Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor MSp, MPSV, MF, MŽP, LRV, resorty Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2020 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající situace, důvody řešení Projekt přispěje ke zlepšování podnikatelského prostředí, a to prostřednictvím čtyř opatření: 1. Systém snižování administrativní zátěže v návaznosti na plán snižování administrativní zátěže podnikatelů a projekt přeměření. 2. Zavedení jednotných dat účinnosti právních předpisů ke zjednodušení orientace v právním rámci podnikání. 3. Rozšíření možností podnikatelů při správě společností. 4. Hodnocení dopadů environmentální legislativy na konkurenceschopnost českého podnikatelského prostředí (tzv. ekoaudit). Obecný popis podnikatelského prostředí nabízí kromě zprávy NERV například i zpráva Světové banky Doing Business 2011 pro Českou republiku. 1. Zkušenosti s realizací Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 a z průběžného sledování, jak je byrokracie vnímána podnikateli, ukazují, že administrativní zátěž je stále považována za velkou překážku v podnikání. V roce 2009 byl proveden nezávislý průzkum, ze kterého vyplývá, že celková doba strávená ročně administrativními povinnostmi činí 39 dní a většina podnikatelů uvádí, že jim administrativa vzrostla po vstupu ČR do EU. Důležitým dokumentem je také Zpráva o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů 2010 (http://www.mpo.cz/dokument86472.html). 2. Pro řadu subjektů, především OSVČ a malé a střední podniky, je průběžné vyhledávání a aktualizace informací o platném a účinném znění právních předpisů aktivitou velmi náročnou nejen časově, ale rovněž co do nákladů. Zavedení jednotných dat účinnosti těch právních předpisů, které mají dopad na podnikatele, by přispělo ke zjednodušení orientace v právním rámci podnikání a zlepšilo předvídatelnost vnitrostátní právní úpravy pro její adresáty. 3. Současná úprava podnikatelského prostředí nepřispívá dostatečně ke konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí. Mnoho významných společností si volí právní úpravu jiného státu, neboť je pro ně obtížnější řešit některé situace dle tuzemských pravidel (např. vedení základního kapitálu pouze v českých korunách). Proto je potřeba vytvořit více možností, jak společnost spravovat. Podnikatel si tak bude moct lépe vybrat způsob, který bude vyhovovat jeho potřebám. 4. Právní předpisy představují v některých oblastech zátěž pro české podnikatele. 1
Příklad ze zahraničí Cíle a měřítka projektu MPO provádí ve spolupráci s průmyslovými a zaměstnavatelskými svazy šetření, jehož předmětem je zjištění vlivu zátěže právních předpisů z oblasti životního prostředí na konkurenceschopnost podniků. Výsledky ukazují, že některé právní předpisy z oblasti životního prostředí jdou nad rámec předpisů EU, což v některých případech může znamenat nadměrnou administrativní a ekonomickou zátěž, která negativně ovlivňuje konkurenceschopnost českých podnikatelů. V některých případech pak dochází i ke kompetenčním nejasnostem. Usnesením vlády č. 157/2011 bylo uloženo MŽP ve spolupráci s MPO aktualizovat opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu předpisů na ochranu životního prostředí a nadále tak činit každý druhý kalendářní rok. Za jednoznačného leadera v oblasti snižování administrativní zátěže je považováno Nizozemsko, které podle studie World Bank Group započalo s touto aktivitou jako první už v roce 1994 a významně ji pak posílilo v roce 2003, kdy si za cíl stanovilo snížení administrativní zátěže do roku 2007 o 4 mld.. Stalo se tak první zemí, která dosáhla snížení administrativní zátěže o 25 %. Na průběh snižování dohlíží nezávislá organizace. Tento přístup stanovení kvantifikovaných cílů a vytvoření kontrolních mechanismů se stal inspirací pro země po celém světě. Velká Británie začala s aplikací jednotných dat účinnosti u předpisů s dopadem na podnikatelské prostředí v roce 2005. Nizozemsko je další zemí EU, která testuje jejich použití pro legislativu s přímými dopady na podniky a veřejné instituce v oblasti zdravotní péče a školství, a to od roku 2007. Příkladem pro lepší správu společností jsou německá pravidla corporate governance a také OECD Principles of Corporate Governance. V členských zemích EU, které mají hospodářskou strukturu srovnatelnou s ČR, nejsou environmentální předpisy většinou transponovány nad rámec právní úpravy EU. V ČR jde environmentální legislativa v některých případech nad rámec právní úpravy EU. Příkladem je povinnost ohlašovat množství látek v odpadech, kterou právní předpisy EU neukládají a ani jiný stát v EU tuto povinnost ve své národní legislativě nestanovil. Popis cíle Měřítko Hodnota v dlouhodobějším horizontu Absolutní hodnoty indexu Doing Business Světové banky pro Českou republiku (tzn. ne ve srovnání s ostatními zeměmi, ale srovnatelné hodnoty v čase pro ČR) Vylepšování absolutních hodnot 2
Snižování administrativní zátěže Zavedení jednotných dat účinnosti právních předpisů ke zjednodušení orientace v právním rámci podnikání Možnost vedení základního kapitálu v eurech Možnost symbolické částky základního kapitálu Změna pojetí firmy u fyzické osoby Velikost administrativní zátěže Účinnost nových předpisů zahrnutých úřadů nastává pouze několikrát za rok Požadavek na měnu, v níž je veden základní kapitál Požadavek na minimální výši základního kapitálu Požadavek na shodu jména fyzické osoby a její firmy Odstranění pěti nejvíce iritujících povinností z každé sledované oblasti Maximálně čtyři termíny ročně Možnost vést základní kapitál ve dvou měnách buď v CZK, nebo v EUR 1 CZK Neexistuje požadavek na shodu jména fyzické osoby a její firmy Různost podílů v s.r.o. Varianty podílů Podíly s různými právy Odklon od formálního pojetí smlouvy Oceňování nepeněžitého vkladu Rozhodování o smlouvě s ohledem na vůli stran Povinnost jmenovat znalce Odklon od formálního posuzování smlouvy a jejího případného rušení směrem k ohledu na vůli stran Oceňování nepeněžitého vkladu oboustranně spravedlivou dohodou Možnost výběru mezi monistickým a dualistickým systémem řízení akciové společnosti Počet a.s. využívajících nové možnosti systému řízení 3
Vyšší odpovědnost statutárních orgánů Eliminace nadměrných požadavků a neopodstatněné zátěže stanovené pro podnikatelskou sféru v environmentálních právních předpisech ČR Hlavní dotčené skupiny Podnikatelská veřejnost Finanční dopady Popis realizace projektu Počet případů uplatnění odpovědnosti statutárních orgánů za způsobené škody Finanční úspora pro podnikatele Finanční úspora (mil. Kč) Projekt by měl mít příznivý vliv na všechny skupiny podnikatelské veřejnosti, zejména malé a střední podniky. Kromě nákladů na implementaci a osvětu neklade projekt nároky na veřejné rozpočty. Navrhovaná opatření by měla podnikatelské veřejnosti ušetřit řádově miliardy korun (jen ekoaudit by na základě předchozích studií měl uspořit podnikatelské sféře cca 8,7 mld. Kč za rok). 1. Snížení administrativní zátěže Vláda odsouhlasila záměr pokračovat ve snižování administrativní zátěže a současně rozhodla, že bude realizováno přeměření administrativní zátěže, což bylo schváleno usnesením vlády. MPO s ČSÚ byly pověřeny koordinací realizace projektu, která započala v lednu 2011. V rámci přeměření je administrativní zátěž zjišťována a měřena po oblastech. Informační povinnosti jsou identifikovány ve 12ti sledovaných oblastech/agendách: vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení, podmínky zaměstnávání, placení daní, registrace majetku, ochrana spotřebitele, ekologické požadavky, požadavky na výrobce, vnitřní trh, veřejné zakázky a statistika. Nově budou data doplněna o zkušenosti podnikatelů. V rámci projektu bude na vybraných právních předpisech rovněž testována aktualizovaná metodika pro měření administrativní zátěže, a to za pomoci zpřesněného standardního nákladového modelu (SCM). Model využívají pro výpočet zátěže jak zahraniční státy, tak mezinárodní instituce, přičemž jej adaptují na konkrétní národní podmínky a cíle. Pro realizaci výzkumu u podnikatelů bude zapojena specializovaná externí firma vybraná na základě veřejné zakázky. Budou zjišťovány tzv. iritující povinnosti a čas potřebný pro administrativní úkony spojené s plněním informačních povinností. Projekt přeměření bude ukončen do 30.6.2013, načež budou jeho výstupy vyhodnoceny a využity jako vodítko pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. Jednotlivé resorty budou mít poté za úkol přijmout opatření k odstranění neodůvodněné administrativní zátěže, přičemž obzvláštní důraz bude kladen právě na identifikované iritující povinnosti. 2. Zavedení jednotných dat účinnosti právních předpisů s dopadem na podnikatelské prostředí Za účelem úspěšné realizace projektu je zapotřebí v první řadě vyhodnotit, na které právní předpisy, resp. na které okruhy právní regulace by bylo možné uplatňovat princip, že předpisy budou nabývat účinnosti pouze v předem stanoveném a početně omezeném počtu termínů právní účinnosti. Proto je zapotřebí, aby úřady, které vydávají nejvíce předpisů dopadajících na podnikatele (tedy MF, MPSV, MPO), identifikovaly právní předpisy v oblasti své působnosti a určily, které z nich by mohly nabývat účinnost ve stanovené dny právní účinnosti. Stejně tak by měly tyto orgány zdůvodnit, proč v některých oblastech právní regulace není zavedení dnů právní účinnosti možné. Posouzení, zda se jedná o předpis s dopadem na podnikatele, by mělo vycházet zejména z důkladně připraveného hodnocení dopadů regulace, ale žádoucí je použití jednotných dat účinnosti v co nejširší míře. V této souvislosti by byly přesně stanoveny výjimky, kdy se sjednocená data právní účinnosti uplatňovat nebudou např. krizové stavy, 4
kdy hrozí výrazné negativní dopady z prodlení, či implementace právních předpisů EU (i když zde má stát určitou možnost zvolit datum účinnosti transpoziční úpravy v rámci transpoziční lhůty stanovené v příslušné směrnici EU). V rámci realizace tohoto projektu je pak nezbytné stanovit počet termínů právní účinnosti pro vybraný okruh právních předpisů. Mělo by se jednat o dva (maximálně čtyři) termíny v roce (např. k 1.1. a 1.7, případně k počátku každého čtvrtletí), k nimž by vybrané právní předpisy nabývaly účinnosti. Podle výsledků analýzy projektu by bylo následně možné rozšířit jednotná data účinnosti i na další resorty. 3. Více možností při správě společností Ministerstvo spravedlnosti ČR v posledních letech intenzivně pracovalo a stále pracuje na rekodifikaci soukromého práva. Z pohledu podnikatelského prostředí je nejdůležitější nově navrhovaný zákon o obchodních korporacích. Jeho schválení by přineslo zatraktivnění podnikatelského prostředí. Došlo by k úpravě práva obchodních společností tak, aby bylo nabídnuto více variant, jak je řídit. Například u akciových společností je vhodné dát na výběr mezi monistickým a dualistickým systémem, aby si společnost dle svých potřeb mohla vybrat, zda bude vedena představenstvem či statutárním ředitelem a zda bude kontrolu provádět dozorčí či správní rada. Podíly u společností s ručením omezeným by mohly být různé tak, aby s nimi mohla být spojena různá práva a společníci si tak mohli upravit své vztahy ve společnosti dle své vůle. Společnostem by bylo umožněno vedení základního kapitálu v korunách nebo v eurech, což usnadní účetnictví, přičemž základní kapitál by mohl mít symbolickou výši 1 Kč. Ve smluvních vztazích by bylo opuštěno stávající formální posuzování smluv dle toho, zda obsahují všechny náležitosti, a posuzovány by byly dle vůle stran. To povede k řešení sporů účastníků smlouvy, na rozdíl od současného rušení smluv pro absenci jejich náležitostí bez toho, aby se spor účastníků vůbec řešil. K realizaci je třeba co nejdříve schválit nový zákon o obchodních korporacích a neodkládat jeho účinnost více, než je nezbytně nutné. 4. Ekoaudit V oblasti environmentální legislativy se již nyní postupuje podle usnesení vlády č. 157 ze dne 2. března 2011. V rámci projektu bude MPO sledovat dopady environmentální legislativy na konkurenceschopnost českých podniků a provozovatelů služeb. Obdržené návrhy a doporučení od podnikatelské sféry budou zpracovány do formy opatření, která MŽP ve spolupráci s MPO předloží vládě k projednání. Vládou schválená opatření bude MŽP následně realizovat v rámci legislativních i nelegislativních prací. Toto zjišťování se bude provádět každé 2 roky v souladu s výše uvedeným usnesením vlády. Výstupy projektu Změny v legislativě s pozitivními dopady na oblast podnikání. Přehled návrhů opatření na odstranění nebo zmírnění negativních dopadů nadbytečných environmentálních právních předpisů, které negativně ovlivňují podnikatelskou sféru, a jejich následná implementace. Harmonogram projektu Název etapy Start Konec Gestor Popis Přeměření administrativní zátěže 2011 30.6.2013 MPO Spolupráce s resorty, výběr agentury pro provádění nezávislého výzkumu mezi podnikateli, seznam informačních a iritujících povinností. 5
Navázání na přeměření administrativní zátěže Stanovení okruhu předpisů, na které se budou aplikovat jednotná data účinnosti Stanovení počtu a termínů právní účinnosti vybraných předpisů Přijetí zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku s navrhovanými úpravami správy společností Zjištění dopadu administrativní a finanční zátěže environmentální legislativy pro podnikatele Projednání podnětů v pracovní skupině, zpracování návrhů opatření 1.7.2013 2015 MPO, resorty 7/2011 2012 MPO, MPSV, MF 7/2011 2012 MPO, MPSV, MF 2011 2014 MSp 2011 2020 MPO, MŽP 2012 2020 MŽP, MPO Návrhy na snížení administrativní zátěže úpravy právních předpisů vedoucí k jejich zjednodušení. Identifikace právních předpisů, které by mohly nabývat účinnosti v předem známých a početně omezených termínech právní účinnosti. Určení vhodného počtu a termínů právní účinnosti. MPO bude v pravidelném dvouletém intervalu oslovovat podniky i podnikatelské svazy za účelem zjišťování administrativní a finanční zátěže v oblasti environmentální legislativy. Podněty z podnikatelské sféry budou projednány v pracovní skupině (viz usnesení vlády č. 419/2010) a MŽP ve spolupráci s MPO na základě jejích výstupů zpracuje návrhy opatření, které legislativní či nelegislativní cestou přispějí ke snížení administrativní a finanční zátěže podnikatelů v oblasti environmentální legislativy. MŽP následně ve spolupráci s MPO předloží návrhy opatření ke schválení vládě. 6
Implementace jednotlivých opatření ekoauditu 2013 2020 MŽP Po schválení materiálu vládou MŽP schválená opatření implementuje s cílem odstranit nebo zmírnit neopodstatněné negativní dopady environmentální legislativy na české podnikatele (legislativní i nelegislativní formou). 7