ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Podobné dokumenty
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

I. HLAII.: DP, DQ, DR

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

HLA - systém. Marcela Vlková

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Imunitní systém.

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Význam HLA typizace, HLA antigeny

HLA B27: molekulární marker Ankylozující spondylitidy. Peter Novota , Praha

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

RNDr K.Roubalová CSc.

Výukové materiály:

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

HLA asociované choroby. RNDr. Libor Kolesár, Ph.D. Oddělení imunogenetiky Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

15 hodin praktických cvičení

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Intracelulární detekce Foxp3

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Význam HLA typizace, HLA antigeny

HLA systém, jeho struktura a funkce. HLA (Human Leukocyte Antigens ) = Hlavní histokompatibilní systém člověka

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Játra a imunitní systém

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Genetická predispozice k Behcetově chorobě se zaměřením na HLA systém

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Funkce imunitního systému

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Imunitní systém, transplantace

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

HLA systém, jeho struktura a funkce. HLA (Human Leukocyte Antigens ) = Hlavní histokompatibilní systém člověka

Cytomegalovirus. RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Humorální imunita Požadované vyšetření Zkratka Použitá metoda Biologický materiál Hodnocení Provádí se Doba odezvy (pracovní dny)

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

CZ.1.07/1.5.00/

Imunopatologie. Luděk Bláha

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek. Bc. Nikola Königová

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Diagnostika infekce Chlamydia trachomatis pomocí molekulárně genetické metody real time PCR nejen u pacientek z gynekologických zařízení

ANTIGEN HLA-B27 A JEHO VZTAH K CHOROBÁM

imunologie vznikla z mikrobiologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích. Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková

Podrobný seznam vyšetření - imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Průtoková cytometrie Flow Cytometry

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Imunogenetika imunologie. imunity imunitních reakcí antigenů protilátek. imunogenetika. erytrocytárních antigenů histokompatibilitních antigenů

BAG Health Care a HLA asociované choroby

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

DEGHAS-orgánové komplikace diabetu

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

(akt , pro IMUNL)

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Molekulárně biologické a cytogenetické metody

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Nemoc a její příčiny

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek. Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Transkript:

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich toxickým produktům udržuje toleranci vůči vlastním antigenům odstraňuje staré, poškozené a změněné buňky

Složky přirozené a adaptivní imunity Složky přirozené imunity: Fagocytující buňky, NK buňky Humorální složku komplementový systém, interferony, lektiny atd. Složky adaptivní imunity: Humorální (založené na protilátkách) Buněčné (T, B lymfocyty)

Molekuly štěpu, které jsou rozpoznány imunitním systémem HLA antigeny (Major histocompatibility antigens, MHC) Non-HLA antigeny endoteliální (MICA,MICB, vimentin), tkáňově specifické antigeny Minor histocompatibility antigens peptidy prezentovány v kontextu HLA, mohou způsobit těžkou GvHD

Lidský Major Histocompatibility Complex (MHC) Major Histocompatibility Complex (MHC) Human Leukocyte Antigenes (HLA) u člověka - více než 200 genů - kódují polymorfní glykoproteiny, které patří do imunoglobulinové skupiny - antigeny hrají důležitou roli při regulaci imunitní odpovědi organismu

HLA geny, molekuly a metodiky detekce centromera DP DQ DR B C A telomera chromosom 6 DNA HLA II. třída TNF, geny komplementu HLA I. třída DNA Buněčná membrána sérologie neshody sérologie

Výskyt HLA antigenů HLA antigeny I. třídy -A,B,C -na všech nukleárních buňkách HLA antigeny II. třídy - DR, DQ, DP - na antigen-prezentujících buňkách dendritické buňky, monocyty, makrofágy, B buňky, T aktivované lymfocyty Exprese na různých tkáních se výrazně liší (lymfocyty, svalové buňky)

Struktura HLA antigenů I. třída α řetězec 45 kda, β2 mikroglobulin II. třída α a β řetězce, 30 kda

Funkce HLA antigenů I. třída prezentace peptidů pocházejících z virových antigenů nebo intracelulárních proteinů

Funkce HLA antigenů II. třída prezentace peptidů pocházejících většinou z mikrobiálních antigenů

Asociace s některými chorobami Nemoc Asociovaný antigen RR Ankylozující spondylartritida (m. Bechtěrev) B27 87.4 Reaktivní artropatie B27 37.0 Revmatoidní artritida Systémový lupus erythematodes Insulin-dependentní diabetes mellitus DR4 DR3 DR4 DQ3 4.2 5.8 6.4 2.4 Roztroušená skleróza DR2 4.1

Ankylozující spondylitis (AS) Více než 95% pacientů s AS prakticky všech etnických skupin má HLA-B27 Nejčastější alela, která je asociovaná s AS je B*2705 (v české populaci se vyskytují pouze alely B*2705 a B*2702 a obě jsou stejně asociované s AS) Alely B*2706 a B*2709 nejsou spojeny s AS a mají protektivní vliv

Nomenklatura HLA systému HLA-A Význam A označuje lokus (znamená HLA gen) HLA-A2 Sérologický antigen A2 HLA-A*02 Skupina alel (subtypů) antigenu A2

Frekvence některých HLA antigenů I. třídy v české populaci A*02 (49.1%), A*03 (11.9%), A*01 (36.4%), A*24 (12.1%) B*07 (31.5%), B*44 (35.7%) B*08 (29.8%) Cw*07 (44%), Cw *0602 (26%), Cw*03 a Cw*12 (obojí 20%)

Proč se provádí HLA typizace? Shoda v HLA systému mezi dárcem a příjemcem má význam: pro dlouhodobé přežití (dobrou funkci) transplantovaných orgánů (ledviny, srdce, pankreas) pro snížení rizika GvHD po transplantaci kmenových buněk

HLA ANTIGENY Velmi rozdílné (polymorfní) - (přes 720 HLA-B alel (varianta genu), více než 500 alel HLA-DR) Pro transplantace orgánů typizujeme HLA antigeny A, B, (první třídy) a DR (druhé třídy) Pro transplantace kmenových buněk A, B, Cw, DR, DQ

HLA typizace Sérologie postupně ztrácí na významu, používá se pro typizaci antigenů I. třídy pro orgánové transplantace Molekulárně biologické metody pro typizaci antigenů I. a II. třídy pro orgánové transplantace a transplantace kmenových buněk

Limitace sérologie Aloantiséra a monoklonální protilátky nepokrývají všechny HLA specificity Potřeba živých buněk s výraznou povrchovou expresí HLA antigenů Sérologická zkřížená-reaktivita (A2 a A28, B7 a B27, B5 a B53, )

Molekulárně genetické metody při HLA typizaci PCR-SSP (polymerázová řetězová reakce se sekvenčně specifickými primery) PCR-SSO (polymerázová řetězová reakce se sekvenčně specifickými oligonukleotidy) Sekvenování HLA genů

Screening alloreaktivních protilátek (PRA) U čekatelů na transplantaci orgánů (waiting list) 4 x ročně vyšetření proti buněčnému panelu PRA 80%-100% - vysoký stupeň sensibilizace Možnost posouzení HLA specificity protilátek - proti kterému HLA antigenu jsou namířeny

MHC class I chain related (MIC) molekuly Glykoproteiny s molekulární váhou 63kDa MIC mají shodnou strukturu s klasickými HLA molekulami (neváží β2 mikroglobulin, neváží peptidy) Jsou exprimovány na žaludečních epiteliálních buňkách, endoteliálních buňkách,keratinocytech, monocytech a fibroblastech Váží receptory NKG2D na NK buňkách, γδ Τ buňkách

MHC class I chain related (MIC) molekuly V průběhu akutní a chronické rejekce buňky transplantované ledviny nebo pankreatu exprimují MIC proteiny (marker buněčného stresu) U některých nádorů jsou MIC molekuly odštěpeny a solubilní formy MIC mohou inaktivovat NK buňky