Souvisí chudoba sduševním zdravím?

Transkript

1 Konference Chudoba, záležitost nás všech. ( října 2010, Univerzita Hradec Králové) Souvisí chudoba sduševním zdravím? MUDr. Petr Hejzlar občanské sdružení Péče o duševní zdraví Psychiatrické oddělení, Pardubická krajská nemocnice

2 Obsah prezentace Je chudoba příčinou duševních nemocí? Jsou duševní nemoci jednou z příčin chudoby? Duševní nemoc a invalidita Socioekonomické dopady duševních poruch Duševní nemoc a lidé bez domova Komunitní služby pro duševně nemocné: sociální prevence

3 Je chudoba příčinou duševních nemocí?

4 Vliteratuře se odhaduje podíl duševních poruch, které vznikly až následně jako důsledek nepřizpůsobivého způsobu života, na jednu třetinu zpsychiatrické nemocnosti zjištěné u celé populace (Sullivan, 2000).

5 Teorie sociálního skluzu Faris, Dunham, 30.léta 20.st. : akumulace schizofrenních nemocných v chudinských čtvrtích velkoměst Vysvětleno teorií sociálního skluzu= lidé se schizofrenií mají nižší sociální postavení než jejich rodiče U schizofrenie již před 1. atakou, u afektivních poruch až po první epizodě

6 Deprese jako ztráta smyslu Afektivní poruchy: vysoký podíl genetických dispozic Nikoliv nízký sociální statut, ale ztráta smyslu Frommová Reichmanová: rodiny pacientů Frommová Reichmanová: rodiny pacientů jsou sociálně ambiciózní, ale izolované

7 Závislosti: na jejich vytvoření jsou potřeba peníze (často to trvá léta) Úzkostné poruchy: nevyhovující vztahy a nekvalitní rodinné prostředí není nutně vázáno na nízký socioekonomický statut Organické poruchy / demence: frekvence stoupá s věkem, kterého se dožít předpokládá spíše relativní blahobyt než chudobu Organické poruchy infekčního původu a některé příčiny mentálních retardací souvisí s chudobou a nedostatečnou zdravotní péčí

8 Je chudoba příčinou duševních nemocí? Nikoliv hlavní

9 Duševní nemoci: jedna z příčin chudoby? Často ano

10 Proč? Duševní nemoc, zvl. psychóza, často vzniká vadolescenci či ranné dospělosti, tedy vdobě, kdy nemocný nemá osvojené či rozvinuté sociálně praktické dovednosti. Jeho šance uplatnit se na trhu práce se výrazně snižuje. Duševní nemoci většinou mají chronický charakter, a proto velmi často vedou ke ztrátě zaměstnání. Psychotické poruchy za sebou zanechávají funkční postižení kognitivní funkcí.nemocný neztrácí inteligenci, ale schopnost produktivně uplatnit svou paměť, pozornost, schopnost plánování atp. Jeho šance na návrat do zaměstnání nebo získání nové práce klesá. Funkční postižení může vést knerozumnému vynakládání financí nebo k neplnění finančních závazků spojených s užíváním bytu.

11 Proč? Duševně nemocní lidí jsou často objektem zneužívání. Nejeden duševně nemocný přichází o bydlení či finance, protože je někým podveden. Funkční duševní poruchy jsou často dědičné. Trpí-li jimi více členů rodiny, ekonomický statut takové rodiny upadá. Společenská stigmatizaceznamená, že veřejnost (tedy i živnostníci, manažeři, prostě zaměstnavatelé) má nepravdivé předsudky vůči duševně nemocným lidem a podjejich vlivem těmto lidem neumožňuje využívat společenské zdroje stejně jako lidem zdravým.

12 Stoupající počty onemocnění? Dopady duševních nemocí se vpopulaci budou pravděpodobně zhoršovat Výzkumné studie WHO uvádějí, že každý čtvrtý občan EU potřebuje během svého života minimálně jedenkrát vyhledat odbornou pomoc pro řešení svých psychických problémů 30 až 40% populace EU má psychické problémy trvalejšího charakteru 2-5% lidí trpí vážnou duševní nemocí

13 Vývoj počtu hospitalizací v lůžkových psychiatrických zařízeních (na osob) zdroj: ÚZIS ČR

14 Vývoj počtu pacientů léčených v psychiatrických ambulancích (na osob) zdroj: ÚZIS ČR

15 Invalidní = chudý? Duševní poruchy byly včr vletech 2003 až 2008 třetí nejvýznamnější skupinou diagnózco do podílu na nově přiznaných invalidních důchodech. Na celkovém počtu nově přiznaných plných invalidních důchodů se podílely zhruba jednou sedminou (14%), resp. jednou desetinou u částečných důchodů (10%). Roste jejich relativní podíl na počtu přiznaných důchodů. Ve Francii či Německu je podíl duševních nemocí na přiznaných důchodech až 3x vyšší než u nás.

16 4 nejčastější okruhy nemocí pro přiznání invalidního důchodů (období ) Zdroj: Bruthansová, Jeřábková, % 25% 20% 15% 10% 5% 0% 28% Nemoci pohybové soustavy 20% Novotvary 14% Duševní poruchy 10% Nemoci oběhové soustavy

17 Duševní nemoc a invalidita Nejčastěji zastoupené diagnózy, na základě kterých je přiznán plný invalidní důchod, se včase příliš nemění. Mezi ženami a muži je významný rozdíl. U žen Mezi ženami a muži je významný rozdíl. U žen jsou nejčastějším důvodem přiznání důchodu afektivní poruchy, u mužů schizofrenie. (Bruthansová, Jeřábková, 2010)

18 20% 15% 10% 5% 0% 19% Nově přiznané invalidní důchody - muži Zdroj: Bruthansová, Jeřábková, % 12% 12% 10% 9% 8% 8% 7% 5% mentální reta... depresivní po... schizoafektiv.. organické du... schizofrenie

19 Nově přiznané invalidní důchody - ženy Zdroj: Bruthansová, Jeřábková, % 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 30% 29% 13% 12% 7% 8% 7% 8% depresivní porucha schizofrenie úzkostné poruchy mentální retardace

20 Socioekonomické dopady duševních chorob Duševní onemocnění je spjato sekonomickými dopady nejen pro jednotlivce, nýbrž i pro celou společnost. Dlouhodobý nárůst duševních onemocnění se projevuje vyšší spotřebou zdravotnických a sociálních služeba tím i vyššími nároky na společenské zdroje. Vedle výdajové složky je potřeba vnímat i ztráty plynoucí zpoklesu produktivity práce, ať už přímo u nemocných nebo u jejich rodin, které o ně musí pečovat na úkor vlastního ekonomického výkonu.

21 Ve Španělsku vroce 2002 činily výdaje a ekonomické ztráty spojené s duševními choroba přibližně 7,019 mld. euro (Oliva- Moreno et al., 2008). Na této částce se podílí tyto oblasti: Přímé medicínské výdaje (hospitalizace a ambulantní péče) 39,6% Přímé nemedicínské výdaje formální a 17,7% neformální sociální péče Ztráty v produktivitě práce 42,7%

22 Výdaje na duševní zdraví Podle mezinárodních odhadů tvořily celkové společenské výdaje na duševní zdraví ve vyspělých zemích 3-4% zhrubého národního produktu (World Health Organization, 2003). Odhad výdajů včeské republice činil za rok ,6 mld. Kč, což představovalo 0,26% hrubého národního produktu. Ve zdravotnických výdajíchčinila částka vydávaná na duševní zdraví 3,54%celkových výdajů za rok 2001.

23 Výdaje na duševní zdraví v ČR Psychiatrické léčebny 35,6% Léky na předpis 33,2% Ambulantní péče odborných lékařů 17,4% Ústavní péče v nemocnicích 9,6% Ostatní typy péče 4,2%

24 ČR: předposlední v EU ve výdajích na duševní zdraví 14% 12% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Podíl prostředků na duševní zdraví na výdajích zdravotnictví 6,3% 3,5% 3,4% Velká Británie Průměr EU Česko Slovensko

25 Duševní nemoc a lidé bez domova Bezdomovectví, život bez stálého přístřeší, postihuje především jedince zdravotně nebo sociálně znevýhodněné. Hlavní příčinou bezdomovectví je chudoba a pro ni zase významný faktor představují duševní choroby. Podle studie zmnichova dvě třetiny duševně nemocných bezdomovců se jimi stalo až po prvním nástupu duševního onemocnění (Fichter et al., 1996).

26 Šetření duševního zdraví pražských bezdomovců (Dragomirecká a kol., 2004) Dotazník SRQ (Self-reporting Questionnaire) N= 27 (z toho 32 ženy) 22,6% osob uvedlo, že se již léčilo v psychiatrické léčebně 13,2% absolvovalo protialkoholní léčbu Depresivní a úzkostné příznaky zjištěny u 21,3% mužů a 37,5% žen Psychotické příznaky zjištěny u 7,1% mužů a 18,8% žen

27 Duševní nemoci a poruchy chování u bezdomovecké populace, jež navštívila v období od ordinaci praktického lékaře pro bezdomovce 25% 23% 19% 20% 17% 16% 15% 11% 10% 8% 5% 4% 2% 0% závislost depresivní stavy poruchy spánku reakce na stres schizofrenní poruchy poruchy osobnosti úzkostné poruchy ostatní Zdroj: Šupková a kol. Zdravotní péče o bezdomovce v ČR, Praha: Grada Publishing 2007

28 Duševní nemoc a lidé bez domova Uvedená česká data odpovídají zahraničním zkušenostem. Lidé spící po noclehárnách 8x častěji postiženi duševním onemocněním ve srovnání sbydlící populací. Lidé spící na ulici jsou postiženi dokonce 11x častěji. (Bines, 1994) Vysoké riziko bezdomovectví je u pacientů sduální diagnózou, např. schizofrenií a závislostí na drogách nebo alkoholu (Koegel, 1988). Kombinace drogové závislosti, trvalých (chronických) příznaků psychózy a narušení běžného denního řádu propuštěním zhospitalizace se zvyšuje riziko, že se pacient opět stane bezdomovcem do 3 měsíců od propuštění (Olfson et al., 1999).

29 Preventivní úloha komunitních služeb pro duševně nemocné Poslání služeb: udržet klienta v komunitě, předcházet institucionalizaci Metoda I: psychosociální rehabilitace umožnit vážně duševně nemocným lidem žít v prostředí podle jejich volby s co nejmenší mírou odborné péče Metoda II: case management účinné napojování klienta na využitelné formální i neformální zdroje v komunitě koordinace a kontinuita

30 Co mobilní služby dělají Zachraňují (před debakly) -Řešení dluhů, splátkové kalendáře, jednání s veřiteli -Vyřizování soc. dávek -Pomoc při zajištění bydlení -Pomoc při řešení sporů s okolím Nahrazují (chybějící zdroje) -Mezilidské kontakty v běžném prostředí -Srozumitelné zdroje informací -Praktickou pomoc -Prostředí pro trávení volného času Učí (chybějící dovednosti) -Jak hospodařit s penězi -Jak obstarat domácnost -Jak jednat s lidmi -Jak si asertivněříct o radu a pomoc atp. -Jak si poradit s projevy nemoci Zprostředkují (dostupné zdroje) -Vhodné pracovní příležitosti včetně chráněných dílen -Příležitosti k bydlení -Příležitosti k trávení volného času

31 Síťování služeb a zdrojů Domovy se zvl. režimem, domy s pečovatelskou službou Tréninkové byty Ubytovny, azylové domy Sociálně aktivizační služby, kluby pro duševně nemocné Psychiatrická léčba Agentu ry podpor. zaměstn ávání Poradenské služby, úřady, jiné veřejné služby a zařízení Úřad práce Zaměstnavatelé Chráněné dílny

32 o.s. Péče o duševní zdraví: regionální střediska Okres Jičín 3 členný tým od roku 2009 Okres Chrudim 5 členný tým od roku 2004 Okr. Hradec Králové 5 členný tým od roku 2006 Okres Pardubice 7 členný tým od roku 1996 Okres Ústí 3 členný tým od roku 2010 Okres Rychnov 3 členný tým od roku 2009

33 Děkuji za pozornost!