Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ všeobecné požadavky na elektrická zařízení

Testy pro písemnou část zkoušky RT EZ všeobecné požadavky na elektrická zařízení 1) Jaké jsou povolené odchylky jmenovitých napájecích napětí sítí nn? A) současná tolerance je ±5%, do konce roku 2018 má být dosaženo sjednocení na +6%, -10% B) za normálních provozních podmínek nemá odchylka přesáhnout ±10% U n C) v ČR je povolená hodnota na toleranci ±5% (podle ČSN EN 50160 ed.3, č. 4.2.1) Za normálních provozních podmínek, kromě období s přerušením, odchylka napájecího napětí nemá přesáhnout ±10% jmenovitého napětí U n. Existují však i výjimky. Pokud napájení není připojeno k přenosovým sítím, nebo v případě nepředvídatelných situací nemají odchylky přesáhnout (+10%, -15%) jmenovitého napětí U n. Uživatel o tom má být informován. Poznámka PŠIS: Současně platí i norma ČSN EN 60038 ze srpna 2012. Ta také uvádí, že hodnota napětí by se v předávacím místě neměla lišit o více než ±10 % od jmenovitého napětí soustavy. 2) Jaké jsou přednostní barvy pro fázové nebo krajní izolované vodiče střídavých a stejnosměrných systémů? A) oranžová B) červená, modrá, černá C) černá, hnědá, šedá (podle ČSN EN 60445 ed. 4:2011, čl. 6.2.2) Pro vodiče vedení v síti AC jsou přednostní barvy ČERNÁ, HNĚDÁ a ŠEDÁ. (Sled barev je uveden abecedně a nepředstavuje doporučené fázování nebo směr otáčení.) 3) Jakým způsobem musí být identifikovány vodiče? A) podle barvy, písmeno-číslicové označení se používá pouze u více vodičů ve svazku B) vodiče barvy zelené a zeleno/žluté se označují pomocí návlečky, dále se neoznačují C) podle barvy nebo písmeno-číslicovým označením, nebo oběma způsoby (podle ČSN EN 60445 ed. 4:2011, čl. 4 a čl. 6.1) Pokud je požadována identifikace, použije se některý z těchto způsobů: - umístění nebo vzájemná poloha - barevný kód - grafické značky - písmeno-číslicový zápis (nesmí se používat písmena I a O ) Označení vodičů barvou se musí provádět u konců vodiče, přednostně však po celé jeho délce. Doplňkové označení, například písmenno-číslicové se připouští za předpokladu, že barevná identifikace zůstane nejednoznačná.

4) Jaké jsou přednostní barvy pro vodič PEN? A) zelená/žlutá po celé délce, navíc se světle modrým přiznačením na zakončeních B) světle modrá po celé délce, navíc se zeleno/žlutým označením na zakončeních C) světle modrá po celé délce, nebo zelená/žlutá po celé délce podle rozhodnutí projektanta (podle ČSN EN 60445 ed. 4:2011, čl. 6.3.3) Pokud jsou vodiče PEN izolované, musí být značeny jedním z následujících způsobů: - zelenou a žlutou po celé jejich délce a s doplňkovým značením modrou na koncích vodiče, nebo - modrou po celé jejich délce a s doplňkovým značením zelená a žlutá na koncích vodiče. Volbu způsobu, nebo způsob., které se mají použít v rámci dané země, mají provést příslušné komise. Pro ČR bylo stanoveno z/ž po celé jejich délce a s doplňkovým značením modrou na koncích vodiče. Doplňkové značení modrou na koncích vodiče lze vynechat: - u elektrického zařízení, jestliže příslušné požadavky jsou zahrnuté do zvláštních výrobkových norem, nebo v rámci dané země - v případě instalačních systémů, například u systémů použitých v průmyslu, na základě rozhodnutí příslušné komise. 5) Jaká je doporučená barva pro ovládače STOP/VYP? A) bílá, šedá, přednostně černá, přípustná je i červená, nesmí být použita zelená B) zásadně jen červená na žlutém podkladu C) modrá, zelená, žlutá nebo černá (podle ČSN EN 60073:2003 ed. 2, čl. 5.2.1.2) Doporučenými barvami pro START/VYP ovládače jsou bílá, šedá a černá (přednostně černá). Přípustná je i červená. Nesmí být použita zelená. 6) Jaké krytí značí IPX6? A) proti dotyku předměty silnějšími než 1 mm B) proti intenzivně tryskající vodě C) proti úmyslnému dotyku (podle ČSN EN 60529:1993, čl. 6 a Tabulka III) Druhá číslice kódu udává odolnost proti vodě. Krytí IPX6 zajišťuje odolnost proti intenzivně tryskající vodě z libovolného směru. (Vlnobití) 7) Jaké krytí značí IP4X? A) chráněno před vniknutím cizích pevných těles o průměru větším než 1 mm B) chráněno proti úmyslnému dotyku C) chráněno proti intenzivně tryskající vodě (podle ČSN EN 60529:1993, čl. 5 a Tabulka II) První číslice kódu udává ochranu před vniknutím pevných těles, případně omezení dotyku. Označení IP4X představuje ochranu před vniknutím cizích pevných těles o průměru 1 mm a větším.

8) Jak musí být provedena vnitřní ochranná svorka neživých částí zařízení? A) musí být umístěna na neživé části zařízení s minimálním průměrem závitu M 4 u připojovacího šroubu B) musí být umístěna v blízkosti přívodních svorek a spolehlivě vodivě spojena s hlavní neživou částí C) musí být umístěna přímo na hlavní nebo odnímatelné neživé části zařízení (podle ČSN 33 0360 ed. 2:2014, čl. 4.4) Vnitřní místo připojení ochranného vodiče (vnitřní ochranná svorka) musí být umístěno v blízkosti hlavních (přívodních) svorek, a to buď přímo na hlavní neživé části (na kostře apod.), nebo na izolační části nesoucí svorky (na svorkovnici). Tato svorka musí být spolehlivě vodivě spojena s hlavní neživou částí a s ostatními neživými částmi přístupnými dotyku. Vnitřní ochranné svorky musí umožnit připojení měděných i hliníkových vodičů, pokud příslušné předpisy nestanovují připojení pouze měděného ochranného vodiče. 9) Která norma se přednostně používá pro postupy při provádění revizí elektrických instalací v budovách? A) ČSN 33 1500:1990 Revize elektrických zařízení B) ČSN 33 2000-6-61:1994 Revize - výchozí revize C) ČSN 33 2000-6:2007 Revize (podle ČSN 33 1500:1990, úvodní ustanovení - po Změně Z4) V normě je uvedeno, že Pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6:2007. V normě ČSN 33 2000-6:2007 jsou uvedeny postupy při provádění revizí. 10) Jsou lhůty pravidelných revizí ve smyslu tabulky 1 ČSN 33 1500:1990 doporučené pro všechna zařízení? A) jsou platné pro všechny typy vyjmenovaných elektrických zařízení B) jsou neplatné pro zařízení, na která je vydána samostatná norma C) jsou pouze orientační a provozovatel si může určit termíny vlastním předpisem (podle ČSN 33 1500:1990, článek 3.1 - po Změně Z1) Lhůty uvedené v tabulce 1 neplatí v případě, že pro pravidelné revize určitého typu zařízení platí samostatná norma stanovující postupy pro provádění revizí.

11) Jaký postup revizí platí u elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.)? A) podle průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení B) podle ČSN 33 1500:1990 nebo ČSN 33 2000-6-61 ed.2:2004 C) určený vlastním předpisem provádějícího revizního technika a provozovatele (podle ČSN 33 1500:1990, čl. 5 - po Změně Z3) Pro postup revizí elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) platí průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení. K takovému ověření mohou být přizváni i příslušní specialisté. 12) Co je nutné ověřovat při provádění revizí obvodů SELV a PELV? A) zda není přerušeno ochranné pospojování B) zda výstupní napětí sekundární strany je v rozmezí tolerance 5% C) oddělení živých částí od živých částí ostatních obvodů a od země (podle ČSN 33 2000-6:2007, čl. 61.3.4) Musí se ověřit oddělení živých částí od živých částí ostatních obvodů (u SELV také od země), a to změřením izolačního odporu. Izolační odpor nesmí být menší než 0,5 MΩ. (Měří se zkušebním stejnosměrným napětím 250 V) 13) Jakou metodu na měření odporu zemniče je možné použít v takových místech (např. ve městech), kde prakticky není možné použít dva pomocné zemniče? A) měřením impedance poruchové smyčky, pomocí úbytků napětí nebo pomocí proudových kleští B) měřením impedance poruchové smyčky, nebo výpočtem z dostupných hodnot předcházejících revizí nebo dokumentace C) v těchto případech není nutné hodnoty měřit, stačí pouze překontrolovat spojitost vedení mezi zemničem a rozváděčem (podle ČSN 33 2000-6:2007, čl. 61.3.6.2, POZNÁMKA 2 a příloha B) Jestliže je instalace situována v takových místech (např. ve městech), že prakticky není možné dva pomocné zemniče použít, zjistí se měřením impedance poruchové smyčky, která je vždy větší než odpor samotného zemniče. Měří se metodou měření impedance poruchové smyčky, měřením úbytku napětí podle metody B2 nebo měřením odporu zemní smyčky pomocí proudových kleští podle metody B3.

14) Jakou velikost smí mít odpor ochranného vodiče měřený mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými kovovými částmi ručního elektrického nářadí třídy ochrany I? A) 1 Ω při délce pohyblivého přívodu do 3 m B) 0,2 Ω při délce pohyblivého přívodu do 3 m C) 2 Ω při délce pohyblivého přívodu do 5 m (podle ČSN 33 1600 ed. 2:2009, čl. 6.4.3 - nářadí se považuje za spotřebič držený v ruce) Ochranný vodič musí být připojen spolehlivě. Odpor ochranného vodiče, měřený mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými kovovými částmi, nesmí být větší než: - 0,2 Ω při délce do 3 m; - 0,1 Ω se připočte na každé další 3 m délky V žádném případě však nesmí být překročena hodnota 1 Ω! 15) Jaký musí být minimální izolační odpor mezi živou částí a přístupnou kovovou částí, která je posuzována jako zesílená izolace, u nářadí II. třídy? A) 7 MΩ B) 5 MΩ C) 2 MΩ (podle ČSN 33 1600 ed. 2:2009, čl. 6.4.3 - nářadí se považuje za spotřebič držený v ruce) Izolační odpor spotřebičů držených v ruce nesmí být pro třídu ochrany II menší než 7 MΩ. Pro svítidla postačuje hodnota 4 MΩ. Poznámka PŠIS: Základní ani přídavná izolace se už samostatně neměří, nářadí proto již není nutno rozebírat. 16) Podle způsobu uzemnění se uvažují různé druhy sítí a jejich označování (např. IT, TT, TN). Jaký vztah sítě a uzemnění označuje písmeno T, pokud je na prvém místě? A) oddělení všech živých částí od země B) bezprostřední spojení jednoho bodu sítě se zemí C) nepřímé spojení neživých částí se zemí (podle ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009, čl. 312.2) Prvé písmeno vyjadřuje vztah sítě a uzemnění: T- bezprostřední spojení jednoho bodu sítě se zemí I - oddělení všech živých částí od země, nebo spojení jednoho bodu sítě se zemí přes velkou impedanci Druhé písmeno vyjadřuje vztah neživých částí rozvodu a uzemnění: T- přímé spojení neživých částí se zemí N -přímé spojení neživých částí s uzemněným bodem sítě, kterým je obvykle střed (uzel) zdroje

17) Sítě TN se rozlišují podle uspořádání středních a ochranných vodičů. Jakým způsobem lze charakterizovat síť TN-S? A) v celé síti se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče PE a neutrálního (středního-nulového) vodiče N B) funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče C) funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče (podle ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009, čl. 312.2 a čl. 312.2.1.1) Napájecí TN sítě mají jeden bod přímo uzemněný u zdroje, neživé části elektroinstalace jsou připojeny k tomuto bodu ochrannými vodiči. Rozlišují se tři typy sítě TN dle uspořádání nulových a ochranných vodičů: - síť TN-S... síť, ve které se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče; - síť TN-C-S... funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče; - síť TN-C... funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče. 18) Sítě TN se rozlišují podle uspořádání středních a ochranných vodičů. Jakým způsobem lze charakterizovat síť TN-C-S? A) funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče B) v celé síti se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče C) funkce vodiče PEN se v elektroinstalaci dělí na samostatný PE a N (podle ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009, čl. 312.2 a čl. 312.2.1.1) Napájecí TN sítě mají jeden bod přímo uzemněný u zdroje, neživé části elektroinstalace jsou připojeny k tomuto bodu ochrannými vodiči. Rozlišují se tři typy sítě TN dle uspořádání nulových a ochranných vodičů: - síť TN-S... síť, ve které se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče; - síť TN-C-S... funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče; - síť TN-C... funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče. 19) Co označuje při určování vnějších vlivů písmeno A, uvedené jako prvé písmeno v označení stupně vnějšího vlivu ( Ax.xx )? A) označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu - konstrukce budovy B) označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu - vnější činitel prostředí C) označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu - využití (podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010, čl. NA 512.2.0) Prvé písmeno označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu. A - vnější činitel prostředí (okolí působí na el. zařízení, například AD4 označuje výskyt stříkající vody) B - využití C - konstrukce budovy

20) Kdy není nutno vypracovávat protokol o určení vnějších vlivů? A) u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 považovány za normální B) pokud jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpisem C) při změnách využití objektu (podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010, čl. NA 512.2.5) O určení vnějších vlivů musí být písemný doklad - protokol o určení vnějších vlivů. Vnější vlivy není nutno určovat v prostorech, pro které jsou jednoznačně stanoveny technickou normou nebo jiným předpisem. Protokol není nutno vypracovávat pro jednoznačné vnější vlivy u těch objektů či prostorů, které jsou ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 považovány za normální. 21) Jaké prvky lze použít na ochranu proti proudovým přetížením a ochranu proti zkratovým proudům? A) jističe se zkratovou spouští B) pojistky C) jističe ve spojení s pojistkami (podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2:2011, čl. 432.1) Přístroj zajišťující ochranu jak před proudy přetížení, tak před zkratovými proudy musí být schopný přerušit a, pokud se týká jističů i zapnout, jakýkoliv nadproud až do velikosti předpokládaného zkratového proudu v místě, kde je přístroj instalován. Těmito přístroji mohou být: - jističe se spouští proti přetížení i se zkratovou spouští; - jističe ve spojení s pojistkami; - pojistky s pojistkovými vložkami s charakteristikou gg. 22) Jaké prvky lze použít na ochranu pouze proti zkratovým proudům? A) pojistky mající tavné vložky s charakteristikou gg B) jističe se zkratovou spouští C) jističe ve spojení s pojistkami (podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2:2011, čl. 432.3) Přístroje zajišťující pouze ochranu před zkratovými proudy se používají se tam, kde je ochrany před přetížením dosaženo jinými prostředky, nebo kde je dovoleno ochranu před přetížením vypustit. Takovými jisticími prvky mohou být: - jističe pouze se zkratovou spouští; - pojistky s pojistkovými vložkami s charakteristikami gm a am.

23) Jaké podmínky musí splňovat použití stykačů se zpožděnou funkcí při ochraně před podpětím? A) zpoždění nesmí při vypnutí a zapnutí bránit okamžitému vypnutí řídícími a ochrannými přístroji B) může jejich zpožděná funkce být využita i při vypnutí nebo zapnutí řídícími a ochrannými přístroji C) je rozhodující jejich zpožděná funkce s ohledem na ochranu před podpětím, bez ohledu na okamžité vypínání v ostatních případech (podle ČSN 33 2000-4-45:1996, čl. 451.2 a čl. 451.3) Funkce podpěťové ochrany může být zpožděná, jestliže funkce chráněného zařízení dovoluje bez nebezpečí krátkodobé přerušení nebo pokles napětí. Pokud se pro ochranu před podpětím použije stykačů, nesmí zpoždění při vypnutí a zapnutí bránit okamžitému vypnutí řídicími a ochrannými přístroji. 24) Kdy musí být zajištěna možnost nouzového vypnutí kterékoliv části elektrické instalace? A) v případech, kdy je nutno zabránit neočekávanému nebezpečí B) pouze u zařízení v prostředí s nebezpečím vybuchu C) v případech, kdy to stanoví projektant podle druhu užití zařízení (podle ČSN 33 2000-4-46 ed. 2:2002, čl. 464.1) Jestliže je třeba ovládat přívod elektrické energie, aby se zabránilo neočekávanému nebezpečí, musí se zajistit možnost nouzového vypnutí kterékoliv části instalace. POZNÁMKA - Příklady instalací, ve kterých se užívá zařízení nouzového vypnutí: zařízení pro čerpání hořlavých kapalin, ventilační systémy, velké počítače, vysokonapěťové výbojkové osvětlení, kotelny, velkokuchyně, laboratoře pro výuku, zařízení sloužící pro výzkum, obchodní domy,... 25) Které vodiče musí odpojit zařízení nouzového vypnutí tam, kde je nebezpečí úrazu elektrickým proudem? A) musí odpojit všechny přívodní vodiče B) musí odpojit všechny pracovní vodiče kromě vodiče PEN C) nesmí odpojit záložní zdroje pro osvětlení stroje (podle ČSN 33 2000-4-46 ed. 2:2002, čl. 464.2) Tam, kde je nebezpečí úrazu elektrickým proudem, musí zařízení nouzového vypnutí odpojit všechny pracovní vodiče, kromě sítí TN-C-S a TN-S, u nichž se nemusí střední vodič odpojovat. Vodič PEN se neodpojuje, protože plní i funkci ochranného vodiče. 26) Je možno použít vidlice a zásuvky pro funkční spínání elektrických spotřebních zařízení? A) lze do jmenovitého proudu 16 A včetně B) vidlice a zásuvky nelze pro tento účel použít C) lze do jmenovitého proudu 25 A, ale pouze v kombinaci s vypínačem s proudem max. 25 A (podle ČSN 33 2000-4-46 ed. 2:2002, čl. 465.1.4) Pro funkční spínání elektrických spotřebních zařízení je možno použít vidlice a zásuvky do jmenovitého proudu 16 A včetně.

27) Kdy smí být v rozvodu nn použit pohyblivý přívod bez ochranného vodiče, s vidlicí bez ochranného kontaktu, hodící se do zásuvky s ochranným kontaktem? A) jen k připojení předmětů do jmenovitého proudu 16 A a vidlice musí být s pohyblivým přívodem neoddělitelně spojena B) jen pro připojení předmětů třídy ochrany III s příslušnou vidlicí bez ochranného kontaktu C) jen k připojení předmětů třídy ochrany II jako neoddělitelný přívod, popřípadě opatřen zásuvkou pro předměty třídy II (podle ČSN 33 2000-4-46 ed. 2:2002, čl. 46N6.4., OPRAVA 1) Pohyblivý přívod bez ochranného vodiče s vidlicí bez ochranného kontaktu, hodící se do zásuvky s ochranným kontaktem, smí být v rozvodu nn použit jen k připojení předmětů třídy ochrany II jako neoddělitelný přívod, popřípadě opatřen zásuvkou pro předměty třídy II. V takovém případě musí být vidlice i zásuvka neoddělitelně spojena s pohyblivým přívodem. Pro připojení předmětů třídy ochrany III se použije také pohyblivý přívod bez ochranného vodiče s příslušnou nezáměnnou vidlicí bez ochranného kontaktu. 28) Musí být pro ochranu zásuvek se jmenovitým proudem nepřekračujícím 20 A ve venkovním prostoru a pro ochranu zásuvek, u kterých lze předpokládat, že budou použity pro napájení ručního přenosného nářadí používaného venku, použit proudový chránič? A) ano, a to se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem, který nepřekračuje 30 ma B) nemusí, tato podmínka platí pro zásuvky s proudy 32 A a vyšším C) ano, ale jen k připojení předmětů opatřených zásuvkou pro třídu II (podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007, čl. 411.3.3) Ve střídavé síti musí být doplňková ochrana proudovými chrániči (do 30 ma) provedená: - u zásuvek do 20 A, které jsou používány laiky a jsou určeny pro všeobecné použití - u mobilních zařízení určených pro venkovní použití, jejichž proud nepřesahuje 32 A Poznámka PŠIS: Původně venkovní zásuvky řešila norma ČSN 33 2000-4-47 (již byla zrušena). Požadavky normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 se ale vztahují na všechny zásuvky, tedy i na venkovní. (podle ČSN 33 2130 ed. 2:2009, čl. 5. 3. 11) Zásuvkové obvody do 20 A musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekračujícím 30 ma v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. 29) Jakým požadavkům musí vyhovovat vidlice a zásuvky určené pro obvody FELV? A) vidlice a zásuvky FELV, je možné použít jen k připojení předmětů třídy II B) do zásuvek FELV mohou jít zasunout vidlice jiných napěťových obvodů C) vidlice FELV nesmí být možno zasunout do zásuvek jiných napěťových obvodů (podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007, čl. 411.7.5) Vidlice a zásuvky pro obvody FELV musí vyhovovat těmto požadavkům: - vidlice nesmí být možno zasunout do zásuvek sítí o jiných napětích - do zásuvek FELV nesmí být možno zasunout vidlice sítí o jiných napětích - zásuvky musí mít ochranný kontakt

30) Kam se umisťují prvky jistící vedení proti přetížení i zkratu nebo pouze proti zkratu? A) před vypínací prvek elektrického spotřebiče B) na začátek vedení, na začátek odbočky při snížení průřezu vedení C) na přívod ke spotřebiči (podle ČSN 33 2000-4-473: 1994, čl. 473.1.1.1, čl. 473.2.1 a Změna1) V místě, kde změna způsobuje snížení hodnot dovoleného proudu vodičů, například snížením průřezu vodiče, nebo kde dochází ke změně druhu a způsobu uložení vodičů. Ochranný prvek může být i jinde (na konci), pokud jsou splněny tyto podmínky: - délka vedení do 3 m, nebo domovní přípojka (závěsným kabelem nebo v zemi) do 35 m - způsob uložení snižuje na minimum riziko zkratu - způsob uložení snižuje na minimum nebezpečí ohně a ohrožení osob. Poznámka PŠIS: Vedení začíná obvykle v rozváděči, a to odbočením z přípojnice. Vedení má v naprosté většině menší dovolený proud než přípojnice. Proto se jistící prvky umisťují i na začátek vedení. Jedná se tak vlastně o místo, kde dochází ke snížení průřezu vodiče (oproti přípojnici). 31) Jak je nutno uložit paralelní kabely jištěné společnou pojistkou? A) musí být uloženy každý samostatně B) musí být uloženy v různých kanálech, aby neohrožovaly sousední ani jiné kabely C) na nehořlavém podkladu tak, že nesmí ohrožovat sousední ani jiné kabely (podle ČSN 33 2000-4-473:1994, čl. 473.2.4N1) Paralelní kabely jištěné společnou pojistkou je nutno uložit na nehořlavý podklad. Aby ostatní kabely nebyly ohrožovány, doporučuje se kabely oddělit nehořlavou přepážkou, nebo opatřit nehořlavým nátěrem nebo nástřikem o síle minimálně 5 mm, nebo vzdálenost mezi kabely zvětšit alespoň na 1,5 násobek průměru kabelu (nejméně však 6 cm). 32) Kdy není potřeba v síti TT nebo TN vybavit střední vodič detekcí nadproudu nebo odpojovacím prvkem pro tento vodič? A) jestliže průřez středního vodiče se alespoň rovná nebo je rovnocenný průřezu fázových vodičů B) jestliže průřez středního vodiče je větší než průřez fázových vodičů C) jestliže je použit kabel se zvýšenou požární odolností (podle ČSN 33 2000-4-473:1994, čl. 473.3.2.1) Pokud se průřez středního vodiče rovná alespoň průřezu fázových vodičů nebo je jim rovnocenný, není nutno střední vodič vybavit detekcí nadproudu nebo odpojovacím prvkem pro tento vodič.

33) Může být v prostoru s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných hmot použit na ochranu vodič PEN? A) ano, ale pouze u průřezů vyšších jak 10 mm 2 Cu B) nemůže, s výjimkou vedení, která pouze těmito prostory prochází C) nemůže v žádném případě (podle ČSN 33 2000-4-482:2000, čl. 482.1.8) Vodiče PEN se v těchto prostorech nepřipouštějí, s výjimkou vedení, které těmito prostory pouze prochází. 34) Mohou být v prostoru s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných hmot namontovány tepelné spotřebiče? A) ano, ale musí být namontovány na izolačních podložkách B) nemohou v žádném případě C) ano, ale pouze třídy I s doplňujícím ochranným pospojením (podle ČSN 33 2000-4-482:2000, čl. 482.1.17 a čl. 482.1.18) Tepelné spotřebiče musí být namontovány na izolačních podložkách (viz ČSN 06 1008 - Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů světla). Tepelné spotřebiče, které jsou umístěny blízko hořlavých hmot, musí být opatřeny vhodnými ochrannými zástěnami, které brání vznícení těchto hmot. 35) Jaká je minimální hloubka uložení silových kabelů s napětím do 1 kv v zemi bez mechanické ochrany ve volném terénu? A) 0,35 m B) 1 m C) 0,7 m (podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012, čl. NA.4.5.13) Ve volném terénu 70 cm, v chodníku 35 cm, pod vozovkou nebo pod krajnicí vozovky 100 cm. 36) Může být používán proudový chránič v sítích TN-C? A) pouze u selektivních chráničů v souladu s normou B) pouze vyjímečně C) nesmí se používat (podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, čl. 411.4.5 a podle zrušené ČSN 33 2000-5-53:1994, čl. 532.2.1.2) Proudový chránič nesmí být používán v sítích TN-C. Jestliže je proudový chránič používán v síti TN-C-S, nesmí být vodič PEN použit za chráničem na straně zátěže. Spojení ochranného vodiče s vodičem PEN musí být provedeno před chráničem, tj. na straně zdroje. Ochranný vodič (PE ani PEN) nesmí procházet magnetickým obvodem proudového chrániče.

37) Smí se považovat použití proudového chrániče v obvodech bez ochranného vodiče za dostatečné opatření před nebezpečným dotykem neživých částí? A) smí B) nesmí C) smí, pokud vybavovací proud nepřesáhne 30 ma (podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, čl. 415.1) Použití proudových chráničů, jejichž vybavovací proud nepřesahuje 30 ma, se ve střídavých sítích považuje za doplňkovou ochranu v případě selhání opatření základní ochrany, nebo ochrany při poruše nebo při neopatrnosti uživatelů. Použití takového proudového chrániče se nepovažuje za výhradní ochranné opatření. Je proto nutno uplatnit ještě alespoň jedno z následujících opatření: - automatické odpojení od zdroje - dvojitá nebo zesílená izolace - elektrické oddělení - ochrana malým napětím SELV a PELV 38) Kam musí být umístěn přístroj pro ochranu před přetížením vedení? A) kdekoliv na trase vedení delší než 3 m B) v místě, ve kterém změna průřezu, druhu, způsobu uložení nebo složení vedení, způsobuje snížení hodnot dovoleného proudu vodičů C) i na vodiče, u nichž není pravděpodobné, že by byly přetíženy (podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2:2010, čl. 433.2) Přístroj zajišťující ochranu před přetížením musí být umístěn v místě, ve kterém změna (změna průřezu, druhu, způsobu uložení nebo složení vedení) způsobuje snížení hodnot dovoleného proudu vodičů. Může být umístěn i kdekoliv na trase, jestliže mezi místem změny a místem jištění není více než 3 m, nebo pokud je tento úsek chráněn před zkratovým proudem. 39) S jakou teplotou se obvykle počítá pro kabely uložené v zemi přímo v půdě? A) 30 C B) 25 C C) 20 C (podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, čl. B.52.2) Referenční hodnoty okolních teplot jsou: 30 C pro izolované vodiče a kabely na vzduchu (bez ohledu na způsob uložení) 20 C pro kabely uložené v zemi (přímo v půdě nebo v trubkách v zemi) 40) Jak musí být provedeno nouzové vypínání hlavního elektrického obvodu při použití jističů a stykačů dálkově ovládaných? A) prvky musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách B) obvod se vypíná při přivedení napětí na cívku pomocí stisku hřibového tlačítka červené barvy C) vypnutí obvodu musí být bezpečné, normy nestanovují jaký kontakt má být použit (podle ČSN 33 2000-5-537:2001, čl. 537.4.3) Pokud je to prakticky možné, volí se pro nouzové vypínání ručně ovládané spínací přístroje přerušující hlavní obvod. Jističe, stykače apod., které jsou ovládány dálkově, musí vypínat při ztrátě napětí na cívkách nebo musí být použito jiného způsobu, kdy porucha vede k bezpečnému stavu zařízení.

41) Jak je možné spínat skupinu svítidel připojenou na různé fáze třífázového světelného obvodu s jedním společným nulovým vodičem? A) musí být ovládána jedním spínačem odpojujícím současně všechny tři fáze B) třífázové světelné obvody s jedním společným nulovým vodičem nejsou normou dovoleny C) lze spínat po částech, proudová hodnota vypínače nesmí být nižší než hlavní jištění okruhu (podle ČSN 33 2000-5-559 ed. 2:2013 čl. 559.5.5) Skupina svítidel připojená na různé fáze třífázového světelného obvodu s jedním společným nulovým vodičem musí být ovládána jedním spínačem odpojujícím současně všechny tři fáze. 42) Mohou být ve svítidlech použity kondenzátory s kapacitou větší než 0,5 μf? A) mohou být použity pouze u třífázových světelných obvodů B) nesmí být ve svítidlech použity, tyto kompenzace musí být provedeny v předřazeném rozváděči C) mohou být použity, pouze jsou-li vybaveny vybíjecím rezistorem (podle ČSN 33 2000-5-559 ed. 2:2013, čl. 559.7) Kompenzační kondenzátory s kapacitou přesahující 0,5 μf mohou být použity pouze tehdy, jsou-li vybaveny vybíjecím rezistorem. 43) Jak je ohraničena zóna 1 v koupelně s vanou? A) podlahou a stropem nad vanou B) u volně snímatelné sprchové hlavice svislou plochou s poloměrem 0,6 m od sprchové hlavice C) definitivním povrchem podlahy a vodorovnou rovinou ve výšce 2,25 m nad podlahou a svislou plochou obalující vanu a prostor pod vanou (podle ČSN 33 2000-7-701 ed. 2:2007, čl. 701.30.3) Zóna 1 je ohraničena: a) definitivním povrchem podlahy a vodorovnou rovinou odpovídající nejvýše upevněné sprchové hlavici nebo sprchového výtoku. Pokud jsou tyto níže než 225 cm (nebo tam nejsou - jako například u vany), je zóna 1 výškově ohraničena vodorovnou rovinou ve výšce 225 cm nad podlahou; b) svislou plochou, která obaluje koupací nebo sprchovou vanu ve vzdálenosti 120 cm od nesnímatelné hlavice sprchy upevněné na zdi nebo na stropě pro sprchy bez vaničky. Zóna 1 nesmí nahrazovat zónu 0. Prostor pod koupací nebo sprchovou vanou je také určen jako zóna 1.

44) Za jakých podmínek je povoleno u koupelen instalovat spínače a zásuvky v zóně 2: A) lze instalovat spínače a zásuvky obvodů SELV s tím, že zdroj bezpečného napětí je instalován mimo zóny 0, 1 B) nesmí se instalovat žádné zařízení obsahující spínače nebo zásuvky C) lze instalovat pouze za podmínky použití chrániče s vybavovacím proudem 30 ma a jištěním max. 16 A v souladu s ČSN 33 2000-4-41, článek 413.1 (podle ČSN 33 2000-7-701 ed. 2:2007, čl. 701.512.4) Zařízení instalovaná v zóně 2 musí mít minimální stupeň krytí IPX4, tento požadavek neplatí pro jednotky napájející holicí strojky, které odpovídají požadavkům ČSN EN 61558-2-5 (35 1330) Bezpečnost výkonových transformátorů, napájecích zdrojů a podobně - Část 2-5: Zvláštní požadavky pro transformátory pro holicí strojky a napájecí jednotky pro holicí strojky instalované v zóně 2, jestliže je nepravděpodobné, že dojde k ostřiku sprchou. Do zóny 2 je možné instalovat: a) příslušenství kromě zásuvek; b) příslušenství včetně zásuvek napájených SELV nebo PELV. Zdroj bezpečného napět musí být umístěn mimo zóny 0 a 1; c) jednotky napájející holicí strojky, které odpovídají ČSN EN 61558-2-5; d) příslušenství včetně zásuvek signalizačního a komunikačního zařízení napájeného SELV nebo PELV. 45) Jaký alespoň musí mít stupeň ochrany elektrické zařízení v koupelně v zóně 1? A) IPX3 B) IPX5 C) IPX4 (podle ČSN 33 2000-7-701 ed. 2:2007, čl. 701.512.2) V zóně 0 musí být použit minimální stupeň ochrany krytem IPX7. V zóně 1 musí být použit minimální stupeň ochrany krytem IPX4. V zóně 2 musí být použit minimální stupeň ochrany krytem IPX4. Elektrické zařízení vystavené ostřiku vodou, například pro čištění v komunálních lázních, musí mít stupeň ochrany krytem alespoň IPX5 46) Za jakých podmínek je u plaveckých bazénů a jiných nádrží povoleno ochranné opatření zábranou a umístění mimo dosah? A) jsou povolena pouze v zóně 2, kdy krytí spotřebičů a zařízení není menší než IPX3 B) jsou povolena v případě, že připojená zařízení budou připojena na místní pospojování C) nejsou v žádném případě povolena (podle ČSN 33 2000-7-702 ed. 3:2011, čl. 702.410.3.5) Ochranná opatření zábranou a umístěním mimo dosah (= polohou) nejsou dovolena.

47) Je povoleno u plaveckých bazénů a jiných nádrží používat odbočovací krabice? A) odbočovací krabice nesmí být v zóně 0 instalovány, pro SELV obvody jsou ale povoleny v zóně 1 B) je povoleno v případě, že budou mít vodivý plášť, který bude spolehlivě připojen na místní pospojování vodičem 4 mm 2 C) ano, ale musí být splněno odpovídající krytí pro jednotlivé zóny (podle ČSN 33 2000-7-702 ed. 3:2011, čl. 702.522.8.104) Odbočné krabice se nesmí instalovat v zóně 0. V zóně 1 je dovoleno instalovat odbočné krabice pouze tehdy, jestliže jsou pro SELV. 48) Smí se instalovat v zóně 0 u plaveckých bazénů a jiných nádrží spínače a řídící přístroje? A) spínací a řídící přístroje jsou povoleny, jejich napájecí obvody musí být chráněny chráničem nepřevyšujícím 30 ma B) jsou povoleny v případě, že budou spolehlivě připojeny na místní pospojování C) nesmí se instalovat žádné spínací a řídicí přístroje (podle ČSN 33 2000-7-702 ed. 3:2011, čl. 702.53) V zóně 0 se nesmí instalovat žádný spínací a řídicí přístroj včetně zásuvek. V zóně 1 se nesmí instalovat žádný spínací a řídicí přístroj včetně zásuvek, kromě těch, které jsou napájeny SELV. (Zdroj SELV musí být umístěn mimo zóny 0 a 1.) 49) Jaké spotřebiče je povoleno instalovat v zóně 1 uvnitř místnosti určené pro saunová kamna? A) nejsou zvláštní požadavky z hlediska odolnosti zařízení vůči horku B) mohou být instalována pouze saunová kamna a jejich součásti C) musí být užito zařízení s minimální odolností do teploty 170 o C (podle ČSN 33 2000-7-703 ed. 2:2005, čl. 703.512.2) V zóně 1 mohou být instalována pouze saunová kamna a jejich součásti. 50) Za jakých podmínek je povoleno uvnitř místnosti či kabiny sauny, určené pro saunová kamna, používat zásuvkové vývody? A) zásuvkový vývod nesmí být v prostoru obsahujícím saunová kamna B) zásuvkový vývod nesmí být tepelně namáhán a musí být spolehlivě připojen na místní pospojování vodičem 4 mm 2 C) zásuvkový vývod musí být instalován podle doporučení výrobce v dostatečné vzdálenosti od kamen, aby nebyl tepelně namáhán (podle ČSN 33 2000-7-703 ed. 2:2005, čl. 703.412.5 a 703.536.5) V prostoru obsahujícím saunová kamna nesmí být zásuvkový vývod. Proudové obvody, kromě obvodu pro napájení saunových kamen, se vybaví doplňkovou ochranou, jedním či více proudovými chrániči se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30 ma. Spínací a řídicí přístroje umístěné uvnitř místnosti či kabiny sauny, určené pro saunová kamna, nebo pro ostatní pevná zařízení instalovaná v zóně 2 se umístí v souladu s požadavky výrobce. Ostatní spínací a řídicí přístroje určené například pro osvětlení se umísťují vně místnosti či kabiny sauny.

51) Jakým způsobem smí být napájena elektroinstalace jednoho staveniště? A) smí být napájena z několika zdrojů, včetně upevněných nebo mobilních zdrojových soustrojí B) smí být napájena pouze z jednoho zdroje a smí se použít i zdrojové soustrojí C) smí být napájena pouze z jednoho zdroje (podle ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007, čl. 704.313 - poznámka) Jedno staveniště smí být napájeno z několika napájecích zdrojů, včetně upevněných nebo mobilních zdrojových soustrojí. 52) Jak musí být na staveništi chráněny zásuvky se jmenovitým proudem do 32 A včetně? A) musí být chráněny automatickým odpojením od zdroje doplněným pospojováním B) musí být chráněny napojením na společný oddělovací bezpečnostní trasformátor s doplněním chráničem 30 ma C) musí být chráněny proudovým chráničem, jehož jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekročí 30 ma (podle ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007, čl. 704.410.3.10) Obvody napájecí zásuvky se jmenovitým proudem do 32 A včetně a ostatní obvody sloužící pro napájení elektrického ručního nářadí se jmenovitým proudem do 32 A musí být chráněny: - proudovým chráničem s vybavovacím reziduálním proudem nepřesahujícím 30 ma, nebo - napájením pomocí SELV nebo PELV, nebo - elektrickým oddělením, přičemž každá zásuvka a každé elektrické ruční zařízení musí být napájeno z vlastního oddělovacího bezpečnostního transformátoru, nebo musí mít vlastní, samostatné sekundární vinutí oddělovacího bezpečnostního transformátoru. 53) Jakými přístroji pro odpojování musí být vybaven každý staveništní rozváděč (ACS)? A) proudovým chráničem 30 ma na přívodu B) přístrojem pro odpojování a spínání na straně napájení C) jistícími prvky okruhů, další vypínání nemusí být instalováno (podle ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007, čl. 704.536.2.2) Každý staveništní rozváděč (ACS) musí být vybaven přístrojem pro odpojování a spínání na straně napájení. Odpojovací přístroj silového přívodu musí být možno zajistit ve vypnuté poloze (např. visacím zámkem). Každý ACS musí obsahovat ochranné přístroje proti nadproudům, přístroje zajišťující ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí a zásuvky (pokud jsou zásuvky požadovány).

54) Jak musí být na staveništi chráněny obvody napájející zásuvkové vývody se jmenovitým proudem vyšším než 32 A? A) musí být chráněny proudovým chráničem, jehož jmenovitý vybavovací reziduální proud nepřekročí 30 ma, který může sloužit i jako vypínač B) musí být vybaveny proudovým chráničem se jmenovitým vybavovacím proudem nepřesahujícím 500 ma, který může sloužit i jako vypínač C) musí být chráněny automatickým odpojením od zdroje a jednotlivé vývody lze v případě potřeby doplnit proudovým chráničem 100 ma (podle ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007, čl. 704.411.3.2.1) Obvody napájející zásuvkové vývody se jmenovitým proudem vyšším než 32 A se vybaví proudovým chráničem se jmenovitým vybavovacím proudem nepřesahujícím 500 ma, který může sloužit i jako vypínač. 55) Je možné na staveništi pokládat kabely přes cesty nebo ochozy? A) aby se zabránilo poškození, nemají být kabely pokládány přes cesty nebo ochozy B) kabely nesmí být v žádném případě pokládány přes cesty nebo ochozy, přípustné je pouze uložení 20 cm pod povrchem staveniště C) ano, ale jen pokud jsou typu H07 RN-F, nebo obdobné (podle ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007, čl. 704.522.8.10) Aby se zabránilo poškození, nemají být kabely pokládány přes cestu nebo ochozy. Tam, kde je to nutné, musí se zajistit zvláštní ochrana proti mechanickému poškození a styku s konstrukcí zařízení. Užité ohebné vodiče musí být typu H07 RN-F, nebo obdobné, jsou-li to vodiče odolné proti oděru a vodě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně vodičů vedených na povrchu či venkovnímu vedení před nebezpečím mechanického poškození, nebo před vlivy prostředí a činnosti na pracovišti. 56) Musí být koncové obvody napájející zásuvky se jmenovitým proudem více než 32 A v zemědělských provozovnách chráněny proudovým chráničem? A) ano a jeho vybavovací proud nesmí být větší než 30 ma B) ano a jeho vybavovací proud nesmí být větší než 100 ma C) ano a jeho vybavovací proud nesmí být větší než 500 ma (podle ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007, čl. 705.411.1) Koncové obvody napájecí zásuvky se jmenovitým proudem do 32 A musí být vybaveny proudovým chráničem jehož jmenovitý residuální vypínací proud nepřesahuje 30 ma. Koncové obvody napájecí zásuvky se jmenovitým proudem více než 32 A včetně musí být vybaveny proudovým chráničem jehož jmenovitý residuální vypínací proud nepřesahuje 100 ma.

57) Jak se v zemědělských provozech provádí všeobecná ochrana proti požáru způsobeného elektrickým zařízením? A) proudovými chrániči, jejichž vybavovací proud nepřesahuje 300 ma B) umístěním nebezpečných zařízení minimálně 1 m od spalných materiálů a jejich podložení nehořlavou podložkou C) proudovými chrániči, jejichž vybavovací proud nepřesahuje 100 ma (podle ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007, čl. 705.422.7) Pro všeobecnou ochranu před vznikem požáru je nutno použít proudových chráničů s vypínacím residuálním proudem nepřesahujícím 300 ma. Proudový chránič musí odpojovat všechny pracovní vodiče. 58) Jaká opatření k zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých částí nejsou dovolena v omezených vodivých prostorech? A) ochranná opatření B) ochranná opatření krytím C) ochranná opatření zábranou a polohou (podle ČSN 33 2000-7-706 ed. 2:2007, čl. 706.410.3.5) V omezených vodivých prostorech se použití zábran a ochrana polohou jako ochranná opatření nepovolují. 59) Za jakých podmínek je možné v omezených vodivých prostorech používat zdroje SELV a PELV? A) bezpečné zdroje a izolované zdroje (SELV a PELV) mohou být používány, pokud splňují krytí alespoň IPXXD B) bezpečné zdroje a izolované zdroje (SELV a PELV) musí být vždy umístěny vně omezeného vodivého prostoru a musí být opatřeny proudovými chrániči C) musí být umístěny mimo omezené vodivé prostory, pokud nejsou součástí upevněné instalace uvnitř trvale omezeného vodivého prostoru a každé zařízení musí mít vlastní, samostatné sekundární vinutí oddělovacího bezpečnostního transformátoru (podle ČSN 33 2000-7-706 ed. 2:2007, čl. 706.410.3.10 a 706.414.3.6) Zdroje SELV a PELV musí být umístěny mimo omezené vodivé prostory, pokud nejsou součástí upevněné instalace uvnitř trvale omezeného vodivého prostoru. Každá zásuvka musí být napájena z vlastního oddělovacího transformátoru, nebo na něm musí mít vlastní, samostatné sekundární vinutí. 60) Jaký musí být průřez zesíleného ochranného vodiče u připojeného zařízení pro zpracování dat s jednou ochrannou svorkou, překračuje-li unikající proud hodnotu 10 ma? A) při použití jedné ochranné svorky nesmí být menší než 10 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al B) nesmí být menší než 25 mm 2 C) unikající proud nikdy nesmí překročit hodnotu 10 ma (podle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, čl. 543.7) Pro trvale připojená elektrická zařízení, jejichž ochranným vodičem protéká proud vyšší než 10 ma musí být navrženy zesílené ochranné vodiče, které při použití jedné ochranné svorky musí mít po celé své délce průřez alespoň 10 mm 2 Cu nebo 16 mm 2 Al.

61) Jaké požadavky jsou kladeny na zpětný vodič PEL nebo PEM pro silové napájení informační technologie? A) vodiče PEL nebo PEM nesmějí mít průřez menší než 25 mm 2 Cu B) pro napájení informační technologie se nesmějí použít vodiče PEL nebo PEM C) jako vodiče PEL nebo PEM se nesmějí použít cizí vodivé části. (ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012, čl. 543.4.4) Jako vodiče PEN, PEL nebo PEM se nesmějí používat cizí vodivé části. 62) Jaké bezpečnostní požadavky musí splňovat zásuvky pro připojení obytných vozidel v kempincích? A) zásuvky vyššího jmenovitého proudu než 16 A musí být chráněny chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 100 ma B) pro připojení každého obytného vozidla musí být minimálně jedna zásuvka vybavená samostatnou nadproudovou ochranou C) zásuvkové vývody musí být chráněny společně proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30 ma (podle ČSN 33 2000-7-708 ed. 3:2010, čl. 708.533 a čl. 708.55.1) Provedení a uspořádání zásuvek stanoviště karavanu musí splňovat požadavky ČSN EN 60309-2 a mít stupeň ochrany krytem alespoň IP44. Jednofázové zásuvky se jmenovitým napětím 200 V až 250 V musí být jmenovitého proudu 16 A. Zásuvky vyššího jmenovitého proudu mohou být použity pouze tam, kde se předpokládá větší odběr. Pro připojení každého obytného vozidla musí být minimálně jedna zásuvka. Z důvodů omezení nebezpečí vyplývajícího z použití příliš dlouhých přívodů pro karavany/stany mohou být na napájecím zařízení umístěny maximálně čtyři zásuvky. Každý zásuvkový vývod musí být vybaven samostatnou nadproudovou ochranou. Každý zásuvkový vývod musí být chráněn samostatně proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30 ma. V každém případě musí být odpojován i nulový vodič. 63) Jak musí být chráněny zásuvky pro připojení obytných vozidel v kempincích? A) zásuvkové vývody musí být chráněny samostatně proudovým chráničem 30 ma a nesmí být současně odpojován nulový vodič B) každý zásuvkový vývod musí být chráněn samostatně proudovým chráničem 30 ma, v každém případě musí být odpojován i nulový vodič C) zásuvkové vývody musí být chráněny společně proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30 ma (podle ČSN 33 2000-7-708 ed. 3:2010, čl. 708.531.2) Každý zásuvkový vývod musí být vybaven samostatnou nadproudovou ochranou. Každý zásuvkový vývod musí být chráněn samostatně proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30 ma. V každém případě musí být odpojován i nulový vodič.

64) Jak musí být zajištěny napájecí kabely, kterými je zajištěno napájení provizorních rozvodů u výstav, přehlídek a stánků? A) napájení provizorních rozvodů musí být zajištěno na jejich počátku proudovými prvky s proudem úměrným jejich průřezu B) musí být zajištěno proudovými chrániči s reziduálním proudem 30 ma se zpožděním, nebo chrániči typu S C) musí být zajištěno na jejich počátku proudovými chrániči, jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud není větší než 300 ma (podle ČSN 33 2000-7-711:2004, čl. 711.481.3.1.3) Samočinné odpojení napájecích kabelů, kterými je zajištěno napájení provizorních rozvodů musí být zajištěno na jejich počátku proudovými chrániči, jejichž jmenovitý vybavovací reziduální proud není větší než 300 ma. Musí se použít buď chrániče se zpožděním podle ČSN EN 60947-2, nebo chrániče typu S. Je to z důvodu dosažení selektivity s proudovými chrániči chránícími koncové obvody. 65) Jaké vodiče jsou povoleny pro instalace v nepohybujícím se nábytku? A) lze použít výhradně ohebné vodiče s pryžovou izolací nebo izolaci PVC B) lze použít vodiče pro pevné uložení i ohebné s pryžovou izolací nebo izolaci PVC C) u nepohybujícího se nábytku norma typy vodičů nepředepisuje (podle ČSN 33 2000-7-713:2005, čl. 713.52.2) Spojení pevné instalace budovy a el. zařízení nábytku musí být provedeno buď pevným připojením nebo pomocí vidlice ze zásuvky. Výběr vedení určeného pro připojení nábytku k síti musí být proveden z těchto vodičů: - vodiče pro pevné uložení, pokud je připojení provedeno pevným vedením; - ohebným kabelem s pryžovou izolací pláště i žil; - ohebným kabelem s izolací pláště i žil z PVC, pokud je spojení provedeno pomocí vidlice ze zásuvky Každé vedení uvnitř nábytku, které je vystaveno pohybu, má být provedeno ohebným kabelem nebo vodiči dle ČSN 34 7470-4 nebo ČSN 34 7410-5. 66) Jaký nejmenší průřez měděného jádra ohebného kabelu může být použit pro instalace v nábytku? A) průřez může být snížen až na 0,75 mm 2, pokud tímto kabelem nebo vodičem není napájena zásuvka a délka tohoto vedení nepřesahuje 10 m B) nesmí být použito vodičů s průřezem menším než 2,5 mm 2 C) nesmí být použito vodičů s průřezem menším než 1,5 mm 2 (podle ČSN 33 2000-7-713:2005, čl. 713.52.3) Použité vodiče musí mít měděné jádro s průřezem minimálně 1,5 mm 2. Průřez měděného jádra ohebného kabelu a vodičů může být snížen až na 0,75 mm 2, pokud tímto kabelem nebo vodičem není napájena zásuvka a délka tohoto vedení nepřesáhne 10 m.

67) Jaké ochranné opatření před nebezpečným dotykem neživých částí se nesmí používat u zařízení pro venkovní osvětlení? A) nesmí používat ochranná opatření rozdílná pro každé svítidlo B) nesmí používat nevodivé okolí a neuzemněné místní pospojování C) nesmí se používat proudový chránič (podle ČSN 33 2000-7-714 ed. 2:2012, čl. 714.410.3.6) Ochranná opatření, tvořená ochranou nevodivým okolím a ochranou neuzemněným místním pospojováním, nejsou dovolena. 68) Musí se připojovat při ochranném opatření automatickým odpojením od zdroje kovové konstrukce, které jsou v blízkosti, ale nejsou součástí zařízení pro venkovní osvětlení k jeho zemnicí svorce? A) nemusí B) vždy se musí propojit C) nesmí, pokud je použita ochrana proudovým chráničem 30 ma (podle ČSN 33 2000-7-714 ed. 2:2012, čl. 714.411.3.1.2) Kovové konstrukce (jako ploty, mříže atd.), které nejsou neživými vodivými částmi, a nejsou součástí zařízení pro venkovní osvětlení, nemusí být připojeny k zemnicí svorce zařízení pro venkovní osvětlení. 69) Jak musí být zajištěn přístup ke světelnému zdroji venkovního osvětlení, který je umístěn níže než 2,80 m nad úrovní terénu? A) přístup nemusí být zvláštním způsobem zajištěn B) pouze po odstranění krytu se stupněm ochrany alespoň IP54 C) pouze po odstranění zábrany nebo uzavření vyžadujícího použití nářadí (podle ČSN 33 2000-7-714 ed. 2:2012, čl. 714.41 Příloha A ) U svítidla s výškou menší než 2,80 m nad úrovní terénu musí být přístup ke světelnému zdroji možný pouze po odstranění zábrany nebo uzavření vyžadujícího použití nářadí. 70) Jaké napájecí zdroje lze použít pro světelné instalace z neizolovaných vodičů při napájení malým napětím? A) pouze zdroje SELV, s maximálním napájecím napětím AC 25 V, nebo DC 60 V B) pouze zdroje SELV, s maximálním napájecím napětím AC 100 V C) zdroje SELV nebo PELV, s maximálním napájecím napětím AC 12 V, nebo DC 50 V (podle ČSN 33 2000-7-715 ed. 2:2013, čl. 715.414) Pro napájení světelné instalace určené pro malé napětí lze užívat pouze napětí SELV. Pokud je k rozvodům užito neizolovaných vodičů, může být užito maximálního napájecího napětí AC 25 V, nebo DC 60 V. (Podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 tab. NA.3 jen pro prostory normální a nebezpečné.) Pokud se použijí jako zdroj transformátory, musí být použity bezpečnostní ochranné transformátory.

71) Je možné u napájecích zdrojů malého napětí pro světelné instalace použití paralelních zapojení sekundárních stran napájecích transformátorů? A) u zdrojů malého napětí pro osvětlení se paralelní zapojení sekundárních stran nepřipouští B) je dovoleno pouze u zdrojů SELV s maximálním napájecím napětím AC 24 V, nebo DC 60 V C) je dovoleno pouze tehdy, pokud jsou paralelně zapojeny i na primární straně a transformátory mají stejné elektrické parametry (podle ČSN 33 2000-7-715 ed. 2:2013, čl. 715.414) Paralelní zapojení sekundárních stran napájecích transformátorů je dovoleno pouze tehdy, pokud jsou paralelně zapojeny i na primární straně a transformátory mají stejné elektrické parametry. Paralelní zapojení měničů se nepřipouští. 72) Jakým způsobem musí být připojeny topné jednotky k elektrické instalaci? A) spoje k elektrické instalaci musí být vždy letovány, nebo přivařeny B) musí být připojeny k elektrické instalaci pomocí studených vodičů nebo svorek C) musí být připojeny k elektrické instalaci v krabicích pomocí mosazných svorek, aby nedocházelo k přehřívání spojů (podle ČSN 33 2000-7-753:2003, čl. 753.424.3.1) Topné jednotky musí být připojeny k elektrické instalaci pomocí studených vodičů nebo svorek. Topné jednotky musí být připojeny ke studeným vodičům pouze pomocí trvalých spojů. Topné jednotky nesmí křižovat dilatační spáry. 73) Jaké minimální krytí je povoleno u topných jednotek pro instalaci v podlaze z betonu nebo podobného materiálu? A) IPX7 B) IPX3 C) IP5X (podle ČSN 33 2000-7-753:2003, čl. 753.512.2.5) Topné jednotky pro instalaci na stropech musí být nejméně IPX1. Topné jednotky pro instalaci v podlaze z betonu nebo podobného materiálu musí být IPX7. 74) Jakým proudem se jistí maximálně světelné obvody? A) jistícím prvkem max. do 16 A B) jistícím prvkem nejvýše 25 A C) podle součtu výkonů instalovaných svítidel (podle ČSN 33 2130 ed. 3:2014, čl. 5.2.9) Vedení světelného obvodu se jistí jističi nebo pojistkami nebo jiným jisticím prvkem se jmenovitým proudem nejvýše 25 A. Vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jisticím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu.

75) Kolik zásuvek lze připojit na jeden jednofázový zásuvkový obvod při jištění 16 A? A) 5 zásuvek bez ohledu na instalovaný příkon B) 10 dvojzásuvek do instalovaného příkonu 2 200 VA C) 10 zásuvek do instalovaného příkonu 3 680 VA (podle ČSN 33 2130 ed. 3:2014, čl. 5.3.6) Na jeden zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů, přičemž celkový instalovaný příkon nesmí překročit 3 680 VA při jištění 16 A (2 200 VA při jištění 10 A). Dvojzásuvka i vícenásobná zásuvka (několik zásuvek zapojených ve společném zásuvkovém obvodu a umístěných ve společném vícenásobném montážním rámečku) se považují za jeden zásuvkový vývod. 76) Jakým způsobem se smí jistit zásuvkové obvody při použití jističe nebo pojistky? A) nejvýše podle jmenovitého proudu zásuvky a podle vedení, všechny svorky musí být dimenzovány alespoň na jmenovitý proud jistícího prvku, kterým je obvod jištěn B) podle připojeného spotřebiče C) podle nejvyššího předpokládaného instalovaného odběru (podle ČSN 33 2130 ed. 2:2009, čl. 5.3.10) Vedení zásuvkových obvodů se jistí jističi nebo pojistkami nebo jiným jisticím prvkem se jmenovitým proudem odpovídajícím nejvýše jmenovitému proudu zásuvky. Vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jisticím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu. Všechny svorky, kterými vedení zásuvkových obvodů prochází, musí být dimenzovány aspoň na jmenovitý proud jisticího prvku, kterým je obvod jištěn. 77) Jaké prvky nesmí být instalovány v budovách, kde je zaveden plyn? A) elektronické zvonky B) jiskřící zvonky (tj. zvonky s přerušovačem) C) bzučákové nejiskřící zvonky (podle ČSN 33 2130 ed. 3:2014, čl. 6.1.4) V budovách, kde je zaveden plyn, nesmí být instalovány jiskřící zvonky (tj. zvonky s přerušovačem). 78) Jakým způsobem se doporučuje připojit akumulační kamna na samostatný trojfázový obvod? A) pokud se použije zásuvka, musí být doplněna vypínačem na příslušný proud B) k připojení se doporučuje používat zásuvek C) pevně a nesmí se používat zásuvek (podle ČSN 33 2130 ed. 3:2014, čl. 7.7.9) Spotřebiče sloužící jako základní zdroj vytápění nebo ohřev TUV se doporučuje připojit na samostatné obvody. Tyto spotřebiče musí být připojeny pevně, k jejich připojení se nesmí používat zásuvek.