HOLOMETABOLA = ENDOPTERYGOTA,, [= Oligoneoptera, = hmyz s dokonalou proměnou]

Podobné dokumenty
Entomologické praktikum. Systematika 6. Raphidioptera, Megaloptera, Hymenoptera

MECOPTEROIDEA. žilek. Trichoptera, Lepidoptera. Antliophora - spermatická pumpa - tendence k redukci galey a labiáln. palp - u larev tendence k apodii

Základy entomologie 11. cvičení: Ontogeneze

2a 2 páry křídel 3 2b 1 pár křídel 21. 5a Ústní ústrojí bodavě sací polokřídlí Hemiptera 5b Ústní ústrojí kousací 6

Holometabola HOLOMETABOLIE = vajíčko, larva (velmi nepodobná imagu), kukla (klidové stadium), imago. proměna dokonalá:

HYMENOPTEROIDEA Diferenciáln

STREPSIPTERA. Diferenciáln gní parazité. mně vyvinutý metathorax - redukovaný prothorax

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Entomologické praktikum. Otakar Holuša. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Systematika 1.

Entomologické praktikum

Amphiesmenoptera [Trichoptera. + Lepidoptera] Synapomorfie

Pancrustacea: komparativní pitva

SIPHONAPTERA (blechy)

Entomologické praktikum. Otakar Holuša. Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno. Systematika 2.

Systém a fylogeneze hmyzu Blechy - Siphonaptera

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

raví) (4) POLYPHAGA (všežrav listorozí) eledí SCARABAEOIDEA (incl( SCARABAEIFORMIA (listoroz( + Passalidae) Passalidae

Hmyz s proměnou nedokonalou

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Cvičení ze zoologie bezobratlých VIII Insecta Oldřich Nedvěd, PřF UK

Bi 6760 Základy entomologie cvičení

MIKROSKOPICKÁ MORFOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ. RNDr. Václav Švamberk říjen 2009 Fotografie : RNDr Václav Švamberk

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

ČLENOVCI ARTHROPODA Živá a neživá příroda III. 3. přednáška

COLEOPTERA (brouci) Diferenciáln. IMAGO tní. - prothorax dobře e vyvinutý, volný lní křídla v KROVKY

POZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Členovci. Vědecká klasifikace Říše: živočichové Kmen: členovci Podkmeny nohatky trilobiti klepítkatci korýši

Gymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT.

Očekávaný výstup: Žák zařadí probrané druhy živočichů do systému, popíše stavbu těla typických zástupců, vysvětlí příčiny ohrožení bezobratlých

Gymnázium, Brno, Elgartova 3. GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZOOLOGIE.

Heteroptera (ploštice)

Hemiptera - Heteroptera (ploštice)

Autor: Veronika Dvorská

BIOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_09_BI2 HMYZ - HOLOMETABOLA

Průvodce expozicí hmyzu na katedře biologie a ekologie PřF OU

Multimediální sada Hmyz Kat. číslo

Druhově nejpočetnější skupina členovců

Hana Šmardová. Květen 2013

Síťokřídlí (Neuroptera) Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko

Prvoústí coelomoví článkovaní heteronomně opakování

Zoologie bezobratlých: Entomologie

Hmyz s proměnou nedokonalou. Vážky (řád) Rovnokřídlí (řád) - skákací končetiny - 2 páry křídel a, tuhý b, blanitý - samec cvrká

Jak knihu používat 2 Stavba těla a vývojová stadia 4 Znaky hmyzích řádů 8. Chvostoskoci, vidličnatky, chvostnatky, rybenky 18

LEPIDOPTERA. (motýli)

2. Doplň: Pokožka členovců vytváří na svém povrchu pevnou.., která tvoří vnější. těla. Obsahuje a někdy i uhličitan.

VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Ekologie půdních organismů 4 půdní mesofauna 0,2-2mm

BROUCI. první pár křídel tvoří tvrdé krovky, druhý pár křídel (pokud je vyvinut), slouží k letu. štít = kryje hruď. kousací ústní ústrojí

Řád: Ephemeroptera (jepice)

VY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši

členovci Obr. 1 Pavoukovci

Siphonaptera (blechy)

Protokol VI. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Morfologie korýšů. Úvod: Úkol: Anatomická pitva kraba

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Determinační cvičení ze suchozemských bezobratlých. Kobylky (Ensifera)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Rozmnožování hmyzu. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Datum vytvoření Ročník Stručný obsah

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

SYSTÉM HMYZU. 1. Podtřída: Bezkřídlí (Apterygota) řád: Chvostnatky. řád: Rybenky. 2. Podtřída: Křídlatí (Pterygota) řád: Jepice.

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * *

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Brouci - poznávačka. Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi. Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí

Hmyz - list č. 1. 1/ Pomocí lupy pozorujte stavbu těla včely: Tělo včely je rozděleno do tří částí: a).. b).. c)..

Členovci Vzdušnicovci (Hmyz) opakování

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

BROUCI. první pár křídel tvoří tvrdé krovky, druhý pár křídel (pokud je vyvinut), slouží k letu. štít = kryje hruď

Řád: Odonata (vážky) Pohyb. Imaga. Křídla (odlišnosti i v rámci pohl. dimorfismu)

Neuropterida a Mecoptera Jizerských hor a Lužických hor Výsledky Entomologických dnů 2007 a výzkumu v roce 2003

Chrobák. Víte, že? Brouci. Znaky. Stanoviště

PROCVIČUJÍCÍ A OPAKUJÍCÍ TEST HMYZ (ŘÁDY S PROMĚNOU DOKONALOU)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

MEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768

VY_32_INOVACE_09_MRAVKOLEV BĚŽNÝ_25

LETOUNI Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

kmen ČLENOVCI (Artropoda)

připravila Zahrádkov dková,, upravila Schenková TRICHOPTERA

Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Vliv kvetoucích rostlin na biodiverzitu hmyzu v jabloňovém sadu. K. Holý, V. Falta, R. Vávra VÚRV, Praha-Ruzyně VŠÚO, Holovousy

Platyhelminthes - ploštěnci: Turbellaria ploštěnky

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Výsledky entomologických dnů 2005 Neuroptera Středního Povltaví a Brd. Jiří Zelený

ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů. PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz

Pancrustacea. Pentastomida Branchiura. Branchiopoda Malacostraca. Copepoda Mystacocarida. Crustacea

Členovci (Arthropoda)

Defoliátoři (foliofágové) = ty druhy hmyzu, kteří se živí listím nebo jehličím stromů

Otázky opakování Obojživelníci (příprava na test)

VINOENVI MIKULOV

temeno hrdlo křídlo hruď břicho ocas běhák

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)

Neuropterida a Mecoptera z území Soutoku a CHKO Pálava Výsledky Entomologických dnů 2008

Entomologické praktikum

Chrostíci (Trichoptera)

Transkript:

HOLOMETABOLA = ENDOPTERYGOTA,, [= Oligoneoptera, = hmyz s dokonalou proměnou] Diferenciáln lní diagnóza - dokonalá proměna (holometabolie): VEJCE, LARVA, KUKLA, IMAGO Nedospělá stadia charakterizována další šími znaky: - nemají pravé ocelli ale STEMMATA - počet těchto t očí se během b vývoje nezvyšuje - larva nemá vnější základy křídel k (! ENDOPTERYGOTA) - larva nemá základy pohlavních orgánů - obé v tzv. imagináln lních terčcích ch - kukla neaktivní a nepřij ijímá potravu zlatohlávek skvostný (larva, kukla, imago)

TYPY LAREV HOLOMETABOLA Berleseho systém m (1913) PROTOPODNÍ - kromě mandibul ústní ústrojí zakrnělé - nejvýše thorakáln lní končetiny (jen rudimentárn rní) - neúpln plně článkovaný abdomen - z vajec chudých na žloutek - přežití tedy možné jen v prostřed edí bohatém m na výživu - charakteristický typ pro první instar některých parazitických Hymenoptera Podtypy (Imms( Imms,, Hůrka H 1981): cyclopoidní (a, b): s cephalothoraxem, Platygasteridae (Platygaster herrickii) eucoiliformní (c): s thorakáln lními výběž ěžky Figitidae, Scelionidae, Dryinidae měchýřkovitý (d): Braconidae ocasatý (e, f): Ichneumonoidea, chalcidky, vejřitky planidium (g, h): pohyblivé,, invazní,, s trnovitými výběž ěžky, Perilampidae, Eucharitidae

TYPY LAREV HOLOMETABOLA POLYPODNÍ - segmentace dobře e vyvinutá - přívěsky na thorakáln lních segmentech a tykadla vyvinuta ale relativně méně než u následujícího typu - přívěsky na abdomináln lních segmentech k pohybu (pseudopodie( - panožky) k dýchání (peripneustický dýchací systém tracheáln lní žábry) eruciformní: Lepidoptera (housenka) Symphyta (housenice) (G) Mecoptera vodní: Megaloptera Coleoptera: Hydrophilidae (A) polypodní instary u parazitických Hymenoptera: Figitidae - následuje po protopodním instaru Ibalia představuje 1. instar

TYPY LAREV HOLOMETABOLA OLIGOPODNÍ - segmentace dobře e vyvinutá - hlavová kapsule dobře e vyvinutá - přívěsky na thorakáln lních segmentech a tykadla vyvinuta ale relativně více než u předchozího typu - přívěsky na abdomináln lních segmentech (kromě posledního) nejsou vyvinuty kampodeoidní: Neuroptera Neuroptera, Adephaga (D), Strepsiptera, Trichoptera (C), Raphidioptera scarabaeoidní (ponravy): Coleoptera: Scarabaeidae, Ptinidae, Anobiidae) oniscoidní: Coleoptera cerambyciformní: Coleoptera erucoidní: Trichoptera (D) Coleoptera: Silphidae, Psephenidae (A) Coleoptera: Cerambycidae

TYPY LAREV HOLOMETABOLA APODNÍ (odvozen přímo p z oligopodního typu) - segmentace těla t dobře e vyvinutá - absence thorakáln lních končetin (někdy přechody: Bruchidae, Orussus, Chironomidae) eucephalní dobře sklerotizovaná hlavová kapsule: Nematocera, Siphonaptera, akuleátn tní Hymenoptera, Coleoptera: např. Buprestidae, Apion (F) hemicephalní redukce hlavové kapsule, zřetelné zatažen ení hlavy do thoraxu: Tipulidae, Orthorrhapha acephalní: : absence hlavové kapsule, cephalopharyngeáln lní sklerit: Cyclorrhapha Anthomyidae (A)

TYPY KUKEL HOLOMETABOLA Hintonův systém m (1946) PUPA DECTICA (kukla kousací) ) (a,( b, c) c - mandibuly sklerotizované,, artikulované, pohyblivé,, k pohybu použiteln itelné; ; u primitivních skupin (Neuroptera( (b, c), c Raphidioptera, Megaloptera, Mecoptera, Trichoptera (a), Lepidoptera: Micropterygidae a Eriocraniidae) PUPA ADECTICA (kukla nekousací) ) (d( - i) - mandibuly neartikulované,, nepoužiteln itelné k pohybu Podtypy: pupa exarata přívěsky volné,, nepřirostl irostlé k tělu, t nepohyblivé a nesegmentované; p. exarata libera (volná volná) ) (d,( e) e (Siphonaptera, Strepsiptera, většina Coleoptera [e]] a Hymenoptera [d])

TYPY KUKEL HOLOMETABOLA PUPA ADECTICA p. exarata coarctata (pupárium)) (g,( f) f - uzavřen ená v kutikule posledního, třett etího larváln lního instaru,, velmi sklerotizovaná soudečkovit kovitá (trvale farátn tní) (Cyclorhapha) p. obtecta (mumiová) ) (h,( i) i - přívěsky přitmelenp itmelené k tělu t vytvrdlou exuviáln lní tekutinou, kutikula většinouv pigmentovaná, sklerotizovaná, často v kokonu (odvozenější Lepidoptera, Nematocera, Orthorrhapha, Coleoptera: Cassidinae Hispinae) p. obtecta incompleta (semilibera) - přívěsky neúpln plně přitmelené,, 7 abdomináln lních článků pohyblivých (typick( typická kukla motýla [h, i])

MODIFIKACE VÝVOJE HOLOMETABOLA POLYMETABOLIE - v souvislosti s parazitizmem (příkladem: Lebia) (a) instar I. - oligopodní, kampodeoidní,, invazní (b) instar II. - předoucí si kokon, mírná redukce nohou (c) Instar III. - v kokonu, redukce nohou, na kukle mandelinky (d) kukla (Neuroptera: Mantispidae, Coleoptera: Lebia, Brachinus, Aptinus, Aleocharinae, Rhipiphoridae, Hymenoptera: Proctotrupoidea)

MODIFIKACE VÝVOJE HOLOMETABOLA HYPERMETABOLIE (Meloidae( Meloidae) - v souvislosti s parazitizmem (příkladem: Meloidae: Epicauta) (a) instar I. - oligopodní, kampodeoidní,, invazní - triungulin (b) instar II. - karaboidní tvar mírná redukce nohou (c) instar III. - skarabeoidní tvar redukce nohou, (d) instar IV. - neaktivní pseudochrysalis (e) instar V. - Skolitoidní instar (f) pupa exarata libera KRYPTOMETABOLIE -Larvální vývoj celý ve vaječné skořápce - poslední larváln lní instar se kuklí venku (Diptera: Termitoxeniidae, Coleoptera: Bathyscinae,, slepí Carabidae)

KLASIFIKACE HOLOMETABOLA Dvě základní skupiny: neuroptero coleopteroidní [ústn hymenoptero mecopteroidní [ústn stní ústrojí kousací í ] stní ústrojí í modifikované é ] Systém m vyjadřuj ující fylogenetické vztahy: Holometabola Neuropteroidea Coleopteroidea Hymenopteroidea Mecopteroidea Megaloptera Raphidioptera Neuroptera Coleoptera [Strepsiptera] Hymenoptera Trichoptera Lepidoptera Mecoptera Siphonaptera Diptera [Strepsiptera]

KLASIFIKACE HOLOMETABOLA

NEUROPTEROIDNÍ KOMPLEX (Neuropteroidea( Neuropteroidea) Diferenciáln lní diagnóza - ústní ústrojí kousací - hlava imaga s gulou - oba páry p křídel k velké, stejnocenné, - křídla s mohutným kostáln lním m polem - oligopodní (kampodeoidní)) vzácn cně polypodní larvy - kousací kukla Megaloptera (střechatky) Raphidioptera (dlouhošíjky) Neuroptera (síťok okřídlí) Synapomorfie: - ovipozitor se srostlým 3. párem p valvul - metapostnotum mediáln lně rozděleno - tergum I kaudáln lně s bifidním švem - proventriculus s nepárovým diverticulem MONOFYLETICKÁ skupina

MEGALOPTERA(střechatky echatky) Diferenciáln lní diagnóza IMAGO - hlava prognátn tní - ústní ústrojí kousací - prothorax čtvercovitý - křídla jen s naznačenou plamkou - křídla v klidu střechovit echovitě složen ená - u mnoha rodů přítomné cerky - samci s párem p gonopodů Corydalus sp. samice (Kostarika) Corydalina LARVA - vodní - polypodní - s abdomináln lními přívěsky p (tracheáln lními žábrami) KUKLA - dectica (kousací), exarátn tní larva hlava kukly kukla

MORFOLOGIE IMAGA HLAVA - ústní ústrojí kousací: velké labrum, maxila s galeou a lacinií mx.. p. 5 (4) článkované lab.. P. 3-43 článkované - tykadla dlouhá,, nitkovitá - složen ené oči i + někdy n 3 ocely HRUĎ - hrudní články volné - křídla dla blanitá,, plamka nezřeteln etelná - nohy homonomní, tarzy 5 článkové ZADEČEK EK - viditelných článků 10 - terminálie lie: : : sternum IX subgenitáln lní ploška, pár gonopodů,, většinou v dva cerky, aedeagus; : : zbytky gonopodů a cerků

MORFOLOGIE LARVY A KUKLY LARVA polypodní hlava prognátn tní, čtvercová stemmata přítomna tykadla zvyšuj ují během vývoje počet článků labrum odděleno od klypeu hruď s velkými oddělenými články největší prothorax nečlánkovan nkovaná chodidla abdomen s 10 články a abdomináln lní tracheáln lní žábry konec abdominu s nepárovým filamentem nebo párovými p pygopody KUKLA kousací,, bez kokonu tykadla delší než u larvy složen ené oči Sialina Corydalina

KLASIFIKACE přibližně 300 druhů,, u nás n s 3, všechny v kontinenty hlavně v tropech; fosilní záznamy znamy od spodního permu CORYDALINA (asi 150 druhů,, u nás n žádný) - 3 ocelli - tarzáln lní článek IV není rozší šířen - nervatura křídel k zřetelnz etelně bohatší - larva s gulou a - 8 páry p 2 článkovaných tracheáln lních žaber - abdomen larvy na konci se 2 pygopody - 2 čeledi: Corydalidae (nápadn padně dlouhé mandibuly) Chaulioidae (hřebenit ebenitá tykadla) SIALINA (u nás n s 3 druhy) - bez ocelli - tarzáln lní článek IV zřetelnz etelně rozší šířen - nervatura křídel k jednodušší - larvy bez guly a se - 7 páry p 4-54 článkovaných tracheáln lních žaber - abdomen larvy na konci s nepárovým paštětem tem - holarktický rod Sialis (S. lutaria, S. fuligonosa, S. nigripes) Corydalina Sialina

KLASIFIKACE Corydalus sp. (Mexiko) Chloronia sp. (Kostarika) Contreras-Ramos (1998) Platyneuromus (Kostarika)

RAPHIDIOPTERA (dlouho( dlouhošíjky) Diferenciáln lní diagnóza IMAGO - hlava prognátn tní - ústní ústrojí kousací - mnohočlánkov nková tykadla - složen ené oči - prothorax nápadně prodloužený - křídla průhledn hledná - plamka nápadnn padná LARVA - půdní - oligopodní, kampodeoidní - ústní ústrojí kousací - lateráln lní stemata KUKLA dectica (kousací) Raphidia - imago Raphidia -larva

MORFOLOGIE IMAGA Inoceliidae HLAVA - prognátn tní,, zploštělá,, dozadu zúžená - ústní ústrojí kousací: Raphidiidae velké labrum mandibuly se 3-43 4 silnými zuby maxily: cardo, stipes, galea maxilárn rní palpy 5-článkové labium s hypopharyngem labiáln lní palpy 3-článkové - tykadla krátk tká, mnohočlánkov nková - složen ené oči - 3 ocelli nebo chybí

MORFOLOGIE IMAGA HRUĎ - prothorax protáhlý ve formě krku - meso- a metathorax dobře e rozlišen ené - pterostigma zřetelné na obou párech p křídelk - pterostigma zaujímá 1-22 pole - políček je celkově více než u Megaloptera - spojení párů křídel primitivní: jugáln lním (předn ední) ) s humeráln lním (zadní) lobem - nohy homonomní - tarzy 5 článkové Raphidiidae Inoceliidae

MORFOLOGIE IMAGA ZADEČEK EK - 10 článkový - sternum I dobře e vyvinuto - : článek IX genitáln lní s velkým tergem a malým sternem + pár p gonopodů; článek X úzký, cylindrický, subgenitáln lní destička s háčkemh - : článek IX nese kladélko lko ze 2 valv - cerky redukované

MORFOLOGIE LARVY A KUKLY LARVA - terestrická - oligopodní, kampodeoidní - hlava prognátn tní,, obdéln lníkovitá - stemmata přítomna v počtu 4-74 7 párůp - tykadla krátk tká,, 3 článková - ústní ústrojí kousací - hruď s velkými oddělenými články, prothorax největší - análn lní otvor s vychlipitelným váčkem (fixace larvy k podkladu) KUKLA - kousací (dectica)

KLASIFIKACE přibližně 175 druhů,, u nás n s asi 9, všechny v kontinenty kromě Austrálie; fosilní záznamy znamy od jury RAPHIDIIDAE (155 druhů,, u nás n s 8) - 3 ocelli do trojúheln helníku - pterostigma s 1 nebo více v žilkami - larva se 4 74 stemmaty - rody Raphidia (R. flavipes) ) a Agula (A. xanthostigma) INOCELIIDAE (ca 20 druhů,, u nás n s 1) - bez ocelli - pterostigma bez příčných p žilek - nervatura křídel k složit itější - larva se 4 stemmaty - 3 rody: Inocellia (I. crassicornis) ) nebo Parinocellia

NEUROPTERA (síťok okřídlí) [ PLANNIPENIA] Diferenciáln lní diagnóza IMAGO - hlava hypognátn tní (ortognátní) - tykadla mnohočlenn lenná (palička) - ústní ústrojí kousací - křídla stejnocenná - nápadné množstv ství podélných a příčných p žilek LARVA - terrestrická,, vzácn cně vodní - oligopodní, kampodeoidní - hlava prognátn tní - ústní ústrojí kousací (prodloužen ené lacinie spolu s mandibulami kanálek k nasávání) - ústní otvor je uzavřený - maxilárn rní palpy chybí KUKLA dectica (kousací), většinou v v kokonu Chrysopa larva v kokonu Osmylus larva mandibulo-maxilární kanálek Ascalaphus Myrmeleontidae - larva

MORFOLOGIE IMAGA HLAVA - hypognátn tní (vzácn cně ortognátn tní) - složen ené oči i nápadnn padně velké - ocelli chybí (kromě Dilaridae a Osmylidae) - tykadla dlouhá, mnohočlánkov nková,, první dva články delší než ostatní,, na konci často s paličkou - ústní ústrojí kousací: maxily: cardo, stipes galea maxilárn rní palpy 5-článkové labium nápadně velké (nejasná homologizace) labiáln lní palpy 2-3 článkové nahoře: Psychopsidae (a), Myrmeleontidae (b) Hemerobiidae (c), Ascalaphidae (d), Osmylidae (e), Ithonidae (f) dole: Chrysopidae (a-c), Mantispidae (d)

HRUĎ - prothorax pohyblivý (nejméně u Ascalaphidae, nejvíce u Mantispidae) - páry křídel k stejnocenné s obdobným průběhem základních žilek - široké kostáln lní pole, na konci rozvětven tvené žilky - subkostáln lní a radiáln lní pole úzká,, blízko sebe, v nich pterostigma (několik políček, barevné), mezi R, Rs a Cu mnoho příčných p žilek (psm( psm, psc - křídla s makrotrichiemi (žilky), mikrotrichie mezi - spojení křídel: jugáln lní lob přednp edního + humeráln lní lob zadního tuhé brvy, zasunují se pod přednp ední (u Myrmeleontidae chybí) - nohy kráčiv ivé, homonomní,, nápadnn padné koxy - tarsy 5-článkové,, drápky s aroliem psc) Chrysopa postcubitus, pseudomedia křídelní žilnatina - schéma Mantispa pohyblivý prothorax

ZADEČEK EK - s 10 články (u Chrysopidae 9) - sternit I vždy v redukován - poslední dva články modifikované, článek IX je genitáln lní - cerky chybí [?? viz terminálie samce] : tergit VIII dobře e vyvinut, sternit VIII tvoří subgenitáln lní destičku často s gonapohysami, tergit IX příčný, p zatlačuje sternit IX pod X, tergit X s rozetami trichobothrií, článek X s análn lním m otvorem terminálie - : tergit IX v hypandrium, článek X často se dvěma výběž ěžky (cerky(??), mezi hypandriem a článkem X gonoporus často s komplikovaným kopulačním m orgánem terminálie -

MORFOLOGIE A ANATOMIE LARVY - oligopodní,, terestrická - tři i larváln lní instary (vzácn cně 4-5) - hlava dorzoventráln lně zploštělá - ústa jen jako nepatrná štěrbina - mandibuly velké,, nápadnn padné, často modifikované (zahnuté se zuby, styletovité,, slabě zoubkované) - mandibuly + lacinia = savý orgán n s kanálkem - maxila: cardo, stipes, lacinia, palpy chybějí - labium hexagonáln lní - labiáln lní palpy 3 nebo 5 článkové - tykadla nitkovitá,, počet článků je variabilní, během ontogeneze můžm ůže e stoupat - 5-77 párůp stemmat - dlouhý aža krkovitý prothorax - nohy většinou v homonomní - tarsy1 článkové se 2 drápky a zpravidla aroliem - abdomen s 10 segmenty - zažívac vací trakt je přerup erušen en mezi přednp edním m a zadním m střevem - 6 8 malpigických trubic Myrmeleon Hemerobius

VÝVOJ A BIOLOGIE Chrysopa OBECNÉ SCHÉMA: - karnivorní larva se kuklí v pevném kokonu - pupa dectica trvá poměrn rně krátkou dobu - farátn tní imago často opouští kokon před eklozí - imago dravé, žije krátce - let težký ký,, neorientovaný - vejce často na dlouhých stopkách - parazitace: Ichneumonidae, Braconidae, Proctotrupoidea, Chalcidoidea; Hybothorax graffi specifický parazit larev a kukel mravkolvů

KLASIFIKACE popsáno přes p 7000 druhů,, u nás n s asi 90 druhů v 8 čeledích, všechny v zoogeografické oblasti, hojnější v tropech; fosilní záznamy znamy od jury (Kalligrammatidae( Kalligrammatidae) moderní systém m 17 čeledí nebo..

KLASIFIKACE nebo. 3 podřády [také se 17 čeleděmi]: Nevrothiformia Myrmeleontiformia Hemerobiiformia kde: Nevrothiformia tvoří adelphotaxon k Myrmeleontiformia + Hemerobiiformia v rámci r Myrmeleontiformia pak existují sesterské skupiny: Psychopsidae + Nemopteridae Nymphidae + (Myrmeleontidae( + Ascalaphidae) Aspöck et al. 2001

KLASIFIKACE nebo.. běžně užívaná klasifikace do 6 nadčeled eledí a 17 čeledí (New 1991)

(1) CONIOPTERYGOIDEA - malé rozměry ry - přímé ústní ústrojí - dobře e vyvinuté labrum - redukovaná žilnatina, křídla k spojená - samci mají aedeagus - larvy 6 malpigických trubic - jediná čeleď (1) CONIOPTERYGIDAE (bělotkovit( lotkovití) - křídla bělavb lavá,, neprůhledn hledná,, krytá voskem - velmi dlouhá tykadla - vajíčka nemají stopky - larvy jen 2 článkové labiáln lní palpy (c) Biologie: : vajíčka na rostliny v izolovaných skupinách, larvy predátory drobných členovců, nelepí si vysáté kožky ky na záda, z okrouhlý kokon kosmopolitně známo asi 300 druhů,, u nás n s 13 druhů v 6 rodech (Coniopteryx( Coniopteryx, Parasemidalis, Conwentzia) Larva hlava bez maxil (b), maxily a labium ventrálně(c)

(2) ITHONOIDEA dvě čeledi (1) Ithonidae a (2) Rapismatidae (Orientáln lní zoogeografická oblast, postavení v rámci r nadčeledi nejisté) (1) ITHONIDAE Oliarces - 30-60 mm v rozpětí - hlava nápadnn padně malá - relativně nekomplikovaná křídelní žilnatina - larva slepá (nemá stemmata) - mandibuly klasické (silné a krátk tké) - skarabeiformní,, 5 instarů Biologie: : larva se živí rozkládaj dajícím m se detritem, vývoj trvá dva roky, imago žije jen několik n dnů, při i pářenp ení vytváří roje tři i rody (se 14 druhy) v Austrálii a na Tasmánii; jeden rod v Kalifornii (Oliarces( Oliarces) hlava larvy

(3) OSMYLOIDEA - křídla s pterostigmatem,, vzácn cně bez - larva s přímým p aža rozbíhavým ústním ústrojím - některé vodní (Osmylidae, Sisyridae) - čtyři čeledi [pravděpodobn podobně sběrn rná skupina nemající úzké příbuzenské vztahy] (1) OSMYLIDAE (strumi( strumičníkovití) - imaga se 3 ocelli - charakteristická žilnatina, irizující křídla - samci lákajl kají samice atraktantní žlázou za abdomináln lním článkem VIII - samice s hrbolky na přednp edních koxách - larvy s vychlipitelnými váčky s trny Biologie: : vajíčka bez stopek, larva ve vodě,, starší instary semiakvatické,, kukly na sušší šších místech m v kokonu Asi 100 druhů ve 3 rodech; u nás n s jen Osmylus fulvicephalus Osmylus fulvicephalus Osmylidae

(3) OSMYLOIDEA (2) DILARIDAE - imaga se 3 ocelli - samice s kladélkem lkem - larvy terestrické v hnijícím m dřevd evě Asi 50 druhů v Americe, Středomo edomoří a Asii (3) NEVROTHIDAE -nápadné pterostigma - dělené žilky v kostáln lním m poli - larvy se zahnutými md,, dlouhými setami - larvy vodní, imaga ve vlhku na okrajích lesů Nevrothidae Asi 15 druhů,, Austrálie, Japonsko, Čína, Středomo edomoří

(4) MANTISPOIDEA - bez plamky; platí i o Sisyridae - řazeni k Osmyloidea (1) SISYRIDAE (vodn( vodnářkovití) - tykadla velmi dlouhá (40 článků) - přední okraj přednp edního křídla k s nedělenými žilkami, hnědě zakouřen ená - larvy s dlouhými tykadly (až 18 čl.) - styletovité,, divergující ústní ústrojí - labiáln lní palpy chybí - abdomináln lní články I-VII I s tracheáln lními žábrami - 1. instar nemá tracheáln lní žábry a jen 5 tykadlových čl. Biologie (Sisyra( fuscata): imaga v okolí vody na vegetaci, vejce na vodní rostliny, zelené larvy v houbách a mechovkách, ch, dospělá larva se kuklí na suchu v kokonu a přezimujep Asi 5 rodů,, 50 druhů,, u nás n s 4 (2) BEROTHIDAE -Dlouhé třásně na zadních okrajích křídelk - vejce na stopkách, larvy s polymetabolií (Lomanyia termitofilní s ponravovitým instarem II) Asi 60 druhů,, Středomo edomoří,, subtropy a tropy

(4) MANTISPOIDEA (3) MANTISPIDAE (pakudlankovit( pakudlankovití) - prodloužený prothorax - loupeživ ivé přední nohy (stehna se zuby) - křídelní žilnatina redukovaná - polymetabolie (instar I kampodeoidní,, invazní; II a III struskovitý Biologie (Mantispa( Mantispa): vajíčka na krátkých stopkách (8000), instar I přezimuje, p na jaře e napadá kokony pavouků (Lycosidae, Salticidae), instar II a III, uvnitř pavoučího kokonu,, pak kokon vlastní s kousací kuklou. Asi 25 rodů,, 400 druhů,, převp evážně v subtropech a tropech, u nás n s 1 (Mantispa( styriaca) Mantispa polymetabolie

(5) HEMEROBIOIDEA - křídelní žilnatina s Ra sektorem dvou a vícev kmenů na přednp edním m křídle, k cubitus a postcubitus - mandibuly a maxily u larev krátk tké,, zahnuté,, na vnitřní straně bez zubů (1) HEMEROBIIDAE (denivkovit( denivkovití) - křídla s malým počtem příčných p žilek - často barevná - přední okraj přednp edního křídla k s dělenými d žilkami - mikrotrichie po celém m povrchu křídelk - zadeček ek s 10 články - larvy bez nápadnn padně setózn zních hrbolků - vajíčka bez stopek - u rodu Psectra křídelní polymorfismus Biologie (Hemerobius( Hemerobius): živí se mšicemi, m červci a roztoči; nelepí si jejich vysáté kožky ky na tělo; t kuklí se v kokonech zpravidla ve škvírách půdyp Asi 60 rodů,, 750 druhů,, na celém m světě kromě Nového Zélandu; Z u nás n s 7 rodů (Drepanopteryx, Megalomus, Boriomyia, Hemerobius, Micromus, Psectra, Sympherobius) ) přes p 30 druhů

(5) HEMEROBIOIDEA (2) CHRYSOPIDAE (zlatoo( zlatoočkovití) - dlouhá tykadla, - bohatá žilnatina, irizující křídla - křídelní žilnatina redukovaná - prothorax s repugnatorickými žlázami - zadeček ek s 9 články - larvy s nápadnými n hrbolky na hrudi a zadečku - hrbolky s háčkovitými h setami Biologie (Chrysopa( Chrysopa): vajíčka na stopkách, larvy si lepí na záda z kožky ky kořisti (Sternorrhyncha( Sternorrhyncha, roztoči během vývoje 100-400 kusů), kuklení v kokonu na vegetaci, imaga s noční aktivitou, vlivem chladu (přezimv( ezimvání) ) změna zbarvení; imaga karnivorní, afidofágn gní Asi 20 rodů,, 2000 druhů,, kosmopolitně kromě Nového Zélandu; Z u nás n s 4 rody, asi 20 druhů (Chrysopa carnea, Notochrysa, Nineta, Chrysotropia)

(5) HEMEROBIOIDEA (3) PSYCHOPSIDAE - větší formy (až 6 cm) - křídla se zakulaceným přednp edním m okrajem - bez plamky, často skvrnitá - žilky Sc,, R a S paralelně (v ose křídla) k - larva s nápadnn padně velkou hlavou - dlouhé mandibuly - nápadné dolichastery - vajíčka bez stopek Biologie: vajíčka přímo p na podklad (kůra), larvy ve škvírách kůry, k pohybují se dozadu, vývoj dva roky 4 rody, asi 20 druhů; ; Austrálie, jižní Afrika, Orientáln lní oblast (4) POLYSTOECHOTIDAE Polystoegotus 2 rody, několik n druhů,, v severní a středn ední Americe a Chile

(6) MYRMELEONTOIDEA - larvy se širokým zadečkem (dvě skupiny makrotrichií), mandibulami se zuby (1) MYRMELEONTIDAE (mravkolvovit( mravkolvovití) - krátk tká kyjovitá tykadla - dlouhé labiáln lní palpy s výrazným smysl. orgánem - křídelní žilnatina redukovaná - předohruď relativně dlouhá - úzká křídla s komplikovanou žilnatinou - výrazná plamka - 10 tergit samce se dvěma výběž ěžky - cerky - larva s trapézovitou hlavou - stemmata na hrbolcích ch - mohutné mandibuly, dlouhý prothorax - krátk tké nohy, zadeček ek s dolichastery Biologie: vývoj 2-32 3 roky, vajíčka kladena jednotlivě do substrátu, tu, dva typy larev (vytvářen ení pastí [Myrmeleon, Euroleon] ] nebo ne [Palpares[ Palpares, Formicaleon volně v písku, p Dendroleon v dutinách stromů, Acathaclisis u vody pod rostlinami; neohrabaný let, aktivní za soumraku a v noci Asi 300 rodů,, 2500 druhů,, nejvíce v tropech Asie a Afriky, u nás n s 4 rody (Dendroleon( Dendroleon, Acanthaclisis, Myrmeleon, Euroleon, Formicaleon), každý po druhu

(6) MYRMELEONTOIDEA (2) ASCALAPHIDAE (ploskorohovit( ploskorohovití) - tykadla se zřetelnou z paličkou - některé rody s očima o na dvě části (dorzáln lní a lateráln lní) - prothorax krátký - nápadně široká křídla, často barevné skvrny - larvy se čtvercovitou hlavou - stemata na dlouhých hrbolcích ch - labiáln lní palpy se ztlustlou bazí - mandibuly dlouhé na konci dovnitř zahnuté - na povrchu těla t (i imag) dolichasterry (kalíš íškovité) ) a micrastery (zkrácen cené) - vajíčka bez stopek Biologie (Libelloides( Libelloides): vývoj zpravidla dva roky, vajíčka kladena na vegetaci, larvy pod kameny, v detritu (lepí na sebe částečky vegetace a kořisti, kuklení v kokonu, imaga karnivorní,, dobří letci Asi 65 rodů,, 250 druhů,, všechny v světad tadíly, hlavně v tropech; u nás n s dva Libelloides macaronius (B+M) hnědá skvrna na křídle, k L. coccajus (B) bez skvrny

(6) MYRMELEONTOIDEA (3) STILBOPTERYGIDAE (někdy jako sbf.ascalaphidae Ascalaphidae) - největší síťokřídlí (rozpětí až 11 cm) - larvy podobné ploskorohům Austrálie (5 druhů) ) a Brazílie (1 druh) (4) NEMOPTERIDAE (stuholetkovit( stuholetkovití) - dlouhá a tenká tykadla - noscovitě prodloužený klypeus - prodloužen ená zadní křídla, jen s několika n žilkami - jen se zkroucenými filamenty (Crocinae) - larvy podobné mravkolvům m (Nemopterinae( Nemopterinae) nebo s prodlouženým prothoraxem (Crocinae) Biologie: neznáma, karnivorní larvy v jeskyních, dutinách stromů apod., kuklení v kokonu 20 rodů,, 125 druhů; ; všechny v oblasti kromě severní Ameriky, na Balkáně Nemoptera sinuata (5) NYMPHIDAE - zcela průhledn hledná křídla, vajíčka na stopkách - připomínají mravkolvy, páchnou p pižmem - vajíčka na stopkách Biologie: : vajíčka v řadě ve tvaru podkovy, larvy podobné mravkolvům m v hnijícím m dřevd evě (Nymphes), ploché na spodní straně listů (Myiodactylus)