bude podílet na vytvoření metodiky analýzy výchozího stavu, zpracování požadovaných analýz, metodicky garantovat prováděná šetření a sběr dat a podílet se na prezentaci výsledků evaluace vůči realizačnímu týmu, stakeholderům a poskytovateli podpory. Tato osoba musí disponovat odpovídající odbornou znalostí a hlubokým vhledem do tématu s přehledem o aktuálním dění v této oblasti, např. problematiky daného segmentu cílové skupiny nebo použitého nástroje (v domácím a zahraničním využití). Při předkládání předběžné žádosti žadatel uvede do Inovačního záměru, který je přílohou výzvy, jméno odborného garanta a profesní CV, kde odborný garant doloží svou kvalifikaci s uvedením publikační činnosti a odborné praxe. Odborný garant v CV uvede odkazy na maximálně tři věcně relevantní aktivity a výstupy s upřesněním vlastní role při jejich realizaci a s objasněním relevance ve vztahu k předmětu předkládaného projektu. Pokud informace o uváděných aktivitách nebo výstupech nejsou veřejně (elektronicky) přístupné, musí je fyzicky doložit v projektové žádosti. V případě, že dojde během realizace projektu ke změně garanta, musí mít jeho náhradník odpovídající kvalifikační předpoklady. Evaluátor 10 bude zajišťovat celkovou koordinaci a plánování evaluace projektu. Dále bude zodpovědný za souhrnné zpracování evaluačních výstupů na základě vstupů odborného garanta a dalších členů realizačního týmu, koordinovat sběr dat a informací, podílet se na sběru dat (účast na rozhovorech, dotazníkových šetřeních, workshopech nebo fokusních skupinách), účastnit se schůzek realizačního týmu a prezentací evaluačních výstupů apod. Koordinátor evaluace by vedle znalosti evaluačních metod měl mít dostatečné znalosti o řešeném problému. Člověk s praxí evaluátora, bez relevantní odbornosti k předmětu inovačního řešení, nemůže být garantem projektu. Naopak garant projektu může zastávat pozici evaluátora. 9 Počet evaluátorů je nutno odůvodnit v projektové žádosti v návaznosti na náročnost inovačního řešení. 10 Kapacity evaluátora a odborného garanta budou maximálně vytíženy zejména v prvních 6 měsících na počátku projektu a dále v cca. tří měsíčních obdobích při zpracování průběžných a závěrečných evaluačních výstupů (zhruba v ročních intervalech). 7