Evaluace pilotních výzev na podporu sociálních inovací B7 a D7 OP LZZ. Závěrečná zpráva. MPSV, oddělení evaluací

Evaluace pilotních výzev na podporu sociálních inovací B7 a D7 OP LZZ Závěrečná zpráva MPSV, oddělení evaluací červen 2016 1

Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 1. ÚVOD... 7 2. CÍL, ZDŮVODNĚNÍ A VYUŽITÍ EVALUACE... 8 3. EVALUAČNÍ OTÁZKY A METODIKA EVALUACE... 9 3.1 EVALUAČNÍ OTÁZKY... 9 3.2 METODIKA EVALUACE... 10 4. KONTEXT VYHLÁŠENÍ INOVAČNÍCH VÝZEV B7 A D7... 12 5. PROCESNÍ EVALUACE ZAMĚŘENÍ A IMPLEMENTACE VÝZEV B7 A D7... 15 5.1 ZAMĚŘENÍ VÝZEV... 15 5.2 SPECIFICKÉ PODMÍNKY A POSTUPY V INOVAČNÍCH VÝZVÁCH... 18 6. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTŮ... 22 6.1 ZAMĚŘENÍ HODNOCENÝCH PROJEKTŮ... 22 6.2 ÚČINNOST A HOSPODÁRNOST VYTVOŘENÝCH INOVAČNÍCH ŘEŠENÍ... 27 6.3 VÝVOJ INOVACE, VÝBĚR CÍLOVÝCH SKUPIN A REALIZACE PILOTU INOVAČNÍHO ŘEŠENÍ... 34 6.4 PROBLÉMY A PŘEKÁŽKY INOVAČNÍCH ŘEŠENÍ... 38 6.5. UDRŽITELNOST A POTENCIÁL DALŠÍHO VYUŽITÍ A ŠÍŘENÍ INOVACÍ... 46 6.6. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI PROJEKTŮ... 51 7. DOPORUČENÍ... 53 8. PŘÍLOHY... 55 PŘÍLOHA Č. 1: INOVAČNÍ KONCEPT... 55 PŘÍLOHA Č. 2: INOVAČNÍ ZÁMĚR... 55 PŘÍLOHA Č. 3: ANOTACE PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ VE VÝZVÁCH B7 A D7... 56 2

Seznam zkratek AVS analýza výchozí stavu CIP EQUAL Program Iniciativy Společenství EQUAL CS cílová skupina ČR Česká republika DB databáze EP evaluační plán ESF Evropský sociální fond ESI fondy Evropské strukturální a investiční fondy HK hodnotící komise IOP Integrovaný operační program MHMP Magistrát hlavního města Prahy MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NNO nestátní nezisková organizace OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PPR Operační program Praha pól růstu ČR OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OPZ Operační program Zaměstnanost OSVČ osoba samostatně výdělečně činná OZP osoba se zdravotním postižením PO prioritní osa ŘO řídící orgán SI sociální inovace SSI shrnutí sociální inovace SŠ střední škola VŠEM Vysoká škola ekonomie a managementu VK výběrová komise VTOS výkon trestu odnětí svobody ZEZ závěrečná evaluační zpráva (str. 6) ZS zprostředkující subjekt 3

Manažerské shrnutí Závěrečná evaluační zpráva představuje výstup z Evaluace výzev na podporu sociálních inovací B7 a D7 OP LZZ. Výzvami B7 a D7 OP LZZ byl poprvé v rámci ESF v ČR specificky podporován vývoj, ověřování a šíření sociálních inovací, tedy nových a lepších řešení společenských problémů osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených. Evaluace se primárně zaměřuje na dosažené výsledky podpořených projektů. Současně vyhodnocuje zaměření a specifické nastavení výběru žádostí o podporu, a to z důvodu, že nastavení výběru projektů zásadně ovlivňuje dosažené výsledky celé výzvy. Pro inovační podporu bylo schváleno 18 projektů v celkovém objemu cca 46 mil. Kč, což představuje asi jednu třetinu původní alokace výzev. Podpořené projekty byly zaměřeny na pět témat, resp. cílových skupin (dále CS), přičemž tato témata reprezentují nejnaléhavější problémy v oblasti sociální integrace: Integrace vězňů a osob propuštěných z výkonu trestu 2 projekty Bezdomovectví 4 projekty Integrace osob se zdravotním postižením 6 projektů Nákladovosti služeb / nové nástroje financování služeb 4 projekty Integrace znevýhodněných mladých 2 projekty Výsledky hodnocení Úspěšnost projektů podpořených výzvou byla vyhodnocena na základě úspěšnosti v klíčových aspektech vývoje a zavedení sociální inovace: dosažené přínosy pro CS a úspory pro veřejné rozpočty úspěšnost realizace pilotního zavedení inovačního řešení; překážky zavedení inovace; potenciál udržitelnosti řešení a jeho rozšíření. Dosažené přínosy pro CS a úspory pro veřejné rozpočty Metodické vysvětlení: V této části byly projekty vyhodnoceny z hlediska účinnosti a hospodárnosti. Jedná se o vyhodnocení funkčnosti navržených inovací, tedy zda bylo při daném nastavení podmínek a postupů řešení v rámci pilotáže dosaženo plánovaných přínosů pro CS. Současně je hodnoceno, nakolik se podařilo dosáhnout snížení nároků na veřejné zdroje v dané oblasti. 8 projektů (44 %) bylo vyhodnoceno jako úspěšných, přičemž tyto projekty dosáhly prokazatelných přínosů pro CS a souvisejících úspor veřejných zdrojů plně v předpokládaném rozsahu. 5 projektů (28 %) bylo vyhodnoceno jako spíše úspěšných, jelikož dosáhly prokazatelných přínosů pro CS a souvisejících úspor veřejných zdrojů jen částečně. 5 projektů (28 %) bylo vyhodnoceno jako spíše neúspěšných. U těchto projektů nebyl doložen přínos pro CS ani z hlediska úspor veřejných zdrojů. Realizace pilotáže se potýkala s kombinací problémů a 4

překážek, zejména s nesprávně stanovenými předpoklady funkčnosti řešení, s nedostatečnou spoluprací s klíčovými partnery a s problémy s kapacitami organizace na zvládnutí řízení inovačního projektu. Úspěšnost realizace pilotního zavedení inovačního řešení Podpořené projekty byly z pohledu vývoje a pilotního zavedení inovačních řešení v sociálních a společensky prospěšných službách převážně úspěšné. Pilotní realizace proběhla úspěšně u 13 projektů z 18 (72 %). U těchto projektů bylo plně, nebo alespoň částečně dosaženo plánovaných výstupů a výsledků v rámci plánovaného harmonogramu. U 5 projektů z 18 (28 %) proběhla pilotní realizace ve výrazně omezené míře nebo s výrazným zpožděním. V době ukončení realizace projektu nebylo dosaženo plánovaných efektů pro CS a veřejné rozpočty. U těchto projektů tedy nemohla být pilotní realizace dostatečným způsobem vyhodnocena a její výsledky promítnuty do finálního nastavení inovačního řešení. Úspěšnost realizace pilotáže byla nižší zejména u těch projektů, u kterých vývoj inovačního řešení představoval podstatnou část realizace projektu a jejichž řešení jsou v kontextu ČR výrazně nová. Překážky zavedení inovace Úspěšnost projektů v této oblasti byla hodnocena podle toho, nakolik efektivně byly projekty schopny řešit nastalé problémy a překážky. Na základě tohoto hodnocení bylo 9 projektů (50 %) úspěšných, 6 projektů (33 %) spíše úspěšných a 3 projekty (17 %) spíše neúspěšné. Typické problémy při realizaci inovací byly: nesprávné předpoklady inovátorů ohledně zájmu a motivace CS zapojit se do inovačního řešení; nesprávné předpoklady inovátorů o spolupráci nebo zapojení stakeholderů do inovačního řešení; nedostatečné kapacity pro řízení inovačního projektu a provedení sebe-evaluace. Potenciál udržitelnosti řešení a jeho rozšíření Udržitelnost a potenciál dalšího využití a šíření inovací byly převážně hodnoceny jako úspěšné nebo spíše úspěšné. Většina inovačních řešení je v určité míře udržitelná. Velmi často je jejich udržitelnost vázána na další podmínky, zejména zajištění financování řešení, resp. jeho části, z veřejných zdrojů.. V některých případech bude záviset na konečném výsledku dosud probíhajících jednání s možnými uživateli (např. ÚP, ministerstvy, dalšími NNO, zaměstnavateli apod.). Poptávka ze strany stakeholderů není u projektů jednoznačná, jelikož u některých projektů nedošlo k dostatečně přesvědčivému prokázání přínosů inovace pro CS a zlepšení vůči alternativním řešením, a to s ohledem na krátkou dobu realizace projektů a jejich pilotní charakter. V této oblasti bylo hodnoceno 9 projektů (50 %) jako úspěšných, 5 projektů (28 %) jako spíše úspěšných a 4 projekty (22 %) jako spíše neúspěšné. 5

Celkové hodnocení projektů Celková úspěšnost realizovaných projektů byla souhrnně stanovena na základě vyhodnocení ve výše uvedených oblastech. Celkem 6 projektů (33 %) bylo vyhodnoceno jako úspěšných, jelikož se jim podařilo na základě pilotní realizace prokázat výše uvedené přínosy a potenciál k uplatnění jejich inovačního řešení ve větším měřítku. Dalších 8 projektů (45 %) bylo vyhodnoceno jako spíše úspěšných, to znamená, že mají slibný potenciál k dosažení efektů, nicméně se při realizaci pilotáže vyskytly dílčí problémy, které snížily celkové dosažené výsledky. Tyto projekty mají potenciál v určitém čase problémy překonat a plánovaných výsledků dosáhnout. Zbývající 4 projekty (22 %) jsou hodnoceny jako spíše neúspěšné. Při realizaci se setkaly s takovými překážkami, které zabránily dosažení efektů inovace. U těchto projektů není pravděpodobné, že původní nastavení inovačního řešení by vedlo k žádoucím výsledkům při opakované realizaci. Celkové hodnocení 22% 45% 33% Úspěšné projekty Spíše úspěšné projekty Spíše neúspěšné projekty Na základě této evaluační zprávy bylo formulováno 5 doporučení, která jsou uvedena v závěru této zprávy (kapitola 7). 6

1. Úvod Tato evaluační zpráva představuje závěrečný výstup z Evaluace výzev na podporu sociálních inovací B7 a D7 OP LZZ. Výzvami B7 a D7 OP LZZ byl poprvé v rámci ESF v ČR specificky podporován vývoj, ověřování a šíření sociálních inovací, tedy nových a lepších řešení společenských problémů osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených. Evaluace zahrnuje jak procesní, tak dopadovou evaluaci. Procesní evaluace představuje vyhodnocení nastavení podmínek výzvy, nastavení podpory žadatelů a příjemců a dále proces hodnocení a výběru projektových žádostí, které jsou specifické oproti jiným grantovým ( neinovačním ) výzvám. Dopadová část evaluace se zaměřuje na vyhodnocení výsledků projektů ve vztahu k cílům výzvy, tedy na vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých projektů při realizaci klíčových kroků, konkrétně: nastavení metodiky inovačního řešení, výběr účastníků, pilotáž řešení, přínos pro CS, zlepšení oproti alternativám, úspornost řešení. V rámci vyhodnocení dopadů byly též analyzovány problémy a překážky inovačních řešení, jejichž řešení představuje hlavní náměty pro nastavení další podpory sociálních inovací z OPZ. Evaluace probíhala od vyhlášení výzvy, přičemž v počáteční etapě se evaluační aktivity zaměřovaly na nastavení metodiky sebe-evaluací v jednotlivých projektech. Prostřednictvím výstupů ze sebeevaluací byly získány podrobné informace o realizaci jednotlivých projektů a jejich výsledcích, přičemž na těchto výstupech je založeno toto souhrnné vyhodnocení výsledků výzvy. Současně v průběhu implementace výzev probíhal sběr dat o zapojených subjektech, o aktivitách realizovaných na podporu žadatelů, o průběhu vyhodnocení a výběru žádostí o podporu. Získaná data z implementace byla průběžně analyzována a byly formulovány návrhy na možná opatření, která by bylo vhodné ze strany ZS / ŘO OPZ implementovat ještě v průběhu realizace projektů nebo aplikovat do nastavení podpory sociálních inovací v OPZ. Závěrečná zpráva byla zpracována v průběhu března až června 2016, tedy po té, co byly zpracovány a předloženy závěrečné evaluační výstupy jednotlivých projektů, na kterých je tato evaluace založena. Závěrečnou evaluační zprávu zpracovalo oddělení evaluací MPSV, přičemž do realizace evaluačních aktivit (zejména formulace zaměření evaluace a sběru dat) byl intenzivně zapojen vyhlašovatel výzvy - Oddělení implementace ESF a IOP MPSV ZS ŘO OP LZZ. 7

2. Cíl, zdůvodnění a využití evaluace Účelem evaluace je vyhodnocení výsledků pilotních výzev OP LZZ na podporu sociálních inovací B7 a D7, zahrnující jak procesní evaluaci, tak evaluaci dopadů výzev. Procesní část evaluace zahrnuje zejména hodnocení zaměření a podmínky podpory. Dopadová část evaluace se zaměřuje na vyhodnocení dosažení cíle výzev, tedy zvýšení efektivity sociálních a dalších společensky prospěšných služeb a snížení jejich závislosti na veřejných zdrojích, a to prostřednictvím vytvořených sociálních inovací. V návaznosti na závěry z evaluace jsou formulována doporučení pro nastavení podpory sociálních inovací, zejména v OPZ. Důvodem pro evaluaci výzev B7 a D7 je jejich pilotní charakter - realizovaly se jako nové a tedy dosud neověřené zaměření podpory z ESF. Tento nový typ podpory bylo vhodné vyhodnotit a poznatky využít pro nastavování podpory příjemců v průběhu realizace projektů, ale zejména pro nastavení podmínek a forem navazující podpory v OPZ. S ohledem na novost konceptu sociálních inovací, jeho dynamičnost a různorodost jeho pojetí je obecné povědomí o sociálních inovacích malé. Z toho důvodu bylo vhodné využít příležitost realizace výzev B7 a D7 pro získání informací o kapacitách tvůrců inovací, poskytovatelích podpory a o výsledcích nových postupů podpory. Cíle evaluace jsou tedy: (i) doložení výsledků podpory poskytnuté ve výzvách B7 a D7; (ii) zvýšení kapacit subjektů zapojených do implementace podpory sociálních inovací v OPZ (ŘO OPZ, příjemci podpory OPZ, experti 1 ); (iii) vytváření znalostí (systematické učení) o tomto typu intervence pro nastavení navazující podpory sociálních inovací v OPZ. Využití evaluace spočívá v odpovídajícím nastavení podpory sociálních inovací v OPZ, případně v dalších programech ESF (OP VVV a OP PPR). Vyhodnocení jednotlivých inovačních řešení může být využito při rozhodování o nastavení dalších projektů pro řešení sociálního vyloučení a nezaměstnanosti a specificky pro zacílení finanční podpory v rámci zajištění dostupnosti a kvality sociálních a prospěšných služeb ze strany MPSV, krajů, měst a obcí. V neposlední řadě jsou poznatky o výsledcích a fungování jednotlivých inovačních řešení využitelné samotnými tvůrci řešení v dané oblasti poskytovateli sociálních a společensky prospěšných služeb. Hlavním uživatelem evaluace a jejích doporučení je ŘO OPZ, především Oddělení projektů sociálních inovací a mezinárodní spolupráce 833, které v rámci PO 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce OPZ nastavuje a implementuje podporu sociálních inovací. Dalšími potenciálními uživateli v oblasti nastavení podmínek podpory SI z ESF a její implementace jsou ŘO dalších operačních programů ESF, tedy MŠMT pro OP VVV a MHMP pro OP PPR. Uživateli vyhodnocení samotných inovačních řešení mohou být také věcné sekce MPSV pro zaměstnanost a sociálního začleňování jako klíčové subjekty pro nastavení systémových a legislativních podmínek zavedení inovačních řešení, dále pak kraje, města a obce jako zadavatelé sociálních a dalších společensky prospěšných služeb. Informace o fungování inovačních řešení využijí také samotní tvůrci sociálních inovací v dané oblasti, a to jednak pro vývoj dalších inovací, jednak pro šíření a systémové zavedení již vytvořených inovací. 1 zejména hodnotitelé žádostí 8

3. Evaluační otázky a metodika evaluace 3.1 Evaluační otázky Procesní evaluace zaměření a implementaci výzev B7 a D7 1. Jak bylo nastaveno zaměření výzev a nakolik vhodně byly výzvy nastaveny z hlediska věcných témat, forem a fází inovací a délky realizace projektů? 2. Byly pro podporu sociálních inovací nastaveny odpovídající specifické podmínky a postupy pro výběr žádostí a podporu realizátorů projektů? Hodnocení výsledků projektů 3. Nakolik se podařilo vytvořit účinná a hospodárná řešení v sociálních a společensky prospěšných službách? 4. Nakolik úspěšně se v projektech podařilo realizovat vývoj inovace, výběr CS a pilotní zavedení inovačního řešení? 4.1. V jakých projektech a jak probíhal vývoj inovačního řešení? 4.2. Nakolik byly projekty úspěšné při výběru vhodných účastníků z cílové skupiny? 4.3. Nakolik se v projektech podařilo úspěšně pilotně realizovat navržené řešení? 5. Jaké měly projekty problémy při realizaci aktivit a ve fungování teorie změny inovačního řešení a nakolik tyto problémy negativně ovlivnily inovační řešení? 5.1. Jak odpovídal postup realizace projektu původním předpokladům a jak byly řešeny příp. problémy? 5.2. Jak byla prokázána funkčnost teorie změny řešení, příp. jaké měla problémy a jak byly řešeny? 6. Jaká je udržitelnost a potenciál dalšího využití a šíření inovací? 6.1. Jaká je udržitelnost inovace a poptávka po jejím dalším využití? 6.2. Iniciovalo řešení další inovace či systémové změny? 9

3.2 Metodika evaluace Datové zdroje Do této evaluace bylo zařazeno 18 projektů, tedy všechny, které byly realizovány v rámci výzev B7 a D7. Pro zpracování evaluace byly využity především data z IS Monit7+ a evaluační výstupy projektů, především závěrečné evaluační zprávy (ZEZ), shrnutí sociální inovace (SSI) a evaluační plány (EP). Dále probíhal ze strany zpracovatele také vlastní monitoring průběhu podpory žadatelů a příjemců a průběžný sběr dat a informací o projektech v rámci konzultací evaluací projektů a prezentací jejich výsledků. Hodnocení nastavení a implementace výzev Postup hodnocení nastavení a implementace výzev sestával z následujících kroků: analýza dokumentace výzvy, vyhodnocení dat z Monit7+ a vlastní monitoringu podpory; vyhodnocení výsledků projektů; vyhodnocení nastavení a implementace dle dosažených výsledků. Hodnocení výsledků projektů Postup hodnocení výsledků projektů měl dvě fáze: vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých projektů v rámci 10 dílčích tematických bloků; zpracování odpovědí na evaluační otázky na základě výstupů hodnocení relevantních tematických bloků. Celková úspěšnost každého projektu byla hodnocena na základě odevzdaných výstupů. Hlavním zdrojem pro hodnocení byla závěrečná evaluační zpráva, ve které se vždy posuzovalo 10 tematických bloků: 1. inovačnost řešení; 2. plnění cílů projektu; 3. postup realizace projektu; 4. cílová skupina znevýhodnění a efektivita výběru; 5. analýza výchozího stavu; 6. úspory veřejných zdrojů; 7. teorie změny řešení a její ověření; 8. přínosy inovačního řešení; 9. změny dosažené u cílové skupiny; 10. udržitelnost řešení. 10

U všech sledovaných projektů byla pro každý tematický blok udělena známka 1-5 (1 nejlepší, 5 nejhorší). Z těchto známek byl pro každý projekt vypočten celkový průměr. Projekty byly na základě tohoto hodnocení rozřazeny do tří skupin: úspěšné, spíše úspěšné a spíše neúspěšné. U projektů, jejichž zařazení dle uvedené známky nebylo jednoznačné, se dále přihlíželo k informacím z dalších dokumentů - Shrnutí sociální inovace, Evaluační plán, Analýza výchozího stavu a poznatků získaných v rámci konzultací sebeevaluací projektů. Následně byly zpracovány odpovědi na evaluační otázky prostřednictvím shrnutí tematických bloků relevantních pro zodpovězení dané otázky. Přístup ke zpracování hodnocení přitom nebyl u všech otázek stejný, ale lišil se v závislosti na specifikách hodnoceného předmětu. Přehled tematických bloků, ze kterých vycházejí odpovědi na evaluační otázky, a podotázky je uveden v tabulce níže: Přehled evaluačních otázek a odpovídajících tematických bloků Evaluační otázky a podotázky 3. Nakolik se podařilo vytvořit účinná a hospodárná řešení v sociálních a společensky prospěšných službách? 4. Nakolik úspěšně se v projektech podařilo realizovat vývoj inovace, výběr CS a pilotní zavedení inovačního řešení? 4.1. V jakých projektech a jak probíhal vývoj inovačního řešení? 4.2. Nakolik byly projekty úspěšné při výběru vhodných účastníků z cílové skupiny? 4.3. Nakolik se v projektech podařilo úspěšně pilotně realizovat navržené řešení? 5. Jaké měly projekty problémy při realizaci aktivit a ve fungování teorie změny inovačního řešení a nakolik tyto problémy negativně ovlivnily inovační řešení? 5.1. Jak odpovídal postup realizace projektu původním předpokladům a jak byly řešeny příp. problémy? 5.2. Jak byla prokázána funkčnost teorie změny řešení, příp. jaké měla problémy a jak byly řešeny? 6. Jaká je udržitelnost a potenciál dalšího využití a šíření inovací? 6.1 Jaká je udržitelnost inovace a poptávka po jejím dalším využití? 6.2 Iniciovalo řešení další inovace či systémové změny? Tematický blok Blok 1. Inovačnost řešení Blok 2. Plnění cílů projektů Blok 6. Úspory veřejných zdrojů Blok 8. Přínosy inovačního řešení Blok 9. Změny dosažené u cílové skupiny Blok 2. Plnění cílů projektů Blok 3. Postup realizace projektu Blok 3. Postup realizace projektu Blok 4. Teorie změny řešení a její ověření Blok 10. Udržitelnost řešení Doplňující informace: ZEZ - Iniciace dalších inovací a systémových změn 11

4. Kontext vyhlášení inovačních výzev B7 a D7 Základní informace o výzvách Výzvy na podporu sociálních inovací B7 2 a D7 3 byly vyhlášeny v rámci Prioritní osy 3 Sociální integrace a rovné příležitosti v Oblasti podpory 3.1. Podpora sociální integrace a sociálních služeb OP LZZ. Výzva B7 byla vyhlášena 3. 5. 2013 a navazující výzva D7 1. 4. 2014. Maximální délka projektů byla u výzvy B7 18 měsíců, u výzvy D7 13 měsíců (s koncem realizace projektů nejpozději do 30. listopadu 2015). Celková finanční alokace výzev byla 150 mil. Kč. V rámci výzev bylo realizováno 18 projektů, s přidělenými dotacemi v celkovém objemu 45,7 mil. Kč. Hlavním cílem výzev je prostřednictvím sociálních inovací zvýšit efektivnost a hospodárnost sociálních a společensky prospěšných služeb, zaměřených na začlenění cílových skupin do společnosti a na trh práce, a snížit či zcela eliminovat jejich závislost na veřejných zdrojích. Specifickým cílem výzvy (formulovaným v rámci popisu motivace výzvy) je zvýšit sociálně inovační kapacitu (nabídku inovačních řešení společenských problémů) v České republice, pomoci při jejím rozvoji a při dosahování sociálního impaktu inovačních řešení. Cíle výzev navazují na globální cíl oblasti podpory 3.1 OP LZZ: Sociální začleňování sociálně vyloučených osob, cestou zajištění a zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb a specifický cíl oblasti podpory: Podpora systémových aktivit v systému sociálních služeb především ve vztahu k zákonu o sociálních službách, souvisejícím právním normám a k transformaci sociálních služeb. Sociální inovace byly MPSV ve výzvách vymezeny jako inovace, které představují nová a oproti dostupným alternativám lepší řešení (tj. účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější), jež naplňují naléhavé společenské potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce. Jedná se např. o nové produkty, služby, procesy, organizační uspořádání, ideje, regulace, institucionální formy, funkce a role, sociální hnutí a další formy řešení sociálních potřeb. Nové řešení prokazatelně dosahuje udržitelný sociální impakt. Z výše uvedeného vymezení vyplývá, že se jedná o inovace sociální jak v cílech, tak i prostředcích jejich dosažení. Dále byly ve výzvách vymezeny fáze inovačního cyklu, ve kterých probíhá jejich realizace: 1. Identifikace problému (jeho příčin, kontextu, rozsahu, dopadu, poptávky po řešení); 2. Vývoj postupů řešení (prototypizace, formulace hypotéz, vytvoření variant řešení, příprava pilotu); 3. Demonstrace řešení a jeho zlepšování (prokázání hypotéz, pilotáž funkčnosti navrhovaného řešení) a 4. Rozvoj a udržení inovace (replikace řešení a jeho rozšíření, zavedení v praxi, systémová změna). Význam podpory sociálních inovací v ČR Význam pilotních výzev a jejich specifičnost je zásadní s ohledem na to, že v ČR je sociálně inovační ekosystém zatím nerozvinutý. Klíčoví aktéři (potenciální tvůrci sociálních inovací, jejich podporovatelé a expertní / poradenské subjekty) mají zatím nízké povědomí o konceptu sociálních 2 http://www.esfcr.cz/vyzva-b7 3 http://www.esfcr.cz/vyzva-d7 12

inovací. Ověřené sociální inovace (především v oblasti sociálního začleňování) se vyskytují v malé míře. Inovační řešení mají spíše malé efekty, které nejsou udržitelné bez podpory z veřejných zdrojů. Dalším klíčovým aspektem je, že v ČR není veřejná podpora řešení problémových jevů ve společnosti v rámci jednotlivých projektů systematicky vyhodnocována 4, a nelze tak určit její přínosy a náklady. Rozhodnutí o veřejných výdajích tak nelze zaměřit na nejvíce efektivní řešení. Z toho důvodu byla ve výzvách stanovena jako povinná klíčová aktivita projektu sebe-evaluace, prostřednictvím které začala být systematicky získávána data a informace o podmínkách, efektech a nákladech jednotlivých typů intervencí. Kontext vyhlášení výzev Výzvy byly vyhlášeny v kontextu finanční a ekonomické krize, kdy se veřejné finance v ČR (a v dalších zemích) ocitly v situaci zvýšených výdajů a snížených příjmů. V této situaci se jednak zvýšila poptávka po veřejných službách (zejm. v oblasti sociálního začleňování a zaměstnanosti) a současně se výrazně snížily příjmy veřejných rozpočtů. Specificky v oblasti sociálních služeb došlo k nárůstu požadavků na jejich financování ze státního rozpočtu, a to v době jeho rostoucího deficitu. Na tuto situaci reaguje cíl výzev, a to vytvořit efektivnější řešení sociálního vyloučení oproti stávajícím řešením a přispět ke snížení závislosti sociálních a dalších prospěšných služeb na veřejných rozpočtech, včetně prostředků strukturálních fondů EU. Pilotní výzvy byly vyhlášeny v návaznosti na Evaluaci principu inovativnosti v OP LZZ 5 z roku 2012, která analyzovala stav podpory inovací v OP LZZ a její výsledky. Evaluace identifikovala témata, ve kterých je podpora inovací nejpřínosnější, určila klíčové oblasti pro kvalitativní rozvoj podpory inovací a vytvořila metodiku pro realizaci inovačních projektů. Hlavním doporučením bylo poskytovat podporu inovací cíleně a systematicky, tj. aplikovat odpovídající specifické postupy podpory, co nejvíce rozvinout stávající inovační kapacity a v neposlední řadě podporu sociálních inovací jasně odlišit od podpory dílčích zlepšení, nových jen pro danou organizaci, která byla průřezově poskytována dle tzv. principu inovativnosti ve všech oblastech podpory OP LZZ 6. Klíčovým aspektem cílené podpory sociálních inovací je, že sebe-evaluace je nedílnou součástí inovačních projektů, a to za účelem ověření funkčnosti vytvořeného řešení. Cílená podpora sociálních inovací v ČR zatím kromě programu ESF CIP EQUAL 2004-2009 a zčásti z PO 5 Mezinárodní spolupráce OP LZZ nebyla realizována a nebyly proto pro ni vytvořeny odpovídající systémové předpoklady (např. výzvy musí probíhat v rámci stávajících pravidel OP LZZ, která nelze důvodů přizpůsobit potřebám inovačních projektů). Výzvy B7 a D7 byly vyhlášeny v době vrcholících příprav na další programové období fondů ESI 2014-2020, takže jejich dalším cílem bylo vedle rozvoje sociálně inovačních kapacit a samotných inovačních řešení ověření nových postupů podpory projektů s novým zaměřením tak, aby podpora sociálních inovací v OPZ byla co nejvíce efektivní. Na schématu níže je znázorněná intervenční logika výzev B7 a D7. Každá část intervenční logiky na podporu sociálních inovací byla vyhodnocena příslušnou evaluační otázkou. 4 V případě souhrnných evaluací na vyšší úrovni (např. operační program, témata jako podpora sociálního podnikání) ŘO OP LZZ a OPZ provádí pravidelné evaluace. Na úrovni jednotlivých intervencí (projektů) jsou však přínosy a náklady vyhodnocovány výjimečně. 5 http://www.esfcr.cz/folder/4979/ 6 Výjimku tvoří PO 5 Mezinárodní spolupráce, která navazovala na program na podporu mezinárodních inovačních řešení diskriminace a nerovnosti na trhu práce CIP EQUAL 2004-2009 (www.equalcr.cz). 13

Intervenční logika výzev B7 a D7 Vyhlášení výzvy Příprava a hodnocení inovačních projektů Realizace projektů vývoj a pilotáž inovace Finalizace inovace a příprava zavedení a upscalingu Informační aktivity -- zvýšení povědomí o SI Vzdělávací systém - identifikace vhodných žadatelů a zvýšení jejich kapacit pro zformulování teorie změny inovace v IZ a partnerství pro realizaci SI Hodnocení a výběr projektů - identifikace řešení s největším sociálním impaktem - zvýšení průměrné inovačnosti podpořených žádostí (vyřazení neinovačních / málo inovačních záměrů) Příprava pilotu - vývoj inovace, - zvýšení informovanosti subjektů zapojených do realizace projektu, a jejich motivace, znalostí apod. Realizace pilotu - dílčí zlepšení teorie změny inovace Vyhodnocení pilotu - (nezávisle) ověřená teorie změny inovace (její funkčnost pro CS a úspory zdrojů) Plánování šíření (upscaling) inovace - zvýšení potenciálu pro zavedení v širším měřítku s větším dopadem (upscaling) Web www.esfcr.cz Seminář DOX Seminář SozialMarie Základní semináře Specifické semináře k SI Osobní konzultace inovačních konceptů Písemné konzultace inovačních záměrů Kreativní workshopy Formální hodnocení a přijatelnost Věcné hodnocení (HK) Hodnocení výběrovou komisí (VK) Rozhodnutí o poskytnutí dotace Zformování realizačního týmu a partnerství Nastavení postupů, metodik a harmonogramu řešení Oslovení a výběr CS Příprava evaluace: Evaluační plán + Analýza výchozího stavu Podpora tvorby EP a AVS Aplikace řešení v praxi Změna (úpravy) dle zpětné vazby z realizace Vyhodnocení klíčového kroku řešení (průběžná evaluační zpráva) Návrh metodiky inovačního řešení Podpora sdílení zkušeností s realizací inovačního projektu a jeho evaluace s jinými inovátory (peers) a experty Změření a vyhodnocení přínosu a změny u CS a podmínek změny (Závěrečná evaluační zpráva) Finalizace metodiky SI Externí validace SI Podpora sdílení výsledků inovace s poptávkou shora (zdroje podpory SI) Identifikace míst (regionů), CS, finančních a lidských zdrojů a harmonogramu projektu pro upscaling Identifikace poptávky systémových stakeholderů Plán pro zjištění dlouhodobých dopadů u CS z pilotu Podpora nastavení projektu pro upscaling inovace Grantová podpora v navazujících výzvách OPZ (PO 3, případně PO 1,2 a 4) 14

5. Procesní evaluace zaměření a implementace výzev B7 a D7 V rámci této části evaluace jsou uvedeny podrobné informace o zaměření výzev a dalších parametrů podpory, o podpoře kapacit žadatelů a postupech hodnocení a výběru žádostí o podporu. Tyto informace slouží jako východisko pro evaluaci dle jednotlivých evaluačních otázek. 5.1 Zaměření výzev Evaluační otázka 1. Jak bylo nastaveno zaměření výzev a nakolik vhodně byly výzvy nastaveny z hlediska věcných témat, forem a fází inovací a délky realizace projektů? Úvod - Nastavení podmínek a zaměření výzev V návaznosti na cíle výzvy bylo zaměření a podmínky výzvy stanoveny následujícím způsobem. Podporovanými aktivitami výzev bylo: Vytvoření a zavedení udržitelných nových řešení pro poskytování sociálních služeb vymezených zákonem o sociálních službách nebo pro poskytování společensky prospěšných služeb, které nejsou vymezeny zákonem o sociálních službách. 7 Vytvoření nových nástrojů nebo systémů financování, které povedou k nižší závislosti nebo úplné nezávislosti služeb na veřejných zdrojích. Tematické zúžení v oblasti sociálního začleňování představoval důraz na nová řešení v komunitních sociálních službách a v případě inovací v sociálních službách soulad se strategickými a koncepčními dokumenty MPSV v této oblasti, 8 a to zejména s ohledem na transformaci sociálních služeb, přístup v otázkách bezdomovectví apod. Projekty musely splňovat alespoň jednu z následujících podmínek: Nová řešení budou snižovat nebo zcela eliminovat závislost stávajících služeb na veřejných zdrojích (vč. strukturálních fondů EU) při zachování minimálně stejné kvality služeb Nově vzniklé služby budou finančně méně náročné (účinnější) než stávající obdobné služby. Dále bylo vyžadováno splnění podmínky prokazatelnosti úspory veřejných zdrojů, vynakládaných v oblasti sociálních služeb nebo sociálního začleňování, a realizace evaluace jako povinné klíčové aktivity projektu. Podporováno nebylo standardní zajišťování poskytování sociálních služeb, převážně investiční projekty, fundraisingové aktivity (výzva B7), ve výzvě D7 pak nebyly podporovány technologické 7 Nejedná se o zdravotnické služby, ani služby zaměstnanosti. 8 Národní strategii rozvoje sociálních služeb pro období 2014 2020, Dlouhodobou vize MPSV pro oblast sociálního začleňování, Národní program reforem ČR, Strategii sociálního začleňování 2014-2020 (usnesení vlády č. 24 ze dne 8. ledna 2014), Koncepci prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do r. 2020 (usnesení vlády č. 666 ze dne 28. srpna 2013). 15

inovace, vzdělávání a rekvalifikace, webové aplikace, založení a provoz sociálního podniku. Tyto aktivity mohly být v projektech pouze jako doplňkové nebo podpůrné. Podporovanými cílovými skupinami byly skupiny osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožené, konkrétně: osoby se zdravotním postižením, osoby bez přístřeší; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy; osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; osoby pečující o osobu blízkou; děti, mládež a mladí dospělí a osoby závislé na návykových látkách 9. Oprávněnými žadateli / příjemci byli: poskytovatelé sociálních služeb, OSVČ, podnikatelské subjekty, NNO (o.p.s., církevní právnické osoby, spolky, ústavy, sociální družstva), samosprávy (kraje, obce a jimi zřízené organizace, svazky obcí), veřejné výzkumné instituce a vysoké školy. Výzvy umožňovaly realizaci projektu v (mezinárodním) partnerství s finančním příspěvkem. Místo realizace projektů bylo celé území ČR kromě území Hlavního města Prahy. Výzva umožňovala financování formou dotace až do výše 100 % způsobilých výdajů projektu s omezením dle pravidel pro veřejnou podporu, která byla umožněna jen v režimu de-minimis, tj. maximálně do výše 200 000 EUR, což se týkalo zejména podnikatelských subjektů jako příjemců nebo partnerů s finančním příspěvkem. Výzva B7 nestanovovala horní limit dotace, ve výzvě D7 byl stanovena maximální výše dotace 15 mil. Kč. Investiční výdaje (křížové financování) mohlo představovat max. 25 % výdajů, výdaje na nákup služeb formou veřejné zakázky mohly činit max. 60 % výdajů. Podmínkou poskytnutí dotace byla povinnost příjemce dotace poskytnout neomezenou a bezplatnou licenci k právům duševního vlastnictví vzniklým na základě činností financovaných z poskytnuté dotace. V praxi se to týkalo zejména výstupů projektů (tzv. produktů) ve formě metodik, manuálů, podpůrných a propagačních materiálů využívaných pro realizaci daného řešení, dále také výstupů zpracovaných v rámci povinné sebeevaluace (analýzy, evaluační plán, evaluační zprávy apod.). Produkty byly po uzavření projektu (schválení závěrečné monitorovací zprávy) vloženy do Databáze produktů ESF 10 tak, aby mohly být využity pro aplikaci inovace nebo její další vývoj jinou organizací. Délka realizace projektů byla u výzvy B7 v průměru 14 měsíců, u výzvy D7 12 měsíců, a to s ohledem na vyhlášení výzev na konci programového období 2004-2013 a nutnost ukončit realizaci projektů nejpozději v listopadu 2015. Jak vyplynulo z hodnocení dosažených výsledků projektů, krátká délka realizace projektů často limitovala možnost odpovídající přípravy pilotáže řešení, realizaci samotného pilotu nebo jeho vyhodnocení. Závěry Maximálně otevřené tematické zaměření výzev (z hlediska cílových skupin a aktivit v oblasti podpory sociálního začleňování a rovných příležitostí) se ukázalo jako vhodně nastavené. Toto nastavení odpovídalo situaci v ČR v době vyhlášení výzev, zejména kapacitám tvůrců inovací (inovační nabídka. Tyto kapacity byly s ohledem na novost konceptu sociálních inovací v ČR omezené, takže by se při zúžení tematického zaměření ještě více snížilo množství subjektů schopných předkládat v daném tématu inovační záměry do výzev. 9 Osoby závislé na návykových látkách nebyly podporované ve výzvě B7, pouze ve výzvě D7. 10 https://esf2014.esfcr.cz/dap/default 16

Záběr výzev z hlediska použitých nástrojů, resp. forem sociálních inovací, byl vhodně zúžen, a to vyloučením z podpory samotného vývoje informačních a komunikačních technologií. Podpořeno mohlo být pouze testování technologie s účastníky z CS pro její optimální nastavení. Důvodem byla působnost a odbornost MPSV jako vyhlašovatele výzvy, které neumožňují kvalifikovaně posoudit technologické řešení, navíc tento typ inovací je předmětem podpory zejm. TA ČR. Z hlediska fází inovačního cyklu byly výzvy vhodně zaměřeny primárně na fázi Vývoj postupů řešení a fázi Demonstrace řešení a jeho zlepšování, tedy ověřování funkčnosti řešení v malém měřítku a identifikace podmínek jeho dalšího využití v širším měřítku. Podporována nebyla počáteční fáze Identifikace problému a poslední fáze Rozvoj a udržení inovace. Omezení nebylo ve výzvě explicitní, ale vyplývalo z krátké realizace projektů, z vymezení podporovaných aktivit a povinnosti dosažení úspor veřejných zdrojů. Důvodem omezení bylo, že dotační forma podpory není vhodná pro počáteční fázi Identifikace problému, u fáze Rozvoj a udržení inovace je zase podmínkou zvládnutí předešlé fáze Demonstrace řešení a jeho zlepšování, tedy doložení funkčnosti a výsledků inovačního řešení. 17

5.2 Specifické podmínky a postupy v inovačních výzvách Evaluační otázka 2. Byly pro podporu sociálních inovací nastaveny odpovídající specifické podmínky a postupy pro výběr žádostí a podporu realizátorů projektů? Zjištění a závěry Oproti běžným grantovým výzvám byly v inovačních výzvách B7 a D7 nastaveny tyto specifické podmínky a postupy: zajištění specifického systému informovanosti a vzdělávání potenciálních žadatelů o podporu; poskytnutí specifických informací o inovačním řešení ze strany žadatelů ve formě Inovačního záměru (viz Příloha č. 2); vícestupňové hodnocení žádostí prostřednictvím: o předběžného posouzení inovačnosti řešení dle informací v Inovačním záměru o hodnocení žádostí věcnými hodnotiteli a hodnotící komisí o hodnocení žádostí výběrovou komisí; vytvoření metodik evaluace impaktu inovací, individuální konzultace sebe-evaluací a skupinové sdílení průběžných výsledků sebe-evaluací a kulaté stoly se stakeholdery inovace na podporu rozvoje, využití a šíření inovace. Zajištění specifického systému informovanosti a vzdělávání potenciálních žadatelů o podporu bylo relevantní s ohledem na novost konceptu sociálních inovací a úroveň znalostí o sociálních inovacích potenciálních žadatelů. Ta byla zjištěna na základě dotazů a konzultací bezprostředně po vyhlášení výzvy B7. Lze předpokládat, že by bez tohoto systému podpory byl předložen výrazně vyšší počet nerelevantních žádostí, což by neúměrně zatížilo systém hodnocení a výběru žádostí a zvýšilo riziko schválení projektů neodpovídajících zaměření výzvy. Nutnost poskytnutí specifických informací o inovačním řešení ze strany žadatelů ve formě Inovačního záměru vyplývala ze skutečnosti, že struktura standardní projektové žádosti v IS Benefit7+ OP LZZ neumožňovala získání potřebných informací pro vyhodnocení inovačního řešení dle charakteristik sociální inovace. Výběr inovačních projektů pro podporu bylo nezbytné realizovat ve více stupních, zejména s ohledem na jejich vyšší rizikovost - další stupeň hodnocení zajistil ověření výsledků hodnocení na předešlém stupni. Současně byla snížena náročnost hodnocení na dalším stupni, protože byl snížen počet žádostí, které prošly na tento vyšší stupeň. Z tohoto hlediska byl klíčový první stupeň hodnocení, tj. předběžné hodnocení inovačních záměrů ve formě písemného stanoviska ohledně vhodnosti předložení žádosti pro podporu z hlediska inovačnosti. Přesto, že žadatelé mohli žádost předložit i v případě nesouhlasného stanoviska, žádost nakonec nepředložilo 60 % žadatelů (117 z celkových 194), kteří obdrželi písemné stanovisko k záměru. Specifická intenzivní podpora sebe-evaluací reaguje na nízké kapacity realizátorů v této oblasti. Evaluace je nezbytná pro ověření efektů inovace a její další rozvoj a šíření. 18

Podpora dalšího rozvoje a šíření inovace formou pořádání kulatých stolů se zapojením stakeholderů inovací pro danou oblast byla relevantní s ohledem na omezené možnosti realizátorů v této oblasti. Níže jsou uvedeny detailní informace o specifických postupech a podmínkách ve výzvách v jednotlivých oblastech a přehled aktivit implementace a jejich průběhu. Publicita a informace o inovačních výzvách Webové stránky výzev B7 a D7 poskytovaly ve srovnání se standardními výzvami rozsáhlejší informace pro žadatele o podporu. Představovaly základní zdroj informací o výzvách, sociálních inovacích a o tématech souvisejících se sociálními inovacemi (např. mezinárodní spolupráce, partnerství pro realizaci projektů na sociální začleňování a zaměstnanost). Webové stránky obsahovaly v textové informace se základními údaji o výzvách, harmonogram předkládání žádostí a realizace projektů, přehled seminářů a workshopů k výzvě, dále dokumenty ke stažení (výzva a její přílohy, doporučení pro žadatele, Příručka pro přípravu a realizaci inovačních projektů) a odkazy na Fórum ESF - Klub sociální inovace, DB produktů ESF, web o sociálních inovacích Centra inovačních studií VŠEM 11, DB mezinárodních partnerů ESF ad. Výzvy OP LZZ na podporu sociálních inovací z ESF byly propagovány na akcích určených pro širší veřejnost, které se konaly v souvislosti s jinými aktivitami k sociálním inovacím. Jednak to byl seminář spojený s workshopy k sociálním inovacím pořádaným VŠEM v centru DOX v rámci programu Sociální změna (březen 2013) a jednak seminář k prezentaci nominovaných českých projektů v SozialMarie 12, při kterém byl samostatný vstup MPSV k inovačním výzvám OP LZZ (květen 2013). Systém podpory žadatelů S ohledem na zaměření a podmínky výzvy byly ve srovnání s běžnými výzvami kladeny na žadatele kladeny náročnější požadavky, a to požadavky na doložení novosti a zlepšení inovace oproti stávajícím řešením, měřitelnost výsledků, evaluaci impaktu vytvářených inovací, kvantifikaci úspor veřejných zdrojů, finanční udržitelnost inovačního řešení a srovnání inovačních řešení se stávajícími přístupy v dané problematice. Pro zajištění kapacit, které by odpovídaly nárokům na realizátory inovačních projektů, byl realizován specifický systém vzdělávání žadatelů, resp. aktivit pro rozvinutí inovačních kapacit organizací žadatelů a inovačního potenciálu jejich řešení. Systém vzdělávání se skládal z následujících aktivit: Základní seminář pro žadatele základní informace o zaměření výzev a jejich odlišnosti oproti ostatním grantovým výzvám OP LZZ, úvod do problematiky sociálních inovací, zadání zpracování inovačního konceptu. Specifický seminář pro žadatele základní pojmy v sociálních inovacích, inovační charakteristiky, doporučení pro vyplnění inovačního konceptu a inovačního záměru, příklady sociálních inovací ze zahraničí, management sociálních inovací. Osobní konzultace s inovační konzultantkou konzultace a doporučení pro zpracování inovačního záměru, na základě zpracovaného inovačního konceptu (viz Příloha č. 1). 11 Stránky byly vytvořeny ve spolupráci s MPSV jako širší informační báze o SI, než jak umožňovaly stránky ESF v ČR 12 Mezinárodní (středoevropská) soutěž cena za sociální inovace rakouské nadace Unruhe. Více na: http://www.sozialmarie.org/?language=cz 19

Kreativní workshop - doplňující vzdělávací aktivita k metodám a technikám tvořivosti (generování a formování myšlenek a nápadů s inovačním potenciálem) a změně přístupu a myšlení při činnosti společensky prospěšných organizací. Dále příklady sociálních inovací, formulace inovačního konceptu do podoby Social Lean Canvas. ESF Fórum, klub pro výzvy B7 a D7 pokládání dotazů, konzultace, příklady sociálních inovací, zdroje podpory a expertízy pro sociální inovace. Přehled aktivit na informovanost a vzdělávání žadatelů Počet Název Datum zúčastněných akcí účastníků subjektů Základní seminář 28. 5. 2013 1. 10. 2013 5 350 126 Specifický seminář 31. 5. 2013 22. 11. 2013 6 427 89 Kreativní workshop 25. 9. 2013-18. 11. 2013 3 76 36 Přehled počtu předkládaných inovačních konceptů a záměrů a jejich konzultací v období červenlistopad 2013 Předloženo Inovační koncept 166 Počet osobních konzultací konceptů 120 Inovační záměr 195 Počet písemných konzultací záměrů 194 Postup hodnocení a výběru žádostí pro podporu Projekty byly vybírány na principu soutěže mezi předloženými projekty. Proces hodnocení a výběru žádostí byl následující: 1. Předložení Inovačního záměru; 2. Posouzení Inovačního záměru z hlediska inovačnosti řešení; 3. Předložení žádosti o podporu v IS Benefit 7+ s Inovační přílohou (upravený inovační záměr dle stanoviska / posouzení); 4. Formální hodnocení a hodnocení přijatelnosti (mj. ověření povinného posouzení inovačního záměru a zahrnutí klíčové aktivity sebe-evaluace); 5. Věcné hodnocení formou hodnotící komise a 6. Projednání výběrovou komisí. 20

Přehled počtu hodnocených, vyřazených a schválených žádostí Výzva B7 D7 Celkem Počet předložených žádostí 77 69 146 Neprošlo formálním hodnocení 0 0 0 Neprošlo hodnocením přijatelnosti 13 15 28 Neprošlo věcným hodnocením 34 40 74 Vyřazeno výběrovou komisí 4 6 10 Schváleno výběrovou komisí 14 8 22 Odstoupivší projekty 3 1 4 Realizované projekty 11 7 18 Podpora příjemců při realizaci projektů V průběhu realizace podpořených projektů byla nejvíce intenzivní podpora poskytována v oblasti sebe-evaluací, dále byla poskytována podpora sdílení zkušeností mezi projekty (společné prezentace průběžných výsledků projektů a jejich evaluací) a podpora dalšího vývoje inovace a šíření (tzv. kulaté stoly se stakeholdery na téma vězeňství, bezdomovectví / sociálního bydlení, mikropůjček a zefektivňování činnosti institucí služeb pro seniory). Podpora sebe-evaluací spočívala ve zpracování metodiky evaluace inovačních projektů (dokumentu se základními pojmy pro oblast evaluací inovačních projektů, šablony a pokynů pro zpracování evaluačního plánu), poskytnutí výchozích informací o evaluaci (semináře), konzultacích při vytváření evaluačního plánu a evaluačních zpráv a konzultacích evaluace v místě realizace projektu (tzv. evaluační návštěvy). 21

6. Hodnocení výsledků projektů 6.1 Zaměření hodnocených projektů Níže jsou uvedeny základní informace k jednotlivým podpořeným projektům, které jsou předmětem hodnocení. Je zde uvedena charakteristika zaměření projektů, přehled jednotlivých projektů s údaji o cílové skupině, hlavním cíli a rozpočtu. V příloze č. 4 jsou k jednotlivým projektům uvedeny cíle inovačních řešení a popis těchto řešení. Celkem byly podpořené projekty zaměřeny na pět témat: Integrace vězňů a osob propuštěných z výkonu trestu 2 projekty Bezdomovectví 4 projekty Integrace osob se zdravotním postižením 6 projektů Nákladovosti služeb / nové nástroje financování poskytovatelů služeb 4 projekty Integrace znevýhodněných mladých 2 projekty Seznam hodnocených projektů s jejich základními údaji následuje dále. 22

Přehled hodnocených projektů Č. projektu Název projektu Název příjemce CZ.1.04/3.1.02/ B7.00046 CZ.1.04/3.1.02/ B7.00017 CZ.1.04/3.1.02/ B7.00050 CZ.1.04/3.1.02/ B7.00015 RESTART Výše dotace v Kč Cílová skupina Integrace vězňů a osob propuštěných z výkonu trestu Polytechna Consulting, a.s. Cíl inovačního řešení 1 885 553 Osoby ve VTOS snížení recidivy propuštěných vězňů Změna je možná A - GIGA s.r.o. 1 777 375 Osoby ve VTOS snížení recidivy propuštěných vězňů Příležitost pro osoby vyloučené z bydlení ZAMOTANÉ ŽIVOTY LIDÍ BEZ DOMOVA Bezdomovectví Romodrom o.p.s. 2 707 362 Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o. Osoby z vyloučených lokalit 1 968 476 Soc. vyloučené ženy v azylových domech vyšší stabilní a udržitelná nabídka bydlení pro osoby vyloučené z bydlení snížení nezaměstnanosti a sociálního vyloučení klientek azylového domu CZ.1.04/3.1.02/ B7.00039 Integrační postup pro osoby bez přístřeší z řad imigrantů EC-Employment Consulting s.r.o. 3 139 272 Imigranti v azylových domech zvýšení udržitelné zaměstnanosti, příjmů a zlepšení bydlení u CS CZ.1.04/3.1.02/ D7.00017 Dobří sousedé Zahrada 2000 o. s. 2 862 670 Osoby s duševním onemocněním bez standardního bydlení. snížení bezdomovectví u osob s duševním onemocněním s kombinací dalších sociálně negativních jevů 23

Integrace osob se zdravotním postižením CZ.1.04/3.1.02/ B7.00023 Terénní case manager - komunitní psychosociální podpora pro osoby s duševním onemocněním schizofrenního typu Česká asociace pro psychické zdraví 2 807 479 OZP - Osoby s duševním onemocněním zvýšení přínosu zdravotních a sociálních služeb pro duševně nemocné a snížení nákladů na jejich poskytování CZ.1.04/3.1.02/ B7.00025 Pes asistent - psychosociální rehabilitace ELVA HELP o.s. 1 925 075 OZP-Lidé se zdravotním postižením mimo postižení zrakové zvýšení sociální integrace (sociální kvality života) CS a zvýšení úspor při poskytování psychosociální rehabilitace CZ.1.04/3.1.02/ B7.00006 Nezávislá komunikace pro sluchově postižené - dostupně a ekonomicky Unie neslyšících Brno, o.s. 5 487 286 OZP sluchově postižení zvýšení kvality života sluchově postižených díky snazší komunikaci prostřednictvím úspornější a dostupnější služby převodu mluvené řeči do textu v mobilním telefonu jako alternativy k tlumočnickým službám. CZ.1.04/3.1.02/ D7.00010 Neslyšící pracují, kde slyšící znakují Tichý svět - chráněná pracoviště, o.p.s. 3 871 963 OZP sluchově postižení, absolventi SŠ zvýšení zaměstnanosti neslyšících absolventů SŠ a snížení finančních nákladů z veřejných zdrojů na podporu CS. CZ.1.04/3.1.02/ D7.00066 Remote asistent pro pracovní rehabilitaci osob s těžkým zrakovým postižením Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky 3 009 299 OPZ - nevidomí zvýšení připravenosti osob se zrakovým postižením na vstup na pracovní trh prostřednictvím snížení závislosti na živém asistentovi. CZ.1.04/3.1.02/ B7.00057 Rozvoj a uplatnění specifických profesních předpokladů osob se zrakovým postižením v asistivních hlasových službách na trhu práce Transkript online s.r.o. 2 462 955 OZP těžké zrakové postižení, OZP sluchové postižení. zvýšení kvality života sluchově postižených díky snazší komunikaci prostřednictvím efektivnější služby on-line simultánního přepisu a zvýšení zaměstnanosti zrakově postižených. 24

Snížení nákladovosti služeb / nové nástroje financování poskytovatelů služeb CZ.1.04/3.1.02/ B7.00001 3S (symetrála, synergie, systém - klíčové předpoklady udržitelnosti sociálních služeb) ALZHEIMER S SUPPORT CENTER CZECH REPUBLIC, o.p.s. 4 998 426 Zadavatelé sociálních služeb, sekundárně jejich poskytovatelé snížení nákladovosti a zefektivnění financování pečovatelských služeb zavedením nového modelu pečovatelské služby CZ.1.04/3.1.02/ D7.00041 Sociální fond regionu Brdy Vltava Brdy - Vltava o.p.s. 1 596 764 Poskytovatelé a zadavatelé soc. služeb zlepšení způsobu financování sociálních služeb v regionu Brdy-Vltava prostřednictvím lokálního sociálního fondu - snížení jejich závislosti na veřejných zdrojích, zvýšení stability a menší náročnosti získávání finančních prostředků CZ.1.04/3.1.02/ D7.00005 CZ.1.04/3.1.02/ D7.00047 Šance pro rozvoj OCCASIO o.p.s. 2 309 083 Primární: 1) osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní výchovy 2) OZP-osoby s duševním onemocněním Sekundární -zaměstnavatelé primární CS (SP, OSVČ) DIALOG - podpora nástrojů pro diversifikaci finančních zdrojů u poskytovatelů sociálních služeb DialogCB, z.s. 550 843 Poskytovatelé soc. služeb zvýšení zaměstnanosti CS prostřednictvím systému mikrofinancování zaměřeného na podporu mikro podnikatelů vč. sociálních podniků zvýšení diversifikace příjmů u poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím nového způsobu získávání nefinančních darů 25