Vstupní evaluační zpráva výzkumný plán dopadové evaluace projektu Projekt Důstojné pracoviště ve veřejné správě CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0007507 Mgr. Tatiana Iskanderová, Ph.D. et Ph.D. Mgr. Tomáš Kolomazník Mgr. et Mgr. Michaela Šimečková 2018
Obsah 1. Úvod... 3 2. Logický model projektu a popis rozvoje kompetencí CS... 3 2.1. Popis rozvoje kompetencí cílových skupin... 5 3. Proces evaluace... 6 3.1. Evaluační matice... 7 3.2. Harmonogram... 8 4. Analýza rizik dopadové evaluace...10 5. Podrobný popis užitých metod...10 5.1....10 5.1.1. s cílovou skupinou I (účastníci vzdělávacího programu) 10 5.1.2. s cílovou skupinou I (nezúčastněné osoby)...11 5.1.3. se zástupci SÚIP...11 5.2. Pozorování...12 5.2.1. Pozorování inspektorů SÚIP při výkonu kontrolní činnosti...12 5.3. Znalostní test...12 5.3.1. Znalostní test pro CS I...13 5.3.2. Znalostní test pro zástupce SÚIP...13 5.4. Vyhodnocení vývoje organizace...13 6. Výstupy evaluace...14 2
1. Úvod Hlavním cílem projektu Důstojné pracoviště ve veřejné správě je vytvořit a podpořit dlouhodobě udržitelný systém rozvoje kompetencí pracovníků veřejné správy v oblasti jejich ochrany před násilím na pracovišti a dále implementovat tento systém do praxe. Z realizace aktivit a jejich vyhodnocování následně vyplynou doporučení k budoucímu rozvoji kompetencí v oblasti ochrany před násilím na pracovišti, a to jak pro pracovníky, kteří mohou být obětí či svědkem násilí nebo mají zajistit ochranu kolegů na vlastním pracovišti, tak i pro pracovníky, jejichž úkolem je tvořit a dohlížet nad systémem ochrany před násilím na pracovišti. Projekt metodicky nastaví a zrealizuje vzdělávací aktivity vedoucí k rozvoji kompetencí pracovníků veřejné správy (státní správy a samospráv) personalistů, vedoucích a řadových pracovníků v oblasti ochrany na vlastních pracovištích jako osob, které mohou být obětí či svědkem násilí na vlastním pracovišti či mají v popisu práce zajistit ochranu svých kolegů. Dílčími cíli projektu jsou: Udržitelné zvyšování relevantních kompetencí řadových pracovníků veřejné správy jako těch, kteří jsou nebo mohou být vystaveni násilí na pracovišti. Udržitelné zvyšování relevantních kompetencí vedoucích pracovníků veřejné správy jako těch, kteří na jedné straně jsou nebo mohou být vystaveni násilí na pracovišti, na straně druhé zastupují zájmy organizace veřejné správy jako zaměstnavatele. Udržitelné zvyšování relevantních kompetencí personalistů veřejné správy jako těch, kteří pracují s lidskými zdroji na každodenní bázi a nositeli procesních a interpersonálních změn v organizaci. Udržitelné zvyšování relevantních kompetencí systémových pracovníků jako těch, které charakterizuje schopnost a zákonná povinnost systémově nastavit ochranu pracovníků před násilím na pracovišti. Partnery projektu jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Kancelář veřejného ochránce práv a Státní úřad inspekce práce. Projekt je realizován na celém území České republiky. Cílovou skupinou projektu: řadoví pracovníci, vedoucí pracovníci a personalisté organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, obcí, měst a krajů (Cílová skupina I), inspektoři práce SÚIP (Cílová skupina II). V průběhu projektu Důstojné pracoviště ve veřejné správě bude provedena dopadová evaluace, jejímž cílem bude zhodnocení míry naplnění očekávaných dopadů projektu, respektive zda projekt fungoval tak, jak bylo plánováno a jaké dopady přinesl. Dopadová evaluace je doplněna o procesní evaluaci, jíž se věnuje samostatný evaluační plán. 2. Logický model projektu a popis rozvoje kompetencí CS Obrázek č. 1 shrnuje logický model projektu, a názorně tak provádí celou intervenční logikou projektu. Dopadové evaluace se týká model změny, procesní evaluace část model akce. Pro pochopení všech fází rozvoje kompetencí je níže doplněn stručný popis u obou cílových skupin. 3
Obrázek 1 Logický model projektu
2.1. Popis rozvoje kompetencí cílových skupin Rozvoj kompetencí cílové skupiny I v oblasti ochrany před násilím na pracovišti proběhne v několika krocích. Každý z účastníků z jedné ze tří podskupin (personalisté, vedoucí pracovníci, řadoví pracovníci) projde sérií pěti organizovaných vzdělávacích aktivit (viz schéma níže). Vzdělávání zahájí e-learningový kurz, následovat bude první prezenční školení, druhý e-learningový kurz, druhé prezenční školení a povinný základ bude uzavřen společným workshopem. Po něm bude moci každý účastník absolvovat znalostní test, po jehož úspěšném splnění obdrží kompetenční osvědčení. Větší část vzdělávacích aktivit bude specifická pro jednotlivé podskupiny, aby odpovídala jejich různým potřebám, část bude společná (workshop pro všechny tři podskupiny, druhé prezenční školení pro vedoucí a řadové pracovníky). Dle potřeb jednotlivých organizací a kapacit realizačního týmu budou všechny workshopy a část prezenčních školení, probíhat přímo v prostorách jednotlivých organizací, ostatní vzdělávací aktivity budou probíhat mimo pracoviště a budou se jich tak moci účastnit zástupci personalistů či vedoucích pracovníků z různých organizací. Zájemci ze spolupracujících organizací, nejčastěji personalisté či vedoucí pracovníci, budou moci nad rámec povinných vzdělávacích aktivit pokračovat ve vzdělávání formou mentoringu zaměřeného na pomoc při implementaci následných opatření, a to především v oblasti budoucího rozvoje znalostí zaměstnanců dané organizace. Celkem 30 inspektorů SÚIP projde intenzivním prezenčním školením v rozsahu dvou dnů. Na teoretické školení naváže praktické vzdělávání v terénu ve formě mentoringu. V závěru projektu proběhne také jednodenní školení pro metodiky SÚIP, odborné pracovníky sekcí 2 a 4 MPSV a odborné pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv. Toto školení bude zaměřené zejména na přenos (metodických a analytických) výstupů projektu. Obrázek 2 Proces školení prevence a eliminace násilí na pracovištích veřejné správy
3. Proces evaluace Cílem dopadové evaluace je: zhodnotit, jakých zamýšlených dopadů bylo dosaženo, zhodnotit, jaké negativní dopady nastaly, zhodnotit, jaké nezamýšlené dopady nastaly, zhodnotit dopad projektu na kompetence účastníků, zhodnotit dopad projektu v oblasti vnitřních procesů organizace, vyhodnotit zavedení systémů a procesů prevence a eliminace násilí na pracovišti v zapojených organizacích a jeho dopad na efektivitu řízení lidských zdrojů, zhodnotit, zda došlo k podpoře antišikanózního klimatu v organizacích, zhodnotit, zda dochází k upcallingu mezi dalšími zaměstnanci, zhodnotit dopad na efektivitu kontrolní činnosti SÚIP v předmětné oblasti, zhodnotit dopad na systémové nastavení oblasti. Obrázek 3 Proces evaluace a metody sběru dat Evaluace vychází z logického modelu projektu. Dopadová evaluace je s ohledem na své cíle tvořena tzv. metodologicky smíšeným výzkumem, tedy kombinací kvalitativních a kvantitativních metod, přičemž oběma přístupům je přidělena v poznatcích stejná váha, přístup bude kongruentní. Vybraná část dopadové evaluace bude probíhat před intervencí (testování úrovně znalostí a diagnostika zapojených organizací) tak, aby bylo možné zachytit změnu, většina aktivit však bude směřována po ukončení intervence projektu s odstupem 6 měsíců od intervence. S ohledem na charakter projektových aktivit a cílů nebude využit kontrafaktuální přístup. Obrázek č. 3 poskytuje přehled o jednotlivých etapách dopadové evaluace. Cílovou skupinou evaluace jsou: 6
řadoví pracovníci, vedoucí pracovníci a personalisté organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, obcí, měst a krajů (Cílová skupina I), inspektoři práce SÚIP (Cílová skupina II), zaměstnanci veřejné správy zapojených organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, obcí, měst a krajů, u kterých neproběhla intervence (projekt přímo nerozvíjel jejich kompetence, pouze působil v jejich organizaci), zástupci partnerů projektu. 3.1. Evaluační matice Níže jsou shrnuty základní otázky dopadové evaluace a jejich podotázky. Ke každému tématu jsou uvedeny ukazatele, zdroje dat a nástroje/metody práce s daty. Hlavní otázky dopadové evaluace: 1. Jakých zamýšlených dopadů bylo dosaženo? A jaké faktory k nim vedly? Identifikované dopady Cílové skupiny Zaměstnanci VS bez intervence Zástupci partnerů projektu Interní databáze Pozorování Testování Vyhodnocování vývoje organizace 2. Jakých negativní dopadů bylo dosaženo? A jaké faktory k nim vedly? Identifikované negativní dopady Cílové skupiny Zaměstnanci VS bez intervence Interní databáze Pozorování Vyhodnocování vývoje organizace 3. Jakých nezamýšlených dopadů bylo dosaženo? A jaké faktory k nim vedly? Identifikované nezamýšlené dopady Cílové skupiny Zaměstnanci VS bez intervence Interní databáze Pozorování Vyhodnocování vývoje organizace 7
4. Jaký byl dopad na kompetence účastníků? Identifikované zamýšlené dopady na kompetence cílových skupin Cílové skupiny Pozorování Testování 5. Jaký byl dopad na vnitřní procesy organizace? Jaké procesy byly zavedeny? Došlo k efektivnějšímu řízení lidských zdrojů? Identifikované zamýšlené dopady do procesů organizace Interní databáze Vyhodnocování vývoje organizace 6. Došlo k podpoře antišikanózního klimatu v organizacích? Míra rozvoje antiškanózního klimatu v organizacích Cílové skupiny Vyhodnocování vývoje organizace 7. Došlo k upscallingu mezi další zaměstnance? Míra upscallingu Zaměstnanci VS bez intervence 8. Jaký je dopad projektu na efektivitu při výkonu kontrolní činnosti SÚIP v předmětné oblasti? Identifikované dopady na výkon kontrolní činnosti SÚIP Cílové skupiny Pozorování 9. Jaký je dopad projektu na systémové nastavení projektu? 3.2. Harmonogram Metoda Identifikované dopady na systémové nastavení projektu Cílové skupiny Zástupci partnerů projektu Období sběru dat Výstup Datum finálního 8
Tvorba vstupního evaluačního plánu 8/17 2/18 Vstupní evaluační zpráva výzkumný plán evaluace dopadů výstupu Vstupní testování CS I 4/18 4/19 Výzkumná zpráva 4/19 Vyhodnocování vývoje organizace 4/18 4/20 Vstupní testování CS II 1/19 2/19 Závěrečné testování CS I 4/19 4/20 Výzkumná zpráva 4/20 Závěrečné testování CS II 5/19 6/19 Výzkumná zpráva 6/19 CS I CS II Zaměstnanci VS bez intervence Zástupci RT Pozorování implementace CS II Tvorba souhrnné evaluační zprávy 2/18 10/19 5/20 Evaluační shrnutí 5/20 5/19 5/20 Evaluační shrnutí 5/20 4/20 8/20 Pozn.: Tučně označeny jsou výstupy projektu Souhrnná evaluační zpráva sledující dopady realizovaných aktivit 8/20 9
4. Analýza rizik dopadové evaluace Níže jsou shrnuta základní rizika, která hrozí při realizaci dopadové evaluace, a způsob jejich managementu. 1) Časové průtahy zejména na počátku projektu Řešení: Kvalitní příprava potřebných podkladů před zahájením projektu. Gestor společně s realizačním týmem projektu ihned pečlivě plánují všechny aktivity projektu. 2) Personální změna v rámci realizačního týmu Řešení: Pečlivé sestavení realizačního týmu, v průběhu projektu bude zajištěna zastupitelnost jednotlivých pracovníků prostřednictvím spolupráce, konání pravidelných informačních schůzek, pravidelné zálohování dat. 3) Časová náročnost rozsáhlých evaluačních aktivit Řešení: Pečlivé plánování jednotlivých evaluačních aktivit, sestavení zkušeného evaluačního týmu. 4) Nízká ochota cílové skupiny spolupracovat na evaluačních aktivitách Řešení: Tvorba co nejvíce úsporných způsobů sběrů dat, přizpůsobení komunikace jednotlivým cílovým skupinám, výběr vhodných konzultantů důstojného pracoviště, kteří nastaví důvěrný vztah s cílovou skupinou, vysvětlení účelu evaluačních aktivit, opakované oslovení cílových skupin. 5) Nedostatečná dostupnost informací pro sběr dat Řešení: Sestavení zkušeného evaluačního týmu, případná revize evaluačního designu. 5. Podrobný popis užitých metod 5.1. 5.1.1. s cílovou skupinou I Hloubkové polostrukturované rozhovory proběhnout po skončení celé intervence, respektive projektem realizovaného rozvoje kompetencí (obě vlny e-learningů a prezenčních školení, workshopy a implementace) s vybranými účastníky vzdělávání z cílové skupiny I, a to v minimálním počtu 12 osob tzn. z každé ze tří skupin (personalisté, vedoucí pracovníci a řadoví pracovníci) budou rozhovory vedeny se 4 respondenty. Výběr respondentů, kteří budou zařazeni do hloubkových rozhovorů, nebude náhodný, ale bude se snažit co nejvíce pokrýt typy subjektu veřejné správy (obec do 99 zaměstnanců, obec nad 100 zaměstnanců, magistrát, krajský úřad, státní příspěvková organizace a organizační složky státu) a jejich regionální rozložení. Respondenti budou z jednotlivých segmentů vybíráni náhodně. Rozhovory budou realizovány s odstupem 6 měsíců od intervence projektu. Cílem hloubkových rozhovorů je: zjistit dopad projektu na kompetence účastníků, zjistit dopad projektu v oblasti vnitřních procesů organizace, 10
zjistit, zda došlo k zavedení systémů a procesů prevence a eliminace násilí na pracovišti v zapojených organizacích a jeho dopad na efektivitu řízení lidských zdrojů, zjistit, zda a jak probíhá další rozvoj kompetencí zaměstnanců v organizaci (např. interní školitelé), zjistit, zda došlo k podpoře antišikanózního klimatu v organizacích, dosažení zamýšlených, negativních i nezamýšlených dopadů vzdělávání CS I. Dílčími mezivýstupy z hloubkových rozhovorů budou standardizované zápisy a evaluační shrnutí. Tyto mezivýstupy poslouží jako podklad pro zpracování Souhrnné evaluační zprávy sledující dopady realizovaných aktivit. 5.1.2. se zaměstnanci VS bez intervence Hloubkové polostrukturované rozhovory budou realizovány s vybranými pracovníky ze zapojených organizací, u nichž projekt neintervenoval, a to v minimálním počtu 6 osob. Výběr respondentů, kteří budou zařazeni do hloubkových rozhovorů, nebude náhodný, ale bude se snažit co nejvíce pokrýt typy subjektu veřejné správy (obec do 99 zaměstnanců, obec nad 100 zaměstnanců, magistrát, krajský úřad, státní příspěvková organizace a organizační složky státu) a jejich regionální rozložení. Realizovány budou s odstupem 6 měsíců od intervence projektu. Respondenti v jednotlivých segmentech budou vybírání konzultantem po dohodě s vedením organizace. Cílem hloubkových rozhovorů je: zjistit, zda došlo k zavedení systémů a procesů prevence a eliminace násilí na pracovišti v zapojených organizacích a jeho dopad na efektivitu řízení lidských zdrojů, zjistit, zda došlo k podpoře antišikanózního klimatu v organizacích, zjistit, zda dochází k upcallingu mezi dalšími zaměstnanci, zjistit využívání příruček a doporučení, posoudit dosažení zamýšlených, negativních i nezamýšlených dopadů. Dílčími mezivýstupy z hloubkových rozhovorů budou standardizované zápisy a evaluační shrnutí. Tyto mezivýstupy poslouží jako podklad pro zpracování Souhrnné evaluační zprávy sledující dopady realizovaných aktivit. 5.1.3. se zástupci SÚIP proběhnou s minimálně třemi inspektory práce. Projektu se zúčastní celkem 30 pracovníků SÚIP, z nichž pouze 15 inspektorů se aktivně věnuje problematice násilí na pracovišti. Proto uvedený výše počet účastníků hloubkových rozhovorů považujeme za adekvátní. Výběr respondentů nebude náhodný, ale bude se snažit ctít charakteristiku regionálního rozložení (Morava, Čechy). Realizovány budou s odstupem 12 měsíců po proběhlém prezenčním školení. Cílem hloubkových rozhovorů je: zjistit dopad projektu na efektivitu kontrolní činnosti SÚIP v předmětné oblasti, zjistit dopad projektu na systémové nastavení oblasti (zavedení nových procesů do kontrolní činnosti), zjistit využitelnost příručky (Odkrývání násilí na pracovišti v organizacích veřejné správy) v praxi, dosažení zamýšlených, negativních i nezamýšlených dopadů projektu pro CS II. 11
Dílčím výstupem (mezivýstupem) budou standardizované zápisy z jednotlivých rozhovorů a evaluační shrnutí. Tyto mezivýstupy poslouží jako podklad pro Souhrnnou evaluační zprávu sledující dopady realizovaných aktivit. 5.1.4. s partnery projektu proběhnou se zástupci partnerů (za každého partnera 1 respondent, tzn. celkem 3) na samotném konci realizace projektu. Cílem hloubkových rozhovorů je: zjistit dopad projektu na systémové nastavení předmětné oblasti, předpoklady pro budou rozvoj systémového nastavení předmětné oblasti. Dílčím výstupem (mezivýstupem) budou standardizované zápisy z jednotlivých rozhovorů a evaluační shrnutí. Tyto mezivýstupy poslouží jako podklad pro Souhrnnou evaluační zprávu sledující dopady realizovaných aktivit. 5.2. Pozorování 5.2.1. Pozorování inspektorů SÚIP při výkonu kontrolní činnosti V rámci dopadové evaluace bude probíhat pozorování inspektorů SÚIP při výkonu jejich kontrolní činnosti. Celkem proběhnou minimálně 3 pozorování kvalitativní metodou. Výběr navštívených prošetřených událostí proběhne na základě konzultace s příslušnými inspektory práce a nebude náhodný, ale bude se snažit ctít různorodost následujících charakteristik: typů hlášených událostí, velikosti vyšetřovaných subjektů a regionálního zastoupení. Bude použito pozorování přímé, nezúčastněné, zjevné a semistandardizované. Na počátku bude vytvořen plán pozorování, ve kterém bude přesně definováno schéma pozorování. Cílem pozorování bude vyhodnotit: využitelnost a aplikovatelnost nabytých kompetencí inspektorů SÚIP na zefektivnění postupu při kontrolní činnosti, využívání příručky (Odkrývání násilí na pracovišti v organizacích veřejné správy) a znalostí z prezenčních školení a mentoringu, dosažení zamýšlených, negativních i nezamýšlených dopadů vzdělávání CS II. Dílčími výstupy (mezi výstupy) pozorování budou zápis z terénu z jednotlivých pozorování a evaluační shrnutí. Tyto mezivýstupy poslouží jako podklad pro Souhrnnou evaluační zprávu sledující dopady realizovaných aktivit. 5.3. Znalostní test Zatímco dotazníky se obvykle využívají ke zjišťování názorů, postojů a dalších osobních charakteristik, znalostní testy se, jak už název napovídá, využívají k hodnocení vědomostí zkoumané populace. V modelu pre-post jsou testy také vhodným evaluačním nástrojem, který umožňuje sledování změn v čase, např. změn ve znalostech studentů/žáků v konkrétní oblasti. V takovém modelu se poprvé test realizuje před zahájením vzdělávacího programu, podruhé po jeho ukončení, případně v různých časových intervalech v průběhu vzdělávání nebo i po jeho skončení. Vyhodnocením obou (nebo i více) testů lze měřit dopady vzdělávacího programu na jeho účastníky. 12
5.3.1. Znalostní test pro CS I Pro dopadovou evaluaci u cílové skupiny I budou důležitým kvantitativním zdrojem dat znalostní testy realizované online ve dvou fázích před zahájením prvního e-learningového kurzu a po absolvování workshopu, který uzavírá základní vzdělávací proces projektu. S ohledem na obsah všech dílčích vzdělávacích aktivit bude vytvořena sada alespoň 100 uzavřených testových otázek s výběrem jedné z několika možností. Před zahájením prvního e-learningového kurzu projde každý účastník kratším testem složeným z 10 náhodně vybraných otázek ze základní sady. Po ukončení testu uvidí účastník svůj výsledek, správné a špatné odpovědi. Druhý test bude složen z 30 náhodně vybraných otázek ze stejné sady otázek, opět s vyhodnocením úspěšnosti. Oba testy budou realizovány všemi účastníky vzdělávání z cílové skupiny I v online prostředí, které bude součástí e-learningových kurzů na webu Důstojné pracoviště. U každého účastníka budou zaznamenávány výsledky testů, ty budou dostupné z administrátorského prostředí. Cílem znalostních testů bude hodnocení: posunu v odborných znalostech CS I v předmětné oblasti (dopadů e-learningových kurzů, prezenčních školení a workshopu), zvýšení odborných znalostí personalistů, řídících pracovníků, řadových pracovníků, zamýšlených dopadů vzdělávacích aktivit. Dílčím mezivýstupem z této aktivity bude výzkumná zpráva z vyhodnocení testů. Tento mezivýstup poslouží jako podklad pro zpracování zejména Souhrnné evaluační zprávy sledující dopady realizovaných aktivit. 5.3.2. Znalostní test pro zástupce SÚIP Pro dopadovou evaluaci u zástupců SÚIP budou důležitým zdrojem kvantitativních dat znalostní testy realizované ve dvou fázích s předstihem několika měsíců před zahájením prezenčního školícího bloku a krátce po jeho skončení. S ohledem na obsah školení bude vytvořena sada otázek respektující tematické okruhy školení. Každý z účastníků dostane jednu z několika variant testů, v každé z nich budou zastoupeny všechny tematické okruhy. Oba testy budou realizovány všemi účastníky školení, a to formou samovyplňovacích papírových dotazníků. Jejich hromadná analýza umožní hodnocení: zvýšení kompetencí inspektorů SÚIP v předmětné oblasti (dopadů dvoudenního školícího bloku), zamýšlených dopadů vzdělávání. Výsledky prvního testu dále usnadní přesnější nastavení obtížnosti prezenčního školení a vytipování nejproblematičtějších oblastí, na něž bude vhodné klást větší důraz při školení. Vyhodnocení druhého kola testů pak kromě ověření dopadů školení pomůže při nastavování mentoringu. Dílčím mezivýstupem z vyhodnocení testů bude výzkumná zpráva z vyhodnocení testů. Tento mezivýstup poslouží jako podklad pro zpracování Souhrnné evaluační zprávy sledující dopady realizovaných aktivit. 5.4. Vyhodnocení vývoje organizace V rámci dopadové evaluace bude vyhodnocován vývoj zapojených institucí. Budou vytvářeny průběžné záznamy o změnách v organizacích, přičemž u každé organizace budou sledovány nejen základní milníky, ale také dílčí postup v procesu zavádění a rozvoji kompetencí. Mezi nejdůležitější body ve vývoji bude patřit 1) diagnostika organizace na počátku podpory (s cílem zmapovat aktuální nastavení procesů a vzdělávání v oblasti prevence a eliminace 13
násilí na pracovišti), 2) doporučení pro organizaci pro budoucí rozvoj kompetencí pracovníků po ukončení projektových vzdělávacích aktivit a 3) mentoring a zavádění opatření (u části organizací bude následovat podpora mentora a jeho pomoc se zaváděním opatření pro prevenci a eliminaci násilí, spolu s etablováním rozvoje kompetencí v této oblasti). Hlavním cílem této aktivity bude zhodnocení: dopadů projektu v oblasti zavádění vnitřních procesů v organizacích, zamýšlených, negativních i nezamýšlených dopadů projektových aktivit. Databáze bude podkladem pro 85 doporučení pro budoucí rozvoj kompetencí pracovníků organizace v oblasti ochrany před násilím na pracovišti Souhrnnou evaluační zprávu sledující dopady realizovaných aktivit. 6. Výstupy evaluace Výstupy Vstupní evaluační zpráva - výzkumný plán evaluace dopadů Dílčí výstupy, z nichž bude výstup vycházet Souhrnná evaluační zpráva sledující dopady realizovaných aktivit 1x soubor 85 doporučení pro budoucí rozvoj kompetencí pracovníků organizace v oblasti ochrany před násilím na pracovišti - Standardizované zápisy z hloubkových rozhovorů se zástupci CS I a jejich evaluační shrnutí - Standardizované zápisy z hloubkových rozhovorů se zástupci CS II a jejich evaluační shrnutí - Standardizované zápisy z hloubkových rozhovorů se zaměstnanci, u nichž neproběhla intervence a jejich evaluační shrnutí - Standardizované zápisy z hloubkových rozhovorů s partnery, u nichž neproběhla intervence a jejich evaluační shrnutí - Zápisy z pozorování inspektorů SÚIP a jejich evaluační shrnutí - Zpráva z vyhodnocení testů (online test pro CS I a CS II) - Zprava z hodnocení procesu realizace projektu (vyhodnocení vývoje organizace) - Zprava z hodnocení procesu realizace projektu (vyhodnocení vývoje organizace) 14