OKRES KLADNO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy
Stfiední âechy OKRES KLADNO Na pfiedcházející stranû: Viadukt bu tûhradské dráhy u Podle ína patfií k typick m Ïelezniãním stavbám z 9. stol. Smeãno, kdysi v znamné správní centrum Kladenska a Slánska na okraji opukové tabule DÏbánu. Men í okres v severozápadní ãásti Stfiedoãeského kraje o v mûfie 69,46 km 2. K 3. 2. 200 Ïilo v okrese 49 988 obyvatel. Na západû okres sousedí s okresem Rakovník, na sz. s okresem Louny, na severu s okresem Litomûfiice, na v. s okr. Mûlník, na jv. s okresem Praha-západ a na jihu pak s okr. Beroun. Nejsevernûj í bod je v polích 2,5 km s. od obce Vran (50 20 57 s.., 4 0 5 v. d.), nejjiïnûj í leïí v zaklesnutém meandru VÛznice 3 km j. od Bûlãe na soutoku s Bene ov m potokem (50 0 55 s.., 3 59 37 v. d.), nejzápadnûj í se nachází vbílichovském lese 4 km jz. od obce Bílichov (50 4 39 s.., 3 5 54 v. d.) a nejv chodnûj í pak 2 km jv. od obce Sazená na okraji lesa (50 7 59 s.., 4 8 27 v. d.). Území okresu stoupá z 200 250 m n. m. pfii Vltavû na 350 m n. m. západnû od Kladna, pfii jihozápadním okraji na Kfiivoklátsku a ve DÏbánu na západû pak dosahuje v ek nad 400 m n. m. Celkovû se území okresu sklání od jihozápadu k severov chodu. NejniÏ í bod leïí na Bakovském potoce u Sazené ve 75 m n. m., nejvy ím je vrchol Vysokého vrchu u Mal ch Ky ic s kótou 488,0 m n. m. Okres zahrnuje tfii odli né krajinné celky. Nejvût í plochu zaujímá bezlesá Kladenská tabule ve stfiedu, na jihozápadû zasahuje do okresu lesnaté Kfiivoklátsko, severozápadnû od Kladna patfií do okresu mírné severov chodní svahy DÏbánu a na severu kfiídová ipská tabule. S v jimkou men í oblasti na jihozápadû náleïející do povodí Kaãáku (Lodûnice), a tím i Berounky, je okres odvodàován na severov chod do Vltavy. Oblast zahrnující Kfiivoklátsko a území na v chod od Kladna a dále ke KralupÛm nad Vltavou patfií kralupsko- -zbraslavské skupinû neoproterozoika. Je budována slabû pfiemûnûn mi bfiidlicemi, prachovci a drobami s ãetn mi tûlesy silicitû (buliïníkû), které tvofií skalnaté vyv eniny. Bazické vulkanity, 66 KL 2
Okres Kladno ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY KL 3 67
Stfiední âechy KRAJINN POKRYV spility, vystupují v fiadû pruhû na Lánském luhu a podél Kaãáku (Lodûnice) mezi Doksy a Dolním Bezdûkovem. V plo inatém území mezi Unho tí a Kralupy nad Vltavou jsou na mnoha místech kryty relikty kfiídov ch hornin, které jsou v okolí buliïníkov ch kam kû vyvinuté v pfiíbojové facii. Na sever od linie Kamenné Îehrovice Kralupy nad Vltavou tvofií podklad pískovce, slepence a jílovce permokarbonu, rovnûï zãásti pfiekryté relikty svrchnokfiídov ch pískovcû a opuk. Kfiídové horniny, cenomanské pískov- 68 KL 4
Okres Kladno ce a nadloïní spodnoturonské pevné jemnopísãité slínovce opuky, tvofií tabuli DÏbánu na západ a severozápad od Kladna a Slaného, kde horniny permokarbonu vystupují jen v hlub ích údolních záfiezech. V severov chodním cípu okresu u Sazené vystupují na povrch jiï jen slínité horniny kfiídy. Terciér je krom nepatrn ch reliktû fluviálních sedimentû zastoupen izolovan mi v skyty bazick ch vyvfielin, ãediãû, které tvofií stratovulkán Vinafiická hora (43,0 m n. m.) u Kladna a Slánskou horu (330, m n. m.). Kvartér je vyvinut pfiedev ím v podobû rozsáhl ch pokryvû a závûjí spra e, na plo inû mezi Uhy a hranou vltavského údolí se zachovaly vût í pokryvy tûrkopískû vy - ích vltavsk ch teras. V jihozápadním v bûïku okresu pfiecházejí spra e do nevápnit ch prachovic, v údolích DÏbánu jsou pfii pramenech na ãetn ch místech vyvinuty pûnovce a místy i slatiny. Georeliéf na vût inû území má plo- inn charakter. Nejvût í rozlohu na území okresu zabírá Kladenská tabule se stfi. nadm. v kou 30 m, na severu pak o nûco niï í ipská tabule (stfiední nadmofiská v ka 25,4 m). Kladenská tabule je rozbrázdûna ãetn mi údolími smûfiujícími k Vltavû, takïe na mnoh ch místech nab vá rázu ãlenité pahorkatiny. Do z. okraje okresu zasahuje DÏbán, kter pfiedstavuje zdviïen okraj kfiídové tabule. V chodní okraj DÏbánu je rozãlenûn ãetn mi pomûrnû mûlk mi údolíãky pramenn ch potokû systému Bakovského potoka, kter u Nové Vsi ústí do Vltavy. Odli - n ráz má Lánská pahorkatina tvofiená zvrásnûn m proterozoikem v jihozápadním v bûïku okresu, která na stfiedním Kaãáku (Lodûnici) a dolním Lánském luhu nab vá dík ãetn m hlubok m údolím aï vrchovinn ráz. Na území okresu jsou ãetné antropogenní tvary, zejména haldy. Cel okres se vyznaãuje such m podnebím s roãním prûmûrem sráïek kolem 500 mm, kter zejména na severozápadû pod tuto hodnotu klesá, kdeïto na jihozápadû ji mírnû pfiesahuje. Plo nû rozsáhlej í severov chodní ãást okresu náleïí do teplé klimatické oblasti s prûmûrnou roãní teplotou vzduchu 8,0 C a vy í, jihozápadní ãást s Kfiivoklátskem a severov chodními svahy DÏbánu je ponûkud chladnûj í a patfií do mírnû teplé klimatické oblasti. Kromû Kaãáku (Lodûnice) neprotéká okresem Ïádn vût í vodní tok, potoky tekoucí celou oblastí (zejména PozdeÀsk potok vytéká z DÏbánu do rovin Slánska. Pfiítomnost tzv. ãerven ch vrstev permokarbonu se prozrazuje narezlou barvou ornic. KL 5 69
Stfiední âechy 2 Údolí PozdeÀského potoka dokazuje, jak nivy potokû tekoucích od DÏbánu k Vltavû pfiedstavují jediné pásy zelenû uprostfied nekoneãn ch polí Slánska. 2 Kozinec cizrnovit (Astragalus cicer) je druhem teplomiln ch trávníkû, svûdãí o mírnû teplém klimatu v chodní ãásti Kladenska. Bakovsk a Zákolansk potok) do Vltavy jsou sice dlouhé, ale málo vodné. RovnûÏ vodních nádrïí je v okrese velmi málo. Nejv znamnûj í je TuryÀsk rybník (43 ha) na Kaãáku (Lodûnici) u Kamenn ch Îehrovic. Na spra ích a pfiíbuzn ch pûdotvorn ch podkladech jsou na velk ch plochách roz ífiené typické ãernozemû, které smûrem do vy ích poloh na západû a jihozápadû pfiecházejí do hnûdozemí a místy aï do luvizemí. Kambizemû (typické, rubefikované) pfievládají tam, kde substrát tvofií horniny proterozoika a zãásti i permokarbonu. Zajímavé jsou pûdní pomûry na DÏbánu. Tvrdé opuky jsou na vrcholov ch strukturních plo inách odvápnûné a tvofií tak chud, skeletem bohat podklad, na nûmï se vyvinuly kyselé kambizemû. Av ak jen o 2 3 m níïe na svazích, kde jsou opuky jiï vápnité, vystupují pararendziny. Na v chozech pískovcû, pfiedev ím cenomansk ch, nacházíme ostrûvky arenick ch kambizemí, popfi. i arenick ch regozemí. S rankery, ale i s pararendzinami se setkáváme na buliïníkov ch kam cích, kde se ãasto stfiídají substráty na jedné stranû chudé buliïníky, na druhé vápnité horniny pfiíbojové facie kfiídy. Na ãediãích a místy i spilitech vystupují Ïivné eutrofní kambizemû. Vût ina okresu patfií suchému termofytiku, tj. oblasti teplo- a suchomilné vegetace. Mapa potenciální pfiirozené vegetace na vût inû území rekonstruuje dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) prostoupené pásy mochnov ch doubrav (Potentillo albae-quercetum), na jihozápadû pak i plochy bikov ch (Luzulo-Fagetum) i lipov ch buãin (Tilio cordatae-fagetum) nebo bikov ch doubrav (Luzulo albidae- -Quercetum), skuteãná situace v ak vypadá zcela jinak vzhledem k velkoplo - nému odlesnûní vût iny území, které se datuje od hlubokého pravûku. V oblasti Kladenské i ipské tabule dnes rovné nebo mírnû svaïité plochy vesmûs zabírá orná pûda a jen na prud ích svazích nebo na stupàovit ch mezích, popfi. ve strïích se zachovaly útrïky teplomilné vegetace svazu Festucion valesiacae s charakteristick m v skytem kavylu vláskovitého (Stipa capillata), mochny píseãné (Potentilla arenaria), stepních matefiídou ek s nejãastûj í matefiídou - kou panonskou (Thymus pannonicus), kozince rakouského (Astragalus austriacus), ostfiice nízké (Carex humilis) a blíïe k Vltavû i pry ce sivého (Tithy- 70 KL 6
Okres Kladno POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE malus seguierianus) nebo hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis). Na severních sklonech se objevuje i pûchava vápnomilná (Sesleria albicans). Pro tûï- í pûdy na slínit ch horninách kfiídy a jílovit ch horninách svrchního permokarbonu jsou v znaãné kvûtnaté porosty svazu Bromion erecti s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), na v chozech slínovcû s ãiãorkou po- KL 7 7
Stfiední âechy 2 3 Koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica ) roste na Kladensku na skalnat ch hfibetech, napfi. na Otvovické skále vokofiském údolí. 2 Lan Ï letní (Tuber aestivum), velmi vzácná podzemní vfieckov trusná houba, podobná malému brambûrku, na povrchu hrubû bradavãitá. 3 BûÏník kvûtomiln (Thomisus onustus) je podobnû jako ostatní na i bûïníci schopen díky nápadnû dlouh m prvním dvûma párûm nohou lovit i nûkolikrát vût í kofiist neï je sám. Ve stfiedních âechách se s ním pomûrnû ãasto setkáme na tepl ch stráních. chvatou (Coronilla vaginalis). Ve DÏbánu se v tepl ch porostech na jiïních svazích objevuje tfiemdava bílá (Dictamnus albus) i kalina tu alaj (Viburnum lantana), zatímco na jeho plo inû mají lesní porosty acidofilní ráz. Zvlá tností DÏbánu je k chavice ãerná (Veratrum nigrum), lnûnka zobánkatá (Thesium rostratum), hrachor rûznolist (Lathyrus heterophyllus) i hojn v skyt zimostrázku alpského (Polygaloides chamaebuxus). Mimofiádnû zachovalé suèové lesy (Tilio-Acerion) najdeme na stráních Lánského luhu i na horní VÛznici. Ve vlhãích polohách DÏbánu i na Kfiivoklátsku se uplatàují i kvûtnaté buãiny ov em ráz lesního krytu, zejména DÏbánu a povodí Kaãáku (Lodûnice) je na velk ch plochách silnû naru- en smrkov mi a jin mi jehliãnat mi monokulturami. Vegetace v otevfiené zemûdûlské krajinû byla v posledních desetiletích silnû naru ena velkoplo - nou aplikací hnojiv i rûzn ch biocidû, coï obdobnû postihlo i drobnou faunu. Na Kfiivoklátsku a zãásti i ve DÏbánu Ïije stfiedoevropská lesní fauna jelen evropsk (Cervus elaphus), srnec obecn (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), jezevec lesní (Meles meles) a kuna lesní i skalní (Martes martes, M. foina), z drobn ch savcû je nejv znamnûj í hrabo mokfiadní (Microtus agrestis). Na nûkolika lokalitách se je tû drïí poslední kolonie sysla obecného (Spermophilus citellus), pro severní ãást okresu je pozoruhodn v skyt krysy obecné (Rattus rattus). Jinak z hlediska savcû (a obratlovcû vûbec) pfiedstavuje Kladensko jeden z nejménû prozkouman ch regionû stfiedních âech. Hnízdí zde v r velk (Bubo bubo) i ãáp ãern (Ciconia nigra), ãast je mlok skvrnit (Salamandra salamandra) i ãolek horsk (Triturus alpestris), kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), v povodí Klíãavy i je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Mimofiádnû dobfie zachovaná je zde fauna drobn ch lesních bezobratl ch vãetnû neoendemita, plïe vfietenky lesklé (Bulgarica nitidosa). Z hlediska avifauny má velk v znam novû vzniklá vodní plocha Záplavy. Tímto územím procházejí migraãní koridory taïn ch ptákû, v prvé fiadû dravcû. V otevfiené zemûdûlské krajinû Ïili donedávna starousedlí stepní plïi Chondrula tridens a Helicopsis striata,vjiïním okolí Slaného na fiadû míst laãník Zebrina detrita, kter je z âech jinak znám jen z âeského krasu. Kladensko je jedním z nûkolika stfiedoãesk ch okresû, osídlen ch ãlovûkem jiï od paleolitu. Od neolitu byla zdej- í oblast vyhledávána pro velmi pfiízniv charakter krajiny, reprezentovan pfiedev ím dlouh mi men ími vodními toky, které vytvofiily iroká a relativnû mûlká údolí pokrytá spra emi, a zemûdûlsky vyuïívána. Od tohoto období se proto postupnû vytváfiela kulturní step. Celé neolitické období je prezentováno typick m vesnick m osídlením s dlouh mi domy kûlové konstrukce. Kulturní krajina byla velmi pfiitaïlivá samozfiejmû i pro dal í obyvatelstvo, které jiï pouïívalo v robky a poznatky eneolitu. JiÏ na poãátku tohoto období byla vyu- Ïívána nositeli kultury nálevkovit ch pohárû a kolem roku 2760 pfied n. l. byl postaven areál v Makotfiasech s vyhlouben m pfiíkopem, kter uzavíral ãtvercovou plochu o rozloze 9,33 ha. Pfii jeho v zkumu byly získány nejstar í doklady o kovolitectví v âechách a doklady pfiímého obchodního kontaktu s v chodoalpsk m metalurgick m pro- 72 KL 8
Okres Kladno storem. Dále byly dlouholet m systematick m v zkumem získány rûzné poznatky svûdãící o astronomickém vyuïívání prostoru. Cel sídelní prostor, kde byly téï sídli tní objekty a pohfiebi tû, zabíral území okolo 00 ha. Bylo doloïeno pouïívání mûrn ch jednotek a pravdûpodobnû i jakéhosi kalendáfiního systému a astronomické orientace. Nálezy hlinûn ch zoomorfních plastik mají dokazovat v znam chovu dobytka. Zvlá tû dûleïité jsou informace o dálkov ch kontaktech (doloïen ch od paleolitu) dokazujících prûchodnost krajinou. Jinou velmi v znamnou lokalitou kraje byla Slánská hora. Zde je známo osídlení z rûzn ch období pravûku (kultura nálevkovit ch pohárû, fiivnáãská kultura, mladá únûtická kultura), patrnû vûtefiovské opevnûní, dále osídlení kulturou knovízskou a v mlad ím hal tatu. Nejmlad í zachycené stopy jsou z raného stfiedovûku. Je jen koda, Ïe pfieváïná ãást prostoru byla zniãena tûïbou bazaltu. Archeologické v zkumy zde probíhaly jiï od poloviny 9. století, ov em lo spí e o získávání pfiedmûtû, neï informací o charakteru aktivit, které zde probíhaly. V znamnou lokalitou dal ího prûbûhu eneolitického v voje je Stehelãeves. V dobû lidu s fiivnáãskou kulturou zde bylo na vrchu Homolka vybudováno opevnûní se dvûma vstupními branami a uvnitfi areálu stála pravidelná obvodová zástavba. Jinou v znamnou lokalitou z tohoto období je Vran. Z dal ího historického v voje je známo vïdy nûkolik desítek osad jednotliv ch kulturních etap doby bronzové aïelezné. Znám m dokladem osídlení stfiední doby bronzové je mohylové pohfiebi tû u Velké Dobré. Z hlediska dûjin archeologie je dûleïitou lokalitou Knovíz. Podle nálezû získan ch v jeho katastru byla nazvána kultura mlad í doby bronzové zaujímající ãást jiïních, západních, severozápadních a stfiedních âech. Patrnû v znamn m hradi - tûm pozdnû bronzového období byla Budeã. Známa je fiada hal tatsk ch a ãasnû laténsk ch sídli È. Pro dobu pozdního hal tatu a dobu laténskou, reprezentovanou keltsk m osídlením, je nutno zmínit lokality Tuchlovice, Slan a Stehelãeves. V Tuchlovicích byla v zkumem zachycena ãást germánského sídli tû s doklady pecí a dal ími projevy Ïelezáfiské v roby. Místní podmínky v nivû umoïnily zachování pomûrnû velkého mnoïství pozûstatkû bûïného sídli tû. Bylo objeveno mnoho dfiev i proutí a v robkû z tûchto organick ch materiálû, napfi. Ïebfiík. V znamné pohfiebi tû z tohoto období bylo 2 Pfii pohledu z bu tûhradské haldy se za bezles mi rovinami Kladenska a Slánska vynofiují vrchy âeského stfiedohofií s ípem v popfiedí. 2 Nejvût í stfiedoevropská orchidej stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus) se v okrese Kladno vyskytuje v buãinách na opukov ch svazích DÏbánu. KL 9 73
Stfiední âechy 2 Pohled od Libu ina ke Kladnu ukazuje, jak se poslední lesnaté v bûïky opukového DÏbánu prolínají se zemûdûlskou a prûmyslovou krajinou Kladenska. 2 Otvovice leïí v ostfie zafiíznutém údolí Okofiského potoka, v pozadí za obcí vystupuje skála Kozi- Àák (PP Otvovická skála) s bohatou xerotermní kvûtenou a drobnou faunou. prozkoumáno v Tfiebusicích. Ranû slovanské období je opût reprezentováno mnoïstvím zemûdûlsk ch sídli È vesnického typu a fiadou pohfiebi È. Zcela v jimeãné prostfiedí je doloïeno z hradi È tohoto období, Libu ína a Budãe; zvlá - tû budeãské hradi tû bylo v znamné pro poãátky formování ãeského státu. V posledních dvou stoletích vznikla mohutná prûmyslová aglomerace kladenská, zaloïená na tûïbû uhlí a zpracování Ïeleza. TûÏba ãerného uhlí ovlivnila budováním dolû, v sypek a komunikací nejen prostor Kladna, ale i jeho okolí na západû. Men í tûïby na v chodû, napfi. u Otvovic, jsou jiï dávno opu tûny a víceménû spontánnû revitalizovány. TûÏba ãediãového kameniva na Slánské a Vinafiické hofie je rovnûï zastavena. Z hlediska krajináfiského se ru ivû projevuje nejen velkoplo ná tûïba tûrkopískû vltavsk ch teras na plo- inû u obce Uhy pfii v chodní hranici okresu, ale také mimofiádnû hustá chatová zástavba na stfiedním Kaãáku (Lodûnici) mezi Dolním Bezdûkovem a Ky icemi. Z Prahy na Slan vede ãtyfiproudová komunikace I. tfiídy ã. 7. Na území okresu zasahuje CHKO a biosférická rezervace Kfiivoklátsko. SíÈ maloplo n ch chránûn ch území je pomûrnû hustá, ale vût inou jde o men í plochy a objekty ãasto obklopené intenzívnû, pfiedev ím zemûdûlsky vyuïívanou krajinou, coï ohroïuje fiadu druhû smyvy hnojiv i úlety biocidû. Pomûrnû dobr stav vykazuje dodnes oblast DÏbánu, kde byl vyhlá en jeden z nejvût ích stfiedoãesk ch pfiírodních parkû. BIBLIOGRAFIE: 255, 456, 599 74 KL 0