Ladislav Csémy, Marie Vágnerová, Jakub Marek

Podobné dokumenty
2 Vymezení normy Shrnutí... 27

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU LET

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky


domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

MAS Blaník z. s. Příloha č. 3: Definice podporovaných cílových skupin

Omnibus Smrčkova 2485/ Praha 8

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ

Zmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko

Omnibus Chlumčanského 497/ Praha 8

PhDr. Lucie Bělohlávková PSYCHOTERAPEUTICKÉ CENTRUM ŘIPSKÁ Život v rovnováze tel.: VSTUPNÍ DOTAZNÍK

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Jak se žije lidem se zdravotním postižením?

ROSA CENTRUM PRO ŽENY, Z.S ŽENY OBĚTI DOMÁCÍHO NÁSILÍ, STATISTIKA ZA ROK FORMY NÁSILÍ

Předvstupní dotazník k žádosti o léčbu v TK

Údaje o poskytované sociální službě

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

Dotazník. Kvalita života nemocných s chorobami dýchacích cest

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

Jak jsme zdraví v Praze 13

Svatby v české společnosti

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Maturitní témata profilová část

PŘÍLOHY. PŘÍLOHA č. 1 Definice bezdomovectví. Definice bezdomovectví

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Trauma, vazby a rodinné konstelace

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Souvisí chudoba sduševním zdravím?

Češi a pěstounská péče Mgr. Marie Oktábcová I Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR I 2. dubna 2012

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

ASOCIACE MONAR: SYSTÉM LÉČBY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ A PREVENCE SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ V POLSKU

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Hazardní hraní v České republice a jeho dopady

KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT

OSOBNÍ A RODINNÁ ANAMNÉZA SVP ARCHA

Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Senioři

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

Desatero problémů / příležitostí Kopřivnice 2017 sociologický průzkum mezi obyvateli Kopřivnice. strana 1

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

DOMOV PŘÍSTAV Frýdek - Místek. Brno,

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Internalizované poruchy chování

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní

Koncepce rozvoje školy

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Omnibus STEM/MARK 2014

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008

Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Duševní zdraví

Pozice piva v české společnosti v roce 2015

Žádost o umístění do DPS Žebrák

Možnosti terapie psychických onemocnění

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

Hospodaření v českých rodinách

Desatero problémů / příležitostí Kopřivnice 2018 sociologický průzkum mezi obyvateli Kopřivnice. strana 1

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Exkurze ve věznici. Prezentace výsledků anketního šetření. Praha dne 22. července 2015

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 5 OSO. Mapování terénu MČ Praha 5 v souvislosti s výskytem osob bez přístřeší

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

MODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

Transkript:

Bezdomovectví ve středním věku: analýza kvantitativních dat Ladislav Csémy, Marie Vágnerová, Jakub Marek Husitská teologická fakulta a Národní ústav duševního zdraví

Cíle výzkumu identifikace psychosociálních a osobnostních rizikových faktorů, které vedou u lidí středního věku k propadu na ulici posouzení specifik ženského bezdomovectví a jeho příčin srovnání lidí, kteří se dostali na ulici až ve středním věku s chronickými bezdomovci, kteří na ulici žijí od mládí posouzení aktuálního psychického stavu a mezilidských vztahů bezdomovců středního věku, které by mohly sloužit jako základ změny životního stylu

Kvalitativní a kvantitativní část výzkumu Těžištěm výzkumu byly hloubkové rozhovory, jejichž analýza přinesla poznatky o životě bezdomovců v kontextu celoživotního vývoje. Kvantitativní část studie je nutné chápat jako doplněk kvalitativní části, s tím, že sleduje několik klíčových oblastí života bezdomovců na velkém vzorku. Interpretace výsledků je omezena povahou dat získaných průřezovým šetřením.

Dotazník Pro kvantitativní část projektu byl vytvořen originální dotazník, který pokrýval tyto oblasti: Základní demografické údaje Stručná historie bezdomovectví (odkdy na ulici, jak dlouho, hlavní příčiny z hlediska dotázaného) Současná situace, zdroje příjmů Typ bydlení Chronické tělesné nemoci a duševní poruchy Návykové chování Psychiatrické symptomy Životní události Anomie sociální odcizení

Charakteristiky vzorku Kvantitativní analýza se opírá o výpovědí celkem 342 bezdomovců. Z nich bylo 271 mužů (79 %) a 71 žen (21 %). Nejmladšímu subjektu bylo 19 let, nejstaršímu 79. Průměrný věk byl 48 let (s.o. 14). Vzdělání ZŠ 37 % Vyučení 44 % SŠ s mat 16 % VŠ 3 %

Charakteristiky vzorku Rodinný stav Ženatý/vdaná 3,5 % S družkou/druhem 4,1 % Vdovec/vdova 4,4 % Rozvedený/á 34,5 % V odloučení 0,6 % Svobodný/á 53 %

Charakteristiky vzorku Typ služby Armáda spásy 27 % Naděje (DC) 70 % Terén 3 % Místo sběru dat Praha 39 % Brno 28 % Ostrava 21 % Mladá Boleslav 7 % Beroun 5 %

Délka pobytu na ulici Kritériem zařazení do souboru byl pobyt na ulici minimálně 3 měsíce 3 měs až 1 rok 28 % 1 až 3 roky 21 % 3 až 7 let 22 % 8 let a víc 29 % Pokud jde o délku bezdomovectví, ta se nelišila ani podle pohlaví, ani podle místa sběru dat a ani podle typu služby (zda byl bezdomovec z AS nebo NDC).

Zaměstnání v současnosti Nějakou formu placeného zaměstnání udává 12 % dotázaných (11 % mužů a 17 % žen). Krátkodobé příležitostné práce, nejčastěji na stavbě, úklidové nebo zahradnické práce.

Zdroje příjmů Sociální dávky 38 % Důchod starobní 9 % Důchod invalidní 14 % Obcházení charit 23 % Popelnice 13 % Žebrání 10 % Sběr surovin 15 % Krádeže 5 % Jiná nelegální činnost 2,6 % Brigády 36 % Nechám se živit rodinou 3,5 %

Kde v současné době přespává 1 Nemám stálé místo k bydlení (lavička, tramvaje apod.) 13 % 2 Ulice, venku, pod mostem 15 % 3 Squat, opuštěná budova, chatka v zahrádkářské kolonii 12 % 4 Azylák, noclehárny 53 % 5 Ubytovna 7 % Nemám stálé místo Ulice, venku, pod mostem Squat, opuštěná budova, chatka Azylák, noclehárny Ubytovna Bez rozdílu podle pohlaví +MB, -OSTR +BER, -BRN +PRG, +BER +OSTR, -BER +BRN, -PRG, -BER

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu Celkem Muži Ženy Typ A Typ D Dobrý 35 35 34 55 21 Ještě to 41 39 48 33 56 jde Špatný 24 26 18 12 22 Vnímání zdravotního stavu se neliší podle pohlaví, ale podle typu bezdomovce ano. TYP A - je mladý do 34 let a na ulici je maximálně 3 roky TYP D je starší než 50 let a na ulici je 8 let a déle

Chronická nemoc Chronickou nemoc vyžadující léčení udává 34,5 % dotázaných. Rozdíly opět nejsou podle pohlaví (ženy 38 %, muži 34 %), ale typ D oproti typu A má chronické nemoci častěji (43 % vs 17 %). Nejčastěji se udávají nemoci srdce a oběhové soustavy, dále nemoci trávicího systému, psychiatrická onemocnění, zejména závislost na alkoholu.

Psychiatrické onemocnění Závislosti 17 37 Úzkostné por 23 33 Afekt (depr) 14 33 Schizofrenie 8 11 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Muži Ženy

Psychiatrické symptomy Modifikací Derogatisova dotazníku BSI (Brief Symptom Inventory). Z 53 položek zařazeno 24. Dichotomická odpověďová škála ano x ne. Analýzou hlavních komponent jsme odvodili 6 faktorů: Osamělost Mám pocity osamělosti. Cítím se sám, i když jsem mezi lidmi. Pocity viny Mám pocity viny Mám pocit, že za nic nestojím Interpersonální senzitivita Myslím, že druzí lidé můžou za většinu mých problémů. Mám pocit, že lidé jsou ke mně nepřátelští Hněv, hostilita Mívám výbuchy nálad, které nemůžu ovládnout Často se hádám Úzkost, paranoidní ideace Mám pocit, že někdo může ovládat moje myšlenky Mívám stavy strachu nebo zděšení Agresivita Mívám nutkání někoho zbít Mám touhu rozbíjet nebo ničit věci

Psychiatrické symptomy podle pohlaví 60 50 50 51 48 40 43 40 41 30 26 32 29 27 20 10 13 13 0 Osamělost Pocity viny Interpers senzit Hněv, hostil Úzkost Agresivita Muži Ženy

Sociální odcizení 70 60 63 57 50 40 41 36 30 20 25 27 10 0 Sociální lhostejnost Ztráta hodnot Pochybnosti o budoucnosti TYP A TYP D

Životní události Celkem Muži Ženy Typ A Typ D Dluhy 75 78 65* 77 62 Ztráta zam 76 78 68 83 66 Závislost 33 35 28 51 21 Oběť krim čin 25 23 31 38 19 Vězení 37 42 18* 33 35 Ústavní vých Domácí násilí Sex zneužití 21 21 21 26 15 17 13 32 22 6* 10 6 28 15 4

Shrnutí a závěry Kvantitativní část studie proběhla formou dotazového šetření, jehož se zúčastnilo celkem 342 bezdomovců v širokém věkovém rozpětí od 19 do 79 let. Ve srovnání s populací mají bezdomovci nižší vzdělání. Více než třetina má pouze základní vzdělání bez další kvalifikace. Více než polovina dotázaných jsou svobodní, kteří nikdy nežili v trvalém partnerském vztahu. Další třetinu vzorku tvoří lidé, kteří jsou rozvedení. Data byla sbírána v zařízeních AS a Naděje, převážně ve velkých městech (PRG, BRN, OSTR). Pouze 12 % souboru má v současnosti nějakou práci, většinou krátkodobou brigádu. Vedle krátkodobých brigád jsou nejdůležitějším zdrojem příjmů sociální dávky a různé formy podpory ze strany charitativních zařízení.

Shrnutí a závěry Bezdomovci často využívají azylové domy a noclehárny. Místa současného přespávání se místně liší, což je dáno dostupností zařízení pro bezdomovce v místě. Chronickou nemocí trpí více než třetina bezdomovců, starší bezdomovci, kteří jsou na ulici déle než 8 let jsou chronickými nemocemi postižení nejvíce. Častý je výskyt psychiatrických onemocnění, který se výrazně liší podle pohlaví. U mužů dominují závislosti, u žen afektivní poruchy (deprese) a úzkostné poruchy. Bezdomovci mají vysokou míru sociálního odcizení, což se projevuje mimo jiné sociální lhostejností a negativním očekáváním budoucnosti. Ze závažných životních událostí se mezi bezdomovci objevují dluhy, ztráta zaměstnání, vězení a závislosti. Domácí násilí a sexuální zneužití výrazně převládá u žen. I když jsou charakteristiky bezdomovců v mnohém velmi podobné, je nutné pro účely resocializace rozlišovat a posuzovat, jaké jsou možnosti daného jednotlivce. V tomto smyslu by cíle resocializace měly být odstupňovány a sociální služby by měly reflektovat víceúrovňovost možností a potřeb konkrétního klienta.