Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta KFI a KSA Kulturní antropologie Interní studijní texty pro studenty kulturní a sociální antropologie KAPITOLY Z HISTORIE ANTROPOLOGICKÉHO MYŠLENÍ Andrea Preissová Krejčí, Jaroslav Šotola a kol. S podporou FRVŠ 1836/2008 a Rozvojového projektu FF UP: Soutěž individuálních projektů na podporu a rozvoj talentovaných mladých pracovníků po dokončení studia v doktorském studijním programu na Filozofické fakultě UP v roce 2008. OLOMOUC 2008
2
Vznik těchto interních studijních textů, určených pro studenty všech oborů, předně kulturní antropologie a filozofie, kteří navštěvují přednášky a semináře z kulturní, sociální antropologie a historie antropologického myšlení, podpořil FRVŠ rozvojovým projektem FRVŠ 1836/2008 (řešitelka: Andrea Preissová Krejčí). Rozšíření původního záměru podpořil Rozvojový projekt FF UP: Soutěž individuálních projektů na podporu a rozvoj talentovaných mladých pracovníků po dokončení studia v doktorském studijním programu na Filozofické fakultě UP v roce 2008 (řešitelka: Andrea Preissová Krejčí). Na vzniku textů se podíleli: Andrea Preissová Krejčí, Jaroslav Šotola, Magdalena Milatová, Jana Šimková a Jakub Šindelka; a do kapitoly: Přední představitelé kulturní a sociální antropologie a etnologie 19. a 20. století ( Studenti studentům ) přispěli: Zuzana Adlerová, Zuzana Erdösová, Jana Máčalová, Nina Mrklasová, Jakub Urbanec a Veronika Venclíková. Nemenší zásluhu na konečné podobě práce mají studenti prvního ročníku Kulturní antropologie, kteří přispěli kritickou revizí textu a dali textům závěrečnou podobu: Jitka Faltýnková, Romana Lukášová, Zdeňka Slámová, Lenka Stratilová a Jana Vitásková. Všem výše uvedeným řešitelka děkuje za plodnou spolupráci. 3
4
OBSAH 1. ÚVOD...9 2. CO JE ANTROPOLOGIE?...10 Literatura...17 Primární literatura (čítanka)...18 3. ANTROPOLOGIE VYJASNĚNÍ NÁRODNÍCH TRADIC...25 Literatura...28 4. VÝVOJ ANTROPOLOGICKÉHO MYŠLENÍ...29 Člověk v antických myšlenkových koncepcích...29 Protikladnosti a analogie mezi křesťanskými a antickými názory na člověka..36 Středověký obraz člověka, člověk gotický...42 Raná scholastika...42 Středověká renesance 12. století...45 Vrcholný středověk spor o univerzálie Tomáš Akvinský...46 Renesance a člověk v soustavách 17. a 18. století...51 Literatura...56 Primární literatura (čítanka)...57 5. FILOSOFICKÁ ANTROPOLOGIE...70 Vznik a rozvoj filosofické antropologie...70 Max Scheler (1874 1927)...72 Helmut Plessner (1892 1985)...78 Arnold Gehlen (1904 1976)...81 Literatura...85 Primární literatura (čítanka)...87 5
6. PEDAGOGICKÁ ANTROPOLOGIE...91 Formování pedagogické antropologie...91 Kořeny J. A. Komenský, inspirátor pedagogiky moderní doby?...91 Vznik pedagogické antropologie...94 Člověk dějinný a výchova jako empatie...95 Člověk jako bytost milující a chtějící a výchova jako sympatie...97 Člověk jako osoba a výchova jako setkání...99 Systematická versus výchovná filosofie...101 Výchova, relativismus a objektivní pravda...105 Výchovná filosofie a nahodilost...106 Člověk jako subjekt edukačního procesu homo educans a homo educandus....108 Literatura...110 Primární literatura (čítanka)...112 7. VZNIK A ROZVOJ RASOVÝCH TEORIÍ...121 Literatura...127 8. PERSPEKTIVY SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ ANTROPOLOGIE (ANALOGICKY S V. SOUKUPEM)...128 Literatura...132 Primární literatura (čítanka)...133 9. ČESKÁ ANTROPOLOGICKÁ TRADICE ANEB JAK SE V ČECHÁCH UČÍ ANTROPOLOGII...136 Fyzická (biologická) antropologie...136 Teologická antropologie...140 Pedagogická antropologie...146 6
Integrální antropologie...146 Kulturní a sociální antropologie...148 Literatura...150 10. PŘEDNÍ PŘEDSTAVITELÉ KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ ANTROPOLOGIE A ETNOLOGIE 19. A 20. STOLETÍ...151 Evolucionistická antropologie...151 Edward Burnett Tylor (1832-1917)...151 Lewis Henry Morgan (1818-1881)...154 James George Frazer (1854 1941)...159 Primární literatura (čítanka)...162 Americký historismus a difuzionismus...169 Franz Boas (1858 1942)...169 Sir Grafton Elliot Smith (1871 1937)...172 Konfiguracionismus...174 Ruth Benedictová (1887 1948)...174 Primární literatura (čítanka)...177 Alfred Louis Kroeber (1876 1960)...182 Funkcionalistická a strukturálně funkcionalistická antropologie...185 Alfred Reginald Radcliffe-Brown (1881-1955)...185 Bronislaw Kasper Malinowski (1884 1942)...187 Primární literatura (čítanka)...189 Edward Evan Evans-Pritchard (1902-1973)...194 Kulturní determinismus...197 Margaret Meadová (1901-1978)...197 Strukturální antropologie...199 7
Claude Lévi-Strauss (1908)...199 Primární literatura (čítanka)...202 Interpretativní a Symbolická antropologie...206 Clifford Geertz (1926-2006)...206 Primární literatura (čítanka)...209 Victor Witter Turner (1920 1983)...218 Kognitivní antropologie...221 Roger Martin Keesing (1935 1993)...221 Robert Francis Murphy (1924-1990)...223 Literatura...226 8
1. Úvod Co je člověk? Kdo jsem? Čím jsme, my - lidské bytosti? Na prvotní otázku lidského ducha po smyslu jeho života, cíli dějin vlastního rodu, se pokoušeli, a to vždy neúplně, nesrozumitelně či nedůsledně, odpovědět všechny náboženské systémy všech dob a všichni myslitelé a filosofové. Současné myšlenkové systémy se vyznačují snahou po překročení odpovědi na tuto základní otázku vycházející ze samé přirozenosti našeho rodu rezignují na hledání uspokojivých odpovědí po smyslu života. Postmoderní filosofie totiž vychází z předpokladu, že všechny dosavadní pokusy o uspokojivou odpověď byly neúspěšné, překonané, tedy vždy částečně nepravdivé, čili vyvratitelné dalšími argumenty, rozmachem lidského ducha. Pluralita a tolerance postmoderních cest myšlení jsou překrásným zráním, dospíváním lidského ducha, ale k čemu? K čemu vede cesta? Mnohost cest může naznačovat neexistenci cíle. Třebaže se postmoderní tvorba ve filosofii a umění brání nařčení z nihilismu, a v mnoha směrech oprávněně, přesto ji charakterizuje jistá forma rozmařilosti v chaotickém úsilí o co nejkreativnější jepičí let. Ale člověk se dosud nesmířil, a pravděpodobně nesmíří, s představou, že by své postavení v kosmu měl odvozovat z postavení jepice v přírodě. Třebaže současný filosofický diskurs svým podílníkům vnucuje představu, že metafyzické otázky, které tvořily jádro disciplíny, která bývá označována jako filosofická antropologie, jsou otázkami překonanými nebo rozpuštěnými v aplikované vědě o člověku, a že tedy nemá smysl se na půdě filosofie a antropologie k podstatě člověka a smyslu jeho existence vracet; přesto každá soudobá filosofická disciplína tento zákaz po zodpovídání nezodpověditelného překračuje. 9